1
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 264. [Opakováno ze
2
masthead
zabaveného čísla nedělního).
3
title
Jubilejní dar svatováclavs
4
title
Ústřední Matici školské.
5
article
Cechovél
Cechovél
S oslavou konce století oslavuje letos
Ústřední Matice školská dvacetiletí svého
trvání. Z malých počátků k mohutnému roz-
květu dospívala, sílila a vzrůstala ve své čin-
nosti a práci. A byla to nevšední láska
všech vlastenců dobré vůle, poctivá a účinna
víra v právo svého národního sebeurčenía
neskonalá obětavost českého národa, která
mravní i hmotné podpory poskytla Ústřední
Matici školské, by snahy její a úkoly, které
rozšiřovaly se měrou netušenou, také zdár-
ným a úspěšným byly korunovány vý-
sledkem.
Ve dvacátém roce činnosti přeblíze
Ústřední Matice školská vykonanou práci
které síly své věnovala, přehlíží výsledky
svých národních, osvětových i lidumilných
snah a úspěch svých bojů a zápasů o zá-
chranu a posilu českých krajanů a bratří
v krajinách národně smíšených.
Kolika tisícům trpících rodin českých
dělníků v místech nehostinných poskytnuta
úleva v trpkém boji o skývu chleba opa-
trovnou matiční, jež chránila jim dítky nej
mladší! Jaký to nepřehledný zástup žáků.
jež matiční škola obecná vychovala na ob-
čany řádné. Čechy dokonalé! A matiční
školy střední na Moravě i ve Slezsku, ne-
jsou-liž zdrojem, z něhož rok co rok na sta
nadaných a snaživých českých jinochů čerpá
vzdělání pro celý život svůj?
Čechy
Morava
Slezsko
6
article
A tak uložila a stále ukládá Matice
hřivnu, jaká jí národem svéřena na úrok
nejlepší: na vzdělání a záchranu české mlá-
deže, o jejíž školskou výchovu jiným způ-
sobem namnoze nebylo by vůbec ani po-
staráno. Téměř šedesát opatroven a školek
mateřských, na sedmdesát kvetoucích škol
obecných, jež Matice založila a z valné části
ještě vydržuje, velká řada českých škol ve-
řejných, jež Matice svou podporou vzkřísila,
česká vyšší státní gymnasia v Uherském Hra-
dišti a Opavě, jež Matice drahná léta vy-
držovala a to znamenitým nákladem, zemské
reálky v Hodoníně a Lipníku, dosud Maticí
podporované, vyšší české gymnasium v Zá-
březe vydržované nemalými obětmi Matice
školské i Matice zábřežské, podpora vyššímu
gymnasiu místeckému i realnému gymnasiu
v Mor. Ostravě, subvence obchodní akademii
v Brně, spolku »Komenský« ve Vídni i Ma-
tici budějovické, četné školy pokračovací
průmyslové — to vše jasné vydává svč-
dectví, že Matice hodna jest podpory a lásky,
s jakou každý řádný syn, každá šlechetná
dcera našeho národa k ní ode dávna lne.
Opava
Hodonín
Lipník
Zá
Morava
Ostrava
Brno
Vídeň
Ma
Matica
spolek » Komenský
7
article
Než prací dvacetiletou není dílo matiční
dokonáno: stále a stále tisícové rodičů če-
ských z míst ohrožených ze Slezska i Mo-
ravy, z Čech i Rakous úpěnlivě volajía
prosí: »Nedejte zahynouti nám, nedejte z-
hynouti našim dětem smrtí duševní!« Kterak
jim nevyhověti?!
Matice, co síly stačí, hledí pomáhati
v čas a rychle, a tak i letos již přes
100.000 korun vydala více než přijala, věříc
pevně, že jí český lid o sv. Václavě hojně
nahradí, co si vypůjčila na neodkladnou od-
pomoc.
Dvacetiletou obětavou podporou Matic
osvědčil národ náš příkladnou příchylnos
i lásku k snahám osvětovým.
Proto Matice s důvěrou očekává od Vás,
Čechové, že nedopustíte v jejím roce jubi
lejním, aby naděje ve Vaši pomoc zůstaly
nesplněny, nýbrž seřadíce se opět všichní
pod vítězný prapor matiční, podáte světu
i odpůrcům
jubilejním darem svatováclavským
neklamný důkaz, jak marny jsou věštby
těch, kdož prorokují, že Matice Vámi opu-
štěná, klesne pod tíhou svého velkého
úkolu . . . . . . Větší nežli překážky, jež
v pokroku nám vadí, bude naše obětivost,
mravní síla naše mocnější nad zlobu ne-
přátel!
