ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36c21a20-70c9-11dc-b114-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 110, place 56, org 16, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. ztří 1903
4 masthead
Číslo 259.
5 article
ale za smůlu pro revisionisty a pro stranu. (Bouřlivý potlesk.) Na to mluvil řečník proti názorům o koloniáln politice, jak je hlásá Bernstein. Nemáme příčiny podporovat svými penězi a živoly koloniální dobro- družství kapitalistů, z nichž máme jen škodu. Do poručuje všem bedlivé přečení navržené resoluce sby každý mohl s dobrým svědomím pro ni hlasovat (Potlesk.) Čím více hlasů dostane, tím více poznaji vládnoucí kruhy nezdolnou vůli dělniciva, že se svého dosavadního boje nevzdávají, bude dokumen- tována jednotnost a mír ve straně a tak nejlépe oslavíme 40leté trvání německé sociální demokracie. oslavíme 40lelou památku řeží červnové, dokážeme. že u nás není žádného rozdílu, žádného tam a onde! (Hromový, dlouhotrvající potlesk.) Za značného napjetí ujal se slova Bernstein Prohlašuje, že je revisionista, že je Bernsteinovee (Hlučný smích.) Název revisionismu neuvedl sům d strany, nýbrž vyslovil ho poprvé Schönlank r. 189 na sjezdu vratislavském, když mluvil o tom, ž program náš vyžaduje revise. Co je revisionism? Je to otázka theorie a ne praxe. Rečník musí ovšem říci, že theorie děkuje bnutí více, než hnutí theorii. Co se týče pregramu strany, nekritisuje jei Bernstein jako celek, nýbrž jen jednoflivá ustanovení. Musíme v prvé řadě vystihnouti, jak se běře enen hospodářský vývoj, co jsme očekávali a co z toho vyvodit. Výtky, jež mu byly činěny, vyvrací pouka zem na le, co mluvil proti řečem efsaře a eznačením svého stanoviska ke konečnému cíli, monarchii, mili- tarismu Na veřejné schůzi pravil, že musíme s domáhat společenských řádů demokralismu a repu- blikanismu sebeurčením a samosprávou lidu a ná sledkem toho nelze mu vytýkat, že by byl mon archistou.
Bernstein
6 article
Požadavkem vícepresidentství nemínil oslabiti an jediný z našich požadavků. Záležitost ta neodporuje jeho názorům revisionismu a hoví praktické potřebé Přes všechny urputné hoje, jež jsme vedli v parla mentě proti celní lichvě, na Lterýžto boj může býti německá sociální d mekracie heda, utrpěli jsme přec jen porážku. (Bebel volá: Mravní vítězství!) Bern stejn protestuje a dokazuje, že to byla přece jen po rážka. Nehěží přece o formu boje, abychom šli de fronty a tam si nechaii rozbit iilavy, nýbrž o lo, aby chom dosáhli úspěchů. Řečník na to vykládů, že po stupem vývoje průmysl potřebuje více delníků a proto roste jeho zájem na tom, aby s dělnictvem žil ve smíru. (Bouřlivý smích.) Bernstcin praví dále: Cos smějete? Zajem kapitalistů leží v tom, aby rostl kon- sum. Proč tedy se klameme hesly »zpátečnická buržo asie« atd. I ty její různé zájmy uusíme si učinili služebnými. (Opčtný hlučný smích)
Bebel jít front Bern
7 article
Řečník se ohražuje proti tomu, jako by byl své názary změnil vůči blavě státu, když mluvil o po měru steany k panovníkovi. Ohledně parlamentarismu praví Bernstein, že zvýšenou účastí na parlamenta- rismu posiluje se hnutí a prohlašuje povýšeným hla sem: »Byl bych zhabělcem, kdybych veřejně nepro hlásil, o čem jsem přesvědéun a co uvnitř cltlm, po- něvadž je vělšina náhodou dnes proli tomu.« Uvyk tomu již často a stál sám. Vůdce považuje za zá stupce dělnictva, kteří s ním mají býti vždy ve spo jení a vedle toho mají vždy vykonati, co za dobré uznají. Revisionistě nejsou ve frakci tak silně zaslou peni, jak mystí Bebel. Dělníci nevčnuji tomu žádnou pozorucst. Přijme li sjezd předloženou resoluci, tak za nedlouho bude na ní stapat sám Bebel, až se po měry změní. K čemu resoluce, nač se vázat? Bylo mně vytýkáno, jak toužím po chvále měšťáckého tisku. nemohu však za to, když mě tisk ten chválou poško. zuje. Řačník pojednávaje o argumentech Kaulského jimíž opírů se resoluce, praví, že v první řadě sou- hlasí sice s Kautským, že projev volného mí- nění musí míti ve straně meze(l, avšak to třeba vytknont, kam ty meze mohou jit Zásadu že nesmí býti saháno na základy programu, hájio řečník s největším důrazem až do dnes a i na dale bude hájiti. Přes všechen svěj revisiunism počílá se dosud ke škole Marxově, jehož hlubokou vzďělanost uznává. Dívá se naň však krificky, poněvadž se v posuzovůní osob a poměrů mýlil. Ob- hajuje pak svůj názor o nutnosti koloniální politiky jež prospívá němccké kultuře.
