Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI

2

V Praze, v úterý ana 22. září 1903.

Praha

3

Číslo 259

4 article

Na ranní a odpat. list, předy láeí ne v Praze v zdutinisfraei a ni dtkta . . . . 5 K — s dvojí denáškeu na ta . 7 K n0nk ve sliancht a Kmo na mnaě to Pelteut na mesle na zivr f. . . . re s dvojí pe-ilko na niěsí striti lote

Praha nk

5 article Řišská rada.

Řišská rada. Pro národ náš je vídeňský parlament, klerý zejtra se sejde, sborem bez právního podkladu. Byl zřízen bez nás a proti nám a na úkor zaručených vzájemných práv, na utužení vládní soustavy, proti níž déle než čiyřicet let již houževnatý vedeme boj. Proto také jsme po dlouhou dobu sboru toho ani svými zástupci neobestlali, domníva jíce se, že bychom svým účastenstvím v jeho poradách svému právnímu stanovisku zadali. Vstoupili jsme do něho opět teprve, když po- znali jsme škody, které se nám děly, když po léta rozhodováno bylo o nás bez nás, když na- proti tomu všechny prospěchy z aktivity své hromadili národní naši odpůrci. Však naš poslanci vsloupili do parlamentu vídeňského s vý- hradou, v níž slovy lapidárními označeno stano- visko naše. Dokud nás v parlamentě nebylo a pak v době, kdy poslanci naši, spolehajíce na přízen vlády, tvořili v něm část většiny, to ješté šlo. Nevyvinulť parlament vídeňský sice ani v této době zvláštní činnosti zákonodárné, jež by se mohla porovnávati s velikými úkoly, v něž se uvázaly a jež také provedly parlamenty států ji- ných, však kolovrátek aspoň se točil a když se nařídil a spustil, aspoň odehrál to nejnutnější. Však tím okamžikem, kdy v Čechách list se obrátil a kdy politického vedení ujala se strana, kterou obecně zvykli jsme jmenovati stranou mladočeskou, strana naše, obraz. jejž poskytoval vídeňský parlament, pojednous změnil. Ukázalo se v době té především, že Němei ve sněmovně poslanecké pozbyli většiny, kterou tam dříve nepopíratelně měli, a že nadešel okamžik, kdy v zájmu svého národa, pro své konečné účely, byť i ne dírektně, mohli jsme pracovati ve sboru, kde zvykli jsme byli sná- šeti po léta odmitavé jednání nadutého bez- ohledného odpůrce.

Čechy Němei

6 article

Leč právě v tomto obdobl, kdy učili se Němei pochutnávati si také jednou na horkém chlebě minority, jevily se již příznaky toho, co dnes se dostavilo a co vlastní příčinou všech zmatků v této monarchii. Němci zdráhali se vpraviti v parlamentě v číselný poměr, v jakém jsou ve státě. Zhejčkáni vládami průběhem dvou a půl věku, vžili se ve fikci, že oni jsou pro- zřetelnosti dosazenými pány této říše, že jejich kvalita národní dává jim práva a privilegie, kleré by jim přirozeným způsobem odepřítí musil nedostalečný počet, i zahájili onen hoj proti ústavě a jejímu nejkrásnějšímu »výkvětu«, jak jmenovali parlament, jenž po věky zůstane hanbou v dějinách rakouského parlamentarismu. A v boji tom sprostém a nízkém dala si strana eminentně »měšťáckých kapitalistů« po- máhati co nejvýdatnějí sociálními demokraly, kteří k tomu svedeni byli svým velikým mluvkou Daszyňským, jenž si lím schladil žáhu na br- Badenovi. Všechno ostatní, co událo se potom, jes jen přirozeným následkem velkého obstrukčního boje proti jazykovým nařizením, všechno, co ná sledovalo, je souvislým řetězem příčin a jejíel nezbytných effektů. Zejtra opět vídeňský parlament se sestoupí Však za jakých okolnosti a k jakému účelu Není příkladu v dějinách parlamentarismu, eo vůbec v posledních čtyřech létech v Rakousko- Uhersku se událo, a měl li by býti důkaz pro- veden, že v této monarchii všechno je zbankro- tělé, stačilo by prostě uvésti jednu událost, jal se přihodila, bez poznámek a vysvětlivek, v dlouhé řadě za druhou.

