ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37a48830-71f8-11dc-a636-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 54, person 39, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne I. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 332.
4 article
Na ranní a odpol, IIst přod plácí sn v Praze v adminisirani ta měsíe na čirrt leta . . s dvojí donálkou Ba mlsle 7k6oi na tinit leta. ve filislkácha 2 K 30n na měsíc . . - Poštou: ai n masío, . . . . . s drojí zisilkou na měnle na čtvrt leta . . . . 11 K do h
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6 article Válka.
Válka. I Z Petrohradu, 30. listopadu. (Pů telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů «.) Nový útok Japonců na Port Artur byl od- ražen, při čemž nepřítel utrpě ztráty obrovské. Zpráva ta něi- nila zde hIuboký dojem. Infor- mace gen. štábu potvrznjí, žechlavní tvrze nejsou vůbe ještě dotěeny. Dopisovatel »Rusi« sděluje ze dne 27. listopadu, že Rusové zapudili Ja- ponce z vesnice Nanganzu u hory Putilova, kdež Japonei používali zvláště i čínské pagody. Ruští sapeuři. kteří vesnici obsadili na 20 minut kladli na různých místech piroxilin Když se Japonci vrátili, nastal výbuch zničil vesnici i s pagodou a zahubii veliké množství Japonců. Z Petrohradu, 30. listopadu. (C.-B Úřadní zpráva. Generál Kuropatkin telegrafuje ze věerejška: Japonský oddíl, kterýž po boji u Činčencenu ke svým postavením ustupoval, stannl u obce Snidunu na silnici, do Čion- čanu vedoucí, v soutěsce ležící, 12 km jihovýchodně od Činčencenu. Podle údajův obyvatelstva jest prý smýšlení Japoneů velm sklíčené. Odnášejí mnoho raněných. Dnes ráno ujalo se naše vojsko opět ofensi vy 10 km od našich postavení. Předvoj jeho byl uvítán nepřátelskou střelbou. O poledni zahájilo dělostře- lectvo naše palbu a pěchota vy- razila vpřed. Další zprávy o udá- lostech zatím ještě není. Na všecl ostatních místech fronty minul den klidně. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 4.)
Japonec Rus Kuropatkin Petrohrad Čion Nanganza u hora km
7 article V tuhé hospodářské obraně proti Německu
V tuhé hospodářské obraně proti Německu Právě den před zahájením říšského sněmu německého bylo na novo přerušeno vyjednávánt o obchodní smlouvu s Německem, kterážto udá- lost nabyla zvláštní okázalosti tím, že vlastn tvůrce německé bojovné hospodářské politiky. hr. Posadowsky, počátkem měsíce listopadu osobně přijel do Vídně s celým štábem odbor- níků, aby, jak rovněž nápadně oznamoval, rychle zkoncoval obchodní smlouvu s Rakousko- Uherskem. Posláni jeno skončilo prozatím s úplnou nepořízenou. Pravíme prozatím, protože již jeden- kráte, a to ihned po prvé společné schůzi po jeho příjezdu do Vídně konané, vydána byla zpráva, jež neosvědčila se tehdy býti přesnou; to vzbuzuje podezření co do správnosti líčení nynějšího přerušení, neboť může sledovati účel. způsobiti v rakousko-uherské veřejnosti přesvěd- čení, že vyjednavatelé rakousko-uheršti a vlády vídeňská i peštská hájí a hájili hospodářské zájmy soustátí se všemožnou rozhodností, a do- spěje-li se časem přece k nořé obchodní smlou- vě, bude tato houževnatost dobrou její obranou.
