1
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
V Praze, v sobotu 7. března 1903.
Praha
7
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ae:
v Praze v administrai
a nisle . . . .
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškou
na měsl
n dtvt lta . . . . 7 K 60 k
ve filislkácha
. 2 K 80
na měslo . .
P'oštou:
na nisíe
na. . : : kook
s dvojí zlsllkoa
a něsí
rt a . . . kei
Praha
8
article
Nová mezinárodní otázka.
Nová mezinárodní otázka.
Kdežto do nedávna zájem diplomacie
byl obrácen k otázkám, jež se týkaly Středo
zemního moře a jeho obvodu, v jehož pozadí
vedle otázek balkánských, zvláště pak make-
donské, velmi se přiostřila otázka marocká
kdež Francie po dohodě algecirasské nyní již
po sedm měsíců dosud s malým úspěchem
se snaží zjednati pořádek brannou mocí
přibývá od konce minulého roku otázek, jež
se vynořují na severu evropském, jakožto
mezinárodní důsledky odloučení Norska o
Švédska.
Bylo přirozeno, že slabé poměrně Norsko
se příčínilo, aby si zjednalo zabezpečení své
neodvislosti a to tím více, že vznikly
v kruzích diplomatických pochybnosti, zda-l
nadále má ještě závaznou platnost smlouva
z r. 1855, kterouž západní mocnosti zaručily
celistvost území spojených královstv
Norska a Švědska.
Z úvah těchto dospělo se k diploma
tickému jednání, by celistvost území králov
ství norského byla jinak zaručena a vyjedná
vání se vedlo se všemi severoevropskými
velmocemi, totiž s Ruskem, Německem,
Anglií a Francií o smlouvě, kterouž by se
upevnilo nově, samostatné postavení Norska.
Smlouva byla, jak známo, těmito velmocemi
ujednána a dne 2. listopadu 1907 v Kri-
stianii podepsána, s obmezenou platností na
deset let a s výhradou výpovědí do dvou let
než se ukončí, jinak by se pokládala za
prodlouženou od deseti do deseti let.
Středa
Francie
Norsko
Švédsko
Rusko
Německo
Anglie
Kri
9
article
Švědsko neúčastnilo se tohoto jednání,
ale když bylo ukončeno, počalo pociťovati
samo nejistotu svého nového postavení a
dalo podnět k nové diplomatické akci, jež
směřuje k zabezpečení posavadního stavu na
pobřeží Severního moře, tudíž zejmena zájmů
menších států pobřežních, k nimž tu náleží
i Dánsko a Holandsko. Protože smlouva tato
by zvláště Holandsku byla na prospěch
zabezpečovala je zejmena i proti případným
záluskům říše německé, domnívají se v Ně
mecku, že to byla asi Anglie, jež našeptala
Švedsku, aby otázkou zabezpečení statu quo
na Severním moři hnulo.
Záležitost tato jest v plném proudu
diplomatické akce, a anglická »Westminst
Gazette« oznámila, že ji radostně uvítaly
Dánsko i Belgie a Norsko, ač jejich ne-
utralita jest již zaručena, rovněž pak že
přišla velice vhod republice francouzské
Méně potěšení dle všeho mají z této akce
v Německu, a že postup její není dosud
valný, tomu zdá se nasvědčovati i zpráva
že královští manželé holandšti se chystaj
na návštěvu do Londýna.
Ve spojení s akcí o zabezpečení Norsk
a posavadního stavu v Severním moři vyno-
řila se však ještě další nová olázka, zrušen
zákazu ve smlouvě pařížské z r. 1855 ob
saženého, že Rusko nesmí opevniti ostrovy
alandské.
nr
V důsledku smlouvy o zabezpečení
územi norského a rozluky Norska a Švédsk
prohlásilo totiž Rusko, že pokládá smlouvo
pařížskou za bezpředmětnou, ježto fakticky
přestala pokud se týče spojených královstv
Norska a Švědska trvati, takže by takto
závazek jeho, neopevniti ostrovy alandské
pozbyl svého významu.
Zároveň prohlásilo Rusko, že naprosto
nechová úmysl opevniti tyto ostrovy, ale že
pominutí onoho závazku spojuje s akcí ve
příčině Soverního moře v tom smyslu, že
Švédsk
severní moře
Dánsko
Holandsko
Anglie
Belgie
Norsko
Německo
Londýn
Rusko
Westminst Gazette
Soverní moře
10
article
posavadní stav nemá se vztahovati i na
konvenci ve příčině alandských ostrovů,a
to tím spíše, že jak Anglie tak Francie
pokládají smlouvu z r. 1855 za zrušenou
novou smlouvou o celistvosti Norska.