Bernstein Bebel Marxův Ob
8 article
Přimlouvá se za zamitnutí resoluce Beblovy poněvadž se jí ničeho nedosáhne a strana se ji na léta váže, přes to že resolucí tu nelze zachovávat Všechen poslední boj naopak ukázal, že není nikde odštěpenců a prota volá na soudruby, aby svou r- soluci vzali zpět (smích), aby soudruzi ncopouštěli sjezd roztrpčeni. Sociální demokraté poznanští polští) ve zvlášt- ním dopisu, sjezdu zaslaném, vyslovíli své politování nad tím, že sjezd přijal návrhy soudr Luxenburgové proti samostatnosti frakce jejich. Soudr. Molkenbubr připomíná Bernstejnovi jeho minulost a praví, co že by byl dřive řeki o sou- druhovi, jenž by byl hlásal názory, jaké hlásá nyní en nám. Soudruhů, kteří se takto táží, je mnoho edtud to rozčilení. Kdykoli Bernstein píše článek, myslí vždy, že odkryl nový problém, i když je ti největší bloupost. Dále vyvrací názor Bernsteinův. jakoby mistopředseda ve sněmovně říšské mohl něco pro stranu naši dělat. Dle dosavadní praxe neza- ujímaly níkdy největší strany měsťácké místo předsednictva, pokud byly s vládou v rozporu. (r Mluví proti resoluci a žádá, aby se prostě prohla silo, že strana nemá přičiny taktiku stou měnit.
Beblův Bernstein Bernsteinův
9 article
(Sauhlas.) Na to byla debata skončena. Bebel prohlašuje ohledně svého projevu vůči cbefredaktoru »Vorwärtan« Eianerovi, jakohy se ne- Mozek jeho, oeftiv se záhy vůči konkretním pravdám, jež neklamou, kde každý předpis mo- rálky redukován na „dvakrát dvě jsou čtyři“, záhy se vycviči v gymnastice rozumováni. Po- ehopí záhy, co může povstat výhodného nel škodného pro jeho já, poněvadž zákon židovský má svoje potvrzení jen v (rvalém štěstí na zemi. A dr. Herzl by chtěl lento lid, jenž se tolik vzpíral vystěhování, když byl otrokem, přímě k dohrovolnému stěhování do téže země, kam Mojžíš jej dovedl s takými obtížemi, teď, když se nalězá všude ve společenských poměrech ne- poměrně lepších, než byly v Egyptě? Že by finanční aristokracie byla projektu nepřátelská. autor nepochybuje. Ba, kdyby jeho myšlénka zdála se mít úspěch, finanční magnáti roz- drtili by dra. Herzla, jako ve skořápce vejce. Dále uvádí autor antipatie mezi židy sa mými, pro což uvádí četné doklady, překážky vznikající z různosti řeči, nemožnosti, přimět množství židů, poutaných svými výdělkovým poměry ku posavadnímu působišti, z veškerých obtíží likvidace a obtiží, pocházejicích z rázu nového hydliště, dokazuje punkt za punktem ne- možnost projektu Herzlova.
Bebel doktor Herzl Mojžíš Herzlův Egypt
10 article
Jediné možné rozluštění nynější otázky ži dovské a odstranění nebezpečí antisemitismu, jež autor nepodeeňuje, je návrat k ryzímu učení Mojžišovu, jež považuje za nejlepší, jak se sta noviska spravedlnosti, tak i harmonické rovno- váhy, ve kterou staví člověka vůči přírodě a svým bližním. Židé sami mají v rukou jediný prostředek spásy, možný v každé zemi. Nechat počnou zachovávati věrně vlastní svoje nanky stanou se pak počestnějšími, spravedlivějšími. svobodomyslnějšími, než nejlepší křesťané. Ná- sledkem toho stáli by vždy na straně slabých a potlačených a dostalo by se jim odměny za tute šlechetnost ochranou národů, jež hájili, a jejich obdivu. Ale po tom, co autor sám vytkl nynějším židům, zastává také jen ideál, jehož provedení je na ten čas pravdě nepodobno a jenž by těm, kdož by o jeho uskutečnění chtěli pra- covat, vynesl bezpochyby — pronásledování o vlastních souvěrců. B.-V. hodil na místo na němž slojí, že ho nemínil urazil nýbrž ukázat jen na množství prace, již nemůže vykonat, Po některých dalších jeho vývodech proná šeji osobní poznámky ještě Heine, Yolimar. Eisuer Kautsky, načež schválena byla při blasovaní dle jmen 288 proti 11 hlasům známá již resoluce Bebe - Kautsky-Singer, ostře proti revisionistům namnířená Proti resoluci hlasovali zejmena Bernstein. Elm, Häriug. Hué, Mütler, Schwarz Karel aj. Do předslavenstva strany byli zvoleni: Bebe 272 hlasy. Singer 286, sekretáři Auer 270, Píannkuch 286, pokladník Gerisch 286, do koutrolní komise Meister. Kaaden, Bock, Kolnen. Geck, Gerhardl. Zetkinová a Plau. Za místo příštího sjezdu byly ustanoveny Brémy. Na to byl projednán odstavec pátý jednacíh pořádku: májová cslava.
Mojžišův Hein Yolimar Singer Bernstein Mütler Schwarz Karel aj Auer Meister Kaaden Bock Kolnen Zetkinová Plau Elm Píannkuch Gerisch Brémy Eisuer Kautsky BebeKautsky
11 article
Všeobecně překvapilo, že se tak málo lidí při- znalo otevřeně k revisionismu, o jehož exist ene podávalo právě nezvratného důkazu vsechno jednání sjezdu. Hlasovali pro resoluci i delegáli, kleří proli ní ohnivě mluvili, ba i sám Vollmar. Vyslovuje se mlnění, že nyní nastane ve straně klid, kdlyž se všechno tak vyhouřilo. Ovsem ozývají se také hlasy že za krátkou dobu bude boj stejně prudký jak dříve. V debatě o voslavě májové« byl Eitzedor! Cr feld) pro to, aby se oslava májová při nejmenšín konala tak jako léta předešlá a pokud možná ráz- něji. Frakee poslanecká podejž na oslavu 1. květn návrh na zavedení osmihodinné doby pracovní. Vedle jiných Löbe (Vratislav) byl nespokojen dosavadním chabým způsobem oslavy májové. Při mlouvá se za to, aby se do otázky oslavy májov uvedla jednotnos. Potom schválena resoluce předloňského mnichov ského sjezdu, aby se oslava májová konala v pod statě tak, jako léta minulá, aby se totiž slavila klidem pracovním všude tam, kdeto možno Předseda soudr. Singer sdělil, že na důkaz mí- nější praxe, jež zavládla dle ně terých soudruhů třídním hoji, je včerejší rozsudek ve známém procesu pro výtržnosti při volbách v Lauřině huti. Na obža- lované vzneseno tu 43 léta a 9 měsíců vězení. (Vo- lání pfuj! Všcobecné pohnuti a projevy rozbořčení. Na to zahájeno jednání o odstavci 8. jednacih pořadu »jinaké návrhy«. Projednávána celá řada ná- vrhů, týkajících se zvláště organisačních a ngilačníc záležitostí strany. Friedeberg (Berlín) navrhuje, aby se na jednac pořad příštího sjezdu dal odstavee: »Generální stávka..
