1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
obati mhčtlov
em mvol
3
masthead
V Praze, v úterý 10. března 1908.
Praha
4
masthead
vdero šh ota09 odšžoeme slaslo neinet
6
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v admánlstraei
na mě see
nsčtvrt leta . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na měsí
n dint lata . . . . 7 K 501
ve slislkšcha
na měsle . . . . . . 2 K 30 h
P'ešfont
mest
ns čtv leta : . . . 9 K 6o
s dvojí zásilkou
a měi
nt vai j
Praha
7
article
Buďme ostražiti a neoblomni!
Buďme ostražiti a neoblomni!
Tak dlouho ohlašovaná vládní akce »na
upravení otázky jazykové v Čechách« začíná
prapodivně! — V sobotu dne 7. t. m. kon-
feroval ministerský předseda s drem. Václa-
vem Škardou a hned potom s Wenzeslauem
Tittou, i žádal prý oba soky snažně, aby
Češi jako Němci až do vyřízení chystaného
jazykového zákona, jehož osnovu ma prý již
vláda v hlavních rysech hotovu, za
chovali příměří, aby se nepřihodilyu
soudů v Čechách žádné nové případy.
Nevíme, co p. Titta baronu Beckovi
slíbil, ale den na to, v neděli 8. t. m. otřá-
sal se Cheb divokým válečným
rykem valného německého »Volks-
tagu« proti národu českému —
oslavována demonstrativně vzpoura něme-
ckých soudcův proti rovnému právu jazyka
českého v celé zemi české. Zejměna zuřivec
chebský dr. Karg velebil počínání si po-
věstného soudce a renegáta Freyera,
i zfanatisoval shromáždění proti dru. Kra-
mářovi tak, že po kolik minut ulevovalo
svému vzteku křikem »fuj!« — až tě posléze
vyzváni veškeří poslanci němečtí,
na říšské radě i na sněmu, i s německým
velkostatkářstvem, aby svolali všecky něme-
cké okresní starosty a purkmistry německých
měst na velikou protestní schůzi proti nám
Čechům a našim požadavkům jazykovým,
žádajíce, by ještě před úpravou jazykové
otázky rozděleny byly veškeré ústřední úřady
zemské v Praze na české a německé.
Toť zajisté skvostné praeludium k ná-
rodnímu příměří v Čechách, po němž
bar. Beck tak touží, ba jehož v nynějš-
chvíli potřebuje jako soli.
Václ
Škarda
Čech
Němec
Titt
Beck
doktor
kargo
Freyer
Čecho
Čechy
Cheb
Praha
8
article
Vyprošoval si je co nejsnažněji již dne
28. m. m. v oficiálním onom článku »Frem-
denblattu«, jímž tak okázale ohlašoval svůj
chystaný jazykový zákon, kterýmž prý doufa
v Čechách vytvořit »všeobecně uzná-
vaný právní podklad«, jímž by se
ukončila éra dosavadních »sporných, kříží-
cích se požadavkův« a položena byla »zá-
konná základna« a razila »střední
cesta« k dosažení vnitřního míru v zemi,
»To se ovšem nepodaří za prudkého
boje,« končila vládní prohlášení, »nýbrž
pouze klidu zbraní. Vše záviset
bude na tom, budou-li strany míti dobrou
vůli a odvahu k mírni « -
Včerejším chebským Volkstagem dal
Němci tu svou dobrou vůli a odvahu k míru
věru tak drasticky na jevo, že to již dále
ani nejde. —
»Jazyková otázka v Čechách jest zralá
k řešení..« »Protivy nejsou již tak
velké jako kdysi« — blouznil vládní
»Fremdenblatt« opět minulé neděle, zatím
co nemecký ministr krajan Peschka vy
zýval křesťansko-sociálního ministra Gess-
manna, aby přivedl Němcům nacionálním a
pokrokovým na pomoc armádu křesťanských
sociálů proti nám Čechům, kterémužto
vyzvání vůdce křesťanských sociálů radostně
sluchu dopřál, ujistiv, že němečtí křesťanšti
sociálové shledají se vždy v jednom branném
táboře se všemi ostatními Němci, hotovi bíti
se za věc Němců v zemích sudetských proti nám
jako za věc vlastní. Bojovná liga vše ch
Němců na říšské radě proti právu
a spravedlivým tužbám našeh
národa i ostatních Slovanů a chebský
bojovný tábor, svolávající do zbraně
všechnu německou domobranu proti nám-
toť výsledek páně Beckova apelu na
dobrou vůli a odvahu ke smíru, toť odpověd
Němec
Protiva
Peschek
Čecho
Beckův
Čechy
9
article
Němců na jeho přání, aby zavládl v Če
chách na ten čas, až do vyřízení jazykového
zákona nevyhnutelný »klid zbraní«. Nejen ve
zněmčeném území v Čechách, ale i v té
křesťansko-sociální Vídni dnes všechno Ně-
mectvo nevraží proti nám nepokrytou ne
přátelskou vášní a třeskot německých zbraní.