Názor svůj mimo to Rusko opírá
o zkušenosti posledních let, jež nabylo z
značné podloudné dopravy zbraní, takže má
zapotřebí rozmnožiti své strážní stanice
v oněch končinách a kromě toho že se ne-
snáší s jeho postavením, aby i na dále bylo
vázáno smlouvou, jež pozbyla jinak své
platnosti.
Závazek neopevňovati alandské ostrovy
byl ujednán jakožto zvláštní dodatek ke
smlouvě z r. 1855, kterýž byl tehdy pode-
psán kromě Ruska pouze Anglií a Francií,
takže formální uznání neplatnosti jeho závisí
vlastně jediné na těchťo dvou velmocech.
Jest pochopitelno, že Švédsko jest do
jisté míry znepokojeno ruským stanoviskem.
protože poloha alandských ostrovů jest velmi
důležitá a veřejné mínění švédské podezřívá
Rusko, že by mohlo je opevníti, kdyby i for-
málně byl zrušen posavadní jeho závazek.
Alandské ostrovy leží totiž v Baltickém
moři a ovládají vchod do zálivu Čuchon-
ského a Botnického; od Švědska jsou vzdá-
leny 55 kilometrů. Na ostrově Bomarsund
stávala ruská pevnost, již ve válce krymské
dobylo spojené loďstvo anglické a francouzské
Moře kolem ostrovů těch zamrzá pouze na
krátkou dobu, ostrovy pak mají výtečné pří-
stavy, jež se mohou státi silnou oporou lod-
stva, kdyby byly opevněny.
Proto snaží se Švédsko uniknouti poža-
davku ruskému a namáhá se, aby dostalo
pro své stanovisko podporu Německa. Ně-
mecko samo však přímo zakročiti nemůže.
poněvadž závazek Ruska smluven byl, jak
již vzpomenuto, pouze s Anglií a Francií.
Anglie
Francie
Norsko
Rusko
Švédsko
Německo
Bomarsund
11
article
Ale obě tyto mocnosti nalezají se nyní v přá-
telském poměru k Rusku, a třeba nechtěly
se postaviti proti Švédsku, s nimž zvláště
Francie ode dávna udržovala příznivé styky.
bude jim nesnadno neuznati i ve příčině
Ruska důsledky zrušení smlouvy z r. 1855.
Proto obě tyto velmoci se přičinují, aby do-
sáhlo se dorozumění mezi Švědskem a Ru-
skem. Dle »Tempsu« vyskytla se myšlenka
dohody v tom smyslu, že Švédsko svolí, aby
závazek Ruska odpadl, kdežto by Rusko pro-
hlásilo, že nepřikročí k opevnění alandských
ostrovů.
Dle »Dagbladetu« bylo by Švědsko
ochotno vyjednůvati se západními mocemi,
aby se mu dostalo za starší smlouvu jinaké
záruky.
Dosud ve věci této nenastalo sblížení
ale jest zřejmo dle hlasů časopisů ruských.
že Rusko ve věci této nechce si znepřáteliti
Švédy.
Nejnověji věnují německé listy otázce
této mimořádnou pozornost; zvláště je mrzí.
že by se mohla vyříditi — bez Německa
Horlivě proto dokazují, že dodatek o aland
ských ostrovech jest součástí pařížské
smlouvy, již spolupodepsaly i Rakousko-
Uhersko, i Prusko, a upozorňují, že vlastně
ještě se žádné strany nebyla položena otázka
tak, že by Německo ne mělo formálně práva
do řešení její zasáhnouti.
Ale ve věci samé působí otázka aland-
ská Německu nemalé rozpaky. Kdyby se do
ní nevmísilo a ponechalo ji v rukou Anglie
a Francie, leká se toho, že by Švédové za-
nevřeli na ně. Jinak však nemohou v Ně-
mecku nepociťovati, že v otázce alandské
možno zaujati pouze stanovisko, jež přihlíží
k povšechné situaci mezinárodní a že ji lze
řešiti pouze ve smyslu tomto.
A toto povšecbné stanovisko radí Ně
mecku, aby anglický vliv nenabyl naprosté
převahy v politice ruské.
