ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 3788f400-7273-11dc-b71f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 30 celkem · entity: place 50, org 10, person 89, work 2
1 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 264. [Opakováno ze
2 masthead
zabaveného čísla nedělního).
3 title
Jubilejní dar svatováclavs
4 title
Ústřední Matici školské.
5 article Cechovél
Cechovél S oslavou konce století oslavuje letos Ústřední Matice školská dvacetiletí svého trvání. Z malých počátků k mohutnému roz- květu dospívala, sílila a vzrůstala ve své čin- nosti a práci. A byla to nevšední láska všech vlastenců dobré vůle, poctivá a účinna víra v právo svého národního sebeurčenía neskonalá obětavost českého národa, která mravní i hmotné podpory poskytla Ústřední Matici školské, by snahy její a úkoly, které rozšiřovaly se měrou netušenou, také zdár- ným a úspěšným byly korunovány vý- sledkem. Ve dvacátém roce činnosti přeblíze Ústřední Matice školská vykonanou práci které síly své věnovala, přehlíží výsledky svých národních, osvětových i lidumilných snah a úspěch svých bojů a zápasů o zá- chranu a posilu českých krajanů a bratří v krajinách národně smíšených. Kolika tisícům trpících rodin českých dělníků v místech nehostinných poskytnuta úleva v trpkém boji o skývu chleba opa- trovnou matiční, jež chránila jim dítky nej mladší! Jaký to nepřehledný zástup žáků. jež matiční škola obecná vychovala na ob- čany řádné. Čechy dokonalé! A matiční školy střední na Moravě i ve Slezsku, ne- jsou-liž zdrojem, z něhož rok co rok na sta nadaných a snaživých českých jinochů čerpá vzdělání pro celý život svůj?
Čechy Morava Slezsko
6 article
A tak uložila a stále ukládá Matice hřivnu, jaká jí národem svéřena na úrok nejlepší: na vzdělání a záchranu české mlá- deže, o jejíž školskou výchovu jiným způ- sobem namnoze nebylo by vůbec ani po- staráno. Téměř šedesát opatroven a školek mateřských, na sedmdesát kvetoucích škol obecných, jež Matice založila a z valné části ještě vydržuje, velká řada českých škol ve- řejných, jež Matice svou podporou vzkřísila, česká vyšší státní gymnasia v Uherském Hra- dišti a Opavě, jež Matice drahná léta vy- držovala a to znamenitým nákladem, zemské reálky v Hodoníně a Lipníku, dosud Maticí podporované, vyšší české gymnasium v Zá- březe vydržované nemalými obětmi Matice školské i Matice zábřežské, podpora vyššímu gymnasiu místeckému i realnému gymnasiu v Mor. Ostravě, subvence obchodní akademii v Brně, spolku »Komenský« ve Vídni i Ma- tici budějovické, četné školy pokračovací průmyslové — to vše jasné vydává svč- dectví, že Matice hodna jest podpory a lásky, s jakou každý řádný syn, každá šlechetná dcera našeho národa k ní ode dávna lne.
Opava Hodonín Lipník Zá Morava Ostrava Brno Vídeň Ma Matica spolek » Komenský
7 article
Než prací dvacetiletou není dílo matiční dokonáno: stále a stále tisícové rodičů če- ských z míst ohrožených ze Slezska i Mo- ravy, z Čech i Rakous úpěnlivě volajía prosí: »Nedejte zahynouti nám, nedejte z- hynouti našim dětem smrtí duševní!« Kterak jim nevyhověti?! Matice, co síly stačí, hledí pomáhati v čas a rychle, a tak i letos již přes 100.000 korun vydala více než přijala, věříc pevně, že jí český lid o sv. Václavě hojně nahradí, co si vypůjčila na neodkladnou od- pomoc. Dvacetiletou obětavou podporou Matic osvědčil národ náš příkladnou příchylnos i lásku k snahám osvětovým. Proto Matice s důvěrou očekává od Vás, Čechové, že nedopustíte v jejím roce jubi lejním, aby naděje ve Vaši pomoc zůstaly nesplněny, nýbrž seřadíce se opět všichní pod vítězný prapor matiční, podáte světu i odpůrcům jubilejním darem svatováclavským neklamný důkaz, jak marny jsou věštby těch, kdož prorokují, že Matice Vámi opu- štěná, klesne pod tíhou svého velkého úkolu . . . . . . Větší nežli překážky, jež v pokroku nám vadí, bude naše obětivost, mravní síla naše mocnější nad zlobu ne- přátel! V PRAZE, v měsíci září 1900.
