1
article
Zde utrpěli jame ztrátu největší. Modřicemi
přibyla druhá úplně německá obec na tomto
ostrově. Podobně klesly menšiny
české: v Moravanech ze 179 na 84, v Čer-
novicích ze 36 na 31, v Ivanovicích ze 12k9
na 11, v Přízřenicích z 11% na 10%, v Ko-
márově (včetně s Mariacelou Malou a Petro-
hradskou ulicí) ze 231.% na 23%; 39, minorita
česká zachovala se v Jeršpicích Dolních. V po-
sledním desetiletí (r. 1898) přibyla nová něme-
eká obec na samých hranicích města Brna
jmenem Kamenný Mlýn, jež byla vyloučena
z české obce Žabovřesk. Kamenný Mlýn vyka-
zuje pouze 69 Čechů. Přiznivější výsledky se
vzrůstem českých menšin zname-
náme pouze v Jeršpicích Horních, kdež vzrostli
Čechové ze 79 na 10% a v Brně z 31% na
351%. V některých českých obcích, tomuto
německému ostrovu blízkých, byly r. 1890 ně-
mecké menšiny. Z těch vzrostla značně něme-
cká menšina v Jundrově ze 39% na 139.
Moravan
Čecho
Modřice
Ivanovice
Přízřenice
ko
Brno
Žabovřesky
Jundrov
Mariacela Mala
Petra
2
article
Naproti tomu klesly menšiny ně-
mecké: v Sokolnicích ze 31/2% na 21/29.
v Bohonicích ze 49 na 39, v Židenicích z 5 1/29
na 3, v Jehnicích z 5 na 21/2%, v Žabo-
vřeskách (s Vinohrádky) ze 6% na 0% (ovšem
vyloučením německé obce Kamenný Mlýn),v
Husovicích ze 121/29 na 49, v Hajanech z 89
na 0, v Králově Poli (s Ugartovem) z 199, na
71/2. Celkem znamenati jest značnější vzrůst (o)
němectví v osadách méně lidnatých, v obcích
lidnatějších patrný jest opět vzrůst Čechů. Po-
těšitelným zvláště jeví se češtější ráz předměstí
brněnských Králova Pole, Husovic, Židenic, ja-
kož i vzrůst minority české v Brně, což oprav-
ňuje k nejlepším nadějím. V Králově Poli
s Ugartovem, v samém sousedství Brna, klesl
počet Němců z 1317 na 767 osob; počet Če-
ehů vzrostl z 5300 na 9271 osobu.
K tomu třeba dodati, že Královo Pole mělo
před 10 lety ještě většinu zastupitelstva němec-
kou. Teprv roku 1894 proměněna správa v
českou, ač první sbor, representovný německým
kapitálem, dosud je německý. Jak měří se na
Moravě Čechům a Němcům nejlépe viděti z toho,
že 800 Němců královépolských má školu o 12
třídách a 9300 Čechů pouze o 25 třídách.
Měří se tu Němcům, jakoby byly třetinou oby-
vatelstva zatím jsou však pouze čtrnáctinou.
Zvláštním ostrůvkem jazykovým jest. jiho-
východně od Brna ležící osamělá německá obec
Dvorská č. Maxov, obklopená územím úplně
českým. Obec tato, před 10 lety zcela německá,
vykazuje letos českou menšinu 49. Ačkoliv v osa-
dách napřed uvedených minority naše, zvláště
v Modřicích, na papíře klesly, doufejme, že v
skutečnosti, nevzrostly-li, jistě se udržely, byly
všnk násilně potlačeny. — To budiž nám pou-
čením do budoucnosti.
Ugartov
Čecho
Němec
Židenice
Jehnice
Žaba
Vinohrádek
Husovice
Hajany
Brno
Morava
Maxov
Modřice
3
article
byli dvorští lidé — a teď s úžasem shledal, ž
generál se k němu nechce hlásit. Nicméně na
energické zakročení Filonovo, jenž prohlásil, že
si jde pro předmět, na němž císařovně velmi
záleží, dovolil mu, aby v průvodu důstojníka
vešel do komnat císařovniných.
V pokoji císařovnině byli gardisté a občané,
kteří prohlíželi poklady skvostů a drahocenností
tu nahromaděných. Ne však, aby je loupili. Je
známo, že revolucionáři nikdy nekradou. Tito
povstalci, mezi nimiž byl jistý zlatník z ulice
de la Paix, odhadovali ceny skvostů, zhotovili
inventář a postarali se o jejich bezpečné uscho-
vání. Činili se všichni zodpovědnými za bývalý
majetek císařovny, jenž se stal majetkem ná-
roda.
