2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
1. prosince 1904.
5
article
ž odborných (zvěrolékařskou, vysokou zeměděl
skou, vysokou obchodní, střední průmyslovou
textilní, přadláckou, truhlářskou atd.).
6
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 30. listopadu.
Dnes byl den premiér. Tři řečníci pro
mluvili. Všichni svůj maiden-speech. Chorva
tům dalmatským přibyl nový zdatný pracovník
dr. Dulibič, zvolený za nebožtika Šu-
puka. Má dar, kterého postrádají namnoze
krajané jeho.
Má nejen útočnost, nýbrž také hum or,
dva přívlastky, v parlamentním foru účinné.
Zabýval se afférou Handlovou a břitkými akcenty
polemisoval s výkladem, jejž v této věci ne-
dávno dr. Körber sám byl učinil. Blahopřejeme
chorvatským bratrům k této akvisici.
Neobyčejně zajímavou řeč pronesl poslanec
za brněnskou obchodní komoru svob. pán Offer-
mann. Mluvě poprvé ve sboru zastupitelském,
zaujal stanovisko dosti kacířské naproti pravo-
věrnému evangeliu Němců moravských.
Pravil, že ústava platná nevyhovuje nyněj-
ším poměrům, že Němcům nebylo by na
újmu, kdyby se učili jazykům slo-
vanským a vlašskému, že bylo chybou, když
roku 1868 zrušili v království českém povinné
vyučování oběma zemským jazykům na školách
středních, že Němci musí dospěti k poznání
o nutných ohledech vlády na parlamentní po-
třeby také jiných národů a že mělo by se pů-
sobiti k národnostnímu vyrovnání na základě
rovnocennosti. Tyto projevy vzbudily
odpor poslanců Wolfa, Malika, Völ kla
a Sehückra. Nedosti toho. Povstal předseda
německo-pokrokové strany dr. Gross a pro-
hlásil, že bar. Offermann nemluvil za stranu,
jejíž jest členem, že nemluvil ve smyslu a duchu
strany, nýbrž jen za svou osobu.
doktor
Dulibič
Šu
Körber
Němec
Wolf
Malik
Völ
Gross
Vídeň
Handlová
poslanecký sněmovna
7
article
To jest desaveu tak okázalé a příkré,
jakého dávno nebylo. Vypravovalo se dokonce,
že bude postaven bar. Offermann před hrdeln
soud. Pochybujeme, strana, která nedovolila
v těchto dnech svému členu podati dotaz v
příčině sankce dolnorakouského zákona škol-
ského, nemá práva příslušníka svého pranýřo
vati, poněvadž opovážil se míti o věcech nej-
aktuálnějších své přesvědčení.
Dr. Klumpar ukázal, že jak v soudní
sini, tak i ve sboru zákonodárném jest řečníkem
nejlépe kvalifikovaným. Má pěkný a silný hlas,
uhlazený a přece rozhodný přednes a co jest
nejvzácnější vlastností, jest parátním v odrážení
náhlých útoků, které děly se dnes na něj s ně-
mecké strany tak hojně a tak prudce, jako by
pánové Wolf, Funke, Prade a spol. poslance
příbramského určili eílem. Pro pravdu se lidé
nejvíce hněvají a dr. Klumpar, jemuž dobře
sekundovali posl. dr. Kramář, Březnovský, Kubr,
Reichstädter, König a Formánek, dokázal Němcům
a vládě, že jsme to my Čechové, kteří ve všech
oborech státní správy, zejmena na nejčelnějších
místech byrokratických v českých vlastech máme,
žel, sta příčin ke steskům a žalobám. Velice
případně a názorné bylo přírovnání mezi Prahou
a Inšprukem, ovšem porovnání, které dopadlo
na neprospěch Němců. Také jmenování dra.
Randy ministrem postavil do pravého a nále-
žitého světla. Roli kurátora říše, kterou sobě
dr. Körber ve Lvově osvojil, odmítl český mluvčí
co nejrozhodněji, klada důraz na to, že český
národ nic neučinil, co by dosazení takového
funkcionáře odůvodňovalo. Celý debut dra.
Klumpara nesl se tonem veskrze rozhodným,
také tam, kde byl povahy obranné.
Kdo pozejtří dostane se ke slovu, nelze
dnes říci, listina řečníků mění se co chvíli. Ve
vídeňském parlamentě není stálosti ani v malých
formalitách.
Offermann
doktor
Klumpar
Wolf
Funke
Prade
Kramář
Březnovská
Kubr
Reichstädter
König
Formánek
Němec
Čecho
Randa
Körber
Praha
Lvov
školaský
8
article
Z Vídně, 30. listopadu. (C. - B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.15
hod. dopol.
Došlé spisy předčítají se doslovně, což trvá až
do 12.45 hod.
Mezi nimi jsou dotazy poslanců Bergera a
spol. po stavovských poměrech úřad. opráv. měřičů,
postupu jednoročních dobrovolníků v jizdném dělo-
střelectvu, po stavu železničních zřízenců, po částečné
úpravě lékárnictví a po pražských zadávkách veřej
ných prací; — Choce a spol. po jednání berního
inspektora hořovického.
Posl. Březnovský a spol. podali tento návrh
Vzhledem k tomu, že oděvnické živnosti jsou stále
poškozovány konfekčními obchody navrhuje se, aby
živnostenský řád byl změněn takto: 1. Obchod-
níci s oděvem mohousice prodávat hotové obleky.
ale nikoli míru brát a vůbec žádné práce na zakázku
přijímat; 2. Úřady mohou právo na provozování ob-
chodu s oděvem uděliti jen těm osobám, které se
vykáží vysvědčením, že se řádně této živnosti vyučily.
