Ročník XXXII

V Praze, v sobotu dne 26. září 1903.

Číslo 263.

Na rapní a odpol. listy předplásí se v Praze v admlnisíraei sa mřsle . . . . . na čtvst leta . . . . 6 K. — s dvejí donáškou za měsl 7K 501 za čtrrt leka- ve sllslkáchi na něsío . . . . . . 2 K 30h Poštou měsíe :: kai na čtvrt leta s drojí zásilkon na měsíe :::kS ns strrt lele

Spodní proudy v otázce armádní. Používáme nynějšího olamžiku, kdy není možný ještě úsudek, jak skončí jednání na radě říšské o tom, aby se zrušilo nařízení mi- nisterstva války, kterýmž ponechání tři léta sloužící vojíni i po 1. říjnu v prosenční službě a změnil se letošní zákon se zvýšeným počtem nováčků, a kdy v Uhrách pokračuje hr. Khuen- Héderváry jakožto opět jmenovaný předseda ministerstva v pokusech, sestaviti vládu na zá- kladě vlastnoručního listu panovníkova, kterýmž koruna dosud trvá na vyrovnání z r. 1867 právech jí ve věcech jednotně správy, vedení vnitřní organisace armády vyhražených — po užíváme těchto obou momentů nehotovosti k zachycení známek různého nazírání eislajtán ského Němectva na ústupky, jichž se má do stati v rámci práv panovnikovi ve věcech a mádních vyhražených dle vlastnoručního listu ze dne 22. t. m. Maďarům. Ústupky ony iýkají se, jak známo, nařízen z r. 1868 o přeložení uherských důstojníků ke plukům uherským, úpravy praporů a odznaků vojenských s ohledem na dualistický ráz sou státí, zavedení maďarštiny v trestním řízeníu pluků uherských, dále pak reorganisace učeb- ných ústavů vojenských v Uhrách ve směru širšího zavedení maďarštiny a rychlejšího při bývání důstojníků uherských. Hledíme-li k obsahu poslední řeči předsed, ministerstva dra. Körbra, kterýž o sobě prohlá sil, že uhájil paritětní vliv této poloviny soustál ve příčině armády, musíme nutně se domnívati, že výše vzpomenutě ústupky byly přislibeny nejen v souhlasu se zdejší vládou, ale i se správou vojenskou.

Tím dán jest tedy politické veřejnosti nás i v Uhrách pevný základ k ocenění snah. nesoucích se za zachováním posavadního po- měru pospolitosti obou polovin říše, pokud jde o armádu. Dle nedávného volání německého časopise- ctva, že ve věcech armádních přísluší rozhodo vati jedině panovníkovi, musilo by se míti za to, že to budou především Némci, kteří dů sledně dle zaujatého stanoviska srovnají se se řešením vzniklých otázek v rámci dle slov vlastnoručního listu panovníkova za přípustný uznaném; ale již nyní můžeme ukázati na řadu projevů německých, kteréž vesměs prozrazují že Němci různých odstínů politických jsou ne mile překvapeni myšlenkou, že by armádní zá- ležitosti dospěly takto ke klidnému uspo- řádání. Projevy německé směřují dle politických názorů hlavních skupin německých k dvěma naprosto různým cílům, jež se dají stručně takto slanoviti. Klerikální, starorakouské, ba soudě dle »Reichswehru« i vojenské některé kruhy trvají neůstupně na bezpodmínečně německém rázu celé armády; jim nejblíže stojí němečtí nacionálové a vůbec všichni, kdož mají za to, že nadešel okamžik opětného přitužení německé nadvlády v Uhrách. To vyslovil zvláště jasně nejmenovaný německo- národní poslanec, kterýž dle »Pol.« se vyjádřií k dopisovateli kteréhosi zahraničného listu,že při odporu maďarské opposice nezbývá leč změniti uherskou ústavu a protože by to mohlo vésti k nepokojům v Uhrách, že návštěvou císaře německého zabezpečena jest pro rozhodný okamžik podpora jeho.

