1
title
Česká technika v Brně.
Brno
Český technik
2
article
Z Pekina, 8. listopadu. (C.-B.) Došel
sem výnos, jímž jest Juanšikoj jmenován
guvernérem pečilským a člen mininister-
stva Van- Ven-Čao nástupcem Lichun
čana jako plnomocníka a oběma se nařizuje
aby se ihned odebrali do Pekina.
V druhém výnose jmenuje se Lichun
čan markýzem a dává se mu jmeno
Li-Ven-Čun.
Čao
Lichun
Pekina
3
article
Ve Vídni, 8. listopadu.
Vídeň
4
article
»Neue Fr. Presse«, která má přece jinak
velmi dobré zprávy z kancelářů i z předpokojů
ministeriálních, dnes hlavou nad tím kroutí, ne-
bylo-li jmenování pěti řádných professorů první
»splátkou« na směnku, již byla vláda nucena
podepsati na účet nejnovějších českých poža-
davků. Kdyby se byla »Neue Fr. Presse« po-
zeptala na Minoritním náměstí, byla by tam
zvěděla, že smlouvy s novými professory uza-
vřeny byly mnohem dříve již, než vrhl dr.
Körber do sněmovny známou bombu a že
opozděné jmenování jejich má příčinu vý-
hradně finanční — a to sdůstatek charak-
terisuje rakouské poměry — aby totiž ušetřil
stát měsíční gáži, těmto professorům přísluš-
nou. Vláda přece nemohla ponechat vysokou
školu technickou v Brně pouze o jednom oboru,
ostatně splnila tím, co učinila, pouze závazek
ze starší doby.
Neue
Körber
Francie . Presse
minoritní náměstí
Brno
5
article
Však tím jedině »N. Fr. Presse« hlavu s
neláme, nýbrž rozplývá se ve starostech a úzko-
stech, jestli prý jmenovaní professoři také vy-
hoví svému úkolu — i počíná si při tom ne-
jinak, než jako by šlo o nějakou techniku
německou. Ovšem, že reflexe tohoto uvažování,
dobře-li si jich všimnem, mají docela jiný tvar
a zcela jiné zbarvení, než jakou by měla
opravdová péče o naše kulturní zájmy — po-
znáte ihned, že jde vídeňskému listu o něco
jiného, a sice o to, aby dokázal, že jednak
bylo zřízení nové české techniky zbytečnoa
potom, že zříditi ústav takový, aby vyhověl
dokonale požadavkům, jaké se kladou na vyso-
kou školu, je nemožno.
Bude-li česká vysoká škola v Brně zby-
tečna, ukáže její frekvence, připomínáme pouze
to, že po dlouhá léta měla německá polytech-
nika v Brně ne více než průměrně 50—60
studentů ve všech oborech a že ji přece ne-
zavřeli. Jak přeplněna je ostatně česká tech-
nika pražská, je známo, má více posluchačů,
než pražská německá, brněnská německá a štyr
sko-hradecká dohromady. Tážeme se ostatně,
Brno
český vysoký škola v Brno
6
article
Vesničky s doškovými i taškovými stř
chami přiblížily se až ke trati a hejna husí
pouštějí se v krkolomný těžký let.
Hloupé husy! Vzpomínají snad na své
volné sestry, které sešikovány v trojúhelník,
hlasně kýhajíce, tam nad lesem vysokose
nesou ?
Hloupé husy! Kdo zvykl pokrm z cizí
ruky bráti, ten už nikdy nelítá ...
A opět pole a luka, skupiny a řady stro-
mů, lesy v pozadí a bledá čistá obloha nade
vším jako ohromný zvon vývěvy.
Hodinu již stojím u okna, opájím zraky
duši, ale nemohu se nasytiti.
»Co tu krásy, co tu bohatství!«
»Pravda, náramného bohatství !« jaksi trpce
promlouvá tatík, sedící na sedadle protějším,
»a co ho tady již bylo a všecko to tam rok od
roku. «
Tatík mluvil spíše sám k sobě. Sedí tu
již dlouho a nepromluvil dosud ani slova až
teď, jenom bradu o hůl opíral. Má pěknou tvář
vyholenou, jen od uší táhnou se černé vlnité
licousy po tváři: Má také černé, bystré oči, ale
ty jsou v důlcích hluboko zapadlé a dlouhé
černé obočí visí v chomáčcích přes ty důlky.
»A kam se to bohatství děje?« ptám se
naivně.
»Což já vím, když vy nevíte?« Nebylo
třeba šlehnutí okem, již tón i slova řízla
hluboko.
»No, něco vám přece zbude — — .«
Ozval se táhlý hvizd lokomotivy, vlak se
zastavuje.