Čecho Slezsko Čechy Praha Matica
8 article Výbor Ústřední Matice školské:
Výbor Ústřední Matice školské: JUDr. Jaromír Čelakovský, professor na vys. učení pražském, poslance zemský starosta. Frant. Kneidl, JUDr. Jaresl. Pospíšii ředitel měšť. škol, zemský advoká II. náměštek starosty. I. náměstek starosty. JUDr. Přemysl Šámal, zemský advokáo jednatel. Gabriel Tille, pokladník Zem. banky král. českého, účetní dozorce.
JUDr Čelakovský František Kneidl Jaresl Šámal Till
9 article
Josef Müldner, em. lékárník pokladník.
Müldner
10 article Členové výboru:
Členové výboru: Josef Anýž, redaktor »Národ. Listů«, Matčj Blceha architekt, Václav Broj; učitel měšťanských škol. JUDr. Vratislav Černý, kand. advokacie, JUD- Vincene Dewetter, koncipista Zemské banky král. českého, P. Jan Flum, kalecheta. JUDr. Ot Ginul, em. advokát, Ferdinand Hausa, okresní tajemník, Jan Herain, vrchní inženýr, Karel Chmel, učitel na měšť. školách, Alois Ibl, úřadnik Městské spořitelny pražské, Jiljt V. Jahn, c. k. školní rada v. v. a spisovatel, Růžena Jelínková- Doubková. — P. Bohumil Jiráček, katecheta, Josef Kummer, redaktor »Politik«, Jindřich Nechanský, vrchní úřadník banky »Slavie«a starosta N. J. S., Olokar Nekvasil, architekt. Jan Nevšímal, učitel, Rudolf Orlt, inženýr Země- dělské rady, JUDr. Ladislav Pinkas, advokáta poslanec zemský, Pavel Projsa, redaktor »Hlasu Národa«, JUDr. Jar. Egon Salaba, kand. advo- kacie a spisovatel, Josef Sikyta, architekt a sta- vitel, A. Srbová-Lužická, spisovatelka, Joseí Škába, redaktor »Radikálních Listů«, Josef Toužimský, redaktor »Národní Politiky«, Josef Uzel, účetní Zemské banky. Josef Webr rytíř Pravomil, c. k. dvorní rada v. v., František Vyšohlíd, přednosta protokolu král. Zemské účtárny, František Zeman, ředitel měšťanských skol a spisovatel v Praze.
Anýž Broj JUDr Černá Dewetter Flo Otakar Ginout Ferdinand Hausa Herain Chmel Ibl V Jahn Jelínková Doubková P Jiráček Kummer Jindřich Nechanský Olokar Nekvasil Nevšímal Orlt Pinkas Pavel Projsa Salaba Sikyt A Srbová Škába Toužimský Uzel Webr Pravomil Vyšohlíd Zeman Praha zemský banka král Slavia
11 title
Zůstaňme pevni!
12 article Toť dějinný zjev provázející vždy velk
Toť dějinný zjev provázející vždy velk krise států a národů: čím větší bývá ne- jistota v bězích politických, tím více vyvstává proroků, kteří »jistojistě vědí«, co se stane a nestane. Tak i dnes v Cislajtanii Pravý tu babylonský zmatek a v něm při- rozeně plno proroků, z nichž každý domnívá se znáti příští pravdu a dle toho varuje radí, žádaje, aby jen jeho rady, jakožto nej- moudřejší, bylo uposlechnuto. Jen že pohříchu ti dobří proroci sobě v zájemně tak dů- kladně odporují, že na konec zase lid ví tolik, co před tím a nezbude mu v po- sled, než zase jen vlastní ten z dravý cit a rozum jako nejlepší kompas. Nejvíce rádců a věštců vyvstává národu našemu té chvíle z tábora klerikálního a kon- servativního. Domlouvají mu, aby se vše- možně mírnil ve svém opposičním hněvu. aby nehrozil obstrukcí i v příštím parlamentě cislajtánském, nebude-li dříve odčiněna těžká křivda právu jeho učiněná: a zvláště, aby probůh nevolal tak důrazně po restituci svého státního práva českého, s tímto svým státo- právním radikalismem prý to dnes nepřive- deme v Rakousku nikam! »Panuje v kru- zích bývalé pravice všeobecné přesvěd- čení« — prorokuje nám z Lince »přítel« rádce a prorok klerikální dr. Ebenhoch, »že se vy Češi svým okázalým rozvinutím otázky českého práva státního úplně osamotíte, že nebudete miti v této příčině po boku svém ani Poláků, ani německé katolické strany lidové, ba ani konservativních českých velko- statkářů v.