Ministr Hartel odpověděl na Siegmundův dolaz
stran nedostatečných místností německé
techniky v Praze, že pro nejbližší dobu pomýšlí
se zbudovati na pozemcích ve Slupích především
chemický ústav a protože umístěním několika uči-
telských stolic v přestavbě pražského knihoskladu
v Konviktské ulici bylo vyhověno nejnalehavější po-
třebě, správa vyučování myslí, že musí se zdržeti
obsáhlejších zatímných opatření, neboť není pomy-
šlení, že by návštěva tak stoupala, jako v poslední
době téměř na všech vysokých školách. Ministr na-
řídil, aby byly upraveny místnosti při stolici pro po-
vodní stavbu a pro vysoké stavby ve smyslu uči-
něných návrhů, čimž zjedná se aspoň jen snesitelný
stav a možnost, přikázati některým jiným stolicím a
ústavům lepší místnosti;
Vetter
Berger
Posl
Březnovská
Hartel
Siegmundův
Vídeň
Praha
konviktský ulice
9
article
— na Dvořákův po zřízení české školy
pro zpracování dřeva v Domažlicích
sdělil, proč ústřední komise pro záležitosti průmyslo-
vého školství doporučila ministerstvu vyučování, aby
příslušnou žádost zamítlo;
— na Hofmannův po chování se firmy Temp-
ského ve Vídni (J. Freitag) naproti sortimentářům
častých nových vydání učebnic, že prvější poměr je
soukromoprávný a nepodlehá vlivu ministerstva vy-
učování a o monopolu oné firmy nelze mluviti,
protože je mnoho jiných vydavatelů školních knih
nevá vydání pořádají se teprve po schválení nevy-
hnutelných a j. změn;
— na Kaftanův po universitních stavbách na
slupských pozemcích v Praze, že prý vyučovací
správa při jich rozdělování dbala stejně potřeba
zájmů vysokých škol českých i německých a nelze
proto mluvit o újmě české university, ani o nijakém
bezpráví.
Posl. Herzmansky a spol. podali po usne-
šení volného agrárního sdružení německého pilný
návrh stran nouzové předlohy. Zní skoro tak jako
vládní předloha: požaduje se úvěr 151/2 mill. K na
zmírnění nouze. Požadovaný úvěr 69 mill. však se
vylučuje a povoluje jen vydati k úhradě za 15.5
mill. renty.
Sněmovna rokuje dál o prohlášení vlády.
Posl. Dulibič vyčítal vládě zanedbávání Dalmacie
a urážku, již jí učinil místodržitel bar. Handel. D .
Körber nevyličil případ správně a řečník trvá na tom
že Handel vyjádřil se: »Co čestné slovo, Dalmatinec
ho nezná!« Místodržitel sám to nezapírá (Slyšte
Slyšte!), odůvodňuje výrok ten tím, že mezi dalmat
ským úřadnictvem je mnoho záští a závisti a vede se
mnoho procesů pro falešné výpovědi! (Posl. Bian-
kini: To stačí k odsouzení místodržitelel
Posl. Choc: O tom se ministerský předseda ne
zmínil!
Posl. Dulibič: Místodržitel tvrdí, že slovo Dal
macie při tom nevyřkl.
Dvořákův
Hofmannův
J Freitag
Kaftanův
Posl
D Körber
Handel
Dal
Domažlice
Vídeň
Praha
Dalmacie
temposký
slyšet slyšet
10
article
Dále stýská si řečník na nesprávnosti při vyše
třování, polemisuje s ministerským předsedou drem
Körbrem. Jeho výnos ze dne 28. října, je mistrov-
ským dílem raffinovaného překrucování a vytáčení
na ostudu spravedlnosti. Místodržitel Handel bez čet-
níků nesmí na ulici, ale dr. Körber nechává ho
v Dalmacii, domnívaje se, že tím chrání autoritu
vlády. Naopak, ničí ji. Poukazuje na žalostné poměry
v Dalmacii, žádá řečník, by se vystavěl přístav
v Šibeniku a dalmatské dráhy a protestoval prot
zuřivé germanisaci Dalmacie, varuje dra. Körbra slovy:
»Respice finem !«
Körbr
Körber
Dalmacie
Šibenik
Respice fin
11
article
Posl. bar. Offermann lituje, že se debata pro
tahuje, ač důležité věci třeba vyřizovati. Situace vy
žaduje spořádaného státu. Ústavní život vázne v době
kdy třeba vyříditi tolik pilných záležitostí, jako vy-
rovnání s Uhrami, bez něhož je existence říše po
chybná. Není divu, že převažuje přesvědčení o ne-
dostatečnosti nynější ústavy a jeví se obecné přání
spíš omeziti než rozšířiti politická práva. V první
řadě jsou lidoví zástupci povinni rozmotati nynější
zmatky. At Němci i ostatní národnosti pollačí otázky
stojící v čele jich programu. Vyrovnání není možno
v době, kde jedna čásť staví do popředí požadavky.
jež vydává za conditio sine qua non. Minuly doby.
Posl
bar
Offermann
Němec
Uhry
12
article
kdy byla možna hegemonie jednoho národa nad
ostatními. Národnosti musí se považovati všecky za
rovnocenné a s toho stanoviště zabezpečiti jich národní
a kulturní vývoj. Nemohou-li strany nastoupili tulo
cestu, musí utvořiti se ze všech sněmovních frakci
strana stát zachovávající, jež vezme vyrovnání do
svých rukou, po případě pod egidou zkušeného stát-
níka. Tak by se vyhovělo přáním všech stran a vývoj
žádné národnosti nebyl by ohrožován. Ať se ueí
naše děti — v té neb oné korunní zemi — česky.
slovinsky, chorvatsky nebo vlašsky, postavení Němeů
tím ohroženo nebude, ani zřízením jinojazyčných
vysokých škol, neboť němčina zůstane prostředkující
řečí. (Posl. Wolf: Tak skromni přece v tomto státě
býti nemusíme!) Nebývalo by se brojilo proti něm-
čině jako prostředkovací řečí, kdybychom svého času
nebývali ji vyloučili ze studijního plánu, vykládajíce
úzkoprse státní základní zákony. (Posl. Mali k
Kdyby liberálové byli tehda ustanovili státní řeč.
bylo by Rakousko tolik neštěstí nepotkalo.) Tebda
se tak nestalo, a proto třeba dbáti o amalg mování
národností. Protivenství mezi samými národy není
tak velké jako mezi jejich vůdci.
