5
article
ale za smůlu pro revisionisty a pro stranu. (Bouřlivý
potlesk.)
Na to mluvil řečník proti názorům o koloniáln
politice, jak je hlásá Bernstein. Nemáme příčiny
podporovat svými penězi a živoly koloniální dobro-
družství kapitalistů, z nichž máme jen škodu. Do
poručuje všem bedlivé přečení navržené resoluce
sby každý mohl s dobrým svědomím pro ni hlasovat
(Potlesk.) Čím více hlasů dostane, tím více poznaji
vládnoucí kruhy nezdolnou vůli dělniciva, že se
svého dosavadního boje nevzdávají, bude dokumen-
tována jednotnost a mír ve straně a tak nejlépe
oslavíme 40leté trvání německé sociální demokracie.
oslavíme 40lelou památku řeží červnové, dokážeme.
že u nás není žádného rozdílu, žádného tam a
onde! (Hromový, dlouhotrvající potlesk.)
Za značného napjetí ujal se slova Bernstein
Prohlašuje, že je revisionista, že je Bernsteinovee
(Hlučný smích.) Název revisionismu neuvedl sům d
strany, nýbrž vyslovil ho poprvé Schönlank r. 189
na sjezdu vratislavském, když mluvil o tom, ž
program náš vyžaduje revise.
Co je revisionism? Je to otázka theorie a ne
praxe. Rečník musí ovšem říci, že theorie děkuje
bnutí více, než hnutí theorii.
Co se týče pregramu strany, nekritisuje jei
Bernstein jako celek, nýbrž jen jednoflivá ustanovení.
Musíme v prvé řadě vystihnouti, jak se běře enen
hospodářský vývoj, co jsme očekávali a co z toho
vyvodit. Výtky, jež mu byly činěny, vyvrací pouka
zem na le, co mluvil proti řečem efsaře a eznačením
svého stanoviska ke konečnému cíli, monarchii, mili-
tarismu Na veřejné schůzi pravil, že musíme s
domáhat společenských řádů demokralismu a repu-
blikanismu sebeurčením a samosprávou lidu a ná
sledkem toho nelze mu vytýkat, že by byl mon
archistou.
Bernstein
6
article
Požadavkem vícepresidentství nemínil oslabiti an
jediný z našich požadavků. Záležitost ta neodporuje
jeho názorům revisionismu a hoví praktické potřebé
Přes všechny urputné hoje, jež jsme vedli v parla
mentě proti celní lichvě, na Lterýžto boj může býti
německá sociální d mekracie heda, utrpěli jsme přec
jen porážku. (Bebel volá: Mravní vítězství!) Bern
stejn protestuje a dokazuje, že to byla přece jen po
rážka. Nehěží přece o formu boje, abychom šli de
fronty a tam si nechaii rozbit iilavy, nýbrž o lo, aby
chom dosáhli úspěchů. Řečník na to vykládů, že po
stupem vývoje průmysl potřebuje více delníků a proto
roste jeho zájem na tom, aby s dělnictvem žil ve
smíru. (Bouřlivý smích.) Bernstcin praví dále: Cos
smějete? Zajem kapitalistů leží v tom, aby rostl kon-
sum. Proč tedy se klameme hesly »zpátečnická buržo
asie« atd. I ty její různé zájmy uusíme si učinili
služebnými. (Opčtný hlučný smích)
Bebel
jít front
Bern
7
article
Řečník se ohražuje proti tomu, jako by byl své
názary změnil vůči blavě státu, když mluvil o po
měru steany k panovníkovi. Ohledně parlamentarismu
praví Bernstein, že zvýšenou účastí na parlamenta-
rismu posiluje se hnutí a prohlašuje povýšeným hla
sem: »Byl bych zhabělcem, kdybych veřejně nepro
hlásil, o čem jsem přesvědéun a co uvnitř cltlm, po-
něvadž je vělšina náhodou dnes proli tomu.« Uvyk
tomu již často a stál sám. Vůdce považuje za zá
stupce dělnictva, kteří s ním mají býti vždy ve spo
jení a vedle toho mají vždy vykonati, co za dobré
uznají. Revisionistě nejsou ve frakci tak silně zaslou
peni, jak mystí Bebel. Dělníci nevčnuji tomu žádnou
pozorucst. Přijme li sjezd předloženou resoluci, tak
za nedlouho bude na ní stapat sám Bebel, až se po
měry změní. K čemu resoluce, nač se vázat? Bylo
mně vytýkáno, jak toužím po chvále měšťáckého tisku.
nemohu však za to, když mě tisk ten chválou poško.
zuje. Řačník pojednávaje o argumentech Kaulského
jimíž opírů se resoluce, praví, že v první řadě sou-
hlasí sice s Kautským, že projev volného mí-
nění musí míti ve straně meze(l, avšak
to třeba vytknont, kam ty meze mohou jit Zásadu
že nesmí býti saháno na základy programu, hájio
řečník s největším důrazem až do dnes a i na dale
bude hájiti. Přes všechen svěj revisiunism počílá se
dosud ke škole Marxově, jehož hlubokou vzďělanost
uznává. Dívá se naň však krificky, poněvadž se
v posuzovůní osob a poměrů mýlil. Ob-
hajuje pak svůj názor o nutnosti koloniální politiky
jež prospívá němccké kultuře.
Bernstein
Bebel
Marxův
Ob
8
article
Přimlouvá se za zamitnutí resoluce Beblovy
poněvadž se jí ničeho nedosáhne a strana se ji na
léta váže, přes to že resolucí tu nelze zachovávat
Všechen poslední boj naopak ukázal, že není nikde
odštěpenců a prota volá na soudruby, aby svou r-
soluci vzali zpět (smích), aby soudruzi ncopouštěli
sjezd roztrpčeni.
Sociální demokraté poznanští polští) ve zvlášt-
ním dopisu, sjezdu zaslaném, vyslovíli své politování
nad tím, že sjezd přijal návrhy soudr Luxenburgové
proti samostatnosti frakce jejich.