Filon v tom zmatku a shonu vojáků
občanů tvářil se, jakoby hledal cosi, při čemž
obratně vyňal ze stolku kartičku, na níž byl
napsán klíč k depeši a strčil ji do kapsy.
Pak odkvapil z paláce a když byl v úplné
jistotě, rozluštil depeši, kterou císař Napoleon
III. oznamoval své ženě svůj pád, konec císař-
ství, katastrofu
»Nemohl jsem se dát zabíti uprostřed
svých vojáků a proto jsem se musil dát za-
jmouti, abych zachránil armádu.«
Tuto historickou depeši odevzdal Filon
císařovně v Anglii. Odebral se do dobrovol-
ného vyhnanství. Dne 9. září v Hastingsu čtla
císařovna v této depeši zvěsť zkázy dynastie,
zničení všech její nadějí.
Historická tato depeše nebyla otištěna
oficiálním orgánu, nenalezá se ve státních
archivech. Je to jeden z nejpamátnějších doku-
mentů z vlády druhého císařství, který je
v tukou císařovny Eugenie.
Filonův
Paix
Filon
Napoleon
Eugenius
Anglie
Hastings
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Tisková kancelář vládní je dnes pr
plné práci. A s jakou chuti se namáhá a s ja-
kou horlivostí ! Práce je dvojí: ta kterou vyko-
nati musíme, třeba se sebe větším odporem
ta, kterou konáme s pravou radostí a jež nám
potěšením a zábavou. Takovou dnes mají šle-
chetní pánové, již z Vídně korrigují ve smyslu
vlády veřejné mínění. O jak nás Čechy podezřívají,
jaknás zlehčujía nám spílají! A jak štvou proti tomu,
jenž jim byl tak nenáviděný a na němž dávno již
si žáhu schladiti přáli, přes to, že dnes ještě
ministrem. Je ale znamenitě složena ta —
vládní tisková kancelář. Sedí tam samý ně-
mecký ži d. Je to od počátku až na tuto dobu
výhradně departement židovsko-německý. B i
takový již za »bürgerministeria« a když na-
stoupil Hohenwart, neměl jiného k disposici. Mel
ho pak Auersperg a Taaffe. A jak se vyslovil
o svém »tiskovém bureau« hrabě Badeni, ani
reprodukovati nechceme. A že pan Körber
neučinil změny v kanceláři, rozumi se samo
sebou. To jsou heroldové vládní, ti za
vládu mluví v novinách. Toť se ví, že-
všichni jsou v nejužších stycích s německo-
ústaváckým a německo-národním tiskem, jenž se
dozví o nejdůležitějších věcech hned za tepla.
A co to znamená, představí si, kdo zná moc
a bezohlednost tohoto tisku a jeho patronů
ve všech vrstvách. Však také každý z chefů
vládních, již se v Panské ulici vystřídali
a kteří nebyli z německého tábora, si na-
říkal, »že byl ve Vídni prodá n«.
Čecho
Hohenwart
Auersperg
Taaff
Baden
Körber
Vídeň
panská
5
article
Zajímavo jest, že žádný z presidentů minister-
ských, co se jich v Cislajtanii vystřídalo, neměl
tolik odvahy, tiskovou kancelář vykliditi. Proč?
Poněvadž by rázem tím byl si znepřátelil vlivu-
plný tisk vídeňský — taková je spojitost mezi
ním a tiskovou kanceláři. A přece se to státi
musí, aby pokořující poměr přestal a chef ka-
binetu nemusil se třásti před člověkem, jemuž
nucen mnohdy svěřiti největší tajemství.
6
article
— Výrok prof. Virchowa o Praze.
