2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. září 1903.
5
article
Posl. dr. Fožl (gener. řečník pro návrh): Naš
strana měla, podávajíc pilný návrh tento, trojí účel-
Především zmařit normální projednání vládní před-
lohy a zmařit možnost kabinetu Körbrova chlubiti se
takovými úspěchy a hlásati, že celý parlament, ne-
vyjímaje ani zlých Čechů, leží u nohou vlády. Dru-
hým cílem bylo, přivoditi situaci, která by donulila
vládu, propustiti bez podmínky vojiny 3. roku dnem
1. října, budiž na základě enunciace sněmovny, budiž
paragrafem 14. Konečně doporučovalo se užíti krát-
kého sněmování nynějšího k tomu, aby vzhledem
na postup uherských stran parlamentních také zá-
stupci národů v této polovině říše dostali se ke slovu,
zejmena, by naše strana měla možnost, náležitou kri-
tikou poměrů panujících vrhnouti svělelný paprsek
na propast, do které sřititi se musí co nevidět monar-
chie, nezastaví-li se v čas a nebude-li pamětliva hi-
storického poslání, které jest jediné zárukou exi-
stence a šťastné její budouenosti. (Pochvala u Čechů.
Posl
doktor
Fožl
Čecho
6
article
Věci dospěly v Rakousku tam, že vláda sam
uspořádala zvláštní parlamentní předsta-
vení. Neboť svolání říšské rady nestalo se za tím
účelem, aby mohli býti rekruti propuštění nezávadně.
nýbrž jen a jedině k tomu, aby minisírpresidentu
se poskytla možnost vystoupiti na kolbiště jako gene-
ralissimus rakouských národů a křiknouti na Maďary
hromové quos ego! Mohlo se předvídati, že vyzývavá
slova dra. Körbra dojdou mocného ohlasu v něme-
ckých kruzích. Což však neciti tito páni, kteří hlásají
válku proti Maďarům, že mezi událostmi v Uhrách
a mezi spoustou, která způsobena byla v této sně-
movně v letech 1897—99 je vniterná a příčinná
souvislos!? (Souhlas.) Kde pak byli političti
mravokárci, když obstrukce německé levice vyho-
dila do povětří základy jejich ústavy
totiž princip majority a tím zároveň parlament, je-
dinou to záruku proti přemoci maďarské? Kde pak
byli, když panovníkovi, který přece nechtěl konati
nic jiného, než spravedlnost vůči nám, vnucovali za-
hanbující kapitulaci?! Proto volám na ty pány: Masky
dolů! Co dnes hlásají proti Maďarům, jest pokry-
tectvím.
Maďar
Rakousko
Uhry
7
article
Že konflikt mezi občma sláty armádním rozkazem
a manifestem císařovým, zvláště pak řečí Körhrovou.
nebude urovnán, jest na jevě. Naopak! Je to lití oleje
do ohně. Dějiny nebudou velebiti státní rozmyslnost
oněch, kdož radili panovníkovi, aby vydal rozkar
onen. Jen domýšlivá omezenost militaristická, která
pokládá národy za materiál pro asseniní komise, jen
slepota vojenského břínkala, který v neznalosti psy-
chologie národů sešedivěl, mohla panovníka vydati
situaci tak cxponované. Maďarský element má pevnou
páteř. Buď se zažehná maďarský zmatek násilím.
anebo po nějakém kolisání bude ústup. V obou
případech budeme míti v nedaleké bu-
doucnosti události, které budou novým
oddilem v dějinách Rakouska.
Posl. dr. Ellenbogen: Nenamitáme ničeho prou
tomu
Posl. dr. Fořt: Co se tkne nás, mohli bychom
miti zadostiučinění, ba dokonce škodolibost. Cítíme
však především bolest nad tím, že stát, k jehož vzniku
přispěli my nejvíce, k jehož existenci přispíváme nej-
většími obětmi na krvi a statcích, byl zatlačen slepotou
politiků na esty, na kterých ženeme se vstřic bu-
doucnosti, která nemůže býli názvána růžovcu.
Posl
doktor
Ellenbogen
Nenamitat
Fořt
Rakousko
8
article
Zůstává nám ovšem útěcha, že jsme to byli my.
kleří to předvídali. Zejmena Palacký ve svém
díle „ldea státu rakouského“ osvěděil
ducha v pravdě prorockéhc. Rečník na t
v historických vývodech ukazuje na účinky centra-
lisace a germanisační politiky a účinky jejich n
Uhersko. Dospívá potom k otázce dualismu hospo-
dářského a praví: „Jest nepochybno, že hospodářská
pospolitost hude, přes všechny oběli s naší strany
zrušena za nedlouho. Společné hospodářské územní.
které má dvě střediska zájmová, ze kterých
každě provozuje samosťatnou a ná-
sledkem toho sobeckou politiku, jest
protismyslně a musí dříve či později zaniknouti.
Co děje se v posledních letech v Uhrách, jest
úkazem, že také v oboru politického dualismu nade
vší pochybnost již dlouho podrývavá práce je v produ.
Již roku 1863 radil Bismark, aby Rakousko přelo-
žilo těžisko své do Pešti.
Dlužno doznati, že Uhersko hraje v oboru poli-
tiky celé monarchie prvé housle a že my v této po-
lovině říše máme jen radost platiti náklad na kon-
cert. V této chvíli chystá se Uhersko zabrati také bran-
nou moc. Kdyby se v Uhrách jednalo jen
o to, vystoupiti proti zneužívání armá-
dy k účelům germanisačním, a kdyby
Madaři snažili se působiti k tomu, aby
ve příčině jazykových práv dostalo se
spravedlnosti veškerým národům v ar-
mádě, nás Čechů dotkla by se tato snaha
jen sympaticky. Také my jsme přesvědčeni, že
armády nesmí býti zneužíváno ke germanisaci a že
skutečnou zdatnost a vojenské úspěchy dlužno hledati
v jiných momentech nežli v šablonovitém vtloukání ně-
meckých hesel a floskulí. Ti, kdož míní, že vojín,
jakmile obleče císařský kabát, má pollačiti svou in-
dividualitu, konají zdatnosti armády služby nejhorší.