Švědsk
Švědsko
Švéda
Rusko
Švédsko
Francie
Německo
RakouskoUhersko
Prusko
Anglie
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídas, 6. března. (K. k.)
Rozpočtový výbor schválil ostatní po
ložky rozpočtu min. železnic.
Při pol. »Podíl státu na společné do
pravě«, resp. »čistém zisku soukromých
drah«, stěžoval si posl. Maštálka do nedosta-
tečné úpravy stanic velkých soukromých drah, ze-
jména u severozápádní a společnosti st. dráhy. Na
některých velkých nádražích není čekáren pro obe-
censtvo a restauračních místností používá se jako
čekáren. Přimlouvá se, aby zavedena byla doprava
osob na trati Dobrovice Dětenice (čes. obch. drah)
bylo povoleno reexpediční řízení skladišť eukrovar
v Mělníce a tarify spol, st. dráhy uveřejňovaly se
také česky.
Debata o pol. »Poštovní a telegraf n
ústav« byla zahájena rel. Prochaskou. Po-
jednal o zvýšení poštovních tarifů a přimlouval se
za zlepšení hmotných poměrů všech tříd poštovního
a telegrafního personálu, za 35letou službu, za vy.
daní služební pragmatiky, stanovení práva na do
volenou a za zachovávání nedělního klidu.
Posl. d'Elvert dovozoval, že poštovnietví musí
říditi se kupeckými zásadami. Žádal odstranění ne-
švarů, pokud jde o osvobození zásilek od poštov-
ného, dále aby se dbalo oprávněných požadavků zři
zenců. Konečně plal se, jak použito peněz na úpravu
telefonní sítě.
Posl. Malik nalehal na vydání služební pragma
tiky, zrušení tajné kvalifikace, úpravu postupových
poměrů a dovolené a zavedení 35lelé služební doby
Dále žádal úpravu telefonní sítě a zvýšení provise
z prodeje poštovních cenných známek.
Maštálek
Posl
Elvert
Malik
Dobrovice
Dětenice
Mělník
13
article
Posl. dr. Hofmann-Wellenhof přimlouv
se za zlepšení hmotného postavení úřadníků a zřl
zenců a navrhl reformu organisace poštovní správy.
poukazuje k tomu, že jednotlivé okresy poštovníe
ředitelství, jako prý na př. pražský, jsou tuze velké.
Poslanec dr. Kramář připoušti oprávněnosl
mnohých požadavků, o nichž referováno, avšak roz-
množení požadavků, jež maji býti z rozpočtu hrazeny.
je velkou překážkou, aby vyhovělo sa všem přáním.
Správa není praktická, je tuze mnoho personálu
a proto nelze splniti oprávněné nároky. Nutna je po
moc poštovním oficiantům, pročež nabádá vládu, aby
učinila vše, co možného. Také přání poštmistrů sluší
vyhověli. Zadá ministra, by vyjednával se zástupci
poštmistrů, aby nemyslili, že rozheduje se o nich bez
nich. Přimlouvá se také za konceptní úřadníky. Kon-
statuje, že v Čechách jsou postupové poměry poštov-
ních úfadníků nejhorší. Litaje, že nastala přestávka
v postátňování pošlovních úřadů; v Čechách třeba
pokračovati v této akci. Zminiv se o stížnostech tele-
grafních úřadníků do nového systému přijímání tele-
gramů, žádal ministra, by dal se o tom informovat
zúčastněnými úřadníky.
Poslanec dr Stetnaander pobřešoval, že e
zpravodaj nezmínil o nák dech na požadavky, jež on
zastává. Poštovní správa zaměstnává mnoho a drahého
personálu, Ma se klásti větší důraz na jazykové zna-
losti poštovních úřadníků. Doufa, že telefonní poplatky
budou vhodně upraveny.
Poslanec Seitz přimlouval se za zvýšení pro
visí z prodeje poštovních známek a žádal zavedení
časového postupu u poštovních úřadů a vydání slu-
žební pragmatiky.
Přiští schůze bude zejt ra.
