ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 377e23b0-7596-11dc-949c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 63, person 59, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
pnenl
3 masthead
šdolerne
4 masthead
V Praze, v sobotu 7. března 1903.
Praha
5 masthead
ner
6 masthead
Číslo 66.
7 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ae: v Praze v administrai a nisle . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou na měsl n dtvt lta . . . . 7 K 60 k ve filislkácha . 2 K 80 na měslo . . P'oštou: na nisíe na. . : : kook s dvojí zlsllkoa a něsí rt a . . . kei
Praha
8 article Nová mezinárodní otázka.
Nová mezinárodní otázka. Kdežto do nedávna zájem diplomacie byl obrácen k otázkám, jež se týkaly Středo zemního moře a jeho obvodu, v jehož pozadí vedle otázek balkánských, zvláště pak make- donské, velmi se přiostřila otázka marocká kdež Francie po dohodě algecirasské nyní již po sedm měsíců dosud s malým úspěchem se snaží zjednati pořádek brannou mocí přibývá od konce minulého roku otázek, jež se vynořují na severu evropském, jakožto mezinárodní důsledky odloučení Norska o Švédska. Bylo přirozeno, že slabé poměrně Norsko se příčínilo, aby si zjednalo zabezpečení své neodvislosti a to tím více, že vznikly v kruzích diplomatických pochybnosti, zda-l nadále má ještě závaznou platnost smlouva z r. 1855, kterouž západní mocnosti zaručily celistvost území spojených královstv Norska a Švědska. Z úvah těchto dospělo se k diploma tickému jednání, by celistvost území králov ství norského byla jinak zaručena a vyjedná vání se vedlo se všemi severoevropskými velmocemi, totiž s Ruskem, Německem, Anglií a Francií o smlouvě, kterouž by se upevnilo nově, samostatné postavení Norska. Smlouva byla, jak známo, těmito velmocemi ujednána a dne 2. listopadu 1907 v Kri- stianii podepsána, s obmezenou platností na deset let a s výhradou výpovědí do dvou let než se ukončí, jinak by se pokládala za prodlouženou od deseti do deseti let.
Středa Francie Norsko Švédsko Rusko Německo Anglie Kri
9 article
Švědsko neúčastnilo se tohoto jednání, ale když bylo ukončeno, počalo pociťovati samo nejistotu svého nového postavení a dalo podnět k nové diplomatické akci, jež směřuje k zabezpečení posavadního stavu na pobřeží Severního moře, tudíž zejmena zájmů menších států pobřežních, k nimž tu náleží i Dánsko a Holandsko. Protože smlouva tato by zvláště Holandsku byla na prospěch zabezpečovala je zejmena i proti případným záluskům říše německé, domnívají se v Ně mecku, že to byla asi Anglie, jež našeptala Švedsku, aby otázkou zabezpečení statu quo na Severním moři hnulo. Záležitost tato jest v plném proudu diplomatické akce, a anglická »Westminst Gazette« oznámila, že ji radostně uvítaly Dánsko i Belgie a Norsko, ač jejich ne- utralita jest již zaručena, rovněž pak že přišla velice vhod republice francouzské Méně potěšení dle všeho mají z této akce v Německu, a že postup její není dosud valný, tomu zdá se nasvědčovati i zpráva že královští manželé holandšti se chystaj na návštěvu do Londýna. Ve spojení s akcí o zabezpečení Norsk a posavadního stavu v Severním moři vyno- řila se však ještě další nová olázka, zrušen zákazu ve smlouvě pařížské z r. 1855 ob saženého, že Rusko nesmí opevniti ostrovy alandské. nr V důsledku smlouvy o zabezpečení územi norského a rozluky Norska a Švédsk prohlásilo totiž Rusko, že pokládá smlouvo pařížskou za bezpředmětnou, ježto fakticky přestala pokud se týče spojených královstv Norska a Švědska trvati, takže by takto závazek jeho, neopevniti ostrovy alandské pozbyl svého významu. Zároveň prohlásilo Rusko, že naprosto nechová úmysl opevniti tyto ostrovy, ale že pominutí onoho závazku spojuje s akcí ve příčině Soverního moře v tom smyslu, že