Zejmen Palacká
Bismark
Čecho
Uhry
Rakousko
Pešť
Uhersko
můj Uhersko
9
article
(Souhlas u Čechů.)
Prostý, národně uvědomělý vojín nezapomíná př
tom nikdy, co naplňuje jeho duši a urážíte-li tohoto
muže v jeho národních citech a pokořujete-li a proná-
sleďujete-li ho, činíte něco, co jest zdatnosti armády
nejvíce na úkor. Avšak účelem nynějšího hnutí
Uhrách není pouze maďarisovati, nýbrž dosáhnouii
laké jiných cílů. Maďaři nabyli rozhodujícího vlivu
v ohoru zahraniční politiky a jest nyní samozřejmo,
že usilují o to, zabezpečiti sobě také fysickou silu,
kterou by se jim umožnilo v kritické chvíli vhoditi
na váhy také svoji vojenskou, uherskou moc. Do-
sáhnou-li Madaři tohoto cíle, potom jsme na počátku
vývoje, na jehož konci monarchie nebude takovou.
jakou jest nyní. Proto jest nezbytno spojiti všechny
síly a zhudovati z národů v této polovině říše baštu,
která byla by dosti silnou, aby čelila tomuto nebez-
pečí. Jsou však mezi námi faktorové, kteří nelají se
tím, že jest jim budoucnost Rakouska Hekubou a že
jim záleží na budoucnosti Rakouska jen potud, poku
Rakousko propůjčuje se k uspokojení hegemonisti-
ckých choutek Němců. Jsou však laké elementy, kter
postaviti chtějí stát na nový, pevný podklad. Ob
tyto tábory musily by se napřed seřadili, aby zjednán
byl modus, při kterém by zapustiti mohla kořeny
druhá podmínka, která spočívá v sjednocení všech
těch, jejichž politická a národní budoucnost a jejichž
tradicionální ideje jsou sloučeny s rozkvětem čiléhoa
mocného Rakouska. Zástupcové českého národa ně-
kolikráte ukázali cestu, kterou rozřešení nynějších
zmatků by se mohlo najíli. Nepodařily-li se tyto po-
kusy, není to vinou českého národa.
Čecho
Maďar
Němec
Uhry
Rakousko
10
article
Jsme ještě daleko jakémukoliv polepšení nyněj-
ších poměrů, naopak máme obavu, že bouře, která jest
nyní v této sněmovně rozpoutána, ještě dále po-
trvá. Musím však již dnes konstatovati, že ona pře-
kážka, kterou jest zatarasena cesta ke zlepšení, ukli-
zena býti musí. Tato překážka, tato skála, jmenuje se
kabinet dra. Körbra. (Hlučný souhlas na lavicích če-
ských.) Tento systém Körhrův není leč vtělením ví-
tězné obstrukce německé v této sněmovně (Opětný
souhlas.), jest to kabinet, který pod falešnou vlajkou
nestranné vlády nečiní nic, leč že obstarává zájmy
výkonného výboru německých stran, který si osvojl
a též opětně a opětně prohlásil heslo, že nestane se
národům druhým po právu nikdy, nedají-li k tomu
milostivé svolení strany německé. Takový kabinel jest
v odporu s podmínkami všelikého zlepšení, jest mrt-
vým bodem, přes který se nedostaneme. Dokud tento
mrtvý bod není překonán, nelze pomýšleti na zménu
a uzdravění nynějších poměrů. (Hlučný souhlas, řeč-
níku se gratuluje.)
Rokování přerušuje se a se svolením sněmovny
konají se doplňovací volby výborové, jež
jsou na jednacím pořadu.
Posl. Choc a spol. podávají pilný návrh na zř-
zení veřejných národních škol a odhorných kursu
živnostenských s českou vyučovací řečí ve všech
okresích vídeňských pro učeníky české národnosti
ve Vídni,
Konec schůze v 6 hodin 45 minut večer; příši
bude zejtra v 11 hodin dopoledne.
Posl
Choc
Vídeň
německý stran
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. září. (Uherská krise.)
O příští uherské vládě pronikly do veřejnosti dvě
zprávy. Dle jedné má býti obnoven celý starý
kabinet Khuenův a jmenování ministrů máse
státi při nejbližší návštěvě Vídně ministerského
předsedy hr. Khuena. Dle druhé zprávy nastaly
však obtíže s mínistry Lukacsem a Wlas-
sicsem, kteří prý do nového kabinetu vstou-
piti nechtěji. Prvý z důvodů zdravotních, druhý
proto, že se nesrovnává s politickým programem
Khuenovým.