Němec Baden RakouskoUhersko

7 article

Ale nejen úpadek parlamentarismu ústavnosti zaznamenati musí historie tohoto státu s bolesti do knihy dějin, to, co díti se bude v příštích dnech ve sněmovně poslanecké, je zároveň bankrotem reálné unie obou polovin říše, neboť sněmovné té uloženo zrušiti, co této polovině řiše překáží, a učiniti, čemus drubá polovina vzpírá. Kdyby toho nebylo, zůstala by říšská rada pro tento rok snad nenarozenou, nanejvýš že by ji svolali v posledních dnech prosincek marnému za nynějších poměrů pokusu, aby po- volila prozalímný rozpočel. Jakkoli spousta materiálu nahromadění tam v archivu čeká na vyřízení, jakkoli jsou to namnoze věci důležité a nalehavé, zejmen pokud jde o hospodářský inleres obyvatelstva, ovolána by nebyla, neboť v tomto státě neroz- heduje prospěch všech, nýbrž interes jedněch. Interes lěch, kteří vytáhli do boje s heslem Buď zůstanem pány v Rakousku, třeba bychom byli v menšině, nebo stát ten rozbijeme!

Rakousko

8 article

Zájmy obyvatelstva to tedy nebyly, jež přiměly dra. Körbra svolati parlament. Však nenadálé vacuum, jež tím vzniklo, musilo býti čímsi vyplněno i vznikla myšlenka svolati sně- my, sněmům pak mělo býti tentokráte výji- mečně dopřáno času vykonati, co ve mnohých případech mnoho let již čeká na vyř zení Vsak sotva že vznikl a do jisté míry proveden byl tento plán, vzbouřil se v německých srdeích starý, dědiěný odpor proti zákonodárným sbo- rům zemským a když z německo nacionálního tábora zaburácel povel: »Chceme říšskou radu!“, vzpamatoval se chef vlády a blahosklonně se podvoliv, odpověděl: »Budiž tedy říšská rada !e I svolal ji za tím pouze účelem, aby zru- šila pověstnou dnes klausuli Charovu, jež letoa připojena byla k brannému zákonu a obsa hovala na oko velmi moudré ustanovení, že v Cislajtanii nesmí odvedení branci dříve povo láni býti ke službě, nestane li se tak zároven v polovině uherské. V Uhrách následkem známých události tal se nestalo a měly zůstat z příčiny té řady cis- lajtánského kontingentu buď nevyplněny anebo nezbylo nic jiného, než ponechati na obou stranách tak dlouho ve službě řadové vojáky dokud nedoslane se armádě opět náhrady, vrá cením se poměrů normálných. Sloužit dále k vůli Maďarům a následkem chyírého dodalku německo-nacionálního stát- níka? To bylo by povážlivě otřáslo posicí ně- mecké lidové strany par excellence a proto — říéská rada.

Maďar Uhry

9 article

Odstraní Chiarovu. klausuli, vojšci, až budou míti 30. t. m. vyslouzeno, půjdou domě a na jaře odvedení zaujmou jejich místo. V Cis- lajtani. V Uhrách, kdo ví, co se zatím stane. A až tento úkol bude vykonán, odebere se parlament opět na prázdniny. Kdyby ho ostatně nevykonal, nezmění se na věci toho nejmenšího. Vláda zruší prostě nepohodlný dodatek jme- novaného poslance § 14. Je nám vůbec ne- pochopitelno, proč se právě v tomto případě tak namáhala, když na přiklad zrušila beze všech caviků a aniž by byl kdo hlesnul, zákon o kon- tingentaci cukerní výroby. Bylo by to bývalo aspoň levnější. Snad přece tomu nevěři, že by opravdu byl definitivně konec české trpělivosti a mysll. že by se dalo snad za jistých okolnosti ve Vídn »vuřilovat« dále. Nechť dr. Körbar již jednou bláhovýeh těchlo nadějí se vzdá. Tvruime tak, jakkoli jsme si toho plně vědomi, že není radno v politice říkati »nikdy«, však prohlédli jsme politiku jeho až do nejhlubších jeji hlubin a směle můžeme tvrditi, že neobstál by před soudem národa če- ského, kdo by jinak jednal. Úspěšná práce na říšské radě bez druh české university a bez spravedlivého upravení jazykových poměrů v zemích českých je ne možná. Tím nemožnější, čím nejasnější dnešní je politický obzor a čím větším je nebezpečí za hraničního konfliktu. Jsme si toho vědomi, že bez nás a našeho aklivního upřimného spolu působeni není parlamdnt vídeňský faktorem jenž by měl nějakého významu ve přišlích dů ležitých věcech a poněvadž jsme o lom přesvěd čeni, nedáme se pohnouli k nějaké akci dřive. dokud nebude nás velký účet národní vy rovnán.

