ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37bed630-7596-11dc-8ff3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 62, person 66, org 5, work 12
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
obati mhčtlov em mvol
3 masthead
V Praze, v úterý 10. března 1908.
Praha
4 masthead
vdero šh ota09 odšžoeme slaslo neinet
5 masthead
Číslo 69.
6 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v admánlstraei na mě see nsčtvrt leta . . . 6 K —h s dvojí denáškou na měsí n dint lata . . . . 7 K 501 ve slislkšcha na měsle . . . . . . 2 K 30 h P'ešfont mest ns čtv leta : . . . 9 K 6o s dvojí zásilkou a měi nt vai j
Praha
7 article Buďme ostražiti a neoblomni!
Buďme ostražiti a neoblomni! Tak dlouho ohlašovaná vládní akce »na upravení otázky jazykové v Čechách« začíná prapodivně! — V sobotu dne 7. t. m. kon- feroval ministerský předseda s drem. Václa- vem Škardou a hned potom s Wenzeslauem Tittou, i žádal prý oba soky snažně, aby Češi jako Němci až do vyřízení chystaného jazykového zákona, jehož osnovu ma prý již vláda v hlavních rysech hotovu, za chovali příměří, aby se nepřihodilyu soudů v Čechách žádné nové případy. Nevíme, co p. Titta baronu Beckovi slíbil, ale den na to, v neděli 8. t. m. otřá- sal se Cheb divokým válečným rykem valného německého »Volks- tagu« proti národu českému — oslavována demonstrativně vzpoura něme- ckých soudcův proti rovnému právu jazyka českého v celé zemi české. Zejměna zuřivec chebský dr. Karg velebil počínání si po- věstného soudce a renegáta Freyera, i zfanatisoval shromáždění proti dru. Kra- mářovi tak, že po kolik minut ulevovalo svému vzteku křikem »fuj!« — až tě posléze vyzváni veškeří poslanci němečtí, na říšské radě i na sněmu, i s německým velkostatkářstvem, aby svolali všecky něme- cké okresní starosty a purkmistry německých měst na velikou protestní schůzi proti nám Čechům a našim požadavkům jazykovým, žádajíce, by ještě před úpravou jazykové otázky rozděleny byly veškeré ústřední úřady zemské v Praze na české a německé. Toť zajisté skvostné praeludium k ná- rodnímu příměří v Čechách, po němž bar. Beck tak touží, ba jehož v nynějš- chvíli potřebuje jako soli.
Václ Škarda Čech Němec Titt Beck doktor kargo Freyer Čecho Čechy Cheb Praha
8 article
Vyprošoval si je co nejsnažněji již dne 28. m. m. v oficiálním onom článku »Frem- denblattu«, jímž tak okázale ohlašoval svůj chystaný jazykový zákon, kterýmž prý doufa v Čechách vytvořit »všeobecně uzná- vaný právní podklad«, jímž by se ukončila éra dosavadních »sporných, kříží- cích se požadavkův« a položena byla »zá- konná základna« a razila »střední cesta« k dosažení vnitřního míru v zemi, »To se ovšem nepodaří za prudkého boje,« končila vládní prohlášení, »nýbrž pouze klidu zbraní. Vše záviset bude na tom, budou-li strany míti dobrou vůli a odvahu k mírni « - Včerejším chebským Volkstagem dal Němci tu svou dobrou vůli a odvahu k míru věru tak drasticky na jevo, že to již dále ani nejde. — »Jazyková otázka v Čechách jest zralá k řešení..« »Protivy nejsou již tak velké jako kdysi« — blouznil vládní »Fremdenblatt« opět minulé neděle, zatím co nemecký ministr krajan Peschka vy zýval křesťansko-sociálního ministra Gess- manna, aby přivedl Němcům nacionálním a pokrokovým na pomoc armádu křesťanských sociálů proti nám Čechům, kterémužto vyzvání vůdce křesťanských sociálů radostně sluchu dopřál, ujistiv, že němečtí křesťanšti sociálové shledají se vždy v jednom branném táboře se všemi ostatními Němci, hotovi bíti se za věc Němců v zemích sudetských proti nám jako za věc vlastní. Bojovná liga vše ch Němců na říšské radě proti právu a spravedlivým tužbám našeh národa i ostatních Slovanů a chebský bojovný tábor, svolávající do zbraně všechnu německou domobranu proti nám- toť výsledek páně Beckova apelu na dobrou vůli a odvahu ke smíru, toť odpověd
