1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přod pláeí sn
v Praze v zdminislraai
na měsí
za čtvrt leta
s dvojí čonkškoe
na měsle
na čtnit lsts. . . -
ve úlialkách
na měsíe
Pošton:
ns měst
Praha
5
article
7 Knon
2K 90n
kei
6
article
Ba čtvrt leta . . .
s dvojí záisilkou
nk čtrrt leke
7
article
Novinky z Balkánu.
Novinky z Balkánu.
Není radno pro zápletky rusko-japonské na
dalekém Východě zapominati na zmatky na Bal-
káně a pro nesnáze ve vnitřní politice a v po-
měru k Uhrám pouštěti s mysli účinek události
balkánských na zahraničnou politiku soustáti
rakousko-uherského. Dohoda rakousko-ruskáa
úmluva mürzstegská o provedení oprav v Make-
donii jest pouze jednou stránkou politiky této,
předpokládá zachování tak zvaného „posavad-
ního stavu“, ale nikdo si netají, že mohou za
nedlouho nadejíti „tam dole“ události, jež re-
formní záměry a snahy rakousko-uherské před-
stihnou. Nic nás v tom ohledu nesmí mástí, že
oba nejbližší interessenti mezi velmocemi jednají
jako „zástupei“ evropského koncertu, „v sou-
hlase“ se všemi ostatními. Vždyť zejmena
z Anglie bylo nejednou oznámeno, že tak zvané
západní velmoci pouze vyčkávají, jak se osvědčí
reformní program akce rakousko-ruské, a že ze-
jmena Anglie ve vhodném okamžiku vystoupo
s opravním programem vlastním, s programem
pronikavějším.
Okamžik ten nadejíti může buď tím, že
z jara vzplanou nové bouře v Turecku, anebo ž
se podaří Anglii veštvati Japonsko do války
s Ruskem a upoutati takto ještě více jeho síly
na dalekém Východě. Ten i onen případ postavil
by i oba mandatáry evropské, Rakousko- Uhersko
a Rusko, před novou situaci, na niž by posa-
vadní společná jejich reformní akce nestačila.
Balkán
Bala
Uhry
Anglie
Turecko
Japonsko
Rusko
RakouskoUhersko
8
article
Ba není též vyloučeno, že složité zápletky na
dálném Východě, již tím, že se protáhnou
potrvají dobu delší, třeba nedospěly ke zjevné
válce, vyžadovati budou na Rusku takového ná-
kladného soustřeďování a vydržování velikých
branných sil ve východní Asii, že účinek toho
bude rovnati se pro Rusko — válce skutečně
vedené.
S těmito předpoklady počítá se nejen
v Anglii, ale bezpochyby i jinde a blíže. Již tyto
dny jsme upozornili na záhřebský hlas, jenžse
vyskytl se strany, ve Vídni dobře zapsané, a hla
tento bez obalu radil, aby Rakousko-Uhersko za-
bralo definitivně země okupované, Bosnu a Her
zegovinu, a nedbalo své dohody s Ruskem o zu
chování statu quo na Balkáně.
Rovněž jsme již zaznamenali podobné pode
zřelé projevy, jež z pramene vídeňskéhose
ozvaly v zahraničných časopisech německých.
dálný východ
Rusko
Asie
Anglie
Vídeň
RakouskoUhersko
Bosna
Balkán
9
article
Není to zajisté pouhou náhodou, že v zápět
na to ozvala se i v peštských listech rada, aby
Rakousko-Uhersko použilo nynějších záplelel
na dalekém Východě. Dotýčný maďarský rádee
suzuje takto. Otázka korejská a mandžursk
jsou otázky povahy hospodářské, v nichž vedle
přímých soupeřů — Ruska a Japonska — snaži
se zájmy své zabezpečiti i velmoci evropské
Spojené státy severoamerické, a proto možno
předpokládati, že na konec se dospěje ke vzá-
jemnému souhlasu. Rakousko-Uhersko jest vý-
minečně v onom šťastném položení, že zápletky
ony přímo se ho nedotýkají. Nám to může býti
lhostejno, pokračuje uherský rádce, uskuteční-i
se tam politika „otevřených dveří“ čili nic, naše
obchodní zájmy jsou tam tak nepatrné, že pro
ně stačí klíčová dírka, i když dvéře zůstanou za-
vřeny. Ale proto nejsou ony spory pro Rakousko-
Uhersko — bez vlivu. My jsme za nich dospěli
k dohodě s Ruskem, i k reformni akci na Bal-
káně, čímž se předešlo případnému nebezpeč
války; tato politika byla pro onu dobu souhlasná
s našimi zájmy. Ale nadále musíme se chopiti
každé příležitosti, abychom urychlili rozvoj
národů balkánských, protože takto vzniknou
nové překážky politice ruské na Balkáně. V na-
šem zájmu tedy spočivá, abychom rozvoj na
RakouskoUhersko
Rusko
Japonsko
spojený stát
Rakousko
Uhersko
Bala
Balkán
10
article
Balkáně urychlili, dokud Rusko ve východní
Asii převahu svou neupevní, což se stane dříve
či později. Rovněž musíme, pokud možno, při-
spěti k tomu, aby odstranění protiv ve východní
Asii nadešlo co nejpozději, abychom pro sv
úkoly na Balkáně získali více
č a su.