Tatík sbírá uzlíček a pak ukazuje mi svou
širokou dlaň a povídá:
»Zbude, zbude, tohle to nám zbude —
tyhle mozole. Opatruj vás Pánbůh !«
Sedl jsem zticha; bylo mně najednou tak
neveselo, ač venku v barvách i tvarech hýři
F r. F lo s.
nádherný podzimní den.
F t s
7
article
zdali bychom neměli za peníze, jež odvádíme
do státní pokladnice, po právu žádati, aby nám
vydržoval stát třeba vysokou školu z by-
tečnou. Však to nechť ponechá nám, není to
věc její.
Co se ale mladých professorů týče, již
povoláni jsou, aby na ústavě brněnském půso-
bili, opravujeme »Neue Freie Presse«, že tento-
kráte výjimečně s vládou jsme úplně spokojeni
i doznáváme, že měla velice šťastnou ruku při
výběru povolaných do Brna sil. Česká tech-
nika brněnská a posluchači oboru strojnického
na této škole zvlášť mohou si k silám tam po-
volaným gratulovati. »Neue Freie Presse« je
dost drzá, aniž by měla o antecedencích jme-
novaných nejmenších vědomostí, a aniž by si
o jejich vědecké i učitelské kvalifikaci opatřila
správný posudek, odsuzovati tyto mladé muže,
kteří v oboru svém jsou všickni zjevy vynika-
jícími a muži vědy, již by každé jisé vysoké
škole byli ke cti. Architekt Bertel pokládá
se právem v odborných kruzích za jednoho
z nejgeniálnějších ne pouze českých stavitelů,
nýbrž stavitelů v Čechách. Leop. Grim m,
učenec a praktický inženýr zároveň, zastával
po dlouhou dobu svého profes-
sora téže discipliny jako assi-
stent na polytechnice v Curychu,
aniž by tam snad vyučoval pouze pomocně,
nýbrž jako samostatný professor na parallelce.
Bertel
Brno
Čechy
Curych
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
Grim m
8
article
Grimm osvědčil se na vynikajících místech jako
odborník první třídy, a přeje-li si »Neue Freie
Presse« o něm bližších zpráv, nechť obrátí se
na Rustonku v Praze, dostane se jí v tomto
německém ústavě o něm zpráv dojista nestran-
ných. Nejínak má se to s inženýrem Elgrem
ze závodu Bromovského a s inženýrem H-
sou od Ringhoffra. Jsou to odborníci, jakých
málo a kdyby »Neue Freie Presse« měla jen
z lidí v Rakousku, nehledě k národnosti, třeba
tedy Němce, postaviti vedle nich muže rovno:
cenné, spotila by se při tom důkladně. »Neue
Freie Presse« měla by tolik věděti, že všichni
tito mužové přinesli oběť svému ná-
rodu, když místa ona přijali. Tolik, co jim
stát za to nahradí, byli by si vydělali samostat-
nou prací hravě. Že dali se získati pro profes-
suru do Brna, je potěšitelným dokladem, že ne-
vyhasl ještě všechen idealismus a že dosud mezi
námi vlastenců, kteří k vůli dobru obecnému
dovedou obětovati vlastní prospěch.
Grimm
Neue Frei
Elgr
Bromovský
Němec
Rustonka
Praha
Rakousko
Brno
Neue Frei Presse
9
article
Česká technika opatřena bude silami výbor
nými a nebude míti příčiny, krčiti se před ostat-
ními. Jakým způsobem a kým obsazena byla
česká technika v Praze? Rodí se snad profes-
soři na nějakém stromě nebo padají se stromu?
A jakou má míti lepší průpravu professor stroj-
nictví, než technickou praxi? Kde může se
professor stavitelství, mechaniky atd. připraviti
pro svůj stav lépe a důkladněji, než v továrně
a na stavbě? Je snad na filosofické fakultě k tomu
místa? Učí se tam, jak stavěti lokomotivy a
domy? To děje se na technice. A na technice
všickni jmenovaní kompetenti se svému oboru
theoreticky učili. Naucili a doučili se mu, pokud
to při nynějším rychlém rozvoji technických věd
vůbec je možno, v životě praktickém. Stavěli
sami stroje a železnice. Co klábosí »Neue Fr.
Presse« o inferiornosti našich vysokých škol,
porovnání s německými je nesmysl, jejž v prak-
tickém životě za každým krokem fakta vyvracejí.
Nevíme, je-li taková sháňka po německých tech-
nicích jako po českých, nestaráme se o to, tak
jako »N. Fr. Presse« o náš technický dorost,
však tolik budiž listu tomu řečeno, aby zbytečné
se k vůli nám a našim školám a jejich žákům
nerozčiloval. Nalezají se vzdor nepřízni Vídně
na cestě pravé a našim synům zle se dařiti
nebude. Rovněž dobře při tom pochodí české
vědecké renomé.
