1
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. listopadu.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 2. listopadu. V situaci ne-
stala se žádná změna. Nesplnilo se také
očekávání, že ministerský předseda užije
nyní prázdně čtyřdenní k pokusu, aby hle-
dal a našel nějaký východ z tísně, kterou
si způsobil sám hned na počátku kampaně.
Podobá se naopak, že dr. Körber oddává
se po té stránce úplné passivitě. Vypravuje
se o něm, že ondyno po řeči Kramářo vě
se vyslovil: »Ať to běží, jak to leží.« Také
obvyklá ministerská rada sobotní dnes není
svolána.
Nový předbojník státní němčiny.
Z Vídně, 2. listopadu. V listech ně-
meckých dělá se propaganda novému spisu
brněnského dra. Fischla, »Rakouské
právo jazykové«. Kniha ta není pou-
hým souborem všech jazykových předpisů
od r. 1528 v zemích koruny české, nýbrž
válečnou přímluvou pro státní
němčinu ve větším ještě rozsahu, nežli
ji žádají strany německého souručenstvía
válečnou přímluvou, namířenou proti ná-
rodu českému a jeho právům ja-
zykovým. Panu Alfredu Fischlovi nestačí to.
co nalezáme ve svatodušním programu ně-
meckých stran levice.
Má-li prý býti němčina jako státn
řeč kodifikována s jakýmkoliv predikátem,
buď jako jazyk vládní, jazyk admini-
strativní anebo jako jazyk jednací,
musí se to prý státi v rozměrech šir
ších nežli jest nynější právní stav plat-
nosti němčiny. Co pak toho se týče, pan
Alfréd Fischel prý dokázal ve své knize, že
státní němčina není oprávněna pouze dávno-
letou minulostí, nýbrž zákonnitými ustanove-
ními. Státní němčina, která prý jest jedině
interessem země a státu, nabude skutečně tím
většího rozsahu, čím více stane se Rakousko
státem průmyslovým.
Protesty proti volbám.
Z Pešti, dne 2. listopadu. Dosud ozná-
meno bylo proti volbám 45 prote
stů, které týkají se poslanců všech stran
doktor
Körber
Fischl
Fischel
Vídeň
Rakousko
Pešť
5
article
Protože ke každému protestu musí býti při-
pojena záloha 3000 K, sešlo se celkem přes
130.000 K. Dnes jest poslední lhůta pro po-
dání protestů proti volbám, které se vyko-
naly první den, 2. října. Jest možno, že se
počet jich ještě rozmnoží.
Jokaiův věnec.
Z Pešti, 2. listopadu. Jako jiná léta,
tak i včera položil Jokai na hrob své
první manželky věnec se stuhou. Byl roz-
trhán. Jokai poslal zástupcům listů toto pro-
hlášení: »Kdokoliv jest pachatelem, jenž
zhanobil tento hrob a hrubě urazil mou nej-
ryzejší pietu, vrhám na něj nejtěžší kletbu.
Činím však zároveň zodpovědným ředitele
hřbitovů a hlídače za dopuštění takového
neslýchaného škandálu.«
Pro ukončení jihoafrické války.
Z Haagu, 2. listopadu. Nizozemské
ministerstvo zahraničních záležitostí chystá
okružní list k velmocem s dotazem,
jsou-li ochotny působiti k zastavení ne-
přátelství mezi Bury a Angli-
čany. Nizozemská vláda se domnívá, že
vůdcové Burů by se spokojili samosprá-
vou za svrchovanosti Anglie,
která by spojena byla s vrácením zabave-
ného majetku a amnestií pro všechny po-
vstalce.
Jokaiův
Jokai
Pešť
Haag
Bura
Angl
Anglie
6
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Ze Simly, 1. listopadu. (C.B.) Emi
vydal proklamaci, v níž oznamuje, že se mo-
hou beze všeho nebezpečí do Afganistanu
navrátiti osoby, kteréž uprchly pro útiskya
vydírání guvernérů anebo ze strachu, že bu-
dou následkem falešného udání zatčeny.
Z Manily, 1. listopadu. (C. B.) Ame-
rická občanská komise vypracovala zákon,
dle něhož mají býti osoby, které se dopu-
stily zrady, jakož i ony, které povstalcům
přispěly na pomoc, potrestány smrtí.
Dále mají býti ti, kdož mluví pobuřující řeči
anebo zruší přísahu věrnosti, potrestáni pe-
něžitou pokutou od 2000 dollarů a vězením.