Posl
doktor
Hofmann
Wellenhof
Kramář
Stetnaander
ma
Seitz
Čechy
Kon
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. března. (Maďaři pro od
strnění delegací.) Spor o zvýšení dá-
stojnických platů oživil v Uhrách staré přán
strany neodvislosti, aby se delegace jako sam-
statný parlamentní útvar zrušily a společné otáz
ky říšské se vyřizovaly v obou parlementech
stejně, jako otázky vnitřní. Košutovský „Mag-
Orsz.“ upozorňuje stranu neodvislosti opětně na
tuto její starou zásadu a odůvodňuje své upo-
zornění tím, že se nesrovnává se suverenitou
uherského státu, když se povolení úvěru na spo
lečné potřeby činí zásilým od souhlasu korporace
cizího státu. Náklad na společné potřoby má
Maďar
Mag
Orsz
Praha
Uhry
15
article
určovati a přímo povolovati uherský sněm, je-
muž náleží také dozor na správu vnějších a vo-
jenských věcí.
V Praze, 6. března. (Proti německé
mu souručenství.) Orgán rakouské hierar
chie, „Vaterl.“, zrazuje opětně stranu křesťan-
sko-sociálnou od spolku s liberálnými Němet
Chápe se výroku Schrafflova, který prý nemůže
pochopiti, jak Čechové v delegačním výboru
mohli hlasovati proti jeho návrhu. „Vaterl.“ upo-
zorňuje Schraffla, že proti němu hlasovali také
Poláci a Jihoslované před hlasováním odešli, což
prý přímo ukazuje na tvořící se slovanský blok
proti bloku německému. Budou-li se křesťanšt
sociálové nutiti do spolku s liberály, utvoření
slovansko-románského bloku stane se nezbyt-
nosli. Samotným l.resťanským sociálům Slované
by prý důvéřovali (?), ale ve spolku s liberály
budou křesť. sociálové sírženi do víru, v němž
národní šovinismus bide vyknzovati politieký
směr, nikoli však věcná úvaha. To prý si mají
vůdcové křesťanských sociálů rozmysliti.
V Praze, 6. března. (Německý soci-
alistický orgán proti chebským
soudeům.) Vídeňská „Volkstribüne“ uznává,
že Stremayrova nařízení platí od r. 1880 a dle
nich česká podání po eelých 28 let bez námitky ně-
meckými soudci byla přijímána a vyřizována. „Na-
jednou — praví dále — napadlo jednoho něme-
ckého soudce v Chebě, odmitnouti české podání.
Schrafflův
Čecho
Polák
Jihoslovan
Slovan
Stremayrův
Praha
Cheba
16
article
Vznskl přirozeně poplach na všech koncích. Jest
zcela zřejmo, že nebylo důvodu pro takový obraí
po 28leté praxi a případ je tím škaredější, že
týž soudce nejen česky umi, nýbrž ještě dvě
neděle před obratem česky úřadoval. Spor se
přiostřuje tím, že i jiní němečtí soudcové po
špalném příkladu chebském činí totéž a odmi-
tají česká podání. A ačkoli nejvyšší soud jejich
nálezy jako nezákonné zrušil, trvají ve svém
odporu proti českým podáním . ..
V Praze, 6. března. (Barabášovy do
jmy z Rakouska.) Předseda uherské dele-
gace má Rakousko, s nímž se poprvé blíže se-
známil za dob delegačních, za zemi neobyčejně
bohatou a šťastnou, s níž Uhrám těžko bude
zápasiti. Vyslovil se v ten smysl v rozhovoru
s uherskými poslanci v pešťské sněmovně.
„V Rakousku — děl — člověk teprve nabude
pojmu o moci a bohatství státu, jehož základem
je rozvoj hospodářských. sil a spolu si učiní po-
jem o chudobě a opozdilosti naší země ... Kdo
vidí práci, píli a bobatství lidu za Litavou, toho
maně napadne myšlenka, že 48 a 67, o něž se
neustále přeme, nemají takového významu, aby
mohly bíti politickou základnou. S těmito zbra-
němi nevyřidíme proti Rakousku ničeho. Obě
ta hesla musejí zmizeti a místo stran osmačtyři
cátníků a sedmašedesátníků musí nastoupit
nová strana, stojící na základě hospodářském
Jen taková strana — dodal. Barabáš — bud
se moci měřiti s Rakouskem. Uhry budou tak
dlouho odsouzeny k malomoci, dokud se jejich
hospodářské otázky budou posuzovati se stan
viska státoprávního.
Barabášův
Barabáš
Praha
Rakousko
Uhry
17
article
Ze Záhřeba, 4. březná. (Po volbách.
