ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36b3c3a0-7108-11dc-b2a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 70, person 80, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 16. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 16.
4 article
Na ranní a odpol. listy přod pláeí sn v Praze v zdminislraai na měsí za čtvrt leta s dvojí čonkškoe na měsle na čtnit lsts. . . - ve úlialkách na měsíe Pošton: ns měst
Praha
5 article
7 Knon 2K 90n kei
6 article
Ba čtvrt leta . . . s dvojí záisilkou nk čtrrt leke
7 article Novinky z Balkánu.
Novinky z Balkánu. Není radno pro zápletky rusko-japonské na dalekém Východě zapominati na zmatky na Bal- káně a pro nesnáze ve vnitřní politice a v po- měru k Uhrám pouštěti s mysli účinek události balkánských na zahraničnou politiku soustáti rakousko-uherského. Dohoda rakousko-ruskáa úmluva mürzstegská o provedení oprav v Make- donii jest pouze jednou stránkou politiky této, předpokládá zachování tak zvaného „posavad- ního stavu“, ale nikdo si netají, že mohou za nedlouho nadejíti „tam dole“ události, jež re- formní záměry a snahy rakousko-uherské před- stihnou. Nic nás v tom ohledu nesmí mástí, že oba nejbližší interessenti mezi velmocemi jednají jako „zástupei“ evropského koncertu, „v sou- hlase“ se všemi ostatními. Vždyť zejmena z Anglie bylo nejednou oznámeno, že tak zvané západní velmoci pouze vyčkávají, jak se osvědčí reformní program akce rakousko-ruské, a že ze- jmena Anglie ve vhodném okamžiku vystoupo s opravním programem vlastním, s programem pronikavějším. Okamžik ten nadejíti může buď tím, že z jara vzplanou nové bouře v Turecku, anebo ž se podaří Anglii veštvati Japonsko do války s Ruskem a upoutati takto ještě více jeho síly na dalekém Východě. Ten i onen případ postavil by i oba mandatáry evropské, Rakousko- Uhersko a Rusko, před novou situaci, na niž by posa- vadní společná jejich reformní akce nestačila.
Balkán Bala Uhry Anglie Turecko Japonsko Rusko RakouskoUhersko
8 article
Ba není též vyloučeno, že složité zápletky na dálném Východě, již tím, že se protáhnou potrvají dobu delší, třeba nedospěly ke zjevné válce, vyžadovati budou na Rusku takového ná- kladného soustřeďování a vydržování velikých branných sil ve východní Asii, že účinek toho bude rovnati se pro Rusko — válce skutečně vedené. S těmito předpoklady počítá se nejen v Anglii, ale bezpochyby i jinde a blíže. Již tyto dny jsme upozornili na záhřebský hlas, jenžse vyskytl se strany, ve Vídni dobře zapsané, a hla tento bez obalu radil, aby Rakousko-Uhersko za- bralo definitivně země okupované, Bosnu a Her zegovinu, a nedbalo své dohody s Ruskem o zu chování statu quo na Balkáně. Rovněž jsme již zaznamenali podobné pode zřelé projevy, jež z pramene vídeňskéhose ozvaly v zahraničných časopisech německých.
dálný východ Rusko Asie Anglie Vídeň RakouskoUhersko Bosna Balkán
9 article
Není to zajisté pouhou náhodou, že v zápět na to ozvala se i v peštských listech rada, aby Rakousko-Uhersko použilo nynějších záplelel na dalekém Východě. Dotýčný maďarský rádee suzuje takto. Otázka korejská a mandžursk jsou otázky povahy hospodářské, v nichž vedle přímých soupeřů — Ruska a Japonska — snaži se zájmy své zabezpečiti i velmoci evropské Spojené státy severoamerické, a proto možno předpokládati, že na konec se dospěje ke vzá- jemnému souhlasu. Rakousko-Uhersko jest vý- minečně v onom šťastném položení, že zápletky ony přímo se ho nedotýkají. Nám to může býti lhostejno, pokračuje uherský rádce, uskuteční-i se tam politika „otevřených dveří“ čili nic, naše obchodní zájmy jsou tam tak nepatrné, že pro ně stačí klíčová dírka, i když dvéře zůstanou za- vřeny. Ale proto nejsou ony spory pro Rakousko- Uhersko — bez vlivu. My jsme za nich dospěli k dohodě s Ruskem, i k reformni akci na Bal- káně, čímž se předešlo případnému nebezpeč války; tato politika byla pro onu dobu souhlasná s našimi zájmy. Ale nadále musíme se chopiti každé příležitosti, abychom urychlili rozvoj národů balkánských, protože takto vzniknou nové překážky politice ruské na Balkáně. V na- šem zájmu tedy spočivá, abychom rozvoj na
RakouskoUhersko Rusko Japonsko spojený stát Rakousko Uhersko Bala Balkán
10 article
