ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36a42600-6601-11dc-b69b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 120, place 82, org 29, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
ONÁRODNÍ LIST
3 masthead
Ox6
Ox
4 masthead
9. února 190f. fCislo 40
5 article
podobá se dětským kalhotkám, z nichž rakoušt Slované po 40letém nosení vyrostli. Mus jim konečně dáno býti právo n samostatný nozvoj. »HonocTH«: Na konci trůnní řeči je kraso- řečnické vyzvání k vlastenectví všech rakouskýeh národů. Dává se jim pokyn, aby obecným zájmům státu daly předhost před svými zájmy národními a zemskými. Avšak jiná věc je dát takovou radu a jiná jednati podle ní. Jednotliv národové, obývající Rakousko, mohli by chovati lásku a úetu k rakouské státní myšlence, kdyby tato myšlenka nebyla oděna německou formou. V té příčině položení rakouských Slovanů d r. 1867 bylo dokonce lepší, protože do té doby všecky rakouské národnosti byly stejně utisko- vány. Nyní už je pozdě nutit je, aby se podro- bily přežilým historickým formám. Rakousk již dávno vstoupilo na půdu fede- ralismu (vyrovnáním s Uhrami, udělením samosprávy Chorvalsku a Haličí) a tento proces nedá se zdhržeti žádn ým stikamí. Politická moudrosť vyžaduje, aby přechod k federalismu stal se co možná, bez nebezpečí pro státní jednotu. S tohoto h le- diska tak zv. jednota státní nebo zprostředkovaci řeči niemá žádné důležitosti. Tím, že Čechové budou mluviti svýmjazykem a budou ho užiivat i ve stycích se všemi úřady. jednota rakouského císařství ne- může ničeho utrpěti, alee za to může utrpěti německými pakusy, aby rakouské moenářství sníž ilo se na vasala Němecika. List pronáší zajímavý návrh, aby v Ra- kousku (t. j. Cislajtanii) zřízeny byly dvě říšské rady, německá a slovanská mezi nimiž k vyřizování společ- ných záležitostí pracovaly by delegace podlie v zoru dle leg a c rakousko-uherských. To, praví, bylo by rozumnější, nežli strašit národy, bez toho již krájně rozčilené, pověstným § 14.
Slovan Čecho Honocth Rakousko Uhry Halič
6 article Jos. L. Turnovský mrtev!
Jos. L. Turnovský mrtev! Život plný vlasteneckého nadšení a úsi- lovné, neůmorné práce byl včera náhle zkosen. Neuprosná Morana, která v řadách pracovníků na naší roli národní způsobila v poslední době citelné mezery, včera povolala do své armády na onen svět muže, jehož jmeno rozšířeno jes po všech nivách vlasti, již vezdy horoucně mi- loval. Josefa L. Turnovského není více mezi ži- vými. Ač byl ve věku, v životě novinářském žurnalistickém vzácně požehnaném, přece se- trval až do posledního takořka dechu při pilné práci. S Turnovským odešel typ českého muže, jenž s opravdovou láskou věnoval všechny síly své pro dobro širokých vrslev lidu, v němž ná- rodní city a vědomí šlřil a povzbuzoval. Proto mu také bude zachována čestná památka nejen v análech našeho písemnictví, ale i v dějinách hereckých společností a v zápasech našich menšin ve zněmčeném území. V těchto třech oborech Turnovský hlavně a výdatně působil a práce i schopnosti jeho dlužno uznávati tím spíše, poněvadž dospěl k nim bez zvláštního školního vzdělání, nýbrž vlastní svojí železnou a neúmornou pllí. Josef L. Turnovský narodil se roku 1837 v Sobotce. Z počátku byl určen dráze obchodní, ale vnímavý, nadšený a idešlní duch jeho nebyl za puliem nikterak spokojeným a šťastným. Jako jinoch 18letý opustil krám a stal se členem divadelní společnosti Prokopovy- Před tím už dlouhou dobu o divadle snil a byl nevýslovně šťastným, když mohl na jevišti vy- stoupiti. Se společností divadelní procestoval Čechy křížem krážem a při tom naskytovala se mu příležitosť v hojné míře poznati mravy a zvyky lidu venkovského, jakož i jeho potřeby a tužby.