Nový chorvatský sněm je svolán, jak žádá ústa-
va, na den 12. t. m. Starý sněm byl totiž roz-
puštěn 12. prosince a dle zákona nový sněm
musí se sejiti nejdéle za 3 měsíce po rozpušténí
starého sněmu. Bar. Rauch odjíždí právě do
Pešti, aby referoval dru. Wekorlovi o své poráž-
ce a vyžádal si instrukce pro sněm. V kruzích
oposičných postavení Rauchovo pokládá se za
tak otřesené, že se na delší dobu nemůže na
svém místě udržeti, ba jsou pochybnosti, bude-l
ještě bánem, až se sejde nový sněm. Závisí to
od výsledku pešťské cesty a po případě nového
slyšení u panovníka. Rauch žádal už dříve, aby
byl zmocněn rozpustiti nový sněm, o němž před-
v drobném predrilt
ranní čisle o sobě . . . za 8h
odpoledni
. . . . sa 2 k
Ve dllalkách na vankoví
zanní čislo, . . . .
sdpolodní
. . . . . . tt
Inserat
plati se hotevě papřež.
Předplacení a Insosty příjimá dminl-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též radakce
UEskárne a vkpedie „Národnich Pistů“
Lskopisy se neraeejl
Rauch
Wekorl
Rauchův
Národnich
Lskopisa
Záhřeb
Pešť
Marlanský ulice
18
article
vídal, že bude oposičný, ale jeho žádosti nebyle
vyhověno. Nyní předloží prý nové plány a od
jich přijetí neb zamitnuti bude záviséti, se-
trvá-li nadále v úřadě, nebo podá-li demisi hned
nyní.
Koaliční většina nového sněmu se již usta-
vila jako společný klub. Za předsedu si zvolila
Grgu Tuškana, za jeho náměstky dra. Ma-
žuraniče a Muačeviče (Srba). Do výkon-
ného výboru zvoleni zástupei všech čtyř ko-
aličných stran a poslanec Supilo, stojící mimo
strany.
O vládní porážce při volbách rozpovídal se
velice upřímně odb. přednosta Crnkovič
v rozmluvě s jedním novinářem. Vláda byla prý
dle referátů vrehních županů přesvědčena, že
dobude 16 až 18 mandátů. Spoléhala zvláště na
radikálné Srby, kteří jí byli obzvláště vřele do-
poručení pešťskou vládou. Ale Srbové prý vládu
ošemetně sklamali. Za to vláda zná nyní dopo-
drobna náladu země proti Uhrám a ví, že také
úřadnictvo chorvatské smýšlí protivládně.
Za takových poměrů odb. předn. Crnkovič právem
pochybuje, že Rauchova vláda bude moci pra-
covali se sněmem, v němž koalice má většinu.
Tuškan
Srba
Supit
Rauchův
Ma
Uhry
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 6. března,
Praha
21
article
Tužby mariavitů.
Reformátoři polského katolicismu, maria-
vité, podali ruské vládě žádost, aby jim úřádně
dovolila zříditi „Svaz mariavitů“, jehož účely
jsou náboženské r hospodářské otázky. „Svaz
mariavitů“ zvláště usiluje, aby obci věřicíeh
vráceno bylo právo voliti si kněze, kteréžto prá-
vo kátolická církev zrušila; 2. aby kněžím za-
pověléno bylo užívati všech vnějších altributů;
3. aby kněží byli placeni pouze obcemi svých
věřicích a nikoli státem; 4. aby dovoleno bylo
zakládati mariavitské obce na základě křesťan-
ského socialismu.
Alkohol v Rusku a v Anglii.
V Anglii je nyní 95.000 prodejen lihových
nápojů; v to nejsou zahrnuty kluby, kde je kou-
sum lihových nápojů stejně značný, a snad znač-
nější. V Rusku kromě Sibiře bylo r. 1903 liho-
vých prodejen 65.237, tedy dvě třetiny čísli e
anglické, při čemž dlužno nezapomenouti,ze
prostranství evropského Ruska je sedmnáctkrát
větší než Anglie a počet obyvalelstva třikrat
Svým časem uvedli jsme číslice o tom, že
i v Německu je konsum alkoholu větší, než
v Rusku,
Anglická sněmovna právě rokuje o Asqui-
thovu návrhu zákona, aby nejvyšší číslice liho-
vých prodejen v Anglii byla stanovéna na 32.000.
a co nad to, aby bylo státem od majetníků vy-
koupeno 14násobným kapitalisováním čistého
ročního zisku. Obchody lihové, které by nebyly
během 14 let státem vykoupeny, přešly by samy
sebou v jeho majetek; při tom se předpokládá,
že po čtrnáctiletém působení takového obchodu
majelník joho vydělal takovou sumu, že nebude
poškozen, bude-li mu obchod státem odňat.