Srovnáme-li tyto trojí hlasy o rakousko-
uherské politice balkánské, seznáme, že určité
její úkoly kvapi, že nedopouštějí ztráty času
a velikého otálení dle známého pravidla, že že-
lezo se má kouti, dokud je žhavé.
Vizme nyní, jak to vypadá na Balkáně. Tak
zvaný postup akce reformní zůstavme o sobě
vždyť dosud není ještě ani podepsána smlouva
s osobou, pro akci reformní velmi důležitou.
vrchním velitelem a organisátorem čelnictva, ital-
ským generálem de Giorgi, rozeným Albáncem
Počneme s Bulharskem; odtud se oznamuje, že
při dvoře knížecím právě o Nový rok pravo-
slavný nastaly veliké změny propuštěním všeho
dvorského personálu; vzpomeňme, že nedávno
odešla opposice bulharská ze sobrání, že zápas
domácích stran dostoupil nebývalé prudkosti,
shledáme, že není vyloučena možnost překva-
pení, či urychlení událostí v Bulharsku
ubychom mluvili slovy peštského politika. An
nezmiňujeme se podrobněji o tom, že od dels
doby mešká v Bulharsku plukovník Benderev
proslulý svými zásluhami o vítězství slivnick
a svým účastenstvím při odstranění knížete
Battenberga z knížecího stolce bulharského
jehož nynější poslání zůstává stále zahaleno ta
jemnou rouškou.
Giorgi
Albánec
Battenberg
Balkán
Rusko
Asie
Bulharsko
11
article
V Bělehradě trvá dosud neoslabený odpo
diplomacie proti vlivu účastníků posledního
krvavého převratu při dvoře a ve vojsku srb
ském, odpor tento přiostřil se v okázalou dvo-
jitou demonstraci — odjezdem zahraničných
zástupců z Bělehradu, a neméně okázalou jízdou
krále do Topoly, kdež předkové jeho zahájili boj
za osvobození Srbů ze jha tureckého a nadšené
jeho uvitání obyvatelstvem při návratu do Běle-
hradu. Jak dlouho to může trvati než z tohoto
napjetí vyvinou se případy ještě vážnější než
byly okázalosti o pravoslavném Novém roce
v Bělehradě a v Topole inscenované? Ba, ne-
jsou-liž okázalosti ty samy sebou již dokladem
— urychleného vývoje věcí balkánských?
Nejzajímavější pro nás novinky z Balkánu
ponechali jsme si na konec.
Týkají se jednak nového vzplanuti odporu
mezi Albánci, jednak stavby dráh, územím Al-
bánci ohrožovaným, na nichž Rakousko-Uhersku
velice záleží. Tyto dny vydal předseda albánské
ligy italské — v jižní Italii žije asi 100.000 Al-
bánců — program, v němž ohlašuje, že Albáne
chtějí se domáhati zřízení „veliké Albanie“a
jsou ochotni uznati jakýsi protektorát Italie nad
sebou, když Italie se spokojí u nich pouhým
hospodářskými prospěchy a bude šetřiti zvláštní
rezvoj národa albánského. Jak daleko pokročily
připravy Albánců, tomu nasvědčuje sarajev-
ská zpráva, že 4000 Albánců obsadili silnici
mezi Skadrem a Prizrenem, aby protestovali —
proti reformám. V Cařihradě sice ani vláda, ani
vyslanci nevědí, je-li tato zpráva pravdivá, ale
Srba
Albánec
Al
Albán
Italia
Bělehrad
Topol
Balkán
Rakousko
Uhersko
Albánie
Cařihrad
Bělahrad
Al
12
article
za to se oznamuje z Terstu, že ministru zahra-
ničných záležitostí hr. Goluchowskému se po-
dařilo dosíci na vládě turecké povolení stavby
různých dráh v tureckém území, mezi nimiž je
zejmena i dokončení stavby dráhy ze Sarajeva
na Soluň k moři Egejskému, a příčné dráhy od
přístavu albánského Valony (Avlony) ke dráze
soluňské, čímž by se značně urychlila doprava
zboží z Terstu do Soluně. Úspěch hr. Goluchow-
ského zjedná takto Rakousku nejen přístu
k moři Egejskému, ale i hospodářskou převahu
v oné části Makedonie a Albanie, jakmile dráhy
tyto budou vystavěny. Stavba jejich vůči smý-
šlení Albánců ovšem bude vyžadovati náležité
ochrany brannou mocí. Potvrdí-li se zvěstio
tomto novém úspěchu rakousko-uherské politiky
zahraničné, není pochybnosti, že započne se
stavbou dráhy na Soluň co nejdříve, jakmile kli-
matické poměry to dovolí. Postup stavby této
bude zajisté sledován s velikou pozorností, jak
význam její vyžaduje.
