ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 372f81f0-70c9-11dc-9b1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 103, place 58, org 16, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. září 1903.
4 masthead
Číslo 263
5 article
Posl. dr. Fožl (gener. řečník pro návrh): Naš strana měla, podávajíc pilný návrh tento, trojí účel- Především zmařit normální projednání vládní před- lohy a zmařit možnost kabinetu Körbrova chlubiti se takovými úspěchy a hlásati, že celý parlament, ne- vyjímaje ani zlých Čechů, leží u nohou vlády. Dru- hým cílem bylo, přivoditi situaci, která by donulila vládu, propustiti bez podmínky vojiny 3. roku dnem 1. října, budiž na základě enunciace sněmovny, budiž paragrafem 14. Konečně doporučovalo se užíti krát- kého sněmování nynějšího k tomu, aby vzhledem na postup uherských stran parlamentních také zá- stupci národů v této polovině říše dostali se ke slovu, zejmena, by naše strana měla možnost, náležitou kri- tikou poměrů panujících vrhnouti svělelný paprsek na propast, do které sřititi se musí co nevidět monar- chie, nezastaví-li se v čas a nebude-li pamětliva hi- storického poslání, které jest jediné zárukou exi- stence a šťastné její budouenosti. (Pochvala u Čechů.
Posl doktor Fožl Čecho
6 article
Věci dospěly v Rakousku tam, že vláda sam uspořádala zvláštní parlamentní předsta- vení. Neboť svolání říšské rady nestalo se za tím účelem, aby mohli býti rekruti propuštění nezávadně. nýbrž jen a jedině k tomu, aby minisírpresidentu se poskytla možnost vystoupiti na kolbiště jako gene- ralissimus rakouských národů a křiknouti na Maďary hromové quos ego! Mohlo se předvídati, že vyzývavá slova dra. Körbra dojdou mocného ohlasu v něme- ckých kruzích. Což však neciti tito páni, kteří hlásají válku proti Maďarům, že mezi událostmi v Uhrách a mezi spoustou, která způsobena byla v této sně- movně v letech 1897—99 je vniterná a příčinná souvislos!? (Souhlas.) Kde pak byli političti mravokárci, když obstrukce německé levice vyho- dila do povětří základy jejich ústavy totiž princip majority a tím zároveň parlament, je- dinou to záruku proti přemoci maďarské? Kde pak byli, když panovníkovi, který přece nechtěl konati nic jiného, než spravedlnost vůči nám, vnucovali za- hanbující kapitulaci?! Proto volám na ty pány: Masky dolů! Co dnes hlásají proti Maďarům, jest pokry- tectvím.
Maďar Rakousko Uhry
7 article
Že konflikt mezi občma sláty armádním rozkazem a manifestem císařovým, zvláště pak řečí Körhrovou. nebude urovnán, jest na jevě. Naopak! Je to lití oleje do ohně. Dějiny nebudou velebiti státní rozmyslnost oněch, kdož radili panovníkovi, aby vydal rozkar onen. Jen domýšlivá omezenost militaristická, která pokládá národy za materiál pro asseniní komise, jen slepota vojenského břínkala, který v neznalosti psy- chologie národů sešedivěl, mohla panovníka vydati situaci tak cxponované. Maďarský element má pevnou páteř. Buď se zažehná maďarský zmatek násilím. anebo po nějakém kolisání bude ústup. V obou případech budeme míti v nedaleké bu- doucnosti události, které budou novým oddilem v dějinách Rakouska. Posl. dr. Ellenbogen: Nenamitáme ničeho prou tomu Posl. dr. Fořt: Co se tkne nás, mohli bychom miti zadostiučinění, ba dokonce škodolibost. Cítíme však především bolest nad tím, že stát, k jehož vzniku přispěli my nejvíce, k jehož existenci přispíváme nej- většími obětmi na krvi a statcích, byl zatlačen slepotou politiků na esty, na kterých ženeme se vstřic bu- doucnosti, která nemůže býli názvána růžovcu.
Posl doktor Ellenbogen Nenamitat Fořt Rakousko
8 article
Zůstává nám ovšem útěcha, že jsme to byli my. kleří to předvídali. Zejmena Palacký ve svém díle „ldea státu rakouského“ osvěděil ducha v pravdě prorockéhc. Rečník na t v historických vývodech ukazuje na účinky centra- lisace a germanisační politiky a účinky jejich n Uhersko. Dospívá potom k otázce dualismu hospo- dářského a praví: „Jest nepochybno, že hospodářská pospolitost hude, přes všechny oběli s naší strany zrušena za nedlouho. Společné hospodářské územní. které má dvě střediska zájmová, ze kterých každě provozuje samosťatnou a ná- sledkem toho sobeckou politiku, jest protismyslně a musí dříve či později zaniknouti. Co děje se v posledních letech v Uhrách, jest úkazem, že také v oboru politického dualismu nade vší pochybnost již dlouho podrývavá práce je v produ. Již roku 1863 radil Bismark, aby Rakousko přelo- žilo těžisko své do Pešti. Dlužno doznati, že Uhersko hraje v oboru poli- tiky celé monarchie prvé housle a že my v této po- lovině říše máme jen radost platiti náklad na kon- cert. V této chvíli chystá se Uhersko zabrati také bran- nou moc. Kdyby se v Uhrách jednalo jen o to, vystoupiti proti zneužívání armá- dy k účelům germanisačním, a kdyby Madaři snažili se působiti k tomu, aby ve příčině jazykových práv dostalo se spravedlnosti veškerým národům v ar- mádě, nás Čechů dotkla by se tato snaha jen sympaticky. Také my jsme přesvědčeni, že armády nesmí býti zneužíváno ke germanisaci a že skutečnou zdatnost a vojenské úspěchy dlužno hledati v jiných momentech nežli v šablonovitém vtloukání ně- meckých hesel a floskulí. Ti, kdož míní, že vojín, jakmile obleče císařský kabát, má pollačiti svou in- dividualitu, konají zdatnosti armády služby nejhorší.