Soudr. Molkenbubr připomíná Bernstejnovi jeho
minulost a praví, co že by byl dřive řeki o sou-
druhovi, jenž by byl hlásal názory, jaké hlásá nyní
en nám. Soudruhů, kteří se takto táží, je mnoho
edtud to rozčilení. Kdykoli Bernstein píše článek,
myslí vždy, že odkryl nový problém, i když je ti
největší bloupost. Dále vyvrací názor Bernsteinův.
jakoby mistopředseda ve sněmovně říšské mohl něco
pro stranu naši dělat. Dle dosavadní praxe neza-
ujímaly níkdy největší strany měsťácké místo
předsednictva, pokud byly s vládou v rozporu. (r
Mluví proti resoluci a žádá, aby se prostě prohla
silo, že strana nemá přičiny taktiku stou měnit.
Beblův
Bernstein
Bernsteinův
9
article
(Sauhlas.)
Na to byla debata skončena.
Bebel prohlašuje ohledně svého projevu vůči
cbefredaktoru »Vorwärtan« Eianerovi, jakohy se ne-
Mozek jeho, oeftiv se záhy vůči konkretním
pravdám, jež neklamou, kde každý předpis mo-
rálky redukován na „dvakrát dvě jsou čtyři“,
záhy se vycviči v gymnastice rozumováni. Po-
ehopí záhy, co může povstat výhodného nel
škodného pro jeho já, poněvadž zákon židovský
má svoje potvrzení jen v (rvalém štěstí na
zemi.
A dr. Herzl by chtěl lento lid, jenž se tolik
vzpíral vystěhování, když byl otrokem, přímě
k dohrovolnému stěhování do téže země, kam
Mojžíš jej dovedl s takými obtížemi, teď, když
se nalězá všude ve společenských poměrech ne-
poměrně lepších, než byly v Egyptě? Že by
finanční aristokracie byla projektu nepřátelská.
autor nepochybuje. Ba, kdyby jeho myšlénka
zdála se mít úspěch, finanční magnáti roz-
drtili by dra. Herzla, jako ve skořápce vejce.
Dále uvádí autor antipatie mezi židy sa
mými, pro což uvádí četné doklady, překážky
vznikající z různosti řeči, nemožnosti, přimět
množství židů, poutaných svými výdělkovým
poměry ku posavadnímu působišti, z veškerých
obtíží likvidace a obtiží, pocházejicích z rázu
nového hydliště, dokazuje punkt za punktem ne-
možnost projektu Herzlova.
Bebel
doktor
Herzl
Mojžíš
Herzlův
Egypt
10
article
Jediné možné rozluštění nynější otázky ži
dovské a odstranění nebezpečí antisemitismu,
jež autor nepodeeňuje, je návrat k ryzímu učení
Mojžišovu, jež považuje za nejlepší, jak se sta
noviska spravedlnosti, tak i harmonické rovno-
váhy, ve kterou staví člověka vůči přírodě a
svým bližním. Židé sami mají v rukou jediný
prostředek spásy, možný v každé zemi. Nechat
počnou zachovávati věrně vlastní svoje nanky
stanou se pak počestnějšími, spravedlivějšími.
svobodomyslnějšími, než nejlepší křesťané. Ná-
sledkem toho stáli by vždy na straně slabých a
potlačených a dostalo by se jim odměny za tute
šlechetnost ochranou národů, jež hájili, a jejich
obdivu.
Ale po tom, co autor sám vytkl nynějším
židům, zastává také jen ideál, jehož provedení
je na ten čas pravdě nepodobno a jenž by
těm, kdož by o jeho uskutečnění chtěli pra-
covat, vynesl bezpochyby — pronásledování o
vlastních souvěrců.
B.-V.
hodil na místo na němž slojí, že ho nemínil urazil
nýbrž ukázat jen na množství prace, již nemůže
vykonat,
Po některých dalších jeho vývodech proná šeji
osobní poznámky ještě Heine, Yolimar. Eisuer
Kautsky, načež schválena byla při blasovaní dle
jmen 288 proti 11 hlasům známá již resoluce Bebe -
Kautsky-Singer, ostře proti revisionistům namnířená
Proti resoluci hlasovali zejmena Bernstein. Elm,
Häriug. Hué, Mütler, Schwarz Karel aj.
Do předslavenstva strany byli zvoleni: Bebe
272 hlasy. Singer 286, sekretáři Auer 270, Píannkuch
286, pokladník Gerisch 286, do koutrolní komise
Meister. Kaaden, Bock, Kolnen. Geck, Gerhardl.
Zetkinová a Plau. Za místo příštího sjezdu byly
ustanoveny Brémy.
Na to byl projednán odstavec pátý jednacíh
pořádku: májová cslava.
Mojžišův
Hein
Yolimar
Singer
Bernstein
Mütler
Schwarz
Karel aj
Auer
Meister
Kaaden
Bock
Kolnen
Zetkinová
Plau
Elm
Píannkuch
Gerisch
Brémy
Eisuer Kautsky
BebeKautsky
11
article
Všeobecně překvapilo, že se tak málo lidí při-
znalo otevřeně k revisionismu, o jehož exist ene
podávalo právě nezvratného důkazu vsechno jednání
sjezdu. Hlasovali pro resoluci i delegáli, kleří proli
ní ohnivě mluvili, ba i sám Vollmar. Vyslovuje se
mlnění, že nyní nastane ve straně klid, kdlyž se
všechno tak vyhouřilo. Ovsem ozývají se také hlasy
že za krátkou dobu bude boj stejně prudký jak
dříve.
V debatě o voslavě májové« byl Eitzedor! Cr
feld) pro to, aby se oslava májová při nejmenšín
konala tak jako léta předešlá a pokud možná ráz-
něji. Frakee poslanecká podejž na oslavu 1. květn
návrh na zavedení osmihodinné doby pracovní.
Vedle jiných Löbe (Vratislav) byl nespokojen
dosavadním chabým způsobem oslavy májové. Při
mlouvá se za to, aby se do otázky oslavy májov
uvedla jednotnos.