Pan Schücker a pan Prade.
Liberečtí dioskurové dr. Karel Schü-
cker a J. Prade uspořádali v úterý večen
ve svém působišti valnou schůzi, aby se svými
p. t. volči vyřidili celoroční účet. Kdybychom
třeba lupou v ruce a vedle toho nejostřejšími
reagenciemi namáhali se rozpoznat v jejich ve-
řejné činnosti nějakou větší zásluhu o věc lidu
státu neb země, marně bylo by naše úsili. Však
německé voličstvo není tak rigorosní, tak přísné
ono spokojí se namnoze i »dobrou vůli a po
etivou snahou«. Proto bylo všechno to, co pro-
nesl Castor zrovna s takovým nadšením přijato.
jako to, co řekl Pollux.
Goluchowský
Valon
Albánec
Schücker
Prade
doktor
Karel Schü
Castor
Pollux
Terst
Sarajevo
Soluň
Rakousko
Makedonie
Albánie
Avlon
13
article
Pan Prade je bez odporu zajímavějším než
dr. Sehücker, třeba že byl týž advokátem a
onen pouze vyšším assekuračním úřadníkem. Však
advokál také cití, že by to byla ostuda, kdyby
se dal zastínit pouhým agentem a proto se na
máhal seč mohl, aby se udržel nad vodou
zachytil tu i tam lichotivou poznámku: Te
mu jich nasypal!
Tanulo mu na mysli patrně přísloví ně
mecké, že interessantní má býti řečník všude
kde ho kdo chopí. A proto spustí hned z předu
»Mnozí poslanci odpovídají na otázku, jak
dlouho bude trvati německá obstrukce na sněmu,
že tak dlouho, jak dlouho česká obstrukce
trvati bude na říšské radě.«
Prade
doktor
Sehücker
14
article
Ja — dr. Schücker — ale pravím: »Ne
ustaneme obstruovati dříve, dokud nebude pro
vedeno v Čechách národnostní ohraničení okre
sův a rozdělení správy veřejné tak, aby Němcůn
dostala se čásť místodržitelstva, pak zvláštní ředi
telstvo finanční, poštovní a aspoň dvě dopravn
ředitelstva železniční. Potom aby zřízena byla kraj
ská zastupitelstva s krajskými úřady, která by
od sněmu přijala velkou čásť agendy. Teprve
potom prý se Němci domohou toho, aby v jejich
krajích působili jen němečtí úřadnici a aby po
platků a přirážek zemských, které prý Něme
platí obnosem 60 procent, bylo užito na pro
spěch německého kraje a německého obyvatel
stva.« Tak se vyslovil pan dr. Schücker, tente
německo nacionální Marrat, který před patnáct
léty byl německo nacionálním tiskem dopaden in
flagranti při zradě: při tom totiž, jak velel služce
ve své domácnosti po česku, aby mu vycídila
boty. Jest smutné nyní podívání na ně, jak do
té doby, co jim pan prof. dr. Wieser vypočilal,
mnoho-li — neplati, neboť již nyní, kdy do
podrobna výpočty tohoto dobrého muže nemohly
býti zkoušeny, bylo zjištěno, že cifry jeho jsou
skrz na skrz falešně. Rozdělení dle okresů? Proč
ne. Nebudeme se mu vzpírati nikde, však musí
býti především skutečným přáním obyvatelstva
a potom musejí tu býti závažné příčiny pro o
loučení na jedné a pro spojení na druhé straně
doktor
Schücker
Němec
Marrat
profesor
Wieser
Čechy
15
article
Z českých lidí po nějakém místě v německém
kraji nikdo netouží, naopak, jsme obrněni pev
ným přesvědčením, že nás z českých úřad
níků ani jediný nebude desavou
ovati, prohlásíme-li tuto jedno
pro vždy a určitě, že nikdo z nich
— aniž by ovšem jakkoli zadati chtěl svému
právu postupnosti — po nějakém m íst
v německém kraji netouží, nýbrž že
Čech právě tak jako Němec vždy šťastnějším
se cítiti bude mezi svými. Ale odstrkovati
v pořadi nezpůsobilými a mladšími německými
kandidáty nahražovati se Čech nedá. Také by-
chom nebyli proti zřízení tak zvaných krajských
instancí autonomních i zeměpanských, kdyby
o to šlo, uleviti, pokud jde o menší agendu,
sněmům, však aby zřízením takovýchto krajů
byla země zdepartementována a upravena pro
snadnější centralisaci a tím též pro snadnější
poněmčení, na taková krajská zastupitelstva, tím
méně pak na takové krajské úřady, nepřistou-
píme nikdy, snaze té budeme vzdorovati tk
dlouho, dokud v nás bude stopa síly. Tím byl
bychom s panem Schückrem hotovi.