Posl
Wolf
Mali
Rakousko
13
article
Posl. Schücker: V Čechách ne. Tam nejsme
my poslanci dost ostří! Podtvejte se do Prahy, co
tam Němci zkusí.
Posl. Wo1!: Takové řeči svědčí zrovna o úpadku
naší národnosti.
Posl. Offermann: Právě teď třeba narovnání
mezi národnostmi.
Posl. Wolí: Ale Němci přece nemohou být
zkráceni.
Posl. Offermann: To bych nerad. Dnesje
každý poslanec nucen zastupovati své zvláštní ná-
rodní zájmy a státní zájem lím trpí.
Posl. Wolf: Teď musíme zastávati své německé
zájmy. To je politicko-palhologický příznak, žese
též na této straně vedou takové řeči.
Posl. Offermann: Vláda je nucena dbáti
kulturních zájmů také jiných národností. Všem mi-
nistr vyhověti nemůže. Vláda řešíc různé záležitosti
jež se jí teď vyčítaly, činila tak z důvodů věcných.
Arci dala se ne šťastnou a ne pravou cestou. Lichá
je výčitka, že potlačuje německý živel.
Posl. Völkl: Ať se Körber sám hájí, poslance
k tomu nepotřebuje. Sněmovna není pro to, aby se
ministerský předseda ospravedlňoval.
Posl. Offermann: Nechte mne mluviti.
Posl. WolI: Nechte pana barona mluviti. Po-
skytuje nám vzácný agitační materiál proti liberální
straně.
Posl
Němec
Offermann
Wolf
Völkl
Körber
Čechy
Praha
Schücker
wo 1
14
article
Posl. Oflermann: Dokud budou trvati dosa-
vadní poměry, každé vládní opatření národní i poli-
tické bude přijato s nedůvěrou. Nabádá k národnímu
vyrovnání na základě rovnocennosti národnostl.
Posl. Wolf: Rovnocennosti není!
Posl. OIíermann: Je dána státními zákl
zákony.
Posl. Wolf odporuje.
Posl. Offermann varuje před dohodou ve věci
jež by mohla prospěti jedné straně, ale byla trvale
na ujmu Němců.
Posl. dr. Klumpar (nejprve česky, potom ně
mecky) považuje tuto debatu za debatu rozhořčení,
jaké nebývalo. Z ní nabývá se přesvědčení, že ně-
mecké rozhořčení a znepokojení je pouhým nállakem
na domněle slavisující vládu. Ministerský předseda
postaral se, aby se o nás v této debatě tuze nemlu-
vilo. Slyšíme-li však ustavičně totéž, mluví-li se stále
o znásilňování a poslovaňování Rakouska, rozumí
se samo sebou, že na to musíme odpověděti, aby se
nemyslilo, že je pravda vše, co se zde v těchto 14
dnech řeklo. Němci dělávají velký hluk a žádají
hodně mnoho, aby dostali aspoň to, čeho si přejí
Uvažuje o chorvatském výnosu a praví, že byl
omezen řečí ministra Hartla a je bezvýznamný.
Posl
Wolf
Offermann
Němec
doktor
Klumpar
Hartl
Rakousko
15
article
Řečník naráží při tom na německou národnost vyš
ších soudních úřadníků v Praze.
Posl. dr. Kramář: Za to jsou soudní úřad-
níci češti.
Posl. Iro: V zemském výboru mají vělšinu
Posl. Reichstädter: Podívejte se na Moravul
(Vzájemné výkřiky mezi Němci a Čechy.)
Posl. dr. Klumpar pojednává o zřízení slovan-
ských parallelek ve Slezsku, podotýkaje, že Němei
nebyli jimi tak hrozně znepokojeni, neboť přední osob-
nosti slezské o nich věděly dřív, než ony třídy byly
zřízeny. (Slyšte! Slyšte!) Němci vyčítali vládě ru-
šení krásného poměru mezi slezskými Němci a Slo-
vany. Co tím rozumějí? Nežádá-li slovanské obyva-
telstvo nic a Němcům zabezpečuje se jejich národní
a hospodářská država. (Hlučný souhlas.) Žádá-li men-
šina rovné právo, je krásný poměr ten tam, je to
převaha, za niž v tomto státě bojujeme.
Posl
doktor
Němec
Čecho
Klumpar
Němei
Praha
Slezsko
16
article
Posl. dr. Kramář: Tomu Němci sami nevěří!
Posl. Prade: Důkazem je zemský výbor český.
Posl. Reichstädter: Dejte nám rovné právo
na Moravě a ve Slezsku.
Posl. dr. Klumpar: Musíte sami k nám přijí
a chtít uzavříti mír, ale neodpírati nám všecko, co
se nám dává.
Posl. Iro: Vždyť jste dostali zase dar — mi-
nistra krajana.
Posl. dr. Klumpar: Požadavek neněmeckých
národností, aby měly úřadníky mocné své řeči, je
proto tak oprávněn, že vláda sama stará se skor
jen o německé úřadníky.
Posl. Funke: Jděte k německým soudům, tam
nenajdete jediného německébo úřadníka.
Posl. Iro: Dr. Baxa byl auskultanlem v Chebu.
Posl. dr. Klumpar: Úřadníci jsou pro lida
musí rozuměti jeho řeči.