Potom schválena resoluce předloňského mnichov
ského sjezdu, aby se oslava májová konala v pod
statě tak, jako léta minulá, aby se totiž slavila
klidem pracovním všude tam, kdeto možno
Předseda soudr. Singer sdělil, že na důkaz mí-
nější praxe, jež zavládla dle ně terých soudruhů
třídním hoji, je včerejší rozsudek ve známém procesu
pro výtržnosti při volbách v Lauřině huti. Na obža-
lované vzneseno tu 43 léta a 9 měsíců vězení. (Vo-
lání pfuj! Všcobecné pohnuti a projevy rozbořčení.
Na to zahájeno jednání o odstavci 8. jednacih
pořadu »jinaké návrhy«. Projednávána celá řada ná-
vrhů, týkajících se zvláště organisačních a ngilačníc
záležitostí strany.
Friedeberg (Berlín) navrhuje, aby se na jednac
pořad příštího sjezdu dal odstavee: »Generální stávka..
Eitzedor
Vratislav
Singer
Lauřin huť
Berlín
12
article
Neběží mu o určité rozhodnutí, nýbrž více o diskusi
a vyjasnění celé této olázky, což lze přece nejlépe
na sjezdu učinit Všechny dosavadní boje neposkytly
proletaviátu tolik moci, aby zabránil postupujíe
renkci. A proto nulno pomýšleti na to, jak by se b
proletariátu zostřil. Legien se vyslovuje rozl odno
proti tomuto návrhu. Pro nás v Německu je úplně
bezvýznamno mluvit o generální stávce, dokud ne-
máme k tomu prostiedků a moci. Mluvit o generální
stávce je rovněž tak jako mluvit aneho usnášeti se
o revoluci. Kde nejsou ještě ani přední podmínky
vyplněny, tam je zbyle no mluvit o důsledefch. Mlu-
viti o provedení idel, jež nemají reáluího podkladu.
je bezůspěšno. Návrh potom zamítnut.
Lily Braunová protestuje písemně proti někte-
rým dřívějším výrokům Bebela a předá záležitos
smírčímu soudu.
Předseda problašuje sjezd za skončený.
Tak referuje o rozporech v německé ztraně
socialistické — ostatně dost chladně a klidně —
i sám tisk spřízněný. — Dasledky o důsledcích
debat těch vyvodí si dost hravé již každý pozo-
rovalel.
Braunová
Bebel
Německo
13
article
Dlužno dodati, že o účasti sociálních demokratů
při pokofujících volbách do pruského sněmu poje
náno bylo na konferenci pruských delegátů sjezdo-
vých, jež konala se po zakonení sjezdu. Usnešení
formální prý se nestalo, sle někteří řečníci, zvláště
A. Lev Aron, žádali, aby boj ta č tu veden byl na
všechny fronty, tedy i proli liberálům, třeba že by
prý i poslední hberál z pruského sněmu »vylařěl«
Trojtřidní volební řád do pruského sněmu jest zajisté
pro liberály co nejnepřiznivější, takže by opory hlasův
socialislických c telně postrádali, ještě nepříznivější
jest ale pro sociatní demekraty i tímo Beritn, mohlo
by se přihoditi také, že bez přechodní lřeba jen
shody s liberály nevstoupil by také ani jediný soci-
alista do této arcikonservativní korporace pru ké
ač-li se sociální demokraté skutečně vol b těch —
a bylo by to na poprv ! — zúčastní.
Beritn
14
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Pardubicích.
V Pazdubicích, 21. září 1903.
(Původní zpráva »N. L
—ček. (Den města Chrudimi) Velice m-
lou návštěvu učinila dnes sousední Chrudim východo-
české výstavě. V čele výpravy její nalézala se městská
rada s purkmistrem p. drem. K. Havelkou, zástupcov
ckresu, škol a úřadů, zástupcové průmyslových a pe-
něžních ústavů, živnostenských společenstev a všech
vlasteneckých spolků; zvláštní ozdobou průvodu byly
pak vlastenecké dámy chrudimské, sdružené v tamním
spolku paní a dívek, Ústřední Matice školské a vý-
robním spolku. Kromě toho zéčastnila se výpravy
střední hospodářská škola se svými pány professory
atd. Průvod byl cestou od nádraží k výstaviš ti místní n
obecenstvem živě pozdravován, jakož vůbec těšili se
Chrudimané po celý den zvláštní pozornosti. Také tu
v dojemné oboustranné shodě odsouzeny byly snahy.
šiřící nevraživost mezi oběma městy, slovem na vý-
slavě, na tomlo poli míru a práce, sešli se dva doblí
sausedá v nejupřímnější náladě.
N L
K Havelka
Pardubice
Chrudim
spolek paní a dívka
15
article
Průvod uvital na výslavě starosla města p. dr
Formánck, který v proslovení svěm kladl důraz vva
to, aby obě města, mající své úkoly pevně vytčeny.
tyto pinila hez závisti, ku prospěchu celého národa
a vílá chrudimské hosty jako přátely a přeje svorné
součinnosti všeho zdaru!
Jménem výstavního výboru ujal se pak slova přod-
seda p. dr. Jos. Štolba, který radostným pocitům
dal zviástě vřelého výrazu. „Chrudim — pravil — ne-
jen že obeslala výstavu co nejhojněji pracemi vzácné
dokonalosti, ale vystlá do výstavy té od počálku celé
proudy vzácných navštěvovatelů. A dnes korunuje tuío
přízeň svou dokonce i velkolepou hromadnou repro-
sentační návštěvou celého města. Chystajíce výstavu
východočeskou“ — praví řečník dále — „kladli jsme
zvláště na to důraz, aby na výstavě veškerá města
českého východu co nejskvěleji byla zastoupena, Par-
dubice toho Chrudimi nikdy nezapomenou!“ Zminiv
se pak ještě velice lichotivě o působení starosty města
dra. Havelky a posl. dra. Pippicha, provolal Alhenám
východních Čech slávu a přál neskvělejsího zdaru přá-
telským stykům obou měst.
