2
masthead
abslžnu ztek a on
3
masthead
Praze, v pondělí dne 24. září 190u.
Praha
6
article
Na ranat a odpol. Hást,
phsd pliácíi pet
v Praze v pdrašnlstraei
na měsíe
na čtvít lota . . ! 6 K —
s dvojí dpodikon
na něst
Be š4rit leta . . . 7 K 60
vo Blislkécho
2 K ol
na mzěsfe . .
Poštout
za měsíe
rn. . .. ei
s drají zlsilka
na maěsi
. :. : ol
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Nebohý dr. Ebenhoch.
Z Vídně, 24. září. Hr. Stürgkh
ve své »Montagspresse« soudí o posledních
projevech dra. Ebenhocha velice chladně.
Pozbyly prý valně ceny desavouem, kterého
doznaly ostatními vůdci katolické strany li-
dové. Je prý vidno, že frakce bar. Dipau-
lího a dra. Fuchse přes to, že se dosťavá
v odpor s vlastními zásadami, nechce
upustiti od taktické součinno-
sti s Čechy. Dokud tento rozpor ve
straně trvá a dokud ma mocnou převahu
skupina Němcům nepřáťelská, nebude se
prý nikdo diviti skepsi, se kterou se hledí
na levici k pokusům, sblížiti katolickou
stranu lidovou s německým spoluručenstvím.
Do té doby je naopak úplná zdrželivost na
stranách levice příkazem prostě politické
obezřelosti.
Účast Poláků na sjezdu slovanského
živnostnictva v Praze.
Z Krakova, 24. září. Na včerejším
sjezdu západohaličských živnostníků bylo
usneseno obeslati sjezd slovan
ského živnostnictva v Praze.r
doktor
Ebenhoch
Stürgkh
Fuchs
Němec
Praha
Vídeň
Hradec
Čechy
Krakov
7
article
Telegrafické zprávy „N. L“.
Telegrafické zprávy „N. L“.
Perský šach ve Vídni.
Z Vídně, 23. září. (C.-B.) Dopoledne
šach odpočíval. Odpoledne vyjel si s druži-
nou do Pratru a odejel odtud do Schön-
brunnu ke dvorní hostině, v níž se
zúčastnili členové císařské rodiny a četní
hodnostové dvorní, státní a vojenští. Po ho-
stině konali panovníci cerele. Večer bylo
v schönbrunnském parku velkolepé o svět-
lení, na něž se panovníci a účastníci ho-
stiny se zámecké terrassy dívali. Po illumi
naci rozloučil se šach s císářem, arcivévody
i hodnosty a odjel se svou družinou nazpět
do Vídně. Šach udělil řadě osobností perské
řády a medaille.
Z Brna, 23. září. (C.-B.) Při dnešní
volbě purkmistra brněnského
zvolen byl dosavadní purkmistr ryt. Wieser
43 hlásy z odevzdaných 44. V pilněm ná
vrhu byla oceněna dosavadní šestiletá čin-
nost nově zvoleného purkmistra v jeho úřadě
a za hlučného souhlasu byl zvolen čest-
ným občanem brněnským.
Z Vídně, 23. září. (C.-B.) Dle telegra-
fických zpráv připlula loď »Alžběta« do Na-
gasaki a očekává tam vyslance bar. C z
kanna.
Z Jaszbereny, 23. září. (C.-B.) H
Albert Apponyi projevil na včerejší své
voličské schůzi naprostý souhlas s vládou.
N L
Schön
Wieser
Alžběta
Apponyi
Vídeň
Brno
Jaszberit
8
article
O rakouských poměrech pravil, že pokládá
za mylný náhled, jakoby nynější zmatky
v Rakousku byly vhodnou příležitostí ke
zrušení vyrovnání z r. 1867 anebo k odluce
od Rakouska. Jest prý možno, že poměry
rakouské se vyvinou tak, že bude revise
vyrovnání nutna, ovšem pak by se musila
uplatniti úplná neodvislost Uher Řečník má
za to, že by se i v tom případě dle tradicí
Deákových dala sjednati harmonie se základ-
ními podmínkami monarchie. Než každá
snaha po zrušení státoprávního vyrovnání je
dnes v odporu s podmínkami naší národní
velikosti a naší budoucnosti, neboť těžiště
Uher spočívá naproti ničivým účinkům ra-
kouských zmatků v zachování monarchie
je tak jednou z hlavních opor evropského
klidu. Tyto služby mohou Uhry prokázat
dynastii, monarchii a celé západní soustavě
státní jenom svou státní neodvislostí a ná
rodní jednotou.
