ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 372184c0-66f0-11dc-88c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 33, place 13, org 2, work 1
1 article
kolik dnů v tamějším hotelu. Poněvadž měl při sobě dosti značnou částku peněz a obával se, aby se ne- stal obětí četných šejdířů nebo dolinářů, odevzdal sluhovi hotelu mezi čtyřma očima k uschování sto- korunovou bankovku. Když žádal, aby mu byly pe- níze vráceny, popíral sluha, že vůbec nějaké peníze dostal. Svědků sedlák neměl a ve své tísni obrátil se k advokátovi, jenž mu dal následující originální radu: »Jděte se svědkem ke sluhovi hotelu a dejte mu nanovo k uschování stokorunovou bankovku. Druhého dne jděte opět k němu, ale beze svědka, a žádejte od něho peníze. Sluha tuto druhou bankovku vydá, poněvadž byste mu mohl hrozit, že přivedete svědka. Příštího dne jděte nanovo k němu a sice. v původu svědka a žádejte na něm nanovo, aby vám vydal stokorunovou bankovku, při čemž budete popírat, že vám ji vrátil; vždyť při tom nebylo svědka. Bude vám tudíž musit nanovo vrátit oněch 100 korun, poněvadž můžete svědkem dokázat, že máte na ty peníze nárok.« — Sedláček se zarazil, ale poslechl svého rádce a dostal tímto způsobem vskutku všechny svoje peníze. Na to se svým po- kladem rychle opustil Kodaň.
Sedláček Kodaň
2 article
= Manželi dovoleno usmrtit svůdce své ženy. Z New Havenu, Conn., se oznamuje: George Ganz zastřelil svého přítele George Gaeringa, jehož přistihl v objetí své ženy. Soudce Baldwin při odvo- lacím soudu prohlásil: »Zákon počítá s rozčilením jež se zmocňuje muže, když přistihne ženu svou při cizoložství. Když muž, jehož domácí štěstí tímte způsobem se rozruší, prznitele své cti zabije, ne- stává se ještě vrahem. Důkaz, že se jeho manželka se svým milencem zapomněla, když je manžel při činu přistihl, ospravedlňuje vraždu. Ganz jednal v oprávněném rozhorlení, jež nemohl opanovati.« = Zajímavou žalobu na náhradu škody proti dráze jihovýchodní a chatbamské, jež těchto dnů projednávána byla před soudem londýnským. podal jakýs pasažer. Žádal 10 l. št. náhrady za zka- žený oděv a obuv, lékařský účet, náhradu za one- mocnění a povstalé z toho nepříjemnosti, jakož i za nepoužitý jízdní lístek. Uváděl ve své žalobě, že si koupil jizdné lístky k poslednímu vlaku z Londýna do Croydonu pro sebe a svoji dámu, že však ná- dražní zřízenci ukázali mu nesprávný perron, ná- sledkem čehož vlak odjel bez něho. Poněvadž pak tohoto večera panovala nejhorší nepohoda a povoz nebylo lze sehnat, žádal o zvláštní vlak, ale marně.
Conn Ganz Gaering Baldwin New Haven Londýn Croydon
3 article
Musil tudíž s dámou jíti pěšky do Croydonu, kam došli úplně promoklí. Na otázku soudcovu, proč s dámou nehledal přístřeší v hotelu, odpověděl ža- lobce, že dáma jest svobodna, že ji rodičové toho večera očekávali a že by bylo bývalo pro ni kom- promitující jíti do hotelu. Soudce pravil, že nemůže rozhodnouti proti dráze, poněvadž onen vlak byl po- slední, jenž toho dne odjížděl a že všichni ostatní pasažeři na stanici odjeli tímto vlakem. Žádati ná- hradu, že žalobce musil jíti v dešti pěšky do Crov- donu, jest prý příliš mnoho. Správné bylo by bý- valo, zůstati v hotelu a za pobyt v hotelu bylo možno žádati náhradu. Zajisté bylo by to bývalo pro dámu snad nepříjemno, ale na takovéto nehody musí býti připraven párek, jenž prožil dlouhýa šťastný den v Londýně a čekal s návratem až do posledního vlaku. V tomto případě šla prý citlivost poněkud daleko a jest věcí osobního vkusu, co jest lépe, zůstat v hotelu až do rána, anebo přibýti v noci o půl třetí hodině promoklý do Croydonu. Na konec rozdělen náklad řízení trestního oběma stranám stejnou měrou.