Druhým byl pan Prade. Praktický tento
muž, jenž stát chce ponechati svému osudu.
za to ale všechnu péči věnovati svému národu.
Němec
Čo
Schückr
Prade
Čechy
16
article
prohlásil, že, dojde-li opět k nějakým smiřova-
cím konfereneím, on sice se jich zúčastní, že
však víra jeho ve zdar těchto konferencí jest
pranepatrnou. Němci měli prý by se jich vůbee
jen v tom připadě zúčastniti, slibi li jim dr.
Körber, že nezdaří-li se, provede — pokud to
v jeho moci — rozdělení země na vlastní vrub
Totiž, aby zřídil »aspoň« zvláštní německé
místodržitelství, zvláštní vrchní soud, finančnía
železniční ředitelství a to všechno bez ohledu
na nás. Z našeho vlastnictví, z naší země má
to vykrojiti a presentovati Němeům. A to pouze
za slib, aby se zúčastnili konferencí. Ja k by
asi vypadati muila německá ko-
řisť, z nich odnesená, kdyby se kon-
ference mimoděk zdařily? Co by asi
nám zůstalo? A pan Prade přetrumfnoutise
nedá. Třeba prý, aby Němci revidovali svůj
program, nepůjde-li to jinak, pak ovšem ze
všech sil o to zasaditi se musejí, aby zřízena
byla z německých částí Čech zvláštní »německá
provincie«.
Němec
Körber
Prade
Čechy
17
article
Pokud jde o Grabmayerovu reformu jednacího
řádu, má pan Prade za to, že by na utlumení
obstrukce nestačila, za to ale dala prý by se
zlomit velmi dobře, kdyby na křesle předsedově
seděl energický muž, jakým byl Chlumecký,
kdyby zavedeny byly opět večerní schůze. Ro
vněž ničeho by se nedokázalo zavedením vše-
obecného volebního práva, za to by se Rakousku
posloužilo, kdyby vyhozeny byly váe-
chny historicko politické indivi-
duality na smetí a kdyby Rakousko
se rozdělilo bez ohledu na jeh
státoprávní minulost na národ-
nostní autonomní obvody. Tot se vi,
že by při tom musila býti uznána povýšenost
Němců nad všechny ostatní národy
a že by jednotliví národové povinni byli starat
se o své vzdělání a o své vzdělávací prostředky
sami. Výborně! To by tak byl nejvhodnější
prostředek na uspokojení rakouských národův
k doeílení pokoje a míru v této zemi. Nebožtik
Krafft-Ebing pravil v jedné ze svých přednášek,
že bláznů, skrytých, již nemají ani poněti o svém
stavu, naopak, již eíti se býti při samém vrcholu
moudrosti a blízci bohu, je nejvíce mezi poli
tiky. Pan Prade je jedním z těchto zajímavýeh
psychopatických zjevů, již zasluhují politování
Polemisovati s ním bylo by také jen bláznovstvím
Prade
Chlumecký
Němec
Ebing
bůh
Rakousko
Nebožtik Krafft
18
article
Delegace.
Delegace.
Z Víduě, 15. ledna.
(Telefonogram »Národních Listů«.)
Delegace jsou tentokráte dlouhé, ale dlužno
říci, že nejsou zdlouhavé. Také dnešní schůze
stala se zajímavou řečmi dra. Stránského a dra
Kramáře, jakož i novým výkladem ministra vo-
jenství Pilreicha. Zejtra vzhledem na dvorský
ples zasedati bude rozpočtový výbor jenomo
g11. do 1. hod. odpolední, v pondělí sejde s
teprve odpoledne.
Z Vídně, 15. ledna. (C.- B.)
Rozpočtový výbor rakouský zaháji
podrobnou debalu o řádném rozpočtu mini
sterstva vojenství.