Ještě dříve než vydán byl vlastnoruční li panovníkův, vyslovil se dr. Kathrein, bývalý předseda říšské rady a vynikající poslanec sku piny německých klerikálů, v rozmluvě s dopiso vatelem »Magy. Országu« nejen proli přeložen uherských důstojníků ke plukům uherským, al i proti zavedení plukovních řečíu soudů vojenských vůbec. Stačí prý, když ne němečti vojíni budou směti vypovídat před soudem vojenským ve své mateřštině Soud vojenský jako každý jiný soud musí př nové reorganisaci uveden býti v souhlas s po žadavky a potřebami moderního soudnictví předním požadavkem tudíž musí býti, aby ve škeré jeho jednání se vedlo v řeči obvině ného, ve vojsku tudíž řečí plukovn Bude záhodno, aby všickni neněmečtí poslano si zapamatovali odmitavé stanovisko tohoto kle- rikálního předáka. Neméně odmítavě počíná si i štyrsko- hradecký klerikální »Volksblatt« ve článku ústupcích Uhrám, při čemž výslovně odpor svůj odůvodňuje jakožto Rakušan tIm, že by týmž právem mohli i Čechové, Poláci, jižn Slované a Vlaši činiti stejné nároky na ústupky, jichž se má dostati Maďarům, a tak prý by nastal nebezpečný prejudic, který musi dodati rakouským národnostem odvahy, aby ne ochabovaly v zápase za tyto požadavky. Tak vypadá velebená spravedlnost národnostní — alpských klerikálů!

Ve věci samé prohlašuje, že sdělení h Khuena-Hédervára v kruzich stoupeneů společně armády způsobilo pochopitelné znepokojení. Předně prý nastává otázka, ne- utrpí-li tím hybnost a dochvilnost armády, když důstojníci uherští se budou učiti armádn řeči jen tak »mimochodně«, ale doufá, že správa vojenská se o to postará, aby z nal důkladně jazyk německý. Proč nejeví klerikální list stejnou starostlivost o to, aby znali důstojníci jazyk plukovní stejne dokonale, jenž jest pro vojsko v akei mnohem důležitější než němčina ? Proč vůbec stotožňuje jednotu armády — s něměino u Neméně průzračně vede si »Reichswebr«, jenž tentokráte zvláště má na mušce stipendia vojenská pro syny chudších uherských státníeh občanů a nižších civilních úřadníků, neboť prý to »valně nepřispěje ku povznesení společenské vážnosti sboru důstojnického.« Protože na vo jenských ústavech v Uhrách bude se učiti ně- kolika předmětům maďarsky, žádá »Reichswehr« náhradou pro kadetku vídeňskou zrušení učení maďarčině. Než tím právě sám připravuje přikré rozdělování sboru důstojnického na uherský a německý; jak se to snáší se stanoviskem jednoty a pospolitosti armády? Či jest to nový prostředek zachovati jednotu tu jen ja ko jednotu německo u? V obor těchto jednostranně německých názorů zařaditi sluší i vídeňský článek berlinské »Rundschau«, jenž vyslovuje přesvědčení, že vyřízení sporných otázek v Uhrách zůstaveno bude asi — moci.

Zcela jinsk, než tito podivní obhájci jed- noty armády jakožto armády německé, pohližejí na danou situaci Všeněmci. Tito již dříve do poručovali jakožto nejvýdatnější prostředek ná pravy, když Němci použiji nynějších zmatků k úplné rozluce obou polovin říše. I nyní přímo se zmítají při pomyšlení, že by mohlo dojíti na smírné vyřizení sporných olázek Jak prý vypadají všickni ti, kdož jásali při čtení armádního rozkazu ze dne 16. t. m. ? Pro Rakousko zbývá jen jediný prostředek, volá »Ostd. Rundschau«: okamžité zří ze n osobní uniel Takové jsou ohlasy z různých skupin tá bora německého; tak účinkoval na ně výklad armádního rozkazu vlastnoručním listem panov- nikovým, označujícím stanovisko jeho k poža- davkům maďarským. Nikdo nedovede sice předpověděti , jaku obrat nastane v daných kritických poměrech, ale to nebudiž zapomenuto, jak Němci různých skupin v takových vážných okamžicích mají na mysli jen zájmy německé, nic toho ne- dbajíce, že projevy jejich přilévají olejedo ohně, a že tisknou velmi výdatnou zbraň do rukou košulovců. Národové neněmečtí, bohudlk, již všestranně pochopují, že mezi Némci a Maďary se vede boj o konečnou nadvládu, a že Němci při do- mnělé obraně jednoty armády nemají jiného úmyslu, než získati pro německé záměry její podpory. Již i slovenské »Národ. Nov « odmítajíce co nejrozhodněji přehmaty maďarské zároveň zaznamenávají: Rakouský militarism nám nepomohl; naši věc národní nepozvedl, by nás tak nebrutalisoval, jako maďarský šovinism. Oduševniti se pro ducha armády nemáme pří činy, postaviti se jako pomocníci a spojenci nemáme za co. Od nás nemůže nikdo spravedlivě žádati, abychom se pro maďarčinu ve vojsku bouřili a rozčilovali, tak jako to ne budéme činiti pro němčinu v tomtéž vojsku.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůz e 231 Z Vídně, 25. září. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Osmhodin trvala dnešní schůze Její resultát jest méně nežli nie Jest negativní. Sněmovna vržena byla zpět do stavu, v jakém se na- lezala předvělrem. Nalezá se totiž v chaosu, ze kterého není vidi- telna večer žádná stezka . . .. Jednání o dohodu mezi stra- nami, mimo sněmovnu vedeně, ztro- skotalo se dnes úplně. Rozhodnutí stalo se o věcech vojenských tam, kde se ústavně státi má: ve sněmovné samé. Čekalo se na usnesení německých klubů dopoledne. Neučinili však žádného; nemohli se dorozuměti. Křesťanšti socialisté prohlásili, že proti propuštění třetiho ročníku vojenského hlasovati nemohou a nebudou a nehlasovali také, nýbrž položili svě volum pro přislušný pilný český návrh. Do čtyřspolku německého byl tak učiněn průlom. Antisemilé opustili ostatní spojence ně- mecké při první přiležitosti, při které obnovené souručenství německé se mělo osvědčiti. To byl úspěch taktiky české, ještě než zahájena byl vlastní bitva v zasedací síni.

