1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne I. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol, IIst
přod plácí sn
v Praze v adminisirani
ta měsíe
na čirrt leta . .
s dvojí donálkou
Ba mlsle
7k6oi
na tinit leta.
ve filislkácha
2 K 30n
na měsíc . . -
Poštou:
ai
n masío, . . . . .
s drojí zisilkou
na měnle
na čtvrt leta . . . . 11 K do h
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6
article
Válka.
Válka.
I Z Petrohradu, 30. listopadu. (Pů
telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů «.) Nový
útok Japonců na Port Artur byl od-
ražen, při čemž nepřítel utrpě
ztráty obrovské. Zpráva ta něi-
nila zde hIuboký dojem. Infor-
mace gen. štábu potvrznjí,
žechlavní tvrze nejsou vůbe
ještě dotěeny.
Dopisovatel »Rusi« sděluje ze dne
27. listopadu, že Rusové zapudili Ja-
ponce z vesnice Nanganzu u hory
Putilova, kdež Japonei používali
zvláště i čínské pagody. Ruští sapeuři.
kteří vesnici obsadili na 20 minut
kladli na různých místech piroxilin
Když se Japonci vrátili, nastal výbuch
zničil vesnici i s pagodou a zahubii
veliké množství Japonců.
Z Petrohradu, 30. listopadu. (C.-B
Úřadní zpráva. Generál Kuropatkin
telegrafuje ze věerejška: Japonský
oddíl, kterýž po boji u Činčencenu
ke svým postavením ustupoval, stannl
u obce Snidunu na silnici, do Čion-
čanu vedoucí, v soutěsce ležící, 12 km
jihovýchodně od Činčencenu. Podle
údajův obyvatelstva jest
prý smýšlení Japoneů velm
sklíčené. Odnášejí mnoho
raněných. Dnes ráno ujalo
se naše vojsko opět ofensi vy
10 km od našich postavení.
Předvoj jeho byl uvítán nepřátelskou
střelbou. O poledni zahájilo dělostře-
lectvo naše palbu a pěchota vy-
razila vpřed. Další zprávy o udá-
lostech zatím ještě není. Na všecl
ostatních místech fronty minul den
klidně.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 4.)
Japonec
Rus
Kuropatkin
Petrohrad
Čion
Nanganza u hora
km
7
article
V tuhé hospodářské obraně
proti Německu
V tuhé hospodářské obraně
proti Německu
Právě den před zahájením říšského sněmu
německého bylo na novo přerušeno vyjednávánt
o obchodní smlouvu s Německem, kterážto udá-
lost nabyla zvláštní okázalosti tím, že vlastn
tvůrce německé bojovné hospodářské politiky.
hr. Posadowsky, počátkem měsíce listopadu
osobně přijel do Vídně s celým štábem odbor-
níků, aby, jak rovněž nápadně oznamoval,
rychle zkoncoval obchodní smlouvu s Rakousko-
Uherskem. Posláni jeno skončilo prozatím
s úplnou nepořízenou.
Pravíme prozatím, protože již jeden-
kráte, a to ihned po prvé společné schůzi po
jeho příjezdu do Vídně konané, vydána byla
zpráva, jež neosvědčila se tehdy býti přesnou;
to vzbuzuje podezření co do správnosti líčení
nynějšího přerušení, neboť může sledovati účel.
způsobiti v rakousko-uherské veřejnosti přesvěd-
čení, že vyjednavatelé rakousko-uheršti a vlády
vídeňská i peštská hájí a hájili hospodářské
zájmy soustátí se všemožnou rozhodností, a do-
spěje-li se časem přece k nořé obchodní smlou-
vě, bude tato houževnatost dobrou její obranou.
Německo
Vídeň
RakouskoUhersko
8
article
Tak, jak stav, roztržkou způsobený, nyní
vypadá, znamená porážku a fiasko německých
vyjednavatelů a zvláště hr. Posadowského. Obě
strany setrvaly neústupně na svém stanovisku,a
hodlají patrně vyčkati, kdo dříve změkne. Hr.
Posadowsky a jeho odborníci již Vídeň opustili.