Del. dr. Slránský: Jest pochopitelno, že reser-
vštní rozkaz ministerstva vojenství postaven byl de
popředí rozpravy. Z tohoto výnosu čerpáme důk azu
že vojenská správa poprvé dala se cestou jedino
správnou a že tato cesta měla býti nastoupena již
dávno. Bylo by se ušetřilo mnohých zápasů
armádu, kdyby se šetřilo obsahu loboto rozkaz
Chováme pouze obavu, že výnos ten, jako četně jiné
výnosy a reserváty, zůstane pouze na papíře a že
jednotlivými komandy nebude proveden. Z tohoto
výnosu vane zcela jiný duch, jehož dobré účinky
pro armádu nastati mohou teprve tehdy, bude li tak
skutečně proveden a vykonáván. Šetřením tohoto vý-
nosu možno podniknouti boj proti separálním sna-
hám mnohem vydalněji, nežli státním základním
zákonem. Tento jest prázdným slovem, kterým prol
živoucí vůli celého sebevědomého národa nepoříd
se nic. K tomu přistupuje ještě okolnost, že nemů-
žeme zhostiti se pocitu, že pání, kteří proti Maďarům
staví základní zákony a výsady koruny, činí tak je
dině z té příčiny, že chlějí prospěti stále jen sna-
hám po poněmčení státu. Vyzývám pány, aby náu
upřímně a nepokrytě řekli, zdali by praerogativy
koruny hájili také v tom případě, kdyby koruna roz-
hodla se zavésti jednotnou velíci a služebnou ře
Stránský
Del
doktor
Slránský
Maďar
Vídeň
19
article
maďarskou. Tato možnost není naprosto nepří-
pustnou. Při ustavičných bojích Němců o německou
nadvládu v této polovině řiše, jest tato tak sesla
bena, že těžiště celé říše přeloženo jest do Peštia
není tudíž nikterak vyloučeno, že koruna by mohla
zavésti jednotnou sice, ale maďarskou velící a slu
žebnou řeč. V tomto případě by pání na německ
levici zajisté mluvili s menším respektem o čl. V. sl
z. z. Trvám tudíž na tom, aby reservátní rozkaz vy-
konáván byl co nejpřísněji a v pěstování a respek-
tování jednotlivých národních řečí v armádě hledár
byl mnohem vydatnější prostředek proti útokům
kterým vydána jest jednota armády, nežli v mrtvém
státním základním zákoně Musím tedy na ministra
vojenství vznésti nejdůtklivější žádost, aby co nej
pečlivěji hledělo se k tomu, by důstojníci v plucích,
ve kterých jest ještě ten starý duch, tento výnos c
nejzevrubněji vykonávali.
Němec
20
article
Del. dr. Kramál žádá ministra vojenství, by př
vykonávám reservátního rozkazu a při sledování cíle
který si sám položil, totiž při pěstování plukovní řeči
která, podle názoru ministrova, jest potřebna pro ar-
mádu a také pro její poměr k jednotlivým národ-
nostem, nedbal nikterak napomenutí dra. Pergelta
a byl po té stránce opatrným. Zejmena ve příčině
vyučování plukovní řeči ve vyučovacích ústavech
musíme žádati ministra, aby setrval na původním
úmyslu, připustiti totiž, aby jednotlivé vojenské před-
měty přednášely se jazykem plukovním. Neboť se
stanoviska paedagogického jest zajisté lépe, by před-
náška se děla jazykem žákovým, nežli aby se tak dělo
pouhou konversaci. Tato methoda se osvědčila na př.
v orientální akademi, kdež jednotlivé předměty před-
nášejí se jazykem francouzským. Ve příčině rozhod-
nutí, že neznalost jazyka německého není překážkou
k nabytí hodnosti poddůstojnické, musí býti konsta-
teváno, že právě toto opatření pozdraveno bylo ne-
německými národy s největším povděkem. Prosím
tedy, by reservátní rozkaz byl vykonáván v celém
rozsahu a aby při provádění jeho nenabyla zase
vrchu úzkoprsost a strach. Čím více nový duch ar-
mádní správy vniká do armády samy, čím více tak
obyvatelstvo pocítí, že armáda konečně má býti nová.
Del
doktor
Kramál
21
article
tím lepší bude poměr obyvatelstva k armádě. A že
tím získá jen armáda, o tom netřeba vyslovovati
nižádné pochyby-
Ministr Pitroich obrací se především proti myl-
nému pojímání svého výkladu v Uhrách a praví: Již
uherský ministerský předseda, jenž zná mé úmysly.
v poslanecké sněmovně záležitost správně objasnil
zejmena řekl, že vyložil jsem aktuální olázky armádní
jen se stanoviska vojenského a zajisté nenapadlo mi
dolknouti se nebo zkracovati státoprávní postavení
Uher a maďarskou státní řeč. Aby zabránil poku
možná nedorozumění, které hraje od drahné doby
značnou roli, pokládá za potřebné vytknouti ještě
jednou své stanovisko ve výboru. Rozumí se samo
sebou, že u ministra vojenství mohou rozhodovat jen
platné zákony vyrovňací. Cituje XII. uherský zákon
z roku 1867. Vychází z něho zcela zřetelně na jevo
stanovisko, jež společný ministr musí zaujímati. Má
zejmena šetřit a zachovávat jednak státoprávní a
vnitřní administrativnou samostatnost Uher a jejich
vedlejších zemí, jednak životní podmínky bezpečnosti
a dalšího trvání mocnářství. Třeba že jednotlivým vý-
razům ve výkladu v různých řečech lze podkládati
různý význam, přece to nesmí býti důvodem, aby
úmysly ministrovy byly podezřívány a spolu tím
jednotlivá místa z jeho řeči vytrhována a na něho
žalováno. Odmítá toto počínání, neboť jeho úmysly
jsou zcela čisté a pochivé.
