3
masthead
7. března 1908. Číslo 66
4
article
Ruska si po válce Japonci všimají tak pilně, jako
před válkou, o čemž zajímavé zprávy podává
Rus, vrátivší se nedávno z Japonska do Petro-
hradu.
Při zahraničném ministerstvu v Tokiu jest
oddělení s četným úřadnictvem, jež je zaměst-
náno výhradně tím, že vyřezává z novin vše,
co se týče Ruska a Japonska, potom vše, co s
týká slabých stránek ruské armády, loďstva, poli-
tiky, financí atd. Zprávy tím způsobem se v mi-
nisterstvu studují a podle nich Japonci zařizují
rozličná opatření.
Rusové nečiní ničeho podobného.
Jinou praci Japonců v Rusku je, že fam
hustěji rozvětvují svon špionáž, jež se jim už
za války tak znamenitě osvědčila. Zprávy vyzvě-
dačů se v Tokiu systematisují a srovnávají se
zprávami časopisů. Obojím dohromady Japonei
výborně jsou informováni o všem, co se v Ru-
sku děje i neděje, co se píše, mluví a myslí.
Rusové nemají v Japonsku podobné tajné
zpravodajské organisace, a že se nemohou spo-
lehnouti na referáty své diplomacie, smutná zku-
šenost válečná znova potvrdila.
Rus
Japonec
Rusko
Rus
Japonsko
Petrahrad
Tokio
5
article
Neustálé studování ruských poměrů má za
Neustálé studování ruských poměrů má za
přírozen, následek, že Japonci studují také ru-
ský jazyk. Za války bylo množství překvapují-
cích zpráv o tom, jak i prostí japonští vojáci
oslovovali Rusy rusky. Studium ruského jazyka
v Japonsku po válce neochabuje. Nejen důstoj-
níci uměji rusky, nýbrž i podřízení činitelové
armády i loďstva. A nejen ve vojenských, také
v občanských kruzích je znalost ruského jazyka
rozšířena. I ve venkovských městech, a to nikoli
velikých, odbírají v klubech a hostineích ruské
časopisy pro své japonské obecenstve.
Totě fakt velmi významný a Rusům může
býti nemalým zadostučiněním, přes to ale nelze
schváliti, že Rusové studium japonského jazyka
zanedbávají, přestávajíce na tom, co v té pří-
čině vykoná „Institut východních jazyků“: ve
Vladivostoku. V Rusku i štábní důstojníci znají
jediné japonské slovo: gejša.
„Rus“ Nalhan Tannenbaum ve Švýcařích.
Agilace švýcarského časopisectva za vy-
hoštění ruských studentů ze švýcarských univer
sit již utichala, když se minulý týden v Lausanně
přihodilo, že policie přišla na stopu nové spo-
lečnosti „ruských anarchistů“, jejímž náčelní
kem byl student Nathan Tannenbaum. V Lau-
sanně žije bohatý ruský kupee, vystěhovalee,
jenž v republice helvetské hledá větší bezpeč-
nost pro svou osobu i majetek. Tento kupec ob-
držel ruský dopis, kterým se mu po způsobu
v Rusku obvyklém ukládá, aby se vyplatil vyso-
kou sumou, je-li mu život milý. Kupci je milý
nejen život, nýbrž i peníze, a preto se složením
výkupného nespěchal, nýbrž požádal policii z
Japonec
Rus
Tannenbaum
Vladivostok
Rusko
Rus
Lau
6
article
ochranu. Policie pak přišla na stopu řečeno
anarchistické společnosti. Listy švýcarské žádají
aby bylo bezohledně zakročeno proti všem nebez-
pečným eizím živlům. Protože pak „Rusovéi
toho druhu, jako Nathan Tannenbaum, obratem
ruky umějí ruskou národnost zapřít a jinou s
přidat, Švýcaři žádají, aby byla učiněna opatřen
proti všem cizim studentům na švý-
carských universitách bez rozdílu pohlaví. Ciz
studenti, na švýcarské školní ústavy přicházející,
mají se příště vykázati: 1. řádnými průvodním
lislinami, na jejichž základě jim švýearská poli-
cie udělí právo meškati na švýcarské půdě, at
vždy na semestr, po jehož uplynutí student může
žádati za prodloužení a obdrží je, není-li proti
němu žádné policejní námitky; 2. řádnými vy-
svědčeními o vykonaných studiích; 3. mají se
podrobiti zkouškám ve Švýcařich předepsaným.
chtějí-li domácí synové postoupiti na vysoké
učení.
Zajímavo je, že žádaná v republice »patření
jsou na vlne stejná, jako jsou obvyklá v Rusku.
Vidno, že rozhoduje účelnost a potřeba a nie
jiného.
Porážka pruské vlády. — Úspěch Poláků.
V komisi říšského sněmu byl včera, jak již
telegram stručně sdělil, zamitnut zvláště příčině
ním levice a »středu« (klerikální strany) prot
urputnému odporu ko nservativců § 7. nověho
spolkového zákona, který neněmeckým národno-
slem v Německu nedovoloval ve spolkovém ži-
volě uživati jejich jazyka mateřského Před tin
Polák kníže Radziwill prohlásil, že vláda a jej
spojenci žádají na Polácích odřeknulí se i vlasln
Tannenbaum
Švýcar
Polák
Radziwill
Rusko
Německo
7
article
národnosti, jejíž šetření bylo králi pruskými
však slavně slibeno, když polské země byly ku
Prusku připínány. Ale nelze od Poláků žádati,
aby jako řimští gladiatoři zvolali: Ave Cassar
morituri te salutant! Ale po 1000leté histori
Poláci neodumírají, byť i byli politickou samo-
statnost ztratili. Druhé čtení předlohy bylo po
zamitnuti § 7. odročeno, aby mohla vládao
kompromisu vyjednávati.