Kdežto veškeré vídeňské časopisy tento-
kráte jsou svorny v obraně stanoviska rakousko-
uherských vyjednavatelů, lze v Německu pozo-
rovati týž dvojí proud, jaký v hospodářské poli-
tice německé od samého počátku příprav nových
obchodních smluv ovládá tamní veřejnost v zá-
pase agrárníků se skupinami, hájícími volnou
tržbu. Jak známo, dopadl nový celní tarif něme-
cký ve smyslu agrárníků, a proto také hlasy.
odsuzující v Německu hospodářskou politiku
jež způsobila nynější přerušení — náležejí sku-
pinám opposičním, již v době sehválenn
tarifu poraženým. Z listů, hájících na
zírání opposice, nejurčitěji vyslovuje se „Berl
Tagbl.“, jenž dnes praví: „Důvod obtížné, ba
skorem zoufalé situace, v jakéž se octly naše
obchodní vztahy k dunajskému císařství, s námi
úzce spřátelenému, spočívá, jak o tom nemůže
býti sporu — v žádostivosti agrár-
níků přímo obrovské, jejichž bez mála
bezvolným mluvčím se stala vláda. My, či správ-
něji řečeno, vláda chce učiniti rakousko-uherské
dobytkářství závislé na milosti našich (něme-
ckých) agrárníků, a Rakousko-Uhersko nechee
se pustiti do tohoto více než pochybného ob-
chodu. A v tom to vězí; vše ostatní jest pouhá
záclona, kterouž se má tato fundamentální pro-
tiva zakrýti.
Berl Tagbl
Hradec
Vídeň
Německo
RakouskoUhersko
9
article
Při tom tento berlínský časopis ještě opo-
menul uvésti, že stejný osud jako dobytkářstvi
chtějí v Německu připraviti i ječmeni, sladu,
chmeli, dřevařství, t. j. nejdůležitějším
zemědělským zájmům zdejším, př
nichž by trpěly jak země české, tak alpskéa
neméně i uherská polovina soustátí. Dopustiti
ohrožení, ba ubití těchto důležitých odvětví pol-
ního hospodářství nemůže žádná vláda, a proto
zdejší veřejnost nejen bude státi v obraně těchto
zájmů, ale vyslechne i s uspokojením, že v
těchto záležitostecb osvědčili ra-
kousko-uherští zástupei vůči hr.
Posadowskému dokonalou jedno
myslno st.
Jinaké stanovisko než německá opposie
zaujímají vzhledem k nezdaru hr. Posadowského
ostatní orgány. Tak napsala na př. „Köln. Ztg.“
jež tlumočívá mínění vládní, bezprostředně přeč
tím, než nadešlé přerušení proniklo v širší zná-
most: „Německo zabezpečilo si uzavřením ob-
chodních smluv s pěti státy, mezi nimi s Ru-
skem, k nimž přistupují ještě státy, požívající
největších výhod, rozsáhlá odbytiště pro své
výrobky. Nic tomu nepřekáží, aby nový auto-
nomní tarif německý nebyl uveden do životn
1. lodnem r. 1906. Rakousko - Uhersko naopal
ještě neuzákonilo svůj nový autonomní tarif
nedospělo na jeho základě ještě se žádným stá
tem (a což Italie?) ani ke smlouvě prozatímní
Pro Rakousko-Uhersko má tedy uzavření ob
chodní smlouvy s Německem zcela jinou poli
tickou a hospodářskou závažnost, než pro Ně
mecko uzavření obchodní smlouvy s Rakousko-
Uherskem. Proto má Rakousko-Uhersko nutka
vější úvahy, uzavříti smlouvu, než Německo.“
Stejně sebevědomě počínají si i „Hamb
Nachrichten“, jež tvrdí, že přerušení vyjedná
vání se dalo předvídati, protože Německ
zahudlo na vážnější struny, což pr
je potěšitelno; a přály si prý pouze, aby hr.
Köln
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Hamb Nachrichten
10
article
Posadowsky ihned odjel z Vídně a vyčkal v Ber
líně, až rakousko-uherští vyjednavatelé změknou
Věc prý jest patrně taková, že hr. Tisza se do
hodl s drem. Körbrem a hr. Goluchowským, jak
daleko mohou jíti ve vyjednávání, čímž se mě
státi nátlak na hr. Posadowského. Ale to prý se
nepovedlo. Kdyby hr. Posadowsky zůstal ve
Vídni, smlouvali by dále, a jen když uvidí, že
vyslovil své poslední slovo, podepíší smlouvu;
kdežto odjezdem do Berlína by s
nasadila černožlutým bratřím pi-
stol na prsa. Převaha posice německé jest
prý taková, že list nechápe, proč se nevyvodily
rychleji a energičtěji důsledky toho; ať prý se
rakousko-uherští vyjednavatelé škvaří ve vlast-
ním tuku.