Eitzedor Vratislav Singer Lauřin huť Berlín
12 article
Neběží mu o určité rozhodnutí, nýbrž více o diskusi a vyjasnění celé této olázky, což lze přece nejlépe na sjezdu učinit Všechny dosavadní boje neposkytly proletaviátu tolik moci, aby zabránil postupujíe renkci. A proto nulno pomýšleti na to, jak by se b proletariátu zostřil. Legien se vyslovuje rozl odno proti tomuto návrhu. Pro nás v Německu je úplně bezvýznamno mluvit o generální stávce, dokud ne- máme k tomu prostiedků a moci. Mluvit o generální stávce je rovněž tak jako mluvit aneho usnášeti se o revoluci. Kde nejsou ještě ani přední podmínky vyplněny, tam je zbyle no mluvit o důsledefch. Mlu- viti o provedení idel, jež nemají reáluího podkladu. je bezůspěšno. Návrh potom zamítnut. Lily Braunová protestuje písemně proti někte- rým dřívějším výrokům Bebela a předá záležitos smírčímu soudu. Předseda problašuje sjezd za skončený. Tak referuje o rozporech v německé ztraně socialistické — ostatně dost chladně a klidně — i sám tisk spřízněný. — Dasledky o důsledcích debat těch vyvodí si dost hravé již každý pozo- rovalel.
Braunová Bebel Německo
13 article
Dlužno dodati, že o účasti sociálních demokratů při pokofujících volbách do pruského sněmu poje náno bylo na konferenci pruských delegátů sjezdo- vých, jež konala se po zakonení sjezdu. Usnešení formální prý se nestalo, sle někteří řečníci, zvláště A. Lev Aron, žádali, aby boj ta č tu veden byl na všechny fronty, tedy i proli liberálům, třeba že by prý i poslední hberál z pruského sněmu »vylařěl« Trojtřidní volební řád do pruského sněmu jest zajisté pro liberály co nejnepřiznivější, takže by opory hlasův socialislických c telně postrádali, ještě nepříznivější jest ale pro sociatní demekraty i tímo Beritn, mohlo by se přihoditi také, že bez přechodní lřeba jen shody s liberály nevstoupil by také ani jediný soci- alista do této arcikonservativní korporace pru ké ač-li se sociální demokraté skutečně vol b těch — a bylo by to na poprv ! — zúčastní.
Beritn
14 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Pardubicích. V Pazdubicích, 21. září 1903. (Původní zpráva »N. L —ček. (Den města Chrudimi) Velice m- lou návštěvu učinila dnes sousední Chrudim východo- české výstavě. V čele výpravy její nalézala se městská rada s purkmistrem p. drem. K. Havelkou, zástupcov ckresu, škol a úřadů, zástupcové průmyslových a pe- něžních ústavů, živnostenských společenstev a všech vlasteneckých spolků; zvláštní ozdobou průvodu byly pak vlastenecké dámy chrudimské, sdružené v tamním spolku paní a dívek, Ústřední Matice školské a vý- robním spolku. Kromě toho zéčastnila se výpravy střední hospodářská škola se svými pány professory atd. Průvod byl cestou od nádraží k výstaviš ti místní n obecenstvem živě pozdravován, jakož vůbec těšili se Chrudimané po celý den zvláštní pozornosti. Také tu v dojemné oboustranné shodě odsouzeny byly snahy. šiřící nevraživost mezi oběma městy, slovem na vý- slavě, na tomlo poli míru a práce, sešli se dva doblí sausedá v nejupřímnější náladě.
N L K Havelka Pardubice Chrudim spolek paní a dívka
15 article
Průvod uvital na výslavě starosla města p. dr Formánck, který v proslovení svěm kladl důraz vva to, aby obě města, mající své úkoly pevně vytčeny. tyto pinila hez závisti, ku prospěchu celého národa a vílá chrudimské hosty jako přátely a přeje svorné součinnosti všeho zdaru! Jménem výstavního výboru ujal se pak slova přod- seda p. dr. Jos. Štolba, který radostným pocitům dal zviástě vřelého výrazu. „Chrudim — pravil — ne- jen že obeslala výstavu co nejhojněji pracemi vzácné dokonalosti, ale vystlá do výstavy té od počálku celé proudy vzácných navštěvovatelů. A dnes korunuje tuío přízeň svou dokonce i velkolepou hromadnou repro- sentační návštěvou celého města. Chystajíce výstavu východočeskou“ — praví řečník dále — „kladli jsme zvláště na to důraz, aby na výstavě veškerá města českého východu co nejskvěleji byla zastoupena, Par- dubice toho Chrudimi nikdy nezapomenou!“ Zminiv se pak ještě velice lichotivě o působení starosty města dra. Havelky a posl. dra. Pippicha, provolal Alhenám východních Čech slávu a přál neskvělejsího zdaru přá- telským stykům obou měst.
