ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36dcdaa0-66f0-11dc-ba63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 44, place 31, org 6
1 article
Zde utrpěli jame ztrátu největší. Modřicemi přibyla druhá úplně německá obec na tomto ostrově. Podobně klesly menšiny české: v Moravanech ze 179 na 84, v Čer- novicích ze 36 na 31, v Ivanovicích ze 12k9 na 11, v Přízřenicích z 11% na 10%, v Ko- márově (včetně s Mariacelou Malou a Petro- hradskou ulicí) ze 231.% na 23%; 39, minorita česká zachovala se v Jeršpicích Dolních. V po- sledním desetiletí (r. 1898) přibyla nová něme- eká obec na samých hranicích města Brna jmenem Kamenný Mlýn, jež byla vyloučena z české obce Žabovřesk. Kamenný Mlýn vyka- zuje pouze 69 Čechů. Přiznivější výsledky se vzrůstem českých menšin zname- náme pouze v Jeršpicích Horních, kdež vzrostli Čechové ze 79 na 10% a v Brně z 31% na 351%. V některých českých obcích, tomuto německému ostrovu blízkých, byly r. 1890 ně- mecké menšiny. Z těch vzrostla značně něme- cká menšina v Jundrově ze 39% na 139.
Moravan Čecho Modřice Ivanovice Přízřenice ko Brno Žabovřesky Jundrov Mariacela Mala Petra
2 article
Naproti tomu klesly menšiny ně- mecké: v Sokolnicích ze 31/2% na 21/29. v Bohonicích ze 49 na 39, v Židenicích z 5 1/29 na 3, v Jehnicích z 5 na 21/2%, v Žabo- vřeskách (s Vinohrádky) ze 6% na 0% (ovšem vyloučením německé obce Kamenný Mlýn),v Husovicích ze 121/29 na 49, v Hajanech z 89 na 0, v Králově Poli (s Ugartovem) z 199, na 71/2. Celkem znamenati jest značnější vzrůst (o) němectví v osadách méně lidnatých, v obcích lidnatějších patrný jest opět vzrůst Čechů. Po- těšitelným zvláště jeví se češtější ráz předměstí brněnských Králova Pole, Husovic, Židenic, ja- kož i vzrůst minority české v Brně, což oprav- ňuje k nejlepším nadějím. V Králově Poli s Ugartovem, v samém sousedství Brna, klesl počet Němců z 1317 na 767 osob; počet Če- ehů vzrostl z 5300 na 9271 osobu. K tomu třeba dodati, že Královo Pole mělo před 10 lety ještě většinu zastupitelstva němec- kou. Teprv roku 1894 proměněna správa v českou, ač první sbor, representovný německým kapitálem, dosud je německý. Jak měří se na Moravě Čechům a Němcům nejlépe viděti z toho, že 800 Němců královépolských má školu o 12 třídách a 9300 Čechů pouze o 25 třídách. Měří se tu Němcům, jakoby byly třetinou oby- vatelstva zatím jsou však pouze čtrnáctinou. Zvláštním ostrůvkem jazykovým jest. jiho- východně od Brna ležící osamělá německá obec Dvorská č. Maxov, obklopená územím úplně českým. Obec tato, před 10 lety zcela německá, vykazuje letos českou menšinu 49. Ačkoliv v osa- dách napřed uvedených minority naše, zvláště v Modřicích, na papíře klesly, doufejme, že v skutečnosti, nevzrostly-li, jistě se udržely, byly všnk násilně potlačeny. — To budiž nám pou- čením do budoucnosti.