Švédsk severní moře Dánsko Holandsko Anglie Belgie Norsko Německo Londýn Rusko Westminst Gazette Soverní moře
10 article
posavadní stav nemá se vztahovati i na konvenci ve příčině alandských ostrovů,a to tím spíše, že jak Anglie tak Francie pokládají smlouvu z r. 1855 za zrušenou novou smlouvou o celistvosti Norska. Názor svůj mimo to Rusko opírá o zkušenosti posledních let, jež nabylo z značné podloudné dopravy zbraní, takže má zapotřebí rozmnožiti své strážní stanice v oněch končinách a kromě toho že se ne- snáší s jeho postavením, aby i na dále bylo vázáno smlouvou, jež pozbyla jinak své platnosti. Závazek neopevňovati alandské ostrovy byl ujednán jakožto zvláštní dodatek ke smlouvě z r. 1855, kterýž byl tehdy pode- psán kromě Ruska pouze Anglií a Francií, takže formální uznání neplatnosti jeho závisí vlastně jediné na těchťo dvou velmocech. Jest pochopitelno, že Švédsko jest do jisté míry znepokojeno ruským stanoviskem. protože poloha alandských ostrovů jest velmi důležitá a veřejné mínění švédské podezřívá Rusko, že by mohlo je opevníti, kdyby i for- málně byl zrušen posavadní jeho závazek. Alandské ostrovy leží totiž v Baltickém moři a ovládají vchod do zálivu Čuchon- ského a Botnického; od Švědska jsou vzdá- leny 55 kilometrů. Na ostrově Bomarsund stávala ruská pevnost, již ve válce krymské dobylo spojené loďstvo anglické a francouzské Moře kolem ostrovů těch zamrzá pouze na krátkou dobu, ostrovy pak mají výtečné pří- stavy, jež se mohou státi silnou oporou lod- stva, kdyby byly opevněny. Proto snaží se Švédsko uniknouti poža- davku ruskému a namáhá se, aby dostalo pro své stanovisko podporu Německa. Ně- mecko samo však přímo zakročiti nemůže. poněvadž závazek Ruska smluven byl, jak již vzpomenuto, pouze s Anglií a Francií.
Anglie Francie Norsko Rusko Švédsko Německo Bomarsund
11 article
Ale obě tyto mocnosti nalezají se nyní v přá- telském poměru k Rusku, a třeba nechtěly se postaviti proti Švédsku, s nimž zvláště Francie ode dávna udržovala příznivé styky. bude jim nesnadno neuznati i ve příčině Ruska důsledky zrušení smlouvy z r. 1855. Proto obě tyto velmoci se přičinují, aby do- sáhlo se dorozumění mezi Švědskem a Ru- skem. Dle »Tempsu« vyskytla se myšlenka dohody v tom smyslu, že Švédsko svolí, aby závazek Ruska odpadl, kdežto by Rusko pro- hlásilo, že nepřikročí k opevnění alandských ostrovů. Dle »Dagbladetu« bylo by Švědsko ochotno vyjednůvati se západními mocemi, aby se mu dostalo za starší smlouvu jinaké záruky. Dosud ve věci této nenastalo sblížení ale jest zřejmo dle hlasů časopisů ruských. že Rusko ve věci této nechce si znepřáteliti Švédy. Nejnověji věnují německé listy otázce této mimořádnou pozornost; zvláště je mrzí. že by se mohla vyříditi — bez Německa Horlivě proto dokazují, že dodatek o aland ských ostrovech jest součástí pařížské smlouvy, již spolupodepsaly i Rakousko- Uhersko, i Prusko, a upozorňují, že vlastně ještě se žádné strany nebyla položena otázka tak, že by Německo ne mělo formálně práva do řešení její zasáhnouti. Ale ve věci samé působí otázka aland- ská Německu nemalé rozpaky. Kdyby se do ní nevmísilo a ponechalo ji v rukou Anglie a Francie, leká se toho, že by Švédové za- nevřeli na ně. Jinak však nemohou v Ně- mecku nepociťovati, že v otázce alandské možno zaujati pouze stanovisko, jež přihlíží k povšechné situaci mezinárodní a že ji lze řešiti pouze ve smyslu tomto. A toto povšecbné stanovisko radí Ně mecku, aby anglický vliv nenabyl naprosté převahy v politice ruské.