Formánck
doktor
Jos
Štolba
Zminiv
Havelka
Pippich
Alhena
Chrudim
východní Čechy
16
article
Starosta chrudimský pan dr. K. Havelka podě
kovav za uvítání a lichotivá slova uznání, jež se Chru-
dimi z úst obou předřečníků dostalo, pravil, že tate
přinášela výstavě vstříc již od počátku nejživější sym-
patie, zřídivši svůj vlastní výstavní komitět a třebaže
pro různé překážky nedošlo ke zřízení vlastního repre-
sentačního pavillonu, přece jen snažila se, aby v jedno
Ilivých kategoriích zastoupena byla čestně. Dnešní
návštěva Chrudimi má za účel, aby znovu těmto sym-
patiím dala plného výrazu, aby opětně zpečetila vzá-
jemný poměr přátelský a vzdala hold a uznání zdaru
dokonaného díla výstavního. Staly-li se pak ojediněl
pokusy, tento přátelský poměr zkaliti malichernou
nevraživostí, nemá s tím Chrudim a její pokrokové
občanstvo ničeho společného. Jsme rodní bratři, sto-
jíme každý pevně na své půdě a jako mají Pardubice
svou skvělou minulost a zajištěnou budoucnost, bude
dojista i Chrudimi dopřáno, aby se dále vyvíjela. (Tak
jest! Sláva Chrudimi!) Že slova naše jsou upřímně
míněna a že jsou výrazem přesvědčení města Chru-
dimi, toho důkazem jest dnešní výprava, ve které za-
stoupeny jsou všecky vrstvy našeho obyvatelstva.
Řečník potom blahopřál dru. Štolhovi a dru. Formán-
kovi ke zdaru výstavy a provolal další shodě obou
měst plného zdaru, Slova jeho byla hlučně akklamo-
vána a vzbudila všude nejlepší dojem. Potom se účast-
níci rozptýlili po výstavě a setrvali tam v nejpříjem-
nější náladě až do odjezdu večerního vlaku.
doktor
K Havelka
Chrudim
Pardubice
Chr
Chr
17
article
Pražská městská radla na výstavě.
Zvláštního lesku dodala výrtavě návštěva represen-
tace města Prahy, která přijela se starostou p. dr. Srbem
a náměstky pp. inž. Neubertem a drem. Grošem v čele
odpoledním rychlikem a byla na nádraží uvítána měst-
skou radou se staroslou p. drem. Formánkem a členy
výstavního odboru, Odtud odebrala se v kočárech
prapory ozdobeným městem příme na výstavjště, kde
oyla pozdravena hlučným voláním „Šlávy“ čelně
shromážděného obecenstva a přilomnými representanty
města Chrudimi. Vážené hosty uvital jménem městap
dr. Formánek touto vřele procitěnou řečí:
Slovutní pánové! Městská rada i veskerá obe
našeho města přináší Vám při vsloupení Vašem d
východočeské výstavy srdečný, naděsný pozdrav
Jsme v pravdě hrdi na vzácnou Vaši návštěvu
Jako Francouz na svoji Pařiž, jako Ruzs na sva
tou Moskvu, tak s láskou a pýc ou pohlíží každý
dobrý český člověk na svou zlatou kráfovskou Prahu
spatřuje v ní právem zřídlo a střed všeho našebo
duševního, kulturního a národního života. Proto sle
dujeme s nejživějším zájmem utěšený vývoj své
české metropole, proto uvyklí jsme každý nový
úspřch její pokládati za úspěch celého národa —
proto spšchají všecka města česká i český venkou
do královské Prahy, kdykoli je — ať již k projevu
radosti neb smutku, ať ve věcech politických nei
v otázkách národních do svého středu povola.
Srb
Ing
Neubert
Groš
Formánek
Vaš
Francouz
Praha
Chrudim
Moskva
18
article
Tato hluboká láska českého venkova k matiče
Praze nemůže ale ničím účinněji býli živena a osvě-
žována, než když venkov uznává, že také Prahas
své strany béře na jeho osudech, jeho snahách, jehn
práci živého podílu, a že těší se z každého jeho po
kroku A vaše tak četná návštěva ve výstavě českéhe
východu, kterýž zajisté není jedním z posledních če
ských krajů, jest nám žádoucího pravého porozuměn
královské Prahy pro snahy a pokrok českého ven
kova výmluvným důkazem
S přáním, aby krátký váš pobyt v městě našem
a na naší východočeské výstavě zanechnl v myslieh
vaších přiznivou, přátelskou upomínku, volám k vám
ještě jednou z hloubi duše: »Buďiež nám srdečně
vílání !«
S naší strany nak přijmele ujištění, že »Pražský
den« počilati budeme vždy k nejskvělejším chvilín
své výstavy a že vděčná vzpominka naše z mysl
našich nikdy nevymizí.
Po něm ujal se slova pan dr. Jos. Štol ba
touto stručnou řečí pozdravil vzácné hosty jmenem
výstavního výboru:
Slovulný pane statosto! Slovutní pánovél
Když po dlouhých a úmorných připravách z
hájili jsme konečně výstavu východočeskou, tent
věrný obraz kulturních a národohospodářských po
kroků, zejmena českého východu, tu byla nám pří
tomnost vzácné delegace sl. městské rady pražské
jasnýmvědectvím, že královská Praha naše stopuj-
s vřelým zájmem veškeré kulturní snahy českéh
venkova.
Dnešní pak hromadná návštěva výkvětu praž
ského obecního zastupitelstva jest nám novým dů
kazem, že naše Praha jest s naším venkovemz
jedno, že dovede s ním cititi, že dovede ocenit
práci jeho, že dovede mu dodati nových a novýc
sil v podnicích, jež směřují ku povznesení celéh
národa.
Řečník provolal na to slovanské Praze, zejměn
starostovi, celému jejímu zásstupitelstvu a pánům
členům jeho tuto zastoupevým hřímavé »sláva«.
doktor
Jos
Štol
Praha
19
article
Když pak zlichl hlučný potlesk a bouřlivé vo
lány »slávy«, jež provázelo slova tato, vzdal staro
sta pražský pan dr. Vl. Srb diky za srdečné uví
tání, jehož se zástupcům pražské obce v Pardubiciei
dostalo. Zástupci Prahy milerádi vyhověli pozván
výstavního výboru a spěchali shlédnouti, třeba ji
na sklonku výstavu, která opravdu překvapuje a jes
skvělým výsledkem české práce a děmyslu lidu če-
ského na východě českém.