Chiarův doktor Körbar Uhry jít dům

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 21. září. (Uherská krise. Hr. Khuen-Hléderváry přijat panovníkem opětně v slyšení včera i dnes. Za výsledek těchto sly šení možno pokládati zprávu, jež byla z okoli ministrova zaslána do Pešti a v níž se praví, že na rozhodujícím místě jsou ochotní povoliti ony ústupky ve věcech vojenských, jež činily již kabinety Szellův a Khuenův, dále však, že se jiti nemůže a žádné další ústupky se neučiní Bude-li možno sestaviti nový kabinet na takovém základě, bude v krátce sestaven. Ukáže-li se však, že se ministerská krise nedá rozřešiti na tomto základě, bude propuštěný Khuenův ka- binet úřadovati dále, až nastanou v Uhrách spo- řádané poměry parlamentní a bude možno se staviti definitivný kabinet. Brzký odjezd panovníkův d Pešti se dnes popírá. Jisto jest jen tolik, že panovník bude v Pešti dne 10. října, kdy má býti posvčcen nový most Alžbětin. Poněvadž koncem tohoto měsíce císař přijme návštěvu caře Mikuláše, stane se odjezd do Pešti možným te prve počátkem října. Hned po vydání armádního rozkazu šířen některými peštskými listy zpráva, že bývalý ministerský předseda Koloman Szell znal ji dřive obsah tohoto rozkazu a jednal o něms drem. Körhrem na schůzce v Reichenavě. Kol. Szell dáva nyní ve svém orgáně, „Mag. Hirlapu“ prohlásiti co nejrozhodněji, že o armádním roz- kaze neměl před jeho vydáním ani potuchy, že tedy s Körbrem o rozkaze tom nejednal a vůbee neměl nijakého dílu ve vydání tohoto rozkazu.

Khuenův Alžbětin Szell Mag Hirlap Praha Hradec Pešť Uhry Mikuláš KhuenHlédervára

11 article

Hr. Khuen-Hléderváry, jak známo, učinil podobn prohlášeni hned po vydání armádního rozkazu Hnutí ve prospěch maďarštiny ve vojsku šíří se dále i v okresech liberálních. Také v Te- mešváře, ve volebním okrese hr. Khuena. vysloven liberálními voliči souhlas s dehrecin- skou resoluci, žádající maďarské velení. Libe- rální strana v Subotici usnesla se podati sněmu petici, v níž se žádá, aby velení a přísaha v uherských plucích byla maďarská a prapory opatřeny znaky uherskými. Dokud se novyhov těmto požadavkům, má se odepřiti placení daní. Proti hr. Štěp. Tiszovi uspořádány ve Velkém Varadině demonstrace. Hrabě byl před- sedou rozhodčího soudu při koňských dostizích a vyslovil se při té příležitosti opovržlivě o lidu.

Khuen Hlédervára Libea Štěp Hrabě Hradec Subotica

12 article

Když pak odjižděl z dostihů, házeno po jeho kočáře kamením a vočer vytlučena okna v jeho domě. Z Pešti, 20. září. (Reservátní roz- kazpátému armádnímu sboru.) V so- botu vydán všem důstojníkům pátého armádního sboru, jehož velitelství se nachází v Prešpurku. reservátní rozkaz, v němž se na rozkaz minister- stva vojenství důstojníci upozorňují, že sev Uhrách následkem armádního rozkazu ze dne 16. t. m. politická nálada věrojatně přiostří Proto se nařizuje všem důstojníkům společného vojska, aby mijeli všechny ony veřejné míst- nosti, v nichž se mluví o politice, aneb jež na- vštěvují osoby, politikou se zabývající. Zárover se důstojnikům pod diseiplinárním trestem uklá- dá za povinnost, aby se zdržovali všelikých poli tických projevů a vyhýbali se konfliktům s civil ními osobami. O jednom takovém konfliktu který skončil disciplinárním potrestáním, píše už „Poster Lloyd“. Setník Leop. Stuchly vy jádřil se prý v jedné prešpurské restauraci ne- vážně o Maďarech a pravil, že je dobře, že se jim armádním rozkazem ukázalo, kdo je pán. Maďarští hostě opustili hned na to místnost a usedli v jiněm pokoji. Okamžitým disciplinárním potrestáním setnika předešlo se, že se o případu tom nerozepsaly místní listy. V Praze, 21. září. (Jihoslovanské hlasy o armádním rozkaze.) Orgán liberálních Slovinců „Slov. Narod“ píše: „My Slovinci i Slované nemáme příčiny, abychom se rozehřivali pro stanovisko císařovo; také všal se nemůžeme nadchnouti pro maďarské postu- lály, které sice jsou, pokud se týče pluků ma- darských, se stanoviska rovnoprávnost oprávněny, ale následkem maďarského šovinismu mají vlastně za účel pomaďařiti ostatní uherské národnosti. Proto zůstáváme při onom zápase chladní až do kosti.