Tajný rada, pruský professor Rudolf Virchow,
proslavený hygienik a palaeontolog, fysiolog i
politik, ve kterýchž všech vlastnostech nepožívá
nesporného uznání svých vlastních krajanů, ne-
dávno oslavil 80. své narozeniny za účastenství
všeho učeného světa nejen německého. Proslulý
německý učenec navštívil těchto dnů Prahu,a
to rodinu svého zetě, professova německé uni-
versity dra. Rabla, aby postál kmotrem svému
vnoučeti, což jest zajisté událost velice utěšená
i tklivá. Tajný rada Virchow navštívil včera
Museum království českého, provázen svým
zetěm a — zástupcem »Bohemie«, jehož před-
stavení přijal rožtomilými slovy, takže tento
byl účasten vyznamenání, že směl bráti podílu
na pochůzce musejními místnostmi. Srdečně prý
se uvítal Vivehow s prof. Fričem, svým dobrým
známým, i dal si od něho ukazovati a vykládat nové
vynálezy a sbírky musejní. Návštěva trvala
půldruhé hodiny a musila býti pro shora
naznačeného zástupce »Bohemie« velice nudnou
neboť ten přišel patrně za účely zcela jinými a s nimi
také hned potom vyrukoval. Zavedl totiž roz-
mluvu na otázku, jaký dojem učinila Praha
tentokráte na pana tajného radu. Jednalo se pa-
trně o nějaký politický výrok, jejž by byl orgán
kasina a Vereinu příslušným způsobem využitko-
val, ale prof. Virchow vyhnul se léčce elegant-
ním způsobem a pravil: Před třiceti léty byl
bych vám odpověděl na tuto otázku zcela jinak
než dnes, kdy už nejsem s to, všude se po-
ohlednouti. Pro cizince, který sem často nepři-
chází, je také velmi za těžko, aby se hned vy-
znal v obvodu, politickými zápasy tak pohnutém.
profesor
Virchowa
Virchow
Frič
Praha
Virchow
Bohemia
7
article
Dojem, jejž jsem přes to získal jest, že Praha
mohutně na venek vzrostla. Tím povážlivěji na
mne působí, že město v nejednom ohledu
svou povinnost nesplnilo. Potom připomenul
prý prof. Virchow svou přednášku, kterou
měl v říjnu r. 1875 o čištění ulic — ve spolku
»Concordia« i litoval, že nepřístojnosti, na něž
tentokráte upozorňoval, dosud nejsou odstra-
něny a že jím poskytnuté podněty z velké
části zůstaly bez povšimnutí, že vůbec jen po-
lovina zdravotnického díla v Praze byla vyko-
nána. »Žasnu nad tím,« pravil prý prof. Vir-
chow, »že město Praha se o příslušná zřížení
dosud nepostarala. Z toho musím jí učiniti
přímo výtku a to můžete Pražanům ode mne
vyříditi.« Potom vychvaloval zdravotnická zři-
zení Berlína, následkem jichž po léta není
v Berlíné žádného tyfu. Teprve v poslední době
objevily se některé případy, po jichž původu
prý Virchow pátrá atd. Odstavec jeho přednášky
zástupci »Bohemie« o Berlíně jako zdravotním
profesor
Virchow
Concordia
Pražan
Praha
Berlín
Bohemia
8
article
vzoru Praze byl velice obšírný, i máme za zbytečné
uváděti jej pro to, že vůbec celý podklad tohoto
srovnávání Berlina s Prahou jest vratký i uka-
zuje k tomu, že prof. Virchow nejen o poli-
tických obměnách zdejších, nýbrž ani o nej-
jednodušší podstatě poměrů našich nemá nej-
menšího zdání. Srovnávati Prahu a její zdravot-
nictví s Berlínem, Prahu, tuto popelku mezi
hlavními městy v říši, vyděděnou ze všech po-
žitků státní pokladny, z níž obdržela jenom
Víden víc millionů než Praha set, svědčí o ne-
kompetenci pana professora Virchowa k podobné.
kritice. Neboť kdyby znal celý systém, k tomu
zavedený a provozovaný, aby Praha nemohla
své úkoly řešiti, takové řeči by mluviti nemohl. Na
výklad, s jakými mocnoštmi a silami musí Praha
zápoliti, mohl se panu t. radovi ukázati jen zákon
o berní úpravě připojení předměsti ku Praze,
z něhož by seznal, že kdyby někdo chtěl vy.
mysliti zákon, jímž se připojení toto zmařiti
má, nic lepšího by nemohl sestaviti. Panu
taj. radovi Virchowovi mohli páni z »Bohemie«
předložiti jenom články venkovských listů ně-
meckých, zvláště libereckých, v nichž na úvodním
místě štve se co nejzuřivěji proti rozpočtu, z t
příčiny hlavně, že se má dostati příštím rokem
Virchowa
Praha
Berlín
Bohemia
9
article
Praze millionu korun jakožto první položky ze
16 millionů státních peněz, určených pro Prahu
na její velkoměstské úkoly. Snad by byl potorm
pan prof. Virchow lépe orientován o věci, v ní
přísluší mu úsudek jenom pokud se týče vědy,
a tu přiznáváme, že neobmezený, a v níž není
oprávněn udělovati důtky Praze, nýbrž Vídni !