Ani prvý, ani druhý časopis nemá pravdu
tváří-li se, že Německo si zabezpečilo dosta
tečná odbytiště a že může nedbati rakouskéh
trhu pro své průmyslové výrobky. Německo po
třebuje zvýšení svého odbytu, aby uhradilo ne
jen říšské, stále vzrůstající výdaje, ale aby též
získalo náhradu průmyslovým a dělnickým tří
dám za zdražení potravin, jež nutně
v Německu na základě nového cel
ního tarifu nastane. Z tohoto jediného
důvodu nemůže Německo postrádati rakousko
uherských tržišť. Neni proto třeba, bráti chloube
německých listů příliš tragicky, ohánějíť se
zbraněmi dvojsečnými.
Tisza
Körbr
Goluchowský
Vídeň
Berlín
Německo
11
article
Ti, kdož věří, že nynější přerušení vyjed
návání o obchodní smlouvu není konečnou roz
tržkou, kladou dvojí lhůtu, v níž lze dospět
ještě ke vzájemné dohodě. První lhůta jde do
dne, v němž Německo předloží říšskému sněmu
nevé obchodní smlouvy, a mezi nimi i ruskou,
jejíž tajení děje se dosud jen proto, aby Ra-
kousko-Uhersko nemohlo srovnávati nabídky hr
Posadowského s ústupky, jež v oboru země
dělském Rusku byly učiněny; smlouvy ty budou
předloženy říšskému sněmu před koncem mě
síce prosince.
Druhá lhůta pak jest lhůta výpovědi posa
vadní smlouvy; stane-li se do konce letošního
roku, končila by 1. lednem r. 1906; to jest pal
nejdelší lhůta, v níž by se mohla smlouva do
jednati, protože výpověď později daná by způ
sobila nesnáze v provádění nových, již uzavře
ných smluv se stály jinými. Výpovědí danou po
zbylo by svého významu i ustánovení o nej
vyšších výhodách, a musila by i takováto
smlouva znova býti ujednána.
Není tedy vyloučena možnost, že po roe
1905 se ocine Rakousko-Uhersko i v hospodář
ském boji se svým spojencem, nenadejdou-li do
té doby jiné mimořádné události.
Jednotný postup rakousko-uherských zá
slupců při jednání s hr. Posadowskym jest spolu
důkazem, že celní a hospodářská pospolito
obou polovin soustáti jest i nadále základem
hospodářské politiky celého soustátí.
Německo
Rusko
Rakousko
RakouskýUhersko
12
article
Rozpočtové poznámky.*)
Rozpočtové poznámky.*)
Rozpočet ministeria kultu a vyu čo
vání z tohoto rámce nevybočuje; spíše při
ostřuje ještě nespravedlnosti ostatních oborů.
Na novinářském sjezdu vídeňském mluvil p. dr
Körber velmi vřele o pokroku, vzdělání a jiných
krásných věcech, kterými jeho řeči z pravidla
oplývají — rozpočet jeho ministra kultu a vy
učování mluví jinou, ale za to tím více p ře
svěděujíc ! řečí.
Nákladové poměry na vysoké škol
byly tuto opělně odsouzeny. Rozpočet poměrů
starých nelepší. Náklady na uni versity vů
bec činí ve Vídni 3,234 200 K (1 universita), v
Št. Hradci (1 univ.) 1,197.600 K, v Pra ze
(2 university) 2,825.100 K, Halič (2 univ.
2,366.400 K. Při tom činí řádný náklad na če-
skou universitu v Praze 1,329.094 K, na něme-
ekou ale 1,334.978 K. Uvážíme li, že mimo-
řádné náklady na německou universitu činí na rok
1905 úhrnem 102.828 K, na české ale jen 45,401
*) Ve včerejším článku na 6. řádce prvého o
stavce textového ve 3. sloupci má státi místo »lid
natější« pop latněj ší.