Německo Vídeň RakouskoUhersko
8 article
Tak, jak stav, roztržkou způsobený, nyní vypadá, znamená porážku a fiasko německých vyjednavatelů a zvláště hr. Posadowského. Obě strany setrvaly neústupně na svém stanovisku,a hodlají patrně vyčkati, kdo dříve změkne. Hr. Posadowsky a jeho odborníci již Vídeň opustili. Kdežto veškeré vídeňské časopisy tento- kráte jsou svorny v obraně stanoviska rakousko- uherských vyjednavatelů, lze v Německu pozo- rovati týž dvojí proud, jaký v hospodářské poli- tice německé od samého počátku příprav nových obchodních smluv ovládá tamní veřejnost v zá- pase agrárníků se skupinami, hájícími volnou tržbu. Jak známo, dopadl nový celní tarif něme- cký ve smyslu agrárníků, a proto také hlasy. odsuzující v Německu hospodářskou politiku jež způsobila nynější přerušení — náležejí sku- pinám opposičním, již v době sehválenn tarifu poraženým. Z listů, hájících na zírání opposice, nejurčitěji vyslovuje se „Berl Tagbl.“, jenž dnes praví: „Důvod obtížné, ba skorem zoufalé situace, v jakéž se octly naše obchodní vztahy k dunajskému císařství, s námi úzce spřátelenému, spočívá, jak o tom nemůže býti sporu — v žádostivosti agrár- níků přímo obrovské, jejichž bez mála bezvolným mluvčím se stala vláda. My, či správ- něji řečeno, vláda chce učiniti rakousko-uherské dobytkářství závislé na milosti našich (něme- ckých) agrárníků, a Rakousko-Uhersko nechee se pustiti do tohoto více než pochybného ob- chodu. A v tom to vězí; vše ostatní jest pouhá záclona, kterouž se má tato fundamentální pro- tiva zakrýti.
Berl Tagbl Hradec Vídeň Německo RakouskoUhersko
9 article
Při tom tento berlínský časopis ještě opo- menul uvésti, že stejný osud jako dobytkářstvi chtějí v Německu připraviti i ječmeni, sladu, chmeli, dřevařství, t. j. nejdůležitějším zemědělským zájmům zdejším, př nichž by trpěly jak země české, tak alpskéa neméně i uherská polovina soustátí. Dopustiti ohrožení, ba ubití těchto důležitých odvětví pol- ního hospodářství nemůže žádná vláda, a proto zdejší veřejnost nejen bude státi v obraně těchto zájmů, ale vyslechne i s uspokojením, že v těchto záležitostecb osvědčili ra- kousko-uherští zástupei vůči hr. Posadowskému dokonalou jedno myslno st. Jinaké stanovisko než německá opposie zaujímají vzhledem k nezdaru hr. Posadowského ostatní orgány. Tak napsala na př. „Köln. Ztg.“ jež tlumočívá mínění vládní, bezprostředně přeč tím, než nadešlé přerušení proniklo v širší zná- most: „Německo zabezpečilo si uzavřením ob- chodních smluv s pěti státy, mezi nimi s Ru- skem, k nimž přistupují ještě státy, požívající největších výhod, rozsáhlá odbytiště pro své výrobky. Nic tomu nepřekáží, aby nový auto- nomní tarif německý nebyl uveden do životn 1. lodnem r. 1906. Rakousko - Uhersko naopal ještě neuzákonilo svůj nový autonomní tarif nedospělo na jeho základě ještě se žádným stá tem (a což Italie?) ani ke smlouvě prozatímní Pro Rakousko-Uhersko má tedy uzavření ob chodní smlouvy s Německem zcela jinou poli tickou a hospodářskou závažnost, než pro Ně mecko uzavření obchodní smlouvy s Rakousko- Uherskem. Proto má Rakousko-Uhersko nutka vější úvahy, uzavříti smlouvu, než Německo.“ Stejně sebevědomě počínají si i „Hamb Nachrichten“, jež tvrdí, že přerušení vyjedná vání se dalo předvídati, protože Německ zahudlo na vážnější struny, což pr je potěšitelno; a přály si prý pouze, aby hr.