Za to poslanecká sněmovna pruská včera
definitivně protipolskou předlohu vyvlastňovaei
přijala ve znění panské sněmovny, když byl mi
nistr orby Polákům pohrozil, nebudou-li » hodni«
dalším zostřením persekuce. V Prusku lze ovšem
i brutálnosti ještě sesíliti až po přímé barbar-
ství ! ..
Vláda pruská hodlá ještě před rozpuštěním
poslanecké sněmovny podati předlohu o zřízení
banky pro polské země pruské. Bude žádáno
za 100 mil. marek. Potírati jiné národy násilím
— zlatem bylo ovšem dávným pravidlem
pruské politiky.
Mezi spojenci.
Podle milánského »Corriere della Serae
zatčen byl v údoli Camonica rakouský důstojník
jménem Štěpán Homolja, když zaznamenával i
a rýsoval topografiekou polohu jedné italské
tvrze. Byl převežen do Brescie. V ministerstvu
vojenství se zpráva ta — jako obyčejně — za-
tím zapírá.
Ko sbližení italsko-ruskému
Schůzka obou panovníků těchto konati se
bude mezi 14. neb 15. t. m. v Bari neb v Be
nátkách. Dle mínění některých listů císař ně-
mecký chce se pokusiti, by zmařil dohodu
ruskoritalskou, o níž se vyjednává a jež by při-
rozeně Italii učinila od Německa méně odvislou.
»Tribuna« má stať, patrně zahraničním
úřadem italským inspirovanou, v níž se vykládá
že spor o projekty balkánských drah byl by
osudný světovému míru, kdyby nebylo přátelstvi
rakousko-italského. Poměry se však ještě zlepšily
sblížením Ruska s Italil.
Prusek
Polák
Homolja
Brescia
Bari
Německo
Rusko
poslanecký sněmovna
Corriere della Serae
8
article
Císař Vilém a anglické námořnictví.
»Times« uveřejňují článek svého vojen-
ského spolupracovníka, známého svým politi-
ekým a společenským vynikajíeím postavením,
který oznamuje, že před nedávnem zaslal ně-
mecký clsař lordu admirality do-
pis, jehož účelem bylo uplatniti vliv Viléma I
na utvoření se anglického námořního etat dle
přání a prospěchu německého. Článek »Times«
působí pochopitelnou sensacii, ze-
jměna svým ostrým tónem, jímž se ozývá proti
mlchání se německého císaře d
vnitřních záležitostí anglických
Tento pokus Viléma II. odsuzuje první list an-
glický co nejostřeji a píše dále, že jest-li ně-
mecký cisař se domnívá míti jako čestný ad-
mirál anglického loďstva právo zasahovati do
věcí anguckého námotnietví, že by to mělo být
podnětem k odstranění čestných ho-
ností pro cizince. Cisař německý může
své mínění sděliti úřadní cestou s vládou an-
glickou. Jiný způsob je nekorektní . .. »Timese
naléhají, aby dopis císařův byl uveřejněn. Ber
linské listy, zaražení prudkým ónem »Timese,
pochybují o pravdivosti této zprávy. Ale při zná
mých nápadech Viléma II. není vyloučeno, že
skutečně psal takovým způsobem anglickému
lordu admirality.
Vilém
Vilém II
Times
9
article
Události v Marokku.
Jistý pařížský list oznamuje, že při posled-
ním boji marockém bylo Maročany zaj a to
10 Francouzů. Vláda dementuje úřadně
tuto zprávu a přivádí na pravou míru přehnan
zprávy dotyčného listu o francouzských ztrátách.
Celkem měli Francouzové v posledním bojí 10
mrtvých a 23 raněných.
V článku, věnovaném marocké otázce, píší
»Nordd. Alig Ztg«, že do Berlina došlo jež
sdělení francouzské vlády o nutnosti vyslá n
posil do Casablanky. Zahraniční úřa
přijal zprávu tu od francouzského vyslanectví
a vyslovil vůčí p. Cambonovi naději, že
bude toho dbáno, aby německé obchodní zájmy.
jež byly poškozeny dosavadní vojenskou akci.
Maročan
Francouz
Cambon
Maroko
Berlín
Casablanca
Alig Ztg
10
article
neutrpěly nových ztrát. Francouzský
učinil jmenem vlády příslušný slib.
O spolku anglo-japonském
Jen velice zřídka, výjukou se stává, že evropský
tisk cituje stať časopisu, náležejícího jinému světu.
Děje-li se tak, dlužno důvod výjimky této hledati ve
zvláštním úmyslu a záměru zpravodajském. Taková
výjimka zařaděna byla onehdy v berlínské »Voss.
Zlg.«: výňatek z úvahy o spolku anglo-japonském,
otištěné ve vládním japonském listě »Kokummn«.
Anglie spojila se s Japunskem — píše řečený časopís
— aby Japonskem držela Rusko v šachu. Od té
doby však, co došlo k dohodě anglo ruské, nespolehá
již Anglie v ničem na Japonsko. Upřímně řečeno.
účel spolku se splnil a jeho trvání je pro Anglii lho-
stejno. Tak mluví se v některých kruzích.