Zejmen Palacká Bismark Čecho Uhry Rakousko Pešť Uhersko můj Uhersko
9 article
(Souhlas u Čechů.) Prostý, národně uvědomělý vojín nezapomíná př tom nikdy, co naplňuje jeho duši a urážíte-li tohoto muže v jeho národních citech a pokořujete-li a proná- sleďujete-li ho, činíte něco, co jest zdatnosti armády nejvíce na úkor. Avšak účelem nynějšího hnutí Uhrách není pouze maďarisovati, nýbrž dosáhnouii laké jiných cílů. Maďaři nabyli rozhodujícího vlivu v ohoru zahraniční politiky a jest nyní samozřejmo, že usilují o to, zabezpečiti sobě také fysickou silu, kterou by se jim umožnilo v kritické chvíli vhoditi na váhy také svoji vojenskou, uherskou moc. Do- sáhnou-li Madaři tohoto cíle, potom jsme na počátku vývoje, na jehož konci monarchie nebude takovou. jakou jest nyní. Proto jest nezbytno spojiti všechny síly a zhudovati z národů v této polovině říše baštu, která byla by dosti silnou, aby čelila tomuto nebez- pečí. Jsou však mezi námi faktorové, kteří nelají se tím, že jest jim budoucnost Rakouska Hekubou a že jim záleží na budoucnosti Rakouska jen potud, poku Rakousko propůjčuje se k uspokojení hegemonisti- ckých choutek Němců. Jsou však laké elementy, kter postaviti chtějí stát na nový, pevný podklad. Ob tyto tábory musily by se napřed seřadili, aby zjednán byl modus, při kterém by zapustiti mohla kořeny druhá podmínka, která spočívá v sjednocení všech těch, jejichž politická a národní budoucnost a jejichž tradicionální ideje jsou sloučeny s rozkvětem čiléhoa mocného Rakouska. Zástupcové českého národa ně- kolikráte ukázali cestu, kterou rozřešení nynějších zmatků by se mohlo najíli. Nepodařily-li se tyto po- kusy, není to vinou českého národa.
Čecho Maďar Němec Uhry Rakousko
10 article
Jsme ještě daleko jakémukoliv polepšení nyněj- ších poměrů, naopak máme obavu, že bouře, která jest nyní v této sněmovně rozpoutána, ještě dále po- trvá. Musím však již dnes konstatovati, že ona pře- kážka, kterou jest zatarasena cesta ke zlepšení, ukli- zena býti musí. Tato překážka, tato skála, jmenuje se kabinet dra. Körbra. (Hlučný souhlas na lavicích če- ských.) Tento systém Körhrův není leč vtělením ví- tězné obstrukce německé v této sněmovně (Opětný souhlas.), jest to kabinet, který pod falešnou vlajkou nestranné vlády nečiní nic, leč že obstarává zájmy výkonného výboru německých stran, který si osvojl a též opětně a opětně prohlásil heslo, že nestane se národům druhým po právu nikdy, nedají-li k tomu milostivé svolení strany německé. Takový kabinel jest v odporu s podmínkami všelikého zlepšení, jest mrt- vým bodem, přes který se nedostaneme. Dokud tento mrtvý bod není překonán, nelze pomýšleti na zménu a uzdravění nynějších poměrů. (Hlučný souhlas, řeč- níku se gratuluje.) Rokování přerušuje se a se svolením sněmovny konají se doplňovací volby výborové, jež jsou na jednacím pořadu. Posl. Choc a spol. podávají pilný návrh na zř- zení veřejných národních škol a odhorných kursu živnostenských s českou vyučovací řečí ve všech okresích vídeňských pro učeníky české národnosti ve Vídni, Konec schůze v 6 hodin 45 minut večer; příši bude zejtra v 11 hodin dopoledne.