Lloyd Leop Stuchl Maďar Slovan Pešť Prešpurk Uhry Praha

13 article

Záhřebský „Obzor“ prohlašuje „králův manifest k vojsku“ za neobvyklý způsob, jímž koruna mluví — k národům, V této neobvyklosti vidí důkaz, jak kritickou se stala situacev Uhrách. Bylo-li dříve pochybno, nastal-li kon- flikt mezi korunou a národem, dnes je to jasno. Krise v Uhrách dostihla svého vrcholu, zostřila se až do konfliktu ústavního. Koruna odpírá ná- rodní požadavky, jichž se ve vojsku domáhají Maďaři a za nimi jiní národové mocnářství, kteří nejsou Němci. V říši habsburské rozdělili se Maďaři a Němci o nadvládu nad ostatními ná rody. Nyní, když se oba hegemoni srazili mez sebou, svolávaji nás Slovany, Rumuny a Vlachy abychom šli na pomoc jednomu proti druhému „Nepůjdeme však — píše „Obzor“ — pán Němci s vámi proti Maďarům, jako bychom ne- šli s Maďary proti vašim spravedlivý m po žadavkům. Nadešel čas, kdy můžeme a musíme pomýšleti o sobě a pracovati pro sebe.“ Poměry se změnily za posledních 50 let a zejmena dnešn Čechové a Slovinci nejsou to, co bývali druhdy Proto není dnes mimo Němce ani jediného ná roda v celé říši, který by buď zjevně nebo tajně nesympatisoval s národními požadavky ve vojsku a který by se rozčiloval proto, že Němci ma něco ztratiti.

Maďar Němec Rumun Vlach Čecho Uhry

14 title

Politické zprávy zahraničné

15 article

V Praze, 21. září.

Praha

16 article

Rozpuštění sněmovny anglické? Liberální strana anglická organisuje se nov vzhledem na možnosť brzkého rozpuštění sně movny. Campbell Bannerman odstoupí od ve dení strany, bude prý jmenován členem horn sněmovny. Připadným ustavením liberálního ku- binetu jmenoval by král prý nepochybně lorda Spenera. Pod tímto převzalo by ministerstvo vnějších věcí lord Rosebery, jehož vlažnost nerozhodnost bývala ale vždy spíše na škodu liberální straně anglické, kterouž ostatně tak své doby v nejkritičtější její situaci opustil. Paběrky ze sjezdu sociálně-demokratické strany Německa v Drážďanech. Přinášeli jsme po celou dobu sjezdu zde i v ru brice zpráv sociálních zevrubné zprávy o průběhn sjezdu, v neděli již skončeného, i jeho usneseních. Nieméně pokládáme za vhodno doplniti zprávy ty zde některými ještě podrobnoslmi o politický ch momentech sjezdu. Z většiny byl věnován ovšem otázkám sociálním a hospodářským, ale čtenář náš ví, že také politická otázka hrála v něm tentokrále

Campbell Bannerman Připadný Spener Rosebery Německo Drážďany

18 article

velikou roli. Soustřeďovala se v boji proti revisioni- slům, kterýž hlavně Bebel za ájil, vytýkaje jim, že hnutí hledi rozbřed iouti tím, že akci po úplné vý- měně nynějšího řádu společenského a hospodářského jiným koliektivislickým zřízením chtějí nahraditi pouhou snahou po officiálních reformách. Zván byl lento boj na několika stranách bojem proti intelli- genci v socialnědemokratické straně; přípustnost označení toho jeví se mi ale dost pochybnou, nebot také na straně odpůrců revisionistů stojí mužově, jako Bebel, Singer i Koutský, kterým také nejroz- hodnější odpůrcové jejich, na příklad liberálové i ná- rodní liberálové, příznávají značné kvality duševní, splše lze tudiž zápolení to nazvati bojem proli zop- portunisování strany, odporem proti slevám na její program i na její taktice. Po výsledku sjezdu lze ludiž očekávati na říšském sněmu ostřejší vystupo- vání strany lé, než jakéž dosud se jevilo, zvláště při dost shovívavé taktice vůci minimálním sazbám celním. Revisionislé byli na sjezdu resolučním usne- sením odsouzeni, pochybujeme ale velice, že tím vnitřní spor v němucké straně sociálně-demokratické se odstraní.