doktor Ebenhoch Čech Polák Rakousko
13 article
Následuje dušování se, že jsou němečtí katolíci alpští sice »také upřímnými zastanei rovnoprávnosti národní, (ale den před tím horlil p. Ebenhoch pro uzákoněn státní němčiny), že prý jsou dále též a u to- nomisty () a chtějí kompetenci sněmů zemských, »pokud toho potřeba žádá«, roz- šíříti, avšak zároveň — připomíná nám důrazem — jsme také energickými obranci jed- noty a nedílnosti Rakouska a přívrženci cen trálníhoparlamentu, bez něhož jednotná správa ve státě není možna a proto se sta- víme proti všem snahám, dychtícím tuto jednotu a nedílnost Rakouska buď rušiti, neb zcela ztroskotati.« — Rada přítele proroka tedy zní: ustaňte vy Češi od svého státního práva a nedo máhejte se leda rozšíření kompetence svého sněmu českého, pokud potřeba toho káže,a ustaňte od domahání se rovnoprávnosti ja- zyka svého ve vlastech svých rušením práce centrálního parlamentu, sice všichni dosa- vadní vaši přátelé budou vás musit jako škůdce jednoty a nedílnosti říše opustita proti vám na stranu vlády a německého sou- ručenství se postavit. — Že týž výtečník dr. Ebenhoch před půl druhým rokem ještě sám v »Budapeste
Ebenhoch Čech doktor Rakousko Rada přítel
14 article
Tagblattu« vyslovil dne 21. května 189 pevné přesvědčení své, že »Rakousku vrát se pokoj a mír teprve tehdy, až ono navrátí jednotlivým svým krá- lovstvím a zemím znovu to, co jim bylo při jejich přivtělení se ku dynastii babsburské zaručeno a v říjnovém diplomu znovu zabezpečeno, ba co jim i státním základními zákony (prosincovky) bylo čá- stečně přiznáno: pravo to, aby bylv ovládány podle svých dějinných zvláštností, i aby své záležito- sti samy si spravovalv.« — Eihle, to je ten charakterní prorok, který nás dnes zapřísahá, abychom upustili od tohoto svého starobylého práva vlasti své a holdovali modernímu cislajtanismu, sice že nás musejí »přátelé« naši šmahem zradit a postavit se na stranu německých centra- listů, kteří hájí tu jednotu a nedílnost říše tak znamenitě, že chtějí roztrhat tisíciletou jednotu království českého, že chtějí od Cis- lajtanie odloučit Halič i Dalmacii
Rakousko Halič Dalmacie
15 article
Sám bídnou třtinou větrem se klátící, žádá od staroslavného, zacho valého národa českého, aby propadl stejné porušenosti, aby rovně se schýlil před panu- jící mocnou křivdou a svou kapitulací po- sílil ne již jen německý byrokratism a cen- tralism, alébrž velkoněmecké plán a choutky, bažící z této říše učiniti pou- hou ostmarku velikého Německa. Místo aby ten famósní »autonomista« vydal svědectví pravdě, že my Čechové nijak neohrožujeme jednoty ani nedílnosti Rakouska, tak jako neohrožují království bavorské, saské nebo wirtemberské svou státoprávní samostatností nijak jednoty, nedílnosti a moci německé říše, místo aby řekl: mohli-li Maďaři, přece tak žárlicí na jednotu a nedilnost zemí ko- runy uherské, dopřáti Chorvatsku slušnou míru samostatnosti, může toho tím více uči- niti Cislajtanie znamenitým zemím koruny české« — místo toho radí nám ten prorok a přítel výborný: »Ustaňte od domáhání se svého státního práva českého, sice přijdet o posledního přítele !«
Čecho Maďar Německo Rakousko Chorvatsko
16 article
Dík, šlechetný příteli, dík! A co sete obstrukce proti vídeňskému parlamentu týče — zdaž jsme stokráte neřekli, my Čechové nejsme žádnými zásadnými milovníky ob- strukce, my bychom k ní nikdy nebyli sáhli pokud by nám byla bývala zbyla i jen j diná jiná zbraň obranná proti násilí a př moci, ohrožující naše právo, naši vlast, náš život ? Ale, když nás všichni chabě opustil po té ráně, kterou absolutism dne 17. října 1899 nás udeřil, když ze všech těch přátel rovnoprávnosti ani jediný prstem nehnul pro spravedlivou věc uraženého, trpícího národa našeho, ba když nám vět- šinou ještě domlouvali, abychom se spokojili s těmi pověstnými předlohami jazykového zákona, které prý jsou pro nás dosti dobré (l) — tu věru přestávalo všechno: tu by zajist každý jiný své cti dbalý národ byl na místě našem učinil, co jsme učinili my. A bylo od té doby bezpráví nám učiněné smazáno neb zmírněno? Naopak, ještě přiostřeno a dovr- šeno tajnými výnosy, vymoženými úsi- lím německých těch hegemonů, kteří, dle doznání vlastníh