broušených proti našemu právu, rozlehá se
od Chebu přes Brno a Vídeň až po Štyrský
Hradec.
To jest skutek pro záměry a snahy ba-
rona Becka věru fatální, neboť za ta-
kovýchto poměrů musili by po-
slanci národa českého býti bez-
příkladně lehkovážní, aby se
spouštěli v jakékoliv vyjedná-
vání o nový jazykový zákon na
půdě vídeňské.
Nepatří vůbec jazykový záko
pouze prokrálovství české určený
dle platné ústavy naprosto v právomoc rady
říšské, neboť dle § 11. zákl. zákona o říš-
ském zastupitelstvu náleží před forum vídeň
ského parlamentu pouze záležitosti všem
královstvím a zemím společné
— co mají však Tyroly, Štyrsko, Korutany
Horní Rakousy, Vorarlberg, Dalmacie, Pří
moří, Bukovina atd. společného s otá
zkou úřadního jazyka při soudech a úřa
dech v Čechách? — I nebylo-liž by s naší
strany největší zpozdilostí, kdybychom vůč
tomuto hotovému zapřísáhnut
se a spiknutí 230 německých po-
slancův v poslanecké sněmovně rady
říšské přimhouřili oči a strpěli, by tato sně-
movna rozhodovala o našem rov
ném právu ve vlasti naší, by zru-
šila nám náš právoplatný jazykový
zákon z 8. dubna 1848 a místo něho pře-
hlasováním nás vnutila nám zákon po
chuti Němcův, stlačující právo našeho
jazyka i pod míru Stremayrova nařízení,
které je Němeům tak nepohodlné, poněvadz
jim překáží v jejich choutkách
po roztržení jednoty království
české ho.
Němec
Němcův
Stremayrův
Čechy
Cheb
Brno
Vídeň
Štyrský Hradec
Korutany
Horní Rakousy
Vorarlberg
Dalmacie
Bukovina
poslanecký sněmovna
10
article
Víme a chápeme velmi dobře, pro
bar. Beckovi dnes tolik na tom
záleží, aby Němce i nás skonejšil a »ke
klidu zbraní« přiměl vyhlídkou na sv ů
spásonosný, »oběma stranám« prý vyhovující
chystaný zákon jazykový. Jde mu o to, aby
chom v očekávaní té spásy propustili
VEOpVt vVUru kaPiLo t y
ministerstva spravedlnosti a mi-
nisterstva vyučování bez váž-
ného odporu a těžkostí, abych om
znovu trpělivě poodložili své
požadavky životní a své nejna-
lehavější potřeby a ztlumili sve
stížnosti nejpalčivější v naděj
a důvěře v lepší časy. Zatím co by
našim »znalcům« bylo zůstaveno hádati a příti
se s německými znalci o základní rysy Beckovy
jazykové osnovy, měl by panovati ve výboru
rozpočtovém i potom v parlamentě mezi nám
a Němci »nevyhnutelný klid zbraní«, až by
byl šťastně a hladce vyřízen rozpočet státní
na r. 1908 tak jak jest pro nás skoupý a ne-
spravedlivý jako vždy.
Potom by už asi baronu Beckovi ne
záleželo tolik na zjednání vnitřního
míru v Čechách svou jazykovou osnovou
jako dnes, nýbrž kdyby se nám ta jeho
»střední cesta« mezi naším právem a chout
kami německými nelibila, pokrčil by prostč
rameny a opětoval by svoje nedávné: Pro
otázku česko-německého smíru nepůjdu
na Golgatu. — My bychom však z cele
té vyrovnací kampaně odnášeli si krušnou
výslužku: že jsme se spouštěli ve smlouvání
se o revisi Stremayrova nařízení in pejus,
že jsme nebyli od toho popojít od právní
základny zákona z 8. dubna 1848 něme-
ckým nerovnoprávným a separatistickým
choutkám vstříc podobně jako Staročeši
v pověstných punktacích r. 1890. — Pře
tímto nebezpečím mějme se bedlivě na po-
zoru všichni upřímní Čechové bez rozdílu
stran a nevlezme do pasti, ozdobené zalud
nými frásemi kohokoliv. Věrni sobě, věrni
svému dobrému právu buďme ostražiti a ne
oblomní !