Bebel Singer Koutská

19 article

Nikdy ještě žádná zásada nebyla pohřbena pro- stým odhlasováním, nikdy ještě žadný rozpor my- š enkový nebyl uklizen resolucí třeba sebe vehe- mentnější. Spor v socialistické straně německé po- trvá, protože jest to spor hluboký, zásadní a na konec byť hlouček revisionistů dnes byl ješté malý a nesmě ý, k více méně zjevnému rozšlěpení i so- cialistické strany německé povede, jakož obdobný spor ve Francii vedl k rozluce strany na tábor Jau- résův a tábor Guesdův. Zdaž toto příští »rozlišení duchův« v socialistické straně německé ochrání čin- nost její, aneb zdaž naopak, kdyby docílen byl aspoň paralelní postup obou frakci, její rozvoj usnadní, to ovšem ukázati může pouze budoucnost. jsouť podmínky organického takového vývoje stran příliá složitý a příliš při různých na ně vlivech mě- nivy, než aby bylo lze tu na léla předem hádati.

Guesdův Francie

20 article

Jak hluboký ale onen vnitřní rozpor jest, byt teď byl v samém zárodku, ukázaly samy řeči na sjezdu pronesené. Nemíníme tím ovšem jich formální ostrosti, nýbrž jich značné difference věcné. Aby nebylo nám vylýkáno ale, že tu přeháníme a aby zjevno bylo, jak v této věci jsme objektivni, uchy- lujeme se zůmysla ke zprávě sama českého officiál- ního orgánu strany sociálně-demokratické — při ne- zbytném ovšem její zkrácení — a sice právě o té partii sjezdu, v níž politický význam jeho vreholil. Byloť pak v té části jeho, v níž přisto pilo se ku projednaní programového odstavce v taktice strany. První řečník Kautský se ohražuje proti výroku Vollmara, jakoby on byl theoretickým papežem strany a jakoby byl psal proti pochybovačům tak jak mu Volimar vkládal do péra. (Správně!) Je nutno, aby se zachovala jednolnost v postupu a činnosti strany. (Výborně!) Kdo si chce získat souhlasu měšťaků, ten není dosti poctivým, aby řekl, že mu běží v prvé řadě o mandátovou politiku. (Výborně! Soudr. Kolb ukázal na to, čemu se Hká revi slonism. Je to touha změniti dosavadní cestu a vy hýbali se všem koníliktům s držiteli dnešní moci. Popud k tomu dal soudr. Bernstein a proto se nazývali lidé, kteří fedrovali tyto snahy bernsteinovci. Na sjezdu hanoverském byla docílena dohoda mezi bernsteinovci a stranou společnou re- solucí.

Kautská Kolb Bernstein

21 article

Za nedlouho však přišli někteří soudruzi, ktel žádali, aby byla provedena revise programu ve smyslu naznačeném: vyhýbati se všem sonfliktům. Jak to však dosáhnout? V tom okamžiku však, kdy se stane proletariat bur oasii nepohodlným, musí dojít s přirozenou nulností ke srážce, ke konfliktu. Soudr. Kolb pravil, že je nulno domáhati se poža- davků našich ve spojení s jinýmni, a kdyby měsťáci nechtěli dělnictvu činiti ústupky pokud se lýká ovlá- dání společnosti, kdyby jim nadále upírali spolupů- sobnost při vládě, pak že je třeba měšťáckou spo- lečnost k tomu donutit. Tedy i revistonisté se ne- chtějí konečně vy nout konfliktům, když se požadav. kům proletariátu dobrovolně nevyhoví. (Bouřlivý sonhlas a hromový potlesk.) Taklika, vybnouti se konfliktům s buržoasií při důsledném hájení zájmů lidových je tedy nemožna. Výborně! Výborně ! Po- tlesk) Řečník vyvrací pak názory Bernsteinovy, zvláště jeho názor, že sociální demokraté se mají vzdát zby- tečné fraseologie a říci, že jsou demokratickou stra- nou reformní, jež se domáhá sociálních reform. za účelem tím žádá Barnstein, aby se socialisté spojili s radikálními »měsťáky«, aby pomocí jich dobývali sociálních refotm. Tak jest ! Výborně l) A potom se nám vylýká, že utrháme soudruhům na cti, když je nazýváme revisionisty, volá se, že není revistonistů, že není sporných názorů ve straně (Správně!) Nepovažuji ovšem rovisionism za zločin.