Musil Croydon Crov Londýn
4 article
= Tragikomická historie udála se těchto dnů ve městě Adavě v Malé Asii. Na ulici klesl náhle jakýs chudý Armén a přivolaný lékař prohlásil, že jest mrtev. Jak to bývá v tamějším kraji zvykem, byl nebožtík bez okolků uložen ve chrámě, poněvadž následkem pokročilé doby nebylo již možno vykonati pohřeb. V nocí však probudil se Armén, jenž byl jen zdánlivě mrtev, ze mdloby a nanejvýš polekán za- smušilým svým okolím, jal se volati o pomoc. Po- křikem jeho probuzení duchovní přikvapili a zůstali rovněž celí ztrnulí, když je »nebožtík« odstrčil a utekl z kostela. Aby se zotavil poněkud ze svého leknutí, vešel Armén do blízké kavárničky. Zde byl náhodou přítomen ohledávač mrtvol, jenž ovšem nad- míru se poděsil, spatřiv »nebožtíka« v kavárně. Když se Armén dověděl, kdo to, chopil ohledávače za lí- mec a žádal na něm náhradu za šaty, jež mu roz- trhali, když jej kladli do rakve. Ale ohledávač, vzpa- matovav se, pustil se do Arména, žádaje na něm plat za rakev, za odnešení a toť se rozumí i bakšiš. Pitvorná tato hádka rozveselila tou měrou přítomné hosty, že uspořádali mezi sebou sbírku a obě strany uspokojili.
Armén Asie
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Strana státní. Nynější chování se Němců je velice poučné. Ne snad pro nás, nebot my dávno víme, na čem s nimi jsme, nýbrž pro ty, kteři si je k tomu, jakými nyní jsou, průběhem věků vychovali a kteří počínají dne kliditi ovoce této své výchovy. Je faktem histo- rickým a můžeme to dokázat, že ani jediné velké »hnutí« mezi nimi, následkem domnělé křivdy na nich spáchané, nevyvolalo hněv oka- mžitý, naopak, že počali se »rozčilovat« vždy teprve po několika dnech, zvolňoučka a pomalu, až se dostali ode stupně ke stupni do extase zběsilců a tvorů nepříčetných. Bylo to tak, když vydáno bylo nařízení Streemayrovo, které uve- řejnila poprvé »Neue Freie Presse, v klidné rubrice »Innland« s nepatrnou poznámkou, a na něž Němci nesčíslněkrát musili se vyspat, aby pocitili všechnu tu hrůzu, jež v něm uložena. A což nařízení Badenovo? Sám vůdce liberál- ních Němců a German nejryzejšího zrna, p. dr. Funke, doznal síovy: »Na, so arg ist die G'schichte nicht« (Nu, tak zlá věc ta není), co soudil o jazykových nařízeních, když je přečetl. A byla to skutečně jen forma, pro niž pů- vodně Němci se čertili. Byli uraženi tím, že, jak přirozeno, s českými poslanci hr. Badeni o na- řízeních těch dopodrobna vyjednával, kdežto antichambrujícím Němcům vždy jen hrubým ná- rysem sdělil, oč jde. K vůli tomu tito páni ze »státních stran«, jimž v ničem se ublížiti nesmí a proti jejichž vůli nic se nesmí zde státi, z a- vlékli stát na pokraj záhuby. A ted jsou na nejlepší cestě to opakovati k vůli — české universitě v Brně. Vzrorní »ra- kouští vlastenci«, k vůli nimž tento stát po celé století již bloudí na nepravých cestách a k vůli jejichž německonárodním vrtochům obětuje svou existenci !