Ze Sofije, 23. září. (C.-B.) Mužstvotř
divisí v Sofii, Plovdivě a Slivně bylo po
ukončené vojenské povinné službě puštěno
na dovolenou.
Z Bělehradu, 23. září. (C.-B.) Za pří
činou zejtřejších narozenin královniných byly
všechny osoby, odsouzené v attentátovém pro
cesu, vyjímaje jediného Kneževiče, a m ne
stovány. Jsou mezi nimi zejmena bývaly
vojenský příručí v Petrohradě plukovník
Vlajko Nikolič, bývalý ministr Milán
Durič a advokáti Živkovič a Pavi
čevič, kteří všichni byli odsouzeni na dva-
cet let do žaláře.
Uher
Deákův
Nikolič
Durič
Živkovič
čevič
Rakousko
Sofijá
Sofie
Plovdiv
Bělehrad
Petrohrad
Milán
9
article
Ministr-president a ministr zahraničních
záležitostí Alexa Jovanovič byl s pone
cháním v úřadě jmenován státním radou
Předsedou státní rady byl jmenován místo
bývalého ministra Nikoly Christiče, jenž
byi pensionován, nynější vyslanec v Cařihradě
Mijatovič.
Z Paříže, 23. září. (C.-B.) Listy pro
hlašují, že včerejší slavností byla jednota
svornost Francie posíleny a že naděje
reakcionářů byly naprosto zničeny.
Z Paříže, 23. září. (C.-B.) Dnes ukon-
čeno bylo představování se 22.000 francouz-
ských starostů presidentu Loubetovi. Jako
včera projevovali mairové také dnes Loube
tovi a republice svoje sympatie.
Z Paříže, 23. září. (C.-B.) Mezinárodn
socialistický kongres sešel se zde dnes dopo-
ledne a zvolil neodvislého socialistu Jau
rěsa presidentem.
Z Birminghamu, 23. září. (C. - B.
Státní sekretář osad Chamberlain měl
zde včera večer řeč, v níž pravil, že roz-
puštění parlamentu se stalo nulným, poněvadž
za vyjednávání před válkou a také po vy-
puknutí války byla vláda zdržována malou
částí národa, že jest přítelkyní každé země.
jenom ne vlastní. Má-li narod za to, že válka
jest spravedlivou a vládou zamýšlené upra
Alexa Jovanovič
Christič
Mijatovič
List
Loubet
Loub
Chamberlain
Cařihrad
Paříž
Francie
Birmingham
státní rada
10
article
vení celé záležitosti uspokojivým, pak mus
dáti vládě převážnou většinu. Ve skutečnosti
jest válka skončena, nyní se vede už jen
drobná válka. Třeba nyní uzavříti smlouvu
hodnou přinesených obětí a smířiti obě ple-
mena v Jižní Africe. Aby se tak mohlo státi,
musí býti vládě dána možnost říci, že má
celý národ za sebou.
Z Athén, 23. září. (C. - B.) Prin
Jiří sem přibyl dnes z Krěty. V o ka
mžiku příjezdu vrhl se jistý
dle všeho nepříčetný bývalý
důstojník, před koně povozu
v němz seděl korunní prin
s prineem Jiřím. Muž onen by
zatčen. Měl u sebe revolver.
Z Port-Saidu, 23. září. (C.-B.) Poto
pený ruský parník »Michael« byl opět učiněn
způsobilým k jízdě. Plavba v kanálu jes
opět volná.
Z Madridu, 23. září. (C.-B.) Maršálek
Martinez Campos dnes dopoledne ze
mřel.
Z Barcelony, 23. září. (C.-B.) Situace
se zlepšila. Četní dělníci zahájili opět práci
Jiří
Michael
Martinez
jižní Afrika
Atény
PortSaid
Madrid
Barcelona
11
article
Tábor lidu v Přešticích.
Tábor lidu v Přešticích.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Útulné šumavské město Přeštice a jeho
okolí mělo včera svůj tábor lidu, dlouho při-
pravovaný. Všichni se přičinili, by podnik jejieh
korunován byl zdarem a byli jím odměnění
tábor, jemuž přál překrásný, slunný a teplý
podzimní den, vydařil se co nejlépe. Bylo živo
a šumno včera v Přešticích, dekorovaných svěž-
zelení lesní a českými prapory, od rána.