Posl Choc Vídeň německý stran
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. září. (Uherská krise.) O příští uherské vládě pronikly do veřejnosti dvě zprávy. Dle jedné má býti obnoven celý starý kabinet Khuenův a jmenování ministrů máse státi při nejbližší návštěvě Vídně ministerského předsedy hr. Khuena. Dle druhé zprávy nastaly však obtíže s mínistry Lukacsem a Wlas- sicsem, kteří prý do nového kabinetu vstou- piti nechtěji. Prvý z důvodů zdravotních, druhý proto, že se nesrovnává s politickým programem Khuenovým. Včerojší zvolání posl. Barabáše, že nevěří slovům královým, přimělo předsedu strany neodvislosti Fr. Košuta, aby své stanovisko vyložil ve svém orgáně „Egyetérteši“. Pišeť tam „Strana neodvislosti se usnesla, že bude národ- ních práv hájiti vážnými, rozmyslnými a důstoj nými projevy. Takové bylo jednohlasné usnesen strany. Proto nemohu schvalovati, když se prud- kostí jednotlivců toto usnesení maří. Naskytuje-l se příležitost, aby se podrobilo kritice jednán koruny, musí se to díti rozvážným a umírněným tonem. Naproti koruně nutno se rozhodně zdržo- vati všelikých prudkých výrazů. Ty věci jen škodí; strana neodvislosti trvá na stanovisku osobní unie, jest tedy stranou mon- archistickou a v jejím lůně není snal republikánských. Barabáš mluvil jedině svým jménem a jeho ostrý výpad mohl býti jen vý razem okamžitého roztrpčení.“ V Praze, 25. září. (Vojenské poža- davky česko-radikální.) K referátu o prvé schůzi říšské rady dodáváme požadavky jež ve své řečí vytknul posl. Klofáč. 1. Vojensk sbory mají se rozložiti uvnitř historiekých hra- nic jednotlivých království a zemi; čeští vojín mají se zařaďovati jen k českým sborům, opa- třeným českými důstojníky. 2. Jazyk velen u samostatných českých sborů, jakož i náležeji- cích k nim pomocných sborů má býti český
Khuenův Košut Pišeť Barabáš Klofáč Praha Vídeň Francie
12 article
Každý český důstojník má znáti jazyk německý každý německý důstojník některý jazyk slovan- ský, aby bylo umožněno vzájemné dorozuměn mezi různými sbory. 3. Vnitřním služebním ja- zykem u českých sborů má býti čeština; po dobně i u vojenských soudů. 4. Německé hlá- šení má se zrušiti. 5. Všechny publikaee a pro- klamace, určené pro mužstvo u českých pluků. mají býti české. 6. Na praporech českých pluk má se dostati místa znaku království českého. 7. Čech — ani důstojník — nemá býti zařa- dován k německým plukům. 8. Na vojenskýcl ústavech má se vyučovati netoliko českému ja- zyku, nýbrž i českým dějinám. 9. Zeměpisný ústav vojenský nemá komoliti na mapách české místní názvy. 10. Komolení jmen českých vo jáků má se odsouditi. 11. Schopným poddůstoj níkům má se umožniti postup na hodnost důstoj nickou. 12. Vojska nemá se uživati ku policej ním službám proti národním projevům a prol dělnictvu. O zdanění poplatnictva pražského s ohledem na vyměřování daní osobních.
Čechy
13 article
(Schůze Klubu voličů novoměstských.) Interessantní a každého poplatníka pražského s dotýkající předmět položil Klub voličů novo- městských na pořad včerejší své schůze, konané zadním salonu restaurace Choděrovy. Succus thematu shrnut jest v nadpisu referátu a prozrazuje předem proč účastenství na schůzi bylo tak četně. Vedle předsedy klubu, nám. starosty měst praž- ských dra. Karla Groše, místopředsedy ob. st. admin Ferd. Mellana a jednatele m. r. Schröttra do stavili se do schůze zem. posl. red. Anýž, z repre senlace městské pp. dr. Černohorský, Červe ný, dr. Frič, Havlíček, Košťál, Koubek Kovařovič, Němeček, Ticháček, geometr Zvěřina a Vaníček, jenž k přednášce se uvázal Kromě vyjmenovaných dr. Nejedlý, ríd. úč. Bolina přednosta dopravy Hojer, Stivín, velkoob. O lič. řed. Maděra a l.v Schůzi zahájil uvítáním přítomných a poukazem na interessantní thema předseda klubu, nám, starosty dr. Groš, který udělil slovo přednášejícímu, m. r. p.
Choděrův Groš Mellan Anýž doktor Černohorský Frič Havlíček Košťál Koubek Kovařovič Němeček Ticháček Zvěřina Vaníček Nejedlá Hojer Stivín Maděra
14 article
Vaničkovi. Týž, ujav se slova, vyložil v úvodu několika vě- tami význam slova daň, načež přikročil k pojednání o zásadách, na základě kterých se daně o sobn vyměřují a jakými berními břemeny jest poplat nictvo pražské zatíženo. Tak obnáší předpis na dla- ních reálních pro rok 1902 úhrnem 7,100.136 K, na daních osobních 3,740.473 K; vedle těchto daní osob ních a reálních zapravují ještě podníky povinné sklá dati veřejné účty do pokladny státní ročně 4.518.937 K. takže vlastně odvádí obyvatelstvo král. hl. města. Prahy bez předměstí do pokladny státní 15,359.547 K. Na přirážce zemské odvádí poplatnictvo pražské 7.005.00 K. přirážek obecních 2.500.000 K, školních 2,472.00 K, tedy okrouhle 12,000.000 K. Kdyby břemena tato byla rozdělena na obyvate stvo pražské dle počtu hlav, zaplatil by jeden každý obyvatel Prahy ročně 125 korun na daníci a přirážkách. Uveda pak rozdíl, jak zatíženo jest obyvatelstv pražské daní činžovní oproti obyvatelstvu měs předměstských, dále zmíniv se o nákladech n vydržování škol obecných a měšťan ských, předvedl tím v markantních rysech stručný ale jasný obraz břemen, jaká spočívají na bedrách pražského poplalniclva. Přistoupil potom k úvaze o berní reformě z roku 1896, svého času velebeně, která vstoupila v plat- nost v r. 1898. Před zavedením berní reformy bylo mnoho stížností, že daně osobní jsou příliš nerovno- měrně a tísnivě uloženy, že celé třídy zdanění uni kají, a rovněž že hřemena daní reálních jsou nesne- sitelně vysoká; těmto všem steskům měla berní re forma odpomoci a příčiním se stručně naznačiti, jal znamenitě se jí úkol tento vydařil.