Bylo 12 hodin, když hr. Parish zvola z pravého kuloáru na poslance: »Tož tedydo boje!« Rychle hrnulo se vše dovnitř. V málo minutách byla pilnost ná- vrhu Plačkova na neprodlené pro- puštění vojínů, kteři 30. t. m. do- slouží, přijata potřebnou dvoutře- tinovou většinou. Hlasovali pro ni: všechny strany pravice, Víachové, sociální demo kraté, Všeněmci a křesťanští socialisté. Prot pilnosti pouze: německá strana pokroková, ně mecká strana lidová a němečtí velkostatkáři Malá, ale prudká šarvátka byla potom mezi Schönererovci — s kterými byl tentokráte za- jedno poslanec Wolf — a německými lidovci Potom byl klid. Na hlavu poražena byla levice. Seděla tak na svých místech jako putička. Schlíplá, skrčená, němá. Větší katastrofa nemohla ji stihnouti. Ve- dení sněmovny bylo jí vyrváno Čechy. Byla uvedena do menšiny sotva 100hlasové, Lueger a Liechtenstein ji nechali na holičkách v kri- tické chvíli. Na trojspolek sevrklá německá levice byl v dokonalé deroutě, sražená s výše, se které chtěla komandovati parlament, v bezmocnou minorilu. Národním socialistům českým náleží smutná zásluha, že ji podali pomocnou ruku, že vytrhli a vytáhli největší škůdníky našeho národaz bahna, do kterého zapadli, že jim pomohli ku positivnímu výsledku a tím umenšili hotový již úspěch český a pokazili úspěch českému klubu ještě kynoucí. Smetena měla býti vládní před- loha o kontingentu a nahrazena zákonem inter- pretačním, který byl smluven také s poslanci če

skými. Zvýšený kontingent měl býti snížen na starou cifru 59.000 mužů a povolání 12.00 nových rekrutů mělo býti učiněno závislým n novém zákoně. Zákonem mělo býti 60.000 mužů vypuštěno z aktivity a vše to se mělo státi prot vládě, proti německé levici. Vše to však zkažen nerozvážností, krátkozrakostí a slepou vášnivost pp. Choce, Fresla a soudr. Národní socialisté zamítají toliž i starý kon tingent vojákův, který naši teď proti prvolním usnesení svému povolují! Za hlubokého dojmu eklatantního vítězstvi jakým bylo přijetí pilnosti návrhu Plačkova, po- dal po 2 1/2hodinné řeči posl. Daszyňského, ktert přes všechny ostré pointy, neměla účinku jinýel výkonů tohoto sociálního demokrata, poslanec moravského centra Skéne jako dodatek ku pil němu návrhu Plačkovu návrh, hr. Deymem bar. Parishem vypracovaný, podle kterého mohla vláda zařaditi jen 59.000 mužů a musila si vy- moci souhlasu parlamentu, chtěla-li povolati k zbrani nováčků ještě 12.000. Strany levice znaly nejen obsah, ale také znění jeho již včera, nečinily však žádných námitek z jednacího řádu prot sloučení jeho s pilným návrhém českým. Teprve když poslanec za V. kurii kladenskou vystoupi v roli zastance tohoto jednacího řádu centralisti ckého parlamentu, teprve když tento Benjamín české delegace žádal, aby předsednictvo pro- hlásilo návrh posl. Skéna nepřípustným a jako s takovým naložilo, stali se pánové z jinýcl stran, zvláště také německé strany lidové, kuráž nými a způsobili, že posl. Škéne, vida tak silny a velký odpor proti svému podnětu, vzal jej zpět Zajímavo bylo při tom, že mezi odpůrci jeh nalézali se také sociální demokralé, kteří posl Daszyňskim sami podali dodatek k návrhu posl Plačka, potom však posl. Pernerstorferem brojil proti všelikému spojováni tohoto s návrhy zá konnými.