Švědsk Švědsko Švéda Rusko Švédsko Francie Německo RakouskoUhersko Prusko Anglie
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídas, 6. března. (K. k.) Rozpočtový výbor schválil ostatní po ložky rozpočtu min. železnic. Při pol. »Podíl státu na společné do pravě«, resp. »čistém zisku soukromých drah«, stěžoval si posl. Maštálka do nedosta- tečné úpravy stanic velkých soukromých drah, ze- jména u severozápádní a společnosti st. dráhy. Na některých velkých nádražích není čekáren pro obe- censtvo a restauračních místností používá se jako čekáren. Přimlouvá se, aby zavedena byla doprava osob na trati Dobrovice Dětenice (čes. obch. drah) bylo povoleno reexpediční řízení skladišť eukrovar v Mělníce a tarify spol, st. dráhy uveřejňovaly se také česky. Debata o pol. »Poštovní a telegraf n ústav« byla zahájena rel. Prochaskou. Po- jednal o zvýšení poštovních tarifů a přimlouval se za zlepšení hmotných poměrů všech tříd poštovního a telegrafního personálu, za 35letou službu, za vy. daní služební pragmatiky, stanovení práva na do volenou a za zachovávání nedělního klidu. Posl. d'Elvert dovozoval, že poštovnietví musí říditi se kupeckými zásadami. Žádal odstranění ne- švarů, pokud jde o osvobození zásilek od poštov- ného, dále aby se dbalo oprávněných požadavků zři zenců. Konečně plal se, jak použito peněz na úpravu telefonní sítě. Posl. Malik nalehal na vydání služební pragma tiky, zrušení tajné kvalifikace, úpravu postupových poměrů a dovolené a zavedení 35lelé služební doby Dále žádal úpravu telefonní sítě a zvýšení provise z prodeje poštovních cenných známek.
Maštálek Posl Elvert Malik Dobrovice Dětenice Mělník
13 article
Posl. dr. Hofmann-Wellenhof přimlouv se za zlepšení hmotného postavení úřadníků a zřl zenců a navrhl reformu organisace poštovní správy. poukazuje k tomu, že jednotlivé okresy poštovníe ředitelství, jako prý na př. pražský, jsou tuze velké. Poslanec dr. Kramář připoušti oprávněnosl mnohých požadavků, o nichž referováno, avšak roz- množení požadavků, jež maji býti z rozpočtu hrazeny. je velkou překážkou, aby vyhovělo sa všem přáním. Správa není praktická, je tuze mnoho personálu a proto nelze splniti oprávněné nároky. Nutna je po moc poštovním oficiantům, pročež nabádá vládu, aby učinila vše, co možného. Také přání poštmistrů sluší vyhověli. Zadá ministra, by vyjednával se zástupci poštmistrů, aby nemyslili, že rozheduje se o nich bez nich. Přimlouvá se také za konceptní úřadníky. Kon- statuje, že v Čechách jsou postupové poměry poštov- ních úfadníků nejhorší. Litaje, že nastala přestávka v postátňování pošlovních úřadů; v Čechách třeba pokračovati v této akci. Zminiv se o stížnostech tele- grafních úřadníků do nového systému přijímání tele- gramů, žádal ministra, by dal se o tom informovat zúčastněnými úřadníky. Poslanec dr Stetnaander pobřešoval, že e zpravodaj nezmínil o nák dech na požadavky, jež on zastává. Poštovní správa zaměstnává mnoho a drahého personálu, Ma se klásti větší důraz na jazykové zna- losti poštovních úřadníků. Doufa, že telefonní poplatky budou vhodně upraveny. Poslanec Seitz přimlouval se za zvýšení pro visí z prodeje poštovních známek a žádal zavedení časového postupu u poštovních úřadů a vydání slu- žební pragmatiky. Přiští schůze bude zejt ra.