Němec Protiva Peschek Čecho Beckův Čechy
9 article
Němců na jeho přání, aby zavládl v Če chách na ten čas, až do vyřízení jazykového zákona nevyhnutelný »klid zbraní«. Nejen ve zněmčeném území v Čechách, ale i v té křesťansko-sociální Vídni dnes všechno Ně- mectvo nevraží proti nám nepokrytou ne přátelskou vášní a třeskot německých zbraní. broušených proti našemu právu, rozlehá se od Chebu přes Brno a Vídeň až po Štyrský Hradec. To jest skutek pro záměry a snahy ba- rona Becka věru fatální, neboť za ta- kovýchto poměrů musili by po- slanci národa českého býti bez- příkladně lehkovážní, aby se spouštěli v jakékoliv vyjedná- vání o nový jazykový zákon na půdě vídeňské. Nepatří vůbec jazykový záko pouze prokrálovství české určený dle platné ústavy naprosto v právomoc rady říšské, neboť dle § 11. zákl. zákona o říš- ském zastupitelstvu náleží před forum vídeň ského parlamentu pouze záležitosti všem královstvím a zemím společné — co mají však Tyroly, Štyrsko, Korutany Horní Rakousy, Vorarlberg, Dalmacie, Pří moří, Bukovina atd. společného s otá zkou úřadního jazyka při soudech a úřa dech v Čechách? — I nebylo-liž by s naší strany největší zpozdilostí, kdybychom vůč tomuto hotovému zapřísáhnut se a spiknutí 230 německých po- slancův v poslanecké sněmovně rady říšské přimhouřili oči a strpěli, by tato sně- movna rozhodovala o našem rov ném právu ve vlasti naší, by zru- šila nám náš právoplatný jazykový zákon z 8. dubna 1848 a místo něho pře- hlasováním nás vnutila nám zákon po chuti Němcův, stlačující právo našeho jazyka i pod míru Stremayrova nařízení, které je Němeům tak nepohodlné, poněvadz jim překáží v jejich choutkách po roztržení jednoty království české ho.
Němec Němcův Stremayrův Čechy Cheb Brno Vídeň Štyrský Hradec Korutany Horní Rakousy Vorarlberg Dalmacie Bukovina poslanecký sněmovna
10 article
Víme a chápeme velmi dobře, pro bar. Beckovi dnes tolik na tom záleží, aby Němce i nás skonejšil a »ke klidu zbraní« přiměl vyhlídkou na sv ů spásonosný, »oběma stranám« prý vyhovující chystaný zákon jazykový. Jde mu o to, aby chom v očekávaní té spásy propustili VEOpVt vVUru kaPiLo t y ministerstva spravedlnosti a mi- nisterstva vyučování bez váž- ného odporu a těžkostí, abych om znovu trpělivě poodložili své požadavky životní a své nejna- lehavější potřeby a ztlumili sve stížnosti nejpalčivější v naděj a důvěře v lepší časy. Zatím co by našim »znalcům« bylo zůstaveno hádati a příti se s německými znalci o základní rysy Beckovy jazykové osnovy, měl by panovati ve výboru rozpočtovém i potom v parlamentě mezi nám a Němci »nevyhnutelný klid zbraní«, až by byl šťastně a hladce vyřízen rozpočet státní na r. 1908 tak jak jest pro nás skoupý a ne- spravedlivý jako vždy. Potom by už asi baronu Beckovi ne záleželo tolik na zjednání vnitřního míru v Čechách svou jazykovou osnovou jako dnes, nýbrž kdyby se nám ta jeho »střední cesta« mezi naším právem a chout kami německými nelibila, pokrčil by prostč rameny a opětoval by svoje nedávné: Pro otázku česko-německého smíru nepůjdu na Golgatu. — My bychom však z cele té vyrovnací kampaně odnášeli si krušnou výslužku: že jsme se spouštěli ve smlouvání se o revisi Stremayrova nařízení in pejus, že jsme nebyli od toho popojít od právní základny zákona z 8. dubna 1848 něme- ckým nerovnoprávným a separatistickým choutkám vstříc podobně jako Staročeši v pověstných punktacích r. 1890. — Pře tímto nebezpečím mějme se bedlivě na po- zoru všichni upřímní Čechové bez rozdílu stran a nevlezme do pasti, ozdobené zalud nými frásemi kohokoliv. Věrni sobě, věrni svému dobrému právu buďme ostražiti a ne oblomní !