V PRAZE, v měsíci září 1900.
Čecho
Slezsko
Čechy
Praha
Matica
8
article
Výbor Ústřední Matice školské:
Výbor Ústřední Matice školské:
JUDr. Jaromír Čelakovský,
professor na vys. učení pražském, poslance zemský
starosta.
Frant. Kneidl, JUDr. Jaresl. Pospíšii
ředitel měšť. škol,
zemský advoká
II. náměštek starosty.
I. náměstek starosty.
JUDr. Přemysl Šámal,
zemský advokáo
jednatel.
Gabriel Tille,
pokladník Zem. banky král.
českého, účetní dozorce.
JUDr
Čelakovský
František
Kneidl
Jaresl
Šámal
Till
9
article
Josef Müldner,
em. lékárník
pokladník.
Müldner
10
article
Členové výboru:
Členové výboru:
Josef Anýž, redaktor »Národ. Listů«, Matčj Blceha
architekt, Václav Broj; učitel měšťanských škol.
JUDr. Vratislav Černý, kand. advokacie, JUD-
Vincene Dewetter, koncipista Zemské banky král.
českého, P. Jan Flum, kalecheta. JUDr. Ot
Ginul, em. advokát, Ferdinand Hausa, okresní
tajemník, Jan Herain, vrchní inženýr, Karel
Chmel, učitel na měšť. školách, Alois Ibl, úřadnik
Městské spořitelny pražské, Jiljt V. Jahn, c. k.
školní rada v. v. a spisovatel, Růžena Jelínková-
Doubková. — P. Bohumil Jiráček, katecheta,
Josef Kummer, redaktor »Politik«, Jindřich
Nechanský, vrchní úřadník banky »Slavie«a
starosta N. J. S., Olokar Nekvasil, architekt.
Jan Nevšímal, učitel, Rudolf Orlt, inženýr Země-
dělské rady, JUDr. Ladislav Pinkas, advokáta
poslanec zemský, Pavel Projsa, redaktor »Hlasu
Národa«, JUDr. Jar. Egon Salaba, kand. advo-
kacie a spisovatel, Josef Sikyta, architekt a sta-
vitel, A. Srbová-Lužická, spisovatelka, Joseí
Škába, redaktor »Radikálních Listů«, Josef
Toužimský, redaktor »Národní Politiky«, Josef
Uzel, účetní Zemské banky. Josef Webr rytíř
Pravomil, c. k. dvorní rada v. v., František
Vyšohlíd, přednosta protokolu král. Zemské
účtárny, František Zeman, ředitel měšťanských
skol a spisovatel v Praze.
Anýž
Broj
JUDr
Černá
Dewetter
Flo
Otakar Ginout
Ferdinand Hausa
Herain
Chmel
Ibl
V Jahn
Jelínková
Doubková
P Jiráček
Kummer
Jindřich
Nechanský
Olokar Nekvasil
Nevšímal
Orlt
Pinkas
Pavel Projsa
Salaba
Sikyt
A Srbová
Škába
Toužimský
Uzel
Webr
Pravomil
Vyšohlíd
Zeman
Praha
zemský banka král
Slavia
12
article
Toť dějinný zjev provázející vždy velk
Toť dějinný zjev provázející vždy velk
krise států a národů: čím větší bývá ne-
jistota v bězích politických, tím více vyvstává
proroků, kteří »jistojistě vědí«, co se stane
a nestane. Tak i dnes v Cislajtanii
Pravý tu babylonský zmatek a v něm při-
rozeně plno proroků, z nichž každý domnívá
se znáti příští pravdu a dle toho varuje
radí, žádaje, aby jen jeho rady, jakožto nej-
moudřejší, bylo uposlechnuto. Jen že pohříchu
ti dobří proroci sobě v zájemně tak dů-
kladně odporují, že na konec zase lid
ví tolik, co před tím a nezbude mu v po-
sled, než zase jen vlastní ten z dravý
cit a rozum jako nejlepší kompas.
Nejvíce rádců a věštců vyvstává národu
našemu té chvíle z tábora klerikálního a kon-
servativního. Domlouvají mu, aby se vše-
možně mírnil ve svém opposičním hněvu.
aby nehrozil obstrukcí i v příštím parlamentě
cislajtánském, nebude-li dříve odčiněna těžká
křivda právu jeho učiněná: a zvláště, aby
probůh nevolal tak důrazně po restituci svého
státního práva českého, s tímto svým státo-
právním radikalismem prý to dnes nepřive-
deme v Rakousku nikam! »Panuje v kru-
zích bývalé pravice všeobecné přesvěd-
čení« — prorokuje nám z Lince »přítel«
rádce a prorok klerikální dr. Ebenhoch,
»že se vy Češi svým okázalým rozvinutím
otázky českého práva státního
úplně osamotíte, že nebudete miti
v této příčině po boku svém ani Poláků, ani
německé katolické strany lidové, ba ani
konservativních českých velko-
statkářů v.