Körber
Vídeň
Hradec
Halič
ska univerzita v Praga 1,329
13
article
kor. (Št. Hradec má nedávno postavenou novou
budovu a řadu ústavů universitních a přes t
činí mimořádný náklad 92.415 K, doklad, jak
i v tomto směru je pražská universita česká od-
strkována a zanedbávána), shledáme, jak se ne-
spravedlivě a strannicky oběma universitám
měří. Při tom ovšem má česká universita mnohem
více posluchačů a musí stačiti pro všechny tř
země české koruny. Toto odstrkován
české university učinilo za pana dra
Körbra ostatně znamenité po-
kroky. Ještě v rozpočtu na rok 1902 pr
liminováno na českou universitu 1,283 019 k
a na německou 1,262 541 K — od té doby
se ale poměr o brátil. Detaily jsou ještě vý
mluvnější (o medicinské fakultě na tomto místě
již pojednáno, odkazujeme tudíž čtenáře na vý-
vody tyto).
Na fakultách právnických pražskýcl
universit bude dle rozpočtu:
professorů s úhrn. příjm
na české 14 řádn., 3 mimoř. 143 250
na německé 12 řádn., 3 mímoř. 145.330 k
a při tomto poměru nutí ještě stát, aby m
mimořádné professory fakulty
české platila — země . ..
Körbr
Hradec
14
article
Na knihovnu seminářů při če
ské fakultě právnické věnuje stát celých 800k
při německé ale již 1803 Kl
Na filosofických fakultách pražských
universit bude dle rozpočtu 1905-
professorů s úhrn. příjmy
na české 28 řádn., 13 mimoř. 302.590
na německé 31 řádn., 10 mímoř. 317.317
Seminární stipendi a (stejné po
ložky vynechány, vyšší jest jen v jednom pří-
padu: premie na filosofické práce) vykazují
paedagogický seminář německý 720 K (6 sti-
pendil po 120 K), český 480 K (4 stipendia)
archacol.-epitaf. semjnář německý 400 k.
český nic; seminář románských řečí při ně-
mecké fakultě 720 K, při české 480 K; se-
minární remunerace při české fakultě
filosofické činí 14.200 K, při německé 16.000 K
remunerace učitelů při nich na české 3000 K,
na německé 5000 K; s normálním platem
1400—2300 K má německá fakulta 13 assi-
stentů (s přijmem 22.325 K), česká 11
(18.425 K), po 1000 K jest na obou fakultách
po jednom assistentu, s remunerací po 800 k
má německá fakulta filosofická 4 assistenty,
česká jednoho ... Má tedy i v tomto směru
filosofická fakulta české university méně sil.
Klement
Na filosofický
český 480 K
mecký fakulta 720 K
15
article
Skandálním jest také rozvrh nákladů na
učební prostředky. Četněji navštěvovaá
flosofická fakulta české university bude ml
k tomuto účelu k disposici jen 31.800 K, ně
mecká ale za to 38.320 Kl
Jsou-li poměry na technikách v Praze
a v Brně poněkud uspokojujícími, není tím
řečeno, že vyhovují zůplna. Česká technik
brněnská vydržována úhrnným nákladem
355.517 K (při doplňování!) a německá
408.088 K — rozvrhový klíč, který zrovna
spravedlnosti nemluví. Ani o zvláštní péči vlády
o českou techniku v Brně! Za to vystupuje
starý dvojí loket hned zase ostře při akade
miích umění. Vídeňská akademie
umění vyžaduje 336.800 K (zatím co vláda bo-
hatě subvencuje ve Vídni moderní galerii obra
zovou!), pražská ale již jen 129.050 K. Na ví
deňské působí 17 professorů, na pražské (not
bene: dvojjazyčné, s professory, češtiny nazna-
lými!) jen 8. A přece, jaký nepoměr ve vý-
sledcích! Vídeňské akademii věd vyplác
stát 195.100 K subvencí, české 40.000, pol-
ské ale již 50.000 K. A další doklad spravedl-
nosti pana dra. Körbra: museum král. českého
má subvence celých 20.000 K, ale spolek pro
podporování německé vědy v. Čechách —
V drobném prodeji
rauní čísle o sobě . . . sa 8b
. . . . na 2b
odpolední
Ve flislkách na venkově
ranní číale. . . . . .
odpolední.
. . . . . . . sh
Inserát
platí se hotevě zapře
Předplscení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházají se též redskee
tiskárna a ezpedise „Národnich Laistě“
Rukopisy se nevracejí.