Moran Čecho Sobotka Prokopův
7 article
Záhy potom se zdárným výsledkem počal pra- covati na poli divadelního písemnictví. Sepsal frašku »Staří blázni«, pak následovaly četné jiné veselohry, frašky, které upravil pro české jeviště z Kotzebua, Kaisra a j. V pohnutém roce 1866, kdy byl již svědomitým pracovníkem v národním knihkupectví Kobrově, se slč. Forch heimovou, švagrovou J. K. Tyla, která v diva- delním světě byla známá pod jmenem slč. Rajské, založil kočovnou divadelní společnost, která všal po trnitých a hložím obložených cestách musil se rozejít. Turnovský, jenž utrpěl nezmarem vlastního podniku divadelního značných finanč- ních ztrát, stal se potom členem divadelní spo- lečností Muškovy, a níž zejmena po družné Moravě cestoval. V letech šedesátých byl Turnovský jedním z prvních kolportérů české knihy. On je nejen prodával a rozšiřoval, ale také četl a tak slovem živým podněcoval lásku k rodné zemi a k ná- rodu. Jevil v tě příčině vzácnou, železnou neúmornou píli, kterou prodlením doby ducha svého vyšinul na veliký stupeň. V roce 1872 vrátil se od divadelní spo- lečnosti do Prahy, kde redigoval » Slovana« příští rok vstoupil do redakce staročeského. nyní již zaníklého »Pokroku«, jehož byl o roku 1880 redaktorem. Později stal se ředitelen Ústřední Matice školské, v kterémžto úřade setrval až do nového roku 1900. V době svého působení v kanceláři Matice konal přehojné ná vštěvy zněmčeného území, kde české menšiny v bojích národních podporoval, posiloval a po vzbuzoval. Zkrátka, v drobné práci národní zjednal si Turnovský nepopíratelných zásluh. zvláště svým působením i jako spisovatel i jako přednášející i jako herec, který živým slovem probouzel národní uvědomění. Této snaze zůstal věren až do své smrti.
Kaiser Kobrův Tyl Rajská Muškův Slovan Turnovská Morava Praha Matica starý blázen Kotzebua
8 article
Turnovský byl také elitelem a přítelem Josefa Baráka, s nimž mnohý podnik vlaste- necký pořádal. Rovněž zúčastnil se i politického ruchu. Býval před lety tajemníkem staročeského »Českého klubu«, kterýž úřad byl mu letos od nového roku opět svěřen. Loni na několika ta- borech lidu byl mluvčím staročeské strany. Literární činnost Turnovského jest dostí obsáhlá. Belletristické i denní časopisy záso- boval výdatně články a povídkami. Také v list našem uveřejnil mnohé příspěvky feuilletoni- stické a litorární. So zvláštní svědomitostí staral se o uetění památky Jos. Kaj. Tyla, o němž vydal obšírnou monografli. Loni počal vydávati své Paměti, jichž dokončení se však nedočkal. Turnovský delší dobu již stěžoval si, že zdraví jeho je otřeseno. Loni v leté strávil na Špičáku, kde se ze záduchy poněkud zotavil, ale brzo opět byl stižen chorobou. Před týdnem zúčastnil se ještě schůze výboru pensijního fondu spolku českých žurnalistů, načež uleh — a více nepovstal. V chorobě léčili jej pán prof. dr. Thomayer a dr. Kurz. Včera o 6. hod večerní navštívil ho p. dr. Kurz, s nímž Tur novský rozmlouval o divadle. Po odchodu dra Kurze byl stižen prudkým kašlem a za oka mžik vydechl naposled. Čest budiž jeho památce. Pohřeb zesnulého konati se bude v neděl odpoledne.