Středem pozornosti byl posl. dr. Edyard
Grégr. Nespočetný lid dosťavil se na nádraž
uvítati jej. Jen malou část občanstva pojal ná-
dražní perron, kde první místo zaujaly přeštické
děvy a ženy. Sotva objevil se posl. dr. Edv
Grégr, uvítán byl tisícerým »Na zdar!« Z tisní-
cího se zástupu předstoupila před poslánce dra
Grégra, přijevšího současně s poslanci Karlíkem
a Schwarzem, mladistvá deeruška městského
rady p. dra. Liebla, slč. Marta, a s pravou dět
skou srdečností oslovila jej
Slovutný panel
Za útlou omladinu přeštickou vítám Vás
slovutný pane, v městě Přešticích, Vaše vlaste
nectví, Váše láska k národu, jehož službám
jste se od svého) mládí věnoval, Vaše veliké
zásluhy o národ náš oceňovány jsou po veškerých
vlastech českých a jsou mladšímu pokolení po-
bídkou, následovati Váseho příkladu a pracovni
jen ku dobru vlasti a českého národa. Budie
vřele vílán a přijměte laskavě na důkaz našt
úety ode mne tuto kytici.
doktor
Edyard Grégr
Edv Grégr
Grégr
Karlík
Schwarz
Liebl
Mars
Přeštice
12
article
Při tom podala mu krásnou kytici čerstvých
vonných červených a bilých růží. Předstoupila
pak paní Doubková, choť lékárníka a jmenem
žen přeštických podala dru. Edy. Grégrov
velikou kytici růží, taktéž bilých a červených
Jmenem města Přestie uvital jej starosta
p. Wierer, za okres náměstek okresního starosty
p. Prokop, za národní dělnictvo pan Janda
Pohnut a dojat, se slzami v očích, dékoval dr
Edvard Grégr za tak skvělé a srdečné uvítání
Za zvuků hudby nastoupen pak pochod do
města. Měl v čele přehojné banderium z četných
okolních obcl, každý banderista držel červeno
bílý praporee.
Tábor sám konal se na přeštickém náměstí
Tribuna umístěna byla před domem okresní ho-
spodářské záložny. Na tribuně zaujalo místo
pořadatelstvo, předsednictvo, předseda, náměste
okr. starosty pan Prokop, místopředsedové dr-
Liebl a Janda, zapisovatel Fikerle a poslane
dr. Ed. Grégr, Karlík, Kovářík a Fr. Schwara
všichni řečníci, zástupcově okresu plzeňskéhop
Falk z Hromic a okr. tajemník Berdych, zá-
stupce města Plzně — starosta pan dr. Peták
omluvil svou nepřitomnost svěcením školy —
městský rada pan Kessler, zástupce plzeňského
Národního klubu pan tajemník Kolbaba atd.
Doubková
Janda
Grégr
Prokop
Liebl
Fikerle
doktor
Ed
Karlík
Kovářík
Falk
Berdych
Peták
Kessler
Kolbaba
Francie
Hromice
Plzeň
13
article
Krátce před polednem zahájil tábor pan
Prokop. Uvítal srdečně všecky účastníky.
jichž bylo okrouhle 10.000, zvláště řečníky, pak
přítomné poslance sněmu království českého
representanty samosprávných úřadů. Vyslovi
povděk pořadatelstva z četné účasti občanstva.
jež znova uplatňuje přísloví: »Ať to v Čechách
jak chce chodí, Šumavan se neodrodí.« (Hlučný
souhlas.)
Účelem tábora jest veřejný protest prot
útiskům, křivdám a bezpráví, jež se páchá na
národu českém a které stupňováno byloaz
k urážkám národa našeho.
Na ty, zvláště na zrušení jazykových n
řízení, odpověděli naši poslanci nejtužším bojem,
který stupňovali až k bouřné obstrukci. Že s je-
jich postupem téměř celý národ souhlasí, ukážou
bohda nastávající volby. (Hlučný souhlas.) Úče-
lem tábora dále jest, manifestovati opětně český
státoprávní program. (Výborně!) Na konec uděli
pan předseda slovo poslanci dru. Ed. G re
grovi.