Balkáně urychlili, dokud Rusko ve východní Asii převahu svou neupevní, což se stane dříve či později. Rovněž musíme, pokud možno, při- spěti k tomu, aby odstranění protiv ve východní Asii nadešlo co nejpozději, abychom pro sv úkoly na Balkáně získali více č a su. Srovnáme-li tyto trojí hlasy o rakousko- uherské politice balkánské, seznáme, že určité její úkoly kvapi, že nedopouštějí ztráty času a velikého otálení dle známého pravidla, že že- lezo se má kouti, dokud je žhavé. Vizme nyní, jak to vypadá na Balkáně. Tak zvaný postup akce reformní zůstavme o sobě vždyť dosud není ještě ani podepsána smlouva s osobou, pro akci reformní velmi důležitou. vrchním velitelem a organisátorem čelnictva, ital- ským generálem de Giorgi, rozeným Albáncem Počneme s Bulharskem; odtud se oznamuje, že při dvoře knížecím právě o Nový rok pravo- slavný nastaly veliké změny propuštěním všeho dvorského personálu; vzpomeňme, že nedávno odešla opposice bulharská ze sobrání, že zápas domácích stran dostoupil nebývalé prudkosti, shledáme, že není vyloučena možnost překva- pení, či urychlení událostí v Bulharsku ubychom mluvili slovy peštského politika. An nezmiňujeme se podrobněji o tom, že od dels doby mešká v Bulharsku plukovník Benderev proslulý svými zásluhami o vítězství slivnick a svým účastenstvím při odstranění knížete Battenberga z knížecího stolce bulharského jehož nynější poslání zůstává stále zahaleno ta jemnou rouškou.
Giorgi Albánec Battenberg Balkán Rusko Asie Bulharsko
11 article
V Bělehradě trvá dosud neoslabený odpo diplomacie proti vlivu účastníků posledního krvavého převratu při dvoře a ve vojsku srb ském, odpor tento přiostřil se v okázalou dvo- jitou demonstraci — odjezdem zahraničných zástupců z Bělehradu, a neméně okázalou jízdou krále do Topoly, kdež předkové jeho zahájili boj za osvobození Srbů ze jha tureckého a nadšené jeho uvitání obyvatelstvem při návratu do Běle- hradu. Jak dlouho to může trvati než z tohoto napjetí vyvinou se případy ještě vážnější než byly okázalosti o pravoslavném Novém roce v Bělehradě a v Topole inscenované? Ba, ne- jsou-liž okázalosti ty samy sebou již dokladem — urychleného vývoje věcí balkánských? Nejzajímavější pro nás novinky z Balkánu ponechali jsme si na konec. Týkají se jednak nového vzplanuti odporu mezi Albánci, jednak stavby dráh, územím Al- bánci ohrožovaným, na nichž Rakousko-Uhersku velice záleží. Tyto dny vydal předseda albánské ligy italské — v jižní Italii žije asi 100.000 Al- bánců — program, v němž ohlašuje, že Albáne chtějí se domáhati zřízení „veliké Albanie“a jsou ochotni uznati jakýsi protektorát Italie nad sebou, když Italie se spokojí u nich pouhým hospodářskými prospěchy a bude šetřiti zvláštní rezvoj národa albánského. Jak daleko pokročily připravy Albánců, tomu nasvědčuje sarajev- ská zpráva, že 4000 Albánců obsadili silnici mezi Skadrem a Prizrenem, aby protestovali — proti reformám. V Cařihradě sice ani vláda, ani vyslanci nevědí, je-li tato zpráva pravdivá, ale
Srba Albánec Al Albán Italia Bělehrad Topol Balkán Rakousko Uhersko Albánie Cařihrad Bělahrad Al
12 article
za to se oznamuje z Terstu, že ministru zahra- ničných záležitostí hr. Goluchowskému se po- dařilo dosíci na vládě turecké povolení stavby různých dráh v tureckém území, mezi nimiž je zejmena i dokončení stavby dráhy ze Sarajeva na Soluň k moři Egejskému, a příčné dráhy od přístavu albánského Valony (Avlony) ke dráze soluňské, čímž by se značně urychlila doprava zboží z Terstu do Soluně. Úspěch hr. Goluchow- ského zjedná takto Rakousku nejen přístu k moři Egejskému, ale i hospodářskou převahu v oné části Makedonie a Albanie, jakmile dráhy tyto budou vystavěny. Stavba jejich vůči smý- šlení Albánců ovšem bude vyžadovati náležité ochrany brannou mocí. Potvrdí-li se zvěstio tomto novém úspěchu rakousko-uherské politiky zahraničné, není pochybnosti, že započne se stavbou dráhy na Soluň co nejdříve, jakmile kli- matické poměry to dovolí. Postup stavby této bude zajisté sledován s velikou pozorností, jak význam její vyžaduje. Pan Schücker a pan Prade. Liberečtí dioskurové dr. Karel Schü- cker a J. Prade uspořádali v úterý večen ve svém působišti valnou schůzi, aby se svými p. t. volči vyřidili celoroční účet. Kdybychom třeba lupou v ruce a vedle toho nejostřejšími reagenciemi namáhali se rozpoznat v jejich ve- řejné činnosti nějakou větší zásluhu o věc lidu státu neb země, marně bylo by naše úsili. Však německé voličstvo není tak rigorosní, tak přísné ono spokojí se namnoze i »dobrou vůli a po etivou snahou«. Proto bylo všechno to, co pro- nesl Castor zrovna s takovým nadšením přijato. jako to, co řekl Pollux.