Již naši zástupci zahájení výstavy přílomní tlu
močili nám radostné pocity, jež v nich tato vzbudila
a dnes může sl. výstavní výbor s pýchou pohližet
na skvělý její zdar. My s olevřenou náruči přichá
zíme, abychom k úspěchu tomuto gratulovali a také
živě dokumeutovali, že i Praha se zájmem sleduj
pednik váš, neboť chce-li býti Praha hlavou králov
ství, musi žiti a ciliti s venkovem a dýchati, jak dýš-
veškeren lid če ký. My nepřijeli jsme jen za chvil
kovou zábavou — pravil dále dr. Seb — ale aby
chom manifestovali jednotu eelého národa českoslo-
vanského, všech českých měst a všeho lidu českého
a abychom byli prvními, však mezi rovnýmsi le
Ostalní děkovací slova starostova zanikala ji
v nadšeném volání slávy a bouřlivém potlesku, kte-
rým provázelo přečetně shromážáěně obecenstvo s d
razem a nadšením pronesena stova jeho. Kdyžs
byli hosté zapsali v paměmí knihu, odebrali se do
representačního pavillonu akciového pivovaru, kde za
sedli k společnému obědu. Na výzlavišti koucestovala
vujenská kapela řízením kapeiníka pana Hlejdy. Dnešn
den, jemuž přála i časová pohoda, náleží k nejzda
řilejším dnům výstavním. Také návštěva v posleda
době se valně zlepšila a potrvá li příznivá pohod
i na dále, bude poslední týden výstavní vykazovat-
i pofěšstelnou bilanci.
doktor
Srb
Seba
Hlejda
Praha
20
article
Živelní pohromy,
Živelní pohromy,
XXIII výkaz příspěvků, složených v kancelář
praesidia rady král, hlav. města Prahy pro obyvatele
v království českém živelní pobromou stížené. Cis
rada Jindřich Eckert 20 korun, Rudolf Plihal 10, Aloia
Růžička z Mělníka 4. Václav Kaufner, učitel ve Sla
víkovicích 2.10, JUC. Karel Židlický 50, vzdělávací
zábavní spolek beseda »Vlastimil« ve Vídni 20. Fran-
tišek Chlaju, staniční mistr z Hor. Cerekve 10, radn
města Třeboně sbírku 400, pěvecký kroužek »Sokolae
z Votvovie 48. R. K. z Prahy. Víl., 2, výtěžek kon
certu E. Ondřička v Ratajích 179.6, městská rada
v Turnově 100, hospodářská čtenářská besedav
Všestarech 111. Celkem K 956 46. K tomu dle pře
dešlých výkazů K 33.302 66. Úhrnem K 34. 259.12.
Eckert
Plihal
Aloius Růžička
Kaufner
Židlický
Vlastimil
Fran
Chlát
Sokolae
R K
E Ondřiček
Rataj
Praha
Mělník
Vídeň
Cerekev
Třeboň
Turnov
Všestary
spolek beseda
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Součinnost s Němci. Učitel pan Chu
doba v Pelhřimově s uznání hodnou píli a ne
popíratelnou dovedností sestavil osnovu pro sla
robní pojištění živnostníků v království českém
a vypočetl, že by dostačilo 2,000.000 korun
aby každému živnostníku, po 56. roku stát
mohla býti vyplácena nejvyšší slarobní pens
600 korun ročně. Původce myšlenky této, která
ovšem ve skutečnosti setkala by se s překáž
kami, na jaké snad ani nepomyslil, činí hor
livě propagandu pro věc tu, pořádá schůze
přednáší a budí nadšení pro dobrou tuto věe
které vadí snad jen to, že neni, jak jsmes
již zmínili, tak snadno uskutečnitelna, jakse
její nadšený autor domnívá. Nicméně přísluš
mu zásluha, že vénoval se otázce, kterou rozře-
šiti musí býti všech přátel lidu snahou nej
světější, aby totiž každý bez výjimkya
bez zřetele na to, kterému stavu
přísluší, za dlouholetou poetivou práe
a za svědomilé konání povinností občanských i ro-
dinných mohl aspoň zbytek svých dnů, ve kterých
ku práci jíž neschopen, strávitiv
klidu a miru a bezstarostně, opa
třen tím, čeho ke spokojenému ži-
votu je zapotřebí. Původee tak zvané
»pelhřimovské resoluce« domnívá se uskutečniti
plán svůj pomocí zvláštního zemského sta
robního fondu pro živnostní ky.
Němec
Chu
Pelhřimov
22
article
chee tedy pojati v plán ten živnostníky obou
národnosti. Vydal se také k nim do Teplie,
aby tlumočil tam, co, jak v nadšení svém se do
mnívá, vedlo by k cíli. Však nepochodil dobře
třeba že tu i tam provázen byl výklad jeho
souhlasem, se strany jiné do očí se mu řeklo,
že měl radějí zůstat doma, od Čechů že Něm
cům nie nepřichází dobrého a pro nějakou ná-
rodní společnou instituci fondovouže
se Němei vůbec rozehřáti nedovedou, jsouce
stoupenci požadasku, aby v této zemi bylo ná
rodně rozděleno všechno. Tím ukázalo se, že
s národními odpůrci vůbec není součinnost
možná, ani tam, kde jde o náš jako očividně
též o jejich prospěch. Ba ani tam, kde
jde o velikolepou reformu společenskou
Čecho
Němei
Německo
23
article
Pan Chudoba, který také tomu se diví —
tak nám bylo uspoň referováno — že němečt
živnostníci nijak nemají chuti vrátiti se ke sta
rému zřizení eechovnímu, k němuž nemohous
živnostníei vůbec vrátiti, nechť již jsou které
koli národnosti nebo kteréhokoli politického a
sociňlně politického přesvědčent, poněvadž se
dnes již uskutečníti nedá, přes to prý chová na-
ději, že Němci zmoudří a že na konee přece
jen si dají říci! Litujeme velice, že při této
přiležitosti dotkl se pán ten beze vší příčiny
laké žurnalistiky, jak se nám sděluje
Uvalil na ni obvinění, že vlastně jen ona je tím
vinna, že národově v této vlasti nepřicházejí k
klidu a že dosud nepodali si ruky k smíru
Takový tedy vdék za to, že žurnalistika bránil
od prvního dechu národ svůj a jazyková práva,
že z nehybných indolentních davů učinila na
dšené zápasníky národní, že ku práci i ke blaho
bytu zvedla lid a že ve zlých dobách za tuto
svou práci také nejvíce snášela a trpěla. Te
žurnalistice vrhne se nyní ve tvář lehkovážná
výčitka, že ona je příčinou národních neshod v
Čechách! Domnívádli se pan Chudoha, že sku-
tečně vykoná, co sám si slibil, přesvědči se, že
bez pomoci žurnalistiky těžko mu to půjde.