Beck Němec Beckův Čecho Čechy
11 article Politické zpřávy domáci.
Politické zpřávy domáci. V Praze, 9. března. (Po zemský sh v ol bách.) Zemské volby ve všečh korunních ze- mích jsou vykonány až na užší volby v Praze na Novém městě a několik užších voleb v Gori- cku, jež budou ukončeny ve středu. Definitivné výsledky letošních voleb jsou známy z Haliče z Kraňska. V Haliči zemský sněm nabude po novýel volbách značně změněné tvářnosti, neboť stará. jedině ve všem rozhodující většina šlechticko- konservativná je silačena na menšinu u porov- nání se všemi druhými stranami a podrží roz- hodující význam jen jako strana poměrně nejčetnější. Ztráty, jichž utrpěli konservativci. připadnou k dobrému jednak polským lidoveům. jichž počet se-ve sněmě ztrojnásobí a poslancům rusko-národním, kteří budou nyní nejsilnější ru skou frakcí ve sněmě. Ze 149 zvolených po slanců áleží 71 konservativcům, 31 demokra- tům, 19 lidovcům, 4 klerikálům, 2 samostatným poslancům polským, 10 Starorusům, 8 Ukrajin- cům, 3 ruským radíkálům a 1 Němcům (za město Bialou). Z 12 virilistů haličskébo sněmu jes 9 Poláků a 3 jsou Rusové (biskupové). Z pol ských virilistů bude asi 7 konservativných, 2 de mokrati. Konservativci i s virilisty nebudou tedy míti nadpoloviční většiny a budou nuceni uchá zeti se o pomoc jiných stran, zejména pol ských lidovců, čímž dáno samo sebou, že poli tika nového sněmu haličského bude značně de mokratičtější, než bývala dosud.
Rus Praha Gori Halič Kraňsko Ukrajina Biala Starorus Polák
12 article
V Kraňsku nové volby nezměnily na složení sněmu ničeho potud, že jak poměr Něm eů k Slovincům, tak i poměr pokrokové slovin ské strany ke klerikálné zůstává beze změny Ve sněmě bude opět 11 Němců (10 za velke statky, 1 za město Kočevje), 16 klerikálů (s viri vých Slovinců. Klerikalové mají všechny man dáty venkovské, pokrokovci všechny mandály městské, až na Kočevje. U porovnání se starým sněmem nastane však zména tím, že Němci uza vřeli tentokrát spolek se slovinskými klerikály kdežto ve starém sněmě byli ve spolku s libe rály. Tím liberálové zatlačeni do menšiny a jak. menšina budou v oposici proli německo-klerikál né většině, z níž bude vzat také nový zemský hejtman, dv. rada Šuklje. Z Terstu, 9. března. (Konec žákovsko stávky v Kopru.) Poněvadž místodržite princ Hohenlohe ve včerejší poradě s profesory koperského učitelského ústavu prohlásil, že se požadavku stran přednášek v mateřském jazyku vyhoví již počátkem. příštího školního roku, že stávkující žáci nebudou stihání, skončena žá kovská stávka a dnes počalo opět pravidelné v učování, Z Pešti, 8. března. (Persekuce Sle váků.) Minulý týden měly „Ludové Noviny opět dvě přelíčení v Prešpurce. Skončila, jak ee rozumí samo sebou, odsouzením obžalovaných.