Goluchowský Valon Albánec Schücker Prade doktor Karel Schü Castor Pollux Terst Sarajevo Soluň Rakousko Makedonie Albánie Avlon
13 article
Pan Prade je bez odporu zajímavějším než dr. Sehücker, třeba že byl týž advokátem a onen pouze vyšším assekuračním úřadníkem. Však advokál také cití, že by to byla ostuda, kdyby se dal zastínit pouhým agentem a proto se na máhal seč mohl, aby se udržel nad vodou zachytil tu i tam lichotivou poznámku: Te mu jich nasypal! Tanulo mu na mysli patrně přísloví ně mecké, že interessantní má býti řečník všude kde ho kdo chopí. A proto spustí hned z předu »Mnozí poslanci odpovídají na otázku, jak dlouho bude trvati německá obstrukce na sněmu, že tak dlouho, jak dlouho česká obstrukce trvati bude na říšské radě.«
Prade doktor Sehücker
14 article
Ja — dr. Schücker — ale pravím: »Ne ustaneme obstruovati dříve, dokud nebude pro vedeno v Čechách národnostní ohraničení okre sův a rozdělení správy veřejné tak, aby Němcůn dostala se čásť místodržitelstva, pak zvláštní ředi telstvo finanční, poštovní a aspoň dvě dopravn ředitelstva železniční. Potom aby zřízena byla kraj ská zastupitelstva s krajskými úřady, která by od sněmu přijala velkou čásť agendy. Teprve potom prý se Němci domohou toho, aby v jejich krajích působili jen němečtí úřadnici a aby po platků a přirážek zemských, které prý Něme platí obnosem 60 procent, bylo užito na pro spěch německého kraje a německého obyvatel stva.« Tak se vyslovil pan dr. Schücker, tente německo nacionální Marrat, který před patnáct léty byl německo nacionálním tiskem dopaden in flagranti při zradě: při tom totiž, jak velel služce ve své domácnosti po česku, aby mu vycídila boty. Jest smutné nyní podívání na ně, jak do té doby, co jim pan prof. dr. Wieser vypočilal, mnoho-li — neplati, neboť již nyní, kdy do podrobna výpočty tohoto dobrého muže nemohly býti zkoušeny, bylo zjištěno, že cifry jeho jsou skrz na skrz falešně. Rozdělení dle okresů? Proč ne. Nebudeme se mu vzpírati nikde, však musí býti především skutečným přáním obyvatelstva a potom musejí tu býti závažné příčiny pro o loučení na jedné a pro spojení na druhé straně
doktor Schücker Němec Marrat profesor Wieser Čechy
15 article
Z českých lidí po nějakém místě v německém kraji nikdo netouží, naopak, jsme obrněni pev ným přesvědčením, že nás z českých úřad níků ani jediný nebude desavou ovati, prohlásíme-li tuto jedno pro vždy a určitě, že nikdo z nich — aniž by ovšem jakkoli zadati chtěl svému právu postupnosti — po nějakém m íst v německém kraji netouží, nýbrž že Čech právě tak jako Němec vždy šťastnějším se cítiti bude mezi svými. Ale odstrkovati v pořadi nezpůsobilými a mladšími německými kandidáty nahražovati se Čech nedá. Také by- chom nebyli proti zřízení tak zvaných krajských instancí autonomních i zeměpanských, kdyby o to šlo, uleviti, pokud jde o menší agendu, sněmům, však aby zřízením takovýchto krajů byla země zdepartementována a upravena pro snadnější centralisaci a tím též pro snadnější poněmčení, na taková krajská zastupitelstva, tím méně pak na takové krajské úřady, nepřistou- píme nikdy, snaze té budeme vzdorovati tk dlouho, dokud v nás bude stopa síly. Tím byl bychom s panem Schückrem hotovi. Druhým byl pan Prade. Praktický tento muž, jenž stát chce ponechati svému osudu. za to ale všechnu péči věnovati svému národu.