Posl. Luksch: Zvlášť zemští úřadníci. Ted
zbyl jediný zemský úřadník německý
Posl. dr. K lumpar: Mýlí se Němci, mluvíee
o německém rázu tohoto státu. Dána mu německá
uniforma, v níž mu nebylo nikdy dobře, a ta se ted
trhá. — Střední školství v Rakousku nesrovnává se
s národními poměry.
Posl. Wolí: Pomněte na poplatnost.
Posl. dr. Klumpar: Kdo platí větší daň, má
snad větší právo na vzdělání? Poměr mezi slovan-
skými a německými středními školami v sudetských
zemích nesrovnává se s procentem obyvatelstva.
Posl. Prade: To proto, že vy potřebujete
středoškolské žáky pro slátní službu, my dáváme
vzdělávati své syny v těchto školách pro průmysl,
obchod a živnost
Posl. Kloláč: Obchodníci a živnostníci jsou
také Češi.
Posl. Kasper: Češi?
Posl. Klofáč: Německý císař je teď největšín
přítelem Ruska.
Posl. Iro: Jak soudí se o té věci v Mandžur
sku? (Hlučná veselost mezi Němci.)
Posl. dr. Klumpar: Mluví-li posl. Prade usta
vičně o poplalnosti . . ..
Češi-
Posl
doktor
Kramář
Němec
Klumpar
Funke
Baxa
Ted
Dán
Čech
Kasper
Klofáč
Slezsko
Cheb
Rakousko
Rusko
dát já rovný práv na Morava
17
article
Posl. dr. Kramář (k Pradovi): To je vůbe
nesmysl. Neslyšel jste nikdy o daních nepřímých
Nečetl jste nikdy Lasallovy řeči?
Posl. Březnovský: Ne, té daně Němci vůbec
neplatí, tu platí židé. (Veselost.)
Posl
doktor
Kramář
Lasallův
Němec
18
article
Posl. dr. Kramář: Zde je počítají mezi Němc
Posl. dr. Kramář: Zde je počítají mezi Němc
nebo je vyhodí
Posl. dr. Klumpar přechází ku pražskému
školství a dokazuje — nesmysl německého tvrzení.
že Němci jsou vzdělanější než Slované. Na rakou-
ských gymnasiích je 52% Slovanův a jen 429
Němců. Jen realistů německých je víc. Bezpodstatné
jsou stesky na zanedbávání německého školství.
Snahy ostalních národností po vzdělání jsou opráv-
něny, zejmena třeba nevyhnutelně zříditi II. českou
universitu. Vláda zhýčkala rakouské Němce přes
příliš. Pořízeny sice liberální st. zákl. zákony
v nichž prohlášena rovnoprávnost, ale v praksi ne-
uskutečníla se.
Pražské demonstrace byly vždy následkem ně
meckých provokací. Věc inšpruckých Němců, již upí-
rají vlašské menšině právo na tamní právnickou
fakultu vlašskou, nestala se spravedlivější smrtí ma-
líře Pezzeye. Pro svou národní menšinu v Čechách
žádají Němci něco jiného, než chtějí přiznati Vla-
chům v Inšpruku.
Posl
doktor
Kramář
Klumpar
Němec
Slovan
Slovanův
Čechy
právnický fakulta vlašský
19
article
Jmenování dra. Randy ministrem posuzovalos
různě také v českých kruzích. Byl by povděčen
moha v něm viděti víc než pouhé captatio bene
volentiae, a kdyby setrvalo se při zásadě povolávání
zástupce našeho národa do korunní rady. Na lako-
vého ministra mají Češi právo, neboť ostatní bývají
Němci. Doufá, že dr. Randa bude informovati před-
sedu ministerstva, že falešná je theorie o německé
državě a její ochraně. Zákon a právo stojí nad sku-
tečným slavem. Randovo jmenování nebylo žádnou
koncesí Čechům. Vyčítala-li se Čechům postulátní
poitika, je politika levice politikou terrorismu. N
my, ale vláda ať zpytuje své svědomí a shledá, ž
ne my, ale ona sama je vinna nedělností sněmovny
a zmatenou situací. Pozná-li vláda, že je hotov
s vládním systemem, musí zevrubně rozeznávati, pro
koho ze všech činitelů třeba ustanoviti kuratora, zd
pro národy, nebo pro někoho jiného. (Hlučná po-
chvala a potlesk v pravo.)
Posl. dr. Gross nehodlá zasahovati do debaty
ale chce odpověděti na jednu z dnešních řečí. Reč
bar. Offermanna nebyla proslovena ve smyslu ani
z rozkazu řečníkovy strany. (Hlučný souhlas v levo.
Konstatuje výslovně, aby se předešlo zúmyslnému
nebo bezděčnému nedorozumění, že bar. Offermann
mluvil svým jménem a na vlastní zodpovědnost.
(Souhlas v levo.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Bresler nalehá na odpověď k svému
dotazu po berních švindlech jakéhosi Malachow
ského; — Iro na odpověď k dotazu po oboru pů-
sobnosti ministrů-krajanů, protože jsou podrobeni
zákonu o ministerské zodpovědnosti a sněmovna
musí věděti, v jakých mezích pohybuje se jejich
činnost. Jinak by se nevědělo, kdy přestoupili obor
své působnosti.
Konec schůze ve 3 hod. 10 min. odpol.; příšt
bude v pátek.
Randa
Čech
Němec
doktor
Randův
Čecho
Posl
Gross
Offermann
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. listopadu. (Příprav
uherské opposice.) Spojená opposice
činí již nyní přípravy, aby hned při ustavování
sněmovny po zahájení nového zasedání, jež prý
se stane dne 9. prosince, svým odporem doká-
zala, že na základě nového jednacího řádu ne-
bude možno nijaké meritorní jednání v uherské
sněmovně. Ve středu bude míti 21členný vý-
konný výbor spojené opposice opět poradu,
v níž se mají stanoviti všechny podrobnosti
příští opposiční taktiky. Naproti tomu se sdě-
luje, že také hr. Tisza činí přípravy, aby každý
opposiční útok mohl býti hned odražen. Sně-
movna bude prý před Vánocemi zasedati pouze
jeden den, aby se povolil zatímný rozpočet.