Čecho
17 article
orgánu Ebenhochova, nebaží po dorozumění a smíru, alebrž po přemožení a udolání nás 16 mil- lionů Slovanů „Nemožností“ nazývá sám Eben- hochův »Linzer Volksblatt« tento šílený ne- smysl německých svatodušníkův, ale to ne- vadí jeho patronu dru. Ebenhochovi, aby s do toho německo-centralistického souručen- ství třel jako Efialtes; aby nás denuncoval jako nepřátele jednoty a nedílnosti Rakou- ska, aby nás přemlouval ku opuštění zásad. práva a pravdy K němu důstojně druží se jiný nejmeno- vaný český konservativec v »Budi- voji«: Slyšme, jak ten nám mluví do duše »Dnes čiší z Vídně ostrý vítr« — kvílí — sobáváme se dalšího nadělení, vyzní-li schůze voličské tuze radikálně že totiž vyjde povel ku všem c. k. úřadní- kům, professorům a učitelům, aby se vo- leb zdrželi pod následky disciplinárních trestů.« Čímž prý můžeme přijíti o dva mandáty, totiž na Malé straně v Praze v Českých Budějovicích. Kárá nás, že jsme se nenaučili fintám a machinacím politickým, že prý pošetile předem opoví- dáme obstrukci v novém parlamentě. Touto politikou otevřených karet prý zpozdile po- škozujeme svou vlastní věc, nadhánějíce vodu na mlýn Němcům a spalujíce za sebou mosty ku svým někdejším přátelůma spojencům. Ba umožňujeme prý tím nebez- pečí, že vláda sáhne k oktrojírkám a při- střihne jednací řád budoucího parlamentu tak, že bude po všeliké obstrukci. Dle pro- roka »Budivoje« ublížili bychom si co nejhůre. kdybychom se dnes řídili proslulým heslem starého kn. Karla Schwarzenberga, pronese- ným po zmaru fundamentálek: že zůstaneme věrni právům tohoto království »až do těch hrdel a statků !« Kdo prý tímto heslem »la- teří« tomu že jde o popularitu více nez o zájem národní
Eben Linzer Volksblatt Němec Schwarzenberg Vídeň Praha Český Budějovice Slovan
18 article
»Je jisto,« pokračuje prorok »Budivo- jův« doslovně, že za císaře Františka Jo- sefa I. poměry politické v ohledu státoprávním se již nezmění sliby dané sněmu království če- ského zůstanou nesplněny.« Tento »fakt« prý nikdo i jen poněkud o smýšlení kruhů dvorních informovaný ne- popře: »K čemu tedy, pro boha — vola chrabrý státník »Budivojův« — provozujeme politiku, o níž jsme přesvědčeni, že nás toho času k cíli nepovede, že je pouhým házením hrachu na zeď?... Vlada má v ruce bu- báka proti nám: na české státní právo vytasí se poukazem na státní němčinu, a tu jsme se svou politikou v koncích »Ani netušíme, jak nám dnes k týln kvačí velké nebezpečí. Slova císařova v armádním rozkaze, že »branná moc pro- kázala pevnou spojitost své soudržnosti, sle- dující vznešený cíl«, — což jsou jiného, než kryptogram tající ve svém nitru úspěšnost jednotné řeči armádní v obou polovinách říše? A nebudou-li naši nepřátelé z tohoto vzoru panovníkovi zase dokazovati, že stej- ného výsledku docílila by němčina také jak řeč státní? Bezprostřední původce loňského zrušení jazykových nařízení, baron Beck. byl tentokráte císařem neobyčejně výmluvně vyznamenán lichotivým označením »mui přítel«. A tento přítel císařův je též veřej- ným přítelem státní němčiny nepřítelem našeho národa. Nu — další logické závěry snad každý sám uhodne. Radíme tedy zase k opatrnosti. Neveďte kandidátní řeči veznamení příští obstru kce.