Němec Čo Schückr Prade Čechy
16 article
prohlásil, že, dojde-li opět k nějakým smiřova- cím konfereneím, on sice se jich zúčastní, že však víra jeho ve zdar těchto konferencí jest pranepatrnou. Němci měli prý by se jich vůbee jen v tom připadě zúčastniti, slibi li jim dr. Körber, že nezdaří-li se, provede — pokud to v jeho moci — rozdělení země na vlastní vrub Totiž, aby zřídil »aspoň« zvláštní německé místodržitelství, zvláštní vrchní soud, finančnía železniční ředitelství a to všechno bez ohledu na nás. Z našeho vlastnictví, z naší země má to vykrojiti a presentovati Němeům. A to pouze za slib, aby se zúčastnili konferencí. Ja k by asi vypadati muila německá ko- řisť, z nich odnesená, kdyby se kon- ference mimoděk zdařily? Co by asi nám zůstalo? A pan Prade přetrumfnoutise nedá. Třeba prý, aby Němci revidovali svůj program, nepůjde-li to jinak, pak ovšem ze všech sil o to zasaditi se musejí, aby zřízena byla z německých částí Čech zvláštní »německá provincie«.
Němec Körber Prade Čechy
17 article
Pokud jde o Grabmayerovu reformu jednacího řádu, má pan Prade za to, že by na utlumení obstrukce nestačila, za to ale dala prý by se zlomit velmi dobře, kdyby na křesle předsedově seděl energický muž, jakým byl Chlumecký, kdyby zavedeny byly opět večerní schůze. Ro vněž ničeho by se nedokázalo zavedením vše- obecného volebního práva, za to by se Rakousku posloužilo, kdyby vyhozeny byly váe- chny historicko politické indivi- duality na smetí a kdyby Rakousko se rozdělilo bez ohledu na jeh státoprávní minulost na národ- nostní autonomní obvody. Tot se vi, že by při tom musila býti uznána povýšenost Němců nad všechny ostatní národy a že by jednotliví národové povinni byli starat se o své vzdělání a o své vzdělávací prostředky sami. Výborně! To by tak byl nejvhodnější prostředek na uspokojení rakouských národův k doeílení pokoje a míru v této zemi. Nebožtik Krafft-Ebing pravil v jedné ze svých přednášek, že bláznů, skrytých, již nemají ani poněti o svém stavu, naopak, již eíti se býti při samém vrcholu moudrosti a blízci bohu, je nejvíce mezi poli tiky. Pan Prade je jedním z těchto zajímavýeh psychopatických zjevů, již zasluhují politování Polemisovati s ním bylo by také jen bláznovstvím
Prade Chlumecký Němec Ebing bůh Rakousko Nebožtik Krafft
18 article Delegace.
Delegace. Z Víduě, 15. ledna. (Telefonogram »Národních Listů«.) Delegace jsou tentokráte dlouhé, ale dlužno říci, že nejsou zdlouhavé. Také dnešní schůze stala se zajímavou řečmi dra. Stránského a dra Kramáře, jakož i novým výkladem ministra vo- jenství Pilreicha. Zejtra vzhledem na dvorský ples zasedati bude rozpočtový výbor jenomo g11. do 1. hod. odpolední, v pondělí sejde s teprve odpoledne. Z Vídně, 15. ledna. (C.- B.) Rozpočtový výbor rakouský zaháji podrobnou debalu o řádném rozpočtu mini sterstva vojenství. Del. dr. Slránský: Jest pochopitelno, že reser- vštní rozkaz ministerstva vojenství postaven byl de popředí rozpravy. Z tohoto výnosu čerpáme důk azu že vojenská správa poprvé dala se cestou jedino správnou a že tato cesta měla býti nastoupena již dávno. Bylo by se ušetřilo mnohých zápasů armádu, kdyby se šetřilo obsahu loboto rozkaz Chováme pouze obavu, že výnos ten, jako četně jiné výnosy a reserváty, zůstane pouze na papíře a že jednotlivými komandy nebude proveden. Z tohoto výnosu vane zcela jiný duch, jehož dobré účinky pro armádu nastati mohou teprve tehdy, bude li tak skutečně proveden a vykonáván. Šetřením tohoto vý- nosu možno podniknouti boj proti separálním sna- hám mnohem vydalněji, nežli státním základním zákonem. Tento jest prázdným slovem, kterým prol živoucí vůli celého sebevědomého národa nepoříd se nic. K tomu přistupuje ještě okolnost, že nemů- žeme zhostiti se pocitu, že pání, kteří proti Maďarům staví základní zákony a výsady koruny, činí tak je dině z té příčiny, že chlějí prospěti stále jen sna- hám po poněmčení státu. Vyzývám pány, aby náu upřímně a nepokrytě řekli, zdali by praerogativy koruny hájili také v tom případě, kdyby koruna roz- hodla se zavésti jednotnou velíci a služebnou ře