Posl doktor Hofmann Wellenhof Kramář Stetnaander ma Seitz Čechy Kon
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. března. (Maďaři pro od strnění delegací.) Spor o zvýšení dá- stojnických platů oživil v Uhrách staré přán strany neodvislosti, aby se delegace jako sam- statný parlamentní útvar zrušily a společné otáz ky říšské se vyřizovaly v obou parlementech stejně, jako otázky vnitřní. Košutovský „Mag- Orsz.“ upozorňuje stranu neodvislosti opětně na tuto její starou zásadu a odůvodňuje své upo- zornění tím, že se nesrovnává se suverenitou uherského státu, když se povolení úvěru na spo lečné potřeby činí zásilým od souhlasu korporace cizího státu. Náklad na společné potřoby má
Maďar Mag Orsz Praha Uhry
15 article
určovati a přímo povolovati uherský sněm, je- muž náleží také dozor na správu vnějších a vo- jenských věcí. V Praze, 6. března. (Proti německé mu souručenství.) Orgán rakouské hierar chie, „Vaterl.“, zrazuje opětně stranu křesťan- sko-sociálnou od spolku s liberálnými Němet Chápe se výroku Schrafflova, který prý nemůže pochopiti, jak Čechové v delegačním výboru mohli hlasovati proti jeho návrhu. „Vaterl.“ upo- zorňuje Schraffla, že proti němu hlasovali také Poláci a Jihoslované před hlasováním odešli, což prý přímo ukazuje na tvořící se slovanský blok proti bloku německému. Budou-li se křesťanšt sociálové nutiti do spolku s liberály, utvoření slovansko-románského bloku stane se nezbyt- nosli. Samotným l.resťanským sociálům Slované by prý důvéřovali (?), ale ve spolku s liberály budou křesť. sociálové sírženi do víru, v němž národní šovinismus bide vyknzovati politieký směr, nikoli však věcná úvaha. To prý si mají vůdcové křesťanských sociálů rozmysliti. V Praze, 6. března. (Německý soci- alistický orgán proti chebským soudeům.) Vídeňská „Volkstribüne“ uznává, že Stremayrova nařízení platí od r. 1880 a dle nich česká podání po eelých 28 let bez námitky ně- meckými soudci byla přijímána a vyřizována. „Na- jednou — praví dále — napadlo jednoho něme- ckého soudce v Chebě, odmitnouti české podání.
Schrafflův Čecho Polák Jihoslovan Slovan Stremayrův Praha Cheba
16 article
Vznskl přirozeně poplach na všech koncích. Jest zcela zřejmo, že nebylo důvodu pro takový obraí po 28leté praxi a případ je tím škaredější, že týž soudce nejen česky umi, nýbrž ještě dvě neděle před obratem česky úřadoval. Spor se přiostřuje tím, že i jiní němečtí soudcové po špalném příkladu chebském činí totéž a odmi- tají česká podání. A ačkoli nejvyšší soud jejich nálezy jako nezákonné zrušil, trvají ve svém odporu proti českým podáním . .. V Praze, 6. března. (Barabášovy do jmy z Rakouska.) Předseda uherské dele- gace má Rakousko, s nímž se poprvé blíže se- známil za dob delegačních, za zemi neobyčejně bohatou a šťastnou, s níž Uhrám těžko bude zápasiti. Vyslovil se v ten smysl v rozhovoru s uherskými poslanci v pešťské sněmovně. „V Rakousku — děl — člověk teprve nabude pojmu o moci a bohatství státu, jehož základem je rozvoj hospodářských. sil a spolu si učiní po- jem o chudobě a opozdilosti naší země ... Kdo vidí práci, píli a bobatství lidu za Litavou, toho maně napadne myšlenka, že 48 a 67, o něž se neustále přeme, nemají takového významu, aby mohly bíti politickou základnou. S těmito zbra- němi nevyřidíme proti Rakousku ničeho. Obě ta hesla musejí zmizeti a místo stran osmačtyři cátníků a sedmašedesátníků musí nastoupit nová strana, stojící na základě hospodářském Jen taková strana — dodal. Barabáš — bud se moci měřiti s Rakouskem. Uhry budou tak dlouho odsouzeny k malomoci, dokud se jejich hospodářské otázky budou posuzovati se stan viska státoprávního.