Posl. dr Edv. Grégr (uvítán bouřlivým
potleskem:
Lide český! Lide pošumavský
Maje vylíčiti nynější politické poměry v Ra-
kousku, s hlavním zřetelem na království české.
mohu to učiniti velmi krátce, takřka jen něko
lika slovy. Řeknu prostě jen toto: »Říše ra-
kouská, zvláště tato cislajtánská polovice, po-
skytuje obraz státu tak rozervaného, tak roze-
štvaného, tak zbědovaného, ve všech směrech
veřejného života tak otčeseného a neurovnaného,
že každému se z toho vnucuje dojem, že jest
to stát nanejvýše nezdravý a chorý, stát sláb-
noucí, klesající, slovem stát, nalezající se ve
stavu rychlého úpadku,
To nevidíme a necítíme jenom my, oby
vatelé, občané tohoto státu, to vidí i cizinaa
nepřátelé Rakouska mnou si ruce a radujíse
Prokop
Šumavan
doktor
Posl
Edv
Grégr
Čechy
Maja
Rakousko
14
article
z toho, nemohouce se ani dočkati, kdy dělit
se budou mezi sebou o velikou tu kořist
mocnou někdy a slavnou říši habsburskou.
A při tomto dělení má roztrháno býti té
staroslavné království české, a tak daleko jde
již drzost a nestoudnost našich sousedů, že ve
řejně na schůzích, v novinách i brožurách se
o to hádají, která část druhé naší vlasti při
padnouti má Bavorsku, která Sasku a kter
Prusku.
Takové jsou dnešní poměry, taková jes
situace v Rakousku. Jest to obraz nad míru
smutný, obraz, který naplniti musí každého vla
stence, každého přítele této říše největším žalem
největšími obavami.
A co jest příčinou žalostného toho stavu.
v čem záleží, že Rakousko se dostalo do zou
falých těchto poměrů?
lont
Příčina toho jest známa a leží zřejmě před
očima celého světa.
Příčinou jsou dlouholeté, ustavičné, vždy
zuřivější boje a zápasy různých národů této
říše mezi sebou, hlavně ale veliký, neustupný
zápas národa českého s národem německým.
Kolem tohoto boje točí se vše. (Souhlas.
Bavorsko
Sasko
Prusko
Rakousko
15
article
Tento boj otřásá samými základy říše, tento
boj oslabuje říši, tento boj ohrožuje samu bu-
doucnost, samu existenci celého státu.
A stáť rakouský nedojde a nemůže doji
klidu a pokoje, dokud spor obou národů, Čecho
a Němců, této říše nebude vyrovnán a uklizen.
To uznávají všichni politikové a státníci.
a jedná se jen o to, jakým způsobem by se
tento spor a tento boj Čechů a Němců mě
ukončiti a uklidniti: A tu přicházejí se všech
stran političtí lékaři a političtí mastičkáři a kde
která politická bába se svým rozumem a každý
přináší svou radu a každý doporučuje jiný lék,
a 40 téměř roků kurirují nemoený tento státa
vlévají do něho ty nejrůznější lektvary a nej
drastičtější prostředečky, ale nebohému Jpacientu
je při tom pořád hůř a hůře, a člověkl se musí
věru diviti silné té nátuře státu rakouského, že
při tomto léčení již dávno nezahynul. e
Také my Čechové, jako národ dobrý máme
útrpnost a litost s ubohým nemocným, a rád
bychom mu pomohli — ačkoliv si to od nás
nejméně zasloužil.
Němec
Čecho
16
article
Také my známe prostředek a lék, který
by dle našeho přesvědčení Rakousko uzdravil.
a od 40 let naleháme na to, aby tento lěk
alespoň zkusili, ale marně. A přece je ten lék
velice jednoduchý, přirozený a osvědčený. Lél
ten jmenuje se právo a spravedlnost. (Výborně
Hlučný potlesk.)
Proč vzplanul záhubný ten boj mezi na-
rodem českým a německým v této říši ?
Proto, že se Čechům vzalo, co jim dle
práva a spravedlnosti patří, a proto, žes
Němcům dalo, co jim dle práva a spravedlnost
nepatřl.