František Budivojův Vlad Beck
19 article
nebo tím potvrzujete, o čem by ráda ně- mecká kamarilla císaře přesvědčila, že nejde nám o rozřešení jazykové otázky, nýbrž o rozbití parlamentu a odstranění ústavy v té naději, že Rakousko bude pak musit dostati zřízení federativní. Zkušenosti nás dávno mohly poučiti, že v Rakousku nedá se dělati politika logiky zde rozhodují okamžiky, chv il- ková nálada, které čipernější strana musí využitkovati. Dnes je ve Vídni nálada proti nám, nezhoršujme ji tedy sami jen proto, že se to pro okamžik nezodpovědným davům líbí. « Prorok »Budivoje« straší tedy oktro- jírkou nejpovážlivějšího rázu: oktrojírkou 16 millionům Slovanů státní němčiny. Ale touž chvílí píše opět hr. Harrach vídeňskému listu »Information« do- konce: »Náš panovník chce vládnouti přísně konstitučně a bez souhlasu sněmovny ne- chce žádneu změnu ústavy prověsti. Oktro- jování státní němčiny bylo by však přece ka- pitální změnou ústavy, jež ve svém základním zákoně čl. XIX. zaručuje všem kme- nům národní rovnoprávnost je- jich řečí zemských v úřadech a životě ve- řejném. — Nevěříme tedy tomu nebezpečí, jímž nám hrozí prorok »Budivoje«, alei kdyby ho na krásně bylo, národ český by proto netočil se podle větru z Vídně čiší- cího, nestal by se třtinou větrem se klátící, poněvadž ví, že nejlepším pomocní- kem pravdy a práva jest síla, pevnost a stálost národa, pře- svědčení, nikdy ale chabost a bojácnost, ne- troufající si chtít, promluvit a jednat!
Harrach Information Rakousko Vídeň
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. září. (Taktika příští české delegace.) Některé listy zabývaji se již nyní otázkou, má-li nová česká delegace pro říšskou radu volena býti za heslem ob- strukce, aneb má-li se novým poslancům samým ponechati volba taktiky. Obstrukce je poslední zbraň, k níž politická strana sahá jen tehdy, když všecky ostatní zbraně se ukážou neúčinnými. Určovati už předem poslancům tuto nejkrajnější zbraň, bylo by nerozumné, dokud není zjištěno. že se nedá zvítěziti zbraní pohodlnější. Proto se před týdnem proti určování obstrukční tak- tiky vyslovil ve svém listě dr. Engel a dnes činí taktéž dr. Pacák v »Podvys. Listech«, kde píše: »Máme za to, že voličové nemohou svým poslancům dávati direktivu, ani aby dělali poli- tiku opportunní, ani aby dělali politiku ob- strukční, nýbrž aby vždy a všude hájili pro- gram národa ze všech sil, avšak co do takti- ckého postupu aby ponechali jim volnou ruku, aby vždy použili té zbraně nejostřejší, jež v té neb oné době jest nejúčinnější, národu našemu nejvíce prospěje a nepříteli nejvíce uškodí. Po- slancové nesmí vstoupit do parlamentu s ru- kama svázanýma, nýbrž s volnýma rukama. aby dle poměrů právě nastalých užiti mobli prostředků nejvhodnějších. Politika volné ruky jest v této těžké době nutná a nevyhnutelná aby naši poslancové případně mohli nepřítel na nejslabší stránce zranit. Proto každé vyná- šení budoucích plánů taktických, vázání poslanců k určité taktice bylo by jen a jen vyzrazování cest budoucích nepřátelům.«
doktor Engel Pacák Praha
21 article
Z Krakova, 22. září. (Výroky pa- novníkovy o sedlácích a selských pozemcích.) Haličské listy uveřejňují doda- tečně některé výroky, jež panovník učinil v Jasle k mluvčím různých deputaci, o nichž však kor- respondenční kancelář zprávy nepodala. Vše- obecně zajímavy jsou odpovědi panovnikovy na proslov Artura Zaremby-Cieleckého jako zástupce polských »rolnických besídek« (kólek rolniczych) a p. Kraiňského jako zástupce zemského úvěr- ního ústavu. Pana Cieleckého vyptával se císai na hospodářské poměry selského lidu polského a po výkladu p. Cieleckého pravil: »Slyšel jsem o úspěšné činnosti rolnických besídek. Spojo- vání sil rolnických ve spolcích toho druhu, jako jsou rolnické besídky, může nej ú s p ěš- něji chrániti obyvatolstvo pře vydírání m.«