Němec Streemayrův Badenův German doktor Funke Baden český univerzita v Brno Neue Frei Presse
6 article
— Stavební ředitelstvo železniční. Pa trně za tím účelem, aby dráhy státní, jež dnes už jsou dost passivní, byly ještě passivnějšími. zřídil pan Wittek při ministerstvu zvláštní ředi- telstvo stavební, v jehož čelo postavil dvorního radu Wurmba a jež pracuje v jedenácti sekcích. Sídlem tohoto úřadu je, jak se samo sebou roz- umí, Vídeň a úřadníci v něm jsou až na ne- patrné výjimky — Němci. Chefy jednotlivých sekcí jsou vesměs Němci, a až na jednoho sta- vebního radu a vrchního inženýra národnosti české a na dva Poláky, jsou také všickni ostatní úřadníci národnosti německé. Čech, byť byl sebe lépe kvalifikován, do úřadu toho se nepřijme, o to pečuje sám pan Wittek, spíše ještě nalezne smilování nějaký Polák, který prý nevystupuje národně tak ostentativně a jenž mimo to mluví rád německy. A při takovém hospodářství chtějí míti Němci v zemi úřadníky národnosti své a sami ještě tam žalují na křivdu a bezpráví. Poláci učinili již v této věci dotaz k ministerstvu, ti jsou zde opět hned, jakmile se o nějaký jejich interes jedná, pro to, co se u nás déje, nemají ale nejmenšího porozumění. Ano většina jich vůbec se domnívá, že křivdy na Němcích dopouštíme se my, my že jsme těmi, kteří je utlačujeme, o práva olupujeme a do míst se usazujeme, na nichž mají historický zájem národní naši odpůrci. Poláci dosud nemohou po- chopit, jak možno, abychom my byli utlačenými a Němci útočnými. Nechť jdou se podívat do centrálních úřadů a přesvědčí se, jak to v nich vypadá.
Wittek Němec Polák Vídeň Čechy Wurmba
7 article
— Kdo je tedy Němec ? Němci rakoušt jsou té doby ne pouze politicky, nýbrž i dle kriterií národních rozděleni v celý tucet stran a straniček. Třeba desetkrát tvrdily, že v okamžitém »nebezpečí« vždy se srážejí a třeba o pravdě té nikdo nepochyboval, faktum je, že příslušníci jedné strany po vynikajících přísluš- nících strany druhé kameny házejí, a to nikoli v obrazném toho slova smyslu, nýbrž skutečné kameny, až i dvě kila vážící, kusy cihel a po- dobné příjemné věci, jimiž v prvních dobách křesťanství byli ubíjeni svatí mučedníci. A to všechno z té příčiny, že jedna strana nemá druhou za dosti »národní«, za dost »nefalšo- vaně« německou. Tak mají se věci v Rakou- sku — pomyslil by si člověk, jinak dojista v sousední německé říši; tam, kde »nejně- mečtější člověk« císařem, v nové, mladé něme- cké říši, jejíž tmelem krev prolitá ve vítězné válce s dědičným vrahem. Chyba lávky ! Kdo poučiti se chce o Němcích v říši a o je- jich kvalifikaci nacionální, tomu doporučujeme četbu německo-nacionálního libereckého listu, v němž široce a dlouze se dokazuje, že mezi Němci v říši je citu německého nej- méně. Vykonali snad Němci v říši pro svou národnost nějaký velký čin, vykonali snad vůbec něco na prospěch německého lidu ? — táže se jmenovaný list a odpovídá, že nikoli.