Beck
Němec
Beckův
Čecho
Čechy
11
article
Politické zpřávy domáci.
Politické zpřávy domáci.
V Praze, 9. března. (Po zemský sh v ol
bách.) Zemské volby ve všečh korunních ze-
mích jsou vykonány až na užší volby v Praze
na Novém městě a několik užších voleb v Gori-
cku, jež budou ukončeny ve středu. Definitivné
výsledky letošních voleb jsou známy z Haliče
z Kraňska.
V Haliči zemský sněm nabude po novýel
volbách značně změněné tvářnosti, neboť stará.
jedině ve všem rozhodující většina šlechticko-
konservativná je silačena na menšinu u porov-
nání se všemi druhými stranami a podrží roz-
hodující význam jen jako strana poměrně
nejčetnější. Ztráty, jichž utrpěli konservativci.
připadnou k dobrému jednak polským lidoveům.
jichž počet se-ve sněmě ztrojnásobí a poslancům
rusko-národním, kteří budou nyní nejsilnější ru
skou frakcí ve sněmě. Ze 149 zvolených po
slanců áleží 71 konservativcům, 31 demokra-
tům, 19 lidovcům, 4 klerikálům, 2 samostatným
poslancům polským, 10 Starorusům, 8 Ukrajin-
cům, 3 ruským radíkálům a 1 Němcům (za město
Bialou). Z 12 virilistů haličskébo sněmu jes
9 Poláků a 3 jsou Rusové (biskupové). Z pol
ských virilistů bude asi 7 konservativných, 2 de
mokrati. Konservativci i s virilisty nebudou tedy
míti nadpoloviční většiny a budou nuceni uchá
zeti se o pomoc jiných stran, zejména pol
ských lidovců, čímž dáno samo sebou, že poli
tika nového sněmu haličského bude značně de
mokratičtější, než bývala dosud.
Rus
Praha
Gori
Halič
Kraňsko
Ukrajina
Biala
Starorus
Polák
12
article
V Kraňsku nové volby nezměnily na
složení sněmu ničeho potud, že jak poměr Něm
eů k Slovincům, tak i poměr pokrokové slovin
ské strany ke klerikálné zůstává beze změny
Ve sněmě bude opět 11 Němců (10 za velke
statky, 1 za město Kočevje), 16 klerikálů (s viri
vých Slovinců. Klerikalové mají všechny man
dáty venkovské, pokrokovci všechny mandály
městské, až na Kočevje. U porovnání se starým
sněmem nastane však zména tím, že Němci uza
vřeli tentokrát spolek se slovinskými klerikály
kdežto ve starém sněmě byli ve spolku s libe
rály. Tím liberálové zatlačeni do menšiny a jak.
menšina budou v oposici proli německo-klerikál
né většině, z níž bude vzat také nový zemský
hejtman, dv. rada Šuklje.
Z Terstu, 9. března. (Konec žákovsko
stávky v Kopru.) Poněvadž místodržite
princ Hohenlohe ve včerejší poradě s profesory
koperského učitelského ústavu prohlásil, že se
požadavku stran přednášek v mateřském jazyku
vyhoví již počátkem. příštího školního roku,
že stávkující žáci nebudou stihání, skončena žá
kovská stávka a dnes počalo opět pravidelné v
učování,
Z Pešti, 8. března. (Persekuce Sle
váků.) Minulý týden měly „Ludové Noviny
opět dvě přelíčení v Prešpurce. Skončila, jak ee
rozumí samo sebou, odsouzením obžalovaných.