Praha
15 article
Zákonem, daným dne 25. října 1896 o přímýcl daních osobních, zrušena byla dosavadní dnň z při- jmů, a znovu upravena tak zvaná daň z výdělku, zavedeny tři nové druhy daní a sice: daň z důchodů jakož i osobní daň z příjmů a daň z vyššího služného daň výdělková pak rozdělena na všeobecnou daň z vý- dělku a daň z výdělku podníků, povinných skládat veřejně účly Byla tedy Berní reformou zrušena daň jediná. pak změněna daň výdělková, a zavedeny tři daně nové: z toho již bylo možno posouditi, že reforma tato nepřináší úlevy, nýbrž naopak, spíše dosti značné zatížení. Z výnosu těchto daní, mělo se mimo paušální slevu na všeobecní dani výdělkově, dostati ještě slevy 152% na daní pozemkové a 121/4% slevy na daní z stavení a nepatrného podílu z výnosu těchto daní pal fondům zemským; podíl tento pak obnáší pro králoe- ství české okrouhle 1.480.000K Promlouvá pak o všeobecně dani z výděl ku. Té jest podroben každý, kdo v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených provozuje výdělkový podnik neb vykonává zaměstnání k zisku směřující. Poplatníci, podrobení všeobecné dani z výdělku. jsou rozděleni na 4 třídy, a sice jsou přislušníky l lřídy oni poplatníci, kteří plati ročně více než 2000k daně výdělkové; třídu II. tvoří poplatníci, platící daně výdělkové od 300 korun do 2000 korun; III. třídu oni poplatníci, kteří platí na základní dani výdělkové o 60 do 300 K a konečně IV. třídu všichní poplatníci. kteří platí na dani výdělkové méně než 60 K. Na tyto čtyři třídy poplatníků, kleří dle okresův a měst jsou rozděleni na berní společnosti té kter třídy, jest úhrn daně výdělkové, která činí 39,000.00 korun, rozvržen v kontingenlech společnostních, kte rýžto kontingent pak ta neb ona berní společnost se hnati musí.
16 article
Rozvržení Berních sazeb na jednotlivé poplatníky obstarávají pak komise pro daň z výdělku kleré se skládají z polovice ze členů, velených ze stře du poplatníků, kdež druhou polovici a předsedu jme- nuje ministr financí. Proto nanejvýš záhodno, aby do komisí byli vy síláni mužové zkušení a nestranní, jakož i zákona znali. Zákon o všeobecné dani z výdělku chová ve svém § 5. humanní ustanovení, že nuzní poplatníci daně výdělkové, kteří sami anebo s jedním pomocným děl nikem (učněm nebo tovaryšem) své řemeslo provozují. mohou býti na příslušné období ukládací od daně osvobozeni; ustanovení toto bylo by zajistě veliee humanni, kdyby pan ministr financí nebyl býval tak opatrným, že osvobození toto nejde nikterak na účet státu, nýbrž na účet ostatních poplatníků, kteří ta- kovou prominutou daň musí sami zaplatit, protože vzdor prominutí kontingent zůstává tentýž, a sejde-li se na př. jeden rok o 5% méně než činí kontingent, musí poplatníci roku přištího o tato procenta platit vyšší dan.
Zákon o všeobecný daň
17 article
Pokud se týče přiznání daně výdělkové, tu mě by poplatníci, vedle zodpovídání otázek přiznávacího archu, také na ckolnosti jejiel živnosti nepřiznivé obšírněji poukazovati. Mluví pak dále o osobní dani z příjmů Daň tuto platiti nemusí toliko ty osoby, k ter nemají přes 600 zl. ročního příjmu, pal příslušníci armády, pokud se týče platů, kterých v ak tivní službě poživaji. Daně prostě minimum 1200 K jest pro naše pra ské poměry tak nízké, že vlastně jest daní osobní sti- žen jeden každý a i v tomto případě jeví se býti naše centralistické zákonodárství naprosto nepraktickým nehoť je-li daně proslý obnos 1200 K v království če- ském u porovnání s poměry existenčními nepalrným jest třeba v zemích jiných, na př. v Haliči, Bukovině a j. zcela dostatečným: u nás přec rodina, mající n př. 1400 K příjmu, sotva stačí uhraditi svoje nejnul- nější potřeby; a sám zákonodárce měl as podebnou okolnost na mysli, jak tomu nasvědčuje § 173. Zákon ten ve svých podrobných ustanoveních, neopomijí žád- ného pramene příjmů a má v zásobě ještě čl. 214.
Halič Bukovina
18 article
Dle tohoto článku lze pak odhadnouti všecko, bývají jeho ustanovení také ve mnoha případech brány za základ; tu zejmena padá na váhu, jak po platník bydlí, jak vysoké nájemně plalí vysílá-lirodinu na letní hyt, má -li ja k služky a kolik, jak se on sám a jeho ro- dina šatí, společenské vystupování aid Z uvedeného jest viděti, že ustanovení tato jsou dost pružná, a proto dlužno dbáti toho, aby při podáván přiznání, uváděny byly toliko srážky zákonem př Srážkám ponecháno v zákoně velice obmezen pole působnosti. Jest sice v zákoně ustanovení, jakýeh polev se má dostati otcům rodin, dětem rodiče podporujícím neb jinými břemeny slíženým, ale tato pouze ve dvou článcích zákona obsažená filantropická ustanovení zůstala v praxi pouze na papíře a to z valně části vinou samého poplatni ctva, které si tčchto ustanovení skorem nevšímá jich plnění nežádá. Tak na př. článek 173. slanoví, aby takovému olci rodiny, jehož příjem nepřesahuje 4000 K a který musí vedle manželky starati se o více než dvě dílky byla z jeho příjmu za každé další dítko jedna dva cetina odečtena, Ale praví dále zákon:: „Při tom však nehledíc k výši srážky, má sazba berní býti snížen alespoň o jeden stupeň“. A tu jest zajímavo, jak se toto ustanovení provádí v praxi; dvacetiny se sic správně odečítají, ale o nějakém snížení o jeden neb dva stupně nechtějí předsedové komisí an slyšet a pravidelně laké vůli svou prosadí.