Ugartov Čecho Němec Židenice Jehnice Žaba Vinohrádek Husovice Hajany Brno Morava Maxov Modřice
3 article
byli dvorští lidé — a teď s úžasem shledal, ž generál se k němu nechce hlásit. Nicméně na energické zakročení Filonovo, jenž prohlásil, že si jde pro předmět, na němž císařovně velmi záleží, dovolil mu, aby v průvodu důstojníka vešel do komnat císařovniných. V pokoji císařovnině byli gardisté a občané, kteří prohlíželi poklady skvostů a drahocenností tu nahromaděných. Ne však, aby je loupili. Je známo, že revolucionáři nikdy nekradou. Tito povstalci, mezi nimiž byl jistý zlatník z ulice de la Paix, odhadovali ceny skvostů, zhotovili inventář a postarali se o jejich bezpečné uscho- vání. Činili se všichni zodpovědnými za bývalý majetek císařovny, jenž se stal majetkem ná- roda. Filon v tom zmatku a shonu vojáků občanů tvářil se, jakoby hledal cosi, při čemž obratně vyňal ze stolku kartičku, na níž byl napsán klíč k depeši a strčil ji do kapsy. Pak odkvapil z paláce a když byl v úplné jistotě, rozluštil depeši, kterou císař Napoleon III. oznamoval své ženě svůj pád, konec císař- ství, katastrofu »Nemohl jsem se dát zabíti uprostřed svých vojáků a proto jsem se musil dát za- jmouti, abych zachránil armádu.« Tuto historickou depeši odevzdal Filon císařovně v Anglii. Odebral se do dobrovol- ného vyhnanství. Dne 9. září v Hastingsu čtla císařovna v této depeši zvěsť zkázy dynastie, zničení všech její nadějí. Historická tato depeše nebyla otištěna oficiálním orgánu, nenalezá se ve státních archivech. Je to jeden z nejpamátnějších doku- mentů z vlády druhého císařství, který je v tukou císařovny Eugenie.
Filonův Paix Filon Napoleon Eugenius Anglie Hastings
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Tisková kancelář vládní je dnes pr plné práci. A s jakou chuti se namáhá a s ja- kou horlivostí ! Práce je dvojí: ta kterou vyko- nati musíme, třeba se sebe větším odporem ta, kterou konáme s pravou radostí a jež nám potěšením a zábavou. Takovou dnes mají šle- chetní pánové, již z Vídně korrigují ve smyslu vlády veřejné mínění. O jak nás Čechy podezřívají, jaknás zlehčujía nám spílají! A jak štvou proti tomu, jenž jim byl tak nenáviděný a na němž dávno již si žáhu schladiti přáli, přes to, že dnes ještě ministrem. Je ale znamenitě složena ta — vládní tisková kancelář. Sedí tam samý ně- mecký ži d. Je to od počátku až na tuto dobu výhradně departement židovsko-německý. B i takový již za »bürgerministeria« a když na- stoupil Hohenwart, neměl jiného k disposici. Mel ho pak Auersperg a Taaffe. A jak se vyslovil o svém »tiskovém bureau« hrabě Badeni, ani reprodukovati nechceme. A že pan Körber neučinil změny v kanceláři, rozumi se samo sebou. To jsou heroldové vládní, ti za vládu mluví v novinách. Toť se ví, že- všichni jsou v nejužších stycích s německo- ústaváckým a německo-národním tiskem, jenž se dozví o nejdůležitějších věcech hned za tepla. A co to znamená, představí si, kdo zná moc a bezohlednost tohoto tisku a jeho patronů ve všech vrstvách. Však také každý z chefů vládních, již se v Panské ulici vystřídali a kteří nebyli z německého tábora, si na- říkal, »že byl ve Vídni prodá n«.
Čecho Hohenwart Auersperg Taaff Baden Körber Vídeň panská
5 article
Zajímavo jest, že žádný z presidentů minister- ských, co se jich v Cislajtanii vystřídalo, neměl tolik odvahy, tiskovou kancelář vykliditi. Proč? Poněvadž by rázem tím byl si znepřátelil vlivu- plný tisk vídeňský — taková je spojitost mezi ním a tiskovou kanceláři. A přece se to státi musí, aby pokořující poměr přestal a chef ka- binetu nemusil se třásti před člověkem, jemuž nucen mnohdy svěřiti největší tajemství.