Včerojší zvolání posl. Barabáše, že
nevěří slovům královým, přimělo předsedu strany
neodvislosti Fr. Košuta, aby své stanovisko
vyložil ve svém orgáně „Egyetérteši“. Pišeť tam
„Strana neodvislosti se usnesla, že bude národ-
ních práv hájiti vážnými, rozmyslnými a důstoj
nými projevy. Takové bylo jednohlasné usnesen
strany. Proto nemohu schvalovati, když se prud-
kostí jednotlivců toto usnesení maří. Naskytuje-l
se příležitost, aby se podrobilo kritice jednán
koruny, musí se to díti rozvážným a umírněným
tonem. Naproti koruně nutno se rozhodně zdržo-
vati všelikých prudkých výrazů. Ty věci jen
škodí; strana neodvislosti trvá na stanovisku
osobní unie, jest tedy stranou mon-
archistickou a v jejím lůně není snal
republikánských. Barabáš mluvil jedině svým
jménem a jeho ostrý výpad mohl býti jen vý
razem okamžitého roztrpčení.“
V Praze, 25. září. (Vojenské poža-
davky česko-radikální.) K referátu o
prvé schůzi říšské rady dodáváme požadavky
jež ve své řečí vytknul posl. Klofáč. 1. Vojensk
sbory mají se rozložiti uvnitř historiekých hra-
nic jednotlivých království a zemi; čeští vojín
mají se zařaďovati jen k českým sborům, opa-
třeným českými důstojníky. 2. Jazyk velen
u samostatných českých sborů, jakož i náležeji-
cích k nim pomocných sborů má býti český
Khuenův
Košut
Pišeť
Barabáš
Klofáč
Praha
Vídeň
Francie
12
article
Každý český důstojník má znáti jazyk německý
každý německý důstojník některý jazyk slovan-
ský, aby bylo umožněno vzájemné dorozuměn
mezi různými sbory. 3. Vnitřním služebním ja-
zykem u českých sborů má býti čeština; po
dobně i u vojenských soudů. 4. Německé hlá-
šení má se zrušiti. 5. Všechny publikaee a pro-
klamace, určené pro mužstvo u českých pluků.
mají býti české. 6. Na praporech českých pluk
má se dostati místa znaku království českého.
7. Čech — ani důstojník — nemá býti zařa-
dován k německým plukům. 8. Na vojenskýcl
ústavech má se vyučovati netoliko českému ja-
zyku, nýbrž i českým dějinám. 9. Zeměpisný
ústav vojenský nemá komoliti na mapách české
místní názvy. 10. Komolení jmen českých vo
jáků má se odsouditi. 11. Schopným poddůstoj
níkům má se umožniti postup na hodnost důstoj
nickou. 12. Vojska nemá se uživati ku policej
ním službám proti národním projevům a prol
dělnictvu.
O zdanění poplatnictva pražského
s ohledem na vyměřování daní
osobních.
Čechy
13
article
(Schůze Klubu voličů novoměstských.)
Interessantní a každého poplatníka pražského s
dotýkající předmět položil Klub voličů novo-
městských na pořad včerejší své schůze, konané
zadním salonu restaurace Choděrovy. Succus thematu
shrnut jest v nadpisu referátu a prozrazuje předem
proč účastenství na schůzi bylo tak četně.
Vedle předsedy klubu, nám. starosty měst praž-
ských dra. Karla Groše, místopředsedy ob. st. admin
Ferd. Mellana a jednatele m. r. Schröttra do
stavili se do schůze zem. posl. red. Anýž, z repre
senlace městské pp. dr. Černohorský, Červe
ný, dr. Frič, Havlíček, Košťál, Koubek
Kovařovič, Němeček, Ticháček, geometr
Zvěřina a Vaníček, jenž k přednášce se uvázal
Kromě vyjmenovaných dr. Nejedlý, ríd. úč. Bolina
přednosta dopravy Hojer, Stivín, velkoob. O lič.
řed. Maděra a l.v
Schůzi zahájil uvítáním přítomných a poukazem
na interessantní thema předseda klubu, nám, starosty
dr. Groš, který udělil slovo přednášejícímu, m. r. p.
Choděrův
Groš
Mellan
Anýž
doktor
Černohorský
Frič
Havlíček
Košťál
Koubek
Kovařovič
Němeček
Ticháček
Zvěřina
Vaníček
Nejedlá
Hojer
Stivín
Maděra
14
article
Vaničkovi.
Týž, ujav se slova, vyložil v úvodu několika vě-
tami význam slova daň, načež přikročil k pojednání
o zásadách, na základě kterých se daně o sobn
vyměřují a jakými berními břemeny jest poplat
nictvo pražské zatíženo. Tak obnáší předpis na dla-
ních reálních pro rok 1902 úhrnem 7,100.136 K, na
daních osobních 3,740.473 K; vedle těchto daní osob
ních a reálních zapravují ještě podníky povinné sklá
dati veřejné účty do pokladny státní ročně 4.518.937 K.
takže vlastně odvádí obyvatelstvo král. hl. města. Prahy
bez předměstí do pokladny státní 15,359.547 K. Na
přirážce zemské odvádí poplatnictvo pražské 7.005.00
K. přirážek obecních 2.500.000 K, školních 2,472.00
K, tedy okrouhle 12,000.000 K.
Kdyby břemena tato byla rozdělena na obyvate
stvo pražské dle počtu hlav, zaplatil by jeden každý
obyvatel Prahy ročně 125 korun na daníci
a přirážkách.
Uveda pak rozdíl, jak zatíženo jest obyvatelstv
pražské daní činžovní oproti obyvatelstvu měs
předměstských, dále zmíniv se o nákladech n
vydržování škol obecných a měšťan
ských, předvedl tím v markantních rysech stručný
ale jasný obraz břemen, jaká spočívají na bedrách
pražského poplalniclva.
Přistoupil potom k úvaze o berní reformě z roku
1896, svého času velebeně, která vstoupila v plat-
nost v r. 1898. Před zavedením berní reformy bylo
mnoho stížností, že daně osobní jsou příliš nerovno-
měrně a tísnivě uloženy, že celé třídy zdanění uni
kají, a rovněž že hřemena daní reálních jsou nesne-
sitelně vysoká; těmto všem steskům měla berní re
forma odpomoci a příčiním se stručně naznačiti, jal
znamenitě se jí úkol tento vydařil.
Praha
15
article
Zákonem, daným dne 25. října 1896 o přímýcl
daních osobních, zrušena byla dosavadní dnň z při-
jmů, a znovu upravena tak zvaná daň z výdělku,
zavedeny tři nové druhy daní a sice: daň z důchodů
jakož i osobní daň z příjmů a daň z vyššího služného
daň výdělková pak rozdělena na všeobecnou daň z vý-
dělku a daň z výdělku podníků, povinných skládat
veřejně účly
Byla tedy Berní reformou zrušena daň jediná.
pak změněna daň výdělková, a zavedeny tři daně
nové: z toho již bylo možno posouditi, že reforma
tato nepřináší úlevy, nýbrž naopak, spíše dosti značné
zatížení.