Praví-li se to, lze stejně říci, že Japonsko se spo-
jilo s Anglii, aby ruskou říši drželo v šachu a že spo-
lek ten je pro Japonsko lhostejný, poněvadž jeho
účelu bylo dosaženo. Avšak úkoly spolku nejsou tak
jednoduché, vykládá „Kokumin“; spolek ten má za-
ručili mír na dálném východě. Ačkoli Rusko a An-
zlie podaly si ruku, přece jedině postavení Ruska ne-
může zaručiti mír na východě. Nejdůležitější posta-
vení na dálném východě zaujímá Čína. Pokud se Čí-
na nevrátí ke svému pravidelnému stanovisku, není
mír na dálném východě plně zajištěn. Jak smlouva
rusko-haponská, tak dohoda anglo-ruská děkují za svou
existenci z valné části vlivu anglo-japonského spolku.
tvrzení však, že úmluva mezi Anglií a Ruskem zna-
mená konec tohoto spolku, znamenalo by tolikéž.
Voss
Anglie
Japonsko
Rusko
Čína
spolek anglický
spolek anglickýjaponský
11
article
jako považovali jej za dílo po výtce proti Rusku na-
miřené. Ale úsudek takový byl by zcela vzdálen oú
pravdy. Je náhodou neobyčejně šťastnou, že rusko-
japonské poměry jsou nyní v pořádku. Zbývá jen,
použíti moci anglo-ruského spolku k ře-
šení otázekčínských. Nikoli proto, že by se
spolku toho mělo využitkovati k nállaku na Čínu,
nýbrž v tom smyslu, že spojenci sjednoti své snahy,
aby Číně rozřešili všechny těžké otázky, před kte-
rými se Čína ocilá. Budou-li oba národové jednati
duchen. zcela upi mným s Čínou, kdož ví, nepozná-li
pak Čina skutečně nezbytnosti své a nepřijme-li s dí-
kem pomoc ji nabídnutou? Čína stane se pa-
trně letos palčivou otázkou a Japonskoa
jiné velmocí budou snad musit změniti svou politiku
vůči ní. Jedním z hlavních účelů války r. 1904 a
1905 bylo, zajistiti neodvislost a suverenitu Činy.
Rusko
Čína
12
article
Ale skoro všechny otázky, povstalé po válce obou
zemí, jsou ještě nevyřízeny. Takový stav čínskosja-
ponských vztahů neslouží vzájemným výhodám. Ne-
zlepší-li se tedy nynější poměry, bude Japonsko mu-
sit zaujmouti stanovisko Ruska před válkou a státi
se obětním beránkem. Je tudiž třeba, přivěsti Čínu
k rozumu a přiměti ji, aby pečovala o nejdůležitější
zájmy dálného východu. Tu spolek anglo-japonský
ner zastaralý, zejména proti Číně nikoli. Je páteř
japonské politiky zahraniční a co tuto řečeno, podává
asi názory nejvyšších kruhů v Tokiu.
Tak psáno je ve vládním japonském „Koku-
minu“ a dosah stati té, jíž dle jokohamského dopise-
vatele „V. Zlg.“ náleží vyníkající význam, hledat
dlužno v odporu Japonska proti snahám Číny, by se
uplatnila jako asijská velmoc, třeba i proti Japonsku.
a aby se sebe setřásla japonské politické prvenství.
Anglie má dle téhož výkladu pomáhati Japonsku př
uplatňování jeho záměru v Číně a to brzy — vzhle-
dem ke světové plavbě amerického loďstva válečného.
Dle toho všeho snaží se Japonci vzbuditi na dálném
východě nový zápas válečný.
V Zlg
Japonec
Japonsko
Rusko
Čína
Tokio
Anglie
14
article
Výsledky užších voleb v městských
Výsledky užších voleb v městských
okresech.
Rychnov. Oprávněných voličů 1612, odevzdáne
1250, platných 1242 hl. Z toho obdrželi: Dr. Karel
Šviha (spoj stran sláloprávnícho 631, Leopol
Weigner (Mladočech) 611 hl. Neplatných 8 hlasů
Jest tudíž zvolen dr karel Šviha.
Lanškrona Oprávněných voliců 174t, odevzdáno
hlasů 1587, neplatných 6 blasů, platných 1581 hl
Obdrželi: Karel Adáme k (Mladočech) 964 hlasy
Schmeiser (něm. rad) 617 hlasů.
Jest tudíž zvolen Karel Adámek.
Tachov Leopold hr. Kolowra! (něm. agr.
zvolen 1235 hlasy. Jiří Schindler (něm. agr.
obdržel 964 hlasy. Volební výsledek z jedné obc
dosud nedošel, ale je nerozhodný.
Zatec. Oprávněných voličů 3351, odevzdáno 2287.
platný h 2237 hlasů. Z toho obdrželi: Jan Heissen
(něm. rad.) 1254 a jest tiudíž zvolen. Ludvík
Janka (něm. rad.) 983 hl. Neplatných 50 hlasů.
doktor
Šviha
Weigner
Karel Adat
Adámek
Leopold
Kolowr
Schindler
Heissen
Janko
Rychnov
Tachov
hlas Schmeiser
15
article
Kandidatura pražského starosty. Strany,
které začasté mají plná ústa lichotných výrazů
pro postavení hlavního města v našem králov-
ství, podaly si při druhě volbě sněmovní na No
vém městě svorně ruce a přispěly spojenými si-
lami ke zvolení p. dra. Srba, jakož i k tomu, že
starosta měst pražských pan dr. Karel Groš se
musí bíti v užších volbách proti kandidátu stran
radikálních a nyní prý také strany staročeské.