6 article
— Výrok prof. Virchowa o Praze. Tajný rada, pruský professor Rudolf Virchow, proslavený hygienik a palaeontolog, fysiolog i politik, ve kterýchž všech vlastnostech nepožívá nesporného uznání svých vlastních krajanů, ne- dávno oslavil 80. své narozeniny za účastenství všeho učeného světa nejen německého. Proslulý německý učenec navštívil těchto dnů Prahu,a to rodinu svého zetě, professova německé uni- versity dra. Rabla, aby postál kmotrem svému vnoučeti, což jest zajisté událost velice utěšená i tklivá. Tajný rada Virchow navštívil včera Museum království českého, provázen svým zetěm a — zástupcem »Bohemie«, jehož před- stavení přijal rožtomilými slovy, takže tento byl účasten vyznamenání, že směl bráti podílu na pochůzce musejními místnostmi. Srdečně prý se uvítal Vivehow s prof. Fričem, svým dobrým známým, i dal si od něho ukazovati a vykládat nové vynálezy a sbírky musejní. Návštěva trvala půldruhé hodiny a musila býti pro shora naznačeného zástupce »Bohemie« velice nudnou neboť ten přišel patrně za účely zcela jinými a s nimi také hned potom vyrukoval. Zavedl totiž roz- mluvu na otázku, jaký dojem učinila Praha tentokráte na pana tajného radu. Jednalo se pa- trně o nějaký politický výrok, jejž by byl orgán kasina a Vereinu příslušným způsobem využitko- val, ale prof. Virchow vyhnul se léčce elegant- ním způsobem a pravil: Před třiceti léty byl bych vám odpověděl na tuto otázku zcela jinak než dnes, kdy už nejsem s to, všude se po- ohlednouti. Pro cizince, který sem často nepři- chází, je také velmi za těžko, aby se hned vy- znal v obvodu, politickými zápasy tak pohnutém.
profesor Virchowa Virchow Frič Praha Virchow Bohemia
7 article
Dojem, jejž jsem přes to získal jest, že Praha mohutně na venek vzrostla. Tím povážlivěji na mne působí, že město v nejednom ohledu svou povinnost nesplnilo. Potom připomenul prý prof. Virchow svou přednášku, kterou měl v říjnu r. 1875 o čištění ulic — ve spolku »Concordia« i litoval, že nepřístojnosti, na něž tentokráte upozorňoval, dosud nejsou odstra- něny a že jím poskytnuté podněty z velké části zůstaly bez povšimnutí, že vůbec jen po- lovina zdravotnického díla v Praze byla vyko- nána. »Žasnu nad tím,« pravil prý prof. Vir- chow, »že město Praha se o příslušná zřížení dosud nepostarala. Z toho musím jí učiniti přímo výtku a to můžete Pražanům ode mne vyříditi.« Potom vychvaloval zdravotnická zři- zení Berlína, následkem jichž po léta není v Berlíné žádného tyfu. Teprve v poslední době objevily se některé případy, po jichž původu prý Virchow pátrá atd. Odstavec jeho přednášky zástupci »Bohemie« o Berlíně jako zdravotním
profesor Virchow Concordia Pražan Praha Berlín Bohemia
8 article
vzoru Praze byl velice obšírný, i máme za zbytečné uváděti jej pro to, že vůbec celý podklad tohoto srovnávání Berlina s Prahou jest vratký i uka- zuje k tomu, že prof. Virchow nejen o poli- tických obměnách zdejších, nýbrž ani o nej- jednodušší podstatě poměrů našich nemá nej- menšího zdání. Srovnávati Prahu a její zdravot- nictví s Berlínem, Prahu, tuto popelku mezi hlavními městy v říši, vyděděnou ze všech po- žitků státní pokladny, z níž obdržela jenom Víden víc millionů než Praha set, svědčí o ne- kompetenci pana professora Virchowa k podobné. kritice. Neboť kdyby znal celý systém, k tomu zavedený a provozovaný, aby Praha nemohla své úkoly řešiti, takové řeči by mluviti nemohl. Na výklad, s jakými mocnoštmi a silami musí Praha zápoliti, mohl se panu t. radovi ukázati jen zákon o berní úpravě připojení předměsti ku Praze, z něhož by seznal, že kdyby někdo chtěl vy. mysliti zákon, jímž se připojení toto zmařiti má, nic lepšího by nemohl sestaviti. Panu taj. radovi Virchowovi mohli páni z »Bohemie« předložiti jenom články venkovských listů ně- meckých, zvláště libereckých, v nichž na úvodním místě štve se co nejzuřivěji proti rozpočtu, z t příčiny hlavně, že se má dostati příštím rokem
Virchowa Praha Berlín Bohemia
9 article
Praze millionu korun jakožto první položky ze 16 millionů státních peněz, určených pro Prahu na její velkoměstské úkoly. Snad by byl potorm pan prof. Virchow lépe orientován o věci, v ní přísluší mu úsudek jenom pokud se týče vědy, a tu přiznáváme, že neobmezený, a v níž není oprávněn udělovati důtky Praze, nýbrž Vídni ! — Obsazeni kanonikátů v Litoměřicích. Píše se nám z kruhů duchovenských: Jmeno- vání Rajm. Fuchsa, děkana v Lípě, kanovníkem v Litoměřicích, naplnilo veškero kněžstvo české části diécese litoměřické spravedlivým hněvem nad bezprávím, jaké se páše na národnosti. české. O půl léta dříve uprázdněný kanonikát než právě obsazený, po generálním vikáři.