Němec
Hohenlohe
Kraňsko
Německo
Němec
Kočevj
Terst
Pešť
Prešpurka
13
article
V prvém přelíčení obdržel Pavel Cifer s ký
z Modré za článek, v „Lud. Nov.“ uveřejněný.
pět měsíců státníhovězení a 300
pokuty, v druhém odpovědný redaktor Jos. Ma-
Jtuškovič čtyři měsíce vězení a 400
korun pokuty
Současně s procesem ružomberským kon
se ve veliké slovenské obci Kovačici v toron
tálské dolici v jižních Uhrách přelíčení s 97
osadníky tamější evangelické fary, protože ne
chtěli připustiti maďarské bohoslužby v obci
v níž na 4000 obyvatelů slovenských připadá
9 maďarských úřadníků, zdržujících se v obe
jen dočasně. O případě kovačickém podána zprá-
va již před časem. Opakujeme z ní, že církevnt
sbor kovačický zamítl žádost několika cizíel
Maďarů, aby se bohoslužby konaly dvakrát mě
síčně také maďarsky a že slovenský farář Ča-
plovič byl za to německým biskupem Schol
zem suspedován. Disciplinární vyšetřování fa-
ráře Čaploviče trvá už 8 měsíců a úmyslně se
stále protahuje. Týž piskup Scholz poručil, že
se v Kovačici bohoslužby musejí konati také
maďarsky a prvá maďarská služba měla být
5. května m. r. Na bohoslužbu přišli však skor
samí Slováci, zpívali slovenské nábožné písn
a maďarština se nedostala k slovu. Stejně sej
vedlo 12. května, kdy se opět mělo sloužiti ma-
darsky. Když lid neustával od slovenského zpě
vu, zavoláni do chrámu četníci, kteří neústupno
Slováky z chrámu vytlačili a umožnili madar
skou bohoslužbu. Pro tento odpor proti maďar
ské bohoslužbě pohnáno před soud 97 kovači
ckých osadníků. Přelíčení počalo již dne 2.
března a potrvá delší dobu.
Pavel
Modrý
Kovačik
Maďar
Čaplovič
Scholz
Slovák
Ma
Uhry
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Jak pokračuje germanisace Poznaňska.
Úřadní „Deut. Reichsanzeiger“ otiskuje
v jednom z posledních čísel podrobné výkazy
mnoho-li statků, mnoho-li půdy se podařilo
osídlovací komisi pruské skoupiti v Poznaňsku
a západních Prusích a kolik německých rodin
nově ssazeno na půdě původně polské. Jsou t
úřadní doklady lupičské politiky, prováděné pru-
ským státem proti obyvatelstvu národnosti polské
a vrcholící v právě přijatém zákoně vyvlastno-
vacím.
Zákon o podporování německých osadniků
v polských krajích vešel poprvé v platnost
26. dubna 1886. Účinky jeho byly z počátku
nepatrné, poněvadž Poláci měli ještě možnest
hájiti se proti břitkosti zákona. Teprve v posled-
ních letech vykoupená polská půda a osazován
měrá. Roku 1903 osídlovací komise skoupil
celkem 42.052 ha půdy (velkostatky i selské
statky) za 42 milionů marek; r. 1904 33.109 h
za 34 miliony, r. 1905 34.661 ha za 41 mil.
r. 1906 29.670 ha za 42 miliony a r. 1907, kdy
povolený na to kapitál byl už skoro vyčerpán.
9390 ha za 14 milionů marek.
Prus
Polák
Poznaňsko
15
article
Za celou dobu činnosti osídlovací komise
skoupeno 335.383 ha neboli 59 čtverečních mi
půdy za 306 milionů marek. Z toho na velko
statky připadá 314.484 ha, na selské živnost
20.890 ha. Tolik skutečně osídlorací komise
zakoupila a z největší části rozparcelovala.
Kdyby jí prostředky dovolovaly, nohla však za-
koupiti mnohem více půdy, poněvadž nabídky
činěné daleko přesahovaly výměru skutečně za
koupenou. Jen v roce 1907 nabídnuto jí ke koupt
138.110 ha, z nichž, jak výše ukázáno, sku
tečně koupeno pouze 9390 ha.
Mohla by vzniknouti otázka, nač prusk
sláda potřebovala vyvlastňovacího zá
kona, když se jí dobrovolně nabízí ke kou
pi více pozemků, než může skoupiti.
Odpověď na tuto otázku nalezne čtená
v další části úřadního výkazu. Z oněch 335.383
ha půdy, kterou komise od r. 1886 zakoupila.
přešlo v její držení z rukou něm e s kýc
ha
16
article
V drobném pevuejít
ranní člslo o sobě .
odpolední .
. . . . a 2
Ve flialkách na ronkovi
ranní čáslo
odpolední . . . . . . . . 4k
17
article
lemisi et
Inserávv
plati ze hotově papřel
Přečplaceni a inrerty přijimá s denini-
strate z Mariznské ulicl č. z
Tam naeházají se též radakee
tiskárna a orpedice „Národnich Listů“
Eukoplsy so pevzacsji.