Také pan K. H. Wolf odvážil se dnes ze svo reservy a měl osobní srážku se svým bývalým přitelem a nynějším sokem, drem. Schalkem o kterém říci musíme, že byl velkomyslný dosti osobní nájezdy pana K. H. Wolfa ignorovati. Počínání si národních sociálů — Fres ještě ke všemu produkoval se na své píšťale — bylo všemi ostatními poslanci českými, též agrárními, odsuzováno co nejpříkřeji. Nemů- žeme, leč připojit se k ortelu tomu a vyslovit nejhlubší politování, že nebylo to poprvé, e tato skupina zástupců českého národa padla týl ostatní delegaci jeho, poškodila jeho zájen a pomohla proti němu. Nejsme věru zásadními odpůrci radikáln politiky, ale musí to býli politika, politika rozhod nosti, spojené s rozmyslností, politika, která jes činna na prospěch vlastní a ne na přospěeh ji ných. Také my chceme dělbě práce v politice české, ale nikoliv takové, při které jedni maj všechnu zodpovědnost, všechno břímě, všechn odium, všecku robotu a všecku starost o blaho lidu, druzí však beze vší zodpovědnosti střílet mohou do zad strany pracující. O 8. hodině večerní dostal se ke slovu jak generální řečník o pilném návrhu Plačkově dr Fořt. Sněmovna byla v ten čas již unavena Zástupci městské skupiny kolínské podařilo se přece upoutati pozornost svými výklady, ve kte- rých povznesl se k vysokým obzorům, a po dal plastickou charakteristiku nynějšího stav celé monarchie, německých stran levice a vlád- ního systému Körbrova. Tak byla vojenská de- bata třídenní zakončena, jak počala, českým mluvčím co nejdůstojněji. Dr. Körber slyšel o prvního řečníka dra. Plačka, stejně pak od posl dra. Fořia souhlasný nález, který vyzněl v slova Delendus est. Hlasování o meritu návrhu dra. Plačka ko nati se bude zejtra.

Předseda hr. Velter zahajuje schůzi v 11.15 hod dopoledne. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslaneo Choce a spol. na úpravu smiuvních poměrů mez železnicemi a jejich zřízenci: — Hofmanna spol. na rozluku s Uhrami, a precisování autonom ního tarifu celního a přípravy k změně dosavadníh útvaru rakousko uherské banky: — Klee wein a spol. na vybírání přechodních cel z vína, moštu obilí, mouky a pod. výrobků při dovozu z Uher. Dotazy podali poslanci: Březnovský spol. po sebevraždě zeměbrance Fořta v Chebu, za viněné týráním; — Fresl a spol. po záležitostech poplatkových; — Hybeš a spol. po dělnické zál žitosti v Plzni; — dr. Dyk a spol. po vyřízení žá dostí některých obcí za pomoc v nouzi; — Hauck a spol. po češtění úradů v touškovském okresu: — Choc a spol. po bratrské pokladně české báňsk společnosti; — Wolí a spol. po chování se okr hejlmanslví žambereckého jako živnostenského úřadu Erles a spol. po Greinzově hře ve Vídni ; Pernerstorfer a spol. po maďarských požadav cích v otázce vojenské a po afléře lékaře tureckého vyslanectva Dževdeda beje. Sněmovna rokovala dále o pilných návrzích na odvolání nařízení o zadržení vojáků dosluhujícíe Uietí rok. K hlasování prohlašují posl. Iro a Choc, že kon formují se návrhu dra. ryt. Plačka.

Posl. Walz volá: Smutné! To jsou Němci! (Veliký hluk na lavicích všeněmeckých.) Pilnost schvaluje se potřebnou dvoutřetinovo většinou. Sněmovna jedná pak věcně o Plačkově návrhu. Posl. Daszyňski prohlašuje, že je charakteristické jaké jest ve sněmovně ovzduší všeobecné nedůvěry že až de poslední hodiny nikdo neví, jaké stanovisko zaujmou sněmovna a jednollivé strany k podané před loze o nováčcích. Nikdo netroufá si více mluviti v sněmovně veřejně o nejdůležitějších záležitostech, po- slanci utikají do klubů a uzavírají tam kompromisy bez ohledu na potřeby lidu, ba dokonce i politickou slušnost, má-li něco přijíti k místu. Dr. Körber, jenž vytáhl jako Siegíried zabiti draka obstrukce, leze nyn ke kříži, aby dostal starý kontingent nováčků Rečník pojednává o vyrovnání z roku 1867 praví: Roku 1867 bylo Rakousko nuceno poskytnouti Uhrám jejich státní samostatnost. Ale taková snah žije také v spdcích všech rakouských národů a posil- ňuje se čím déle krise trvá. Nespokojenost národů pod- poruje také polovičatost našich ústavních zákonů, ne spravedlivé volební právo a policejní šikanování.