doktor
Ebenhoch
Čech
Polák
Rakousko
13
article
Následuje dušování se, že jsou němečtí
katolíci alpští sice »také upřímnými zastanei
rovnoprávnosti národní, (ale den
před tím horlil p. Ebenhoch pro uzákoněn
státní němčiny), že prý jsou dále též a u to-
nomisty () a chtějí kompetenci sněmů
zemských, »pokud toho potřeba žádá«, roz-
šíříti, avšak zároveň — připomíná nám
důrazem — jsme také energickými obranci jed-
noty a nedílnosti Rakouska a přívrženci cen
trálníhoparlamentu, bez něhož jednotná
správa ve státě není možna a proto se sta-
víme proti všem snahám, dychtícím tuto
jednotu a nedílnost Rakouska buď rušiti,
neb zcela ztroskotati.« —
Rada přítele proroka tedy zní: ustaňte
vy Češi od svého státního práva a nedo
máhejte se leda rozšíření kompetence svého
sněmu českého, pokud potřeba toho káže,a
ustaňte od domahání se rovnoprávnosti ja-
zyka svého ve vlastech svých rušením práce
centrálního parlamentu, sice všichni dosa-
vadní vaši přátelé budou vás musit jako
škůdce jednoty a nedílnosti říše opustita
proti vám na stranu vlády a německého sou-
ručenství se postavit. —
Že týž výtečník dr. Ebenhoch před půl
druhým rokem ještě sám v »Budapeste
Ebenhoch
Čech
doktor
Rakousko
Rada přítel
14
article
Tagblattu« vyslovil dne 21. května 189
pevné přesvědčení své, že »Rakousku vrát
se pokoj a mír teprve tehdy, až ono
navrátí jednotlivým svým krá-
lovstvím a zemím znovu to, co
jim bylo při jejich přivtělení se ku dynastii
babsburské zaručeno a v říjnovém diplomu
znovu zabezpečeno, ba co jim i státním
základními zákony (prosincovky) bylo čá-
stečně přiznáno: pravo to, aby bylv
ovládány podle svých dějinných
zvláštností, i aby své záležito-
sti samy si spravovalv.« —
Eihle, to je ten charakterní prorok,
který nás dnes zapřísahá, abychom upustili
od tohoto svého starobylého práva vlasti své
a holdovali modernímu cislajtanismu, sice
že nás musejí »přátelé« naši šmahem zradit
a postavit se na stranu německých centra-
listů, kteří hájí tu jednotu a nedílnost říše
tak znamenitě, že chtějí roztrhat tisíciletou
jednotu království českého, že chtějí od Cis-
lajtanie odloučit Halič i Dalmacii
Rakousko
Halič
Dalmacie
15
article
Sám bídnou třtinou větrem
se klátící, žádá od staroslavného, zacho
valého národa českého, aby propadl stejné
porušenosti, aby rovně se schýlil před panu-
jící mocnou křivdou a svou kapitulací po-
sílil ne již jen německý byrokratism a cen-
tralism, alébrž velkoněmecké plán
a choutky, bažící z této říše učiniti pou-
hou ostmarku velikého Německa. Místo aby
ten famósní »autonomista« vydal svědectví
pravdě, že my Čechové nijak neohrožujeme
jednoty ani nedílnosti Rakouska, tak jako
neohrožují království bavorské, saské nebo
wirtemberské svou státoprávní samostatností
nijak jednoty, nedílnosti a moci německé
říše, místo aby řekl: mohli-li Maďaři, přece
tak žárlicí na jednotu a nedilnost zemí ko-
runy uherské, dopřáti Chorvatsku slušnou
míru samostatnosti, může toho tím více uči-
niti Cislajtanie znamenitým zemím koruny
české« — místo toho radí nám ten prorok
a přítel výborný: »Ustaňte od domáhání se
svého státního práva českého, sice přijdet
o posledního přítele !«
Čecho
Maďar
Německo
Rakousko
Chorvatsko
16
article
Dík, šlechetný příteli, dík! A co sete
obstrukce proti vídeňskému parlamentu týče
— zdaž jsme stokráte neřekli, my Čechové
nejsme žádnými zásadnými milovníky ob-
strukce, my bychom k ní nikdy nebyli sáhli
pokud by nám byla bývala zbyla i jen j
diná jiná zbraň obranná proti násilí a př
moci, ohrožující naše právo, naši vlast, náš
život ?