Barák Tyl profesor doktor Thomayer Kurz Jos Tura penzijní fond
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub svobodomyslných lidovýc poslanců českých koná schůzi v úterý dne 12. února o půl 10. hod. ranní. — Vzchopto se! Jakýsi M. M. oblaži říšské poslance sedmistránkovou epištolou, v níz appelluje na »rakouské« smýšlení » umírněnýche stran a vyzývá je, aby s největší energii opřeli se proudům německo-nacionálním a mladočeským. které prý jsou stejně zhoubné. Německým na- cionálům vytýká ovšem správně, že provozuj. zřejmou zemězrádu, na nás pak žaluje, že že- neme se za neuskutečnitelným fantomem, za státním právem českým. Roztomilý pán ovšem prozrazuje příliš okatě, že o českém státním právu nemá ponětí a že zbytečno by bylo s ním polemisovati. Jeho appell na poslance asi val- ného effektu míti nebude. Všechny ty strany. jež volá do zbraně proti zástupeům principu nacionálního, jsou příliš vyžilé, a pokud jejich programu se týče, překonané, než aby zadržeti mohly příboj národnostní, který dnes všude je vítězný. Kde pak jsou ty strany snenárodni- v rakouském parlamentě? Kde jsou zejmena mezi Němci? Pan M. M. dostavil se se svým vyzváním o řadu let pozdě. Dnes již se v Ra- kousku politika nenárodní provozovati nedá. — Brožurka dra. Mengra. Starý jizlivý odpůrce národa našeho, dr. Menger, cíti potřebu ve zvláštní brožurce uveřejniti projevy své z poslední doby, aby zvěděl svět o tom. jaké zaujímá stanovisko v otázkách aktuálních.
Němec doktor Menger Ra
10 article
Dr. Menger je ovšem jako jednooký mezi sle- pými jeho soudruhy králem, však i přes to jsou jeho nejnovější projevy dokladem k tomu,že zůstal starým, nepolepšitelným německo-centra- listíckým doktrinářem. Ve své brožurce útoči především na stranu křesťansko-sociální, ze- jmena na dra. Luegra, jemuž podařilos uchvátiti Vídeň, kteráž vyloučena tím ze stře- disek kulturních snah, čím dál tím více upadá v ohledu materiálního blaha i pokud se týče snah osvětových. S nesmirným rozhořčením přibijí dr. Menger na pranýř tu Víden, jež prý za tiché pomoci vlády dostala se do spárů antisemitův, kteří prý věří ještě v čarodějství a jsou stranou středověké tmy. Ne- máme nejmenší příčiny hájit dra. Luegra a jeho pomahačů, však mravní kvalita antisemitů neni o nic menší, než protektorů bursovních lupičů z let sedmdesátých a těch fedrovatelů »hospo- dářskéhoe rozkvětu. V dalším protestu brání se dr. Menger zuby nehty myšlence, aby konec učiněn byl mizerii politické v Rakousku ústavní revisí. Jako surogát přesné ústavnosti doporučuje vládu dvou činitelů ústavních na místě činitelův tři.
doktor Menger Vídeň Rakousko
11 article
Kdyby prý se ukázalo, že sněmovna poslanců naprosto se práce uchopiti nechce a nemůže, převzala by ku svému pensu ještě také úkoly nezpůsobilé ku práci télo sněmovny sněmovna panská. Vláda prý by ovšem musila být př tom stále ve styku se stranami »státními« a za- sazovati se o to, aby co možná záhy zavládly opět poměry normální. Tento modus není ostatně vy- nálezem páně Mengrovým. Však vláda dle všeho na takový způsob překonat krisi nepomýšlí. V trůnní řeči aspoň hrozí se nebo věští se čirý absolutismus bez jakéhokoli spolupůsobení ně- kterého sboru parlamentního. Je to obsažen zejmena ve slovech, že císař ústavu svým ná- rodům dobrovolně dal, což možno doplníti zá- větím: a proto má právo, kdy se mu zlibí, odvolati. O tom ovšem mohla by se rozpříst velice vážná a zajímavá diskusse, ale jinak, než tímto způsobem, se zmíněná slova v trůnní řeči nevykládají. Vláda tedy nemá chuti pro příští even tuality zachovati se dle rady dra. Mengra. Pro pán ten nedoporučil za náhradu vídeňské sně movny poslanců k ústavnímu spolupůsobení mnohem k tomu povolanější a způsobilejší zemské sněmy?