Kritisuje chování měšťáckých stran a praví, že měšťáčtí poslanci, kteří povolili s takovou obětavostí vojenské břemeno, nenesou tuto oběť sami, nýbrž ji uhražují z prostředků dělníků a sedláků- V dalším průběhu své řeči obírá se politickým názory následníka trůnu. Předseda ho napominá, aby nezatahoval korunu do debaty. (Odpor sociálních de mokratů). Rtečník zmiňuje se též o výroku, učiněném svěh času ve sněmovně: „Rakousko jest!“ Ani my ne- tvrdíme opak, ale Rakousko je bez pravého parla- mentu a bez rozumně vlády, bez rozpočtu a bez ústavy, posléze bez rekrutů. (Veselost.) Stalo se po jmem zeměpisným, politického Rakouska není (Posl Heilinger cosi volá) .... a nebude, dokud budete (obrácen k Heilingerovi) u vesla. (Veselost.) Kdyby bylo Rakousko, měli bychom státní stranu klerá byla by totožnou s trvanlivosti státní formy Ale takové strany není a kdyby nazval dr. Körber některou z velkých stran státní stranou, zapřela by ho, poněvadž se slydí ji býti. A přece jest dr. Körber velmi obratným ministrem, dobrým řečníkem, jen nejen neplní, co slíbí (Veselost.) a takřka není poli- licky pranic špinavý. (Veselost.)

Armáda nesmí býti jediným pojítkem, záštitou mocnářství; není přítelem lidu. Zapomnělo se na jej výtržnosti r. 1897 ve Štyrském Hradci nebo na afléru „Zde“ a na panství Galgotzovo? Chlubíme-li se je tím, že armáda nemá nic společného s národními aspi- racemi, je to zaslepenost. To znamená přímo odloučen od lidu, z něhož pošla. Vzpomíná také nuceného sou- boje, jemuž právě v těchlo dnech jistý vojenský lékal padl za oběť, byv degradován, poněvadž vystoup proli němu. Za takových okolností žádá se láska k ar mádě. Nebylo ji užíváno vždycky měšťáckou většinou proti sedlákům a dělníkům? Poukazuje k panujícímu boji národnostnímu a k národnostnímu programu strany sociálně- demokra- tické, který přetvořuje Rakousko v demokratický spolkový stát. Tato strana může se chlubili, že upro- střed panujícího zmatku jest jedinou slranou politi- ckou a sociální, která je s to obsáhnouti ve svornosí všecky národy Uvažuje, kterak posunul se poměr sil mezi oběm polovinami líše. Je blízké stanovisko, že nebudem moci na Uhry nic ztratiti a ony na nás získati. T jest také názor předsedů obchodních komor, ktel prohlašují, že obchodní smlouva mezi Rakouskem Uhrami měla by týž účinek jako vyrovnání. Dualis- mus, jenž nevznikl nikdy z našich potřeb, byl nám vnucen. Vzpomíná včerejšího útoku v uherském parla mentě na předsedu ministerstva Körbra. Nikdo z roz hodujících činitelů se ho neujal. V Uhrách jásali nad tímto útokem a také vládní strana prohlásila, že dr Körber nesmí se míchati do toho, co se usnáší o spo lečné armádě. To svědčí, jak Uhry již sesílily. Proto ani Košut ani Barabaš nedají se zastrašiti kříkem zem- ských sněmů.