Formánck doktor Jos Štolba Zminiv Havelka Pippich Alhena Chrudim východní Čechy
16 article
Starosta chrudimský pan dr. K. Havelka podě kovav za uvítání a lichotivá slova uznání, jež se Chru- dimi z úst obou předřečníků dostalo, pravil, že tate přinášela výstavě vstříc již od počátku nejživější sym- patie, zřídivši svůj vlastní výstavní komitět a třebaže pro různé překážky nedošlo ke zřízení vlastního repre- sentačního pavillonu, přece jen snažila se, aby v jedno Ilivých kategoriích zastoupena byla čestně. Dnešní návštěva Chrudimi má za účel, aby znovu těmto sym- patiím dala plného výrazu, aby opětně zpečetila vzá- jemný poměr přátelský a vzdala hold a uznání zdaru dokonaného díla výstavního. Staly-li se pak ojediněl pokusy, tento přátelský poměr zkaliti malichernou nevraživostí, nemá s tím Chrudim a její pokrokové občanstvo ničeho společného. Jsme rodní bratři, sto- jíme každý pevně na své půdě a jako mají Pardubice svou skvělou minulost a zajištěnou budoucnost, bude dojista i Chrudimi dopřáno, aby se dále vyvíjela. (Tak jest! Sláva Chrudimi!) Že slova naše jsou upřímně míněna a že jsou výrazem přesvědčení města Chru- dimi, toho důkazem jest dnešní výprava, ve které za- stoupeny jsou všecky vrstvy našeho obyvatelstva. Řečník potom blahopřál dru. Štolhovi a dru. Formán- kovi ke zdaru výstavy a provolal další shodě obou měst plného zdaru, Slova jeho byla hlučně akklamo- vána a vzbudila všude nejlepší dojem. Potom se účast- níci rozptýlili po výstavě a setrvali tam v nejpříjem- nější náladě až do odjezdu večerního vlaku.
doktor K Havelka Chrudim Pardubice Chr Chr
17 article
Pražská městská radla na výstavě. Zvláštního lesku dodala výrtavě návštěva represen- tace města Prahy, která přijela se starostou p. dr. Srbem a náměstky pp. inž. Neubertem a drem. Grošem v čele odpoledním rychlikem a byla na nádraží uvítána měst- skou radou se staroslou p. drem. Formánkem a členy výstavního odboru, Odtud odebrala se v kočárech prapory ozdobeným městem příme na výstavjště, kde oyla pozdravena hlučným voláním „Šlávy“ čelně shromážděného obecenstva a přilomnými representanty města Chrudimi. Vážené hosty uvital jménem městap dr. Formánek touto vřele procitěnou řečí: Slovutní pánové! Městská rada i veskerá obe našeho města přináší Vám při vsloupení Vašem d východočeské výstavy srdečný, naděsný pozdrav Jsme v pravdě hrdi na vzácnou Vaši návštěvu Jako Francouz na svoji Pařiž, jako Ruzs na sva tou Moskvu, tak s láskou a pýc ou pohlíží každý dobrý český člověk na svou zlatou kráfovskou Prahu spatřuje v ní právem zřídlo a střed všeho našebo duševního, kulturního a národního života. Proto sle dujeme s nejživějším zájmem utěšený vývoj své české metropole, proto uvyklí jsme každý nový úspřch její pokládati za úspěch celého národa — proto spšchají všecka města česká i český venkou do královské Prahy, kdykoli je — ať již k projevu radosti neb smutku, ať ve věcech politických nei v otázkách národních do svého středu povola.
Srb Ing Neubert Groš Formánek Vaš Francouz Praha Chrudim Moskva
18 article
Tato hluboká láska českého venkova k matiče Praze nemůže ale ničím účinněji býli živena a osvě- žována, než když venkov uznává, že také Prahas své strany béře na jeho osudech, jeho snahách, jehn práci živého podílu, a že těší se z každého jeho po kroku A vaše tak četná návštěva ve výstavě českéhe východu, kterýž zajisté není jedním z posledních če ských krajů, jest nám žádoucího pravého porozuměn královské Prahy pro snahy a pokrok českého ven kova výmluvným důkazem S přáním, aby krátký váš pobyt v městě našem a na naší východočeské výstavě zanechnl v myslieh vaších přiznivou, přátelskou upomínku, volám k vám ještě jednou z hloubi duše: »Buďiež nám srdečně vílání !« S naší strany nak přijmele ujištění, že »Pražský den« počilati budeme vždy k nejskvělejším chvilín své výstavy a že vděčná vzpominka naše z mysl našich nikdy nevymizí. Po něm ujal se slova pan dr. Jos. Štol ba touto stručnou řečí pozdravil vzácné hosty jmenem výstavního výboru: Slovulný pane statosto! Slovutní pánovél Když po dlouhých a úmorných připravách z hájili jsme konečně výstavu východočeskou, tent věrný obraz kulturních a národohospodářských po kroků, zejmena českého východu, tu byla nám pří tomnost vzácné delegace sl. městské rady pražské jasnýmvědectvím, že královská Praha naše stopuj- s vřelým zájmem veškeré kulturní snahy českéh venkova. Dnešní pak hromadná návštěva výkvětu praž ského obecního zastupitelstva jest nám novým dů kazem, že naše Praha jest s naším venkovemz jedno, že dovede s ním cititi, že dovede ocenit práci jeho, že dovede mu dodati nových a novýc sil v podnicích, jež směřují ku povznesení celéh národa. Řečník provolal na to slovanské Praze, zejměn starostovi, celému jejímu zásstupitelstvu a pánům členům jeho tuto zastoupevým hřímavé »sláva«.