Chudoba
Němec
Chudoha
Čechy
24
article
— „Chuť přichází mezi jidlem“; tomuto
pořekadlu pomáhají naši Němci velice úsilovně
ke cti. Je tomu sotva dvě léta, co by si byla
„Bohemia“ málem zoufala nad bezvýsledností
každé jakékoli konkurence německých uměleů
v Čechách s českými, a co se zcela upřímně
loučila s každou nadějí, že by se kdy mohl ně-
jaký malující aneb modelující Němec, v Čechách
rodilý, postavit našemu, světem proslulému umě-
lectvu po bok anebo dokonce na roveň. Minula
dvě léta od té doby, eo zazvonil zlatý dešť korun
v Praze ze soukromé pokladny panovníkovy na
moderní galerii českého umění, českého
už z toho důvodu, že před dvěma léty žádného
německého umění v Čechách nebylo, a ejhle,
naši Němci mají dnes po dvou létech nejen
umělce, ale také umění, a nejen že konkurují
ale konkuruji dokonce vítězně s uměle
autochtony českými. Nedějí se sice zázraky.
za to však skandály tak velké, že se mohou zvát
téměř zázraky. Kterak se stalo, že z kapes na-
šeho Vaška za bílého dne vytaženo 40 procen
císařského daru, to je geniální kousek něme
ckého cirklu; stal se před očima nás všech
nikdo nemohl mu zabrániti. Ujednáno, pode-
psáno a pískem posypáno! Realistický kádr du
ševních kapacit dělal při těchto transakcích z
pět dlouhých Němcům zed (kteréžto rčení jes
skutečně vzato z hantýrky, což se z předu při
pomíná, kdyby mělo něči útlocit uraziti!), a běda
každému, kdo odvážil se upozorniti na hrozíe
nebezpečí anebe kdo nazval věc pravým jmé
nem! Však jsme tc byli tak celkem my samo
jediní a náš boj s lidmi otvírajícími německým
kořistníkům okno a držícími jim žebřik nen
snad ještě v příslušných kruzích zapomenut
Němec
Vašek
Čechy
Praha
Bohemia
český uměný
25
article
Zlatý dešť z Vídně oplodnil jalové lůno německé
Dansy a dnes se to v Čechách hemží německým
umělci a uměním. Nikdo se neptá, jakými a ja
kým, a také nechť se ani nikdo neptá! Mich
rozděliv se s Vaškem o moderní galerii, počiná
se s ním děliti i o akademii, pražskou vyso
kou školu výtvarných umění, kteráž, dokud bý
vala v rukou německých, pyšnila se hrdým jmé
nem „gypsmusea“, a teprve pod vlivem českým
a pod českými učiteli stala se moderním ústavem
prvni třídy a prvotřídných výsledků. Dnes sed
na akademii, kterou jsme si dali líbiti jako for
málně dvojjazyčnou, německý professor s vý
hradou, že bude užívati jazyka výhradně němo
ckého, kdežto professoři čeští zavázáni jsou
k užívání obou jazyků a co neviděl obdrží aka
demie, na níž před dvěma roky nebylo nie něme
ckého krom rovnoprávného nápisu a úřadníh
prkna, ještě jednoho „Meistra“. Vídeňská „Zeit
ve věcech umění z pravidla dobře informovaná
přinesla e tom zprávičku minulého týdne i jedn
se o nový německý atelier sochařský, jako kdyby
nebylo pro plastické německé talenty, v Čechách
zrozené, vůbec báječným štěstím, že se dostanou
k hlíně v atelieru prof. Mysibeka! Ty tam jsou
doby libánek akademie, munificenci českého
mecenáše obrozené, s českým uměním! Prol
Vašek
profesor
Mysibek
Vídeň
Dansa
Čechy
ka škola výtvarný uměný
26
article
Thiele byl jenom první mouchou, která do česk
mísy padla. Vivat sequens! Nedá na sebe dlouho
čekat. Leč nejen o galerii a akademii musíme
se s Němci dělit, také z umělecko-průmyslov
školy budou našinci před nimi pomalu utíkat. Na
míste úmrtím prof. Lišky uprázdněné má přiji
geniální — Krattner! Onen Kraltner, ktery
společně s jistým chebským stavitelem vymoh
na vídeňské vládě ztenčení cisařského daru če
skému umění ve prospěch německý. Jakožto ná
čelník truchlivé družiny, nazvané spolkem ně
meckých výtvarných umělců v Čechách, má prí
svaté právo i — povolání. Pod tímto důvoden
dějí se současně ve Vídní německé machle pro
jeho jmenování na umělecko-průmyslové škole
ačkoli je to počátek zkázy ústavu nevyrovnatel
ným paedagogem Schmoranzem založenéhe n
vzor všem ostatním v Rakousku a umožněného
jen vysokým stupněm a rozvojem českého uměn
v Praze soustředěného. Existenění podmínky
tímto českým uměním po trudném boji a vývoj
na nepřízni okolnosti vyzískané pro české
nástupce tohoto umění, připadaji nyní jedna p
druhé Némcům, podle — theorie o národnostn
državě, Němcům tak oblíbené, ale jen tenkrát
když se jedná o jejich prospěch. Na místo po
Thiel
Němec
profesor
Liška
Krattner
Schmoranz
Čechy
Vídeň
Rakousko
Praha
27
article
Liškovi hlásí se vynikající český umělec, jeden
z nemnohých duchem Manesovým prodchnutý
geniálně nadaný zástupce uměleckého na
cionalismu českého, ale místo dostane podpro
střední Krattner, českým malířům kyne zase
pomalu stará úloha odstrčených pastorků ve
vlasti — bývalá jich država! Mnoho smutného
v této historii, ale co na ní zaslouženého, při-
pomíná krásnou baladu počínající slovy: „Na
vysokém dubě — sýra držíe v hubě ..