Ale, když nás všichni chabě opustil
po té ráně, kterou absolutism
dne 17. října 1899 nás udeřil, když ze všech
těch přátel rovnoprávnosti ani jediný prstem
nehnul pro spravedlivou věc uraženého,
trpícího národa našeho, ba když nám vět-
šinou ještě domlouvali, abychom se spokojili
s těmi pověstnými předlohami jazykového
zákona, které prý jsou pro nás dosti dobré (l)
— tu věru přestávalo všechno: tu by zajist
každý jiný své cti dbalý národ byl na místě
našem učinil, co jsme učinili my. A bylo od
té doby bezpráví nám učiněné smazáno neb
zmírněno? Naopak, ještě přiostřeno a dovr-
šeno tajnými výnosy, vymoženými úsi-
lím německých těch hegemonů,
kteří, dle doznání vlastníh
Čecho
17
article
orgánu Ebenhochova, nebaží po
dorozumění a smíru, alebrž po
přemožení a udolání nás 16 mil-
lionů Slovanů
„Nemožností“ nazývá sám Eben-
hochův »Linzer Volksblatt« tento šílený ne-
smysl německých svatodušníkův, ale to ne-
vadí jeho patronu dru. Ebenhochovi, aby s
do toho německo-centralistického souručen-
ství třel jako Efialtes; aby nás denuncoval
jako nepřátele jednoty a nedílnosti Rakou-
ska, aby nás přemlouval ku opuštění zásad.
práva a pravdy
K němu důstojně druží se jiný nejmeno-
vaný český konservativec v »Budi-
voji«: Slyšme, jak ten nám mluví do duše
»Dnes čiší z Vídně ostrý vítr« — kvílí —
sobáváme se dalšího nadělení, vyzní-li
schůze voličské tuze radikálně
že totiž vyjde povel ku všem c. k. úřadní-
kům, professorům a učitelům, aby se vo-
leb zdrželi pod následky disciplinárních
trestů.« Čímž prý můžeme přijíti o dva
mandáty, totiž na Malé straně v Praze
v Českých Budějovicích. Kárá nás, že
jsme se nenaučili fintám a machinacím
politickým, že prý pošetile předem opoví-
dáme obstrukci v novém parlamentě. Touto
politikou otevřených karet prý zpozdile po-
škozujeme svou vlastní věc, nadhánějíce vodu
na mlýn Němcům a spalujíce za sebou
mosty ku svým někdejším přátelůma
spojencům. Ba umožňujeme prý tím nebez-
pečí, že vláda sáhne k oktrojírkám a při-
střihne jednací řád budoucího parlamentu
tak, že bude po všeliké obstrukci. Dle pro-
roka »Budivoje« ublížili bychom si co nejhůre.
kdybychom se dnes řídili proslulým heslem
starého kn. Karla Schwarzenberga, pronese-
ným po zmaru fundamentálek: že zůstaneme
věrni právům tohoto království »až do těch
hrdel a statků !« Kdo prý tímto heslem »la-
teří« tomu že jde o popularitu více nez
o zájem národní
Eben
Linzer Volksblatt
Němec
Schwarzenberg
Vídeň
Praha
Český Budějovice
Slovan
18
article
»Je jisto,« pokračuje prorok »Budivo-
jův« doslovně, že za císaře Františka Jo-
sefa I. poměry politické v ohledu
státoprávním se již nezmění
sliby dané sněmu království če-
ského zůstanou nesplněny.«
Tento »fakt« prý nikdo i jen poněkud
o smýšlení kruhů dvorních informovaný ne-
popře: »K čemu tedy, pro boha — vola
chrabrý státník »Budivojův« — provozujeme
politiku, o níž jsme přesvědčeni, že nás toho
času k cíli nepovede, že je pouhým házením
hrachu na zeď?... Vlada má v ruce bu-
báka proti nám: na české státní právo
vytasí se poukazem na státní
němčinu, a tu jsme se svou politikou
v koncích
»Ani netušíme, jak nám dnes k týln
kvačí velké nebezpečí. Slova císařova
v armádním rozkaze, že »branná moc pro-
kázala pevnou spojitost své soudržnosti, sle-
dující vznešený cíl«, — což jsou jiného, než
kryptogram tající ve svém nitru úspěšnost
jednotné řeči armádní v obou polovinách
říše? A nebudou-li naši nepřátelé z tohoto
vzoru panovníkovi zase dokazovati, že stej-
ného výsledku docílila by němčina také jak
řeč státní? Bezprostřední původce loňského
zrušení jazykových nařízení, baron Beck.
byl tentokráte císařem neobyčejně výmluvně
vyznamenán lichotivým označením »mui
přítel«. A tento přítel císařův je též veřej-
ným přítelem státní němčiny
nepřítelem našeho národa. Nu — další
logické závěry snad každý sám uhodne. Radíme
tedy zase k opatrnosti. Neveďte kandidátní
řeči veznamení příští obstru kce.