V denní schůzi se přečte královský reskript, jímž
se svolává nové zasedání a zvoli se předsed-
nietvo. Ve večerní schůzi se odhlasuje zatímný
rozpočet a bude-li třeba, sněmovna se rozpustí.
Praha
spojený opposice
uherský sněmovna
Tisza
21
article
Takové pověsti zaznamenávají aspoň peštské
opposiční listy.
V Praze, 30. listopadu. (HIr. Apponyi ve
Velkém Varadíně.) Včera uspořádalo oppociční
občanstvo ve Velkém Varadíně schůzi, jíž se zůčastnili
poslanci hrabě Apponyi, hr. Aladar Zichy, Karel
Eötvös, Vazsonyi a Olay. První promluvil hr. Appcnyi,
jenž ostře úločil na vládu. Dokazoval, že jednací řád
byl jedinou zárukou proti tyranii sněmovní většiny
Nynější většina sněmovní není národní (Téměř
všechny čistě maďarské okresy uherské jsou na sněmu
zastoupeny poslanci opposičními!), nýbrž cizí mocí
dohromady sehnaná. Řečník, podobně jako hr. Jul
Andrássy a Koloman Szell, pokládá sice mímné
zostření jednacího ládu za polřebně, ale jich taktika
liší se od taktiky Tiszovy podobně, jako když si dva
lidé opatří tisíc korun, ale jeden si je poctivě vy-
dělá, kdežto druhý je uloupí. Promluvili ještě Vazsony
a Eötvěs, načež opposičním poslancům vyslovena plná
důvěra.
Apponyi
Aladar Zich
Eötvös
Vazsonyi
Olay
Appcnyi
Andrássy
Szell
Praha
Velký Varadín
22
article
V Praze, 30. listopadu. (Parlamentní stráž
v uherské sněmovně) Místopředseda poslane-
cké sněmovny bar. Feilitsch odpověděl včera v libe-
rálním klubu na dotaz, k němu učiněný, že mu není
ničeho známo o organisaci parlamentní stráže, o níž
už delší dobu kolují různé pověsti v Pešti. Dnes do
chází z Pešti zpráva, že parlamentní stráž jest už se-
stavena a do služby přijata. Velitelství četnictva a hon-
vedů bylo vyzváno, aby předsednictvu sněmovnímu
dalo k disposici strážmistry, hodící ze ke službě
v parlamentě. Na žádost tu vysláno do Pešti asi půl-
druhého sta strážmistrů, z nichž vybráno 20 četníko
a 22 honvédů, kteří již vzali do přísahy a kromě toho
každý jednotlivý byl prý povinen dáti slib, že ne
prozradí ničeho z daných mu instrukcí. Členové parla
mentní stráže budou prý míti oblek občanský a v době
schůzí vždy dva budou státi u presidia, aby mohl
íhned vykonati rozkazy předsedovy.
Feilitsch
Praha
Pešť
23
article
Z Tešína, 29. listopadu. (Polská Ma tice
školská) vydala zprávu o své činnosti v roce 190
až 1904. Rok ten byl pro Matici výhodný, neboť stát
převzal konečně do své správy těšínské polské gym-
nasium, jež Matice vydržovala po osm let a vydala
na ně téměř půl millionu korun. Matice zřizuje nyn
v Těšíně „Kolej Mickiewiczovu“, v níž mají nalézt
útulku chudí žáci polského gymnasia, aby je Něme
nezlákali do své koleje německé. Na zlízení polských
poboček při německém učitelském ústavě těšínském
Matice darovala státu 10.000 K jednou pro vždy; prvý
ročník polského úslavu má letos 39 žáků. V říjnu
t. r. byla otevřena polská maleřská škola v Michal-
kovicích, aby tamní polské děti byly zachráněny
od počeštění; budova stála 18.000 K a roční ná-
klad na školu 1000 K. Staví se nová polská škola ve
Zbytkách pro několik sousedních vesnic, v nichž
jsou dosud jen české a německé školy. Konečně ote-
vřena letos nová polská škola též v Polské Ostra-
vě, aby prý se děti tamních polských dělníků ne-
musili v českých školách vzdělávati na Čechy. Dů-
chodů měla Matice v minulém roce 54.000 K, výdajů
o několik set korun méně. Polovinu této částky sebral
p. Osuchowski ve Varšavě. Z Haliče nemá Matice
příjmů téměř nijakých!
Ze Lvova, 28. listopadu. (Nadace Mich. Kač-
kovského) Bývalý soudní rada Michail Kačkovský
jenž zemřel v Kronštatě r. 1872, odkázal celé své
jmění Ivovskému ruskému „Národnímu domu““ s tou
Mickiewiczův
Michal
Michail kačkovský
Tešín
Ma
Ostra
Čechy
Varšava
Halič
Lvov
Matica
Mich
národní dom
24
article
podmínkou, že poloviny úroků z fondu užije se n
vydávání ruských národních časopisů, druhě poloviny
na praemie za nejlepší populární spisky v jazyku ru-
ském. Podporu mohou obdržeti jen časopisy, psané
v literárním jazyku ruském pravopisem historickým
Po dlouhém jednání nadace Kačkovského, která ob-
náší nyní 152.000 K a je pojištěna na nemovitém
majetku „Národního domu“, vstoupila letos v života
na základě rozhodnutí místodržitelstva a soudu se
staven za předsednictví ruského metropolity výbor
jenž bude odměny z nadace Kačkovského zadávati.