— Obsazeni kanonikátů v Litoměřicích.
Píše se nám z kruhů duchovenských: Jmeno-
vání Rajm. Fuchsa, děkana v Lípě, kanovníkem
v Litoměřicích, naplnilo veškero kněžstvo české
části diécese litoměřické spravedlivým hněvem
nad bezprávím, jaké se páše na národnosti.
české. O půl léta dříve uprázdněný kanonikát
než právě obsazený, po generálním vikáři.
profesor
Virchow
Rajm
Fuchsa
Praha
Vídeň
Litoměřice
10
article
+ Demlovi se neobsazuje »k vůli několika před-
běžným otázkám, dosud nerozluštěným«. Jaké
tyto otázky jsou, povídá P. Opitz ve svém
varnsdorfském listu ze dne 20. t. m. takto:
»Pan biskup litoměřický porušil rovnoprávnost,
že udal jen kandidáty obojího jazyka mocné a
nikoliv také Němce.« Tak diktuje P. Opitz 1 —
Kdežto ve skutečnosti věc se má takto:
Statut ke kanonikátu, o jehož obsazení
rozhodnouti chce štváčský tento kněz, byl schvá-
len biskupem Hillem dne 24. července 1838
a císařským rozhodnutím ze dne 27. října 1839
— a tento oběma nejvyššími autoritami schvá-
lený statut výslovně žádá: Fundator requirit, ut
eligendus non nisi de natione Bohemica (tedy
národnosti české; Němci přece nejsou »na-
tione Bohemi«), et natus in Bohemia sit . . . «
— Zemřeli dva čeští kanovníci; dosud je
v celé litoměřické konsistoři jediný kanovník
Štěrba, vlastně Němec, který s obtíží jakž takž.
může referovati česky. Tretina diécese a dobrá
polovina duchovenstva diécese litoměřické je
česká. Biskup prý nalehá, že rozený Ně-
mec není národnosti české (na-
tione bohemica), byt byl i in Bohe-
mia natus (v Čechách naroze n).
a 2. prý též poukazuje k tomu, že z něme-
ckých kandidátů není nikdo řeči české schopen.
Deml
P Opitz
Němec
Opitz
Hill
natione
Štěrba
Čechy
11
article
Pochybujeme o této snaze biskupově — to se
jen v zasvěcených kruzích vypráví — nebot
není možno, aby se mohla opitzovským způ-
sobem zakladatelova fundační llistina tímto způ-
sobem překrucovati, kdyby biskup nechtěl?
Či nejsou dosti jasna slova fundatorova: Vy-
volený na místo kanovnické budiž rodem Čech? .
— Z českých kandidátů má monsig. Dr. Th.
Ph. Frant. Kordač, professor bohosloví a rektor
semináře vyšší bohoslovecké i filosofické vzdě-
lání, je patnáct let professorem a konsistorním
radou, je nejen obojího jazyka zemského
mocen, nýbrž ovládá“ všechny moderní ja-
zyky. To vše však nevyváží ono veliké privile-
gium kandidátů Opitzových, že jsou — —
Němci. Představme si jen, co by se vše dělo,
kdyby jeden z kandidátů Opitzových tutéž kva-
lifikaci měl jako nynější kandidát český !? Směl
by se jen někdo z českých kněží s ním opová-
žit konkurovat? Je to stará, zhouževnatělá
drzost německá, kterou chtějí až dodnes Němci
uplatňovati. Němec ať je chefem (kanovníkem)
a Čech jeho písařem (referentem). Je to Wol.
fova theorie, přeložená do Opitzovy praxe v
diécesi litoměřické? Který Čech má míti chut
ke studiu bohosloveckému, k ideální snaze,
k učení se jazyku německému, když vším tím nemá
míti ani tolik ceny, co ignorant Němec ? Může si
to dáti líbiti duchovenstvo české? Nebyla trpěli-
vost jeho vyvážena volbou Frindovou právě v tom
doktor
Th
František
Kordač
Opitzův
Němec
Čo
Frindův
Čechy