František
Budivojův
Vlad
Beck
19
article
nebo tím potvrzujete, o čem by ráda ně-
mecká kamarilla císaře přesvědčila, že nejde
nám o rozřešení jazykové otázky, nýbrž o
rozbití parlamentu a odstranění ústavy v té
naději, že Rakousko bude pak musit dostati
zřízení federativní. Zkušenosti nás
dávno mohly poučiti, že v Rakousku
nedá se dělati politika logiky
zde rozhodují okamžiky, chv il-
ková nálada, které čipernější
strana musí využitkovati. Dnes
je ve Vídni nálada proti nám, nezhoršujme
ji tedy sami jen proto, že se to pro okamžik
nezodpovědným davům líbí. «
Prorok »Budivoje« straší tedy oktro-
jírkou nejpovážlivějšího rázu:
oktrojírkou 16 millionům Slovanů státní
němčiny. Ale touž chvílí píše opět hr.
Harrach vídeňskému listu »Information« do-
konce: »Náš panovník chce vládnouti přísně
konstitučně a bez souhlasu sněmovny ne-
chce žádneu změnu ústavy prověsti. Oktro-
jování státní němčiny bylo by však přece ka-
pitální změnou ústavy, jež ve svém základním
zákoně čl. XIX. zaručuje všem kme-
nům národní rovnoprávnost je-
jich řečí zemských v úřadech a životě ve-
řejném. — Nevěříme tedy tomu nebezpečí,
jímž nám hrozí prorok »Budivoje«, alei
kdyby ho na krásně bylo, národ český by
proto netočil se podle větru z Vídně čiší-
cího, nestal by se třtinou větrem se klátící,
poněvadž ví, že nejlepším pomocní-
kem pravdy a práva jest síla,
pevnost a stálost národa, pře-
svědčení, nikdy ale chabost a bojácnost, ne-
troufající si chtít, promluvit a jednat!
Harrach
Information
Rakousko
Vídeň
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. září. (Taktika příští
české delegace.) Některé listy zabývaji
se již nyní otázkou, má-li nová česká delegace
pro říšskou radu volena býti za heslem ob-
strukce, aneb má-li se novým poslancům samým
ponechati volba taktiky. Obstrukce je poslední
zbraň, k níž politická strana sahá jen tehdy,
když všecky ostatní zbraně se ukážou neúčinnými.
Určovati už předem poslancům tuto nejkrajnější
zbraň, bylo by nerozumné, dokud není zjištěno.
že se nedá zvítěziti zbraní pohodlnější. Proto
se před týdnem proti určování obstrukční tak-
tiky vyslovil ve svém listě dr. Engel a dnes
činí taktéž dr. Pacák v »Podvys. Listech«, kde
píše: »Máme za to, že voličové nemohou svým
poslancům dávati direktivu, ani aby dělali poli-
tiku opportunní, ani aby dělali politiku ob-
strukční, nýbrž aby vždy a všude hájili pro-
gram národa ze všech sil, avšak co do takti-
ckého postupu aby ponechali jim volnou ruku,
aby vždy použili té zbraně nejostřejší, jež v té
neb oné době jest nejúčinnější, národu našemu
nejvíce prospěje a nepříteli nejvíce uškodí. Po-
slancové nesmí vstoupit do parlamentu s ru-
kama svázanýma, nýbrž s volnýma rukama.
aby dle poměrů právě nastalých užiti mobli
prostředků nejvhodnějších. Politika volné ruky
jest v této těžké době nutná a nevyhnutelná
aby naši poslancové případně mohli nepřítel
na nejslabší stránce zranit. Proto každé vyná-
šení budoucích plánů taktických, vázání poslanců
k určité taktice bylo by jen a jen vyzrazování
cest budoucích nepřátelům.«
doktor
Engel
Pacák
Praha
21
article
Z Krakova, 22. září. (Výroky pa-
novníkovy o sedlácích a selských
pozemcích.) Haličské listy uveřejňují doda-
tečně některé výroky, jež panovník učinil v Jasle
k mluvčím různých deputaci, o nichž však kor-
respondenční kancelář zprávy nepodala. Vše-
obecně zajímavy jsou odpovědi panovnikovy na
proslov Artura Zaremby-Cieleckého jako zástupce
polských »rolnických besídek« (kólek rolniczych)
a p. Kraiňského jako zástupce zemského úvěr-
ního ústavu. Pana Cieleckého vyptával se císai
na hospodářské poměry selského lidu polského
a po výkladu p. Cieleckého pravil: »Slyšel jsem
o úspěšné činnosti rolnických besídek. Spojo-
vání sil rolnických ve spolcích toho druhu, jako
jsou rolnické besídky, může nej ú s p ěš-
něji chrániti obyvatolstvo pře
vydírání m.«
Zaremba
Cielecký
Kraiňský
Krakov
22
article
S p. Kraiňským mluvil císař o úvěrních
poměrech selského lidu haličského. Na slova
p. Kraiňského, že činnost »Zemského úvěrníh
ústavu« směřuje k zachování půdy v rukou
těch, kdo už před věky byli usedlí na tétc
půdě, císař prohodil: »Snaha, směřující k tako-
vému cíli, měla by býti v zemi co nejlépe po-
chopena, zejmena pak co se týče obyvatelstva
selského. Jest to velice smutný z jev.