19 article
Zajímavými jsou dále ustanovení čl. 174., jenž dí: „Při ukládání daní jest dovoleno, ke zvláštním po měrům, které platebnost poplatníkovu podstatně ob mezují, pokud k nim již podle § 173. nemů se zřetel tím způsobem přihlédati, že při poplatném příjmu, n větším než 10.000 K, sníží se sazba berní o nejvíce tři stupně.“ „Poměry tohote druhu, ke kterým se přihliží, jsou toliko neobyčejné obtížení výživou a vychováním di- tek, povinnosti vydržovati chudé příslušníky, trvalou nemocí, zadlužením a zvláštními nehodami, pak zavoláním ke službě vojenské (mobilisace. cvičení ve zbraní nebo ve službě). Poplatníci tři prv ních stupňů mohou z těchlo důvodů také býti od daně osvobozeni. Že berní úřadové na uslanovení tato neupo zorňují. jest pochopitelným, ale že poplatníc sami výhod a úlev, kterých jim vysoce fiskáln zákon o osobní dani z příjmu poskytuje nežá dají aneb velice skrovně využitkují, zůstává nepoch - pitelným a neomluvitelným Řečník skončil přednášku takto: „Předneseným mám za to, že jsem stručně a dle možnesti jasne poukázal na ony okolnosti, které se v nových berníel zákonech nejen na újmu, ale i na prospěch po- platníka vyložiti dají, a upozorňuji opětně, že na př ustanovení, že možno docíliti berní polevy pro toho kdo povolán ke službě vojenské, zů- stává až do dnešního dne úplně nepo- užito a má přece velikou důležitost pro mladé živ- nostníky, začátečníky, obchodní zřizence a úřadníky pak dělníky, kteří všichni jsouce povoláni k vojen- skému cvičení, přinášejí již tím tak znamenilo oběť státu, že mohla by jim býti přede psaná daň snížena neb zcela prominuta.
tek
20 article
(Výborně, dlouhotrvající pollesk.) Po zajímavé, jasně a poutavě podané přednášce rozpředla se debata. Ke slovu přihlásil se p. Sejk jenž poukázal k nejasnosti archů ku přiznání daně dále p. Stivín, jenž činil návrh na zřízení poradní kanceláře v otázkách berních, ob. st. Červený, jenž přimluvil se za návrh p. Stivínův a promluvil o dů- ležitosti volby osob do berních komisí; dále p. Broh- ma n, Vrána a předseda klubu p. dr. Karel Groš.
Sejk Stivín Červená Stivínův Vrána doktor Groš
21 article
jenž poukázal k tomu, že ta autonomie, která byl dána poplatnictvu volboa do komisí berních, neno využitkována do té míry, jak by bylo záhodno a účelno. Má za to, že by do berních komisí měl voličstvo voliti takové činitele, kteří dovedou a chtěj zájmy poplatnictva v komisi zastávat. Jest to zná mým faktem, že členové komise daně výdělkové počinají si často dosti hrubě proti povinnostem, jaké na sebe vzali volbou poplatnictva. Budiž to do budoucnosti nauče- ním, aby poplatnictvo při volbě komisi bylo opatr- nějším, neboť členové komisí poplatnictvem volení ne- jsou vysláni, aby hájili jen zájem státu, nýbrž —a to v prvé řadě — zájem poplatníků. (Výborně.) Klu voličů novoměstských radil se o těchto věcech, když zákony ty měly býti uvedeny v platnost, upozorňoval členstvo, jak by se mělo zachovati, ale přes to, že stala se takováto opatření, rady nedbáno. Byla to tedy se strany poplatnictva nepečlivost, jejíž následky teprv nyní se objevují. Snad bude to pro budoucnost člen- stvu poučením, aby s větším inleresem o zájmya práva svá pečovalo. Přimlouvá se za návrh p. Stivína na zřízení komilětu poradního pro tyto otázky a dává o návrhu tom hlasovati. Přijímá se jednohlas- ně. Když byl p. Vrána pronesl přání, aby na po- řad nejbližší schůze dostala se otázka o regulaci Vltavy ve čtvrti svatopetiské a sděleno mu, že na to jíž pomýšleno, ukoněil poděkováním přednášejícímu, předseda p. dr. Groš schůzi.