doktor Jos Štol Praha
19 article
Když pak zlichl hlučný potlesk a bouřlivé vo lány »slávy«, jež provázelo slova tato, vzdal staro sta pražský pan dr. Vl. Srb diky za srdečné uví tání, jehož se zástupcům pražské obce v Pardubiciei dostalo. Zástupci Prahy milerádi vyhověli pozván výstavního výboru a spěchali shlédnouti, třeba ji na sklonku výstavu, která opravdu překvapuje a jes skvělým výsledkem české práce a děmyslu lidu če- ského na východě českém. Již naši zástupci zahájení výstavy přílomní tlu močili nám radostné pocity, jež v nich tato vzbudila a dnes může sl. výstavní výbor s pýchou pohližet na skvělý její zdar. My s olevřenou náruči přichá zíme, abychom k úspěchu tomuto gratulovali a také živě dokumeutovali, že i Praha se zájmem sleduj pednik váš, neboť chce-li býti Praha hlavou králov ství, musi žiti a ciliti s venkovem a dýchati, jak dýš- veškeren lid če ký. My nepřijeli jsme jen za chvil kovou zábavou — pravil dále dr. Seb — ale aby chom manifestovali jednotu eelého národa českoslo- vanského, všech českých měst a všeho lidu českého a abychom byli prvními, však mezi rovnýmsi le Ostalní děkovací slova starostova zanikala ji v nadšeném volání slávy a bouřlivém potlesku, kte- rým provázelo přečetně shromážáěně obecenstvo s d razem a nadšením pronesena stova jeho. Kdyžs byli hosté zapsali v paměmí knihu, odebrali se do representačního pavillonu akciového pivovaru, kde za sedli k společnému obědu. Na výzlavišti koucestovala vujenská kapela řízením kapeiníka pana Hlejdy. Dnešn den, jemuž přála i časová pohoda, náleží k nejzda řilejším dnům výstavním. Také návštěva v posleda době se valně zlepšila a potrvá li příznivá pohod i na dále, bude poslední týden výstavní vykazovat- i pofěšstelnou bilanci.
doktor Srb Seba Hlejda Praha
20 article Živelní pohromy,
Živelní pohromy, XXIII výkaz příspěvků, složených v kancelář praesidia rady král, hlav. města Prahy pro obyvatele v království českém živelní pobromou stížené. Cis rada Jindřich Eckert 20 korun, Rudolf Plihal 10, Aloia Růžička z Mělníka 4. Václav Kaufner, učitel ve Sla víkovicích 2.10, JUC. Karel Židlický 50, vzdělávací zábavní spolek beseda »Vlastimil« ve Vídni 20. Fran- tišek Chlaju, staniční mistr z Hor. Cerekve 10, radn města Třeboně sbírku 400, pěvecký kroužek »Sokolae z Votvovie 48. R. K. z Prahy. Víl., 2, výtěžek kon certu E. Ondřička v Ratajích 179.6, městská rada v Turnově 100, hospodářská čtenářská besedav Všestarech 111. Celkem K 956 46. K tomu dle pře dešlých výkazů K 33.302 66. Úhrnem K 34. 259.12.
Eckert Plihal Aloius Růžička Kaufner Židlický Vlastimil Fran Chlát Sokolae R K E Ondřiček Rataj Praha Mělník Vídeň Cerekev Třeboň Turnov Všestary spolek beseda
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Součinnost s Němci. Učitel pan Chu doba v Pelhřimově s uznání hodnou píli a ne popíratelnou dovedností sestavil osnovu pro sla robní pojištění živnostníků v království českém a vypočetl, že by dostačilo 2,000.000 korun aby každému živnostníku, po 56. roku stát mohla býti vyplácena nejvyšší slarobní pens 600 korun ročně. Původce myšlenky této, která ovšem ve skutečnosti setkala by se s překáž kami, na jaké snad ani nepomyslil, činí hor livě propagandu pro věc tu, pořádá schůze přednáší a budí nadšení pro dobrou tuto věe které vadí snad jen to, že neni, jak jsmes již zmínili, tak snadno uskutečnitelna, jakse její nadšený autor domnívá. Nicméně přísluš mu zásluha, že vénoval se otázce, kterou rozře- šiti musí býti všech přátel lidu snahou nej světější, aby totiž každý bez výjimkya bez zřetele na to, kterému stavu přísluší, za dlouholetou poetivou práe a za svědomilé konání povinností občanských i ro- dinných mohl aspoň zbytek svých dnů, ve kterých ku práci jíž neschopen, strávitiv klidu a miru a bezstarostně, opa třen tím, čeho ke spokojenému ži- votu je zapotřebí. Původee tak zvané »pelhřimovské resoluce« domnívá se uskutečniti plán svůj pomocí zvláštního zemského sta robního fondu pro živnostní ky.