že tak mnoho statků a lánů sel
ských přešlo v Haliči do rukou
špekulantů, pokládajících půdu
za pouhý předmět obchodu. Postači
při projížďce kteroukoli haličskou vsl rozhléd-
nouti se kolem a všimnouti si lidl, kteréje
viděti před domy, aby se člověk pře-
svědčil o tom politování hodném
faktě.« Císař vyslovil pak ještě přání, aby
vedle snahy o hmotné povznesení sedláků pu-
sobilo se na ně také v tom smyslu, aby se
v nich utvrdila láska k půdě a vzbudilo pře-
svědčení, »že se půda nikdy nemá odevzdávat
v ruce těch, kdo k ní nemohou míti tra-
diční lásky. «
Na kterou třídu haličského obyvatelstv
panovník těmito slovy narážel, jest samo-
zřejmo.
Halič
23
article
Ze Záhřeba, 20. září. (Papežovo roz
hodnutí o hlaholské bohoslužbě.) Sa
rajevský arcibiskup Stadler, jenž se vřele ujíma
opětného zavedení slovanské bohoslužby v chorvat
ských diecesích a za tou příčinou nedávno meškal
v Římě se dvěma vynikajícími chorvatskými du
chovními, obdržel tyto dni od »kongregace obřadů-
následující papežské rozhodnutí, dané v Římě 22.
srpna t. r.: Vysoce blahorodý a vysoce důstojný
pane a bratře! O výkladu čl. 1. reskriptu kongregace
sv. obřadů ze dne 5. srpna 1898, týkajícího se uží-
vání slovanského jazyka ve svaté liturgii, byla
apoštolské stolici k autentickému výkladu predložena
následující pochybnost: »Zdali privilegium staro-
slovanského jazyka, bylo-li užívání tohoto jazyka
přerušeno za posledních třiceti let, vyhaslo také
pro ony chrámy, o nichž je zjištěno, že dřive způ-
sobem zákonitým tohoto jazyka užívaly?« Sv. otee
papež Lev XIII., obeznámiv se s věcí, o niž jde,
ráčil na radu svaté kongregace, jíž bylo svěřeno
zkoumati tuto otázku, rozhodnouti: »Že privilegium
výše uvedených chrámů nemá býti pokládáno za vy-
haslé, bylo-li v nich užívání staroslovanského jazyka
za posledních 30 let přerušeno nedobrovolně, z nouze.
z příčin vnějších, buď z nedostatku staroslovan-
ských missálů neb kněží, znalých tohoto jazyka.
Papežův
Stadler
svatý . obřad
Lev XIII
svatá kongregace
Záhřeb
Řím
24
article
Papaž nařídil kongregaci dne 14. srpna 1900, aby
toto uvedla ve známost. Ostatní ustanovení zmíně-
ného reskriptu ze dne 5. srpna 1898 zůstávají i na
dále v platnosti. Dávaje to vašemu vysokoblahorodt
na vědomí, přeju všeřikého štěstí. Podepsáni kar-
dinál Parrochi a sekretář kongregace obřadů, arci-
biskup D. Panici.
Dle tohoto rozhodnutí připouští se nyní hlahol-
ská bohoslužba ve všech chrámech diecesí krkské
(v Istrii), seňské (v Chorvatsku) a v Dalmacii, v nichž
se během posledních 30 let při bohoslužbě bud
přímo užívalo slovanského jazyka, aneb kde se to-
hoto bohoslužebného jazyka výslovně nevzdali.
Istria
Chorvatsko
Dalmacie
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. září.
Ruský list o rakouské krisi.