Stivín Vrána Groš Vltava
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Pořádek jednaci k XXVIII. sezení sněmu království českého v úterý dne 29. září o 11. hod. dopolední: 1. Zprávy o volbách 2. Třetí seznam zpráv komisí o peticích; č. sn 701, tisk CCXLI. 3. Čtvrtý seznam zpráv ko misí o pelicích; č. sn. 750, tisk CCLXII 4. Pátý seznam zpráv komisí o pelicích; č. sn- 819, tisk CCXCIX. — Česká spořitelna. Orgán pp. synů Bo humila Háze, zdá se, pozapomněl na okamžiky. kdy nám svévolně vběhl pod ránu v letošním jarním zápolení o české milliony v němčourské České spořitelně, neboť a tempo naší včerejši ranní výzvy k českým dobročinným a všeobecně prospěšným spolkům v Praze sídlicím, aby se neopomenuly přihlásiti o svůj podil z letošního čistého výnosu reservního fondu České spoři- telny, ozvala se první » Behemia«. Veřejná tato representantka soukromého mínění slavného ku ratoria »Č. S« ví sice, že lampička její mou- drosti spořitelní nesvíti ani tak daleko, jako věčné světlo před sv. Annou v průchodu Anen- ského kláštera a že kdykoli se s ni odvážila na svěží, omlazující vzduch hospodářské eman- cipace české letošního jara tak zprudka vanuvší
Bo Háze Anna Praha Český spořitelna Český spor
24 article
vždy světlo její prsklo a shaslo docela. Nebude ani tentokráte o nie lépe. Abychom pomohl ztěžka jdoucímu chápacímu apparátu » Boh.«. která nám vytýká, že jsme všechen český ná- rod k tomu měli, aby vybral své vkladyz »Č. s.«, tohoto německého ústavu a že jsme prohlásili dříve neustati, dokud v ní bude jediný český haléř a nyní vyzýváme české spolky. aby se daly od tupené a nenávistí stíhané
Č . s
25 article
Č. spořitelny — obdarovati (!) —— připo- mínáme předně, že jsme nezměnili ani o stin poněti své stanovisko oproti tomuto »ně m- ckému ústavu«, jehož kuratorium týmž oka- mžikem a to veškerým právem má býti od mi- stodržitelství rozehnáno, jakmile prohlásí o sobě, že jest německým spolkem. A to tím spíše, když nějaký jeho člen prohlásí, jakt učinil dr. Eppinger veřejně na schůzi jednoly německých spořitelen, řka, že budou napřište české spolky veřejné dobročinné vyloučeny z rozdilení čistého výnosu záložního fondu Č spořitelny. Jde nám o to, abychom co možno hromadným přihlášením české organisace veřejné dobročinnosti a prospěšnosti zjistili, pokud bude míti pan dr. Eppinger pravdu, neboť poprosíme za včas zdvořile řečené české spolky, aby nám laskavě sdělily, jak se svou přihláškou pocho- dily. Výraz »Bohemie« o »obdarováníe těchto spolků jest naprosto neslušný, neboť an spolek 45 frajmaurů, který se zove »Českou spo- řitelnou«, nemůže podle zákona, práva a pojmů o počestnosti v eivilisovaném světě běžnýeh nikomu nie darovati, co mu nenáleží. Jest re servní fond majetkem pana Kukuka a jeho ka- marádů z kuratoria, náleží jim výnos tohoto fondu už proto, že si počínají nejinak, nož jak kdyby byl jejich. O tom, kterak se s výnosem tím nakládati má, existují ve statuťu spořitelny přesná a zákonitě závazná pona- u čenl, z nichž vysvitá, že kuratoriu nenálež ani právo presentační, nýbrž jen navrhovací.
Eppinger doktor Kukuk Český Č spořitelna Bohemia
26 article
Pakliže za dobu disponování čistým výnosem fondu rozdáno českým účelům 114 mill. K. kdežto německým 16 mill. K a to, jak doznáno. z ohledů národnostních, byly české účely prostě okradeny o obnosy na ně při padajíeí. Drozd a jeho soudruzi měli při sv krádeži ohledy soukromé, ale motivy při krá- deži nerozhodují, nýbrž výše zpronevěřenýel a mimo legitimní účel zašantročených peněz- Konečně pak, kdyby ani nebylo zřejmého usta- novení statutárního, kteréž se naprosto ani slův- kem nezmiňuje o vyloučení českých účelů z podělení výnosem zál. fondu. měly by české spolky na podíl tento při nej- menším trojnásobné právo spolků něme ckých, neboť reservní fond pochází z vý nosu vkladního fondu, který až dosud vždy pocházel 75 procenty z rukou českých spoři- telů. Protož velice pohodlně můžeme státic i na tom, aby i poslední český haléř byl z České spořitelny vybrán a k tomu jest ještě nesmnírně daleko, i na tom, aby české účely byly aspoř rovnoměrně (a to by bylo strašně sleveno podělovány z výnosu reservního fondu, který — bohužel — ze spořitelny vybrati nelze ! Chápe »Bohemia«? Jsme přesvědčeni, že ji zajde chu k odpovědi.
Český spořitelna Bohemia
27 article
— Silácký konsek, tak docela nahý, beze studu provedl moravský zemský výbor v po- sledním svém sezení, nemýlíme-li se ve středu dne 23. t. m. Bylo uprázdněno místo primáře chirurgiekého oddělení zemské nemocnice v Olo mouci. V této nemocnici, která má 90 procen českých pacientů, která vydržována je zemí ze tří čtvrtin českou, neumí ani jeden přimář tolik česky, aby se mohl se svými pacienty po česku dorozumět. V českých kruzích doufalo se, že aspoň ve XX. století najde se několik pokroči- lých a vzdělaných lidí mezi našimi přáteli z druhého národního tábora, kteří budou se stydět za surovosti, za něž se nestyděli němečtí vzdělanci v XIX. století. Doufalo se, že není možno, aby na takové místo, jako je chirurgický primář, jenž denně stojí při rozhraní života smrti člověka, svého pacienta, postaven byl člověk cizího rodu, cizího ducha, cizí mluvy. jenž í kdyby chtěl, nemůže být utěšitelem těžee zkoušenému člověku v nejhorších chvilích jeho života. Doufalo se, že najde se několik slušných, spravedlivých, osvícených mužů, kteří daji pravdě průchod v zájmu humanity a vědeckého pokroku! Nenašlo se! S české strany, aby se nemohlo namitati, že chceme nějakou protekci pro neschopné lidi, že se nám jedná jen o získáni místa pro chleba nebo politický výboj, postavili se za kan- didály o jmenované místo dva z našich nejlep- ších odborníků chirurgiekých, dva mladí vědečtí praeovníci, již ne bez úspěchu uvedli se již i na areně zahraničního vědeckého světa. Ani jeden ani druhý nedělal by hanbu kterékoli z četných německých universit. Ne, pro druhou metropoli moravskou uprostřed naši Hané ne- hodil se ani docent dr. Jedlička z Prahy. ani docent dr. Chlumský z Krakova.