Němec Chu Pelhřimov
22 article
chee tedy pojati v plán ten živnostníky obou národnosti. Vydal se také k nim do Teplie, aby tlumočil tam, co, jak v nadšení svém se do mnívá, vedlo by k cíli. Však nepochodil dobře třeba že tu i tam provázen byl výklad jeho souhlasem, se strany jiné do očí se mu řeklo, že měl radějí zůstat doma, od Čechů že Něm cům nie nepřichází dobrého a pro nějakou ná- rodní společnou instituci fondovouže se Němei vůbec rozehřáti nedovedou, jsouce stoupenci požadasku, aby v této zemi bylo ná rodně rozděleno všechno. Tím ukázalo se, že s národními odpůrci vůbec není součinnost možná, ani tam, kde jde o náš jako očividně též o jejich prospěch. Ba ani tam, kde jde o velikolepou reformu společenskou
Čecho Němei Německo
23 article
Pan Chudoba, který také tomu se diví — tak nám bylo uspoň referováno — že němečt živnostníci nijak nemají chuti vrátiti se ke sta rému zřizení eechovnímu, k němuž nemohous živnostníei vůbec vrátiti, nechť již jsou které koli národnosti nebo kteréhokoli politického a sociňlně politického přesvědčent, poněvadž se dnes již uskutečníti nedá, přes to prý chová na- ději, že Němci zmoudří a že na konee přece jen si dají říci! Litujeme velice, že při této přiležitosti dotkl se pán ten beze vší příčiny laké žurnalistiky, jak se nám sděluje Uvalil na ni obvinění, že vlastně jen ona je tím vinna, že národově v této vlasti nepřicházejí k klidu a že dosud nepodali si ruky k smíru Takový tedy vdék za to, že žurnalistika bránil od prvního dechu národ svůj a jazyková práva, že z nehybných indolentních davů učinila na dšené zápasníky národní, že ku práci i ke blaho bytu zvedla lid a že ve zlých dobách za tuto svou práci také nejvíce snášela a trpěla. Te žurnalistice vrhne se nyní ve tvář lehkovážná výčitka, že ona je příčinou národních neshod v Čechách! Domnívádli se pan Chudoha, že sku- tečně vykoná, co sám si slibil, přesvědči se, že bez pomoci žurnalistiky těžko mu to půjde.
Chudoba Němec Chudoha Čechy
24 article
— „Chuť přichází mezi jidlem“; tomuto pořekadlu pomáhají naši Němci velice úsilovně ke cti. Je tomu sotva dvě léta, co by si byla „Bohemia“ málem zoufala nad bezvýsledností každé jakékoli konkurence německých uměleů v Čechách s českými, a co se zcela upřímně loučila s každou nadějí, že by se kdy mohl ně- jaký malující aneb modelující Němec, v Čechách rodilý, postavit našemu, světem proslulému umě- lectvu po bok anebo dokonce na roveň. Minula dvě léta od té doby, eo zazvonil zlatý dešť korun v Praze ze soukromé pokladny panovníkovy na moderní galerii českého umění, českého už z toho důvodu, že před dvěma léty žádného německého umění v Čechách nebylo, a ejhle, naši Němci mají dnes po dvou létech nejen umělce, ale také umění, a nejen že konkurují ale konkuruji dokonce vítězně s uměle autochtony českými. Nedějí se sice zázraky. za to však skandály tak velké, že se mohou zvát téměř zázraky. Kterak se stalo, že z kapes na- šeho Vaška za bílého dne vytaženo 40 procen císařského daru, to je geniální kousek něme ckého cirklu; stal se před očima nás všech nikdo nemohl mu zabrániti. Ujednáno, pode- psáno a pískem posypáno! Realistický kádr du ševních kapacit dělal při těchto transakcích z pět dlouhých Němcům zed (kteréžto rčení jes skutečně vzato z hantýrky, což se z předu při pomíná, kdyby mělo něči útlocit uraziti!), a běda každému, kdo odvážil se upozorniti na hrozíe nebezpečí anebe kdo nazval věc pravým jmé nem! Však jsme tc byli tak celkem my samo jediní a náš boj s lidmi otvírajícími německým kořistníkům okno a držícími jim žebřik nen snad ještě v příslušných kruzích zapomenut
Němec Vašek Čechy Praha Bohemia český uměný
25 article
Zlatý dešť z Vídně oplodnil jalové lůno německé Dansy a dnes se to v Čechách hemží německým umělci a uměním. Nikdo se neptá, jakými a ja kým, a také nechť se ani nikdo neptá! Mich rozděliv se s Vaškem o moderní galerii, počiná se s ním děliti i o akademii, pražskou vyso kou školu výtvarných umění, kteráž, dokud bý vala v rukou německých, pyšnila se hrdým jmé nem „gypsmusea“, a teprve pod vlivem českým a pod českými učiteli stala se moderním ústavem prvni třídy a prvotřídných výsledků. Dnes sed na akademii, kterou jsme si dali líbiti jako for málně dvojjazyčnou, německý professor s vý hradou, že bude užívati jazyka výhradně němo ckého, kdežto professoři čeští zavázáni jsou k užívání obou jazyků a co neviděl obdrží aka demie, na níž před dvěma roky nebylo nie něme ckého krom rovnoprávného nápisu a úřadníh prkna, ještě jednoho „Meistra“. Vídeňská „Zeit ve věcech umění z pravidla dobře informovaná přinesla e tom zprávičku minulého týdne i jedn se o nový německý atelier sochařský, jako kdyby nebylo pro plastické německé talenty, v Čechách zrozené, vůbec báječným štěstím, že se dostanou k hlíně v atelieru prof. Mysibeka! Ty tam jsou doby libánek akademie, munificenci českého mecenáše obrozené, s českým uměním! Prol