Možno míti za to, že spíše bylo povinností
všech těchto činitelů, když již starosta se roz-
hodl ku přetěžkému svému úřadu primatorské-
mu převzíti i mandát postanecký, upraviti vše-
chny cesty volebního boje tak, aby starostův
mandát v Praze byl nesporným, povz ne se-
ným nad stranické zápasy potírajících se
stran. Dosud nebylo slyšeno tohoto důtklivě upo-
zorňujícího hlasu, možno však očekávat vzhle
dem k vyspělosti a zdravému rozhledu obyva
telstva pražského, že věe bude napravena nyn.
kdy starosta pan dr. Karel Groš jde do užš
volby. Zkušenosti voleb posavadních zřejmě po-
učují o tom, s jakým jásotem všude, kde má
Praha, kde má náš národ své nepřátele, by se
přijalo, kdyby nynější starosta při výborné své
kvalifikaci pro veřejný život a při vysoce vyvi-
nutém rozhledu ve věcech obecních i jiných
samusprávných zatlačen byl kandidátem, jenž
pro správu věcí veřejných žádných zkušenosti
nepřináší. Zbraní, proti tomuto nebezpečenstv
jest v rukou voličstva novoměstského lístek hla-
sevací, který každý, komu záleží na cti a dohrém
jméně našeho hlavního města a na úspěšném
zastávání žirotních jeho zájmů, odevzdá prima-
toru měst pražských panu dru. Karlu Grošoví.
8s
Srba
doktor
Groš
Karel grošový
Praha
18
article
K volbám na Novém městě. Klub volíčo
novoměstských i ostatní kruhy politické a orga-
nisace stavovské doporučují k užši volbě po-
slance na zemšký sněm království českého pana
JUDra. Karla Groše, starostu král. hl. města
Prahy. Volba koná se v úterý dne 10. března
t. r. od 9. hod. ranní do 5. hod. odp. v místno-
stech městské vyšší dívčí školy ve Vodičkově
ulici.
Klub voličů novoměstských pořádá dnes
o 8. hod. več. ve velkém sále hostince „u Bele
labutě“ na Poříčí schůzi, ve které pojednáno
bude o posavadních výsledcích voleb do sněmu
král. českého na Novém městě a významu úterní
volby užší. Rozhover zahájí kandidát poslane-
etví pan JUDr. Karel G ro š, starosla král. bl
města Praly.
JUDr
Groš
Bela labuť
Praha
Vodičkův ulice
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neodvislý židovský úsudek o volhách
pražských. „Selbstwehr“, neodvislý židovský tý-
denník v Praze, pojednávaje o volbách píše:
„Jenom pražské německé kasino svěsilo smutné
hlavu. Židé, nejvěrnější děti krkavčí matky Ger-
manie, tentokráte selhali. Nic nepomohlo, že
ředitel Wertheimer, jistě přímý potomek Cheru-
sků, postavil se do průlomu. 300 hlasů, to bylo
všeeko. Forchheimer, který již dávno pokřtěn,
takže jeho židovství jest zapomenuto, obdržel
trejnásobný počet hlasů, ježto arijsko-němečtí
agitátoři, když sbáněli pro Prersche, který k ně-
meckému národu již trochu déle náleží, musili
pracovati také pro Forehheimern, jejž při po-
sledním sokolském rumlu potupili. Nezpomohl-
ani to, že se v poslední hodině objevily na ul-
cích plakáty, jimiž jistý „židovský neodvislý ve-
lební výbor“ staroměstské židy volal k osudí pro
Wertheimera a gymnasiálního ředitele Franka.
v nejširších kruzích neznámého. Anenymita byl
špatně maskována, na plakátech stálo „Druek
bei Heinrich Mercy's Sohn“. Věděli jsme ihned.
že neodvislý výbor seděl v tarokových sálech
kasina, smáli jsme se a volili jsme Masaryka.
Ovšem jen s tím výsledkem, že Podlipný svou
agitaci sesilil . ..
Wertheimer
Forchheimer
Franco
Masaryk
Podlipná
Praha
Gera
Nezpomohl
Druek bei Heinrich Merca ' s Sohn
20
article
— Sestátniti národní školstvi, toť nejno-
vější heslo jisté části učitelstva, které horentn
tento požadavek s úsilím, lepší věci hodným
tlačí do popředí časových otázek školských
Složkami tohoto podivného a neuvěřitelného
hnutí v jisté části paedagogického časopisectva
jsou příbuzné požadavky po zdefinitivnění in-
stituce okresních školních inspektorů a po se-
státnění škol měšťanských. Není snad potřeh
obšírně vysvětlovati, proč požadavek sestátnění
národního našeho školství nemůže nikdy na-
lézti v české svobodomyslné veřejnosti sym
pathií a proč nutno vší silou vystoupiti proti
nebezpečné snaze ujařmiti národní školství pod
centralistické jho cislajtanismu a jen nutno vy
sloviti upřímné politování, že takový požadavek
může vůbec nalézti ohlasu, byť i jen u zlomku na
šeho učitelstva, jemuž dosud vskutku zeela opráv
něně a radostně přiznáván vždy epitheton „ná-
rodní“. Jsme přesvědčeni, že volání po se-
státnění národní školy naší nenalezne ohlasu ve
velké obei učitelské a pevně doufáme, že uči-
telstvo naše proti podezřelým a nedomyšleným
heslům dovede samo co nejdůrazněji se opříti
a rovněž jsme oprávněni předpokládati, žei
21
article
naše veřejnost, pokud česky a národně cítí, do-
vede nalézti silné akcenty pro důrazné odbytí
těch, kdo v těžké nynější době nemají důleží-
tějších úmyslů, než drážditi českou veřejnost
vyslovováním a obhajováním požadavku, který
je v křiklavém odporu s celonárodním naším
programem. Ještě bylo málo škod na předůle-
žitém poli národního školství napácháno rakou-
ským centralismem a byrokratismem, že právě
učitelé volají po sestálnění národních škol, t. j.