— Z moravského národního bojiště. Oči-
šťovaeí proces v Hranicích, kterýž při posle
ních vítězných velbách zůstavil po sobě zbyte
německé usazeniny v podobě druhého sboru
který připadl Němeům, uryehlen bude ke své
úplné ryzosti rozhodnutím Němeů, složiti man
dáty II. sboru. V páteční schůzi obeeního vý
boru přečtena a přijata byla resignace německýeh
členů výboru, tak že bude nutno přikročiti
k jich náhradě doplňovací volbou. Není pochyby.
že Němci vše učiní, aby sbor tento uhájili, což
se jim podařilo při posledních volbách jenom
pomocí houfu jich čestných občanů, počtem
více než 60, i bude záležeti na českém přiči-
nění, aby jich resignaci manévr proměnil se ve
vitézný boj český. Vyloučeno to není, i jes
Liška
Krattner
Němec
Hranice
moravský národní bojiště
28
article
možno, že se to podaří hned na poprvě, dne
dýchá se jiný vzduch v Hranicích. V téže schů
obecního výboru hranického prohlášen český z
jednací jazyk, uloženo všem obecním úřadníkům
a zřízencům, aby se znalostí jazyka toho pro-
kázali, i zvoleno k návrhu starosty dra. Šro-
moty deset čestných občanův at
jednohlasně.
— Z Brna, 21. záři. (Telef. zpráva »Nár
Listů«.) Ochota vlády ke spravedlivým českým
požadavkům osvětovým objevila se zase v Brne
v křiklavém světle. V těchto dnech byla ode
vzdána svému účelu nová budova če sk
státní reálky, po níž tak dlouho byl
voláno. Ale ukázalo se, že budova je nedosta-
tečná. Nejen že nemá dvorany a jiných obvy-
klých místností, nemá ani s dostatek třid. Leto
bylo zapsáno do ústavu skoro na 600 žáků.
Hranice
Brno
29
article
Ve třech nejnižších třídách musí býti z r-
zeny paralelky. A tu byly české kruh
konejšeny sliby, že potřebné poboční třídy budeu
umístěny ve staré budově na Křenové a žet
ostanou jako základ na nejvýš potřebná
druhé české státní reálky v Brně
Také při zápisu bylo už s ohledem na tenlo
plán počítáno a přes 70 žáků se dobrovoln
hlásilo do paralelek na Křenové. Nyní však
rozhodnuto vládními orgány jinak. Včera do-
stavili se do nové budovy místodržitelský rada
Nazowsky, stavební rada Schüller at
za assistence řed. Jeřábka vyhledali v budor
ještě místnosti, kde by se dvě paralelky, jež měly
být dány na Křenovou, daly umistit. Skutečn
také shledáno a rozhodnuto, že jedna tříddla d
se umístit do kabinelu, jenž se zruší a druhl
do přestavěného bytu školnikova vedle sklepu
Bude se tedy v nové budově, teprve včera ole-
vřené, hned přestavovat a bourat. Do staré bu-
dovy na Křenové nedá se z české reálky nie
— prý z důvodů paedagogických. Zatím však
vychází na jevo, že tu jde o nové spiknutí
proti českému školství. Umluvené a slibené zřízen
druhé české reálky má býti zmařeno. Nalezl
se hnad záminka. Brněnská obec ochotněs
nabídla, že starou budovu na Křenové pronajm
od státu pro umistění několika tříd svých něme-
ckých obecných škol, a této výhody nemůže
prý stát odmítnout. Spojila se tu brněnská
obec s vládními orgány ku práci na zmařen
českého požadavku osvětového
— Osební Okresní nadzvěrolékař Edmund Slš
ma v Sedičanech vřelužen byl de Přeštie.
— Rodinné zprávy. Pan MgPh. Ant. Toman
lékárník z Borohirádku a paní Marie Tomano v
roz. Malijovska, slavili sňalek.
Křen
Jeřábek
Slš
jít Přeštie
Mgph
Toman
Tomano
Brno
Borohirádka
Nazowsky
Schüller
30
article
— Úmrtí. Včsra zemřel pan Josef Dobiasch
soukromník. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z dennu
smutku v Uhřiněvsí na tamější hřhitov. — V neděi
dne 20. září t. r. zemřel v Brňanech pan Jindře h
Pfalí starší, em. centrální ředitel panství hrabát
Hsrbersteina a majitel velkostatku v Brňanech, diuu-
holetý člen správní rady rolnického akc. cukrovaru
v Bohušovicích a bývalý předseda téhož závodu,
který též jedním z hlavních spoluzakladatelů cukro-
varu bohušovického v roku 1870—1871 a zakladale
lem cukrovaru libochovického byl a i v dobach kris
patřičné porozumění a vytrvalost pro udržení závode
osvědčil. Takléž v racionálním půstění řepy již o
počátku zakládání akc, cukrovarů jako vynikajíc
odborník byl znám. Čestná mu budiž paměti
— Azcikniže Ferdinand Karel vrátil se včera več
z Vídně do Prahy
— Národ Horavě a zobě. Dle přípisu starosty okr.