Neue
Praha
Vídeň
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Přátelská kritíka. Francouzský jeden mě-
síčník přináší zajímavou úvahu, kterak se má chovat
divadelní kritik, propadne-li kus jeho přítele. Re-
ferent jest povinen povědět svým čtenářům pravdu,
ale přece také nemůže strhat svého přítele, jako člo-
věka zcela cizího. A tu vypravuje pisatel pěknou
historku o duchaplném kritikovi a humoristovi Ed-
mondu Aboutovi, jehož přítel Gustav Claudin se svým
kusem na jednom z větších divadel pařížských na-
dobro propadl. Ze všech pařížských kritiků obával
se nebohý Claudin nejvíce přítele Abouta, nejen proto,
že byl jeho přítelem, ale též proto, že psával velmi
ostře. Na zítří po propadnutí navštívi! Claudin
Abouta. — »Poslyš,« pravil, »vím, že nemůžeš o mém
kuse povědět nic dobrého. Propadnuto je propadnuto.
přiznávám se, že jsem včera propadl důkladně. Ale
není-liž pravda, nebudeš mi to vyčítat na třech sloup-
cích?« — »U čerta,« odpovědě! About, »je to chou-
lostivá věc. Víš, že píši toliko týdenní zprávy,a
tvůj kus byl jedinou novinkou v týdnu.« — »'Tak
Ed
About
Claudin
Claudin About
Re
11
article
tedy,« navrhoval Claudín, »nepronášej úrudek, mluv
o dekoracích, o kostumech, o provedení. O kuse
samém nemusíš se široce zmiňovat.« — »Dobrá,«
pravil Alont, »učiním tak. Zmíním se o kuse jediným
slovem.« — »Tys vskutku mým přítelem, Edmonde,«
pravil Claudin a stiskl srdečně Aboutovi ruku. —
About dostál svému slovu. V příštím pondělním
feuilletonu vypravoval obšírně obsah kusu, nepřipojiv
jediného slova kritiky. Ani chválu ani hanu. Za to
podal podrobné, roztomilé detaily o scénování, o pro-
vedení, o všem možném, jen nic o kuse. Toliko na
konci feuilletonu stála jediná řádka, ryze Aboutovská:
»O půlnoci,« pravil, »padla opona, a kus také.«
= Nález mastodona. Z Chersonu se ozna-
muje: Nedaleko obce Stavrovo v okresu ananěvském
nalezena v hluboké rokli kostra velkého zvířete. Čásť
spodní čelisti, hnáty končetin, jakož i jeden zub byly
odevzdány zdejšímu archeologickému museu. Soudě
dle zubů, náležely tyto pozůstatky mastodonu, druhu
Chiolicon nebo Borrani. Mastodon jest obrovský druh
slonů, jenž žil současně s mamutem před dobou le-
dovou a lišil se od něho zvláště bradavkovitými
hrboly na stoličkách.
Alont
Edmond
Claudin
About
Borrani
Dobrá
12
article
= Podvod se starožitnostmi. Z Paříže se
oznamuje: Případ rozsáhlého podvodu vzbuzujev
kruzích zdejších starožitníků značnou sensaci. Celá
smečka lidí, mezi nimiž i starožitníci, řezbáři a do-
konce i někteří výtvarní umělci, zabývala se padělá-
ním starých vzácných látek na nábytek ze XVII. a
XVIII. století, zejmena tak zvaných tapet Aubusson-
ských. Padělky byly neobyčejně dokonalé. Aby látka
nabyla starobylého vzezření, byla pečlivě zpracována
hlavičkami lopuchy, by vlákna na povrchu byla
zkroucena. Zvláštními želízky způsobeny tu a tam
na látce vypoukliny. A takto upravené látky dány
jakožto potah na pohovky a židle, na nichž tak do-
konale napodobena starobylá patina, že i nejosvěd-
čenější znalec mohl býti uveden v omyl. Takto upra-
veny celé salony, jež dány do komise různým pa-
řížským obchodníkům. Jiné garnitury zaslány na
venkov, kdež agenti prodali je na zámcích u boha-
tých soukromníků a u starožitníků. Aby u kupců byla
vzbuzena větší důvěra, udáváno vždycky, že nábytek
pochází ze zámku vévodkyně de B... anebo prin-
cezny de Z.... Cena kolísala mezi 10.000 a 20.000
franky. Obratní padělatelé získali v krátkém čase
značné sumy. Úspěch jejich předstihl dokonce i je-
jich očekávání a četní milovníci takovýchto starožit-
ných látek dali si je prohlédnout znalci a na jejich
radu nábytek koupili. Tento kvetoucí a nebezpečný
průmysl byl by zajisté prospíval ještě dále, kdyby
jakýs obchodník se starožitnostmi na venkově nebyl
podvod poznal a podal žalobu. Po dlouhém a na-
máhavém vyšetřování byli zatčeni dva obchodníci se
starožitnostmi E. Chaulames v Paříži a J. Sauvageot
v Troyes. Další zatýkání lze ještě očekávat, nebot
podvodu v tomto oboru zúčastníla se celá řada lidí.