Vašek profesor Mysibek Vídeň Dansa Čechy ka škola výtvarný uměný
26 article
Thiele byl jenom první mouchou, která do česk mísy padla. Vivat sequens! Nedá na sebe dlouho čekat. Leč nejen o galerii a akademii musíme se s Němci dělit, také z umělecko-průmyslov školy budou našinci před nimi pomalu utíkat. Na míste úmrtím prof. Lišky uprázdněné má přiji geniální — Krattner! Onen Kraltner, ktery společně s jistým chebským stavitelem vymoh na vídeňské vládě ztenčení cisařského daru če skému umění ve prospěch německý. Jakožto ná čelník truchlivé družiny, nazvané spolkem ně meckých výtvarných umělců v Čechách, má prí svaté právo i — povolání. Pod tímto důvoden dějí se současně ve Vídní německé machle pro jeho jmenování na umělecko-průmyslové škole ačkoli je to počátek zkázy ústavu nevyrovnatel ným paedagogem Schmoranzem založenéhe n vzor všem ostatním v Rakousku a umožněného jen vysokým stupněm a rozvojem českého uměn v Praze soustředěného. Existenění podmínky tímto českým uměním po trudném boji a vývoj na nepřízni okolnosti vyzískané pro české nástupce tohoto umění, připadaji nyní jedna p druhé Némcům, podle — theorie o národnostn državě, Němcům tak oblíbené, ale jen tenkrát když se jedná o jejich prospěch. Na místo po
Thiel Němec profesor Liška Krattner Schmoranz Čechy Vídeň Rakousko Praha
27 article
Liškovi hlásí se vynikající český umělec, jeden z nemnohých duchem Manesovým prodchnutý geniálně nadaný zástupce uměleckého na cionalismu českého, ale místo dostane podpro střední Krattner, českým malířům kyne zase pomalu stará úloha odstrčených pastorků ve vlasti — bývalá jich država! Mnoho smutného v této historii, ale co na ní zaslouženého, při- pomíná krásnou baladu počínající slovy: „Na vysokém dubě — sýra držíe v hubě .. — Z moravského národního bojiště. Oči- šťovaeí proces v Hranicích, kterýž při posle ních vítězných velbách zůstavil po sobě zbyte německé usazeniny v podobě druhého sboru který připadl Němeům, uryehlen bude ke své úplné ryzosti rozhodnutím Němeů, složiti man dáty II. sboru. V páteční schůzi obeeního vý boru přečtena a přijata byla resignace německýeh členů výboru, tak že bude nutno přikročiti k jich náhradě doplňovací volbou. Není pochyby. že Němci vše učiní, aby sbor tento uhájili, což se jim podařilo při posledních volbách jenom pomocí houfu jich čestných občanů, počtem více než 60, i bude záležeti na českém přiči- nění, aby jich resignaci manévr proměnil se ve vitézný boj český. Vyloučeno to není, i jes
Liška Krattner Němec Hranice moravský národní bojiště
28 article
možno, že se to podaří hned na poprvě, dne dýchá se jiný vzduch v Hranicích. V téže schů obecního výboru hranického prohlášen český z jednací jazyk, uloženo všem obecním úřadníkům a zřízencům, aby se znalostí jazyka toho pro- kázali, i zvoleno k návrhu starosty dra. Šro- moty deset čestných občanův at jednohlasně. — Z Brna, 21. záři. (Telef. zpráva »Nár Listů«.) Ochota vlády ke spravedlivým českým požadavkům osvětovým objevila se zase v Brne v křiklavém světle. V těchto dnech byla ode vzdána svému účelu nová budova če sk státní reálky, po níž tak dlouho byl voláno. Ale ukázalo se, že budova je nedosta- tečná. Nejen že nemá dvorany a jiných obvy- klých místností, nemá ani s dostatek třid. Leto bylo zapsáno do ústavu skoro na 600 žáků.
Hranice Brno
29 article
Ve třech nejnižších třídách musí býti z r- zeny paralelky. A tu byly české kruh konejšeny sliby, že potřebné poboční třídy budeu umístěny ve staré budově na Křenové a žet ostanou jako základ na nejvýš potřebná druhé české státní reálky v Brně Také při zápisu bylo už s ohledem na tenlo plán počítáno a přes 70 žáků se dobrovoln hlásilo do paralelek na Křenové. Nyní však rozhodnuto vládními orgány jinak. Včera do- stavili se do nové budovy místodržitelský rada Nazowsky, stavební rada Schüller at za assistence řed. Jeřábka vyhledali v budor ještě místnosti, kde by se dvě paralelky, jež měly být dány na Křenovou, daly umistit. Skutečn také shledáno a rozhodnuto, že jedna tříddla d se umístit do kabinelu, jenž se zruší a druhl do přestavěného bytu školnikova vedle sklepu Bude se tedy v nové budově, teprve včera ole- vřené, hned přestavovat a bourat. Do staré bu- dovy na Křenové nedá se z české reálky nie — prý z důvodů paedagogických. Zatím však vychází na jevo, že tu jde o nové spiknutí proti českému školství. Umluvené a slibené zřízen druhé české reálky má býti zmařeno. Nalezl se hnad záminka. Brněnská obec ochotněs nabídla, že starou budovu na Křenové pronajm od státu pro umistění několika tříd svých něme- ckých obecných škol, a této výhody nemůže prý stát odmítnout. Spojila se tu brněnská obec s vládními orgány ku práci na zmařen českého požadavku osvětového — Osební Okresní nadzvěrolékař Edmund Slš ma v Sedičanech vřelužen byl de Přeštie. — Rodinné zprávy. Pan MgPh. Ant. Toman lékárník z Borohirádku a paní Marie Tomano v roz. Malijovska, slavili sňalek.