Köln Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Hamb Nachrichten
10 article
Posadowsky ihned odjel z Vídně a vyčkal v Ber líně, až rakousko-uherští vyjednavatelé změknou Věc prý jest patrně taková, že hr. Tisza se do hodl s drem. Körbrem a hr. Goluchowským, jak daleko mohou jíti ve vyjednávání, čímž se mě státi nátlak na hr. Posadowského. Ale to prý se nepovedlo. Kdyby hr. Posadowsky zůstal ve Vídni, smlouvali by dále, a jen když uvidí, že vyslovil své poslední slovo, podepíší smlouvu; kdežto odjezdem do Berlína by s nasadila černožlutým bratřím pi- stol na prsa. Převaha posice německé jest prý taková, že list nechápe, proč se nevyvodily rychleji a energičtěji důsledky toho; ať prý se rakousko-uherští vyjednavatelé škvaří ve vlast- ním tuku. Ani prvý, ani druhý časopis nemá pravdu tváří-li se, že Německo si zabezpečilo dosta tečná odbytiště a že může nedbati rakouskéh trhu pro své průmyslové výrobky. Německo po třebuje zvýšení svého odbytu, aby uhradilo ne jen říšské, stále vzrůstající výdaje, ale aby též získalo náhradu průmyslovým a dělnickým tří dám za zdražení potravin, jež nutně v Německu na základě nového cel ního tarifu nastane. Z tohoto jediného důvodu nemůže Německo postrádati rakousko uherských tržišť. Neni proto třeba, bráti chloube německých listů příliš tragicky, ohánějíť se zbraněmi dvojsečnými.
Tisza Körbr Goluchowský Vídeň Berlín Německo
11 article
Ti, kdož věří, že nynější přerušení vyjed návání o obchodní smlouvu není konečnou roz tržkou, kladou dvojí lhůtu, v níž lze dospět ještě ke vzájemné dohodě. První lhůta jde do dne, v němž Německo předloží říšskému sněmu nevé obchodní smlouvy, a mezi nimi i ruskou, jejíž tajení děje se dosud jen proto, aby Ra- kousko-Uhersko nemohlo srovnávati nabídky hr Posadowského s ústupky, jež v oboru země dělském Rusku byly učiněny; smlouvy ty budou předloženy říšskému sněmu před koncem mě síce prosince. Druhá lhůta pak jest lhůta výpovědi posa vadní smlouvy; stane-li se do konce letošního roku, končila by 1. lednem r. 1906; to jest pal nejdelší lhůta, v níž by se mohla smlouva do jednati, protože výpověď později daná by způ sobila nesnáze v provádění nových, již uzavře ných smluv se stály jinými. Výpovědí danou po zbylo by svého významu i ustánovení o nej vyšších výhodách, a musila by i takováto smlouva znova býti ujednána. Není tedy vyloučena možnost, že po roe 1905 se ocine Rakousko-Uhersko i v hospodář ském boji se svým spojencem, nenadejdou-li do té doby jiné mimořádné události. Jednotný postup rakousko-uherských zá slupců při jednání s hr. Posadowskym jest spolu důkazem, že celní a hospodářská pospolito obou polovin soustáti jest i nadále základem hospodářské politiky celého soustátí.
Německo Rusko Rakousko RakouskýUhersko
12 article Rozpočtové poznámky.*)
Rozpočtové poznámky.*) Rozpočet ministeria kultu a vyu čo vání z tohoto rámce nevybočuje; spíše při ostřuje ještě nespravedlnosti ostatních oborů. Na novinářském sjezdu vídeňském mluvil p. dr Körber velmi vřele o pokroku, vzdělání a jiných krásných věcech, kterými jeho řeči z pravidla oplývají — rozpočet jeho ministra kultu a vy učování mluví jinou, ale za to tím více p ře svěděujíc ! řečí. Nákladové poměry na vysoké škol byly tuto opělně odsouzeny. Rozpočet poměrů starých nelepší. Náklady na uni versity vů bec činí ve Vídni 3,234 200 K (1 universita), v Št. Hradci (1 univ.) 1,197.600 K, v Pra ze (2 university) 2,825.100 K, Halič (2 univ. 2,366.400 K. Při tom činí řádný náklad na če- skou universitu v Praze 1,329.094 K, na něme- ekou ale 1,334.978 K. Uvážíme li, že mimo- řádné náklady na německou universitu činí na rok 1905 úhrnem 102.828 K, na české ale jen 45,401 *) Ve včerejším článku na 6. řádce prvého o stavce textového ve 3. sloupci má státi místo »lid natější« pop latněj ší.