Klement
Praha
Brno
Vídeň
Čechy
akademie věda
muzeum král
Národnich Laistě
16
article
30.000 KI Německá technika brněnská má
subvenci na extense, česká nikoli atd.
Není-li poměr gymnasií a reálek v
Čechách neuspokojivým (na německá gymna-
sia v Praze věnuje stát 392.105 K, na česká
435.137 K, dojemná věru véče!), neplatí to již
o Moravě. Na brněnská gymnasia německá
(2) platí stát 216.307 K, na česká jen 186.560
K, úhrnný náklad na česká gymnasia na Moravě
činí 673.812 K, na německá 530.612 K (čtenář
si poměry obyvatelstva připomene laskavě sám);
ve Slezsku jest německých gymnasií pět, če-
ské jedno atd. — samé doklady „nestrannosti
dnešní vlády!
Ovšem: pan dr. Körber jest mužem, který
přišel zlepšit hospodářské poměry. Jest jasno,
že postupující vzdělání jest i zde předpokladem
úspěchu. Jak zde chápe pan dr. Körber své po-
slání, doloží čísla rozpočtu opět. Na umě-
lecko-průmyslovou školu vídeňskou roz-
počteno pro rok 1905 celkem 219.380 K, na
pražskou (dvojjazyčnou) 146.479 K, na
průmyslové školy státní (vyšší) v krá-
lovství českém: na české 583.763 K, německé
418.177 K (při čemž ale nutno míti na mysli,
že pražská, kterou řadíme mezi české, jest ve
skutečnosti obojjazyčnou, tak že jest ve skuteč-
nosti náklad na české průmyslové škol-
ství v království menší nákladu na
školy německé!). Dvojí loket vyniká ještě
křiklavěji co do speciálního školství odborného.
doktor
Körber
Čechy
Praha
Morava
17
article
Tak rozpočteno na př. na české školy
textilní v království 171.388 K, na ně-
mecké 258.537 K, na dřevařské české (1)
64.450 K, německé (5) 153.157 K, na školy
průmyslu kovy zpracujícího, české
(1) 48.949 K, německé (2) 103.540 K a na
různé odborné školy české (4) 204.662 K, na
německé (9) 319.221 K. Rozumí se, že za
tohoto stavu nemáme celé řady odborných škol,
ačkoli mají Němei někdy i dvě pro ten který
odbor (na př. školy pro hudební nástroje, řeme-
nářské, rytecké, truhlářské a p.), při čemž ani
o odborných speciálních potřebách školských
českých krajů ani nemluvíme. Rozumí se samo
sebou, že jsou na Moravě poměry ještě horší.
Morava
18
article
Česká průmyslová škola brněnská musí stačiti
se 207.155 K, německá má 231.044 K; mimo
to vydržuje stát Němcům na Moravě dvě vyšší
speciální průmyslové školy s nákladem 198.305
korun. Čechům ovšem se o školách podobnýchi
ani nesní. Na české odborné tkalco v ské
školy na Moravě věnuje stát 36.084 K, na
německé 103.349 K atd. — vše dle známého
klíče a dle pověstné soustavy!
Poměry obehodního školství ne-
jsou lepší. Českým obehodním akademiím v
království skýtá stát subvenci 46.000 K, ně-
meckým 76.000 K (není tomu dávno, srovnali
jsme v našem listu činnost těchto ústavů!), če-
ským středním učilištím Moravy vypláci stát
na subvencích 25.000 K, německým 29.000 K
a p. Při tom činí nejnižší státní subvence v Če-
chách českým středním obchodním školám
11.000 K, německým 12.000 K, nejvyšší če-
ským školám 12.000 K, zatím co 4 německé
mají po 16.000 K (od roku 1903 byly o 3000K
zvýšeny!)
Skandálním jest i dotování ústavů uči-
telských. Na české ústavy učitelské v krá-
lovství preliminováno na rok 1905 celkem
536.618 K, na německé 537.609 K — tedy
více než na české, jakoby na posměch
skutečné potřebě a počtu škol. Na Moravě
jest poměr celkem lepší: na české učitelské
ústavy tamní určeno 254.396 K, na německé
176.949 K.
To jsou ovšem jen výhledy do rozpočtu od-
boru, který — slouže kulturním potřebám —
má vynikati spravedlností a nestrannosti . . . Po-
měry pro nás jsou tím nepříznivější, že nemáme
vůbec dosud četných potřebných škol vysokých
Němec
Čecho
Morava
Český průmyslový škola
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Syltu.