Kritisuje zevrubně politiku předsedy ministerstv a praví, že přes blamáže v otázce cukerni a rekrutů. přes užití § 14. dr. Körber za jásotu poslanců dal sněmovně mravní políček. V konstilučních slátec musí předseda ministerstva odstoupiti, nedostane-l rozpočet. U nás poslanci se pošlou domů. Körber jak pravil, odstoupil, aby zachoval Rakousku vliv n společnou armádu, nikoli pro politický zmatek. Ale kterak to vypadá s tímto vlivem? Vliv sněmovny na vedení armády a na nejdůležitější práce je tak ob- mezen, že sněmovna nemá ani práva jednat o tom kolik millionů má se povoliti na vojenské účely I delegace jsou pro své složení tak bezvýznamné, ž nemohou vykonávati nijaký vliv na společnou armádu Kritisuje činnost dra. Körbra, vyčitaje mu, te nedostál ani jedinému slibu v politickém a sociálním oboru. Pracoval bez obalu s § 14. a rád by tak po kračoval, avšak řečník troufá, že parlament nezřekne se tak zhola svého práva a bude žádati, aby se ob novil starý kontingent nejen pro společné vojsko ale také pro zemskou obranu. Doráží prudce n ministrpresidentův výrok, že průlahy s vyřízením vládní předlohy budou míti za následek dosluhování 3ročáků. Takovou řeč lze dovoliti si jen v takovém parlamentě, jako je nynější. Nařízením o podržen 3. ročníku zanáší se politika do kasáren a to je ne- rozum a bude působiti škodně na vojenskou kázeň Připomíná nesplněné sliby stran zmírnění losu vo jáků. Navrhuje dodatek k Plačkovu návrhu, aby § 8 br. z. byl změněn zákonem o 2lelé službě a Slel služební povinnosti v záloze. Zákon ten nabuď plat nosti se zákonem o vřadění nováčků v r. 1903.

(Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Skéne ohražuje se proti výčitce Daszvů- ského, že parlament usnáší se za kulisami, neboť sporných věcech jednává se mezi s ranami ve všech parlamenlech, aby se připravilo sněmovní usnešení Neškodili si laké, kdo hlasovali pro zvýšený bra necký kontingent. Většina tak učinila, protože toh bylo třeba a tak vykonala svou povinnost. Vzhle dem k projednávanému resolučnímu návrhu navrhuji Vláda zmocňuje se vřadili 59.200 nováčků z bra neckého kontingentu povoleného zákonem ze dne 26. února t. r. Povolení zařadění dalších 12.000 mužc v onom zákoně stanovených vyhražuje si zákono dárství. (Hlučná pochvala). Posl. Chos protestuje důrazně, že nemá se jed- nat o Skénově návrhu, jenž obsahuje zákon, sou časně s projednávaným pilným návrhem. (Hlučné vý křiky posl. Fresla: To si nedáme líbiti! To je proti jednacímu řádu, je násilím, páchaným na men- šině.) Navrhuji, aby se přešlo přes Skénův návrl k jednacímu pořadu Místopředseda Kaiser odporuje Chocovu n zoru. (Opětný hluk mezi českými radikály.) Posl Cboc volá opětně: Vy máte šetřiti jednacího řádu Místopředseda Kalser prohlašuje, že nelze pře jíti k jednacímu pořadu. Ať sněmovna rozhodn o přípustnosti nebo nepřípustnosti Skénova návrhu Zeplá se, kdo jej podporuje. Posl. Ofner prohlašuje, že nesluší se věšeti n resoluci předlohu, jež jedná o zcela jiné věci. Žasne že lakové porušení jednacího řádu chce si dovolil zá lupce jeho zevrubného provádění.

Předseda hr. Vetter přerušuje schůz na 1/2 hodiny. (Všeobecná veselost.) Ve 3 hod. 25 mín. byla schůze zase obnovena Předseda hr. Vetter prohlašuje, že jednací řád dle něhož při obyčejných návrzích dovolují se do- datky, o pilných návrzích neustanovuje ničeho, ale dle jeho náhledu jsou i tu dodatečné návrhy dovo- leny. Plá se po podpoře dodatečného návrbu. (Velký hluk a odpor mezi Všeněmci a českými radikály Zvlášť prudce protestují posl. Schalk a Cho Také členové jiných německých stran protestují.) Posl. Prade (k jednacímu řádu) soudí, že taký návrh musí se projednati dle jednacího řádu. Tak dělo se také za dřívějších předsedův. Nesluší se při- věšovati k projednávanému návrhu Plačkovu jednu nebo dvě předlohy. Takového něco dosud nebyloa proto varuje sněmovnu, aby na návrh nepřistupo vala. Naše zákonodárství jest již dost degradováno. Jménem své strany ohražuje se proti předsedovu názoru a domlouvá předsedovi, aby dbal jednacího řádu. (Hlučná pochvala mezi německou stranou lidovou.) Posl. Pernerstorfer drží s těmi, kdo jsou proli zařadění samostatných předloh a pro Plačkovu re- soluci. Rozvádí, proč jeho strana podala předlohu ve formě návrhu, ač věděla předem, že to je proli jednacímu řádu. Avšak musila tak učinit, vědouc, že následkem kompromisu má se škrtnouti Skénův ná- vrh. Kdyby se jednalo o Skénově návrhu, sociální demokraté trvali by také při projednání své před- lohy. Jeho strana bude tedy hlasovati proti předse- dovu názoru, jenž obsahuje velké porušení jednacího řádu a uráží všecky, kdo chtějí, aby se jednacíh řádu šetřilo. Posl. dr. Schalk prohlašuje, že strany, jimž zá leží na jednacím řádu, nedopustí jeho porušení zamezí je třeba moci.