Z Inšpruku, 30. listopadu. (Propuštění z
tčených Vlachů.) Dnes ráno propuštěno z vyše
třovací vazby posledních 36 zatčených vlašských stu-
dentů. Byli opět pod ochranou stráže dopraveni n
nádraží a odjeli do svých domovů.
Ze Záhřeba, 29. listopadu. (Ze sněmu cho
vatského) Za dnešní rozpravy o finančním vy-
rovnání s Uhrami ujal se slova opposiční člen krale-
vinské deputace prof. Vrbanič. Prohlásil, že novým
vyrovnáním se opětně zatemňuje hlavní zásada vy-
rovnání z r. 1868, totiž úplná rovnoprávnost Chor-
vatska s Uhrami. Většina ztratila pod nohama positivní
půdu vyrovnání a všechnu péči věnovala jen zvýšen
tangenty, což se ji ovšem podařilo. Tody aspoř
proto, že většina statečně hájila práv království chor-
vatského proti maďarské deputaci, náleží ji uznání
Letošní vyrovnání jest rozhodně lepší, než minulé
Protože však řečník stojí na stanovisku finanční samo-
statnosti Chorvatska, bude hlasovati proti vyrovnání
Schůze pak odročena.
Vlach
profesor
Vrbanič
Inšpruk
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
národní dom
25
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. listopadu.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. listopadu.
Zahájení sněmoven italských.
Včera zahájeno první zasedání nově zvole-
ného parlamentu italského v zasedací síni senátu
Poslanci složili přísahu a král předčítal trůnn
řeč, v níž nejprve v pevné důvěře v osud Italie
— jak děl — zdraví první za jeho vlády zv -
lené poslance. Trůnní řeč vzpomíná pak toho.
jak zrození následníka bylo uvítáno nejen v ro-
dině královské, ale i v národu s radostí, čímž
osvědčena prý neodlučitelná jednota monarchie
a lidu — jednota, jež hrála velikou roli v ději-
nách vlasti.
V trůnní řeči se pak pokračuje: »Když jsem
poprvé k parlamentu se obrátil, projevil jsem
pevnou víru svou ve svobodu. Zkušenosti
posledních let posííily tuto víru a přesvědčily
mne, že jen na cestě svobody řešiti lze
vážné problemy, před něž nyní všichni národové
novými snahami, novými proudy společenských
faktorů jsou postaveni. Vláda moje bude tudíž
v mezích zákonů pokračovati v politic
svobodomyslné, jež došla tak velikého
souhlasu v zemi. Bude se snažiti o zlepšení
osudu pracujících tříd a o pokojné rozřešení
protiv mezi kapitálem a prací.«
Trůnní řeč zmiňuje se o uzavření ob-
chodních smluv s Rakouskem, Ně-
meckem a Švýcarskem po dlouhém a
namahavém vyjednávání, čímž škody celní války
byly vyvarovány.
Praha
Rakousko
Švýcarsko
26
article
Dále klade trůnní řeč důraz na nutné
zachování rovnováhy ve státním
rozpočtu a praví, že vláda bude pečovati
o všechna zdokonalení, jež by posílila mo
vojska a námořnictva, v nichž vlast
vidí hrdost svoji a živý výraz jednoty svojí.
Hospodářské poměry Italie jevt
zřejmý pokrok, k čemuž v prvé řadě přispěl
mír, jenž byl pojištěn pevnými spolky a přá-
telstvími, kteréž došly srdečného výrazu v ná-
vštěvách německého císaře a presidenta Lou-
beta v Římě. Trůnní řeč zmiňuje se dále
o uzavření smírčích smluv s Francil, Anglil
Švýcarskem i pravi, že se pokračuje se zdarem
ve vyjednávání o podobné smlouvy se Spoje-
nými státy i jinými zeměmi. Tím pokračuje
Italie v mírumilovném poslání svém.
Trůnní řeč nezmiňuje se, jak ostatně dle
diplomatických a státních obvyků je přirozeno,
ani slovem o německých násilnostech proti Vla-
chům rakouským. Nezmiňuje se ale tentokráte
výslovně o spojeneckém poměru k Rakousku,
přecházejíc spolky Italie souhrnnou jen šablo-
novitou zmínkou. Okolnost to, kterou lze poklá-
dati za charakteristickou i symptomatickou zá
roveň.
Humanní opatření ve vojště francouzském.
Francouzský ministr vojenství vyzval všecky
velitele armádních sborů, aby všichni vojáci,
kteří nemají nutné síly télesné, zvláště ti pak
kteří jsou tuberkulosou ohroženi, byli lékaři dů
kladně prohlédnuti a eventuálně domů posláni.
Počet vojákův takých páčí se některými listy
na 7000.
Lou
Řím
Švýcarsko
Rakousko
Francil
Italia
Italia
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak hodují Slované u stolu krále pruskélio. N
ukázku kulturní výše pruské poštovní správy zasílá
nám přítel Polák z Poznaně obálku dodaného do-
pisu a korrespondenční lístek, rovněž dodaný, s
sledy této pruské kultury. Obě dopisní zásilky
adresovány na tutéž osobu: „Wielmožny Pan X. v
Poznaň, ul. Wielkie Garbary. W. Ks. Poznanskie.