Körber Vídeň Hradec Halič ska univerzita v Praga 1,329
13 article
kor. (Št. Hradec má nedávno postavenou novou budovu a řadu ústavů universitních a přes t činí mimořádný náklad 92.415 K, doklad, jak i v tomto směru je pražská universita česká od- strkována a zanedbávána), shledáme, jak se ne- spravedlivě a strannicky oběma universitám měří. Při tom ovšem má česká universita mnohem více posluchačů a musí stačiti pro všechny tř země české koruny. Toto odstrkován české university učinilo za pana dra Körbra ostatně znamenité po- kroky. Ještě v rozpočtu na rok 1902 pr liminováno na českou universitu 1,283 019 k a na německou 1,262 541 K — od té doby se ale poměr o brátil. Detaily jsou ještě vý mluvnější (o medicinské fakultě na tomto místě již pojednáno, odkazujeme tudíž čtenáře na vý- vody tyto). Na fakultách právnických pražskýcl universit bude dle rozpočtu: professorů s úhrn. příjm na české 14 řádn., 3 mimoř. 143 250 na německé 12 řádn., 3 mímoř. 145.330 k a při tomto poměru nutí ještě stát, aby m mimořádné professory fakulty české platila — země . ..
Körbr Hradec
14 article
Na knihovnu seminářů při če ské fakultě právnické věnuje stát celých 800k při německé ale již 1803 Kl Na filosofických fakultách pražských universit bude dle rozpočtu 1905- professorů s úhrn. příjmy na české 28 řádn., 13 mimoř. 302.590 na německé 31 řádn., 10 mímoř. 317.317 Seminární stipendi a (stejné po ložky vynechány, vyšší jest jen v jednom pří- padu: premie na filosofické práce) vykazují paedagogický seminář německý 720 K (6 sti- pendil po 120 K), český 480 K (4 stipendia) archacol.-epitaf. semjnář německý 400 k. český nic; seminář románských řečí při ně- mecké fakultě 720 K, při české 480 K; se- minární remunerace při české fakultě filosofické činí 14.200 K, při německé 16.000 K remunerace učitelů při nich na české 3000 K, na německé 5000 K; s normálním platem 1400—2300 K má německá fakulta 13 assi- stentů (s přijmem 22.325 K), česká 11 (18.425 K), po 1000 K jest na obou fakultách po jednom assistentu, s remunerací po 800 k má německá fakulta filosofická 4 assistenty, česká jednoho ... Má tedy i v tomto směru filosofická fakulta české university méně sil.
Klement Na filosofický český 480 K mecký fakulta 720 K
15 article
Skandálním jest také rozvrh nákladů na učební prostředky. Četněji navštěvovaá flosofická fakulta české university bude ml k tomuto účelu k disposici jen 31.800 K, ně mecká ale za to 38.320 Kl Jsou-li poměry na technikách v Praze a v Brně poněkud uspokojujícími, není tím řečeno, že vyhovují zůplna. Česká technik brněnská vydržována úhrnným nákladem 355.517 K (při doplňování!) a německá 408.088 K — rozvrhový klíč, který zrovna spravedlnosti nemluví. Ani o zvláštní péči vlády o českou techniku v Brně! Za to vystupuje starý dvojí loket hned zase ostře při akade miích umění. Vídeňská akademie umění vyžaduje 336.800 K (zatím co vláda bo- hatě subvencuje ve Vídni moderní galerii obra zovou!), pražská ale již jen 129.050 K. Na ví deňské působí 17 professorů, na pražské (not bene: dvojjazyčné, s professory, češtiny nazna- lými!) jen 8. A přece, jaký nepoměr ve vý- sledcích! Vídeňské akademii věd vyplác stát 195.100 K subvencí, české 40.000, pol- ské ale již 50.000 K. A další doklad spravedl- nosti pana dra. Körbra: museum král. českého má subvence celých 20.000 K, ale spolek pro podporování německé vědy v. Čechách — V drobném prodeji rauní čísle o sobě . . . sa 8b . . . . na 2b odpolední Ve flislkách na venkově ranní číale. . . . . . odpolední. . . . . . . . sh Inserát platí se hotevě zapře Předplscení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházají se též redskee tiskárna a ezpedise „Národnich Laistě“ Rukopisy se nevracejí.