Mengrův sněmovna sněmovna
12 article
— Slet všesokolský. Členové výstavníh a ubytovacího odboru dostavtež se zejtra v ne děli před 10. hod. dopolední ke vchodu do bý valých kralodvorských kasáren v Kralodvorské ulici ku prohlídce místností bývalé kadetní školy. — »Úřadní« sčítání lidu v Čechách Poukázali jsme na hrubé násili, páchané ve smíšených městech na českých menšinách zvlášt tím, že Češi, přihlásivší se s českou obcovaei řečí, byli městským úřadem vyzváni, aby do 3 dnů zanesli obeovací řeč německou s podo- tknutím, že městský úřad, nedostaví-li se před- volaní ve lhůtě této, bude míti za to, že s pře- měnou souhlasí a že provede ji z moci úřadní sám. Dnes přichází odpolední německý hlasatel pražského místodržitelství a sděluje, že vy zvání toto odporuje zřejmě před- pisům o sčítání lidu a že bylo za pří- činou podaných stižností okresním hejtmanstvim z rušeno. Zároveň nařízeno prý purkmistrov- skému úřadu, by protizákonné toto jednání zastavila provedené snad již opravy neprodleně změnil na původní udání. Vždy opatrný orgán mi- držitelský zatajuje však, které hejtmanství z sobem timto proti znásilňování Čechů zakročilo, ale prozrazuje, že stalo se tak jen v jediném městě, neboť píše, že »jeden purkmistrovský úřad« zmíněné vyzvání zaslal »několika stranám«.
Čech Čecho Čechy
13 article
»Prager Abendblatt« znovu tím jen dokázal, že vůči brutálnostem a bezmezným křivdám, které páší Němei na českých menšinách, jest stále ještě hluchý a slepý, a že procitne a přijde se svou troškou do mlýna jenom, když násili ně- mecké dostoupí takové míry, že nelze ho př sehe větší otrlosti, jakou se vládní tisk k věcem takovýmto chová, jen tak zhola mlčky minouti »Prager Abendblatt« a jeho patroni měli by však věděti, že uvedená vyzvání nevydal v Če- chách snad jen jeden purkmistrovský úřad, nýbrž že rozeslaly je na vyšší komando obecn úřady všech smíšených měst. Když tedy prot
Prager
14 article
německé zvůli zakročilo snad okresní hejtman ství liberecké, proč neučinila tak okresní hejt manství v Mostě, v Ústí n. L.. atd. Či sna protizákonnosti, provozované v různých městech. posuzují se dle různého měřítka ? — A konečně když místodržitelský orgán sčítáním lidu a ná silnostmi na Češích spáchaných se již zabývá proč jest tak úzkoprsým a zamlklým, a nesdě luje, jakým způsobem zakročili státní orgánové v případech, kdy Čechům, přihlásivším se s če- skou obcovací řečí, vyhrožováno purkmistrov- skými úřady, že bude postaráno o to, by byl vypovězeni z bytů i z práce, a pro ani slovem nedotýká se připadů, kde hro zby tyto skutečně již provedeny O tom neví orgán c. k. místodrži- telství ničeho? Jsou-li úřadové o letoš- ním »úřadním« sčítání podřízenými orgány tak nedokenale informovány, pak ovšem nezbývá než na povolaném místě tlumočiti holou nefalšo- vanou pravdu. To státi se musí při nejbližší příležitosti. — K dopisu z Vyškova, v němžs knížeti arcibiskupovi olonouckému, dru. Theo- doru Kohnovi, vytýká, že nepropůjčil Matiei gymnasijní ve Vyškově stavebního místa pro bu dova gymnasia českého ve Vyškově, zaslali nám zástupci tamější gýmnasialní Matice pp. dr. Ven- huda, dr. Skřivánek, Fr. Kroutilík, J. Šich, K. Albrecht a A. Janda prohlášení, dle kterého kníže arcibiskup, dr. Th. Kohn, jest od počátku zřízení matičného gymnasia ve Vyškově prvním a nejpřednějším podporovatelém tohoto ústavu.