18
article
229.263 ha, v ceně 223 milionů, kdežto z ru-
kou polských pouze 106.120 ha v cenz
83,648.000 marek. Výborné ceny, nabízené z
pozemky v Poznaňsku a záp. Prusích lákají
především Němce, kteří ochotně své statky pro-
dávají komisi, kdežto Poláci, proti nimž vlastně
namířeno ostří zákona, chovají se k tužbám ko-
mise čím dále tím více zdrželivě. A právě této
zdrželivosti polské má se odpomoci vyvlastňova-
cím zákonem.
Skoupená půda parceluje se a tvoří se zn
jednak rentové statky selské, jednak
statky, dávané do nájmu. R. 1907 utvořeno tako-
vých nových rentových a nájemných statků 1660.
Je to největší počet za celou dobu činnosti osidlo-
vací komise. Na nových statcích usazeno 1660
německých rodin. Od r. 1886 až do konce roku
1907 utvořeno 13.617 nových statků, majících
průměrně asi 14 na pozemků. V posledním roce
vzniklo 55 vesnic po 30 živnostech, majících
dohromady okolo 480 ha pozemků. Za celou
dobu činnosti osídlovací komise osazeno ve vý-
chodním Prusku celkem 14.135 rodin, čítajících
93.300 duší, bylo založeno 341 nových něme-
ckých vesnie a ve 171 starých vesnicích a 21
městě rozmnoženo obyvatelstvo německé. Jim
odevzdáno 202.912 ha t. j. skoro 36 čtverečních
mil půdy. Připočítá-li se půda, věnovaná veřej-
ným účelům (kostelům, školám, cesty td.), za-
dáno nově vzniklým osadám celkem 257.473 ha
půdy. V těchto nových osadách kromě rolník
bydlí i dělníci a řemeslníci, s nimiž veškere
nové německé obyvatelstvo v Poznaňsku a záp.
Prusích čítá nyní 109.000 duší, což obnáší asi
3% veškerého obyvatelstva.
Takové jsou dosud výsledky 20leté práce
vládní komise pro vyhubení polského živlu ve
východním Prusku.
Prus
Němec
Polák
Jim
Poznaňsko
Prusko
ha
19
article
V Praze, 9. března.
Praha
20
article
Oslava jubileje svatoštěpánského míru v Sofii.
Dne 3. t. m. slavil bulharský národ 30letý
jubilej svého osvobození pomocí Rusů, jejichž
úmysly došly výrazu svatoštěpánským mírem, od
velmoci potom v Berlíně zavrženým a zkomo-
leným v pověstnou smlouvu berlínskou, kterou
z velké části zmařeny výsledky ruských vítěz-
ství a obětí na škodu národů, za které Rusové
bojovali a kterým pomáhali.
Jubilej svatoštěpánského míru stal se Bul-
harům všenárodním svátkem a příležitostí
k velkolepým manifostacím věrné oddanosti Ru-
sku a duchovné jednoty s ruským národem.
nejsrNníeochvbx, že. mocným vlivem na ny-
evropské politiky na blízkém vjvt rovaha
se snahami Rakousko-Uherska a Německananr
Stoličné město bulhárského knížectví za
čarokrásně jarní pohody bylo velkolepě okrá-
šleno, 50tisícihlavá massa lidu s hudbou, pěve-
ckými spolky a duchovenstvem táhla se od ná-
městí Svatého Krále po hlavních ulicích k po-
mníku Cara Osvoboditele. V průvodu se nalé-
zaly všechny střední školy sofijské, universita.
vědecké, kulturné, obchodní a průmyslové orga-
nisace s prapory, vesele vlajícími nad národem.
Žáci pěli vlastenecké písně kolem smutečníeh
praporů makedonských bratrstev. Moře lidu ob-
klopilo krásný pomník Cara Osvoboditele, tonou-
cí v živé zeleni a věncích. Zde po bohoslužbě
a nadšených řečech řečníků, při volání „urá!
a za zvuků hymny „Bože, carja chrani“ všechen
shromážděný lid bulharský holdoval earu Alex-
andru II. a ruskému národu. Odtud se davy
hnuly k pomníku národního junáka Levského
a od něho k ruskému vyslanectví. U otevřených
oken vyslanectví ukázal se ruský vyslanee
Sementovský se svou ženou a dcerou, jež há
zely na lid květiny! Pěvecké spolky zapěly
kantátu „Caru Osvoboditeli“ a ruskou hymnu
Na to řečníci prosili představitele Ruska, aby vy-
Rus
Bož
Sofie
Berlín
Rakousko
Uhersko
Rusko
Alex
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nejnovější franoouzský hlas o uhersko-chorval-
ském a o rakousko-uherském vyrovnáni.