Němec Hohenlohe Kraňsko Německo Němec Kočevj Terst Pešť Prešpurka
13 article
V prvém přelíčení obdržel Pavel Cifer s ký z Modré za článek, v „Lud. Nov.“ uveřejněný. pět měsíců státníhovězení a 300 pokuty, v druhém odpovědný redaktor Jos. Ma- Jtuškovič čtyři měsíce vězení a 400 korun pokuty Současně s procesem ružomberským kon se ve veliké slovenské obci Kovačici v toron tálské dolici v jižních Uhrách přelíčení s 97 osadníky tamější evangelické fary, protože ne chtěli připustiti maďarské bohoslužby v obci v níž na 4000 obyvatelů slovenských připadá 9 maďarských úřadníků, zdržujících se v obe jen dočasně. O případě kovačickém podána zprá- va již před časem. Opakujeme z ní, že církevnt sbor kovačický zamítl žádost několika cizíel Maďarů, aby se bohoslužby konaly dvakrát mě síčně také maďarsky a že slovenský farář Ča- plovič byl za to německým biskupem Schol zem suspedován. Disciplinární vyšetřování fa- ráře Čaploviče trvá už 8 měsíců a úmyslně se stále protahuje. Týž piskup Scholz poručil, že se v Kovačici bohoslužby musejí konati také maďarsky a prvá maďarská služba měla být 5. května m. r. Na bohoslužbu přišli však skor samí Slováci, zpívali slovenské nábožné písn a maďarština se nedostala k slovu. Stejně sej vedlo 12. května, kdy se opět mělo sloužiti ma- darsky. Když lid neustával od slovenského zpě vu, zavoláni do chrámu četníci, kteří neústupno Slováky z chrámu vytlačili a umožnili madar skou bohoslužbu. Pro tento odpor proti maďar ské bohoslužbě pohnáno před soud 97 kovači ckých osadníků. Přelíčení počalo již dne 2. března a potrvá delší dobu.
Pavel Modrý Kovačik Maďar Čaplovič Scholz Slovák Ma Uhry
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Jak pokračuje germanisace Poznaňska. Úřadní „Deut. Reichsanzeiger“ otiskuje v jednom z posledních čísel podrobné výkazy mnoho-li statků, mnoho-li půdy se podařilo osídlovací komisi pruské skoupiti v Poznaňsku a západních Prusích a kolik německých rodin nově ssazeno na půdě původně polské. Jsou t úřadní doklady lupičské politiky, prováděné pru- ským státem proti obyvatelstvu národnosti polské a vrcholící v právě přijatém zákoně vyvlastno- vacím. Zákon o podporování německých osadniků v polských krajích vešel poprvé v platnost 26. dubna 1886. Účinky jeho byly z počátku nepatrné, poněvadž Poláci měli ještě možnest hájiti se proti břitkosti zákona. Teprve v posled- ních letech vykoupená polská půda a osazován měrá. Roku 1903 osídlovací komise skoupil celkem 42.052 ha půdy (velkostatky i selské statky) za 42 milionů marek; r. 1904 33.109 h za 34 miliony, r. 1905 34.661 ha za 41 mil. r. 1906 29.670 ha za 42 miliony a r. 1907, kdy povolený na to kapitál byl už skoro vyčerpán. 9390 ha za 14 milionů marek.
Prus Polák Poznaňsko
15 article
Za celou dobu činnosti osídlovací komise skoupeno 335.383 ha neboli 59 čtverečních mi půdy za 306 milionů marek. Z toho na velko statky připadá 314.484 ha, na selské živnost 20.890 ha. Tolik skutečně osídlorací komise zakoupila a z největší části rozparcelovala. Kdyby jí prostředky dovolovaly, nohla však za- koupiti mnohem více půdy, poněvadž nabídky činěné daleko přesahovaly výměru skutečně za koupenou. Jen v roce 1907 nabídnuto jí ke koupt 138.110 ha, z nichž, jak výše ukázáno, sku tečně koupeno pouze 9390 ha. Mohla by vzniknouti otázka, nač prusk sláda potřebovala vyvlastňovacího zá kona, když se jí dobrovolně nabízí ke kou pi více pozemků, než může skoupiti. Odpověď na tuto otázku nalezne čtená v další části úřadního výkazu. Z oněch 335.383 ha půdy, kterou komise od r. 1886 zakoupila. přešlo v její držení z rukou něm e s kýc
ha
16 article
V drobném pevuejít ranní člslo o sobě . odpolední . . . . . a 2 Ve flialkách na ronkovi ranní čáslo odpolední . . . . . . . . 4k
17 article
lemisi et Inserávv plati ze hotově papřel Přečplaceni a inrerty přijimá s denini- strate z Mariznské ulicl č. z Tam naeházají se též radakee tiskárna a orpedice „Národnich Listů“ Eukoplsy so pevzacsji.