Nad místním určením napsáno jest červeným inkou-
stem: „Posen, Grosse Gerberstrasse. Grossh. Posen
a přilisknuto červené něm. razitko: „Překladovna pro
okres vrchního poštov. ředilelství v Poznani.““ Tedy
aby se vědělo, že dopis, který do Poznaně příjde, jistě
v Poznani se nachází a že tato Poznaň leží zcel
bezpečně ve velkoknížectví poznaňském, musí se to
officiálně po německu zjistiti ve zvláštní překladovně
Běží snad o ulici Wielkie Garbary? Směšno! V městě
více než ze tří čtvrtin polském jsou jména ulic zajist
polsky běžnější než německy a každý druhý listoneš
jest Polákem. Ale jedná se o to, aby zasílatel, který
se opovážil adresu polsky napsali i adresát Polák
byli potrestáni zleněním dodávky. Dopis zůstane
toliž na „Uebersetzungsstelle“ hezký dlouho, aby
se uležel a to zúmyslné opozdění má býti něžně mi-
něnou pohnulkou Polákům, aby psali adresy hezky
po němccku. Ryze po prusku jednáno. Přítel ná
žádá nás, abychom adresy takto po prusku znešva-
řené vystavili na místě veřejném, aby sloužily k vý-
straze, jak se vedo Slovanům ve spárech orla pru-
ského. Nezná ovšem poměry v rozkošné „Austro-
Wegrii“. V Poznani sice adresu přeloží, ale dopis přec
jen pošlou, u nás, ve Vídni na příklad, česky psanou
poštovní poukázku roztrhají a českému zasílateli hodí
na hlavu, to je zase jednání čístě c. k. rakouské.
Slovan
Garbara
Gross
Gerberstrass
Směšný
Polák
Poznaň
Wielkie Garbara
Vídeň
Slovan
28
article
Zlovůle a úmysl drážditi, týrati Slovana na žluč je
tu i tam týž, o tom není pochyby. Němec je všude
stejně surový a stejně hloupý, kde má moc v 1ukou
a pravidelně jeho hloupost uráží víe než jeho
rovost.
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
království českého, konané za předsedniclví
člena z. v. dra. V. Škardy, vyřízeny byly mimo
jiné tyto záležitosti: (Rozpočet zeměděl
ské rady na r. 1905) obnáší dle podaná
zprávy potřebu 453.059 K, kdežto úhrada činl
59,520 K. — (Rozpočet zemskédávky
z piva na r. 1905) preliminován jest příjmen
11,800.000 K, správními výdaji pouze 364.559 k,
takže čistý výtěžek by činil 11,435.441 K. —
(Náklady na regulaci řek v r. 1905)
počítány jsou co do příjmů částkou 3,980.000 ,
výdaj jest tentýž; na úhradu jest třeba použit
téže částky ze zápůjčky zemské 25 mill. K;
k výdajům nutno připočísti také úrok z kon-
trahované částky. — (Žměny zdravot
ních obvodů.) Bylo usneseno, zříditiv
okresu vinohradském samostatný obvod pro Po-
dolí, dále zříditi obvod v Kunraticích a pro-
vésti novou úpravu dosavadních zdravotních ob-
vodů, nutnou následkem zřízení řečených no-
vých obvodů. — (Úvěrní konverse.) Byla
sehválena zpráva sněmu o krocích k usnadnění
provádění konversí hypotečních pohledávek n
Hypoteční banku pro království české.
— Občanské kluby. Staroměstský
občanský klub v Praze pořádá člen-
skou schůzi ve čtvrtek dne 1. prosince 1904
o 8. hod. večerní v restaurantu pana Sochůrka
v »Kopmance«. »O regulaci Starého města pro-
mluví architekt pan Jos. Sakař a vysvětlí vysta-
vené plány a projekty.
Slovan
Němec
V Škarda
Sochůrek
Jos
Sakař
Kunratice
Praha
království český . — občanský klub
staroměstský občanský klub
29
article
— Osobní. Pan Bohuslav Hausner, optik
v Praze, Husova tř., čís. 4 jmenován byl stálým pří-
sežným znalcem opliky a mechaniky pro celý obvod
c. k. zemského soudu a okresního soudu pro Staré
město a Josefov.
— Promoce. Pan med. univ. cand. Jan K
Lang, z Loštic na Moravě, bude v sobotu dne
3. prosince o půl 12. hod. polední ve velké aule
české university Karlovy na doktora veškerého lé-
kařství veřejně promován. — Pan MUC. Frant.
Gillár z Brušperka bude v sobotu o půl 12. hod.
dopol. na české universitě Karlo Ferdinandově pro-
hlášen doktorem veškerého lékařství.
— Z kruhů advokátních. Pan dr. Viktor Polák
advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou
kancelář advokátní v Litomyšli na náměstí.
— Pohřeb. Tělesná schránka zesnulého školního
rady pana Julia Rotha bude dnes o 2. hod. odpol.
na nádraží císaře Františka Josefa vykropena a pak
na olšanském hřbitově v rodinném hrobě k věčnému
odpočinku uložena. Ústřední spolek českých profes-
sorů žádá pp. členy o hojné úrastenství.
— Carský dík. Z nařízení ministerstva cís. domu
vyslovil hr. Kapnist, ruský velevyslanec ve Vídni,
písemné díky cara Mikuláše II. králohradeckému ad-
vokátu p. JUDr. Alfr. Rudolfovi za knihu, jím
nedávno v Plovdivě bulharsky vydanou, pod názvem
»Za spomen na geroitě« (Na paměť hrdinům), věno-
vanou památce cara Osvoboditele a rekům šipkin-
ským. Spis, jak se dovídáme, doporučen byl i bul-
harským ministerstvem k zakoupení pro školské
knihovny. Zase tedy kousek práce pro shodu česko-
bulharskoul
— Sbor obsčních staršíchi král. hlav. města Prahy
svolán je na příští ponděli ke schůzi, na jejíž programu
mimo jiné záležitosti nalezá se také podání zprávy
a návrhu o representačním domu ohecním u Prašné
brány.