Úrývek z cesty. Podává Eog. M uška.
Navštívit Sylt musí každý, kdo chce doko
nale poznat Severní moře, které Němci docela
již v jeho jihovýchodním cípu okupovali pro
sebe. Norderney je příliš fádní, Helgoland příliš
tilěrný a ostatní menší lázně a lázničky, Eek
varden, Wyk, Tossens, Wangeroog, Langeoog
atd., teprve se lihnou — ovšem Ostende a Fano
vyjímaje. Však ty nepatří Němcům.
Kdo jede na Sylt — zastaví se jistě na
Helgolandě, ač-li zde ještě nebyl. Zde možno
se pěkně vyspat, nakoupit lázeňských drobností
vsednouti na některou pohodlnou loď „Nordsee-
linie“ a o 7. hodině večerní je na Syltu.
Cestou z Helgolandu na Sylt, položenýv
pásmu dunovitých, severofriesských ostrovů, ne-
naskytá se mnoho zajímavosti. Napřed strhuje
pozornost červené torso Helgolandu, pomalu
klesající v náruč moře. A je-li náhodou obloha
zatažena a smutná, není mnoho na moři viděti.
Někde na východě rýsuje se bílý pruh pobřežin
německé části poloostrova Jutského, na západě
noří se z vody úzký, táhlý jesep, v jehož středu
dlouhá, sypká dýna. Na břehu stádo tuleňů. Líně
provalují se na sluníčku, jež na chvíli vysvitlo.
Řezavý signál lodní píšťaly neruší je ve siestě.
Jen mladší hrnou se v panice do vody a po
chvíli vystrkují komicky chytré svoje hlavy nad
vodu. Slaři se ani nehnuli. Vědí dobře, že z vý-
letni lodi nehrozí nebezpečí. Zevlouni na palubě
mají dobrou zábavu. Znenáhla upírají se už
zraky na sever. Konečně některým sklem ob-
jeven v dálce bílý pruh břehu! „Sylt in Sicht!
Z dálky „královna Severního vodstva
valně se nepresentuje. Ovšem loď „Prinzessin
Heinrich“ přistává dnes za prudkého deště.
Němec
Wangeroog
Langeoog
Heinrich
Helgoland
Ostende
Fana
Sylt
20
article
Přímé spojemí s ostrovem umožňuje železný
most, daleko do moře vybíhající. Jde to tu z lodi
přimo do vlaku. Netřeba se dříve svěřovati kolé-
bavé náručí kocábek, mnohdy osudnější zdra
votnímu stavu cestujícího, než právě přestálá
daleká cesta na velké lodi. Stanice Hörnum,
skoro v nejjižnějším cípu ostrova není víc, než
u nás domek železničního strážníka. Také vozy
a lokomotiva jsou miniaturní — ale pohodlně
zařízeny. Vyloďují nás za plného deště, jenž
dotěrně vniká skulinami i do vozů. Dlouho se
neotáli. Vstoupil poslední muž a malý vláček
hrčí 30 minut nefalšovanými friesskými dýnam
do hlavního místa ostrova, do Westerlandu. Jde
to stále na sever táhlým jesepem, nepatrně na-
vršeným. Na pravo pohled na šedivé, v dešti za-
smušilé moře; v dáli na obzoru pruh ostrova
Föhru. Krajina tesklivá. Dýnové valy, všemi
směry navršené, z bílého drobného písku, jediná
scenorie. Písek a zase písek! Trochu slabých
travin, uměle as nasázených, mírní pustotu
končin.
Hörnum
Westerland
Föhr
Písek
21
article
Za prudkého deště vjíždíme do Wester
landu. Je středem dštrova, který zápoli s Norder
neyi o předáctví. Saisona sice v plném proudu
však konečně přece v hotelu „Victoria“ nacná
zíme útulek i dobré plzeňské. Prozatím stačí
Přijoli jsme už po sedmé hod. a tu se již v dešt
ven nechice.