V drobném prodeiir ranní čísle o sobě . . . za B odpolední . . . . . . . za 2 h Ve filialkách na venkově- ranní čísle. . . . . . . . 10h oěpolední- . . . . . . . 3b Inserát plalí se hotevě sapřel Přečplacení a lnsesty přijíiá edmini- strace v Marisnské ulici č. a. Tam nzchávejí se tež redakee tiskárna a ezpsdice „ Národnich L.ästů“. Rukopiny se nevracejí.

Poslanec Wolf praví, že jednací řád nevykládal se ještě nikdy tak protismyslně jako teď, nebot kdyby se tato praxe zavedla, mohly by se do roko- vání o prostých návrzích — třeba živnostenských — vsunouti předloby, obsahující změnu ústavy. Varuje před takovou praxi, jsa přesvědčen o souhlasu stran. Předseda uděluje slovo k debatě poslan Schückerovi. Poslanec Schalk: Profestujeme proti debatěl (Hlučný odpor mezi sociálními demokraty a českými radikály.) Poslanec Schalk žádá předsedu, by se vyjádři o výkladu jednacího řádu i náhledech stran o ny- nějším případě. (Ustavičný hluk.) Také poslanec Wolf protestuje proti další debatě. Poslanec Fresl píská ustavičně na signálku. Poslanec Schücker zatím mluví, ale není mu rozumět. Předseda zvoní a nabádá marně, aby byl klid. Posl. Schücker prohlašuje, že v tómto hluku mluvili nebude a počká, až sněmovna se upokojí Posl. Schalk má pak slovo k jednacímu řádu. Protestuje, že předseda nevyslovuje se o náhledu stran a žádá, by vzal na potaz sněmovnu. Posl. Wolí odporuje, neboť prý většina nemá práva změniti jednaci řád prostým hlasováním. Byi by to nebezpečný prejudic. Schalkův návrh je pitomý. Předseda volá posl. Wolfa za tento jeho výrok k pořádku Posl. Choe odporuje Schalkovu návrhu. Jedná se o presidentskou enunciaci proti jednacímu řádua ta se musí odvolati.

Posl. dr. Gross by považoval za velkou chybu, kdyby o té věci sněmovna rozhodovala. Předseda zodpovídá za provádění jednacího řádu. Většina ne- může o tom rozhodovati, protože tím způsobem men- šina by jí byla dána v šane Předseda trvá při svém prohlášení a obháji je. (Opětný odpor. Posl. Wolí: To nejde. Posl. Choc volá: Konec! Konec! Posl. Fresl píska ustavičně, až ho předseda volá k pořádku.) Předseda dává slovo poslanci Šchückrovi, ale ten o ně nedbá, načež je dostal poslanec Skéne, jenž se diví, že jeho návrh, přiměřený intencím sněmovny a přáním obyvatelstva, setkal se pro formální chybu s takovým odporem. Vzhledem k rozčilení sněmovny odvolává svůj návrh. (Bravol) Podobně učinil poslanec Daszyňski se svým návrhem. Posl. Prade (k jednacímu řádu) protestuje jmenem své strany proti předsedovu výkladu o projednání od- volaného návrhu Skénova, aby nestal se prejudie z předsedova postupu. (Pochvala.) Posl. Pernerslorfer přidružuje se k Pradovu pro- festu. Jednací řád sluší vykládati dle smyslu, ne dle předsedova mínění. Je pokárání hodno, že rozháraná sněmovna má neschopného předsedu.