Klement Praha Brno Vídeň Čechy akademie věda muzeum král Národnich Laistě
16 article
30.000 KI Německá technika brněnská má subvenci na extense, česká nikoli atd. Není-li poměr gymnasií a reálek v Čechách neuspokojivým (na německá gymna- sia v Praze věnuje stát 392.105 K, na česká 435.137 K, dojemná věru véče!), neplatí to již o Moravě. Na brněnská gymnasia německá (2) platí stát 216.307 K, na česká jen 186.560 K, úhrnný náklad na česká gymnasia na Moravě činí 673.812 K, na německá 530.612 K (čtenář si poměry obyvatelstva připomene laskavě sám); ve Slezsku jest německých gymnasií pět, če- ské jedno atd. — samé doklady „nestrannosti dnešní vlády! Ovšem: pan dr. Körber jest mužem, který přišel zlepšit hospodářské poměry. Jest jasno, že postupující vzdělání jest i zde předpokladem úspěchu. Jak zde chápe pan dr. Körber své po- slání, doloží čísla rozpočtu opět. Na umě- lecko-průmyslovou školu vídeňskou roz- počteno pro rok 1905 celkem 219.380 K, na pražskou (dvojjazyčnou) 146.479 K, na průmyslové školy státní (vyšší) v krá- lovství českém: na české 583.763 K, německé 418.177 K (při čemž ale nutno míti na mysli, že pražská, kterou řadíme mezi české, jest ve skutečnosti obojjazyčnou, tak že jest ve skuteč- nosti náklad na české průmyslové škol- ství v království menší nákladu na školy německé!). Dvojí loket vyniká ještě křiklavěji co do speciálního školství odborného.
doktor Körber Čechy Praha Morava
17 article
Tak rozpočteno na př. na české školy textilní v království 171.388 K, na ně- mecké 258.537 K, na dřevařské české (1) 64.450 K, německé (5) 153.157 K, na školy průmyslu kovy zpracujícího, české (1) 48.949 K, německé (2) 103.540 K a na různé odborné školy české (4) 204.662 K, na německé (9) 319.221 K. Rozumí se, že za tohoto stavu nemáme celé řady odborných škol, ačkoli mají Němei někdy i dvě pro ten který odbor (na př. školy pro hudební nástroje, řeme- nářské, rytecké, truhlářské a p.), při čemž ani o odborných speciálních potřebách školských českých krajů ani nemluvíme. Rozumí se samo sebou, že jsou na Moravě poměry ještě horší.
Morava
18 article
Česká průmyslová škola brněnská musí stačiti se 207.155 K, německá má 231.044 K; mimo to vydržuje stát Němcům na Moravě dvě vyšší speciální průmyslové školy s nákladem 198.305 korun. Čechům ovšem se o školách podobnýchi ani nesní. Na české odborné tkalco v ské školy na Moravě věnuje stát 36.084 K, na německé 103.349 K atd. — vše dle známého klíče a dle pověstné soustavy! Poměry obehodního školství ne- jsou lepší. Českým obehodním akademiím v království skýtá stát subvenci 46.000 K, ně- meckým 76.000 K (není tomu dávno, srovnali jsme v našem listu činnost těchto ústavů!), če- ským středním učilištím Moravy vypláci stát na subvencích 25.000 K, německým 29.000 K a p. Při tom činí nejnižší státní subvence v Če- chách českým středním obchodním školám 11.000 K, německým 12.000 K, nejvyšší če- ským školám 12.000 K, zatím co 4 německé mají po 16.000 K (od roku 1903 byly o 3000K zvýšeny!) Skandálním jest i dotování ústavů uči- telských. Na české ústavy učitelské v krá- lovství preliminováno na rok 1905 celkem 536.618 K, na německé 537.609 K — tedy více než na české, jakoby na posměch skutečné potřebě a počtu škol. Na Moravě jest poměr celkem lepší: na české učitelské ústavy tamní určeno 254.396 K, na německé 176.949 K. To jsou ovšem jen výhledy do rozpočtu od- boru, který — slouže kulturním potřebám — má vynikati spravedlností a nestrannosti . . . Po- měry pro nás jsou tím nepříznivější, že nemáme vůbec dosud četných potřebných škol vysokých