Z výnosu těchto daní, mělo se mimo paušální
slevu na všeobecní dani výdělkově, dostati ještě slevy
152% na daní pozemkové a 121/4% slevy na daní z
stavení a nepatrného podílu z výnosu těchto daní pal
fondům zemským; podíl tento pak obnáší pro králoe-
ství české okrouhle 1.480.000K
Promlouvá pak o všeobecně dani z výděl ku.
Té jest podroben každý, kdo v královstvích a zemích
na radě říšské zastoupených provozuje výdělkový
podnik neb vykonává zaměstnání k zisku směřující.
Poplatníci, podrobení všeobecné dani z výdělku.
jsou rozděleni na 4 třídy, a sice jsou přislušníky l
lřídy oni poplatníci, kteří plati ročně více než 2000k
daně výdělkové; třídu II. tvoří poplatníci, platící daně
výdělkové od 300 korun do 2000 korun; III. třídu oni
poplatníci, kteří platí na základní dani výdělkové o
60 do 300 K a konečně IV. třídu všichní poplatníci.
kteří platí na dani výdělkové méně než 60 K.
Na tyto čtyři třídy poplatníků, kleří dle okresův
a měst jsou rozděleni na berní společnosti té kter
třídy, jest úhrn daně výdělkové, která činí 39,000.00
korun, rozvržen v kontingenlech společnostních, kte
rýžto kontingent pak ta neb ona berní společnost se
hnati musí.
16
article
Rozvržení Berních sazeb na jednotlivé poplatníky
obstarávají pak komise pro daň z výdělku
kleré se skládají z polovice ze členů, velených ze stře
du poplatníků, kdež druhou polovici a předsedu jme-
nuje ministr financí.
Proto nanejvýš záhodno, aby do komisí byli vy
síláni mužové zkušení a nestranní, jakož i zákona
znali.
Zákon o všeobecné dani z výdělku chová ve svém
§ 5. humanní ustanovení, že nuzní poplatníci daně
výdělkové, kteří sami anebo s jedním pomocným děl
nikem (učněm nebo tovaryšem) své řemeslo provozují.
mohou býti na příslušné období ukládací od daně
osvobozeni; ustanovení toto bylo by zajistě veliee
humanni, kdyby pan ministr financí nebyl býval tak
opatrným, že osvobození toto nejde nikterak na účet
státu, nýbrž na účet ostatních poplatníků, kteří ta-
kovou prominutou daň musí sami zaplatit, protože
vzdor prominutí kontingent zůstává tentýž, a sejde-li
se na př. jeden rok o 5% méně než činí kontingent,
musí poplatníci roku přištího o tato procenta platit
vyšší dan.
Zákon o všeobecný daň
17
article
Pokud se týče přiznání daně výdělkové, tu mě
by poplatníci, vedle zodpovídání otázek
přiznávacího archu, také na ckolnosti jejiel
živnosti nepřiznivé obšírněji poukazovati.
Mluví pak dále o osobní dani z příjmů
Daň tuto platiti nemusí toliko ty osoby, k ter
nemají přes 600 zl. ročního příjmu, pal
příslušníci armády, pokud se týče platů, kterých v ak
tivní službě poživaji.
Daně prostě minimum 1200 K jest pro naše pra
ské poměry tak nízké, že vlastně jest daní osobní sti-
žen jeden každý a i v tomto případě jeví se býti naše
centralistické zákonodárství naprosto nepraktickým
nehoť je-li daně proslý obnos 1200 K v království če-
ském u porovnání s poměry existenčními nepalrným
jest třeba v zemích jiných, na př. v Haliči, Bukovině
a j. zcela dostatečným: u nás přec rodina, mající n
př. 1400 K příjmu, sotva stačí uhraditi svoje nejnul-
nější potřeby; a sám zákonodárce měl as podebnou
okolnost na mysli, jak tomu nasvědčuje § 173. Zákon
ten ve svých podrobných ustanoveních, neopomijí žád-
ného pramene příjmů a má v zásobě ještě čl. 214.
Halič
Bukovina
18
article
Dle tohoto článku lze pak odhadnouti všecko,
bývají jeho ustanovení také ve mnoha případech brány
za základ; tu zejmena padá na váhu, jak po
platník bydlí, jak vysoké nájemně plalí
vysílá-lirodinu na letní hyt, má -li ja k
služky a kolik, jak se on sám a jeho ro-
dina šatí, společenské vystupování aid
Z uvedeného jest viděti, že ustanovení tato jsou dost
pružná, a proto dlužno dbáti toho, aby při podáván
přiznání, uváděny byly toliko srážky zákonem př
Srážkám ponecháno v zákoně velice obmezen
pole působnosti. Jest sice v zákoně ustanovení, jakýeh
polev se má dostati otcům rodin, dětem rodiče
podporujícím neb jinými břemeny slíženým, ale tato
pouze ve dvou článcích zákona obsažená filantropická
ustanovení zůstala v praxi pouze na papíře
a to z valně části vinou samého poplatni
ctva, které si tčchto ustanovení skorem nevšímá
jich plnění nežádá.
Tak na př. článek 173. slanoví, aby takovému
olci rodiny, jehož příjem nepřesahuje 4000 K a který
musí vedle manželky starati se o více než dvě dílky
byla z jeho příjmu za každé další dítko jedna dva
cetina odečtena, Ale praví dále zákon:: „Při tom však
nehledíc k výši srážky, má sazba berní býti snížen
alespoň o jeden stupeň“. A tu jest zajímavo, jak se
toto ustanovení provádí v praxi; dvacetiny se sic
správně odečítají, ale o nějakém snížení o jeden neb
dva stupně nechtějí předsedové komisí an
slyšet a pravidelně laké vůli svou prosadí.