18 article
229.263 ha, v ceně 223 milionů, kdežto z ru- kou polských pouze 106.120 ha v cenz 83,648.000 marek. Výborné ceny, nabízené z pozemky v Poznaňsku a záp. Prusích lákají především Němce, kteří ochotně své statky pro- dávají komisi, kdežto Poláci, proti nimž vlastně namířeno ostří zákona, chovají se k tužbám ko- mise čím dále tím více zdrželivě. A právě této zdrželivosti polské má se odpomoci vyvlastňova- cím zákonem. Skoupená půda parceluje se a tvoří se zn jednak rentové statky selské, jednak statky, dávané do nájmu. R. 1907 utvořeno tako- vých nových rentových a nájemných statků 1660. Je to největší počet za celou dobu činnosti osidlo- vací komise. Na nových statcích usazeno 1660 německých rodin. Od r. 1886 až do konce roku 1907 utvořeno 13.617 nových statků, majících průměrně asi 14 na pozemků. V posledním roce vzniklo 55 vesnic po 30 živnostech, majících dohromady okolo 480 ha pozemků. Za celou dobu činnosti osídlovací komise osazeno ve vý- chodním Prusku celkem 14.135 rodin, čítajících 93.300 duší, bylo založeno 341 nových něme- ckých vesnie a ve 171 starých vesnicích a 21 městě rozmnoženo obyvatelstvo německé. Jim odevzdáno 202.912 ha t. j. skoro 36 čtverečních mil půdy. Připočítá-li se půda, věnovaná veřej- ným účelům (kostelům, školám, cesty td.), za- dáno nově vzniklým osadám celkem 257.473 ha půdy. V těchto nových osadách kromě rolník bydlí i dělníci a řemeslníci, s nimiž veškere nové německé obyvatelstvo v Poznaňsku a záp. Prusích čítá nyní 109.000 duší, což obnáší asi 3% veškerého obyvatelstva. Takové jsou dosud výsledky 20leté práce vládní komise pro vyhubení polského živlu ve východním Prusku.
Prus Němec Polák Jim Poznaňsko Prusko ha
19 article
V Praze, 9. března.
Praha
20 article
Oslava jubileje svatoštěpánského míru v Sofii. Dne 3. t. m. slavil bulharský národ 30letý jubilej svého osvobození pomocí Rusů, jejichž úmysly došly výrazu svatoštěpánským mírem, od velmoci potom v Berlíně zavrženým a zkomo- leným v pověstnou smlouvu berlínskou, kterou z velké části zmařeny výsledky ruských vítěz- ství a obětí na škodu národů, za které Rusové bojovali a kterým pomáhali. Jubilej svatoštěpánského míru stal se Bul- harům všenárodním svátkem a příležitostí k velkolepým manifostacím věrné oddanosti Ru- sku a duchovné jednoty s ruským národem. nejsrNníeochvbx, že. mocným vlivem na ny- evropské politiky na blízkém vjvt rovaha se snahami Rakousko-Uherska a Německananr Stoličné město bulhárského knížectví za čarokrásně jarní pohody bylo velkolepě okrá- šleno, 50tisícihlavá massa lidu s hudbou, pěve- ckými spolky a duchovenstvem táhla se od ná- městí Svatého Krále po hlavních ulicích k po- mníku Cara Osvoboditele. V průvodu se nalé- zaly všechny střední školy sofijské, universita. vědecké, kulturné, obchodní a průmyslové orga- nisace s prapory, vesele vlajícími nad národem. Žáci pěli vlastenecké písně kolem smutečníeh praporů makedonských bratrstev. Moře lidu ob- klopilo krásný pomník Cara Osvoboditele, tonou- cí v živé zeleni a věncích. Zde po bohoslužbě a nadšených řečech řečníků, při volání „urá! a za zvuků hymny „Bože, carja chrani“ všechen shromážděný lid bulharský holdoval earu Alex- andru II. a ruskému národu. Odtud se davy hnuly k pomníku národního junáka Levského a od něho k ruskému vyslanectví. U otevřených oken vyslanectví ukázal se ruský vyslanee Sementovský se svou ženou a dcerou, jež há zely na lid květiny! Pěvecké spolky zapěly kantátu „Caru Osvoboditeli“ a ruskou hymnu Na to řečníci prosili představitele Ruska, aby vy-