Němec Čecho Morava Český průmyslový škola
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Syltu. Úrývek z cesty. Podává Eog. M uška. Navštívit Sylt musí každý, kdo chce doko nale poznat Severní moře, které Němci docela již v jeho jihovýchodním cípu okupovali pro sebe. Norderney je příliš fádní, Helgoland příliš tilěrný a ostatní menší lázně a lázničky, Eek varden, Wyk, Tossens, Wangeroog, Langeoog atd., teprve se lihnou — ovšem Ostende a Fano vyjímaje. Však ty nepatří Němcům. Kdo jede na Sylt — zastaví se jistě na Helgolandě, ač-li zde ještě nebyl. Zde možno se pěkně vyspat, nakoupit lázeňských drobností vsednouti na některou pohodlnou loď „Nordsee- linie“ a o 7. hodině večerní je na Syltu. Cestou z Helgolandu na Sylt, položenýv pásmu dunovitých, severofriesských ostrovů, ne- naskytá se mnoho zajímavosti. Napřed strhuje pozornost červené torso Helgolandu, pomalu klesající v náruč moře. A je-li náhodou obloha zatažena a smutná, není mnoho na moři viděti. Někde na východě rýsuje se bílý pruh pobřežin německé části poloostrova Jutského, na západě noří se z vody úzký, táhlý jesep, v jehož středu dlouhá, sypká dýna. Na břehu stádo tuleňů. Líně provalují se na sluníčku, jež na chvíli vysvitlo. Řezavý signál lodní píšťaly neruší je ve siestě. Jen mladší hrnou se v panice do vody a po chvíli vystrkují komicky chytré svoje hlavy nad vodu. Slaři se ani nehnuli. Vědí dobře, že z vý- letni lodi nehrozí nebezpečí. Zevlouni na palubě mají dobrou zábavu. Znenáhla upírají se už zraky na sever. Konečně některým sklem ob- jeven v dálce bílý pruh břehu! „Sylt in Sicht! Z dálky „královna Severního vodstva valně se nepresentuje. Ovšem loď „Prinzessin Heinrich“ přistává dnes za prudkého deště.
Němec Wangeroog Langeoog Heinrich Helgoland Ostende Fana Sylt
20 article
Přímé spojemí s ostrovem umožňuje železný most, daleko do moře vybíhající. Jde to tu z lodi přimo do vlaku. Netřeba se dříve svěřovati kolé- bavé náručí kocábek, mnohdy osudnější zdra votnímu stavu cestujícího, než právě přestálá daleká cesta na velké lodi. Stanice Hörnum, skoro v nejjižnějším cípu ostrova není víc, než u nás domek železničního strážníka. Také vozy a lokomotiva jsou miniaturní — ale pohodlně zařízeny. Vyloďují nás za plného deště, jenž dotěrně vniká skulinami i do vozů. Dlouho se neotáli. Vstoupil poslední muž a malý vláček hrčí 30 minut nefalšovanými friesskými dýnam do hlavního místa ostrova, do Westerlandu. Jde to stále na sever táhlým jesepem, nepatrně na- vršeným. Na pravo pohled na šedivé, v dešti za- smušilé moře; v dáli na obzoru pruh ostrova Föhru. Krajina tesklivá. Dýnové valy, všemi směry navršené, z bílého drobného písku, jediná scenorie. Písek a zase písek! Trochu slabých travin, uměle as nasázených, mírní pustotu končin.