Státoprávní poměry tohoto soustátí, zajiste
ve značné míře spletité, jsou již od delší doby
předmětem pozornosti spisovatelů cizích, v prv
řadě však francouzských. Nehledíme-li k fran-
couzským spisům rázu spíše politického — Chě-
rr lame: L' Europe ct la question d'Autriche au
seuil du vingtičme sičcle (přeloženo také do
češtiny), L'Allemagne, la France et la questio
d'Autriche, Reně Henry: Questions d'Autriche-
Hongrie et question d'Orieni, Bourlier: Lee
Thěques et la Bohěme contemporaine, Weil: Le
pangermanisme en Autriche, a četné spisy nej
znamenitějšího francouzského slavisty Louis
Legera — jsou zde vědecké práce: Leger: Hi
stoire de l'Autriche-Hongrie, Denis: La Bohéme
depuis la Montagne-Blanehe (přeloženo do če
štiny), Eisenmann: Lel compromis auistro-hongrois
Gerando: De l'esprit puplic en Hongrie depui
la Révolution francaise a j. v.
Avšak zejména nejaktuálnější čásť dnešníh
politického života v celé monarehii, vyrovnání
rakousko-uherské, nalezla před třemi léty výbor-
něho pracovníka v Eisenmannovi v jeho výše
uvedeném spise: Le compromis austro-hongrois
a k němu v nejnovější době se druží spis: Le
compromis de 1868 entre la Hongrie et la Create
et eclui de 1867 entre l'Autriche et la Hongrte
(vyrovnání z r. 1868 mezi Uhry a Chorvatsken
a z r. 1867 nezi Rakouskem a Uhry) Paris
1907 od advokáta dra. G. Horna, ředitele a cheí-
redaktora časopisu „Nouvelle revue pratique de
droit international privé“.
Kniha tato (256 stran velkého formátu) ob
sahuje vývoj státu chorvatského od nejzazšíen
dob až na naše doby a jest sepsána — v čemž
spočívá zvláště také její cena — na základě pů
vodních pramenů. Jest to zajisté pro nás Slo
L Allemagne
Henry
Lea Thěques
Weil
Leger
Hongrie
Denis
Eisenmann
Lel
G Horn
le Franca et le questio d ' Manche
Rena
Uhry
Broken
Rakousko
Paris
Nouvelle
L ' Europe contusus le question d ' Autriche
Question d ' Autriche
Hongrie et question d ' Oriit
hi stoire jít l ' Autriche
MontagneBlanehe
Hongrie et le Create
Autriche et le Hongrte
22
article
vany zjev nadmíru potěšitelný, že cizí spisova-
telé, zejména francouzslí, přestávají čerpati
zprávy o nás z pramenů německých, častokráte
tondeněně překroucených, nýbrž že sahají a
k původním pramenům slovanským a že již se
nespokoji zprávami, jdoucími o Slovanech
z Vídně, z Berlína a nejnověji také z — Pešti.
Spisovatel začíná svoji knihu usídlením
Jihoslovanů v dnešních jejich sídlech, cituje
zprávy o nich z autorů latinských a řeckých a
na četných místech dovolává se také našeho
slavisty, Šafaříka: Slavisehe Allerthümer, na to
vypráví o zřízení království chorvatského i o jeho
splynuti v personální unii s královstvím uher-
ským (r. 1102). Obšírněji obírá se volbou Ferdi-
nanda 1. za krále chorvatského a uvádí zejména
(str. 59 a násl.) doslovně obsah protokolu
o volbě této i přísahu Ferdinanda I. jakožto krále
chorvatského. V dalším líčí újmy chorvatskéhu
státního práva za nástupců Ferdinanda I. — za-
jímavo opravdu, že tento stesk je všude tentýž
pozn. ref. — snahy Rudolfa II. o podřizení cho-
vatského bána štyrskému arciknižeti Karlovi
řeší obšírně státoprávní poměr Chervatsk
k Uhrám, zejména otázku, lze-li Chorvatsko po-
kládati za „pars annexa“ Uher, a dospivá
k úsudku zcela správnému, že Chorvatsko jest
s Uhmmi právně naprosto rovnocenné, takže
o nějaké „pars annexa“ nelze vůbec mluviti (str.