Rus Bož Sofie Berlín Rakousko Uhersko Rusko Alex
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nejnovější franoouzský hlas o uhersko-chorval- ském a o rakousko-uherském vyrovnáni. Státoprávní poměry tohoto soustátí, zajiste ve značné míře spletité, jsou již od delší doby předmětem pozornosti spisovatelů cizích, v prv řadě však francouzských. Nehledíme-li k fran- couzským spisům rázu spíše politického — Chě- rr lame: L' Europe ct la question d'Autriche au seuil du vingtičme sičcle (přeloženo také do češtiny), L'Allemagne, la France et la questio d'Autriche, Reně Henry: Questions d'Autriche- Hongrie et question d'Orieni, Bourlier: Lee Thěques et la Bohěme contemporaine, Weil: Le pangermanisme en Autriche, a četné spisy nej znamenitějšího francouzského slavisty Louis Legera — jsou zde vědecké práce: Leger: Hi stoire de l'Autriche-Hongrie, Denis: La Bohéme depuis la Montagne-Blanehe (přeloženo do če štiny), Eisenmann: Lel compromis auistro-hongrois Gerando: De l'esprit puplic en Hongrie depui la Révolution francaise a j. v. Avšak zejména nejaktuálnější čásť dnešníh politického života v celé monarehii, vyrovnání rakousko-uherské, nalezla před třemi léty výbor- něho pracovníka v Eisenmannovi v jeho výše uvedeném spise: Le compromis austro-hongrois a k němu v nejnovější době se druží spis: Le compromis de 1868 entre la Hongrie et la Create et eclui de 1867 entre l'Autriche et la Hongrte (vyrovnání z r. 1868 mezi Uhry a Chorvatsken a z r. 1867 nezi Rakouskem a Uhry) Paris 1907 od advokáta dra. G. Horna, ředitele a cheí- redaktora časopisu „Nouvelle revue pratique de droit international privé“. Kniha tato (256 stran velkého formátu) ob sahuje vývoj státu chorvatského od nejzazšíen dob až na naše doby a jest sepsána — v čemž spočívá zvláště také její cena — na základě pů vodních pramenů. Jest to zajisté pro nás Slo
L Allemagne Henry Lea Thěques Weil Leger Hongrie Denis Eisenmann Lel G Horn le Franca et le questio d ' Manche Rena Uhry Broken Rakousko Paris Nouvelle L ' Europe contusus le question d ' Autriche Question d ' Autriche Hongrie et question d ' Oriit hi stoire jít l ' Autriche MontagneBlanehe Hongrie et le Create Autriche et le Hongrte
22 article
vany zjev nadmíru potěšitelný, že cizí spisova- telé, zejména francouzslí, přestávají čerpati zprávy o nás z pramenů německých, častokráte tondeněně překroucených, nýbrž že sahají a k původním pramenům slovanským a že již se nespokoji zprávami, jdoucími o Slovanech z Vídně, z Berlína a nejnověji také z — Pešti. Spisovatel začíná svoji knihu usídlením Jihoslovanů v dnešních jejich sídlech, cituje zprávy o nich z autorů latinských a řeckých a na četných místech dovolává se také našeho slavisty, Šafaříka: Slavisehe Allerthümer, na to vypráví o zřízení království chorvatského i o jeho splynuti v personální unii s královstvím uher- ským (r. 1102). Obšírněji obírá se volbou Ferdi- nanda 1. za krále chorvatského a uvádí zejména (str. 59 a násl.) doslovně obsah protokolu o volbě této i přísahu Ferdinanda I. jakožto krále chorvatského. V dalším líčí újmy chorvatskéhu státního práva za nástupců Ferdinanda I. — za- jímavo opravdu, že tento stesk je všude tentýž pozn. ref. — snahy Rudolfa II. o podřizení cho- vatského bána štyrskému arciknižeti Karlovi řeší obšírně státoprávní poměr Chervatsk k Uhrám, zejména otázku, lze-li Chorvatsko po- kládati za „pars annexa“ Uher, a dospivá k úsudku zcela správnému, že Chorvatsko jest s Uhmmi právně naprosto rovnocenné, takže o nějaké „pars annexa“ nelze vůbec mluviti (str. 82 a násl.).