Stránský Del doktor Slránský Maďar Vídeň
19 article
maďarskou. Tato možnost není naprosto nepří- pustnou. Při ustavičných bojích Němců o německou nadvládu v této polovině řiše, jest tato tak sesla bena, že těžiště celé říše přeloženo jest do Peštia není tudíž nikterak vyloučeno, že koruna by mohla zavésti jednotnou sice, ale maďarskou velící a slu žebnou řeč. V tomto případě by pání na německ levici zajisté mluvili s menším respektem o čl. V. sl z. z. Trvám tudíž na tom, aby reservátní rozkaz vy- konáván byl co nejpřísněji a v pěstování a respek- tování jednotlivých národních řečí v armádě hledár byl mnohem vydatnější prostředek proti útokům kterým vydána jest jednota armády, nežli v mrtvém státním základním zákoně Musím tedy na ministra vojenství vznésti nejdůtklivější žádost, aby co nej pečlivěji hledělo se k tomu, by důstojníci v plucích, ve kterých jest ještě ten starý duch, tento výnos c nejzevrubněji vykonávali.
Němec
20 article
Del. dr. Kramál žádá ministra vojenství, by př vykonávám reservátního rozkazu a při sledování cíle který si sám položil, totiž při pěstování plukovní řeči která, podle názoru ministrova, jest potřebna pro ar- mádu a také pro její poměr k jednotlivým národ- nostem, nedbal nikterak napomenutí dra. Pergelta a byl po té stránce opatrným. Zejmena ve příčině vyučování plukovní řeči ve vyučovacích ústavech musíme žádati ministra, aby setrval na původním úmyslu, připustiti totiž, aby jednotlivé vojenské před- měty přednášely se jazykem plukovním. Neboť se stanoviska paedagogického jest zajisté lépe, by před- náška se děla jazykem žákovým, nežli aby se tak dělo pouhou konversaci. Tato methoda se osvědčila na př. v orientální akademi, kdež jednotlivé předměty před- nášejí se jazykem francouzským. Ve příčině rozhod- nutí, že neznalost jazyka německého není překážkou k nabytí hodnosti poddůstojnické, musí býti konsta- teváno, že právě toto opatření pozdraveno bylo ne- německými národy s největším povděkem. Prosím tedy, by reservátní rozkaz byl vykonáván v celém rozsahu a aby při provádění jeho nenabyla zase vrchu úzkoprsost a strach. Čím více nový duch ar- mádní správy vniká do armády samy, čím více tak obyvatelstvo pocítí, že armáda konečně má býti nová.
Del doktor Kramál
21 article
tím lepší bude poměr obyvatelstva k armádě. A že tím získá jen armáda, o tom netřeba vyslovovati nižádné pochyby- Ministr Pitroich obrací se především proti myl- nému pojímání svého výkladu v Uhrách a praví: Již uherský ministerský předseda, jenž zná mé úmysly. v poslanecké sněmovně záležitost správně objasnil zejmena řekl, že vyložil jsem aktuální olázky armádní jen se stanoviska vojenského a zajisté nenapadlo mi dolknouti se nebo zkracovati státoprávní postavení Uher a maďarskou státní řeč. Aby zabránil poku možná nedorozumění, které hraje od drahné doby značnou roli, pokládá za potřebné vytknouti ještě jednou své stanovisko ve výboru. Rozumí se samo sebou, že u ministra vojenství mohou rozhodovat jen platné zákony vyrovňací. Cituje XII. uherský zákon z roku 1867. Vychází z něho zcela zřetelně na jevo stanovisko, jež společný ministr musí zaujímati. Má zejmena šetřit a zachovávat jednak státoprávní a vnitřní administrativnou samostatnost Uher a jejich vedlejších zemí, jednak životní podmínky bezpečnosti a dalšího trvání mocnářství. Třeba že jednotlivým vý- razům ve výkladu v různých řečech lze podkládati různý význam, přece to nesmí býti důvodem, aby úmysly ministrovy byly podezřívány a spolu tím jednotlivá místa z jeho řeči vytrhována a na něho žalováno. Odmítá toto počínání, neboť jeho úmysly jsou zcela čisté a pochivé.