19
article
Zajímavými jsou dále ustanovení čl. 174., jenž
dí: „Při ukládání daní jest dovoleno, ke zvláštním po
měrům, které platebnost poplatníkovu podstatně ob
mezují, pokud k nim již podle § 173. nemů se zřetel
tím způsobem přihlédati, že při poplatném příjmu, n
větším než 10.000 K, sníží se sazba berní o nejvíce
tři stupně.“
„Poměry tohote druhu, ke kterým se přihliží, jsou
toliko neobyčejné obtížení výživou a vychováním di-
tek, povinnosti vydržovati chudé příslušníky, trvalou
nemocí, zadlužením a zvláštními nehodami, pak
zavoláním ke službě vojenské (mobilisace.
cvičení ve zbraní nebo ve službě). Poplatníci tři prv
ních stupňů mohou z těchlo důvodů také býti od daně
osvobozeni.
Že berní úřadové na uslanovení tato neupo
zorňují. jest pochopitelným, ale že poplatníc
sami výhod a úlev, kterých jim vysoce fiskáln
zákon o osobní dani z příjmu poskytuje nežá dají
aneb velice skrovně využitkují, zůstává nepoch -
pitelným a neomluvitelným
Řečník skončil přednášku takto: „Předneseným
mám za to, že jsem stručně a dle možnesti jasne
poukázal na ony okolnosti, které se v nových berníel
zákonech nejen na újmu, ale i na prospěch po-
platníka vyložiti dají, a upozorňuji opětně, že na př
ustanovení, že možno docíliti berní polevy pro toho
kdo povolán ke službě vojenské, zů-
stává až do dnešního dne úplně nepo-
užito a má přece velikou důležitost pro mladé živ-
nostníky, začátečníky, obchodní zřizence a úřadníky
pak dělníky, kteří všichni jsouce povoláni k vojen-
skému cvičení, přinášejí již tím tak znamenilo
oběť státu, že mohla by jim býti přede
psaná daň snížena neb zcela prominuta.
tek
20
article
(Výborně, dlouhotrvající pollesk.)
Po zajímavé, jasně a poutavě podané přednášce
rozpředla se debata. Ke slovu přihlásil se p. Sejk
jenž poukázal k nejasnosti archů ku přiznání daně
dále p. Stivín, jenž činil návrh na zřízení poradní
kanceláře v otázkách berních, ob. st. Červený, jenž
přimluvil se za návrh p. Stivínův a promluvil o dů-
ležitosti volby osob do berních komisí; dále p. Broh-
ma n, Vrána a předseda klubu p. dr. Karel Groš.
Sejk
Stivín
Červená
Stivínův
Vrána
doktor
Groš
21
article
jenž poukázal k tomu, že ta autonomie, která byl
dána poplatnictvu volboa do komisí berních, neno
využitkována do té míry, jak by bylo záhodno
a účelno. Má za to, že by do berních komisí měl
voličstvo voliti takové činitele, kteří dovedou a chtěj
zájmy poplatnictva v komisi zastávat. Jest to zná mým
faktem, že členové komise daně výdělkové počinají si
často dosti hrubě proti povinnostem, jaké na sebe vzali
volbou poplatnictva. Budiž to do budoucnosti nauče-
ním, aby poplatnictvo při volbě komisi bylo opatr-
nějším, neboť členové komisí poplatnictvem volení ne-
jsou vysláni, aby hájili jen zájem státu, nýbrž —a
to v prvé řadě — zájem poplatníků. (Výborně.) Klu
voličů novoměstských radil se o těchto věcech, když
zákony ty měly býti uvedeny v platnost, upozorňoval
členstvo, jak by se mělo zachovati, ale přes to, že stala
se takováto opatření, rady nedbáno. Byla to tedy se
strany poplatnictva nepečlivost, jejíž následky teprv
nyní se objevují. Snad bude to pro budoucnost člen-
stvu poučením, aby s větším inleresem o zájmya
práva svá pečovalo. Přimlouvá se za návrh p. Stivína
na zřízení komilětu poradního pro tyto otázky a dává
o návrhu tom hlasovati. Přijímá se jednohlas-
ně. Když byl p. Vrána pronesl přání, aby na po-
řad nejbližší schůze dostala se otázka o regulaci
Vltavy ve čtvrti svatopetiské a sděleno
mu, že na to jíž pomýšleno, ukoněil poděkováním
přednášejícímu, předseda p. dr. Groš schůzi.
Stivín
Vrána
Groš
Vltava
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Pořádek jednaci k XXVIII. sezení
sněmu království českého v úterý dne 29. září
o 11. hod. dopolední: 1. Zprávy o volbách
2. Třetí seznam zpráv komisí o peticích; č. sn
701, tisk CCXLI. 3. Čtvrtý seznam zpráv ko
misí o pelicích; č. sn. 750, tisk CCLXII
4. Pátý seznam zpráv komisí o pelicích; č. sn-
819, tisk CCXCIX.
— Česká spořitelna. Orgán pp. synů Bo
humila Háze, zdá se, pozapomněl na okamžiky.
kdy nám svévolně vběhl pod ránu v letošním
jarním zápolení o české milliony v němčourské
České spořitelně, neboť a tempo naší včerejši
ranní výzvy k českým dobročinným a všeobecně
prospěšným spolkům v Praze sídlicím, aby se
neopomenuly přihlásiti o svůj podil z letošního
čistého výnosu reservního fondu České spoři-
telny, ozvala se první » Behemia«. Veřejná tato
representantka soukromého mínění slavného ku
ratoria »Č. S« ví sice, že lampička její mou-
drosti spořitelní nesvíti ani tak daleko, jako
věčné světlo před sv. Annou v průchodu Anen-
ského kláštera a že kdykoli se s ni odvážila
na svěží, omlazující vzduch hospodářské eman-
cipace české letošního jara tak zprudka vanuvší
Bo
Háze
Anna
Praha
Český spořitelna
Český spor
24
article
vždy světlo její prsklo a shaslo docela. Nebude
ani tentokráte o nie lépe. Abychom pomohl
ztěžka jdoucímu chápacímu apparátu » Boh.«.