Barabášův Barabáš Praha Rakousko Uhry
17 article
Ze Záhřeba, 4. březná. (Po volbách. Nový chorvatský sněm je svolán, jak žádá ústa- va, na den 12. t. m. Starý sněm byl totiž roz- puštěn 12. prosince a dle zákona nový sněm musí se sejiti nejdéle za 3 měsíce po rozpušténí starého sněmu. Bar. Rauch odjíždí právě do Pešti, aby referoval dru. Wekorlovi o své poráž- ce a vyžádal si instrukce pro sněm. V kruzích oposičných postavení Rauchovo pokládá se za tak otřesené, že se na delší dobu nemůže na svém místě udržeti, ba jsou pochybnosti, bude-l ještě bánem, až se sejde nový sněm. Závisí to od výsledku pešťské cesty a po případě nového slyšení u panovníka. Rauch žádal už dříve, aby byl zmocněn rozpustiti nový sněm, o němž před- v drobném predrilt ranní čisle o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . sa 2 k Ve dllalkách na vankoví zanní čislo, . . . . sdpolodní . . . . . . tt Inserat plati se hotevě papřež. Předplacení a Insosty příjimá dminl- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se též radakce UEskárne a vkpedie „Národnich Pistů“ Lskopisy se neraeejl
Rauch Wekorl Rauchův Národnich Lskopisa Záhřeb Pešť Marlanský ulice
18 article
vídal, že bude oposičný, ale jeho žádosti nebyle vyhověno. Nyní předloží prý nové plány a od jich přijetí neb zamitnuti bude záviséti, se- trvá-li nadále v úřadě, nebo podá-li demisi hned nyní. Koaliční většina nového sněmu se již usta- vila jako společný klub. Za předsedu si zvolila Grgu Tuškana, za jeho náměstky dra. Ma- žuraniče a Muačeviče (Srba). Do výkon- ného výboru zvoleni zástupei všech čtyř ko- aličných stran a poslanec Supilo, stojící mimo strany. O vládní porážce při volbách rozpovídal se velice upřímně odb. přednosta Crnkovič v rozmluvě s jedním novinářem. Vláda byla prý dle referátů vrehních županů přesvědčena, že dobude 16 až 18 mandátů. Spoléhala zvláště na radikálné Srby, kteří jí byli obzvláště vřele do- poručení pešťskou vládou. Ale Srbové prý vládu ošemetně sklamali. Za to vláda zná nyní dopo- drobna náladu země proti Uhrám a ví, že také úřadnictvo chorvatské smýšlí protivládně. Za takových poměrů odb. předn. Crnkovič právem pochybuje, že Rauchova vláda bude moci pra- covali se sněmem, v němž koalice má většinu.
Tuškan Srba Supit Rauchův Ma Uhry
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 6. března,
Praha
21 article
Tužby mariavitů. Reformátoři polského katolicismu, maria- vité, podali ruské vládě žádost, aby jim úřádně dovolila zříditi „Svaz mariavitů“, jehož účely jsou náboženské r hospodářské otázky. „Svaz mariavitů“ zvláště usiluje, aby obci věřicíeh vráceno bylo právo voliti si kněze, kteréžto prá- vo kátolická církev zrušila; 2. aby kněžím za- pověléno bylo užívati všech vnějších altributů; 3. aby kněží byli placeni pouze obcemi svých věřicích a nikoli státem; 4. aby dovoleno bylo zakládati mariavitské obce na základě křesťan- ského socialismu. Alkohol v Rusku a v Anglii. V Anglii je nyní 95.000 prodejen lihových nápojů; v to nejsou zahrnuty kluby, kde je kou- sum lihových nápojů stejně značný, a snad znač- nější. V Rusku kromě Sibiře bylo r. 1903 liho- vých prodejen 65.237, tedy dvě třetiny čísli e anglické, při čemž dlužno nezapomenouti,ze prostranství evropského Ruska je sedmnáctkrát větší než Anglie a počet obyvalelstva třikrat Svým časem uvedli jsme číslice o tom, že i v Německu je konsum alkoholu větší, než v Rusku, Anglická sněmovna právě rokuje o Asqui- thovu návrhu zákona, aby nejvyšší číslice liho- vých prodejen v Anglii byla stanovéna na 32.000. a co nad to, aby bylo státem od majetníků vy- koupeno 14násobným kapitalisováním čistého ročního zisku. Obchody lihové, které by nebyly během 14 let státem vykoupeny, přešly by samy sebou v jeho majetek; při tom se předpokládá, že po čtrnáctiletém působení takového obchodu majelník joho vydělal takovou sumu, že nebude poškozen, bude-li mu obchod státem odňat. Lihová reforma anglická velmi se podobá ruskému postátnění prodeje vodky.