Jihoslovan Šafařík Karel Vídeň Berlín Pešť Uhry Chorvatsko Slovan Slavisehe Allerthümer
23 article
Potom přistupuje autor ku pragmatick sankci a uvádí — což v ohledu státoprávním jest nad míru důležité — že pragmatická sankee pro Chorvatsko a pro Uhry není jednoho a té hož znění, kteréž také cituje (str. 99). Násle duje ličení dalšího vývoje za osvíceného absolu- tismu, načež autor podává velice zajímavé zprávy o tom, jaké výhody mělo panství francouzské pro Dalmácii a vůbec pro veškeren lid slovanský na pobřeží, o zvrácenosti systému Melternichova, až pak přikročuje spisovatel ke vzkřísení chor vatského národa, k jeho bojům r. 1848 a ei tuje památná slova hrdiny chorvalského bána
Chorvatsko Uhry Dalmácie Melternichov
24 article
Jelačiče, který hájil právní rovnocennost trojje diného království proti dobyvačným snahám ma darským: regnum regno non praeseribit legea (str. 123). Ovšem za toto hájení práv rodu pa- nujíeího a celistvosti Rakouska dostalo se Chor- vatům od Vídně téhož vděku a téhož daru, jako vzbouřeným Maďarům, absolutismus, germani- sace a pověstný system Bachův. Ba když jed- nalo se v r. 1866 a 1867 o vyrovnání, ne- uznaly vídeňské kruhy za záhodno, aby trojje diné království bylo o všem tomto jednání aspoí zpraveno. A tak se stalo, že, když již celé jed- nání o tak zv. rakousko-uherském vyrovnání bylo v podstatě hotovo, když dualism byl již hotovou věcí, byl sněm chorvatský královským reskriptem z 23. dubna 1867 postaven před ho- tovou událost a vyzván, aby k vyrovnání prostě přistoupil. Tento ovšem s nevolí nesl urážku odmítl uznati vyrovnání a zúčastniti se koruno vačních slavností v Pešti; za to byl rozpuštěn. oktrojován nový volební řád dekretem z 20. li- stopadu 1867, a sněm, sešedší se na základě nového volebního řádu zvolil konečně ze svého středu dvanáctičlennou komisi t. zv. kraljevinski odbor, která vešla ve vyjednávání s komis uherskou. Výsledek toho jednání jest uhersko- chorvatské vyrovnání, přijaté na sněmu dne 24 záři 1868, sankeionované 8. listopadu 1868 prohlášené 18. listopadu 1868 (str. 142, 143)
Jelačič Maďar Bachův Rakousko Vídeň Pešť
25 article
Spisovatel uvádi na to doslovné znění zák čl. XII z r. 1867 (uherský zákon, obsahujíeí vyrovnání rakousko uherské a zák. čl. XXX z r. 1868 (vyrovnání uhersko-chorvatské) a zmiňuje se dále také zběžně o dalším vý- voji. Správně připomíná autor rozdíl mezi »uherský« a »maďarský« (str. 145 ), kterýžto rozdil se u nás mnohdy přehlíží, a líčí na str. 147. vychvalovanou onu »svobodu uherskou« která, jak tak často již bylo připomenuto, zna- mená svobodu jen pro národnost maďarskou, pro nemaďarské národnosti znamená však jen porobu a ponížení. Rovněž správně uvádí, že celě to vyrovnání rakousko-uherské jest vlastné unicum právního i státoprávního stavu a podává doklady toho na př. na ministerstvu zahranič- ných záležitostí, kde ministr závislý jest, ne- hledíc k jiným faktorům, na čtyřech parlamen- tárních sborech, takže jediný z těchto sbore může jej přivésti ku pádu, tudiž menšina prot většině. Správné jsou další vývody, jak to Ma- daři upřímně smýšlí s vyrovnáním a charakte ristická jest ukázka, kterou autor sám prožil. že totiž maďarský úřadník cestujícímu na dráze chorvalské, tázajícímu se na něco v jazyku chorvalském — dle 88 56., 57. vyrovnacího zákona jest totiž chorvatština v územi chor vatsko-slavonském jediným úřadním jazykem jak v zákonodárství, tak ve správě i v soudnictví pozn. ref. — odpověděl maďarsky: »Nerozumím pse chorvatský« (str. 198).