Pitroich Uhry
22 article
Na Tollingerův dolaz po připouštění aspirantů pr kadetní školy odpovídá, že loni hlásilo se dokonce o 500 uchazečů víc, než bylo místa a z těch, kdo obstáli při přijímací zkoušce, nemohlo býti přijato ještě 98 pro nedostatek místa. Přípravky pro žáky kadetních škol jsou rovněž plny. Na Derschattův dotaz po vojenském trestním řádu odpovídá, že o nastoupení svého úřadu snaží se neustále, aby tato otázka byla co nejdříve rozřešena. Konstatuje s po- vděkem, že ostatní kompetentní činitelé, také uhersk vláda, usilují o brzké vyřízení záležitosti. Titule 1. až 17. se schvalují a nastává poledn přestávka.
Tollingerův
23 article
Při položce »Ústřední správ a« delegát Psrgelt vytkl své postavení k vojenským ústupkům a prospěch Maďarů, odvolávaje se na ustanoven zákl, stát. zákona o výkonu vládní a exekuční moci Změna ústavních ustanovení v Uhrách nemůže mí praktického účinku, dokud také v Rakousku zákor o společných záležitostech nebude podobně změněn Uskuteční-li se maďarské snahy praklicky, musíse revidovaťi příspěvek na společnou armádu. Ministrovy vývody o historickém vývoji úkolů a cílů společného vojska přijaty výborem s úplným souhlasem. Doufá že jiným národnostem nepovolí se více, než co jim bylo propuštěno nebo slíbeno. Je povděčen, že mi- nistr uznal nutnost němčiny jako služební a velie řeči ve společné armádě, ale nepochopuje, jak může se státi poddůstojníkem, kdo neumí německy. Troufa že vzájemné transferování k uherským a rakouským plukům omezuje se na nejnutnější případy. Reser vátní rozkaz o plukovní řečí je velikou ocholou k neněmeckým národnostem v Rakousku. Bude hla sovati pro rozpočet v naději, že ministr nepřestou vytčenou mez při provádění svého programu. Naprot českým delegátům snažil se dokázati, že neznalos služební a velicí němčiny mezi poddůstojníky ve ve liké vojně může býti nebezpečna jednotě a pokroko vosti vojska.
Psrgelt Maďar Uhry Rakousko
24 article
Také zřízení národních sborův armádních byl by prý na újmu také vnitřní jednotě státu a jeho mocnému postavení na venek. Přimlouvá se za o stranění dvojích jmen na mapách hlavního štábu — budou prý čitelnější? Del. dr. Derschatla vyhražuje si pojednati o zl pšení platů vojenských pensistů, vdov a sirotků, a přijde na řadu jeho návrh, podaný v plenu, ale vy- boru dosud nepřikázaný. Del. ryt. D. Abrahamowicz děkoval vojen ské správě a intendanci, že vyhověly opětným žádo stem, zejmena zemědělských kruhů a kupují od nic aspoň něco ovsa a žita. Del. dr. Stránský v zájmu živnostnictva, zvláš obuvnických společenstev, odůvodnil odborové reso luce, tro faje, že vojenská správa bude podporovati živnostnické dodávky. Plá se ministra, proč byl uloženo zvláštní komisi sluidovati dělovou otázkul Del. dr. Sylvesler jměnem posl. Beuerla žádá, by se v Enži zřídila kadetka. Del. Popowski jednal o pevnostních reversec Ivovských, žádal, by byly zrušeny a tamní prachárn přeložena za Lvov. Del. Tollingor horlil proli soubojům a litoval,ž ministerstvo vojenství nevyjádřilo se dosud o stano vách protisoubojové ligy, jež mu byly předloženy ně kolik měsíců před ustavením se spolku. Čekalo s schválně s uveřejněním výnosů, až parlamenty schvál rozmnožený kontingent, u vědomi, že výnos učiní špatný dojem.