Lihová reforma anglická velmi se podobá
ruskému postátnění prodeje vodky.
Rusko
Anglie
Sibiř
Německo
23
article
Japoncí nespi.
24
article
Nebezpečí války japonsko-americké je na
nějakou Uobu zažehnáno, neboť žádný z obou
soupeřů není ještě na ni připraven. Přes to, že
Japonsku je třebr po válce s Ruskem zolavené,
nolzo se domnívati, že by se do války s Rluskom
nepustilo po druhé, kdyby Rusko mělo válku
v Evropě nebo na blízkém Východě, s Tureckem.
Rluskom
Japonsko
Rusko
Evropa
blízký východ
Turecko
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. března 1909
HI. (Pele-měle.) To jsme se zase letoa
nalančili! Jsem již rád, že je tomu karnevalo-
vému hýčení konec, a že se mohu vzpamatova
a dle přikazu církve věnovati se kajícnému roz-
jimání.
Letošní karneval byl velmi dlouhý a blázni
vější nežli kterýkoliv z předešlých, neboť mimo
různé maskované a decolletované kratochvíle
pestré reje šaškovské, v niehž zabouřila se i lehká
mysl česká, poskytl nám masopust též roz
marné a bujné divadlo volebního boje.
Confetli nejzvučnějších frází a nejšťavna-
tějších nadávek házeli si na hlavy političtí pol-
einellové a harlekýni. Ale bylo to vše neškodné.
jen tak pro švandu. Bezstaroslně se tančilo
volilo o letošním karnevallu. Na konec prohlásili
všichni volební zápasníci, všechny vyrukovavš
strany, že jsou spokojeni s výsledkem. Utěšená
nálada rozprostřela se nad polilickými tábory
ku podivu odevšad zaznival hilshol vítězoslávy
a vůdcové vydávali man festy prodehnuté po-
no
vznešeným optimis mem.
Je vidět, že již hodně vydržíme. Ani po
tom nekonečném masopustu, ani po jeho vel-
bách nikdo nemá kočičinu. Zdá se, že jsmese
již prolančili tim nejhorším a že naši političt
předtanečníci so svou osvědčenou elegancí po-
vedou národ k štěstí a novým vymoženostem
jako slavnostně křepčlcí David s harfou.
Z karnevalového humoru volebního uvizla
mi v paměti originální episoda ze schůze voličů,
kde jistý korteš okázal na kandidáta druhé
strany a zvolal:
»Náš kandidát ovšem nemůže se honosit
tak vypaseným břichem!«
Dosud kortešové a agitátoři okazovali na-
nejvýše na kapsu protikandidátovu. To bylo
théma často dosti vděčné, zejména bylo li zpra-
cováno s dostatečnou obrazotvornosti.
Pele
Praha
divadlo volební boj
26
article
Ale to je ukázkou nových mravů, našeho
veřejného života, jehož potěšilelné zušlecbtění
a zeivilisování jsme vůbec konstatovali při po-
sledních volbách. Trochu zaokrouhlený embo-
point a zdravá, plná tvář kandidáta, odrážející
se usměvavě od asketické vychrllosti jeho sou-
peře, způsobila, že kandidát blahobytného ze-
vnějšku byl prohlášen za jednoho z těch sna-
živců, kteři chtéjí se vyšpibati po zádech volič-
stva k úřadům a tučným synekurám atd. atd.
Kralodvorský agitátor na rozdíl od Csesara
nemá důvěru k lídem objemnějšího a kulatěj-
šího zevnějšku. A stačil mu pouze pohled na
vestu kandidáta s druhé strany, aby tohofo muže,
jehož inteligence je tak všestranná, jeho duch
tak moderní, snažil se uvésti v opovržení
posměch shromáždéní jako »šosáka, trjícího
z mozolu ubohého lidu«, jak zní známá Iráze.
Na štěstí podobné přiliš demagogické argu-
menty ještě nerozhodují u voličů v okresu ná-
chodském, kteří se především zajímali o mozek
a duševní schopnosti kandidátů a zvolili toho.
kdo jim imponoval nejen svými tělesnými pů
vaby, ale též bystrosti a jasností svého slova
svým širokým, evropským rozhledem.