po úplném odevzdání našeho nejdůležitějšího
činitele kulturního, našich národních škol, de
náručí státní správy, založené na ústavě náro-
dem naším neuznané! Což vskutku dnes je cy-
nický materialismus již takovým vítězem, že by
ovládl i ty, klož nám s nadšením střehli národní
ideály v srdcích našeho lidu a naší mládeže a
kdo tak úspěšně tlumočili lidu našemu duch
našich národních dějin? Ne, bráníme se tomu
uvěřiti a proto domníváme se, že nově hlásané
tužby po sostátnění národního školství jsou mí-
něny spíše jako „taktický“ tah těch, kteri se
domnivají, že vokiním po sestátnění má zemská
a okresní školská samospráva upozorněna býti,
aby věnovala škole a učitelstvu větší péčea
přízně, než dosud. Ale i v tom případě nutno
nebezpečné heslo naprosto a s největším důra-
zem odmítnouti a zaměniti je jiným, lopšíma
výhodnějším pro školu i učitelstvo, heslem totiž:
školu zodborniti a znárodniti, nikoliv
sestátniti!
22
article
— Bezohledný fanatismus proti právům
češtiny ve vlasti naší ajednotil významným způ-
sobem české korporace samosprávné k zaujeíí
jednotného stanoviska v otázce jazykové vůbee
a vzhledem ku protičeským demonstracím někte-
rých německých úřadníků soudních zvláště. V
smyslu usnesení okresního výboru v Jičíně usne-
sly se na zásadách důsledného postupu uplat-
ňování češtiny jako výhradného druhdy jazyka
státního a úřadního v zemích českých jménem
obyvatelstva okresu v tčehto dnech dále tako
tyto okresní výbory: Žižkov, Police n. Met., Ne-
chanice, Litomyšl, Březnice, Křivoklát, Sobotka,
Skuteč, Mnichovo Hradiště, Humpolee, Počátky,
Blatná, Neveklov. Volyň, Kostolec n. O. a Sob-
slav, zaslavše jednotná memoranda dotyčná před-
sedovi ministerstva bar. Beckovi, ministru spra-
vedlnosti dru. Kleinovi a ministru pro české zt-
ležitosti Práškovi. Nezvratné faktum, že češtína
byla druhdy výhradným státním
úřadním jazykem v království če-
ském a že teprve počinaje obnoveným zříze-
ním zemským z roku 1627 začala se němčina
jako jazyk přistěhovalců německých krok za kro-
kem, nejdřive u soudu zemského, později pak
znenáhla i u úřadů jiných uplatňovati z abso-
lutní moci panovnické jako rovnoprávný jazyk
německé menšiny, nelze nikterak popříti ani od-
činiti. Vzhledem však k nynějšímu provoknční-
mu přímo jednání některých německo-nacionál-
ních úřadníků státních proti rovnému právu ja-
zyka české většiny domorodého obyvatelstva
v našem království s jazykem německé menšiny
Beck
Klein
Prášek
Jičín
Žižkov
Met
Litomyšl
Březnice
Křivoklát
Sobotka
Skuteč
mnichův Hradiště
Humpolee
Blatná
Neveklov
Volyň
Kostolec
okresní výbor
23
article
přirozeně rozpomíná se česká samo-
správa ikaždý uvědomělý Čech vů-
bec na velikou a slavnou minulost
českého národa i našeho králov-
stvís pevnýmodhodláním vyvoditi
z protíčeského jednání německe
menšiny v zemi naší důsledky ve
všechsměrech. A toto velké hnutí českých
myslí na obranu proti drzé provokaci přistěhova-
lé menšiny německé nelze nikterak podceňovati,
důsledky toho sklidí především protíčeští fanatici
na svěm vlastním těle, neboť národ český jest
už syt všech německých urážek a kul-
turniho národa nedůstojného řá-
dění, jsa hotov jako jeden muž postaviti se na
svoji obranu ve své staré vlasti.
— Oslava budějovického vílězství v Ln-
blani. Pokrokové »Slovensko Društvo v Lju-
blani« pořádá dnes v sobotu o 8. hod. večer
v Národním domě lublaňské m večer na oslavu
tří volebních vítězství minulých dnů. Pokrokovi
Slovinci a Slovinky uvítají své nově zvolené
pokrokové zemské poslance za kraňská města,
oslaví vítězství chorvatské a srbské koalice proti
maďaronské vládě v Chorvatsku a vzpomenou
i vítězství českého v Budějovicích. V provolání,
za tím účelem vydaném, praví se doslovně:
»Minulý týden také naši severní bratři Čechové
po deseti- a desetiletém houževnatém boji ví-
tězně zaujali německou tvrz, platíci za perlu
Slovinka
Čecho
Slovensko
Lja
Chorvatsko
Budějovice
národní dům lublaňský
Pokrok Slovinec
24
article
měr dobře vedených a finančně dobře opatřených ma
lých dvorních divadel. Jeho hlediště mohlo pojmout
pouze 750 osob, také stavba nevynikala žádnými n.
kladnými díly uměleckými. Bohatá knihovna díva-
delní má velikou cenu, ale tu podařilo se většinou za-
chrániti před zhoubným požárem.