Čech Čecho Theo Kohn doktor Skřivánek Kroutilík J Šich A Janda Th Most Ústí Vyškov Francie
15 article
Poskytnul a dosud poskýtuje českému gymnasi ve Vyškově bezplatný útulék v místnostech arci- biskupského zámku, k jeho vlastní potřebě urče- ných. Zřízení matičného gymnasia ve Vyškově bylo vůbec jen tímto darem umožnéno, jelikož Matice gymnasijní jiných vhodných mistností k prozatímnému umístění ústavu v městě nalézti nemohla. Ačkoliv k propůjčení stavebního místa pro budovu gymnasijní na arcibiskupském po- zemku »Újezdě« ze zásadních důvodů nedošlo, nestalo se tak — píší jmenovaní pánové —z nedostatku obětavosti pro důležitý kulturní pod- nik Matice gymnasijní ve Vyškově, ani z nějaké snad nepřízně k Matici následkem voleb v páte kurii, na jejichž výsledek neměla přece Matice jako spolek nepolitieký, nýbrž čistě osvětový. viivu žádného, poněvadž kniže arcibiskup olo- mucký, vyřídiv žádost o změnu pozemku na »Újezdě« záporně, sám Matici gymnasijnív Vyškově vyzval, aby se ucházela u něho o při spěvek na stavbu. ansi — Osobní. Technický adjunkt enkrovaru v Pěti- psech u Kadané pan Ferdinand Kokoš ka jmenován byl cukrmistrém téhož závodu. — Rodinné zprávy. Poštovní assistent pan Václav W ölfel a paní Cecilie Wölílova rozená Soukupova slavili sňatek svůj dne 5.t. m. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Slečna Mařenka Sulcova a pan Václav Svo- boda z Karlína slavití budou sňatsk svůlj v neděli 17. t. m. o 11. hodině dopol. v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Stříbrnou svatbu slaviti bude v nejužším kruhu rodinném v úterý 12. t. m. pan Frantřšek Karbus, mistr krejčovský na Král Vinohsadech, se svou manželkou Vileminou. — Úmrtí. Včera zeniřel p. František Mícka mistr truhlářský. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol z domu smutku č. 517—III.
Kokoš Wölílův Soukupův svatý . Ludmila Král Sulcův Václav Svo Cyrill Frantřšek Karbus Míck Vyškov Újezd Karlín Matica
16 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel dne 8. února.) K žádosti sboru pro zřízen Národního divadla bylo svého času přisl- beno pru stavbu druhého divadla místo vý dolejší části měslského sadu; ministerstvo však nepřivolilo k tomuto projektu na základě dobrozdání zdravot- ního oddělení místodržitelství, dokud nebude v ná- hradu za zastavený sad zřízen sad nový. Radou městskou bylo potom poukázáno, že poslední dobou zřízeny a rozšířeny byly v Praze mnohé sady, roz- hodnutí ministerstva však dosud nedošlo. Nyní žádal sbor pro zřízení Národního divadla, aby záležitost byla urgována, aby mohl uskutečnit chystané pří- pravné kroky. Usneseno tudiž poukázati znovu n sady nově zřízené, po případě — po návrhu pana starosty dra. V. Srba — projeviti ochotu, že, bude-li stavba divadla na dotyčném místě vládou povolena, upraveno bude za sad Havilčkovo náměstí před Hy- poteční bankou, těsně k městskému sadu přilehající. Pp. měst. r. dr. Kühn a J. Zikan navrhli, by uva- žováno bylo o tom, zda by nebylo záhodno nabíd- nouti ke stavbě divadla místo v assanaci, což by prospělo vnitřnímu městu. Pan starosta sdělil, že sám na to již deputacím ve příčině stavby druhého divadl k němu se dostavujícím poukázal, že však na ten čas nelze olázku v tomto směru rozluštiti, dokud se tyto korporace o zásadě té mezi sebou nedo- hodnou. — Do ankety ve příčině znovuzřízení sou soší na mostě Karlově pozvání budou pá- nové, kteří již původně tam zasedali, totiž professor dr. Celakovský, inž. Herain, prof. Maudr, konserv Jelínek, prol. dr. Hostinský, prof. dr. Goll, professor Koula, arch. Polívka a sochaři Socharda a Schnirch Mimo to budou v komisi zasedati členové obecního zaslupilelstva. — Dnes v sobotu pořádána jest exkurse členův obecního zastupitel- stva do kanalisačního tunelu letenského.
Srba doktor Kühn J Zikan Celakovský Ing Herain profesor Maudr Jelínek Goll Koula Polívka Sochard Schnirch Praha Havilčkovo náměstí Karlov pozvání národní divadlo
17 article
Vzhledem k tomu, že v poslední době docházejí kan- celáře kanalisační z různých stran žádosti četných spolků za povolení prohlídky kanalisačního tunelu letenského, navrhla kancelář kanalisační k podnětu p. Kasalického, vrchního ředitele ústavu chudých aby přiští neděli — dne 10. t. m. — tunel kana- lisační obecenstvu byl za vstupné pří- stupným učiněn. Vstupné určeno na 40 h, jež jednak sloužili bude ke krytí vydání, jež při ná- vštěvách osvětlováním tunelu a pod. vznikají, jednak věnováno bude ústavu chudých. Obacenstvo se však upozorňuje, že návštěvy houfné nemohou býti vpou- štěny; dále, že na dně tunelu jest množství vody spodní, tak že jen v dobré obuvi jest průchod možný.