Kolb Bernsteinův

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Žid o židech. Hnutí zionistů, směřující ku přestěhováni národa židovského do Palestiny, nenalézá sice nadšeného souhlasu v šírokých vrstvách židov- stva, ale provozuje čilou agitaci, šíří svoje ná- zery a dobývají dokonce úspěehů, jakož svědčí nabídka anglické vlády, že poskyíne židovským vystěhovalcům pozemky k osazení v jižní Africe, o níž jednáno na letošním sjezdu zionistů. Proč židovstvo v převážné své většině ni- kterak nesouhlasí se snahami zionismu, vykládá velmi zajímavě Jacques Bahar ve své knize „Restons!“ (Zůstaňme), v níž přímo polemisuje s náčelníkem hnutí zionistického, drem. Herz- lem. Mluví zcela upřímně o poměrech židůa o jejich úkolu v budoucnosti. Jeho výklady jsou velmi poučně a zajímavé a není k nim třeba dal- ších gloss.

Žid Jacques Bahar Herz Palestina Afrika Reston

23 article

Autor uznává upřímné úmysly dra. Herzla, ale vytýká mu, že je člověk slabé víry. „Modern žid,“ praví, „jenž nezná hebrejsky, jenž odvykl tradicím svého plemene, jenž minulosti nepři- pouští nijakého podílu na vybudování přitom- nosti, pokládá vás za náměsíčníka, jakmile mu počnete mluvit o úkolu nebo poslání židů v bi- storii. Aby měl pokoj od křesťanů, byl by ocho- ten smlouvat se kdekoli, poněvadž mu nezáležt či spíše že nemá vědomí svého civilisačního dě- dictví. Autor kárá ostře politiku řídících kruhů ži- dovských proti antisemitismu, které se snaží umlčel výtky, činěně proti židům, aby nevzbu- dily pozornost tam, kam nepronikly. Pak s vel- kým nákladem peněz kupuji mlčení jedněch, ochranu druhých, diskreditují náčelníky, poru- šují jejich přívržence a touto drobnou válkou malými prostředečky zřizují proti sobě samým průmysl vyděračský, jehož důležitost oceňuje se podle obětí, jež ukládá. Propukne-li pak bouře, kterou nevědomky sami podněcují, dávají ne- příteli v šane nižší vrstvy a pozvolna ustupují. až konečně hájí toliko generální štáb.

Herzl

24 article

Tato politika v šeru, svěřená žoldnéřům spisovatelům a řečníkům, nepožívajícím nijaké důvěry ani mezi elitou, ani mezi davem, ukřiče- nými, než počali mluvit, vzdává se za odzbrojo- vání nepřítele. Avšak ukazuje-li kdo veřejně na skutečnost, doznává-li omyly, jež spáchánya zároveň domáhá se svých práv, tomu se říká, vy- volávat rozčilení, odkrývat posici a poskytovat nepřiteli zbraně. A přece prý pravda, budiž jaká- koli, nedovede poškodit morální zájmy národa ži- dovského a na žádný způsob nedovede je poško- dit více než nestvůrné pomluvy, jež šíři „obílené hroby“ židovské, aniž by mohly být vyvráceny. Příčinu antisemitismu spatřuje autor zcel správně především v pohanstvi židů, jimž roz- umí se koření silným, nepřátelství k slabým. pohrdání všemi ideály, rovnosti a svobody, touh po marnostech, láska k bohatství lenivému prostopášnému. Židé trpi toliko odrazem vlastních podlost jsou obětí zákona přírodního. Jako všude, na tlak následuje protiilak, jsou židé puzeni občas- nými persekucemi vracet se k ryzím předpisům Pisma. Před velkou revolucí franeouzskou židé sami potlačení, stáli na straně potlačených. Zed- nářské lóže, v nichž židé byli četně zastoupeni, byly tehdaž školy deismu, velmi odlišného o ohavností atheismu a brlohů materialismu, ji- miž jsou dnes. Židé tehdejší byli stoupenci vše- obecné emancipace, jež prospěla i jim.