Dle práva a spravedlnosti patří národu če-
skému na základě státního práva, to jest n
základě platných a neporušitelných smluv mez
národem českým a nejjasnějším rodem habsbur
ským taková samostatnost a neodvislost, že jen
on sám, to jest, že jenom sněm království če-
ského má míti právo dávati zákony tomuto krá-
lovství, že jen sněm království českého má mi
právo ukládati daně a dávky občanům tohot
království, že jen sněm království) českého mo
míti právo nakládati dle své vůle s těmito da
němi a dávkami, slovem, že národ český má
býti pánem ve svém domově, že jen on mé
býti hospodářem ve svém, po oteích zděděnén
statku, ve své vlasti, a nikdo jiný! (Výborně
Trvalý potlesk.)
Tak to žádá právo a spravedlnost, a to je
právo nezrušitelné, to je právo, které slavnostně
uznal i jeho Milost nynější král český ve svém
reskriptu ze dne 12. záři 1871.
A kdo by to popíral, kdo nazývá státn
naše právo výmyslem, utopií, bludičkou, kdo
se mu vysmívá, ten se vysmívá slovům císaře
a krále a kárá jej z nepravdy. My nežádáme
ničeho jiného, než to, co císař sám uznal, že
nám patří. My nežádáme ničeho jiného, než
uskutečnění toho, co nám v reskriptu ze dne
12. září 1871 tak určitě, tak slavnostně, tak
zavazně slíbeno bylo.
Čecho
Němec
Rakousko
17
article
Ale místo toho co nám dali? Místo toho,
místo slíbené nám svézákonnosti, samostatnosti
a neodvislosti, místo slíbené nám korunovace
dali nám centralistickou ústavu, (Tak jest !).
která jest pravým opakem toho, co naše státní
právo, ba co přirozené právo každého národ
vyžaduje; dána nám byla ústava, která niči ve
škerá jmenovaná práva sněmu/ českého, která
přenáší právo dávati zákony, povolávati rekruly,
ukládati daně a dávky a upotřebovati tyto pe-
níze lidu českého především ke hrazení našich
potřeb domácích, do parlamentu ciziho, vídeň
ského, kde my Čechové jsme v menšině, a kde
o našich záležitostech, potřebách a nutnoslech
rozhodují národové jiní — nám na škodu a
sobě jenom na prospěch. (Hlučný souhlas.
A tak nás zbavili v ohledu hospodářském a po
litickém naší svéprávnosti, naší svobody,
chtějí nás zkrátiti vůbec v ohledu každém
(Hlučný sou hlas.)
Vzíti nám chtějí i to, co každému národu.
co každému člověku musí býti nejdražší a nej
světější na světě — naši národnost, náš jazy!
český, slovanský, tento poklad od našich slav
ných otců nám svěřený, abychom ho neporu
šený zachovali potomkům svým. (Nedáme sel
Tak jako my, tak jako země koruny svato
václavské, měli i Maďaři, měly i země koruny
svatoštěpánské býti sevřeny svěracími kazajkami
býti zabrány centralistickou ústavou, ale Ma-
daři byli chytřejší a silnější než my tenkráta
nevlezli do té vídeňské pasti. Odvolávajícese
na své staré státní právo, které dle výroku ma-
ďarských státníků není o nic lepší, nežli státn
právo království ] českého, dovedli vzdorovat
všemu násilí a vydobýti si svou samostatnost
Čecho
Maďar
Ma
18
article
neodvislost od Cislajtánie. A co z toho mají
Kdežto my Češi, kdežto království české v ohledu
hospodářském v každém směru klesáme a upa-
dáme, vůčihledě chudneme a hyneme, (Tak
jest!) vstoupá a roste blahobyt Uher měrou
netušenou tak rychle, že je obava, že v kon-
kurenči s Uhrami pozbudeme i posledního zbytku
blahobytu hospodářského v království českém
Ejhle následky, ejhle ovoce samostatnosti a ne
odvislosti země!
To budiž řečeno těm, kteří stavíce povne
senost národohospodářského vývoje jako první
a nejhlavnější bod svého politického programu.
odvracujíce se od státního práva, jako by možno
bylo v té centralistické ústavě dodělati se lep
ších poměrů hospodářských a vyššího blahobytu
Chudnouti a hmotně hynouti budeme vždy
víc a více, a bída, nouze a žebrota bude na
ším osudem, jestli se nám nepodaří přemoci
centralistického draka, vymaniti se z pout ny
nější ústavy.