Pitroich
Uhry
22
article
Na Tollingerův dolaz po připouštění aspirantů pr
kadetní školy odpovídá, že loni hlásilo se dokonce
o 500 uchazečů víc, než bylo místa a z těch, kdo
obstáli při přijímací zkoušce, nemohlo býti přijato
ještě 98 pro nedostatek místa. Přípravky pro žáky
kadetních škol jsou rovněž plny. Na Derschattův
dotaz po vojenském trestním řádu odpovídá, že o
nastoupení svého úřadu snaží se neustále, aby tato
otázka byla co nejdříve rozřešena. Konstatuje s po-
vděkem, že ostatní kompetentní činitelé, také uhersk
vláda, usilují o brzké vyřízení záležitosti.
Titule 1. až 17. se schvalují a nastává poledn
přestávka.
Tollingerův
23
article
Při položce »Ústřední správ a« delegát
Psrgelt vytkl své postavení k vojenským ústupkům
a prospěch Maďarů, odvolávaje se na ustanoven
zákl, stát. zákona o výkonu vládní a exekuční moci
Změna ústavních ustanovení v Uhrách nemůže mí
praktického účinku, dokud také v Rakousku zákor
o společných záležitostech nebude podobně změněn
Uskuteční-li se maďarské snahy praklicky, musíse
revidovaťi příspěvek na společnou armádu. Ministrovy
vývody o historickém vývoji úkolů a cílů společného
vojska přijaty výborem s úplným souhlasem. Doufá
že jiným národnostem nepovolí se více, než co jim
bylo propuštěno nebo slíbeno. Je povděčen, že mi-
nistr uznal nutnost němčiny jako služební a velie
řeči ve společné armádě, ale nepochopuje, jak může
se státi poddůstojníkem, kdo neumí německy. Troufa
že vzájemné transferování k uherským a rakouským
plukům omezuje se na nejnutnější případy. Reser
vátní rozkaz o plukovní řečí je velikou ocholou
k neněmeckým národnostem v Rakousku. Bude hla
sovati pro rozpočet v naději, že ministr nepřestou
vytčenou mez při provádění svého programu. Naprot
českým delegátům snažil se dokázati, že neznalos
služební a velicí němčiny mezi poddůstojníky ve ve
liké vojně může býti nebezpečna jednotě a pokroko
vosti vojska.
Psrgelt
Maďar
Uhry
Rakousko
24
article
Také zřízení národních sborův armádních byl
by prý na újmu také vnitřní jednotě státu a jeho
mocnému postavení na venek. Přimlouvá se za o
stranění dvojích jmen na mapách hlavního štábu —
budou prý čitelnější?
Del. dr. Derschatla vyhražuje si pojednati o zl
pšení platů vojenských pensistů, vdov a sirotků, a
přijde na řadu jeho návrh, podaný v plenu, ale vy-
boru dosud nepřikázaný.
Del. ryt. D. Abrahamowicz děkoval vojen
ské správě a intendanci, že vyhověly opětným žádo
stem, zejmena zemědělských kruhů a kupují od nic
aspoň něco ovsa a žita.
Del. dr. Stránský v zájmu živnostnictva, zvláš
obuvnických společenstev, odůvodnil odborové reso
luce, tro faje, že vojenská správa bude podporovati
živnostnické dodávky. Plá se ministra, proč byl
uloženo zvláštní komisi sluidovati dělovou otázkul
Del. dr. Sylvesler jměnem posl. Beuerla žádá, by
se v Enži zřídila kadetka.
Del. Popowski jednal o pevnostních reversec
Ivovských, žádal, by byly zrušeny a tamní prachárn
přeložena za Lvov.
Del. Tollingor horlil proli soubojům a litoval,ž
ministerstvo vojenství nevyjádřilo se dosud o stano
vách protisoubojové ligy, jež mu byly předloženy ně
kolik měsíců před ustavením se spolku. Čekalo s
schválně s uveřejněním výnosů, až parlamenty schvál
rozmnožený kontingent, u vědomi, že výnos učiní
špatný dojem.
Del
doktor
Derschatl
D Abrahamowicz
Stránský
Sylvesler
Enže
Lvov
25
article
Ministr Pitreich prohlašuje za bezpodstatné obavy
delegáta dra. Stránského o provedení jazykového vý
nosu, poznamenávaje, že neznalost němčiny nebyla
na závadu, aby hodní a schopní vojáci stali se po
důstojníky. Poddůstojníci déle sloužící mají arci po
někud znáti velicí a služební řeč a vynasnažují se
také, aby si ji osvojili. Naproti delegátu Tollingrov
popírá, že by se byl výnos v záležitosti souboje
schválně zadržel, až bude branná předloha projednána
Del. Pergelt vyžaduje si zprávy o dodávká
mouky, neboť rakouští mlynáři stěžují si, že jso
naproti uherským zkracování.