Rusko Anglie Sibiř Německo
23 article
Japoncí nespi.
24 article
Nebezpečí války japonsko-americké je na nějakou Uobu zažehnáno, neboť žádný z obou soupeřů není ještě na ni připraven. Přes to, že Japonsku je třebr po válce s Ruskem zolavené, nolzo se domnívati, že by se do války s Rluskom nepustilo po druhé, kdyby Rusko mělo válku v Evropě nebo na blízkém Východě, s Tureckem.
Rluskom Japonsko Rusko Evropa blízký východ Turecko
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. března 1909 HI. (Pele-měle.) To jsme se zase letoa nalančili! Jsem již rád, že je tomu karnevalo- vému hýčení konec, a že se mohu vzpamatova a dle přikazu církve věnovati se kajícnému roz- jimání. Letošní karneval byl velmi dlouhý a blázni vější nežli kterýkoliv z předešlých, neboť mimo různé maskované a decolletované kratochvíle pestré reje šaškovské, v niehž zabouřila se i lehká mysl česká, poskytl nám masopust též roz marné a bujné divadlo volebního boje. Confetli nejzvučnějších frází a nejšťavna- tějších nadávek házeli si na hlavy političtí pol- einellové a harlekýni. Ale bylo to vše neškodné. jen tak pro švandu. Bezstaroslně se tančilo volilo o letošním karnevallu. Na konec prohlásili všichni volební zápasníci, všechny vyrukovavš strany, že jsou spokojeni s výsledkem. Utěšená nálada rozprostřela se nad polilickými tábory ku podivu odevšad zaznival hilshol vítězoslávy a vůdcové vydávali man festy prodehnuté po- no vznešeným optimis mem. Je vidět, že již hodně vydržíme. Ani po tom nekonečném masopustu, ani po jeho vel- bách nikdo nemá kočičinu. Zdá se, že jsmese již prolančili tim nejhorším a že naši političt předtanečníci so svou osvědčenou elegancí po- vedou národ k štěstí a novým vymoženostem jako slavnostně křepčlcí David s harfou. Z karnevalového humoru volebního uvizla mi v paměti originální episoda ze schůze voličů, kde jistý korteš okázal na kandidáta druhé strany a zvolal: »Náš kandidát ovšem nemůže se honosit tak vypaseným břichem!« Dosud kortešové a agitátoři okazovali na- nejvýše na kapsu protikandidátovu. To bylo théma často dosti vděčné, zejména bylo li zpra- cováno s dostatečnou obrazotvornosti.
Pele Praha divadlo volební boj
26 article
Ale to je ukázkou nových mravů, našeho veřejného života, jehož potěšilelné zušlecbtění a zeivilisování jsme vůbec konstatovali při po- sledních volbách. Trochu zaokrouhlený embo- point a zdravá, plná tvář kandidáta, odrážející se usměvavě od asketické vychrllosti jeho sou- peře, způsobila, že kandidát blahobytného ze- vnějšku byl prohlášen za jednoho z těch sna- živců, kteři chtéjí se vyšpibati po zádech volič- stva k úřadům a tučným synekurám atd. atd. Kralodvorský agitátor na rozdíl od Csesara nemá důvěru k lídem objemnějšího a kulatěj- šího zevnějšku. A stačil mu pouze pohled na vestu kandidáta s druhé strany, aby tohofo muže, jehož inteligence je tak všestranná, jeho duch tak moderní, snažil se uvésti v opovržení posměch shromáždéní jako »šosáka, trjícího z mozolu ubohého lidu«, jak zní známá Iráze. Na štěstí podobné přiliš demagogické argu- menty ještě nerozhodují u voličů v okresu ná- chodském, kteří se především zajímali o mozek a duševní schopnosti kandidátů a zvolili toho. kdo jim imponoval nejen svými tělesnými pů vaby, ale též bystrosti a jasností svého slova svým širokým, evropským rozhledem.