Ve vládním manifestu, kterým se odů
vodňuje rozpuštění rady říšské, klade se hlavn
váha na to, že zapotřebi jest parlamentu víden
ského proto, aby se staral o hospodářské zájmy
národů.
Ano, je toho zapotřebí, to cítíme všichni
to cítí nejvíce náš rolník a živnostník, že se
má, že se musí něco státi k jeho ochraně.
nemá-li přijíti úplně na mizinu. (Hlučný sou
hlas.) Jestlí ale pan ministrpresídent myslí, že
tím vnadidlem ullumí v národě českém jeho
odpor proti vídeňskému parlamentu, tedy se ve-
lice mýlí. (Výborně! Hlučný souhlas.) Náro
český nenosí své ideály v břiše a národ český
již dokázal, že pro vyšší zájmy, pro zájmy kul-
turní a národní, pro svobodu ducha a pro
svůj jazyk dovede podstoupiti i největší boje
přinášeti největší oběti. (Výborně! Potlesk.
Čech
Uher
Cislajtánie
Uhry
19
article
Ostatně víme všichni, že od centralistického
parlamentu vídeňského nemůžeme očekávati
nikdy poctivého obstarávání našich hospodářských
zájmů, povznešení našeho blahobytu. Tam s
starají jenom o sebe a ne o nás. A jestliže
parlament vídeňský něco učiní, co bý finance
zemské mohlo sesiliti a rozmnožiti, tedy jim
z toho mušíme přenechati nejméně dvě třetiny
a teprve pak ponechají nám zbytek. (Hlučný
souhlas.)
Řišská rada vídeňská byla, jest a zůstan
vyssávacím apparátem pro země koruny české
(Potlesk.) Tedy na tu národohospodářskou vě-
jičku panu ministru Körbrovi při nasťávajícíel
volbách nesedneme.
Ve svém projevu, jímž odůvodňuje roz
puštění rady říšské, svaluje vláda veškeru vinu
parlamentní obstrukce na otázku jazykovou. Je
pravda, že my Čechové domáháme se jazy kov
rovnoprávnosti, je pravda, že nikdy nestrpíme
aby jazyk český, jazyk národa, který byl za-
kladatelem tohoto království, který byl po tisíc
let panujíeím národem v této zemi, aby byl
jazyk národa českého, který se co do vzdé-
lanosti, pokročilosti, nadání a pracovitosti vy-
rovná národu německému (Tak jest !), aby jazyk
Husův a Jiřikův stlačen byl na stupeň nižši.
podřízený pod jazyk německý. (Hlučný sou
hlas.)
Je pravda, že zrušením jazykových naři
zení Badenových nanejvýše uraženo bylo nejen
právo, ale i čest národa českého. Avšak byl by
to veliký omyl, kdyby vláda myslela, že národ
český dal by se upokojiti a usmířiti lím, kdyby
se mu opět hodil nějaký ten drobeček jazykové
rovnoprávnosti, snad ten nešťastný vnitřní jazyk
Ted
Körbr
Čecho
Husův
Jiřikův
Badenův
20
article
Nikoli! Naše snahy, naše cíle nesous
mnohem výše. Hlavním bodem národního na-
šeho programu) jest uznání státního práva ko
runy české a plynoucí z něho samostatnosti
neodvislosti naší vlasti. (Výborně! Hlučný po
tlesk.) Od tohoto cile nesmíme a nemůžeme
upustiti a také neupustíme, od této snahy ne-
odvráti nás již žádná vláda nějakými jazykovými
ústupky, nějakými drobečky.
Ta politika drobečková — nebo jak se
v nové době jmenovala, ta politika etapová-
se neosvědčila. Dvakráte již učinila bídné fiasko
a pokaždé z toho měl národ český velikou
škodu a promarnil tím dlouhou řadu let a musi
začiti vždy zase znova.
Já myslím, že se nešťastný ten experimen
po třelí již opakovati nebude.
My nevedeme boj jenom o nějakou jazy
kovou koncessi, my vedeme boj o to, mál
býti Rakousko státem centralistickým nebo fede
ralistickým, to jest: mají-li v Rakousku být
Němci pány a ostatní národové jejich otroci
nebo má-li býti Rakousko útulkem a ochrancem
národů rovnoprávných, svobodných a šťastných.
Němec
Rakousko
21
article
(Tak jest !)