Odb. chef Röckenzaun dokazuje, Le vojsko ciz
mouky na chléb nepotřebuje, vojenská správa dáv
si sama mlýti. Na suchary není mnoho třeba a čeho
třeba, o to postarají se okresní intendance veřejnou
konkurencí
Del. Tollinger přimlouvá se za koupi u produ
centů. Plá se ministra po opatřeních, jež stalas
pro nešlěstí o bíleckých manévrech.
Del. hr. Kotiulinsky pojednal o zemědělských
dodávkách, přimlouvaje se za pelici ústředního spolku
zemědělských společenstev.
Odb. ref. Röckenzaun odvolává se na příslušné
své vývody v odboru, že vojenská správa uznáv
interes zemědělství na přímých dodávkách a dovo
zuje, že třetina koupí je z ruky a jsou nejlepší
Vojenská správa by ráda prováděla zásobování
mužstva ve větším rozsahu ve své režii.
Stránský
Tollinger
Del
26
article
Bylo by nejlacinější. Jenže by se musil rozmno
žiti počet branců zásobárenských a intendančních
důstojníků a j. Zkoušky s krmením koní melasou
se provedly, ale jsou nesnáze pro případ mobilisace
kdy se musí přejíti náhle ke krmení ovsem. Víno
může se dávati vojsku jen na přilepšenou, obecn
jeho zavedení by mnoho stálo. V příčině resoluce
dra Stránského odvolává se na své prohlášení v od-
boru; při obnovování smluv bude se dbát, aby do-
davatelská družstva ve svých závodech zaměstná
vala hojněji živnostenské dělnictvo. Proto doporu-
čuje změnu resoluce ve smyslu svých vývodů. Př
rozvrhování vojenských potřeb na obě polovice říše
šetřilo se kvoty vždy dle možnosti, všude a ve všem
vyhověti nelze. Kaiserova resoluce o vyrovnávání
dodávek odporuje někdejší resoluci uherské delegace
pročež vojenská správa navrhuje její změnu tak, aby
se odpor odstranil.
Konečně schválen řádný vojenský rozpoče
i resoluce odboru pro voje nské dodávky s různým
změnami, jež vládní zástupce požadoval.
Výbor přijal také resoluci del. dr. Stránského,
jíž ministerstvo vojenství vyzývá se, aby dohodlo s
s ministerstvem orby o soustavnou podporu chovu
koňstva v zájmu hospodářském i vojenském, zejmena
aby kupovalo těžké koně dělostřelecké ze zemí ra-
kouských a proto zřídilo samostatné odvodní komise
jimž by se určily dni předváděti koně způsobilo
k vojenské službě.
Přiští sehůze bude z ejtra
V drobném prodcji
ranní čí-lo o sobě . .
odpelední
.. . . na 2
Ve flialkách na venkově
ranní čátlo. . . . . .
sdpolední
Inserá t,
plati ze hotové sspře
Přečplaceni a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č.s.
Tasa nacházejí se též rrdakee
tlskársa n eapečice „Národních Listá“
Eukopisy so novraosji
Stránský
Kaiserův
doktor
národní Listat
27
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. ledna. („Rokování smi-
řovací“.) Krakovský „Czas“ opravuje ve
svém dnešním vídeňském dopise zprávu, že se
o smír česko-německý „rokuje“, ale trvá na tom,
že „důvěrné porady se dějí, že se jich účastní
osoby vynikající a průběh porad že jest takový,
že kompromis není vyloučen.“ V další části do-
pisu, jehož účelem jest přiměti českou delegaci
k odstavení obstrukce, vykládá se, že Čechové
místo „formálného“ uznání úřadní češtiny mohou
dostati náhradu na jiných stranách, na př.
v lepším vypravení české university a techniky
v Praze atd. Německé obstrukce na zemském
sněmě českém, jehož dělnosti se dovolávají
zvláště české kraje, postižené loni živelními po-
hromami, možno prý se zbaviti jedině odstave-
ním české obstrukce na říšské radě.
O různých těch slibech a možných ústup
cích vyslovuje se dnes „Glos Narodu“, jenž
v domnělých, „Czasem“ hájených vládních ná
vrzích spatřuje nový důkaz, že nikdo z rozhodu-
jících činitelů ve státě nemá odvahy, aby sklonil
Němce k jakýmkoliv, i sebe menším ústupkům
„Kdyby tedy — pravi dále — Čechové nyní ka-
pitulovali, neobdrževše zadostučinění za zru
šení jazykových nařízení, bylo by to dovršen
triumfu německého, započatého svržením hr.
Čecho
Glos Naroda
Němec
Praha
28
article
Badena r. 1897. Taková náhrada za německou
obstrukci měla by jen ten následek, že by Něme
ještě více zhrdli a požadavky jejich staly by se
ještě smělejšími, zvláště pokud se týče něm-
činy jako jazyka státního... Teprve, kdyby se
změnou jednacího řádu znemožnila i německá
obstrukce a mohla se ustaviti opět sněmovní vět-
šina, třebas i bez Němců, mohli by i Čechové
upustiti od obstrukce třebas bez velkých ústupků.