profesor Virchow Rajm Fuchsa Praha Vídeň Litoměřice
10 article
+ Demlovi se neobsazuje »k vůli několika před- běžným otázkám, dosud nerozluštěným«. Jaké tyto otázky jsou, povídá P. Opitz ve svém varnsdorfském listu ze dne 20. t. m. takto: »Pan biskup litoměřický porušil rovnoprávnost, že udal jen kandidáty obojího jazyka mocné a nikoliv také Němce.« Tak diktuje P. Opitz 1 — Kdežto ve skutečnosti věc se má takto: Statut ke kanonikátu, o jehož obsazení rozhodnouti chce štváčský tento kněz, byl schvá- len biskupem Hillem dne 24. července 1838 a císařským rozhodnutím ze dne 27. října 1839 — a tento oběma nejvyššími autoritami schvá- lený statut výslovně žádá: Fundator requirit, ut eligendus non nisi de natione Bohemica (tedy národnosti české; Němci přece nejsou »na- tione Bohemi«), et natus in Bohemia sit . . . « — Zemřeli dva čeští kanovníci; dosud je v celé litoměřické konsistoři jediný kanovník Štěrba, vlastně Němec, který s obtíží jakž takž. může referovati česky. Tretina diécese a dobrá polovina duchovenstva diécese litoměřické je česká. Biskup prý nalehá, že rozený Ně- mec není národnosti české (na- tione bohemica), byt byl i in Bohe- mia natus (v Čechách naroze n). a 2. prý též poukazuje k tomu, že z něme- ckých kandidátů není nikdo řeči české schopen.
Deml P Opitz Němec Opitz Hill natione Štěrba Čechy
11 article
Pochybujeme o této snaze biskupově — to se jen v zasvěcených kruzích vypráví — nebot není možno, aby se mohla opitzovským způ- sobem zakladatelova fundační llistina tímto způ- sobem překrucovati, kdyby biskup nechtěl? Či nejsou dosti jasna slova fundatorova: Vy- volený na místo kanovnické budiž rodem Čech? . — Z českých kandidátů má monsig. Dr. Th. Ph. Frant. Kordač, professor bohosloví a rektor semináře vyšší bohoslovecké i filosofické vzdě- lání, je patnáct let professorem a konsistorním radou, je nejen obojího jazyka zemského mocen, nýbrž ovládá“ všechny moderní ja- zyky. To vše však nevyváží ono veliké privile- gium kandidátů Opitzových, že jsou — — Němci. Představme si jen, co by se vše dělo, kdyby jeden z kandidátů Opitzových tutéž kva- lifikaci měl jako nynější kandidát český !? Směl by se jen někdo z českých kněží s ním opová- žit konkurovat? Je to stará, zhouževnatělá drzost německá, kterou chtějí až dodnes Němci uplatňovati. Němec ať je chefem (kanovníkem) a Čech jeho písařem (referentem). Je to Wol. fova theorie, přeložená do Opitzovy praxe v diécesi litoměřické? Který Čech má míti chut ke studiu bohosloveckému, k ideální snaze, k učení se jazyku německému, když vším tím nemá míti ani tolik ceny, co ignorant Němec ? Může si to dáti líbiti duchovenstvo české? Nebyla trpěli- vost jeho vyvážena volbou Frindovou právě v tom
doktor Th František Kordač Opitzův Němec Čo Frindův Čechy