Křen Jeřábek Slš jít Přeštie Mgph Toman Tomano Brno Borohirádka Nazowsky Schüller
30 article
— Úmrtí. Včsra zemřel pan Josef Dobiasch soukromník. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z dennu smutku v Uhřiněvsí na tamější hřhitov. — V neděi dne 20. září t. r. zemřel v Brňanech pan Jindře h Pfalí starší, em. centrální ředitel panství hrabát Hsrbersteina a majitel velkostatku v Brňanech, diuu- holetý člen správní rady rolnického akc. cukrovaru v Bohušovicích a bývalý předseda téhož závodu, který též jedním z hlavních spoluzakladatelů cukro- varu bohušovického v roku 1870—1871 a zakladale lem cukrovaru libochovického byl a i v dobach kris patřičné porozumění a vytrvalost pro udržení závode osvědčil. Takléž v racionálním půstění řepy již o počátku zakládání akc, cukrovarů jako vynikajíc odborník byl znám. Čestná mu budiž paměti — Azcikniže Ferdinand Karel vrátil se včera več z Vídně do Prahy — Národ Horavě a zobě. Dle přípisu starosty okr. zastupitelstva v Bélé u Bezděze, p. Věnc. Hlo n zo, přispěly na vyzvání okresního výboru město Bčiá obce okresu na stavbu českého Národního divadla Brně takto: Město Bělá K 200.—, obec Březovicek
Dobiasch Jindra Pfalý Hsrberstein Ferdinand Karel Hla Brňan Bohušovice Vídeň Praha Bél u Bezděz Bělá okresní výbor město Bčiá obec český národní divadlo Brno
31 article
100.—, Katusice K 100.—, Kovanec K 100.—, Krásno- ves K 250.—, Líny K 50.—, Sudoměř K 50.—, Vrátn K 100.—, Skalsko K 10.—, Přispěvky složeny budnu ve ihůtách ponejvíce 5letních, v jednom případě dlel- ních. Jest le první a velice krásný příklad, že okres město a celá řada venkovských obcí téhož okresu způ- sobem tak pozoruhodným zúčastnily se sbírky pro české Národní divadlo v Brně. Bylo by velice žádouc- no, aby podobně jako obce okresu bělského, učinily obce všech okresů českých, kde z příčin, nezávisicícn na ochotě okresních výborů, nemohl býti upsán cely podil na okres připadující. Rozdělením příspěku na n lhůt zamezi se zatižení ročního rozpočíu a přece přispěje značně účelu tak svrchovaně dáležitému, ja kým jest stavba důstojného Národního divadla v Brnl Siarosta okresního zástupiteistvá ve Zbirově p. Čihát oznámil přípisem ze dne 13. září, že okresní zaslup telstvo rozhodne v nejbližší schůzi o výši příspěvku — Úprava finančního hospodáuství v obcích. Sta rosta okresního zastupitelstva novobydžovského pan Jindřich Doležal vydal obecním úřadům vyhlášku. ve které se praví: Okresní výbor již téměř od desi let věnuje suaživou a úsilovnou péči uspořádání účct- nictví a hospodářství v obcích zastupitelského okres novobydžovského v příčině důchodu obecního i ústavu a fondů ve správě obcí se nalézajících. Úspořádán tohoto, které jest základem každě řádné veřejné správy. hleděl výbor okresní docíliti tím způsobem, že vydáva ohcím každého roku instruktivní obězníky, formuláře na sestavování účtů i rozpočtů, formuláře na knihy účetní, že reviduje z pravidla každá tři léta úřadování hospodářství obecní, jakož že i úřudníkem okresním účetnictví znalým, dává prováděti revise (vl. sesta- vovati účty) v obcích, kde závady jevi se největší
Lín Doležal Katusice Krásno Sudoměř Skalsko Vrátn K 100 český národní divadlo v Brno národní divadlo okresní výbor
32 article
Avšak veškeré kroky tyto nevedly dosud k plainému výsledku, poněvadž funkcionáři obecní téměř každá tn léla se měni, a každý zařídí si účetnictví dle svého, takže výboru okresnimu — jehož jeden úřadník, kte- rého k viastním pracím jest třeha, jen o nepatrněm počtu obcí revise vykonávati může — nelze po stränce aní účelnické, ani věcné v obcích dobře kontrolovati Usnesl se prolo výbor okresní ve schůzi dne 28. kyětna 1003 předležiti otázku tuto okres. zastupilelstvu k e šení, které jaké ve schůzi dne 8. července 1903 zmoc- nilo okresní výbor, aby o této věci s obcemi vyjed- nával, poněvadž jedná se také o finanční úhradu ná- kladu, kterého je Uřeba ustanovením okresního účetního pro obce. Okresní výbor dle svého usnesení z 25. čer vence 1903 přesvědčen jest, že by obce dle velikosti své (peněžního obratu) měly na takovéhoto účetního přispívali ročním obnosem 10—30 K, za to by účetni vícekráte do roka kontroloval pokladniční denníky, do- klady účetní, vedeňé obecním starostou nebo účelním a koncem roku by sestavoval z těch dokladů řádně účty obecní, řádný inventá? jmění, dluhů, řádný rez- počet atd. Konal by tedy značné práce za obecní funk- cionáře a byl by tudíž příspěvek tento obcemi placený. odůvodněn. Příspěvky obcí na okresního účetního n hradily by úplně jeho služné a cestovní paušál, ale okresní výbor a okresní zastupitelstvo jsou ochotny.
33 article
schodek tento z okresního fondu hraditi, jen aby umuž- nily řádnou finanční sphávu v obcích. Naproti tomu jest výbor i zastupitelstvo okresní odhodláno v obcich. které by odepřely tento nepatrný příspěvck na spořá- dání svých finančních záležitostí, dáti každoročně n náklad obce účty obecní zrevidovati a do pořádk uvésti. Zřízem okresního účetního při tak nepatrněm přispěvku obcí bude zajisté uvítáno i oněmi obcemi, které majíce vlastní úřadnictvo, anebo účetnictví znale funkcionáře, budou i s poplatnictvem po provedené revisi okresní přesvědčeni, že finanční hospodářstrl obecní nalézá se v pořádku. Vláda pomýšlí na to dle prohlášení min. předsedy dra. Körbra v poslanecké sněmovně říšské rady učiněného) obccním starostůra menších obcí přiděliti zvláštní úřadníky účetní. D Körber prohlásil v podstatě, že „celá státu, zemím obcím příslušící správní kompetence potřebuje dů- kladné prohlídky. Spojil bych s tím ještě menší otáz- ku, klerá však má velký sociální dosah. Pozoroval jsem že starostové menších obcí, kteří se při svém zvo- lení nalézali v naprosto spořádaných poměrech, jsou na konci své úřadní činnosti příliš často na mizině. Vyšlo na jevo, že lito starostové zároveň spravovali pokladny svých obcí, přijímali a vydávali peníze, aniž by činili potřebné zápisky a schovávali do pokladnr
Körber