O průběhu požáru přinášejí půvadni z1 rávy
minoho zajímavých podrobností. První známky chně
objevila o 2. hod. jistá herečka, odcházející od zkou
šky. Zaviněn byl centrálním topením a zachvatil nej-
dříve propadliště dolní části jeviště. O 1/43. hodin
bylo již celé jeviště v plamenech; železná cpona
byla sice v čas spuštěna, ale do červena rozžhavena,
vyvrátila se nesmírným vedrem a padla do hlediště.
jež následkem toho v krátce bylo také v plame nech.
Celý inventář až na damskou garderobu s histori-
ckými kostumy se podařilo zachrániti. Také větší
část biblotéky zachráněna. Oheň trval colé cdpo-
ledne a celou noc až do rána. Divadlo bylo pojištěno
na značnou sumu. Na pojištěni zúčastněno jest osm
pojišťoven. Požáru padla za obět také čásť hudebních
nástrojů, mezi nimiž i dvě drahocenná koncertní kří-
dla, jež mají cenu 12 tisíc marek.
25
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Stálý kom tét pro uctění 80. narozenin
Lva N Tolstého konal 1. března schůzi v bytě
prof M. M. Kovalevského. Přitomní byli prol.
P. N. Miljukov, Leonard Andrějev, Gr gorij Petrov.
sochař Gineburg, maliř lija Rěpin, M. Slachovič a
Vengerov. Ke schůzi pozvaní byli i předslavitelé
tisku petrohradského, moskevského a zahraničního.
Do konce května ma býti podrubný program oslavy
definitivně botov.
Berlín má nové operetní divadlo —. na
Schiffbauerdamm, tedy v samém středu města, poblíž
hlavní tepny velkuměstské Friedrichstrasse. Budova
divadelní je malá, ale vkusná, hledišlě zařízeno na
950 osob, orchestr pojme 46 mužů. F gada buduvy
je ve slohu starovid-ňssého baroku. Chloubou nového
divadla jest jeho jeviště, vypravené všlm moderním
zařízením poslední doby.
A ještě o jedno divadlo bude prý v nejbližšl
době Berlín bohstšl. Tamní zástupce londýnského
denníku »Standard« obdrže prý z pramene velme
dobře informovaného zprávu, že ješté během letošního
roku ma býti vyhlédnuto místo a ihned započato
s největáím urychlením se stavbou angl iek é ho
Lev
Tolstý
M M Kovalevský
P N
Miljukov
Leonard Andrějev
Gineburg
M Slachovič
Vengerov
Berlín
Gr gorij Petrov
26
article
divadla v Berlíně. V divadle tom mají se hráti
typicky angiické kusy anglických autorů, provozovan
ovšem augi ckým herci. Vedaní celého podniku umě-
leckého, klery se v kruzích vládních i v širokých
kruzích německé veřejnosti — pro niž se anghičina
v posledním desetileti stala užitečnou i modní zaba-
vou — těší veliké a vřelé přízní, spočivá
v rukou miss Illing, která již v Novem Yorku
prokázala prý zvláštní talent speciálně ke řízení
divadla.
Švédská vláda navrhla říšskému sněmu
k přijetí osnovo zákona, jímž zavádí se citelne
zvýšení dané pro clzozemské umělce.
virtuosy hudební atp. Při samostatných před-
staveních, koncertních produkcích atd. má býti dai
tato uvalena v obnosu 5% 4 hrubého výtě žku
při poubém spoluůčink vání na koncertech, divadel-
ních představeních 100. Základní daň pak vyméřnje
se obnosem nejméně 50 oerů denně. Osnova zá-
konná, smětující na ochranu domácí produkce umě-
lecké prot cízí soutěži, bude pravděpodobně přijata.
V uherské Akademii věd rozhodovano
nedávno o udělení ceny za nejlepší dramatickou praci
původní. Zvolená jury rozhodla pro drama »Dabe!-
od Ferencze Molnára, ale v plenu Akademie
vznesen proti tomu odpor, poněvadž prý drama jeho
panegyrikou na »velikého Pana« má tendene
nemoralní, odporující starým morálním tradicím
Akademie. Vašnivě vystoupil proti udělení ceny člen
Akademie Bernard Ballagi, a po prudké debatě
nebylo rozhudnutí jury vzato na vědomí a vraceno
k podání jiného návrbu.
Illing
Dabe
Ferencz Molnár
Ballagi
Berlín
Novo York
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Oslava Shakespearova Z Londýna se ozna-
muje: Vybor, který utvořen byl na oslavu Shakes-
pearovn, vystoopil na veřejnost s návrhem, aby opa-
třeno bylo 200.000 hiber šterhnků, z čehož poloviny
použilo by se na zbudování Shakespearova pomniku
v Londýně a druhá k mezmárodnímu podporování
Stakespearových snah. Výbor doufá, že cizina
zůčastní se na opatření žádoucích prostředko.