E Chaulames
J Sauvageot
Paříž
Troyes
cezny jít Z
13
article
= Trusty ve staré Indii. Bude zajímavo
ukázat, že trusty, jež se zdají býti výsledkem mo-
derního hospodářského života, byly známy již sta-
rým Indům. V důležitém zákonníku Jajnavalkina,
jenž vedle zákonníka Manuova doposud tvoří v brit-
ské Indii podklad při soudech mezi domorodcí, nalezá
se následující ustanovení: »Pro lidi, kteří se spolčí
a určují ceny na škodu řemeslníkův a umělcův,
ačkoli znají stoupání a klesání cen, platí nejvyšší
peněžité pokuty. Pro kupce, kteří se spolčí, aby pro-
dávali zboží za nedovolenou cenu, stanoveny nej-
vyšší peněžité pokuty.« — Zákonník tento pochází
as z třetího století po Kristu. Nejzajímavější při
tomto místě pak jest, do jaké výše již v době tak
časné byl vyvinut hospodářský život v Indii. Mimo
to pak, co se týče zákazu trustů, jest důkazem sociál-
ních úvah oné doby. Možno v tom snad spatřovati
vliv buddhismu, jejž lze považovati za revoluci rov-
něž sociální jako náboženskou.
= Osm trestanců prchlo. Z Cantonu, N. Y.
se oznamuje: Z okresní věznice v Cantonu uprchlo
v neděli večer osm trestanců, z nichž pět jest ne-
bezpečnými zločinci. Jeden z nich, George Raymond.
byl v Olean, N. Y., zatčen a spoután, dovedl se však
pout sprostit a prchl. Jiný, Harry Shea, obviněn je
z vraždy farmáře, jehož mučil, aby na něm peníze
vynutil; další »výletníci« jsou: Frank Jones, obvi-
něný z pokusu loupeže, Rich. Palm, obviněný z
vloupání, Stacy Levelyn, obviněný z vloupání sea
z krádeže, Albert Moore, rovněž z loupeže a z krá-
deže obviněný, Frank Palm z loupeže a John Park.
obviněný ze zanedbávání dítek svých. Útěk proveden
oknem, u něhož mříž byla vypilována. Nástroje
k pilování mříže dodány lupičům z venčí. Uprchlíci
byli pět minut z vězení, když se o útěku jejich zvě-
dělo a jsou slídivými psy stíháni.
Manuův
Krist
Cantona
George Raymond
Shea
Jones
Rich
Stacy Levelyn
Moor
Frank Palm
John
Indie
Canton
Palm
N . Y
Olean
14
article
= Přívrženci míru a fanatikové války.
Z Londýna se oznamuje: Těchto dnů hodlali pří-
vrženci míru uspořádati velký meeting na Peckham-
Rye, velké louce v jižní části/Londýna. Avšak záměr
ten byl zmařen davem třiceti tisíc lidí u přítomnosti
60 jízdných a 350 pěších policistů. Jedva, že prvních
50 neb 60 přátel míru dostavilo se na louku, byli
obklíčeni Jingy, přívrženci imperialistické politiky
nynější vlády, sraženy jim klobouky s hlavy, šat
jejich roztrhán, a mimo to byli ještě ztýráni.
Situace ztýraných zhoršena byla tím, že louka ná-
leží v pravomoc okresního zastupitelstva londýnského
a následkem toho nemohla tam policie zakročit.
Ti, jimž se podařilo uprchnouti s louky, byli vzati
v ochranu jízdnými policisty a odvedeni v bezpečí.
Náčelník přátel míru Dobson byl po nějakou dobu
honěn Jingy, kteří jej chtěli hodit do rybníka. Za-
chránil se na omnibusu, načež Jingové pustili se za
povozem a chtěli jej překotit, tak že jízdní policie
musila vzít omnibus v ochranu. Burský prapor, jejž
měli přátelé míru při sobě, byl jim odňat. policií.
Náčelník Jingů byl 84letý muž, jenž nes! Uhion Jack,
národní vlajku anglickou. Na to konali Jingové schůzi,
v níž přijata resoluce, aby ihned vydán byl zákon,
proti osobám, jež řeční na prospěch nepřátel země.
— Baťuško care, tvůj ideál světového míru jest ještě
hodně daleko!
= Vyzrál na něj. Stará historie v novém
rouše oznamuje se z Kodaně: Jakýs prostý venko-
van přibyl do hlavního města a ubytoval se na ně-
Jing
Dobson
Londýn
PeckhamRye
50
Kodaň
Uhion Jack
národní vlajka anglický