Ale změny jednacího řádu Němci si nepřejía
proto nelze se diviti, že ani Čechové nehodlají
upustiti od obstrukce.
V Praze, 15. ledna. (Hr. Žerotín od-
stoupí?) „Pozoru“ sděluje se z Brna, že v po-
litické správě Moravy v brzku nastati změna.
Ujišťuje se prý co nejurčitěji, že místodržitel
hr. Žerotín hodlá odstoupiti. O příčinách toholo
jeho úmyslu se proslýchá, že vzhledem na váž-
nost situace nynější a na důležité otázky časové,
jichž řešení nyní nastává — mezi jiným akce
vyrovnací, zřízení universit — nepokládá se za
pravou osobnost, která by byla s to, při projed-
návání otázek těch hráti vynikající roli, jakážtu
připadne politickému správci země.
Nout
Němec
Čecho
Praha
Hradec
Žerotín
Brno
Morava
29
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 15. ledna.
Nezdar anglické výpravy do Tibetu
Berlínský »National-Zeitung« zaznamenává
zprávy, dle nichž anglická výprava do Tibelu
»shroutila se« již 5. t. m. od tibetské hranice.
Situace její jest nepochybně velice žalostná, nebot
delajlame vrátil prostě místokráli listy jeho, což
nebyl by učinil, kdyby byl se měl něčeho od
výpravy obávati. Praví se také, že ruští důstoj-
níci jsou v Lasse, čímž delajlame cítí se tím
více posílen.
Ještě k otázce změny uniforem v Německu.
V Berlíně proslýchá se, že přednosta vojen-
ského kabinetu Viléma II. hr. Hülsen- Häselen
odstoupí a uvádí se to v souvislost s otázkou
změny uniforem, od kteréž vojenské kruhy na-
mnoze již — následkem odporu veřejného míněn
— upustily. Nástupcem Hülsenovým jmenuje
velitel gdánských husarů tělesné gardy
Vilém II
Hülsenův
Praha
Tibet
Německo
Berlín
30
article
Z malé posádky ...
Z malé posádky ...
Po soubojích v posádce perenské v Sasku.
včera sdělených, následovaly zatím ještě dva.
Oklamaný manžel, nadporučík, poslal manželku
jejímu otci, váženému lékaři v Pernu. Ministe
vojenství nařídil přísné vyšetřování. Vojenský
soud v Drážďanech bude se též zabývati zále-
žitosti touto, kterouž jsme byli včera již zde
vylíčili a jež tvoří tak výmluvný pendant k Bi-
sově románu.
Ve příčině dalších těchto dvou soubojů do-
dává se, že také ony skončily zranéním vy-
zvaných, kteří nyní leží v nemocnici.
Sasko
Drážďany
31
article
K vypovězení Elsasana Delsora z Francie.
Vláda Combesova dle všeho bojí se zod-
povídati se parlamentu francouzskému za tento
akt svůj, jímž se byla tolik německé v řejnosti
zavděčila. Když totiž včera Essart, Ollivier
Cavaignac uvedli ve sněmovně na přetřes vy-
povězení Elsasana zmíněného z Lunevillu, na-
řízené pro jeho řeč dosud — nepromluvenou,
m.-p. Gombes žádal, aby rokování o dotazu
tom odročilo se až na pátek dne 22. t. m.
Proti žádosti té vystoupil, jak telegramy stručně
již sdělily, velmi rozhodně vůdce středu
Ribot. Mluvil za živé pochvaly nacionalistů
a konservativeů. Projevil podiv nad tím, že mi-
nisterstvo Combesovo necílí samo potřebu ihne
debatu zahájiti o události, jež v celé zemi způ-
sobila opravdové rozčilení. Jest povinnosti vlády
ihned debatu takou připustiti. Jakých informaeí
má vláda ještě zapotřebí? Od prefekta? Či
z eiziny? (Velký nepokoj v levo a potles
v pravo.)
Ministerského předsedu Combesa tato na
rážka na jeho přátelské styky s činiteli něme-
ckými velmi popudila a oplatil ji obrátkou,
řka, že jsou to přátelé prý Ribotovi, kteři po-
mocí ciziny hledí vládu jeho k pádu přivěsti.
(Hlasy v levo: Řím! Řím !) Potom mluvili ještě
nacionalisté Grosjean a Essart a klerikálové
Cochin a kněz Lemire. Byla to krátká, ale po-
hnutá debata. Cochin vytýkal vládní straně, že
z její řad dáno bylo heslo: »Nikdo nechce od-
vetu proti Německu!« Lemire hájil stranu svou
proti výtce, že přijímá od Řima pokyny. Delao
Elsasan Delsora
Cavaignac
Gombes
Ribot
Combesa
Grosjean
Essart
Cochin
Lemire
Francie
Řím
Cochin
Německo