doktor Jedlička Chlumský Ola Praha Krakov
28 article
Chlumskému nepomohlo ani, že byl žákem a dlouholelým assistentem onoho věhlasného professora Mikulicze -Radeckého ve Vratislavi, s nímž jako s učencem prv- ního řádu se naši bratři z druhého tábora tak rádi blýskají a chlubí. Nepomohlo nic, že tito češti kompetenti v zájmu dobré věci v pra- vém slova smyslu se chtěli obělovat. Za obět by byla padla akademická dráha, neboť primal v Olomouci sotva by mohl být současně do- centem v Krakově nebo v Praze. Nepomohlo nic, že nenašel se rovnocenný německý kom petent. S brutální, surovou, hmofnou silou bez ohledného barbara přešlo se přes náš ušlechtilý v pravdě kulturní trumf! Když bylo jisto, že Němci nemají kandidáta, který by se mohl našim se cti postavit, povídalo se, že volby odložía že ho budou hledat. Povídali si to dobráci naši, kteří pořád mají ještě lepší mínění o našich přátelích z druhého tábora, fantastové, kteří ne- mohou a nemohou vystřízlivěti ze své české důvěřivosti. Chudáci myslili, že budou se stydět spáchati tak očividné barbarství a že budou hledati — taky docenta. Toto! Misto by by dostal X. externista, neřku-li dr. Smoler, III. neplacený assistent prof. Wölflera z pražské německé fakulty, kdyby jiného neměli a my bychom mohli postavit třeba samého Mikulicze- Radeckého — a nebude-li odrodilcem, jako tento Polák, kopnou nás taky . . . . Prozatím nezbývá, než abychom se spokojili s mravním vítězstvím. Pomalu, ale jistě trhají se mlhy německé chvástavosti o kultuře a pokroku lidském, pomalu. ale jistě počíná býti jasno v osvícených hlavách
Chlumský Mikulicz Radecký Němec doktor Smoler Wölfler Polák Vratislav Olomouc Krakov Praha Mikulicz kulturní trumf
29 article
obyvatel Evropy, kde a kdo je zde elementem v pravdě kulturním, kde a kdo veškeren pokro lidstva na této hroudě zdržuje, kazí a ničí . .. Není to posměchem, když nějaká vláda činí o takových elementů závislými naše kulturní po žadavky? Takové elementy nám mají povoli universitu v Brně? — Český zápas v Lipnice. Němeům ne- podařilo se dosud zvoliti v Lipníce bürgermajstra pro odpor českých členů obecního výboru, ktet svou důslednou abstinencí ustavení výboru maři.
Evropa Brno Lipnica Lipník obecní výbor
30 article
Poslední schůze k volbě starosty svolaná konala se ve čtvrtek, a podle disposie na české straně opět minula bezúčelně i byla k českému návrhu, jako protizákonně svolaná, rozpuštěna. Schůze konala se za mimořádných opatření, dostavil se k ní vládní komisař Mayer a četnietvo celého okresu bylo do Lipníku konsignováno. Důslednost českých členů v obstrukci proti vělšině německé ve výboru obeením, na českém Lipníce vynásil- něné, jest oprávněna, neboť plati i vládé, kteráž v případě lipnickém osvědčila co nejokatěji dvoji loket, jímž na Moravě měří, podle toho, jedná-li se o Čechy anebo o Němce. Vláda svolila ku provedení voleb v novém zastupitelstvu, přes to, že proti lipnickým volbám obecním veden jest s české strany u správního soudu spor, jehiož výsledek nemůže býti pochybný ve smyslu pr českou věc příznivém. Vláda povolila ustavení představenstva lipnického přes to, že dobře vi, že v I. sboru volily neprávem tři německé hlasy, kdežto tři české byly násilim potlačeny. Vláda učinila tudíž lipnickým Němcům koncessi, do- volila jako obyčejně ťuknutí německého prstu na vážky spravedlnosti. Ve stejných, ano totež- ných připadech, kdy totiž podán byl v morav- ských městech se strany německé protest a ža- loba ke správnímu soudu, vždy vyčkáno bylo nálezu soudního a pak teprve svoleno ku pro- vedení volby. Je tedy posice v Lipníce pod- statně jiná než v Hranicích, kde odstoupeni sedmi německých členů výboru neznamená vlastně nic jiného než další obstrukční boj no vými doplňovacími volbami.
Mayer Němec Lipník Morava Čechy Hranice
31 article
— Zastaveni rakouským četníkem. Jak sděluje »Kattowitzer Ztg.«, v Katovicích v pru ském Slezsku vycházející, bylo poslední neděle rakouským četníkem zabráněno »druhé horno slezské župě«, k německému turnerbundu nále žející, překročiti rakouské území na výletě, pořá- daněm k místu, kde se tu stýkají hranice tri cisařství. Čelník byl prý k tomu účelu na hra- nice zvláště postaven a katovický list připomíná, že před německými turnvereiny prošlo několik sokolských spolků. Podrobnosti této příhody ne- byly dosud sděleny. V každém případě bylo spíše tisíc příčin než jedna k takovému zakro- čení s rakouské strany. — Shromažďovací svoboda v Rakousku Z Teplic se telegrafuje: Matiční slavnost byla hejtmanstvím zakázána. Doufáme, že bude tento nový akt rakouské byrokracie, vyhovující každému povelu Němců, učiněn ještě předmětem dalšieh krokův na místech náležitých. — Politické schůze. Reskrip to vy tábor lidu pořádá okresní výbor česko- brodský v neděli dne 27. září o 99 hod. dop. na náměsti Komenského v Českém Brodě. O významu a nutnosti znovuzřízení samostatného českého státu promluví na táboru pánové JUD Karel Baxa, poslanec na sněmu král, českého říšské radě, Boh. Novák, poslanec na sněmu král. českého a JUDr. Ant. Sobotka, advokát ve Zbraslavi. Za nepříznivého počasí koná se místo táboru v tutéž hodinu veřejná schůze lidu v českobrodské Sokolně.