25 article

Avšak záhy po své emancipaci židé sešl s cesty. Řadili se pod prapory silných a moc- ných, stavěli se proti malým a slabým. Při všech porsekucích jsou na straně pronásledovatelů. Zápas protiklerikální nebyl by nikdy nabyl ta- kové přikrosti bez spolupůsobení židů, kteří jak ve Francii, tak v Německu propůjčili svoje časopisy nepřátelům katolictví. Bismark se jim odměnil tím, že se na jejich útraty smířil s pa- pežem. Francie stává se klerikální jejich při- činěním! To proto, že židé, bohati i chudí, nikdy s tak nevzdálili svých tradie, nikdy nebyli tak neznalí svých zákonů a svého jazyka, v němž zákony ty obsaženy, jako nyní, kdy, jak se zdá. úplně zapomenuli božského poslání, jež jim ná- leží, Jsou strážci musea, jehož poklady pohrdají Proč, nastojte, pošlapali svoji obdivuhodnou mí nulost? Proč se jim stalo jejich přikázání, tak jasné, tak bezpečné, nesnesitelným břemenem? Jest nepochopitelno, že židé, zapomenuvše na jediný důvod své existence, propůjčili se k tomu, že sloužili bezpráví a propůjčovali se utlačovatelům. Trest za to jest tak jistý pro každého prozíravého, že možno již nyní před vídati jeho způsob a vývoj. Jakmile si žid počestně pojistil chléb n zejtřek, sní toliko o tituloch, poetách, kadidlu zkrátka obětuje modlám. Autor cituje tu židov- ské přísloví:

Francie Německo

26 article

Každý Aron chee být baron, Každý Šmul chce být konsul. Není podlosti, jíž by nebyl schopen, aby dosáhl odznaků křesťanských. Domnívaje se že se povznáší, odvrací se od svého lidu, svých tradie, svých čistých mravů a opičí se toliko nemotorně po způsobech pohanů. Ruský žid, na- byv zámožnosti, má toliko jedinou starost, dá se pokřtít na pravoslaví z pouhé ješitnosti. Zbo- hatlý žid opouští svůj zákon, zotročuje pro svoje náruživosti svoje souvěrce, méně šťasiné. Tvoř si ochotné rabíny, jako byli světáětí abbéov XVIII. století. A chudý žid, bohužel, o nic nen lepší, ačkoli nemá ani omluvy jako katolík, jenž nezná Starého zákona a neví ani mnoho z No- vého. Ale prostý žid eti bibli v originále a zn svoji povinnost. Neboť nutor si zakládá velmi na svém nábo ženství a hrdě je vynáší proti křesťanství. Pravit „Bůh mi nikdy neukládal zákonů, jichž potv zení nenalezám každé chvíle v přírodě, jsou tal spravedlivy jako on sám, jenž je nemůže po- rušit... Není božské pravdy, jež by nebyla rovněž pravdou na zemi. Každý zákon musí na- lézt potvrzení na tomto světě. Poněvadž všechny světy jsou poslušny jediného zákona, je to, co jest pravdou na zemi, pravdou i na nejvzdále nější hvězdě . .. A kárá rozhorleně židy, vytýkajíci antisemi tism: „Nestydíte se, pronásledovati lidi, kteř nejsou stejné víry s vámi v době vědy, kdy nikd již nevěří v nic, kde atheismus vyrovnává

27 article

všechny pochyby?“ A takové řeči pronášejí židé, vyznavači pravého boha a odvažují se do- volávat se dobrodini atheismu? Pravi jim přímo. že doufají ve přispění současného skepticismu. prohnilé netečnosti, čehož důkazem jest, že v atheistickém zednářství zajímají první místa. Oní, synové boží, chtěli vočkovat křesťanům jed atheismu, aby si z něho vytvořili ochranné serum a chránili se jím. Ale při tom nepovážili, že může-li atheismus nahraditi nějaké nábožen- ství, že by mohl především nahradit náboženstv jejich, jež nejvíc ze všech zavrhuje barbarsko pudy. A mají při tom žalostnou smělost, oslavovat boha v synagoze a pak jej popírat a tupit ve svých léžích. Člověk spravedlivý uzná, že bid- nici tak poklesli trojnásob si zasloužili smrt. Autor polemisuje s tvrzením, že žid má zapotřebí hostitele a že jest v podstatě cizo- pasník. Ve skutečnosti prý žid, jako všechny by tosti, vyvíjí se dle svého okolí. Každý hledá s výživu nejbližší a nejsnáze dosažitelnou, žid tudíž má přirozeně svou výchovou smysl pro skutečnost. Křesťan vůbec, zejmena katolík, má lchkověrnos a touhu po „dryačnietví“ v nej- vyšší míře. Postavte tyto dva živly proti sobo a žid potřebuje se toliko shýbnout, aby žil v hojnosti.