Zaremba Cielecký Kraiňský Krakov
22 article
S p. Kraiňským mluvil císař o úvěrních poměrech selského lidu haličského. Na slova p. Kraiňského, že činnost »Zemského úvěrníh ústavu« směřuje k zachování půdy v rukou těch, kdo už před věky byli usedlí na tétc půdě, císař prohodil: »Snaha, směřující k tako- vému cíli, měla by býti v zemi co nejlépe po- chopena, zejmena pak co se týče obyvatelstva selského. Jest to velice smutný z jev. že tak mnoho statků a lánů sel ských přešlo v Haliči do rukou špekulantů, pokládajících půdu za pouhý předmět obchodu. Postači při projížďce kteroukoli haličskou vsl rozhléd- nouti se kolem a všimnouti si lidl, kteréje viděti před domy, aby se člověk pře- svědčil o tom politování hodném faktě.« Císař vyslovil pak ještě přání, aby vedle snahy o hmotné povznesení sedláků pu- sobilo se na ně také v tom smyslu, aby se v nich utvrdila láska k půdě a vzbudilo pře- svědčení, »že se půda nikdy nemá odevzdávat v ruce těch, kdo k ní nemohou míti tra- diční lásky. « Na kterou třídu haličského obyvatelstv panovník těmito slovy narážel, jest samo- zřejmo.
Halič
23 article
Ze Záhřeba, 20. září. (Papežovo roz hodnutí o hlaholské bohoslužbě.) Sa rajevský arcibiskup Stadler, jenž se vřele ujíma opětného zavedení slovanské bohoslužby v chorvat ských diecesích a za tou příčinou nedávno meškal v Římě se dvěma vynikajícími chorvatskými du chovními, obdržel tyto dni od »kongregace obřadů- následující papežské rozhodnutí, dané v Římě 22. srpna t. r.: Vysoce blahorodý a vysoce důstojný pane a bratře! O výkladu čl. 1. reskriptu kongregace sv. obřadů ze dne 5. srpna 1898, týkajícího se uží- vání slovanského jazyka ve svaté liturgii, byla apoštolské stolici k autentickému výkladu predložena následující pochybnost: »Zdali privilegium staro- slovanského jazyka, bylo-li užívání tohoto jazyka přerušeno za posledních třiceti let, vyhaslo také pro ony chrámy, o nichž je zjištěno, že dřive způ- sobem zákonitým tohoto jazyka užívaly?« Sv. otee papež Lev XIII., obeznámiv se s věcí, o niž jde, ráčil na radu svaté kongregace, jíž bylo svěřeno zkoumati tuto otázku, rozhodnouti: »Že privilegium výše uvedených chrámů nemá býti pokládáno za vy- haslé, bylo-li v nich užívání staroslovanského jazyka za posledních 30 let přerušeno nedobrovolně, z nouze. z příčin vnějších, buď z nedostatku staroslovan- ských missálů neb kněží, znalých tohoto jazyka.
Papežův Stadler svatý . obřad Lev XIII svatá kongregace Záhřeb Řím
24 article
Papaž nařídil kongregaci dne 14. srpna 1900, aby toto uvedla ve známost. Ostatní ustanovení zmíně- ného reskriptu ze dne 5. srpna 1898 zůstávají i na dále v platnosti. Dávaje to vašemu vysokoblahorodt na vědomí, přeju všeřikého štěstí. Podepsáni kar- dinál Parrochi a sekretář kongregace obřadů, arci- biskup D. Panici. Dle tohoto rozhodnutí připouští se nyní hlahol- ská bohoslužba ve všech chrámech diecesí krkské (v Istrii), seňské (v Chorvatsku) a v Dalmacii, v nichž se během posledních 30 let při bohoslužbě bud přímo užívalo slovanského jazyka, aneb kde se to- hoto bohoslužebného jazyka výslovně nevzdali.