82 a násl.).
Jihoslovan
Šafařík
Karel
Vídeň
Berlín
Pešť
Uhry
Chorvatsko
Slovan
Slavisehe Allerthümer
23
article
Potom přistupuje autor ku pragmatick
sankci a uvádí — což v ohledu státoprávním
jest nad míru důležité — že pragmatická sankee
pro Chorvatsko a pro Uhry není jednoho a té
hož znění, kteréž také cituje (str. 99). Násle
duje ličení dalšího vývoje za osvíceného absolu-
tismu, načež autor podává velice zajímavé zprávy
o tom, jaké výhody mělo panství francouzské
pro Dalmácii a vůbec pro veškeren lid slovanský
na pobřeží, o zvrácenosti systému Melternichova,
až pak přikročuje spisovatel ke vzkřísení chor
vatského národa, k jeho bojům r. 1848 a ei
tuje památná slova hrdiny chorvalského bána
Chorvatsko
Uhry
Dalmácie
Melternichov
24
article
Jelačiče, který hájil právní rovnocennost trojje
diného království proti dobyvačným snahám ma
darským: regnum regno non praeseribit legea
(str. 123). Ovšem za toto hájení práv rodu pa-
nujíeího a celistvosti Rakouska dostalo se Chor-
vatům od Vídně téhož vděku a téhož daru, jako
vzbouřeným Maďarům, absolutismus, germani-
sace a pověstný system Bachův. Ba když jed-
nalo se v r. 1866 a 1867 o vyrovnání, ne-
uznaly vídeňské kruhy za záhodno, aby trojje
diné království bylo o všem tomto jednání aspoí
zpraveno. A tak se stalo, že, když již celé jed-
nání o tak zv. rakousko-uherském vyrovnání
bylo v podstatě hotovo, když dualism byl již
hotovou věcí, byl sněm chorvatský královským
reskriptem z 23. dubna 1867 postaven před ho-
tovou událost a vyzván, aby k vyrovnání prostě
přistoupil. Tento ovšem s nevolí nesl urážku
odmítl uznati vyrovnání a zúčastniti se koruno
vačních slavností v Pešti; za to byl rozpuštěn.
oktrojován nový volební řád dekretem z 20. li-
stopadu 1867, a sněm, sešedší se na základě
nového volebního řádu zvolil konečně ze svého
středu dvanáctičlennou komisi t. zv. kraljevinski
odbor, která vešla ve vyjednávání s komis
uherskou. Výsledek toho jednání jest uhersko-
chorvatské vyrovnání, přijaté na sněmu dne 24
záři 1868, sankeionované 8. listopadu 1868
prohlášené 18. listopadu 1868 (str. 142, 143)
Jelačič
Maďar
Bachův
Rakousko
Vídeň
Pešť
25
article
Spisovatel uvádi na to doslovné znění zák
čl. XII z r. 1867 (uherský zákon, obsahujíeí
vyrovnání rakousko uherské a zák. čl. XXX
z r. 1868 (vyrovnání uhersko-chorvatské) a
zmiňuje se dále také zběžně o dalším vý-
voji. Správně připomíná autor rozdíl mezi
»uherský« a »maďarský« (str. 145 ), kterýžto
rozdil se u nás mnohdy přehlíží, a líčí na str.
147. vychvalovanou onu »svobodu uherskou«
která, jak tak často již bylo připomenuto, zna-
mená svobodu jen pro národnost maďarskou,
pro nemaďarské národnosti znamená však jen
porobu a ponížení. Rovněž správně uvádí, že
celě to vyrovnání rakousko-uherské jest vlastné
unicum právního i státoprávního stavu a podává
doklady toho na př. na ministerstvu zahranič-
ných záležitostí, kde ministr závislý jest, ne-
hledíc k jiným faktorům, na čtyřech parlamen-
tárních sborech, takže jediný z těchto sbore
může jej přivésti ku pádu, tudiž menšina prot
většině. Správné jsou další vývody, jak to Ma-
daři upřímně smýšlí s vyrovnáním a charakte
ristická jest ukázka, kterou autor sám prožil.