Ostrov vznikl vlastně odčleněním kusa kon
tinentu. Slovo „Sylt“ odvozují Němci ze staro-
friesského „Sílendi“ — Seeland. Dánové od
Sild — sleď (Hering). Prý ode dávných dol
okoli ostrova bylo dobrým lovištěm. Ostrov byl
již od nejstarších dob obydlen.
A odkud jeho povaha, písek? Tolik písku
A co je dýna? Za odlivu na pobřeží vidíte vlny
mořské v plné práci. Zanechávají po sobě
drobný, lesklý písek, promísený oblázky. Vit
s nim hraje jako s vločkou sněhu: sbírá a přenášt
v prudké metelici, až naraziv na překážku, někde
svoji hrsť složí. Tak kupí se spousty písečného
sněhu v závěje, mnohdy značných rozměrů.
Tak vznikají dýny, někdy osamělé, jindy cele
řetězy a pásma, až 80 cm. výše. Nizounké tra-
viny, tu a tam zaseté ostrovany, nespomohou nie,
počne-li dýna se stěhovati. Mnohdy přes noe
změní se scenerie. Vítr roznesl hračkou spousty
Victoria
Němec
Dán
Hering
Sylt
Ostrov
22
article
písku, celé kopčiny a valy. Ostrované znají roz
mary svého větru a straní se nebezpečných
oblastí. Říkají: Dünen wandern — dýny s
stěhují.
Napadají vám Nerudova slova o Gliňské
stepi. Tichý, širý smutek vloudí se do duše tu
na břehu moře, které vztekle žene své vlny prot
vám na plochou, písečnou pobřežinu. Ještě moc-
nějším je dojem na večer, kdy na písečných
hřbetech obrážejí se paprsky zapadajícího slune
a všechen kraj tone v náladě worpswedskéh
obrazu. Moře se břehem se rvouci, zvlněne
kopee písku s chudičkou vegelací, vše jaksi sra
ženo, tlačeno k zemi a těžce dýchající, jaksi ci-
tlivě v neurčitou toninu oranže naladěno — to
asi koloritní dojem dýnové krajiny! Malinké
loďky kolébají se od břehu, plazí se, v loďkáeh
temné silhouety friesských námořníků, slaný
vzduch tiše ovívá skráně — a ze všeho padá
do duše velký, nevystihlý smutek siroby a bez
mocnosti. Západ pohasl. Vracite se kolem ma-
lého hřbitůvku těch, kteří „neznámí a nepo-
znaní“ vyvrženi byli mořem na břeh. Smutný
maličký „Friedhof für Heimatlose“, z něhož
bělá se žulový památník, který na paměť těch
jež ani moře nechtělo, postavila poetka, krá
lovna Carmen Sylva.
Carmen Sylva
Friedhof für Heimatlos
23
article
Westerland na Syltu patří dnes k nejživěj
ším a nejvíce navštěvovaným lázním v Něme-
cku, zvláště co praktická správa lázeňská po
starala se o pohodlné a velmi rychlé spojen
s residencí německou.
S prohlídkou místa jste brzy hotovi. Zvlášte
s „Novým městem“. Málo domů, hotelů i vil
vkusných a uměleckých — vše samá chladná
červená cihla. Tím útulněji působí „Altdorf
se zbytky přívětivě se usmívajících domečků
starofriesských kolem starobylého kostela
hiřbitova. Na chudých pažitech ovce, nízké stro
mov a keře ucelují pohled na hezounké cha
loupky námořníků syltských. Na malém hřbi
tůvku kolem chudého kostela náhrobní kameny
hlásají minulost a původ nynější generace
Jména Möller, Bomhoff, Johanssen, Dirks, Har
atd., ukazují spíše k germánskému kmeni vlám
skému, než německému.
Na štrandu možno sledovati přepychový
život, kterým dýše lázeňské místo. Lázně táhnou
se asi na 34 m. podél západního pobřeží ostrova
Lázně damské, pánské a rodinné. Ráz ani z da
leka není tak mezinárodní, jako v Ostende neb
jinde, ačkoliv Němci rádi se cizími hosty chlubí
Německý ráz aspoň na oko nejvíce bije z ná
pisů vlajek — které si lázeňské panstvo vzlýčuj-
na své „písečné hrady“, stavěné za lázeňské
hodinky na pobřeží. Hle, zde právě nějaká ro
dina klopotí se na svém „burgbau“. Tlustá ži
dovka v hedvábné bluze, slečna dcera v bílén
námořském čepci — řada polobosých kloučn
s vážnou tváři koná rabskou práci na stavbě
Opodál „pater familias“ třímá v ruce dlouhou
tyč s německou vlajkou, trpělivě vyčkávaje do
hotovení stavby, aby vlajku vztýčil. Nápis
„Ich bin ein Preusse, kennt ihr meine Farben
Nu, ovšem!