Němec Baxa Novák JUDr Antonín Katovice Slezsko Rakousko Teplice Český Brod Sobotka Zbraslav Kattowitzer Ztg českýbrodský Komenský
32 article
— Rodinně zprávy. Pan Jaroslav Micka z Malě strany a paní Anna Micková slavili sňatek dne 24. září v chrámu sv. Šlěpána v Praze. — Slečna Aninka Olivova z Kolína a pan Rudolf Bub spolumajitel firmy L. a R. Bub, velkoobchod s uhllm a dřívím v Zálabí, slaviti budou sňatek svůj dne 26. září o 4. hodině odpoledne v děkanském chrámu sv. Bartoloměje v Kolině. — Zástupoové Paříže v Praze. Včera přijeli de Prahy ku prohlědnutí elektrických podniků a dráh král. hlav. města Prahy delegáti municipální rady pařížské pp. Felix Roussel, člen rady městské,v Bienvenůe, chéfinženýr odboru mostního a silnič- ního, přednosta techn. oddělení podzemní dráhy M- tropolitaine v Paříži a projektant této dráhy, Gaston Cadour, sekretář městské rady, a Emil Briolet vrchní inženýr. Pánové zavítali dopoledne na staro- městskou radnici, kdež byli srdečně uvítáni starostou měst pražských p. drem. Srbem a předsedou správní rady elektrických podníků p. inž. R. Jahnem. Po dů- kladné prohlídce staroměstské radnice odjeli hosté do elektrické centrály v Holešovicích. Komise tato studuj zřízeni elektrických městských dráh v čelných městec Evropy a na cestě z Berlína a Drážďan do Vídně z- stavila se v Praze. Průvodci jich jsou v Praze pp. cís. r. Jahn, vrch. inž. Svoboda a sekretář dr. Stehlíkz Čenkova. Večer dleli hosté v Národním divadle a dne bude k jich poctě uspořádána hostina.
Jaroslav Mick Micková svatý . Šlěpat Olivův Rudolf Buba svatý . Bartoloměj Roussel Cadour Emil Brioleta Srb Ing R Jahn Jahn doktor Stehlíkz Praha Kolín Zálabí Kolina Paříž Holešovice Evropa Berlín Drážďany Vídeň Zástupoová Paříž národní divadlo
33 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek, dne 25. září.) Sděleny byly díky Umělecké besedy za udě- lení zlalé medatlle; díky ty tlumočili panu starostov dru. Srboví zástupcové besedy pp. Herites, arch. Man- tin a řed. Bílý. — Při slavnosti svěcení kostela v Žiš- kově bude obec pražskou zastupovati starosta p. dr Srb. — Obchodníci s drůbeží přednesli radě městské některé stesky ve příčině potravní daně, zejmena co se týče zboží transitního a restituce. Požadavkům, n základě těchto stesků činěným, nelze však vyhověli. ježto obec pražská jest vázána určitými předpisy státní správy. V tom směru bude stěžovatelům odpověděno s poukázáním, aby se obrátili na správu finanční. — Nové obchodní gremium obrátilo se na ministerstvo financí ve příčině reformy potravní daně a žádalo obec pražskou za podporu v této věci. Městská rada podá u ministerstva urgenci a žádati bude za sděleni nového tarifu, aby se mohla obec o něm vyslovit. —
Herites Srb Žiš
34 article
Dodávka cihel pro kanalisační budovu v Bubenči za- dána: Uhřiněvesské továrně, Rud. Pulkrábkovi, Dvořá- kovi a Fischlovi a Jos. Urbánkovi. — Komitét měst- ského musea sdělil, že Rodinovu sochu „Kovový věk“ bylo by možno umístití v museu mezi sloupovím na schodišti. Technická komise doporučila tento návrh a rada městská jej schválila. — Při pražských plynár- nách na Smichově a v Žižkově budou pro dělnictv zřízeny sprchové lázně. — Ke starostovi p. dru. Srbovi dostavila se depulace pořadatelstva Matiční slavnosli ve dnech svatováclavských, zvala k této slavnosti zároveň vyslovila dík za ochotu a blahovůli, se klerou rada městská pořadalelstvu této slavnosti vycházela vstříc. — Pražští perníkáři požádali o dovolení, aby směli o dnech sv.-václavských prodávati své výrobky v Praze. Po delší debatě usneseno, aby povolení zá- sadně bylo dáno, ale místa aby určila dozorčí rad staroměstské tržnice. — Knihovní komise navrhla radě městské, aby na dále půjčovány byly knihy čle- nům některých spolků bez osobní záruky; spolky ly však zvláštním reversem musí se zavázati za členy, že knihy budou správně vraceti. — V týdnu od 13. do 19. září obnášel hrubý příjem mostného: na láv- kách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smícho- vem 237 K 36 h, na mostě Palackého 4302 K 14 b, na můstku žolínském 172 K 40 h, na novém mostě kamenném 4135 K 70 h, na mostě Františka Josef 3278 K 72 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2702k
Pulkrábek Dvořá Fischl Jos Urbánek Rodinův Srba Palacký František Josef Bubeneč Žižkov Praha Vyšehrad