která nám vytýká, že jsme všechen český ná-
rod k tomu měli, aby vybral své vkladyz
»Č. s.«, tohoto německého ústavu a že
jsme prohlásili dříve neustati, dokud v ní bude
jediný český haléř a nyní vyzýváme české spolky.
aby se daly od tupené a nenávistí stíhané
Č . s
25
article
Č. spořitelny — obdarovati (!) —— připo-
mínáme předně, že jsme nezměnili ani o stin
poněti své stanovisko oproti tomuto »ně m-
ckému ústavu«, jehož kuratorium týmž oka-
mžikem a to veškerým právem má býti od mi-
stodržitelství rozehnáno, jakmile prohlásí o sobě,
že jest německým spolkem. A to tím
spíše, když nějaký jeho člen prohlásí, jakt
učinil dr. Eppinger veřejně na schůzi jednoly
německých spořitelen, řka, že budou napřište
české spolky veřejné dobročinné vyloučeny
z rozdilení čistého výnosu záložního fondu Č
spořitelny. Jde nám o to, abychom co možno
hromadným přihlášením české organisace veřejné
dobročinnosti a prospěšnosti zjistili, pokud bude
míti pan dr. Eppinger pravdu, neboť poprosíme
za včas zdvořile řečené české spolky, aby nám
laskavě sdělily, jak se svou přihláškou pocho-
dily. Výraz »Bohemie« o »obdarováníe
těchto spolků jest naprosto neslušný, neboť an
spolek 45 frajmaurů, který se zove »Českou spo-
řitelnou«, nemůže podle zákona, práva a pojmů
o počestnosti v eivilisovaném světě běžnýeh
nikomu nie darovati, co mu nenáleží. Jest re
servní fond majetkem pana Kukuka a jeho ka-
marádů z kuratoria, náleží jim výnos tohoto
fondu už proto, že si počínají nejinak, nož jak
kdyby byl jejich. O tom, kterak se s výnosem
tím nakládati má, existují ve statuťu spořitelny
přesná a zákonitě závazná pona-
u čenl, z nichž vysvitá, že kuratoriu nenálež
ani právo presentační, nýbrž jen navrhovací.
Eppinger
doktor
Kukuk
Český
Č spořitelna
Bohemia
26
article
Pakliže za dobu disponování čistým výnosem
fondu rozdáno českým účelům 114 mill. K.
kdežto německým 16 mill. K a to, jak doznáno.
z ohledů národnostních, byly české
účely prostě okradeny o obnosy na ně při
padajíeí. Drozd a jeho soudruzi měli při sv
krádeži ohledy soukromé, ale motivy při krá-
deži nerozhodují, nýbrž výše zpronevěřenýel
a mimo legitimní účel zašantročených peněz-
Konečně pak, kdyby ani nebylo zřejmého usta-
novení statutárního, kteréž se naprosto ani slův-
kem nezmiňuje o vyloučení českých
účelů z podělení výnosem zál. fondu.
měly by české spolky na podíl tento při nej-
menším trojnásobné právo spolků něme
ckých, neboť reservní fond pochází z vý
nosu vkladního fondu, který až dosud vždy
pocházel 75 procenty z rukou českých spoři-
telů. Protož velice pohodlně můžeme státic i na
tom, aby i poslední český haléř byl z České
spořitelny vybrán a k tomu jest ještě nesmnírně
daleko, i na tom, aby české účely byly aspoř
rovnoměrně (a to by bylo strašně sleveno
podělovány z výnosu reservního fondu, který —
bohužel — ze spořitelny vybrati nelze ! Chápe
»Bohemia«? Jsme přesvědčeni, že ji zajde chu
k odpovědi.
Český spořitelna
Bohemia
27
article
— Silácký konsek, tak docela nahý, beze
studu provedl moravský zemský výbor v po-
sledním svém sezení, nemýlíme-li se ve středu
dne 23. t. m. Bylo uprázdněno místo primáře
chirurgiekého oddělení zemské nemocnice v Olo
mouci. V této nemocnici, která má 90 procen
českých pacientů, která vydržována je zemí ze
tří čtvrtin českou, neumí ani jeden přimář tolik
česky, aby se mohl se svými pacienty po česku
dorozumět. V českých kruzích doufalo se, že
aspoň ve XX. století najde se několik pokroči-
lých a vzdělaných lidí mezi našimi přáteli
z druhého národního tábora, kteří budou se
stydět za surovosti, za něž se nestyděli němečtí
vzdělanci v XIX. století. Doufalo se, že není
možno, aby na takové místo, jako je chirurgický
primář, jenž denně stojí při rozhraní života
smrti člověka, svého pacienta, postaven byl
člověk cizího rodu, cizího ducha, cizí mluvy.
jenž í kdyby chtěl, nemůže být utěšitelem těžee
zkoušenému člověku v nejhorších chvilích jeho
života. Doufalo se, že najde se několik slušných,
spravedlivých, osvícených mužů, kteří daji
pravdě průchod v zájmu humanity a vědeckého
pokroku! Nenašlo se! S české strany, aby se
nemohlo namitati, že chceme nějakou protekci pro
neschopné lidi, že se nám jedná jen o získáni místa
pro chleba nebo politický výboj, postavili se za kan-
didály o jmenované místo dva z našich nejlep-
ších odborníků chirurgiekých, dva mladí vědečtí
praeovníci, již ne bez úspěchu uvedli se již
i na areně zahraničního vědeckého světa. Ani
jeden ani druhý nedělal by hanbu kterékoli
z četných německých universit. Ne, pro druhou
metropoli moravskou uprostřed naši Hané ne-
hodil se ani docent dr. Jedlička z Prahy.