To je jádro našeho boje. A poněvadž je
centralisace záhubou nejen národa českého, ale
celé říše rakouské, jak tomu 40letá zkušenos
učí, měly by rozhodující kruhy přijíti konečně
k poznání, že my Čechové, bojujíce proti ny
nější centralistické ústavě, nebojujeme jenom
za sebe, nýbrž také za Rakousko a dynastii. (Tal
jest!) Nebo padne-li národ český, tento nejmoe
nější sloup a hráz říše, pak padne i Rakousko
(Hlučný souhlas.)
A proto by měli konečně poznati ve Vídui
že nepřátelé Čechů jsou též nepřátely Rakousk
a dynastie. (Výborně! Hlučný potlesk.) Měli b
poznati ve Vídni, že podaří-li se Němcům strh
nouti a ušlapati v prach ten prapor červenobilý
se staroslavným českým lvem, pak nebudou
v Čechách vláti již prapory černožluté s dvou
hlavým orlem rakouským, nýbrž prapory říš
německé s orlem prušáckým.
Vládní zástupce, komisař p. Knapp pře
rušuje řečníka svými námitkami.
Posl. dr. Edv. Grégr (povýšeným hlasem)
Co mluvím, je vlastenecké! (Bouřlivý, dlouho
trvající potlesk.)
úřadní.
Čecho
Němec
Knapp
Posl
doktor
Edv
Grégr
Rakousko
Tal
Vídeň
Čechy
22
article
V drebném prodejie
raaní čislo o sobě
as
vápolední . . . . . . . sa 2b
Ve Hlllalkách na venkovš:
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5b
Iuserátv
plalí se hetově rapřel
Přeěplaroní a 5psssty příjěma p dmíni
strace v Masinnské ulici 4. 3.
Tam nacházejí se těž redlske
tiskárna a szpadice „ Márpdinich Listů“
Rukopisy se navracaji
Masinnský ulice
23
article
Avšak tak zle ještě není. Ještě žije náro
český, ještě žije ten 6millionový národ česko-
slovanský a je odhodlán pro svou svobodu, pro
svá práva, pro svou národnost nasaditi vše, i
statky i životy. V tomto boji musíme zvítězitia
zvílězíme nejen proto, že právo a spravedlnost
jsou na naší straně, ale i proto, že týž boj,
který již po staletí vedeme, nás nesklátil. (Vý-
borněl Potlesk.) Každý ovšem státi musí na
svém místě, kam osudem byl postaven. Tak
jako otcové vaši, mužové pošumavští, po stalet
zabránili přívalu německému, aby nezaplavil
žírně české vlasťi, tak vy, mužové pošumavští,
budete zajisté konati ve všech poměrech svou
vlasteneckou povinnost. Za to nám ručí vaše
mínulost, památka na statečné předky vaše.
A tak: »Ať to v světě jak chce chodí,
Šumavan se neodrodí!« (Bouřlivý, dlouho trva-
jící potlesk a volání »Sláva Grégrovi !«)
Zástupce strany radikální dra. Sobotka
navázal na vývody posl. dra. Grégra o bu-
doucnosti Rakouska. Řečník starost o ně pone-
chává jiným, staraje se především o budoucnost
českého národa a země české. O Rakousku
ovšem těžko jest říci pravdu.
Co našich poměrů se týče, je dobře, že
nastávající volby konají se pod heslem českého
státního práva. Při nich musí se osvědčiti ny-
nější táborové hnutí; jeho výsledky ať český
lid ukáže hlasovacím lístkem. Český lid ať vol-
bami dá na jevo, že nebude v království če-
kém pokoje bez vyrovnání s českým národem.
Všickni musíme býti státoprávníky, všickni
však musíme bojovati proti svým nepřátelům
německým) tak dlouho, až zvítězí dobré právo,
jež je na straně naší. (Souhlas.)
V boji tom musí býli patrno, že si ne-
dáme líbiti násilí.
Vládní zástupce žádá řečníka, by
tímto směrem nepokračoval.
Šumavan
Grégr
Sobotka
Rakousko
24
article
Pan dr. Sobotka praví dále, že český
národ bez uskutečnění svého státního práva
nemá existence důstojné svého významu. Berou
se nám i práva jazyková. Vůči tomu třeb
rozhodného boje; etapová politika k cíli nepo-
vede. Vláda staví proti odporu českého národa
politiku stavovskou; u nás však s ní nepochodí.