Ustanovení ta mají platiti pro cizince, pro
Američany i pro domorodé obyvatelstvo.
Američan
Simla
Afghánistán
7
article
číslo v Praze za 29
a na venkově za 3h
Předplacent
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
8
article
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Král
s královnou a s dětmi vévody z Korn-
wallu odebrali se včera odpoledne na krá-
lovskou jachtu »Ophir«, aby pozdravili vé-
vodu a vévodkyni z Kornwallu. »Ophir«
odplul pak provázen značným počtem par-
níků do Porthsmouthu, kde při přistání na
pobřeží shromážděné oddělení vojenské
vzdalo čest. Vévoda a vévodkyně z Korn-
wallu vstoupili na palubu »Ophiru« a opě-
tovali přátelské pozdravení shromážděných.
Zejtra odeberou se vzácní hosté do Londýna.
Londýn
Korn
Kornwall
Porthsmouth
Král s královna
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) V te-
legramu lorda Kitchenera, z Pretorie za-
slaném, se praví: Plukovník Kekewich
oznamuje, že po dvounočním pochodě překvapil
tábor Albertův v Beestekvaalu nedaleko
Rustenbergu a zajal tam 79 mužů, mezi nimi
velitele K 15 ppera.
Kitchener
Pretorius
Albertův
Londýn
Beestekvaal
10
article
Poměry národní na jazykovém
ostrově brněnském.
Poměry národní na jazykovém
ostrově brněnském.
Jižně od Brna rozloženo jest několik ně-
meckých a smíšených obcí se správou něme-
ckou, které tvoří německý jazykový ostrov, jenž
od ostatního území zněmčeného, zasahujícího
sem z Dolních Rakous, českými obcemi jest od-
dělen. Německé a smíšené obce se správou ně-
meckou na tomto ostrově jsou: Brno, Černo-
vice, Evanovice, Jeršpice Dolní, Jeršpice Horní,
Kamenný Mlýn, Komárov, Modřice, Moravany,
Přízřenice, Žilošice. Od území německého od-
dělují ostrov tento na jihu české obce: Raj-
hrad, Holasice, Čeladice, Syrovice, Sobotovice,
Bratřice, Mělčany.
Na celém tomto jazykovém ostrově vykazo-
vána před 10 lety jediná plně německá obec
Žilošice, čítající mezi 984 obyvately pouze tři
Čechy. Tento poměr i při letošním sčítání Žilo-
šice zachovaly. V ostatních obcích klesl po-
čet obyvatelstva českého nejvíce
v Modřicích.
Roku 1890 napočtena tu minorita česká,
tvořící 2312% všeho obyvatelstva. Při letošním
sčítání klesla tato minorita česká na 2 (dvě) .
Holasic
Čeladice
Čecho
Brno
Dolní Rakousy
Černo
Komárov
Modřice
Moravan
Přízřenice
Syrovice
Sobotovice
Bratřice
Mělčany
Rajhrad
12
article
Poslední depeše Napoleona III.
Poslední depeše Napoleona III.
Přes třicet let minulo od »strašného roku«
kdy druhé císařství padlo. Francie byla poko-
řena Německem a v Paříži vyšlehly požáry ko-
muny.
Třicet let — a ve Francii jakoby stále po-
ciťovali celou žhavost ran, jež se nevyhojilya
jež se nezapomněly. Literatura francouzská, ro-
mán i historie, studie politické, diplomatickéa
vojenské čerpají neunavně z té osudné doby.
Válka a převrat roku 1870—71 jsou sujetem
mnohých děl, vyšlých v poslední době a ze
všech vyznívá tendence vlastenecká, touha od-
vety. Gambetta prohlásil, že o »odvetě« nemá
se mluvit, ale má se na ni stále mysliti. Poli-
tikové francouzští, kromě ohnivého, exaltivního
psance Dérouleda nemluví o odvetě, snad na ni ani
nemyslí. Za to však francouzští spisovatelé, ne-
zapomínají . ..
Z nejnovějších děl, líčlcích hrůzy r. 1870
vzbudily v poslední době největší pozornost
krásné, úchvatné romány bratří Pavla a Viktora
Marguerita, kteří věnovali cyklus románů vy-
psání hrdinné epopeje francouzského vojska,
poraženého Němcem. Mladí romancieři, z nichž
Pavel byl důstojníkem aktivním, jsou syny slav
ného generála jízdy Marguerita, který jako
hrdina padl v čele svého jízdního sboru při
zoufale smělé proslulé attace francouzské jízdy
u Sedanu. Byl to šílený let do propasti —
»Chevanchée au gouffre«. Tak též Margueritové
nazvali nejnovější svazek svého cyklu románo-
vého, kde mohutně a dramaticky líčí obrazy
s války francouzsko-německé.