Del doktor Derschatl D Abrahamowicz Stránský Sylvesler Enže Lvov
25 article
Ministr Pitreich prohlašuje za bezpodstatné obavy delegáta dra. Stránského o provedení jazykového vý nosu, poznamenávaje, že neznalost němčiny nebyla na závadu, aby hodní a schopní vojáci stali se po důstojníky. Poddůstojníci déle sloužící mají arci po někud znáti velicí a služební řeč a vynasnažují se také, aby si ji osvojili. Naproti delegátu Tollingrov popírá, že by se byl výnos v záležitosti souboje schválně zadržel, až bude branná předloha projednána Del. Pergelt vyžaduje si zprávy o dodávká mouky, neboť rakouští mlynáři stěžují si, že jso naproti uherským zkracování. Odb. chef Röckenzaun dokazuje, Le vojsko ciz mouky na chléb nepotřebuje, vojenská správa dáv si sama mlýti. Na suchary není mnoho třeba a čeho třeba, o to postarají se okresní intendance veřejnou konkurencí Del. Tollinger přimlouvá se za koupi u produ centů. Plá se ministra po opatřeních, jež stalas pro nešlěstí o bíleckých manévrech. Del. hr. Kotiulinsky pojednal o zemědělských dodávkách, přimlouvaje se za pelici ústředního spolku zemědělských společenstev. Odb. ref. Röckenzaun odvolává se na příslušné své vývody v odboru, že vojenská správa uznáv interes zemědělství na přímých dodávkách a dovo zuje, že třetina koupí je z ruky a jsou nejlepší Vojenská správa by ráda prováděla zásobování mužstva ve větším rozsahu ve své režii.
Stránský Tollinger Del
26 article
Bylo by nejlacinější. Jenže by se musil rozmno žiti počet branců zásobárenských a intendančních důstojníků a j. Zkoušky s krmením koní melasou se provedly, ale jsou nesnáze pro případ mobilisace kdy se musí přejíti náhle ke krmení ovsem. Víno může se dávati vojsku jen na přilepšenou, obecn jeho zavedení by mnoho stálo. V příčině resoluce dra Stránského odvolává se na své prohlášení v od- boru; při obnovování smluv bude se dbát, aby do- davatelská družstva ve svých závodech zaměstná vala hojněji živnostenské dělnictvo. Proto doporu- čuje změnu resoluce ve smyslu svých vývodů. Př rozvrhování vojenských potřeb na obě polovice říše šetřilo se kvoty vždy dle možnosti, všude a ve všem vyhověti nelze. Kaiserova resoluce o vyrovnávání dodávek odporuje někdejší resoluci uherské delegace pročež vojenská správa navrhuje její změnu tak, aby se odpor odstranil. Konečně schválen řádný vojenský rozpoče i resoluce odboru pro voje nské dodávky s různým změnami, jež vládní zástupce požadoval. Výbor přijal také resoluci del. dr. Stránského, jíž ministerstvo vojenství vyzývá se, aby dohodlo s s ministerstvem orby o soustavnou podporu chovu koňstva v zájmu hospodářském i vojenském, zejmena aby kupovalo těžké koně dělostřelecké ze zemí ra- kouských a proto zřídilo samostatné odvodní komise jimž by se určily dni předváděti koně způsobilo k vojenské službě. Přiští sehůze bude z ejtra V drobném prodcji ranní čí-lo o sobě . . odpelední .. . . na 2 Ve flialkách na venkově ranní čátlo. . . . . . sdpolední Inserá t, plati ze hotové sspře Přečplaceni a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č.s. Tasa nacházejí se též rrdakee tlskársa n eapečice „Národních Listá“ Eukopisy so novraosji
Stránský Kaiserův doktor národní Listat
27 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. ledna. („Rokování smi- řovací“.) Krakovský „Czas“ opravuje ve svém dnešním vídeňském dopise zprávu, že se o smír česko-německý „rokuje“, ale trvá na tom, že „důvěrné porady se dějí, že se jich účastní osoby vynikající a průběh porad že jest takový, že kompromis není vyloučen.“ V další části do- pisu, jehož účelem jest přiměti českou delegaci k odstavení obstrukce, vykládá se, že Čechové místo „formálného“ uznání úřadní češtiny mohou dostati náhradu na jiných stranách, na př. v lepším vypravení české university a techniky v Praze atd. Německé obstrukce na zemském sněmě českém, jehož dělnosti se dovolávají zvláště české kraje, postižené loni živelními po- hromami, možno prý se zbaviti jedině odstave- ním české obstrukce na říšské radě. O různých těch slibech a možných ústup cích vyslovuje se dnes „Glos Narodu“, jenž v domnělých, „Czasem“ hájených vládních ná vrzích spatřuje nový důkaz, že nikdo z rozhodu- jících činitelů ve státě nemá odvahy, aby sklonil Němce k jakýmkoliv, i sebe menším ústupkům „Kdyby tedy — pravi dále — Čechové nyní ka- pitulovali, neobdrževše zadostučinění za zru šení jazykových nařízení, bylo by to dovršen triumfu německého, započatého svržením hr.