Möller
Bomhoff
Johanssen
Dirks
Haro
Němec
Westerland
Sylt
Nout
Nová město
Ostende
24
article
A hradů i vlajek několik set! Nejrůznějš
hesla třepetají barvitě vzduchem. Hle, tam
„Lilly!“ — dále nějakých novomanželů „End
lich allein“, „Glück auf“, „Süsses Mádel“
anebo „Servus, Schurl“, „Berliner Roland“
A zde, na mou věru, pozdrav z vlasti! Hned po
lázeňskou budovou červenobílá vlajka! Nápis
„Boleslavia“. Také několik „Austrií“ a „Hun
garia“1 Krajanský hrad je právě prázdný
Škoda! Za to několik kroků dále ozvalo se ja
drně: „Stáááňo — půjč mi nůž!“ Ohlížíte se
Hezká vychovatelka s dvěma klučíky cupe p
chrupavém písku ..
Těžko říci, kdy je na štrandu krásněji
Za slunečního dne, anebo když moře rozezleno
prudkými šlehy větru pleská v dýny a táhlý
smutný nářek vln žene se po jeho hlati, a hlubiny
jeho zdají se otřásati hrozným, neznámým
hněvem. Příboj vln není snad nikde v severo-
mořských lázních tak mohutný jako zdeu
Westerlandu.
V poledne na malém prostranství kolem
hudebního pavillonu je k umačkání. Zde také
spíše zalehne k uchu i jiné slovo, než nejužší
Lill
Süsses
Hun
Westerland
Glück auf
Berliner Roland
Austria
Škoda
25
article
„hochdeutsch“. Jinak, nechodíte-li se koupat
jste života na štrandu záhy nabažení Raději
dál do okolí!
Příjemná procházka je na východ ostrov
do Keitumu, staré vesničky, starší samého
Westerlandu. Připomíná se prý již v XII. století.
Byla dříve hlavním místem ostrova. Domečky
friesské s doškovými střechami a cihlovým
zdmi, skryté v houšti keřů a stromů, uvnitř vše
čisté a úfulné. Rádi byste se dali do hovoru, ale
němčině vaší nerozumějí ostrované a jejich zase
ne vy. Hansenovo museum chová archaeologi-
cké nálezy syliské. Starý kosteliček z XII. stolete
ovšem již valně změnil původní svoji podobu.
U Keitumu mělčina mořská (Watienmeer), tichá
a klidná, odděluje kontinent od ostrova — jakob
sama ani nebyla částí neposedné hladiny Sever-
ního moře,
Jiné jsou procházky k mysu zv. Nosse, neb
na jih do Hörnum, odkud jsme přijeli. Na sever
nejvděčnější do Listu, staré osady dánské.
Studovati syltský folklor není snadné. Do-
mácí obyvatelstvo čílá na 4000 hlav, původem
z oné větve germánské, o níž již podává zprávu
Tacitus ve své „Germanii“. Literárně represen-
tuje končinu básník samouk Erich Johannsen.
Také jména učených se uváději. Sbirka ná-
rodních písní („Söl-ring Leedtjis“) právě letos
vyšla.
Panny a paní sýltské nosily kdysi — jak
stará vyobrazení napovídají — hezký kroj,a
byly jistě půvabny. Dnes ovládl průměrný typ
Severoněmek — a z kroje napadne leda uměle
zatočený šátek na hlavě.
Sylt řevní nemálo na Helgoland. I zvláštní
hymnu proti známé helgolandské: „Gruen ist
das Land, roth ist die Kant,“ atd. složil mu pro
denní potřebu nějaký pan Max Eggersdorf
Es grůsst der grůne Dünenrand.
es grůsst die rote Haide
es grůsst das ganze Sylter Lan
atd. atd.
jaksi na pozdrav příchozím
Domečka
Hansenův
Tacitus
Johannsen
Eggersdorf
Keitum
Hörnum
Helgoland
Sölring Leedtjis