My musíme přes to svou státoprávní organisuci
prohlubovati a to dle demokratických zásad,
chtíti občanskou rovnost. Řečník vyslovujese
pro všeobecné hlasovací právo. Konči pak
prosbou, by všichni byli nositeli státoprávní
myšlénky a volili v témž smyslu a s heslem
pryč s vídeňským parlamentem, sláva českému
státnímu právu! (Potlesk.)
Zástupce živnostnictva pan Šafr z Prahy,
potleskem uvítán, zmiňuje se o provolání vlády
k nastávajíeím volbám, stavícím do popředí
zájmy národohospodářské. Řečník pro toto vládní
heslonemá důvěry a odůvodňuje svou nedůvěru
tím, že vláda přišla na př. jen s malinkým ná-
vrhem na opravu živnostenského řádu. Byl to
jen taktický tah a živnostnictvo jej prohlédlo
nedá se jím zmýliti. Nápravy svých trudných
poměrů ostatně od vídeňského parlamentu ne-
očekává, poněvadž sněmovna nebyla organiso-
vána na lidových základech. Lepším by byl
parlament zvolený všeobecným hlasovacím prá-
vem. Nade všecko však živnostnictvo české klade
naše státní právo. Hrozí-li se nyní absolutismem
a persekucemi, nebojíme se. (Hlučný souhlas.)
Ať je jakkoli, české živnostnietvo praeovati chce
na svém zdokonalení a podporou státoprávníe
snah raziti cestu lepší budoucnosti národa.
doktor
Sobotka
Šafr
Praha
25
article
(Výborně!)
Zástupce »Sdružení českých zemědělců
red. E. J. Hrubý, praví, že trpělivost českého
lidu je již vyčerpána. Nepřízeň Vídně proti nám
opětně se stupňuje; národ český je jí urážen
Na urážky odpovídá svými tábory, na kterých
znova manifestuje svoje národní a politické po-
žadavky, žádaje vrácení svých odvěkých práv.
(Souhlas.) Státní němčina je utopií, naše státní
právo je založeno zákony a přísahami králů
reskriptem nynějšího panovníka. Za tato práva
lid podniká boj, k čemuž] má hojně příčin.
Řečník zmiňuje se pak o českých otázkách kul
turních, o otázce národnostní i jazykové, načež
přechází k situaci národohospodářské. Je trudna.
Odpomoc zjedná jedině svéprávnost českého
národa.
Dosud lid český mnoho platí do Vídně
málo dostává zpět. Vládním slibům stran ná-
pravy řečník nevěří, poněvadž se nestala, kdy
na ni bylo času dosti. Skutečnou náprávu čeká
lid český pouze od českého státního práva
v tomto znamení nastoupí znovu boj. (Hlučný
souhlas.)
Za vídeňské Čechy promluvil red. Stří-
brný z Vídně. Přináší shromážděným pozdrav
vídeňských Čechů, ujařmených nejvíce. Útrapy
snášeti musejí ve všech oborech, hlavně v
školství. Nemají ni jediné veřejné školy. Přea
všecko to vídeňští Čechové nejsou pro národ
ztraceni. Jsou pro české státní právo, chtíce s
opírati o svéprávný český národ v zemích ko-
runy svatováclavské.
E J Hrubá
Čecho
Vídeň
Čechy
sdružený český zemědělec
26
article
Řečník obrací se pak nejprudším způsobem
proti německým antisemitům vídeňským a žá-
daje od budoucích poslanců českých ochranu
Čechů vídeňských, prohlašuje, že v tom případě.
budou-li vídeňští antisemité vyhrožovati poslan-
cům českým vídeňskou ulicí, vídeňšti Čechové
také půjdou na ulici /jich chrániti. Řečník žádlá
opětně: neopusťte hás, pomozte nám! (Po-
tlesk.)
Zástupce národního dělnictva red. V. J
Klofáč (potleskem uvítán) praví, že strana
národně-sociální byla odkázána péči okresních
hejtmanů, ale spůsobí jim zklamání; neteče zni
krev ani petrolej. (Veselost.) Je zločinem, chee-
me-li rovnoprávnost? Pak byl by zločincem
i ten, kdo stvořil § 19. státních základních zá-
konů. Je zločinem, že chceme státní právo, jež
uznal sám císař? Je zločinem, že jsme demo-
kraty? Pak by byla zločinem i láska k bliz-
vídeňský
Čecho
V J Klofáč