Poslanec Choc protestuje proti předsedově ne- ústupnosti Posl. Schalk konstatuje, že předseda v pochyb- ných případech má vzíti na potaz sněmovnu, aby svrehovaně rozhodla. Jmenem Všeněmců trvá při pro- testu proti rušení jednacího řádu. Posl. Schücker dostal se ke slovu. (Hlučná ve- selosť.) Lituje, že předseda trvá při svém názorua přidružuje se jmenem svá strany k Pradovu pro- testu. Pokud týká se předmětu, praví: Nemůžeme dopuslil, aby naše zákonodárství v branné otázce bylo závislým od Uler. Tamější poměry jsou nám na výstrahu. Události v uherském parlamentě jsou hanebné. Klukovstvím je, co se tam děje a sluší je odsouditi. (Souhlas v levo.) Vitáme armádní rozkaz, jenž je projevem vůle vrchního vojenského pána naproli vojsku, přejeme si, aby koruna nebyla na rozpacích (Hlučná pochvala v levo a toho bychom se musili obávati, kdyby se šovínské snahy maďar- ské splnily. V silné armádě jeví se říšská myšlenka v nejčistším způsobu, změní li se jednolný ráz vojska a koruna povolí, použijeme svého práva a ne- povolíme peněz ani mužstva. Dnes je třeba rázně říci: Bude-li se povolovati kus po kuse, říše roz- padne se. Vojenská správa nemá držeti ve službě mužstvo, jež ji není povinno. Polemisuje s minister- ským předsedou Körbrem, že toto opatření není nespravedlivé.

Připomíná shovění své strany a sliby vojenské správy a prolestuje proti tvrzení předsedy mini- sterstva, že zvýšený kontingent v Uhrách byl jen zatím odvolán. Lituje, že česká obstrukce svázala Němcům ruce a že nelze důti obyvatelstvu, čeho žádá. Vinou toho nejsme my, ale Češi. My chceme nastoupiti zákonnou cestu, ale oni nám to maří, aby mohli říci: Němci toho neudělali. Tím trpí ve- škeré obyvatelstvo, také české. Jeho strana by bý- vala hlasovala pro Skénův návrh, kdyby se mu byla dala forma přiměřená jednacímu řádu, neboť obsa- huje to, čeho si přejeme všichni, avšak nemůžeme dospěti k usnesení, protože se nám to znemožňuje. Učiníme, co je zákonného. Povolíme vládě kolik re- krutů potřebuje, totiž 59.200 mužů jako loni, nebot chceme, aby stát byl velikým a mocným. Ale nepři- pustíme, aby stato se to ve formě, jejíž účelem jest přiraziti nás ke zdi. (Hlučná pochvala a potlesk v levo)

Poslanec Lupul činí prohlášení jménem rumun- ského klubu V nezvratném přesvědčení, že močné postavení říše v zájmu jejím i jednotlivých království a zemí musí se zachovati vždy neporušeně a že vzhledem k událostem poslední doby, jež by mohly toto mocné postavení podvrátiti, nesmí se opomenouti její upe- vnění a pesílení: rumunský klub prohlašuje, že bude pro všecka zákonná opatření, jež vedou k tomu cíli a opře se všemu, co by mohlo otřásati mocným po- stavením říše. V tom smyslu bude rumunský klub také hlasovati Při té příležitosti vyslovuje klub také nejupřím- nější dík za pevné, neoblomné prohlášení: že setrvá se při dosavadních a osvědčených zařízeních branné moci a nevzdá se nikdy práv a oprávněností, jež vyhraženy jsou ústavně nejvyššímu vojenskému pánu, a za ubezpečení, že vojsko zůstane společným a jed- notným jako silná moc k obraně říše proti každému nepřiteli. (Hlučná pochvala.) Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Wolí (contra) a dr. Fořt (pro).

Posl. Woli poukazuje na uherskou krisi a pro- hlašuje, že by státní strany německé měly vykořistiti nynější příznivou chvíli ve prospěch německého ná- roda. Ať setrvá se při heslu »Pryč od Uher«. V zá- jmu spolčivosti říše chceme společnou armádu, ale osobní unii. Vládě nejde ani tak o zvýšený brane- cký kontingent, jako o vyrovnání a sice nespokojí se s 10letým, nýbrž bude žádati 20leté vyrovnání. Upozorňuje na nebezpečí, hrozíci rak.-uh. bance z odepření daní v Uhrách. Jsou obavy, že uherský stát nebude moci platiti sumy dodavatelům a ti ne- budou moci vyplatiti své směnky. Protože Uhry mají tuze málo bohatých peněžních ústavů, tedy většina směnek zalíží portefeuille rak -uh. banky, takže mo- hou nastati velké nesnáze v peněžních a úvěrních poměrech rakouské poloviny říše. Poukazuje na škody předlohy nového celního tarifu pro Rakousko a tvrdí, že proto nebude možná uzavříti příznivé obchodní smlouvy. Spása Rakouska záleží v celní rozluce s Uhrami a v celní jednotě s Německem. Proto chce, by se pořídil autonomní celní tarif pro Rakousko a při obnovování obchodní smlouvy s Ně- meckem dbalo se, aby smlouva ta změnila se v celní unii. (Pochvala mezi lidovou stranou německou.) Posl. K öni g navrhuje konec schůze, ale návrh jeho propadl.