Čecho Glos Naroda Němec Praha
28 article
Badena r. 1897. Taková náhrada za německou obstrukci měla by jen ten následek, že by Něme ještě více zhrdli a požadavky jejich staly by se ještě smělejšími, zvláště pokud se týče něm- činy jako jazyka státního... Teprve, kdyby se změnou jednacího řádu znemožnila i německá obstrukce a mohla se ustaviti opět sněmovní vět- šina, třebas i bez Němců, mohli by i Čechové upustiti od obstrukce třebas bez velkých ústupků. Ale změny jednacího řádu Němci si nepřejía proto nelze se diviti, že ani Čechové nehodlají upustiti od obstrukce. V Praze, 15. ledna. (Hr. Žerotín od- stoupí?) „Pozoru“ sděluje se z Brna, že v po- litické správě Moravy v brzku nastati změna. Ujišťuje se prý co nejurčitěji, že místodržitel hr. Žerotín hodlá odstoupiti. O příčinách toholo jeho úmyslu se proslýchá, že vzhledem na váž- nost situace nynější a na důležité otázky časové, jichž řešení nyní nastává — mezi jiným akce vyrovnací, zřízení universit — nepokládá se za pravou osobnost, která by byla s to, při projed- návání otázek těch hráti vynikající roli, jakážtu připadne politickému správci země.
Nout Němec Čecho Praha Hradec Žerotín Brno Morava
29 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. ledna. Nezdar anglické výpravy do Tibetu Berlínský »National-Zeitung« zaznamenává zprávy, dle nichž anglická výprava do Tibelu »shroutila se« již 5. t. m. od tibetské hranice. Situace její jest nepochybně velice žalostná, nebot delajlame vrátil prostě místokráli listy jeho, což nebyl by učinil, kdyby byl se měl něčeho od výpravy obávati. Praví se také, že ruští důstoj- níci jsou v Lasse, čímž delajlame cítí se tím více posílen. Ještě k otázce změny uniforem v Německu. V Berlíně proslýchá se, že přednosta vojen- ského kabinetu Viléma II. hr. Hülsen- Häselen odstoupí a uvádí se to v souvislost s otázkou změny uniforem, od kteréž vojenské kruhy na- mnoze již — následkem odporu veřejného míněn — upustily. Nástupcem Hülsenovým jmenuje velitel gdánských husarů tělesné gardy
Vilém II Hülsenův Praha Tibet Německo Berlín
30 article Z malé posádky ...
Z malé posádky ... Po soubojích v posádce perenské v Sasku. včera sdělených, následovaly zatím ještě dva. Oklamaný manžel, nadporučík, poslal manželku jejímu otci, váženému lékaři v Pernu. Ministe vojenství nařídil přísné vyšetřování. Vojenský soud v Drážďanech bude se též zabývati zále- žitosti touto, kterouž jsme byli včera již zde vylíčili a jež tvoří tak výmluvný pendant k Bi- sově románu. Ve příčině dalších těchto dvou soubojů do- dává se, že také ony skončily zranéním vy- zvaných, kteří nyní leží v nemocnici.
Sasko Drážďany
31 article
K vypovězení Elsasana Delsora z Francie. Vláda Combesova dle všeho bojí se zod- povídati se parlamentu francouzskému za tento akt svůj, jímž se byla tolik německé v řejnosti zavděčila. Když totiž včera Essart, Ollivier Cavaignac uvedli ve sněmovně na přetřes vy- povězení Elsasana zmíněného z Lunevillu, na- řízené pro jeho řeč dosud — nepromluvenou, m.-p. Gombes žádal, aby rokování o dotazu tom odročilo se až na pátek dne 22. t. m. Proti žádosti té vystoupil, jak telegramy stručně již sdělily, velmi rozhodně vůdce středu Ribot. Mluvil za živé pochvaly nacionalistů a konservativeů. Projevil podiv nad tím, že mi- nisterstvo Combesovo necílí samo potřebu ihne debatu zahájiti o události, jež v celé zemi způ- sobila opravdové rozčilení. Jest povinnosti vlády ihned debatu takou připustiti. Jakých informaeí má vláda ještě zapotřebí? Od prefekta? Či z eiziny? (Velký nepokoj v levo a potles v pravo.) Ministerského předsedu Combesa tato na rážka na jeho přátelské styky s činiteli něme- ckými velmi popudila a oplatil ji obrátkou, řka, že jsou to přátelé prý Ribotovi, kteři po- mocí ciziny hledí vládu jeho k pádu přivěsti. (Hlasy v levo: Řím! Řím !) Potom mluvili ještě nacionalisté Grosjean a Essart a klerikálové Cochin a kněz Lemire. Byla to krátká, ale po- hnutá debata. Cochin vytýkal vládní straně, že z její řad dáno bylo heslo: »Nikdo nechce od- vetu proti Německu!« Lemire hájil stranu svou proti výtce, že přijímá od Řima pokyny. Delao
Elsasan Delsora Cavaignac Gombes Ribot Combesa Grosjean Essart Cochin Lemire Francie Řím Cochin Německo