»Ier. B.« píšou ve článku »Volby
v Rakouskue
Všecká bída vězí v tom, že vláda rozpou-
štějíc říšskou radu, nesestavila žádného plánu
důkladné opravy ústavy, která by smířila zájmy
Němcův i Slovanů rakouských. Touto refor-
mou musí být úplně zrevidována a změněna
ústava z r. 1867, jež už poměrům nevyhovuje.
Český národ v posledních 30 le-
tech dobyl tak ohromných úspě
chů, že nemůže zavděk brát
předešlým podřízeným polože-
nim. On snaží se dostci a spoň rovnoprav-
nosti s Němci, jež jest uznána ústavou z roku
1867, ale ve skutek uvedena nebyla. Na pa-
píře rakouská ústava zdá se být uspokojivou
ale ve skutečnosti její ustanovení vypadají jinak.
Proto nebude dosti pouhé změny
ústavy, třeba bude postarati se
ještě, aby opravená ústava ne-
zůstala pouhou literou a byla
provedena i v praxi. Co se týče směru.
v jakém změna rakouské ústavy státi se musi,
mohou sotva vzniknouti nějaké pochybnosti.
Rakousko je svou povahou stát řederativnýa
v tom směru i nechtíc se rozvíjelo. I bude
nevyhnutelno zvětšiti samostat-
nost jednotlivých zemí, majících
své historické právo a přenésti na
zemské sněmy značnou částku záležitostí, které
dosud přetřásala říšská rada. Výsledkem takové
změny byla by proměna dualistického Rakou-
sko-Uherska v trojjediný stát rakou-
s ko-uhersko-český. To nebude drobe-
ním, které by ublížilo jednotě státu, neboť vy-
plývá z realných podminek. Dříve nebo později
rakouská vláda přinucena bude utéci se k to-
muto nezbytnému státnímu aktu. Dokud
tato reforma nebude předsevzata,
všecky prozatímné kroky nepo-
vedou k žádnému vážnému vý-
sledku a vláda i národy budou
jako dříve zmítati se v začarova
ném kruhu, z něhož není východu.
Němcův
Němec
Praha
Rakousko
kouherský
RakaskýUhersko
26
article
U královských manželů srbských.
Dopisovatel »Hoaro Bpe« byl králov-
skými manžely srbskými přijat v jejich leto-
hrádku u Smedereva na Dunaji.
Královna Draga — píše — je pravá krasa-
vice. Všecky její fotografie, již valně rozšířené,
jsou jí jen málo podobny. Velké, moudré,
černé oči patří měkkým i pronikavým pohledem,
černé, bohaté, lehce zvlněné vlasy obklopují
výrazné čelo.
Král a královna sedli za stolík a vybrl
hosta, aby přisedl. S neobyčejnou prostotou a
přívětivosti vyptávali se ho. Král vyslovil své
potěšení nad tím, že ruský tisk bez výjimky
byl spokojen jeho ženitbou a zménou vlády,a
zvláště že v té příčině mínění všech ruských
listů bylo nerozdílné.
Na to Rus: Ruský tisk, V. V., je výrazem
mínění a citů ruské společnosti a naše společ-
nosť nadšeně uvítala zprávu, že V. V. rozhodli
jste se pro sňatek, který znamená pro Srbsko
návrat k tradieím politického života, a když
naše obecenstvo zvědělo, že sám náš car přál
si býti svědkem vaší svatby, nadšení národa
ruského se zdvojnásobilo.
Král Alexandr: Já již mnoho let dobře
znal královnu Dragu a vždycky jsem choval
myšlenku, že se ožením leda se Srbkou. Krá-
lovna z národa je nejlepší královnou Srbům.
Propuštění předešlého ministerstva stalo se ne-
vyhnutelným, protože se měmu úmyslu protivilo
nenáležitým způsobem. Hrozili mi nespokojeností
národa, rozšiřovali o mně ohyzdné pověsti,a
kromě toho byli to lidé, kteři se spravovali
pouze vlastními zištnými účely. Zvláště špatně
se zachoval bývalý ministr policie Genčič.
Hoaro Bpe
Drag
Srbka
Srba
Smederevo
Dunaj
Rus
27
article
Královna: Král měl velmi svízelné tri dni.
Ministerstvo se mu vzepřelo, země byla témě
bez vlády. Pan Mansurov prokáz al
nám při tom neocenitelné úsluhy.
Všecky sily nasadil, aby krisi přivedl k dobrému
konci. A také před odstoupením předešlého
ministerstva p. Mansurov ve mnohém pomahal
králi, bez Mansurova bylo by nám
mnohem tíže bývalo odolati všem
intrikám, a já — my vždyeky budeme mu
srdečně vděčni za to, jak se k nám zachoval.