zastupitelstva v Bélé u Bezděze, p. Věnc. Hlo n zo,
přispěly na vyzvání okresního výboru město Bčiá
obce okresu na stavbu českého Národního divadla
Brně takto: Město Bělá K 200.—, obec Březovicek
Dobiasch
Jindra
Pfalý
Hsrberstein
Ferdinand Karel
Hla
Brňan
Bohušovice
Vídeň
Praha
Bél u Bezděz
Bělá
okresní výbor město Bčiá obec
český národní divadlo Brno
31
article
100.—, Katusice K 100.—, Kovanec K 100.—, Krásno-
ves K 250.—, Líny K 50.—, Sudoměř K 50.—, Vrátn
K 100.—, Skalsko K 10.—, Přispěvky složeny budnu
ve ihůtách ponejvíce 5letních, v jednom případě dlel-
ních. Jest le první a velice krásný příklad, že okres
město a celá řada venkovských obcí téhož okresu způ-
sobem tak pozoruhodným zúčastnily se sbírky pro
české Národní divadlo v Brně. Bylo by velice žádouc-
no, aby podobně jako obce okresu bělského, učinily
obce všech okresů českých, kde z příčin, nezávisicícn
na ochotě okresních výborů, nemohl býti upsán cely
podil na okres připadující. Rozdělením příspěku na n
lhůt zamezi se zatižení ročního rozpočíu a přece
přispěje značně účelu tak svrchovaně dáležitému, ja
kým jest stavba důstojného Národního divadla v Brnl
Siarosta okresního zástupiteistvá ve Zbirově p. Čihát
oznámil přípisem ze dne 13. září, že okresní zaslup
telstvo rozhodne v nejbližší schůzi o výši příspěvku
— Úprava finančního hospodáuství v obcích. Sta
rosta okresního zastupitelstva novobydžovského pan
Jindřich Doležal vydal obecním úřadům vyhlášku.
ve které se praví: Okresní výbor již téměř od desi
let věnuje suaživou a úsilovnou péči uspořádání účct-
nictví a hospodářství v obcích zastupitelského okres
novobydžovského v příčině důchodu obecního i ústavu
a fondů ve správě obcí se nalézajících. Úspořádán
tohoto, které jest základem každě řádné veřejné správy.
hleděl výbor okresní docíliti tím způsobem, že vydáva
ohcím každého roku instruktivní obězníky, formuláře
na sestavování účtů i rozpočtů, formuláře na knihy
účetní, že reviduje z pravidla každá tři léta úřadování
hospodářství obecní, jakož že i úřudníkem okresním
účetnictví znalým, dává prováděti revise (vl. sesta-
vovati účty) v obcích, kde závady jevi se největší
Lín
Doležal
Katusice
Krásno
Sudoměř
Skalsko
Vrátn K 100
český národní divadlo v Brno
národní divadlo
okresní výbor
32
article
Avšak veškeré kroky tyto nevedly dosud k plainému
výsledku, poněvadž funkcionáři obecní téměř každá tn
léla se měni, a každý zařídí si účetnictví dle svého,
takže výboru okresnimu — jehož jeden úřadník, kte-
rého k viastním pracím jest třeha, jen o nepatrněm
počtu obcí revise vykonávati může — nelze po stränce
aní účelnické, ani věcné v obcích dobře kontrolovati
Usnesl se prolo výbor okresní ve schůzi dne 28. kyětna
1003 předležiti otázku tuto okres. zastupilelstvu k e
šení, které jaké ve schůzi dne 8. července 1903 zmoc-
nilo okresní výbor, aby o této věci s obcemi vyjed-
nával, poněvadž jedná se také o finanční úhradu ná-
kladu, kterého je Uřeba ustanovením okresního účetního
pro obce. Okresní výbor dle svého usnesení z 25. čer
vence 1903 přesvědčen jest, že by obce dle velikosti
své (peněžního obratu) měly na takovéhoto účetního
přispívali ročním obnosem 10—30 K, za to by účetni
vícekráte do roka kontroloval pokladniční denníky, do-
klady účetní, vedeňé obecním starostou nebo účelním
a koncem roku by sestavoval z těch dokladů řádně
účty obecní, řádný inventá? jmění, dluhů, řádný rez-
počet atd. Konal by tedy značné práce za obecní funk-
cionáře a byl by tudíž příspěvek tento obcemi placený.
odůvodněn. Příspěvky obcí na okresního účetního n
hradily by úplně jeho služné a cestovní paušál, ale
okresní výbor a okresní zastupitelstvo jsou ochotny.
33
article
schodek tento z okresního fondu hraditi, jen aby umuž-
nily řádnou finanční sphávu v obcích. Naproti tomu
jest výbor i zastupitelstvo okresní odhodláno v obcich.
které by odepřely tento nepatrný příspěvck na spořá-
dání svých finančních záležitostí, dáti každoročně n
náklad obce účty obecní zrevidovati a do pořádk
uvésti. Zřízem okresního účetního při tak nepatrněm
přispěvku obcí bude zajisté uvítáno i oněmi obcemi,
které majíce vlastní úřadnictvo, anebo účetnictví znale
funkcionáře, budou i s poplatnictvem po provedené
revisi okresní přesvědčeni, že finanční hospodářstrl
obecní nalézá se v pořádku. Vláda pomýšlí na to dle
prohlášení min. předsedy dra. Körbra v poslanecké
sněmovně říšské rady učiněného) obccním starostůra
menších obcí přiděliti zvláštní úřadníky účetní. D
Körber prohlásil v podstatě, že „celá státu, zemím
obcím příslušící správní kompetence potřebuje dů-
kladné prohlídky. Spojil bych s tím ještě menší otáz-
ku, klerá však má velký sociální dosah. Pozoroval jsem
že starostové menších obcí, kteří se při svém zvo-
lení nalézali v naprosto spořádaných poměrech, jsou
na konci své úřadní činnosti příliš často na mizině.
Vyšlo na jevo, že lito starostové zároveň spravovali
pokladny svých obcí, přijímali a vydávali peníze, aniž
by činili potřebné zápisky a schovávali do pokladnr
Körber