Gambetta
Pavel
Viktor Marguerita
Němec
Marguerita
Margueritová
Francie
Německo
Paříž
Sedan
Napoleon III
13
article
Do téže doby pohromy a úpadku Francie
spadá román Luciena Descavesa: »La Colonne«.
v němž zachytil autor vzrušující obrazy z paříž
ské komuny. Mladší autoři po skvostných po-
vídkách Guy de Maupassanta, líčících s bru-
tální živostí episody z roku 1870 a po gran-
diosní a nejasné malbě Zolovy »Zkázy« často
se vracejí do dob války a revoluce v roce
1870—71.
O těch tragických chvílích též zajímavé po-
drobnosti píše ve svých vzpomínkách známý
spisovatel, romancier a essayista Augustin Fi
lon. Vytrháváme z nich lístek — vypravování
o poslední depeši Napoleona III. Napřed několik
slov o autorovi. Augustin Filon žije v Londýně.
Byl věrným přívržencem a sluhou císaře Napo-
leona III. a Eugenie, jejíž byl předčítatelema
sekretářem. Ke dvoru byl uveden Prosperem
Mériméem, geniálním povídkářem, nejhlubším
filosofem mezi světáky a největším světákem
mezi filosofy. Ironický a elegantní Mérimée byl
více jak dvořanem, byl důvěrní kem a přítelem
císařovny Eugenie. Filon napsal o Mériméeov
krásnou knihu.
Augustin Filon dostal do ruky depeši Na-
poleona III., oznamujícího své choti, že se sta
zajatcem krále pruského.
Lucien Descavesa
Guo Maupassant
Zolův
Augustin
Augustin Filon
Eugenius
Prosper Mérimée
Mérimée
Filon
Francie
Londýn
Napa
Le Colonne
Napoleon III
14
article
Dne 4. září odpoledne byla přinesena
Dne 4. září odpoledne byla přinesena
šifrovaná depeše do Tuilerií a odevzdána Filo-
novi, který právě ji chtěl rozluštit, když v tom
vrazil do pokoje kdosi a křičel, že dav mani-
festantů vrazil do císařského paláce, Filon
strčil depeši do kapsy a klíč k dešifrování
uschoval do stolku, skrytého v koutě pokoje
císařovnina.
Na to běžel se podívat, co se děje.
Císařovna byla na útěku z Paříže, na od-
vážném útěku, v němž jí byl pomocníkem a
ochráncem proslulý americký zubní lékař Evans,
který asi před dvěma lety zemřel v Paříži, za-
nechav ohromné jmění.
Dav povykující, zpívající »Marseillaisu«,
dral se do paláce.
Zpráva o útěku císařovny Eugenie se roz-
letěla po Paříži.
Filon, seznav stav věcí, chtěl co nejrychleji
rozluštiti depeši, která asi obsahovala velmi dů-
ležité sdělení.
Chtěl se vrátit do pokoje císařovny, ale
cesta byla zatarasena. Vzpomenuv si, že má
u sebe dokumenty velké ceny, chtěl je dáti na
bezpečné místo. Vytratil se ze zámku, kde na
nádvoří vojáci hráli v karty a lid zpíval a po-
spíchal k hraběti Nigrovi a knížeti Metterni-
chovi. Sdělil jim, že má depeši od císaře, ale
že klíč k ní je v kabinetu císařovnině. Bylo
nutno zmocniti se za každou cenu klíče k de-
šifrování depeše.
Vrátil se tedy do Tuillerií, které byly
úplně již obleženy a zabrány lidem. Ale nebyl
to lid roznícený vášní vzpoury. Naopak, byl to
lid velmi veselý, který si ze dne revolučního
převratu udělal den sváteční.
Filon prošel bez závady několika strážemi,
rozestavenými v paláci. Zde bylo všude veselo.
Vojáci se sbratřili s lidem. Filon chtěl vnik-
nouti do pokojů císařovniných, ale byl příkře
odbyt generálem Schmitzem, který byl ordo-
nančním důstojníkem císařovým a teď rázem se
změnil v důstojníka republiky. Filon znal se
s generálem Schmitzem velmi důvěrně, oba
Fila
Filon
Evans
Marseillaisa
Eugenius
Nigr
Metterni
Schmitz
Tuilerie
Paříž
Tuillerie