27
article
Víru v demokratismus a pokrokovost po-
slance za Náchod neotřese groteskní posuněk
agitátora z kralodvorské schůze, upozorňujíeí
lid na fysiekou vlastnost, jež pouze svědčí o do-
brém zdraví a zachovalosti mladého politikaa
finančnika. A rovněž pranic nepadá, aspoň v na-
šich nepředpojatých očích, na váhu, že jeho
konkurent váží o nějakých 30 kg měně. Proto
není menší jeho vážnost. Víme, že nezhubl ná-
sledkom života, jaký vedl Cassius nebo Césare
Borgia, víme, že mnoho pracoval a strádal,
máme úetu k jeho talentu i přesvědčení, ale ne-
můžeme připustiti nový volební styl, který za-
vádí jeho přilíš náruživý korteš, jehož theorie
je velmi pochybená a historií vyvrácená.
Mirabeau, tribun Velké Revoluce, i Gam
betta, zakladatel tretí republiky, vynikali jestě
imposantnějšími objemy tělesnými, nežli nový
poslanec náchodský
Jiráskova »Samota« byla velkým úspěchem
i velkým překvapením. Autor histurických obrazů
románových i dramatických, jenž nejdále se při-
blížil k naší době ve svých rozkošných povid-
kách rokokových a ve svém dojemném ličen
českého probuzení, pojednou se ocitl v ovzduši
dneška, ve společnosti moderní. Jirássk jest
jedním z nejsilnějších tvůrčich duchů české li-
teratury. Pracuje neunavně a pravidelně ve svém
mohutně založeném dile, jež má tu soustředěnou,
soustavnou jednotnost jako dílo Waltera Seolta
Balzaca, Dickensa, Zoly, nejproduktivnějších to
spisovatelů, kteři se podobají umělcům renais-
sance, zobrazujícím tisíce figur na nesmírných
freskách.
ve o
Cassius
Borgia
Mirabeau
Jiráskův
Seolt Balzac
Dickensa
Zola
Náchod
kg
28
article
»Samota« je zajímavým a roztomilým inter-
mezzem v díle Jiráskově. A když autor »Proii
všem« pohlédl do naší doby, uznal za dobré
říci též své mínění jeji směšnostem. Vyvolilsi
na mušku jednu z nejpitvornějších v osobě po-
trhlého pseudomodernistického básníka Jary La
buťky. Nemohl z komické figurky učiniti nie
nežli fraškovitou karikaturu, o níž jsem řekl jež
v referátě po premieře, že není ani origináln
ani zdařilá. Ale nikdo z tohoto žertovného ná-
padu Jráskova nesoudil na jeho poměr k mlád.
a k nové literatuře. o
Též v rozmluvě rozšafného profesora Če
pelky a mladého inteligenta Petra Vila v I. jed
nání*) je několik satirických a polomickýeh
nápadů Slarý pan profesor mluví o mládl zná-
mým tónem. Jeho mládí bylo skutečné mládí
neolrávené, ideální mládí, Kdežto nynější mládl
Jaký rozdil!
»Shaslo nadšení, není už ani lášky, « hori
dobrý pan profesor. »A to je to nejborší. Ted
omrzelost quasi panuje, nebo zas řráze: »vyži
se!« Všechno nové a mladé není profesorov
ještě pokrokem a táže se:
»A měl bych proto, abych se zdál moder-
ním, hanit všechno staré i to, co je dobrého
a velkého a chválit všechno nové, i to, jak
*) Alois Jirásek »Samota«. Divadelní hira
třech jednáních. Nállalem J. O ty. Str. 23. —27.
Jiráskův
Petro
profesor
Ted
Jirásek
29
article
otravují naši mateřštinu, jak s ní obavně, bez
citu pro ni nakládají? ... Mám nadšeně ve-
lebit pěnu i bubliny, jak jdou s novým prou-
dem a obdivovat jepice nad nimi? Obdivovaí
ty, kteří stojí na břehu, jalové napodobitele
bez svého rázu, domýšlivé kopisty, kteří křiči
a mysli, že oni jsou ten proud, ta síla nových
ti
myšlenek ? «
Zastance mladých Petr Vit jen cosi zdvo-
řile namitá a vysvětluje, autor mu nepřiděli
tolik výmluvnosti jako panu profesorovi.