Hörnum Westerland Föhr Písek
21 article
Za prudkého deště vjíždíme do Wester landu. Je středem dštrova, který zápoli s Norder neyi o předáctví. Saisona sice v plném proudu však konečně přece v hotelu „Victoria“ nacná zíme útulek i dobré plzeňské. Prozatím stačí Přijoli jsme už po sedmé hod. a tu se již v dešt ven nechice. Ostrov vznikl vlastně odčleněním kusa kon tinentu. Slovo „Sylt“ odvozují Němci ze staro- friesského „Sílendi“ — Seeland. Dánové od Sild — sleď (Hering). Prý ode dávných dol okoli ostrova bylo dobrým lovištěm. Ostrov byl již od nejstarších dob obydlen. A odkud jeho povaha, písek? Tolik písku A co je dýna? Za odlivu na pobřeží vidíte vlny mořské v plné práci. Zanechávají po sobě drobný, lesklý písek, promísený oblázky. Vit s nim hraje jako s vločkou sněhu: sbírá a přenášt v prudké metelici, až naraziv na překážku, někde svoji hrsť složí. Tak kupí se spousty písečného sněhu v závěje, mnohdy značných rozměrů. Tak vznikají dýny, někdy osamělé, jindy cele řetězy a pásma, až 80 cm. výše. Nizounké tra- viny, tu a tam zaseté ostrovany, nespomohou nie, počne-li dýna se stěhovati. Mnohdy přes noe změní se scenerie. Vítr roznesl hračkou spousty
Victoria Němec Dán Hering Sylt Ostrov
22 article
písku, celé kopčiny a valy. Ostrované znají roz mary svého větru a straní se nebezpečných oblastí. Říkají: Dünen wandern — dýny s stěhují. Napadají vám Nerudova slova o Gliňské stepi. Tichý, širý smutek vloudí se do duše tu na břehu moře, které vztekle žene své vlny prot vám na plochou, písečnou pobřežinu. Ještě moc- nějším je dojem na večer, kdy na písečných hřbetech obrážejí se paprsky zapadajícího slune a všechen kraj tone v náladě worpswedskéh obrazu. Moře se břehem se rvouci, zvlněne kopee písku s chudičkou vegelací, vše jaksi sra ženo, tlačeno k zemi a těžce dýchající, jaksi ci- tlivě v neurčitou toninu oranže naladěno — to asi koloritní dojem dýnové krajiny! Malinké loďky kolébají se od břehu, plazí se, v loďkáeh temné silhouety friesských námořníků, slaný vzduch tiše ovívá skráně — a ze všeho padá do duše velký, nevystihlý smutek siroby a bez mocnosti. Západ pohasl. Vracite se kolem ma- lého hřbitůvku těch, kteří „neznámí a nepo- znaní“ vyvrženi byli mořem na břeh. Smutný maličký „Friedhof für Heimatlose“, z něhož bělá se žulový památník, který na paměť těch jež ani moře nechtělo, postavila poetka, krá lovna Carmen Sylva.
Carmen Sylva Friedhof für Heimatlos
23 article
Westerland na Syltu patří dnes k nejživěj ším a nejvíce navštěvovaným lázním v Něme- cku, zvláště co praktická správa lázeňská po starala se o pohodlné a velmi rychlé spojen s residencí německou. S prohlídkou místa jste brzy hotovi. Zvlášte s „Novým městem“. Málo domů, hotelů i vil vkusných a uměleckých — vše samá chladná červená cihla. Tím útulněji působí „Altdorf se zbytky přívětivě se usmívajících domečků starofriesských kolem starobylého kostela hiřbitova. Na chudých pažitech ovce, nízké stro mov a keře ucelují pohled na hezounké cha loupky námořníků syltských. Na malém hřbi tůvku kolem chudého kostela náhrobní kameny hlásají minulost a původ nynější generace Jména Möller, Bomhoff, Johanssen, Dirks, Har atd., ukazují spíše k germánskému kmeni vlám skému, než německému. Na štrandu možno sledovati přepychový život, kterým dýše lázeňské místo. Lázně táhnou se asi na 34 m. podél západního pobřeží ostrova Lázně damské, pánské a rodinné. Ráz ani z da leka není tak mezinárodní, jako v Ostende neb jinde, ačkoliv Němci rádi se cizími hosty chlubí Německý ráz aspoň na oko nejvíce bije z ná pisů vlajek — které si lázeňské panstvo vzlýčuj- na své „písečné hrady“, stavěné za lázeňské hodinky na pobřeží. Hle, zde právě nějaká ro dina klopotí se na svém „burgbau“. Tlustá ži dovka v hedvábné bluze, slečna dcera v bílén námořském čepci — řada polobosých kloučn s vážnou tváři koná rabskou práci na stavbě Opodál „pater familias“ třímá v ruce dlouhou tyč s německou vlajkou, trpělivě vyčkávaje do hotovení stavby, aby vlajku vztýčil. Nápis „Ich bin ein Preusse, kennt ihr meine Farben Nu, ovšem!