Hausner
Husův
Jan
Lang
František
doktor
Viktor Polák
Julio Roth
František Josef
Mikuláš
JUDr
Alfr
Rudolf
Praha
Josefov
Loštice na Morava
Brušperk
Litomyšl
Olšanský
Kapnist
Vídeň
okresní soud pro Stará město
český univerzita Karlov
univerzita Karla Ferdinandov
30
article
— Z obcí předměstských. Z usnesení měst. rady
na Král. Vinohradech ze dne 15. listopadu
zavádí se ode dne vyhlášení v městské tržnici na
maso celodenní zvěrolékařská prohlídka. Prohlídka
tato hude konána: v listopadn, prosinci, lednua
únoru od 1/28. hod. ráno nepřetržitě do 4 hod. odp.
v březnu, dubnu, záři a říjnu od 7. hod. ráno ne-
přetržitě do 4. hodiny odpolední, v květnu, červnu
červenci, a v srpnu nepřetržitě od 6. hodiny
ráno do 4. hodiny odpolední. V červnu, červenci
srpnu a září bude v mimořádných, nutných přípa-
dech vykonávána zvěrolékařská prohlídka také po
4. hodině odpol., avšak puze tehdy, bude li za pro-
hlídku takovou do 4. hod. odpol. téhož dne v měst-
ské tržnici na maso požádáno a bude-li mimo ob-
vyklý poplatek za prohlídku složeno pro měst. zvěro-
lékaře výchozné v obnosu 1 K. Pro neděle a svátky
platí dosavadní ustanovení. — Volba starosty.
jeho náměstka a městské rady ve Vršovicích
konali se bude v pondělí dne 5. prosince o 4. hod.
odpol. v sále měšťanské besedy ve Vršovicích. Roz-
počet příjmů a vydání města Vršovic jest vyložen
při městském úřadě po 14 dnů k volnému nahlédnutí.
— Pro českou bruěnskou universitu pořádá dne
8. prosince v Příbrami „Technická komise pro zřízení
vysokých slovanských škol“ manifestační schůzi za
záštity městské rady v sále měšťanské besedy o 1/211.
hodině dopol. „O historickém vývoji a významu vy-
sokého školství v době přítomné“ pojedná universitní
professor p. dr. Fr. Drtina a O oprávněnosti po-
žadavku české brněnské university“ promluví p. ing.
Král
Drtina
Ing
Vršovice
Příbram
Francie
31
article
C. Vl. Dyrynk delegát „Technické komise“ z Prahy,
kromě zástupců čelných místních korporací.
— Schůze řemeslnictva a živnostnictva. Zemsk
jednota řemeslných a živnostenských společenstev
v království českém v Praze pořádá v neděli dne4.
prosince 1904 o 10. hod. dopol, v dolejší dvoraně
ostrova žofinského v Praze schůzi řemeslnictva a živ-
noslnictva z král. hlav. města Prahy a z obci před-
městských, na níž pojednáno bude o nepřístoj-
nosti veřejných výprodejů a příleži-
tostných koupí. Vzhledem k důležitosti před-
mětu jednání zve se řemeslnictvo a živnostnictvo praž-
ské k nejhojnější účasti.
Dyrynk
Praha
32
article
— Výkaz žactva na školách pražských. Školni
relerát vydal právě výkaz zapsaného žactva do če-
ských a německých škol obecných a měšťanských,
cvičných, soukromých atd. ve školním roce 1904—5.
Na školách českých jest zapsáno žactva: na obec-
rých a měšťanských školách 10.160 chlapců Goni
10.097), 10.497 dívek (10.382), úhrnem 20.657; na
školách cvičných 159 chlapců a 122 dívek, na školách
soukromých 26 chlapců a 644 dívek (loni 25 a 555)
na školách středních 1671 chlapců a 219 dívek (loni
1604 a 189); na jiných 123 dítek. Celkem je na če-
ských školách zapsáno 23.621 dítek (loni 23.356) a
sice 12.070 chlapců (loni 12.016) a 11.551 dívek
(11.340). — Na německých školách bylo za-
psáno: na obecných a měšťanských 1223 chlapcůa
1415 dívek (loni 1302 a 1550), na cvičných 101 a 249
(loni 92 a 221), na soukromých 722 a 1740 (loni 70
a 1731), na středních 869 a 168 (loni 852 a 169), n
ostatních 54. Úhrnem zapsáno na německých školách
leto 6541 dítek (2930 chlapců a 3611 dívek), loni
6742 (3018 a 3729), bylo tedy letos zapsáno na ně-
meckých školách o 201 dítko méně než loni. Úbytek
nastal zvláště na školách obecných a měšťanských
— Valná hromad „Svépomoci“, spolku pro opl-
třování zaměstnání studujícím, konala se včera ve
hodin večer. Zahájena byla předsedou r. prof. drem.
profesor
doktor
spolek pro opl
10.497 dívka
11.551 dívka
33
article
Jarníkem, jenž po přečtení protokolu o minul
valné hromadě podal obšírnou zprávu o činnosti v mi-
nulém právě roce. Především nutno se tázati, pokul
dovedla „Svépomoc“ vyhověti hlavnímu svému úkolu,
opatřování zaměstnání nemajetným studujícím če-
ských vys. škol. pražských, při čemž se pomýšlí zvli-
ště na úkol prostředkovací mezi pracovníky a obe-
censtvem. Výsledky nebyly bohužel takové, jaké bysi
v zájmu všech zúčastněných bylo přáti, v zájmu nejen
studentstva, které jest velmi často odkázáno na to
co si vlastní svou prací vydělá, nýbrž i v zájmo ole-
censtva. Význam a úkol „Svépomoci“ jest v tom, ž
prostředkování práce pro příslušníky vysokých škol
jest soustředěno v jediném spolku. Že se „Svépomoc
přes tyto výhody nemůže dosud vykázati značnějšim
počtem umístěných klientů, zejmena v oboru vyučo-
vání, lze snadno vysvětliti. Až dosud se prováděi
lotiž z pravidla věci tak, jak se prováděly dříve, dokul
nebylo „Svépomoci“. Absolventi venkovských ško
středních obejdou si v Praze a na předměstích cny
pány professory, k nimž si opatřili doporučení
Jarník
Praha