27 article
Víru v demokratismus a pokrokovost po- slance za Náchod neotřese groteskní posuněk agitátora z kralodvorské schůze, upozorňujíeí lid na fysiekou vlastnost, jež pouze svědčí o do- brém zdraví a zachovalosti mladého politikaa finančnika. A rovněž pranic nepadá, aspoň v na- šich nepředpojatých očích, na váhu, že jeho konkurent váží o nějakých 30 kg měně. Proto není menší jeho vážnost. Víme, že nezhubl ná- sledkom života, jaký vedl Cassius nebo Césare Borgia, víme, že mnoho pracoval a strádal, máme úetu k jeho talentu i přesvědčení, ale ne- můžeme připustiti nový volební styl, který za- vádí jeho přilíš náruživý korteš, jehož theorie je velmi pochybená a historií vyvrácená. Mirabeau, tribun Velké Revoluce, i Gam betta, zakladatel tretí republiky, vynikali jestě imposantnějšími objemy tělesnými, nežli nový poslanec náchodský Jiráskova »Samota« byla velkým úspěchem i velkým překvapením. Autor histurických obrazů románových i dramatických, jenž nejdále se při- blížil k naší době ve svých rozkošných povid- kách rokokových a ve svém dojemném ličen českého probuzení, pojednou se ocitl v ovzduši dneška, ve společnosti moderní. Jirássk jest jedním z nejsilnějších tvůrčich duchů české li- teratury. Pracuje neunavně a pravidelně ve svém mohutně založeném dile, jež má tu soustředěnou, soustavnou jednotnost jako dílo Waltera Seolta Balzaca, Dickensa, Zoly, nejproduktivnějších to spisovatelů, kteři se podobají umělcům renais- sance, zobrazujícím tisíce figur na nesmírných freskách. ve o
Cassius Borgia Mirabeau Jiráskův Seolt Balzac Dickensa Zola Náchod kg
28 article
»Samota« je zajímavým a roztomilým inter- mezzem v díle Jiráskově. A když autor »Proii všem« pohlédl do naší doby, uznal za dobré říci též své mínění jeji směšnostem. Vyvolilsi na mušku jednu z nejpitvornějších v osobě po- trhlého pseudomodernistického básníka Jary La buťky. Nemohl z komické figurky učiniti nie nežli fraškovitou karikaturu, o níž jsem řekl jež v referátě po premieře, že není ani origináln ani zdařilá. Ale nikdo z tohoto žertovného ná- padu Jráskova nesoudil na jeho poměr k mlád. a k nové literatuře. o Též v rozmluvě rozšafného profesora Če pelky a mladého inteligenta Petra Vila v I. jed nání*) je několik satirických a polomickýeh nápadů Slarý pan profesor mluví o mládl zná- mým tónem. Jeho mládí bylo skutečné mládí neolrávené, ideální mládí, Kdežto nynější mládl Jaký rozdil! »Shaslo nadšení, není už ani lášky, « hori dobrý pan profesor. »A to je to nejborší. Ted omrzelost quasi panuje, nebo zas řráze: »vyži se!« Všechno nové a mladé není profesorov ještě pokrokem a táže se: »A měl bych proto, abych se zdál moder- ním, hanit všechno staré i to, co je dobrého a velkého a chválit všechno nové, i to, jak *) Alois Jirásek »Samota«. Divadelní hira třech jednáních. Nállalem J. O ty. Str. 23. —27.