Někteří také strašili národ, že svoboda jeho
bude zmenšena na polovinu; a zatím svobodu
mu brali jen padlí ministři a jen oni mají na
svědomí krutá opatření, která se sťala.
Potom byla řeč o »H Be«
ruské žurnalistice vůbec. Král se vyslo v il,
že je třeba upraviti slovanské
zpravodajství tak, aby slovanské
listy měly ze slovanských zemí
původní zprávy a nebyly v té pří
čině závislé na novinách víden-
ských. Ruští zpravodajové, přijedou-li do
Srbska, nejlip učiní, obráti-li se o informace.
přímo k němu, králi.
Dopisovatel pravil, jak ho potěšílo, když
viděl nadšení bělehradského obecenstva z carova-
listu, zaslaného králi za přičinou jeho sňatku.
»Jmeno ruského cara,« pravil král, »totě
jmeno, které srbský národ vždycky má v úctě
jako svého velikého, nejmohutnějšího zastance
a milostivého ochránce.«
Mansurov
Mansurův
Srbsko
H Be
28
article
Ušlechtilý národ.
Ušlechtilý národ.
»Elbinger Zeitung« vážně navrhuje pruské
vládě, aby utvořila něco podobného jako Sibiř,
nebo aby získala nějaký dost velký a pustý
anebo divochy a lidožrouty obydlený ostrov,
kam by vyvezla všechny poznaňské Poláky, kteří
se nechtějí poněmčit.
Však by jim bylo mezi divochy a lidožrouty
lépe, než mezi ušlechtilým, superiorním národem
německýml
Polák
Sibiř
Elbinger Zeitung
29
article
Gaz. Tor.« volá: »A taková myšlenka
Gaz. Tor.« volá: »A taková myšlenka
vytištěna černým na bílém v roce, který už
Němci úřadně vpočetli do stoleti XX. 1 Ještě div,
že nekážou Polákům utínati ruce a zavírati je
do žhavých železných klecí, jako to dělávali
staři Němci také superiorní! Nejlépe by však
bylo utínati Polákům po tisících hlavy, jako to
čínil Karel Veliký, jejž později nějaký falešný
papež prohlásil za svatého a Němci dosuds
berou za vzor německého muže,
Eihle, to jsou mistři, od nichž uči se mra-
vům, kultuře, superioritě naši ubozí, odrození
krajané.
Ruská stanice v Středozemním
moři.
Po skončení španělsko-americké války mnoho
se mluvilo o tom, že Španělsko odstoupí Rusku
Ceutu. Potom věc utichla, ale neusnula. »JIer.
BM« dovídají se z Tanžeru zajímavých
zpráv o této záležitosti, mající pro Rusko
ohromnou důležitost. Španělští diplomaté vědi,
že Rusko potřebuje bodu opory v Středozemním
moři, ale také znají nezištnost a čestnost Ruska
a proto právě jemu a žádné jiné velmoci chtěli
by odevzdati Šafariny, uznávajíce, že souse dství
Ruska ohradí španělské země v Africe od ape-
týtu Anglie a jiných států, majících tam zájmy.
Souostrovi Šafariny leží půl míle od sev.-
vých. břehu marockého naproti ústí ř. Muloně.
Jsou to tři ostrůvky oddělené od sebe úzkými
průplavy. Obydlen je pouze jeden z nich,a
také opevněn. Tento ostrůvek slouží Španělsku
k deportaci. Možno tam zříditi lacino výtečný
přístav. Na ostrůvkách není nedostatku prame-
nité vody a rostlinstva. Jinak je všechno pusté.
Není tam ani majáku, ani telografu, ani ob-
chodu.
Tor
Němec
Polák
Veliká
Souostr
Muloň
Španělsko
Rusko
Afrika
Anglie
Šafarina
30
article
Volební ruch.
Volební ruch.
z České Skalice. (Schůze důvěrníků.)
Ve čtvrtek dne 21. záři t. r. byla zde konána
schůze důvěrníků k úradě stran volby poslance
pro venkovské obce, panem drem. V. J adrný m,
advokátem v Č. Skalici svolaná.
Schůze byla velice četn ě důvěrníky ze všech
okresů volební skupiny naší navštívena.
Do schůze té dostavili se také někteří čle-
nové agrárního sdružení. Oznámili, že strana
agrární obmýšlí postaviti v naší skupině svého
kandidáta a žádali, aby proto ještě žádný
kandidát jmenovánKnebyl.
Ačkoliv dotyění pánové nebyli důvěrníky
strany naší, měli přece úplně volné slovo vy-
jádřiti se a hájiti své stanovisko ; mohli však
J adrný
Český Skalica
Č . Skalica