Shakespearův
Stakespearový
Londýn
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert sl. Vilmy Cermákovy uspořádán bude
dne 28. března o 7. hod več. v hotelu »Central«
Koncertistka přednese vedle skladeb Droysehokových
a Lisztových též vlastní skladbu koncertní. Spolnůči
kují: koloraturní pěvkyně sl. Cilka Šmnidova, virtuou
na housle bar. Zino, operní pěvec B. Neumayer
Vstupenky prodává Mojmír Urbánek v Jungman
nové třídě.
+ Koncert »Hudební jednoty posluchačů vyso-
kých škol v Praze« kona se již dnes v sobotu o7.
hod. več. v Pludinové burse. V orchestrální části
koncertu zastoupeni jsou: Vendler (Ouvertura ke
»Krakonoši«), Měchura (Ouvertura k »Marit Potocké«)
Mozart (Symfenie D dur); ve vokální časti : L. Kuba
(Trojlistek černohorských písní) a Jindřich (mužské
sbory). Hlavním číslem však jest Brethovenova
skladba pro smíšený sbor s orchestrem »Bezvětří na
moři«, v Praze česky posud neprovozovaná.
Cermákův
Droysehokový
Lisztův
Cilka Šmnidův
Zina
Urbánek
Jungman
Vendler
Krakonoš
Měchura
Potocká
Mozart
Jindřich
Brethovenův
Praha
Kuba
Central
Koncertistka
Symfenie D dur
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kalastrofa ve škole. Z Londýna, 6. března.
Z Clevelandu se telegrafuje: Dvéře školy lake-
viewské otevíraly se dovnitř a jedny
zadní dvéře byly uzavřeny. To jes
hlavní příčinou katastrofy. V tom, že
dvéře byly uzavřeny a mohly býti dětmi zataraseny.
spatřuje se hrubá nedbalost, neboť sekerou mohly
býti dvéře v několika minutách rozbity. V umrlč
komoře bylo poznáno 108 dětský ch
mrtvol. Výjevy, které se při tom odehrávaly, nelze
popsati. V celém Collingwoodu snad není rodiny.
která by katastrofou nebyla postižena Školní bud va
byla zničena plameny za necelých 30 minut. Nej-
menší děti nalézaly se v horním patře, proto jest
největši počet obětí ve věku od sedmi do devíti
roků. — Z Nového Yorku, 6 března. Požán
ve škole lakeviewské v Clevelandu byo
dle všeho způsoben neopatrností hra-
jících sidětí. Posud bylo vytaženo 18u
obětí. Srdcelomné výjevy nedají se popsati. Ru-
diče viděli, jak děti jejich v klubku osm stop vy-
sokém u vchodu uhořívají. Mohli jim podati ruce,
ale nemohli ubohé vytábnoub. Jedna matka držela
ruku na hlavě své dcery tak dlouho, až dítě skonalo
a ruka se spálila. — H. Z Berlina, 6. března.
Řišský kancléř kníže Bülow rozkazal telegraficky ně-
meckému vyslanci ve Washingtonu, aby vyslovií
starostovi v Clevelandu srdečnou soustrast Němnecka
nad požárem školy
= Lavina v Uhrách Z Liptovského sv.
Mikuláše, 4. března. (K. k.) V údolí Dubravy
sřítila se předevčírem večer lavina
která zasypala 12 dřevařů. Zabito bylo
6 dělníků, dva dělníci poranění těž ce
a ostatní lebce.
= Povodeň v Sanoku. Ze Lvova, 6. března.
V Sanoku vystoupila včera následkem zaraženého
ledu řeka San ze břehů, takže celé město bylo za-
topeno. O půlnoci musili býti všichni obyvatel
domů, ležících v části města Blame, vystěhovani
Bülow
Londýn
Cleveland
Nový York
Berlín
Washington
Uhry
Lvov
Blame
liptovský svatý . Mikuláš
30
article
Velké kry vnikly dveřmi a okny asi do padesát
Velké kry vnikly dveřmi a okny asi do padesát
budov. Z Přemyšlu přišlo oddělení zásopníků, kteř
zachraňují obyvatele, sedící na střechách a snaží se
roztrbáním ledu zabrániti katastrofč.
= Rytiřský kousek mladého Schönerera
V Halle n. S. měla mladá herečka Nového divadi
Hedvika Reinauova příjem. Před osmou hodinou
vníkl do budovy hlouček podezřelých induvídní v ro
zedraných šatech a špinavém prádle, všichní se všal
vykázali platnými lístky a zaujali místa v proscen
ových ložich po pravé i levé straně, kdež se posil-
ňovali na věci přiští z láhve kořa ky. Obecenstv
zděšeně pohliželo na pedivné hosty, tušíc, že chtěj
způsobiti skandál. Ředitel Mauthner rázně zakro-
čil, pohrozil mužům, jichž bylo celkem 22, trestem
pro rušení domácího klidu a podařilo se mu konečné
příměti je k odchodu z divadla, když každému vy-
platil 15 grošů, při čemž sdělili, že jím listky po
4 markách dal mladý sludent. Ten se po jejich od-
chodu také dostavil a žádal, aby mu byl vráce
obnos, zaplacený za 22 lístky. Představil se jako šl.