Němec
8 article
Pracovati národně neznamená pracovati pro lesk a slávu určité monarchie, pro lesk a slávu cí- saře, jeho vojsk a zbraní. Pracovati národně neznamená ani vítězství po ohromných obětech na statcích i na krvi, nýbrž pracovati tak, aby lid, aby každý příslušník národa měl z jednání toho zisk a prospěch. Vždyť málo kdo v říši ví, že němčina tam je státním jazykem. V Ně- mecku všechno dělo se dosud jen pro císařství a slávu císařskou, nic ale pro lid. Tak píše orgán páně Pradův. Však na tom není dosti. Ve článku tom dokazuje se, jak počíná se v Německu roztahovati romanismus a s ním ruku v ruce bytosti německé nepřátelský katolicismus. Zevní lesk, za nímž vše se v Ně- mecku žene, sláva vojenská, jsou vlastnosti římské, po těch hnal se všechen římský život, co by ale bylo na něm německého, naprosto nevíme. Kde tedy na světě ten pravý Němec? — Generál Welsersheim o nápisech na četnických kasárnách. Divnou náhodou ocí- tilo se četnictvo v ressortu ministerstva pro zemskou obranu, jakkoliv s touto nemá co či- nit
pán Němec Welsersheim Německo
9 article
Však jiná ještě věc. Na četnických kasárnách v českém kraji najdete všude hnusnou, špinavěšedivou tabulku s nápisem »K. K. Gendarmeriepostencommando. — C. k. stanovištné velitelství četnické.« — ve kraji německém ale po českém nápisu nikde ani stopy. Ani na firmě četnické nesmí jim hyzditi čeština — »ryzou německost«. K vůli této zjevné urážce jazyka českého podal posl. Jaroš dotaz na ministra zemské obrany. A jaké dostalo se mu odpovědí? »Zpravidla ozna- čeny jsou četnické stace jen ná- pisem »v řeči služební«, totižv řeči německé a to z ohledu »slu- žebných«, tam kde ale hejtmanství má nápis v nějaké jiné ještě řeči než německé, je také na firmě čet- nické připojeno označení v této řeči. — Ve Vídni je zvykem sledovati poně- kud s pozornosti dotazy, které napřed již označeny byly jako významné, jinak nikdo odpovídajících ministrů neposlouchá. Škoda, že stalo se tak i při odpovědi Welsershermově.
Gendarmeriepostencommando Jaroš Vídeň
10 article
— Českoslovanská apologie sociálně- demokratických podniků parlamentních z pod- zimního zasedání r. 1897 trpí vyslovenou bled- ničkou. A ještě jinými chorobami. Aby doká- zalo, že čeští sociální demokraté povalivše hr. Badena nezničili jazyková nařízení, uchyluje se »P. L.« k nejodvážnějším experimentům s pa- mětí současného lidstva i dovozuje příkladně: »Pádem Badena nepadla jazyková nařízení, nýbrž zrušil je teprve Clary o dvě léta později, když byla předcházela ministerstva Gautschovo, Thu- novo a Wittkovo«. Tak to stojí do slova v dneš- ním vydání sociálně-demokratického monitéru.
Baden P L Claro Gautschův Tha Wittkův
11 article
Hrabě Badeni padl dne 28. listopadu 1897a jeho jazyková nařízení dne 5. března 1898, kdy vydána nová prozatímní jazyková nařízení mini- sterstvem Gautschovým. V § 18. Gautschových nařízení pro Čechy výslovně praví se: »Nařízení toto nabude moci dnem 15. března 1898; týmž dnem pozbudou platnosti ministerská nařízení ze dne 5. dubna 1897 z. z. č. 12, jež se týkají užívání zemských jazyků při úřadech v král. českém, pak ministerské nařízení ze dne 5. dubna 1897 z. z. č. 13, jež se týče jazykové způsobilosti úřad- níkův, ustanovených při úřadech v království českém a všechna dřívější ustanovení, která od- porují těmto předpisům.« To je přece docel formální zrušení jazykových nařízení z 5. dubna 1897, tedy jazykových nařízení Ba- denových, jak může tedy někdo napsat, že jazyková nařízení jeho byla zrušena až za dvě léta! Jsou sice případy amnesie čili ne- paměti tak rozsáhlé, že stiženému vymizí celé partie ze života, tak jako kdyby se jak živy nebyly přihodily, ale zdá se, že v tomto pří- padě jedná se o nemožné, ač zúmyslné stupňo- vání nejapnosti. Dvě léta klade »P. L.« mezi pád Badenův a zrušení jeho jazykových na- řízení jen proto, aby popřelo všem známou pragmatickou souvislost, obou těchto událostí. To už je něco tak soustrastihodného, že vy- vraceti takové vedení důkazů znamená vlastně
Baden Gautschův P L Badenův Čechy