Ma
26 article
Konečně docházl autor k řešení státopráv ního poměru trojjediného království ke králov ství uherskému a dospívá závěru, že mezi Chor vatskem a Uhrami jest reální unie, že tudiž jal Chorvatsko tak Uhry jsou státy právně naprosto rovnocennými (str. 252— 254). Kniha tato jest velice zajímavá a má trvalou cenu, jednak pro svůj obsah, jednak pro pra- meny, odkud autor čerpá; nehledíe k autorům již výše uvedeným, jest to zejména tvůrce mo derního státního práva chorvatského, prof. Pliverié, jehož se spisovatel stále dovolává. Jedním slovem jest to pro dnešní poměry zjev velice důležitý a zajímavý, že i cizina všímá s státoprávních otázek celé této monarchie, nebo jen timto způsobem může se rozšířiti i za hra- nicemi poznání, že ani Predlitavsko, ani Zalitav- sko nejsou v sobě státy jednotnými, nýbrž opě samy složenými z královatví a zemí, čili z t. zv historicko-politických individualit, čili, jak nej nověji beidelberský prof. dr. Jellinek dovozuje ze státních fragmentů (zlomků). Kniha bude nejen u českých, nýbrž u všec slovanských čtenářů přijata zajisté velice pří Dr. Bohumil Ba xa. znivě.
profesor Pliverié Predlitavsko doktor Jellinek Bohumil ba Uhry Chorvatsko
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Městské divadlo Král. Vinohradů. Živo volá. Činohra o třech jednáních. Napsal Artut S chnitzler. Přeložil K. Kaminek. Vystavil režisér A. Jiřikovský. Je něco, co nedovedu pochopit, v účinné a vzrušující hře vídeňského autora. Je to vojen- ská romantika modrého pluku kyrysnického, který se ubírá do války — děj spadá do první polovice minulého století — s odhodláním, dáti se do po- sledního muže pobit. Touto zoufalou hrdinnostl má být smyta černá skvrna pohany Ipící na pra- poru pluku, který, jak vypátral jeho plukovník, před 30 lety zbabělým útěkem způsobil porážku rakouské armády, jež by prý jinak musila slavně zvílězit. Modřl kyrysníci nejdou vítězit svou chra- brostí. Kráčí vstříc hromadné sebevraždě. Všichni důstojníci se zapřisáhli, že se nevráti z bojsště. A též prostí vojáci jsou prodehnuti touto vzne- šenou myšlenkou, jakoby pod jejich e. k. uni- formou bilo srdce Cida nebo Bargarda. Ale vznešená myšlenka případá nám bízzarní, hlou- pou, dětinskou. Dnes by na ni nepřipadl ani nej- potrhlejší kadet a žádného vojáka, i kdyby na něj navlékli nejpestřejší uniformu kavaleristickou a i kdyby jeho prostou duši sebe více popletli a zmořili, nedovedli by přesvědčiti, že jeho po- vinností je jiti slepě přímo proti nepřátelským bodákům a dělovým jíenům, aby smyl svou krvi skvrnu praporu. Na takové absurdnosti je zalo- žen hlavní dramatický efekt Sehnifzlerův.
K Kaminek A Jiřikovský Cid Bargard městský divadlo Královský
28 article
Musili bychom miti duši Vídeňáků z let padesátých, zbožňujících zelený chochol Rade- ckého, potřeštěných vojenskými parádami, aby- chom se nevysmáli bláznivému nápadu modrých kyrysníků, Dnešní divák musí jen pokrčit ra- meny nad odvážností dramatického virtuosa, jenž vynašel záchvěv hrůzy, tragickou jistotu smrti pro osudnost ofemerních lásek dvou lehko- myslných děvčat a pro cizoložný román mladá choti plukovníka. Tento tvrdý voják chce po- mstíti své manželské neštěstl. Vypátral historku