Reinauův
Mauthner
Přemyšl
31
article
S chönerer, studující zemědělství, ale byl rychle
vyprovozen na čerstvý vzduch. Rytířský mladec jenž
patrně z nějakého osobního důvodu chtěl překazit
benefiční představení, při čemž mohlo snadno dojít
k panice v divadle, jest synem známého vše-
německého bývalého poslance rakou-
ského Schönerera
=Konec důstojnického dramalu. Z Olštýna
6. března. Včera kunal se pohreb setníka šl. Goe
hena. Hřbitov, ležící asi 20 minut za městem by
vojskem uzavřen. Po 10. hodině odebrala se matk
zemrelého, provázena jiným synem a několika býva
lými soudruhy setnlkovými i mnohými pány v ob-
čanském obleku do umričí komory kamž přišel tako
vojenský farář bez ornátu. Na žádost matky byla
rakev ještě jednou otevřena. Rána na krku byla za-
šita hned po sebevraždě, aby pohted tak příšerně
nepůsobil. Před pohřebním aktem odjela matka
v uzevřeném voze ze hřbitova. Na to zaneslo osm
dělostřelců rakev, ozdobenou skvostnými věnci, k
hrohce Za rakví šlo asi 15 pánů.
Olštýn
Goe hena
32
article
= Odpor proli pekařům v Ilalii. Z Nespole
6. března. Demonstrace proti pokařským mistrům na-
bývají tak velikého rázu, že bylo požádáno vojenské
velitelství, aby připravilo vojenské pece k pečení
chleba, jehož jest v městě citelný nedostatek. Sou-
časně vzmkají nepokoje proti pekařským mistrům
v Palermu a v Římě, do kterýchžlo měst musily být
dnes dodány veliké zásoby chieba z venkova, aby
bylo všeobecněmu nedostatku chleba odpomoženo.
= Vzpoura žáků. Z Neapole, 6. března. Žáei
ústavvu „Alessandro Volta“ uspořádali dnes ve škole
zejmou revoltu a demonstraci proti svému učiteli
a proti ředitelství školy. Rozbili veškerý nábytek
ve třídě a okna a zatarasili dvéře. Ředitelstvi, nově-
douc si jiné pomoci, povolalo na pomoc proti žákům
policii, která násilím vnikla do zatamasené (rídy
a žáky rozehnala. Vyučování bylo přerušeno a se
žáky bylo zavedeno policejní vyšetřování.
= Neštěsti v dolech. Z Londýna, 6. března.
Hornici, uzavření v hoříeím dole u Hamsteadu, posu
nebyli zachraněni. Soudí se, že jsou již ztra-
ceni. Až do pozdní noci konaly se zoufalé zá-
chranné pokusy, ale bez výsledku. Dělník, jenž se
chtěl zůčastniti záchranných prací, klesl a zadusil se
v kouři. Dle zprávy »Daity Newse jest dělník
v dole uzavřeno asi 30
= Kamenem do okna učence odpůrce. Z Jeny.
6. března. Znamý německý přirodovědec Arn. Haeckel
v Jeně bydl v útulné ville u města. Vcera rozbili
neznámí dosud útočníci kameny několik oken ka-
meny zapadly daleko do pokoje. Prof. Haeckel nebyl
té chvíle v ohroženém pokoji. Policie zjistila, že
Haeckel obdržel několik výbrůžných dopisů, pode-
psaných »společností věřících«, ale nevšímal si jich.
Volta
Ředitelstvi
Hornik
Kamen
Haeckel
profesor
Palermo
Řím
Neapol
Londýn
Jena
Nespola
Daita News
33
article
Nyní byla vyhrůžka provedena poprvé. — Z Berlína,
6. března Utočníky, kteří se zúčastnili atentátu na
dům prof. Haeckela, jsou dle zpráv »Nationa! Zigu.«
beze sporu fanstičií klerikálové. Již před několika
měsíci, naposledy 16. února při svých 64. narozeninách,
obdržel Hanckel veliké množství výhrůžných dopisů,
velice urážlivého obsahu. Tylo výhrůžné dopisy byly
vesměs anonymné a pocházely prý buď od řimsko-
katolieké strany nebo od strany pravověrně evange-
uické.
= Slabiny maďarského tisku. Zajímavou zprávu
mají turčanske »Nar. Noviny«. Sdělují: Nedávno za-
střelil se v Pešti min, tajemník Farnady. Žurnalista
kondor Arpád použil příležitosti a šel k otci sebe-
vrahovu s návrhem, že způsobí, by časopisy nepsaly
o sebevrahovi a že se obmezí jenom na rodinné
smuteční oznámení. Otec přijal návrh i za cenu pe-
něžní oběti a Kondor provedl svou akci. Farnadyovu
btci pak účtoval: pro »Uj Hirek« 200 K, pro »Magyar
Estilap« 200 K, pro »Magyar Nemzet« 100 K. pro
»Budapester Tagblatt« 100 K, pro »Budapesti Napo oe
100 K, pro »Neues Budap. Abendblalt« 200 h, pro
»Hětföi Hirmondu« 20 K a pro »Budap. Sonn- und
Montagsztg.« 20 K. Sociálně-demokratická » Népszavae
odhahla tento obchod.
= Vražda zpěvačky. Z Bernu, 6. břazna.
V Lausanne byla nalezena před hotelem 25leta zpě-
vačka Emilie Postelova z Dreuxu ve Francii
s rozhitou lebkou mrtva. Z počátku se soudilo, te
spáchala sebevraždu, později však byl zatčen zpěvák
Louis Billot, jenž se zpěvačkou společně bydlel,
oro podezření, že Postelovu shodil s okna na
ulici.
profesor
Haeckel
Nation
Ziga
Farnady
Arpád
Farnadyův
Magyar Estilap
Magyar
Postelův
Billot
Berlín
Utočníka
Nara
Pešť
Bern
Lausanne
Francie
Budapest Napa
Uj Hirek
Hětföe Hirmond
Dreux