Křesťan

28 article

Provedení návrhů dra. Herzla považuje z neuskutečnitelné z ohledů národohospodářských vzhledem k nechuti židů samých i k jejich viastnostem. Vykládá, že by odehod židů z Francie znamenal hospodářský převrat osud- nější, než bylo vypuzení Hlugenotů nebo emigra- ce v dobách první revoluce. Antisemilé strhii by pokřik, aby židé, než odejdou, vrátili část své kořisti. Pod nátlakem veřejného mínění byl by podán zákon o likvidaci, podán sněmovně a přijat zajistě jednohlasně všemi, kdož berou nyní subvence od židovských bank a viděli by, kterak jejich zpropitné se stěhuje do Palestiny. Roz- umí se, že by židovští kapitalisté učinili svoje opatření, jejich nemovitosti byly by stiženy hypo- tékami, jejich kapitály proměněny v dobré eheky a úvěrní listy. Zákon stihl by toliko židy nemajetné. Následkem toho vrhla by se zkla- maná lakota na chudé židy a řež byla by ne- zbytna. Poněvadž pak by nemohla být ukojena lakota všech, nastal by boj všech proti všem a všeobeená anarchie.

Herzl Roza Francie Palestina

29 article

Avšak sami židé jeví zcela zřejmou nechut proti stěhování do Palestiny. Praví-lí dr. Herzl, že stěhování národa neprovádí se mocí peněz, nýbrž pod vládou idey, čímž podle něho jest idea státu židovského, není to dávno idea, je to nanejvýš názor, či spíše sen. Ale žid nedá se nikdy nadchnout, ani pro ideu; jednáť pod po- pudem strachu, pocitu sobeckého, anebo pod vlivem židovské víry, jež ostatně, abychom mlu- vili určitě, není vlastně víra, nýbrž jistota prak- tická a konkretni, souhrn pravd, jež se daji snadno každé ehvíle kontrolovat, neomylná ruko- věť dokonalého stěstí na zemi.“ Židé nemají ani nebe, ani pekla — pouhou nesmrtelnost. Mojžiš se pečlivě vystříhal, podati nějaký obraz zúsvětí, aby z předu učinil přítrž živnostem, jež by byly z toho povstaly. Nemají ani očistce, ani ďábla. není pro ně nijakého úvěru, vše jest splatno tak- řka holovými, na zemi, před smrti anebo smrtl.

doktor Herzl Mojžiš Palestina

30 article

Bezpečnost jejich života a života čtyř pokolení jejich potomků jsou toho zárukou. Dobré skutky jejich nepočitají se v nebi, ale tisícerá pokolení budou z nich míti zisk. Kdyby byl Mojžiš měl nešťastný nápad, na- bízeti svému lidu toliko náhrady v nebi, byli by ho židé zavřeli jako blázna. Židé neznají mezi- planetárních kontokorentů. U nich to jde z ručky do ručky, jako v přírodě, kde půda nikdy ne- poskytla úrody na slib vlály. Mimo to jsou židé národ nejnediseiplinovanější, nejindividua- lističtější, nejméně ovládatelný, jaký si jen lze pomyslit. Nikdy by nebyli opustili Egypt, kdyby jim byl Mojžíš pověděl, že se tak děje navždy. Aby se odhodlali ku pouti do země Kanaan, mu- sil jim nejprvé předložit ukázky plodin této země a žádný rozumný žid nebyl by tehdaž váhal, prodati svůj přišti podil na zaslibené zemi. Kdyby boží hrob na místě Kristův byl býval Mojžišův, žádný rabin nebo poustevnik na světě nebyl by dovedl rozplamenit pro svůj podnik ani tucet židů; z čehož ostatně aufor své souvěrce nikterak nekárá.

Mojžiš Kanaan Kristův Mojžišův Egypt

31 title

Zid jest intellizence obdivuhodně vyrovnané.