ani docent dr. Chlumský z Krakova.
doktor
Jedlička
Chlumský
Ola
Praha
Krakov
28
article
Chlumskému nepomohlo ani, že byl žákem
a dlouholelým assistentem onoho věhlasného
professora Mikulicze -Radeckého
ve Vratislavi, s nímž jako s učencem prv-
ního řádu se naši bratři z druhého tábora
tak rádi blýskají a chlubí. Nepomohlo nic, že
tito češti kompetenti v zájmu dobré věci v pra-
vém slova smyslu se chtěli obělovat. Za obět
by byla padla akademická dráha, neboť primal
v Olomouci sotva by mohl být současně do-
centem v Krakově nebo v Praze. Nepomohlo
nic, že nenašel se rovnocenný německý kom
petent. S brutální, surovou, hmofnou silou bez
ohledného barbara přešlo se přes náš ušlechtilý
v pravdě kulturní trumf! Když bylo jisto, že
Němci nemají kandidáta, který by se mohl našim
se cti postavit, povídalo se, že volby odložía
že ho budou hledat. Povídali si to dobráci naši,
kteří pořád mají ještě lepší mínění o našich
přátelích z druhého tábora, fantastové, kteří ne-
mohou a nemohou vystřízlivěti ze své české
důvěřivosti. Chudáci myslili, že budou se stydět
spáchati tak očividné barbarství a že budou
hledati — taky docenta. Toto! Misto by by
dostal X. externista, neřku-li dr. Smoler, III.
neplacený assistent prof. Wölflera z pražské
německé fakulty, kdyby jiného neměli a my
bychom mohli postavit třeba samého Mikulicze-
Radeckého — a nebude-li odrodilcem, jako
tento Polák, kopnou nás taky . . . . Prozatím
nezbývá, než abychom se spokojili s mravním
vítězstvím. Pomalu, ale jistě trhají se mlhy německé
chvástavosti o kultuře a pokroku lidském, pomalu.
ale jistě počíná býti jasno v osvícených hlavách
Chlumský
Mikulicz
Radecký
Němec
doktor
Smoler
Wölfler
Polák
Vratislav
Olomouc
Krakov
Praha
Mikulicz
kulturní trumf
29
article
obyvatel Evropy, kde a kdo je zde elementem
v pravdě kulturním, kde a kdo veškeren pokro
lidstva na této hroudě zdržuje, kazí a ničí . ..
Není to posměchem, když nějaká vláda činí o
takových elementů závislými naše kulturní po
žadavky? Takové elementy nám mají povoli
universitu v Brně?
— Český zápas v Lipnice. Němeům ne-
podařilo se dosud zvoliti v Lipníce bürgermajstra
pro odpor českých členů obecního výboru, ktet
svou důslednou abstinencí ustavení výboru maři.
Evropa
Brno
Lipnica
Lipník
obecní výbor
30
article
Poslední schůze k volbě starosty svolaná konala
se ve čtvrtek, a podle disposie na české straně
opět minula bezúčelně i byla k českému návrhu,
jako protizákonně svolaná, rozpuštěna. Schůze
konala se za mimořádných opatření, dostavil se
k ní vládní komisař Mayer a četnietvo celého
okresu bylo do Lipníku konsignováno. Důslednost
českých členů v obstrukci proti vělšině německé
ve výboru obeením, na českém Lipníce vynásil-
něné, jest oprávněna, neboť plati i vládé, kteráž
v případě lipnickém osvědčila co nejokatěji dvoji
loket, jímž na Moravě měří, podle toho, jedná-li
se o Čechy anebo o Němce. Vláda svolila ku
provedení voleb v novém zastupitelstvu, přes to,
že proti lipnickým volbám obecním veden jest
s české strany u správního soudu spor, jehiož
výsledek nemůže býti pochybný ve smyslu pr
českou věc příznivém. Vláda povolila ustavení
představenstva lipnického přes to, že dobře vi,
že v I. sboru volily neprávem tři německé hlasy,
kdežto tři české byly násilim potlačeny. Vláda
učinila tudíž lipnickým Němcům koncessi, do-
volila jako obyčejně ťuknutí německého prstu
na vážky spravedlnosti. Ve stejných, ano totež-
ných připadech, kdy totiž podán byl v morav-
ských městech se strany německé protest a ža-
loba ke správnímu soudu, vždy vyčkáno bylo
nálezu soudního a pak teprve svoleno ku pro-
vedení volby. Je tedy posice v Lipníce pod-
statně jiná než v Hranicích, kde odstoupeni
sedmi německých členů výboru neznamená
vlastně nic jiného než další obstrukční boj no
vými doplňovacími volbami.
Mayer
Němec
Lipník
Morava
Čechy
Hranice
31
article
— Zastaveni rakouským četníkem. Jak
sděluje »Kattowitzer Ztg.«, v Katovicích v pru
ském Slezsku vycházející, bylo poslední neděle
rakouským četníkem zabráněno »druhé horno
slezské župě«, k německému turnerbundu nále
žející, překročiti rakouské území na výletě, pořá-
daněm k místu, kde se tu stýkají hranice tri
cisařství. Čelník byl prý k tomu účelu na hra-
nice zvláště postaven a katovický list připomíná,
že před německými turnvereiny prošlo několik
sokolských spolků. Podrobnosti této příhody ne-
byly dosud sděleny. V každém případě bylo
spíše tisíc příčin než jedna k takovému zakro-
čení s rakouské strany.
— Shromažďovací svoboda v Rakousku
Z Teplic se telegrafuje: Matiční slavnost byla
hejtmanstvím zakázána. Doufáme, že bude tento
nový akt rakouské byrokracie, vyhovující každému
povelu Němců, učiněn ještě předmětem dalšieh
krokův na místech náležitých.
— Politické schůze. Reskrip to vy
tábor lidu pořádá okresní výbor česko-
brodský v neděli dne 27. září o 99 hod. dop.
na náměsti Komenského v Českém Brodě.