Istria Chorvatsko Dalmacie
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. září. Ruský list o rakouské krisi. »Ier. B.« píšou ve článku »Volby v Rakouskue Všecká bída vězí v tom, že vláda rozpou- štějíc říšskou radu, nesestavila žádného plánu důkladné opravy ústavy, která by smířila zájmy Němcův i Slovanů rakouských. Touto refor- mou musí být úplně zrevidována a změněna ústava z r. 1867, jež už poměrům nevyhovuje. Český národ v posledních 30 le- tech dobyl tak ohromných úspě chů, že nemůže zavděk brát předešlým podřízeným polože- nim. On snaží se dostci a spoň rovnoprav- nosti s Němci, jež jest uznána ústavou z roku 1867, ale ve skutek uvedena nebyla. Na pa- píře rakouská ústava zdá se být uspokojivou ale ve skutečnosti její ustanovení vypadají jinak. Proto nebude dosti pouhé změny ústavy, třeba bude postarati se ještě, aby opravená ústava ne- zůstala pouhou literou a byla provedena i v praxi. Co se týče směru. v jakém změna rakouské ústavy státi se musi, mohou sotva vzniknouti nějaké pochybnosti. Rakousko je svou povahou stát řederativnýa v tom směru i nechtíc se rozvíjelo. I bude nevyhnutelno zvětšiti samostat- nost jednotlivých zemí, majících své historické právo a přenésti na zemské sněmy značnou částku záležitostí, které dosud přetřásala říšská rada. Výsledkem takové změny byla by proměna dualistického Rakou- sko-Uherska v trojjediný stát rakou- s ko-uhersko-český. To nebude drobe- ním, které by ublížilo jednotě státu, neboť vy- plývá z realných podminek. Dříve nebo později rakouská vláda přinucena bude utéci se k to- muto nezbytnému státnímu aktu. Dokud tato reforma nebude předsevzata, všecky prozatímné kroky nepo- vedou k žádnému vážnému vý- sledku a vláda i národy budou jako dříve zmítati se v začarova ném kruhu, z něhož není východu.
Němcův Němec Praha Rakousko kouherský RakaskýUhersko
26 article
U královských manželů srbských. Dopisovatel »Hoaro Bpe« byl králov- skými manžely srbskými přijat v jejich leto- hrádku u Smedereva na Dunaji. Královna Draga — píše — je pravá krasa- vice. Všecky její fotografie, již valně rozšířené, jsou jí jen málo podobny. Velké, moudré, černé oči patří měkkým i pronikavým pohledem, černé, bohaté, lehce zvlněné vlasy obklopují výrazné čelo. Král a královna sedli za stolík a vybrl hosta, aby přisedl. S neobyčejnou prostotou a přívětivosti vyptávali se ho. Král vyslovil své potěšení nad tím, že ruský tisk bez výjimky byl spokojen jeho ženitbou a zménou vlády,a zvláště že v té příčině mínění všech ruských listů bylo nerozdílné. Na to Rus: Ruský tisk, V. V., je výrazem mínění a citů ruské společnosti a naše společ- nosť nadšeně uvítala zprávu, že V. V. rozhodli jste se pro sňatek, který znamená pro Srbsko návrat k tradieím politického života, a když naše obecenstvo zvědělo, že sám náš car přál si býti svědkem vaší svatby, nadšení národa ruského se zdvojnásobilo. Král Alexandr: Já již mnoho let dobře znal královnu Dragu a vždycky jsem choval myšlenku, že se ožením leda se Srbkou. Krá- lovna z národa je nejlepší královnou Srbům. Propuštění předešlého ministerstva stalo se ne- vyhnutelným, protože se měmu úmyslu protivilo nenáležitým způsobem. Hrozili mi nespokojeností národa, rozšiřovali o mně ohyzdné pověsti,a kromě toho byli to lidé, kteři se spravovali pouze vlastními zištnými účely. Zvláště špatně se zachoval bývalý ministr policie Genčič.