Jiráskův Petro profesor Ted Jirásek
29 article
otravují naši mateřštinu, jak s ní obavně, bez citu pro ni nakládají? ... Mám nadšeně ve- lebit pěnu i bubliny, jak jdou s novým prou- dem a obdivovat jepice nad nimi? Obdivovaí ty, kteří stojí na břehu, jalové napodobitele bez svého rázu, domýšlivé kopisty, kteří křiči a mysli, že oni jsou ten proud, ta síla nových ti myšlenek ? « Zastance mladých Petr Vit jen cosi zdvo- řile namitá a vysvětluje, autor mu nepřiděli tolik výmluvnosti jako panu profesorovi. Cítíme, že Jirásek i ve své polemice, pro- nesené ústy profesora Čepelky, i ve své karika- tuře lékárnického příručího a básníka Jary mě na mysli jen ty komické zjevy duševního tajtr- lietví všelijakých pseudomodernistů, literárních friseurů a básnících příruči lékárnických, kteři dětskými žvasty chtějí reformovat literaturu jejiž jazyk uboze komoll. Proti těmto poseurům mládí a snobům mo- dernosti, kteři jsou maloměstšíl ve svém švihácle i ve své erudici, ať již zhulovují prášky ve venkovské lékárně, nebo okrašlují pražské me- sťácké salony, je namířená satira Jiráskova celkem dosti bonhomní. A přes to — nebo právě proto — by učiněn na Jiráska příkrý útok jedním z našich věčných mladých. Četli jsle rozhofčenou od- pověď Jiráskovu v našem listě. Zlý krilický výpad snad se dotkl autora »Samoty« jen z toho důvodu, že původcem jeho je Jeráskův kolega z Akademie, kde věčné mladý poeta patr k členům najvlivnějším a kde jeho slovo dovede si vynutiti respekt u starších pánů nesmrtejniků Na štěsti však na venek, mimo ovzduší po- radních sálů, besedníeh, spolkářských a kavár nických kroužků, neúčinkuje nijak, leda svou nehoráznosti a bezprostřední komikou. A proto mohl Jirásek minout útok p. Jary Hilberta jake projev méně důležitý. astellvo avolsnl oe aninone l oteno í sp nn
Petr Vita Jirásek Čepelka Jiráskův Jeráskův Hilbert
30 article Meiningenšti.
Meiningenšti. Požár dvorního divadla meiningenskéha je smut- ná událost, jež rozruší celý svěl. Byla to úctyhodná budova, klerá v dějinách evropského umění drama- tického si dobyla jednoho z předních míst a heslo „Meiningerští“ stalo se v lelech 70tých a S0tých miin. věku úctyhodnou tradicí a do značné míry hestem uměleckým — také u nás. Z historie divadla samého vybíráme jen několik dat: Zbudováno bylo v r. 1830 a olevřeno po nějakých průtazích teprve v prosinci r. 1831. V letech 70tých věvoda Jiří Meiningenský věnoval zvláštní pozornest záležitostem divadelnímni a pečlivou režií i realisticky věrným, do podrobnosti jdoucím scénováním začalo brzy meiningenské dvore ní divadlo debývati pronikové pověsti. Mecenášskou munificenci panujícího knižete na režii a zvláště na enscmblově propracování souhry kladeny zvýšsné umělecké požadavky a brzy hra Meiningenských zna- menala nový styl v divadelním umění Jejich prc- slulé občasné cesty po Evropě v lelech 1876—-1890 za ředitelství Cronegkova způsobily liotovou re- voluci v režii, ve scénování, v historicky věrněm koslumování, ve vysližení všech detailů, milieua zviášť v ovládání velké a složité koniparserio. V dolě rozkvětu Meiningenských byli u nich také naši ne- zapomenutelní manželé Bittneř o vi.
Meiningenský Evropa Meiningenský zno
31 article
Principy, jež kdysi umělecké snažení Mcluln- gonských ve skutek uvádělo a jimiž musilo výbo- jovávati užnání, působily velmi blahodárně na. seéni- cké umění nejen v Německu, nýbrž i za hranicemi německými, všude v Evropě. Také u nás. I někteří naši režiséři byli přímo žáky Meiningenských a vyznavači jejich uměleckých principů. Ty jsbu dnes již nojen všeobecně přijaty a uznávány, nýbrž stavilo se na nich dále a pokročilo se od nich daleko — soulěžně ovšem i s vývojem dramatického umění samotného, jež od dramatu realistického pokrot ilo k dramátu symbolickému, problému psychologickému. Dnes už nikoli Meiningenští, nýbrž Moskovšti jsou průkopníky nového umění scénického Dřívější slávná družina Meiningenských., vylo- navši svoji průkopnickou práci, pomalu se rozpadala, až zanikla. V lelech 90tých již dvorní dovadlo v Míci- ningách umělecky nijak a ničím nevynikalo pad prů- oe ao vaoo s dmul ei
Meiningenský Německo Evropa Mík