že totiž maďarský úřadník cestujícímu na dráze
chorvalské, tázajícímu se na něco v jazyku
chorvalském — dle 88 56., 57. vyrovnacího
zákona jest totiž chorvatština v územi chor
vatsko-slavonském jediným úřadním jazykem jak
v zákonodárství, tak ve správě i v soudnictví
pozn. ref. — odpověděl maďarsky: »Nerozumím
pse chorvatský« (str. 198).
Ma
26
article
Konečně docházl autor k řešení státopráv
ního poměru trojjediného království ke králov
ství uherskému a dospívá závěru, že mezi Chor
vatskem a Uhrami jest reální unie, že tudiž jal
Chorvatsko tak Uhry jsou státy právně naprosto
rovnocennými (str. 252— 254).
Kniha tato jest velice zajímavá a má trvalou
cenu, jednak pro svůj obsah, jednak pro pra-
meny, odkud autor čerpá; nehledíe k autorům
již výše uvedeným, jest to zejména tvůrce mo
derního státního práva chorvatského, prof.
Pliverié, jehož se spisovatel stále dovolává.
Jedním slovem jest to pro dnešní poměry zjev
velice důležitý a zajímavý, že i cizina všímá s
státoprávních otázek celé této monarchie, nebo
jen timto způsobem může se rozšířiti i za hra-
nicemi poznání, že ani Predlitavsko, ani Zalitav-
sko nejsou v sobě státy jednotnými, nýbrž opě
samy složenými z královatví a zemí, čili z t. zv
historicko-politických individualit, čili, jak nej
nověji beidelberský prof. dr. Jellinek dovozuje
ze státních fragmentů (zlomků).
Kniha bude nejen u českých, nýbrž u všec
slovanských čtenářů přijata zajisté velice pří
Dr. Bohumil Ba xa.
znivě.
profesor
Pliverié
Predlitavsko
doktor
Jellinek
Bohumil ba
Uhry
Chorvatsko
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Městské divadlo Král. Vinohradů. Živo
volá. Činohra o třech jednáních. Napsal Artut
S chnitzler. Přeložil K. Kaminek. Vystavil
režisér A. Jiřikovský.
Je něco, co nedovedu pochopit, v účinné
a vzrušující hře vídeňského autora. Je to vojen-
ská romantika modrého pluku kyrysnického, který
se ubírá do války — děj spadá do první polovice
minulého století — s odhodláním, dáti se do po-
sledního muže pobit. Touto zoufalou hrdinnostl
má být smyta černá skvrna pohany Ipící na pra-
poru pluku, který, jak vypátral jeho plukovník,
před 30 lety zbabělým útěkem způsobil porážku
rakouské armády, jež by prý jinak musila slavně
zvílězit. Modřl kyrysníci nejdou vítězit svou chra-
brostí. Kráčí vstříc hromadné sebevraždě. Všichni
důstojníci se zapřisáhli, že se nevráti z bojsště.
A též prostí vojáci jsou prodehnuti touto vzne-
šenou myšlenkou, jakoby pod jejich e. k. uni-
formou bilo srdce Cida nebo Bargarda. Ale
vznešená myšlenka případá nám bízzarní, hlou-
pou, dětinskou. Dnes by na ni nepřipadl ani nej-
potrhlejší kadet a žádného vojáka, i kdyby na
něj navlékli nejpestřejší uniformu kavaleristickou
a i kdyby jeho prostou duši sebe více popletli
a zmořili, nedovedli by přesvědčiti, že jeho po-
vinností je jiti slepě přímo proti nepřátelským
bodákům a dělovým jíenům, aby smyl svou krvi
skvrnu praporu. Na takové absurdnosti je zalo-
žen hlavní dramatický efekt Sehnifzlerův.
K Kaminek
A Jiřikovský
Cid
Bargard
městský divadlo Královský
28
article
Musili bychom miti duši Vídeňáků z let
padesátých, zbožňujících zelený chochol Rade-
ckého, potřeštěných vojenskými parádami, aby-
chom se nevysmáli bláznivému nápadu modrých
kyrysníků, Dnešní divák musí jen pokrčit ra-
meny nad odvážností dramatického virtuosa,
jenž vynašel záchvěv hrůzy, tragickou jistotu
smrti pro osudnost ofemerních lásek dvou lehko-
myslných děvčat a pro cizoložný román mladá
choti plukovníka. Tento tvrdý voják chce po-
mstíti své manželské neštěstl. Vypátral historku