Hoaro Bpe Drag Srbka Srba Smederevo Dunaj Rus
27 article
Královna: Král měl velmi svízelné tri dni. Ministerstvo se mu vzepřelo, země byla témě bez vlády. Pan Mansurov prokáz al nám při tom neocenitelné úsluhy. Všecky sily nasadil, aby krisi přivedl k dobrému konci. A také před odstoupením předešlého ministerstva p. Mansurov ve mnohém pomahal králi, bez Mansurova bylo by nám mnohem tíže bývalo odolati všem intrikám, a já — my vždyeky budeme mu srdečně vděčni za to, jak se k nám zachoval. Někteří také strašili národ, že svoboda jeho bude zmenšena na polovinu; a zatím svobodu mu brali jen padlí ministři a jen oni mají na svědomí krutá opatření, která se sťala. Potom byla řeč o »H Be« ruské žurnalistice vůbec. Král se vyslo v il, že je třeba upraviti slovanské zpravodajství tak, aby slovanské listy měly ze slovanských zemí původní zprávy a nebyly v té pří čině závislé na novinách víden- ských. Ruští zpravodajové, přijedou-li do Srbska, nejlip učiní, obráti-li se o informace. přímo k němu, králi. Dopisovatel pravil, jak ho potěšílo, když viděl nadšení bělehradského obecenstva z carova- listu, zaslaného králi za přičinou jeho sňatku. »Jmeno ruského cara,« pravil král, »totě jmeno, které srbský národ vždycky má v úctě jako svého velikého, nejmohutnějšího zastance a milostivého ochránce.«
Mansurov Mansurův Srbsko H Be
28 article Ušlechtilý národ.
Ušlechtilý národ. »Elbinger Zeitung« vážně navrhuje pruské vládě, aby utvořila něco podobného jako Sibiř, nebo aby získala nějaký dost velký a pustý anebo divochy a lidožrouty obydlený ostrov, kam by vyvezla všechny poznaňské Poláky, kteří se nechtějí poněmčit. Však by jim bylo mezi divochy a lidožrouty lépe, než mezi ušlechtilým, superiorním národem německýml
Polák Sibiř Elbinger Zeitung
29 article Gaz. Tor.« volá: »A taková myšlenka
Gaz. Tor.« volá: »A taková myšlenka vytištěna černým na bílém v roce, který už Němci úřadně vpočetli do stoleti XX. 1 Ještě div, že nekážou Polákům utínati ruce a zavírati je do žhavých železných klecí, jako to dělávali staři Němci také superiorní! Nejlépe by však bylo utínati Polákům po tisících hlavy, jako to čínil Karel Veliký, jejž později nějaký falešný papež prohlásil za svatého a Němci dosuds berou za vzor německého muže, Eihle, to jsou mistři, od nichž uči se mra- vům, kultuře, superioritě naši ubozí, odrození krajané. Ruská stanice v Středozemním moři. Po skončení španělsko-americké války mnoho se mluvilo o tom, že Španělsko odstoupí Rusku Ceutu. Potom věc utichla, ale neusnula. »JIer. BM« dovídají se z Tanžeru zajímavých zpráv o této záležitosti, mající pro Rusko ohromnou důležitost. Španělští diplomaté vědi, že Rusko potřebuje bodu opory v Středozemním moři, ale také znají nezištnost a čestnost Ruska a proto právě jemu a žádné jiné velmoci chtěli by odevzdati Šafariny, uznávajíce, že souse dství Ruska ohradí španělské země v Africe od ape- týtu Anglie a jiných států, majících tam zájmy. Souostrovi Šafariny leží půl míle od sev.- vých. břehu marockého naproti ústí ř. Muloně. Jsou to tři ostrůvky oddělené od sebe úzkými průplavy. Obydlen je pouze jeden z nich,a také opevněn. Tento ostrůvek slouží Španělsku k deportaci. Možno tam zříditi lacino výtečný přístav. Na ostrůvkách není nedostatku prame- nité vody a rostlinstva. Jinak je všechno pusté. Není tam ani majáku, ani telografu, ani ob- chodu.
Tor Němec Polák Veliká Souostr Muloň Španělsko Rusko Afrika Anglie Šafarina
30 article Volební ruch.
Volební ruch. z České Skalice. (Schůze důvěrníků.) Ve čtvrtek dne 21. záři t. r. byla zde konána schůze důvěrníků k úradě stran volby poslance pro venkovské obce, panem drem. V. J adrný m, advokátem v Č. Skalici svolaná. Schůze byla velice četn ě důvěrníky ze všech okresů volební skupiny naší navštívena. Do schůze té dostavili se také někteří čle- nové agrárního sdružení. Oznámili, že strana agrární obmýšlí postaviti v naší skupině svého kandidáta a žádali, aby proto ještě žádný kandidát jmenovánKnebyl. Ačkoliv dotyění pánové nebyli důvěrníky strany naší, měli přece úplně volné slovo vy- jádřiti se a hájiti své stanovisko ; mohli však
J adrný Český Skalica Č . Skalica