Möller Bomhoff Johanssen Dirks Haro Němec Westerland Sylt Nout Nová město Ostende
24 article
A hradů i vlajek několik set! Nejrůznějš hesla třepetají barvitě vzduchem. Hle, tam „Lilly!“ — dále nějakých novomanželů „End lich allein“, „Glück auf“, „Süsses Mádel“ anebo „Servus, Schurl“, „Berliner Roland“ A zde, na mou věru, pozdrav z vlasti! Hned po lázeňskou budovou červenobílá vlajka! Nápis „Boleslavia“. Také několik „Austrií“ a „Hun garia“1 Krajanský hrad je právě prázdný Škoda! Za to několik kroků dále ozvalo se ja drně: „Stáááňo — půjč mi nůž!“ Ohlížíte se Hezká vychovatelka s dvěma klučíky cupe p chrupavém písku .. Těžko říci, kdy je na štrandu krásněji Za slunečního dne, anebo když moře rozezleno prudkými šlehy větru pleská v dýny a táhlý smutný nářek vln žene se po jeho hlati, a hlubiny jeho zdají se otřásati hrozným, neznámým hněvem. Příboj vln není snad nikde v severo- mořských lázních tak mohutný jako zdeu Westerlandu. V poledne na malém prostranství kolem hudebního pavillonu je k umačkání. Zde také spíše zalehne k uchu i jiné slovo, než nejužší
Lill Süsses Hun Westerland Glück auf Berliner Roland Austria Škoda
25 article
„hochdeutsch“. Jinak, nechodíte-li se koupat jste života na štrandu záhy nabažení Raději dál do okolí! Příjemná procházka je na východ ostrov do Keitumu, staré vesničky, starší samého Westerlandu. Připomíná se prý již v XII. století. Byla dříve hlavním místem ostrova. Domečky friesské s doškovými střechami a cihlovým zdmi, skryté v houšti keřů a stromů, uvnitř vše čisté a úfulné. Rádi byste se dali do hovoru, ale němčině vaší nerozumějí ostrované a jejich zase ne vy. Hansenovo museum chová archaeologi- cké nálezy syliské. Starý kosteliček z XII. stolete ovšem již valně změnil původní svoji podobu. U Keitumu mělčina mořská (Watienmeer), tichá a klidná, odděluje kontinent od ostrova — jakob sama ani nebyla částí neposedné hladiny Sever- ního moře, Jiné jsou procházky k mysu zv. Nosse, neb na jih do Hörnum, odkud jsme přijeli. Na sever nejvděčnější do Listu, staré osady dánské. Studovati syltský folklor není snadné. Do- mácí obyvatelstvo čílá na 4000 hlav, původem z oné větve germánské, o níž již podává zprávu Tacitus ve své „Germanii“. Literárně represen- tuje končinu básník samouk Erich Johannsen. Také jména učených se uváději. Sbirka ná- rodních písní („Söl-ring Leedtjis“) právě letos vyšla. Panny a paní sýltské nosily kdysi — jak stará vyobrazení napovídají — hezký kroj,a byly jistě půvabny. Dnes ovládl průměrný typ Severoněmek — a z kroje napadne leda uměle zatočený šátek na hlavě. Sylt řevní nemálo na Helgoland. I zvláštní hymnu proti známé helgolandské: „Gruen ist das Land, roth ist die Kant,“ atd. složil mu pro denní potřebu nějaký pan Max Eggersdorf Es grůsst der grůne Dünenrand. es grůsst die rote Haide es grůsst das ganze Sylter Lan atd. atd. jaksi na pozdrav příchozím
Domečka Hansenův Tacitus Johannsen Eggersdorf Keitum Hörnum Helgoland Sölring Leedtjis