O významu a nutnosti znovuzřízení samostatného
českého státu promluví na táboru pánové JUD
Karel Baxa, poslanec na sněmu král, českého
říšské radě, Boh. Novák, poslanec na sněmu
král. českého a JUDr. Ant. Sobotka, advokát
ve Zbraslavi. Za nepříznivého počasí koná se
místo táboru v tutéž hodinu veřejná schůze lidu
v českobrodské Sokolně.
Němec
Baxa
Novák
JUDr
Antonín
Katovice
Slezsko
Rakousko
Teplice
Český Brod
Sobotka
Zbraslav
Kattowitzer Ztg
českýbrodský
Komenský
32
article
— Rodinně zprávy. Pan Jaroslav Micka z Malě
strany a paní Anna Micková slavili sňatek dne
24. září v chrámu sv. Šlěpána v Praze. — Slečna
Aninka Olivova z Kolína a pan Rudolf Bub
spolumajitel firmy L. a R. Bub, velkoobchod s uhllm
a dřívím v Zálabí, slaviti budou sňatek svůj dne
26. září o 4. hodině odpoledne v děkanském chrámu
sv. Bartoloměje v Kolině.
— Zástupoové Paříže v Praze. Včera přijeli de
Prahy ku prohlědnutí elektrických podniků a dráh
král. hlav. města Prahy delegáti municipální rady
pařížské pp. Felix Roussel, člen rady městské,v
Bienvenůe, chéfinženýr odboru mostního a silnič-
ního, přednosta techn. oddělení podzemní dráhy M-
tropolitaine v Paříži a projektant této dráhy, Gaston
Cadour, sekretář městské rady, a Emil Briolet
vrchní inženýr. Pánové zavítali dopoledne na staro-
městskou radnici, kdež byli srdečně uvítáni starostou
měst pražských p. drem. Srbem a předsedou správní
rady elektrických podníků p. inž. R. Jahnem. Po dů-
kladné prohlídce staroměstské radnice odjeli hosté do
elektrické centrály v Holešovicích. Komise tato studuj
zřízeni elektrických městských dráh v čelných městec
Evropy a na cestě z Berlína a Drážďan do Vídně z-
stavila se v Praze. Průvodci jich jsou v Praze pp. cís.
r. Jahn, vrch. inž. Svoboda a sekretář dr. Stehlíkz
Čenkova. Večer dleli hosté v Národním divadle a dne
bude k jich poctě uspořádána hostina.
Jaroslav Mick
Micková
svatý . Šlěpat
Olivův
Rudolf Buba
svatý . Bartoloměj
Roussel
Cadour
Emil Brioleta
Srb
Ing
R Jahn
Jahn
doktor
Stehlíkz
Praha
Kolín
Zálabí
Kolina
Paříž
Holešovice
Evropa
Berlín
Drážďany
Vídeň
Zástupoová Paříž
národní divadlo
33
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek, dne
25. září.) Sděleny byly díky Umělecké besedy za udě-
lení zlalé medatlle; díky ty tlumočili panu starostov
dru. Srboví zástupcové besedy pp. Herites, arch. Man-
tin a řed. Bílý. — Při slavnosti svěcení kostela v Žiš-
kově bude obec pražskou zastupovati starosta p. dr
Srb. — Obchodníci s drůbeží přednesli radě městské
některé stesky ve příčině potravní daně, zejmena co se
týče zboží transitního a restituce. Požadavkům, n
základě těchto stesků činěným, nelze však vyhověli.
ježto obec pražská jest vázána určitými předpisy státní
správy. V tom směru bude stěžovatelům odpověděno
s poukázáním, aby se obrátili na správu finanční. —
Nové obchodní gremium obrátilo se na ministerstvo
financí ve příčině reformy potravní daně a žádalo
obec pražskou za podporu v této věci. Městská rada
podá u ministerstva urgenci a žádati bude za sděleni
nového tarifu, aby se mohla obec o něm vyslovit. —
Herites
Srb
Žiš
34
article
Dodávka cihel pro kanalisační budovu v Bubenči za-
dána: Uhřiněvesské továrně, Rud. Pulkrábkovi, Dvořá-
kovi a Fischlovi a Jos. Urbánkovi. — Komitét měst-
ského musea sdělil, že Rodinovu sochu „Kovový věk“
bylo by možno umístití v museu mezi sloupovím na
schodišti. Technická komise doporučila tento návrh
a rada městská jej schválila. — Při pražských plynár-
nách na Smichově a v Žižkově budou pro dělnictv
zřízeny sprchové lázně. — Ke starostovi p. dru. Srbovi
dostavila se depulace pořadatelstva Matiční slavnosli
ve dnech svatováclavských, zvala k této slavnosti
zároveň vyslovila dík za ochotu a blahovůli, se klerou
rada městská pořadalelstvu této slavnosti vycházela
vstříc. — Pražští perníkáři požádali o dovolení, aby
směli o dnech sv.-václavských prodávati své výrobky
v Praze. Po delší debatě usneseno, aby povolení zá-
sadně bylo dáno, ale místa aby určila dozorčí rad
staroměstské tržnice. — Knihovní komise navrhla
radě městské, aby na dále půjčovány byly knihy čle-
nům některých spolků bez osobní záruky; spolky ly
však zvláštním reversem musí se zavázati za členy,
že knihy budou správně vraceti. — V týdnu od 13.
do 19. září obnášel hrubý příjem mostného: na láv-
kách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smícho-
vem 237 K 36 h, na mostě Palackého 4302 K 14 b,
na můstku žolínském 172 K 40 h, na novém mostě
kamenném 4135 K 70 h, na mostě Františka Josef
3278 K 72 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2702k
Pulkrábek
Dvořá
Fischl
Jos
Urbánek
Rodinův
Srba
Palacký
František Josef
Bubeneč
Žižkov
Praha
Vyšehrad