Cítíme, že Jirásek i ve své polemice, pro-
nesené ústy profesora Čepelky, i ve své karika-
tuře lékárnického příručího a básníka Jary mě
na mysli jen ty komické zjevy duševního tajtr-
lietví všelijakých pseudomodernistů, literárních
friseurů a básnících příruči lékárnických, kteři
dětskými žvasty chtějí reformovat literaturu
jejiž jazyk uboze komoll.
Proti těmto poseurům mládí a snobům mo-
dernosti, kteři jsou maloměstšíl ve svém švihácle
i ve své erudici, ať již zhulovují prášky ve
venkovské lékárně, nebo okrašlují pražské me-
sťácké salony, je namířená satira Jiráskova
celkem dosti bonhomní.
A přes to — nebo právě proto — by
učiněn na Jiráska příkrý útok jedním z našich
věčných mladých. Četli jsle rozhofčenou od-
pověď Jiráskovu v našem listě. Zlý krilický
výpad snad se dotkl autora »Samoty« jen z toho
důvodu, že původcem jeho je Jeráskův kolega
z Akademie, kde věčné mladý poeta patr
k členům najvlivnějším a kde jeho slovo dovede
si vynutiti respekt u starších pánů nesmrtejniků
Na štěsti však na venek, mimo ovzduší po-
radních sálů, besedníeh, spolkářských a kavár
nických kroužků, neúčinkuje nijak, leda svou
nehoráznosti a bezprostřední komikou. A proto
mohl Jirásek minout útok p. Jary Hilberta jake
projev méně důležitý.
astellvo
avolsnl
oe
aninone
l oteno í
sp
nn
Petr Vita
Jirásek
Čepelka
Jiráskův
Jeráskův
Hilbert
30
article
Meiningenšti.
Meiningenšti.
Požár dvorního divadla meiningenskéha je smut-
ná událost, jež rozruší celý svěl. Byla to úctyhodná
budova, klerá v dějinách evropského umění drama-
tického si dobyla jednoho z předních míst a heslo
„Meiningerští“ stalo se v lelech 70tých a S0tých miin.
věku úctyhodnou tradicí a do značné míry hestem
uměleckým — také u nás. Z historie divadla samého
vybíráme jen několik dat: Zbudováno bylo v r. 1830
a olevřeno po nějakých průtazích teprve v prosinci
r. 1831. V letech 70tých věvoda Jiří Meiningenský
věnoval zvláštní pozornest záležitostem divadelnímni
a pečlivou režií i realisticky věrným, do podrobnosti
jdoucím scénováním začalo brzy meiningenské dvore
ní divadlo debývati pronikové pověsti. Mecenášskou
munificenci panujícího knižete na režii a zvláště na
enscmblově propracování souhry kladeny zvýšsné
umělecké požadavky a brzy hra Meiningenských zna-
menala nový styl v divadelním umění Jejich prc-
slulé občasné cesty po Evropě v lelech 1876—-1890
za ředitelství Cronegkova způsobily liotovou re-
voluci v režii, ve scénování, v historicky věrněm
koslumování, ve vysližení všech detailů, milieua
zviášť v ovládání velké a složité koniparserio. V dolě
rozkvětu Meiningenských byli u nich také naši ne-
zapomenutelní manželé Bittneř o vi.
Meiningenský
Evropa
Meiningenský zno
31
article
Principy, jež kdysi umělecké snažení Mcluln-
gonských ve skutek uvádělo a jimiž musilo výbo-
jovávati užnání, působily velmi blahodárně na. seéni-
cké umění nejen v Německu, nýbrž i za hranicemi
německými, všude v Evropě. Také u nás. I někteří
naši režiséři byli přímo žáky Meiningenských
a vyznavači jejich uměleckých principů. Ty jsbu
dnes již nojen všeobecně přijaty a uznávány, nýbrž
stavilo se na nich dále a pokročilo se od nich daleko
— soulěžně ovšem i s vývojem dramatického umění
samotného, jež od dramatu realistického pokrot ilo
k dramátu symbolickému, problému psychologickému.
Dnes už nikoli Meiningenští, nýbrž Moskovšti jsou
průkopníky nového umění scénického
Dřívější slávná družina Meiningenských., vylo-
navši svoji průkopnickou práci, pomalu se rozpadala,
až zanikla. V lelech 90tých již dvorní dovadlo v Míci-
ningách umělecky nijak a ničím nevynikalo pad prů-
oe
ao vaoo s
dmul ei
Meiningenský
Německo
Evropa
Mík