18 article
Tunel bude přístupným od 10—12 hod. dopol. a o 1—5 hod. odpol. — Mostně (hrubý příjem) v týdnu od 27. ledna do 2. února t. r. obnášelo na proza- timním mostě u Národního divadla 3123 K 26 h, n mostě Františka Josefa 3229 K 78 h, na mostě Pala- ckého 4252 K, na mostě přes Stvanici 1400 K 32h. na mostě žefinském 275 K 92 h. — Pan měst. rada prof. dr. Městecký navrhl, aby při provádění dlažek na místech, kde je volná frekvence a tudíž nastává pro chodce nebe pečí úrazu, bylo úřadem stavebním pamatováno na zřizování vyvýšených záchrannýci míst. — Zlíchovský lihovar. Vzhledem k tomu že kouř z továrních komínů firmy Fischl a Rosen baum na Zlíchově, jakož i odporně zapáchající od- padky lihové jsou velikou zdravotní závadou pro Prahu, požádala rada městská okresní hejtmanství smíchovské, aby zjistilo, zda podmínky konsensn ku poslavení dalších tří kotlů továrně uděleného přesně jsou plněny. Okresní hejtmanství postoupilo dotaz tento obci hlubočepské, jež se však obmezil na stělení, že stará kotelna byla vyklizena, nová pak zařízena, ale jestli je v továrně provedeno zaří- zení, kouř stravující a rošty dle patentu Kudliczova. a jestli i jiná předapsaná zdravotní opatření se pro vádějí, o tom se nezmínila. Rada městská usnesln se tedy na přesném zjištění všech zdravotních závad trvali.
František Josef Pala profesor doktor Městecký Fischl Rosen Zlíchov Praha národní divadlo
19 article
— Národní statečnost našich veteránů V Dejvicích, tedy v obci u samé Prahy, má veterán- ský spolek také nezbytného protektora a tím jest veliký přítel národa českého, ze svých časlých článků a úvah v »Nene Freie Presse«, o nichž take v tomto listě několikráte jsme se zmínili, dobře známý bývalý truinovský okresní hejtman pan rylii z Grimmů. To by konečně nebylo nic divného jeť v Čechách ještě velmi mnoho veteránskýc spolků, které mají za proiektory úhlavní nepřátele národa českého. Leč tento spolek má svoje mist nosti v hostinci, kdež zároveň umístěn jest »Sokol- Družstvo pro postavení tělocvičny »Sokolu«, odbon Národní jednoty pošumavské a jiné místní vlaste necké spolky. Místnost, v níž všechny tyto spolky konají své schůze, naplnili páni velerání různým skříněmi, stěny pak ozdobili všelijakými obrazv bitev, seznamy členstva a skněch« a doprostřed zuvě sili si veliký obraz svého výše zmíněného vlastene- ckého protektora. Ostatním spolkům nebylo to všal vhod, aby místnosti, kde oni svoje schůze konají znešvařoval obraz p. z Grimmů a proto souhlasn se usnesly požádati veterány, vyličivše jim »blaho- dárnou« činnost pana Grimma ve prospěch českéh národa, zvláště jeho nedávný výpad proti rovno- právnosti jazykové, aby obraz jeho z místnosti od stranili. To nebylo vhod pánům veteránům. Usnesli se, že jako staří bojovníci budou svého protektora hájiti a obraz za žádnou cenu neodstraní. — Tai tedy pan protektor zůstal viset, ale jen krátký čas.
rylie Grimm protektor Dejvice Praha Čechy Nene Frei Presse Sokoldružstvo Sokol
20 article
Při nějaké schůzi nebo zábavě jakýsi ferina obran se zdí sňal a postavil jej za skříň. Z toho ovšem byl velký poplach, pátráno po vinníkovi a když vy- pátrán nebyl, podána stížnost hostinskému, jakožto majiteli místnosti. Tomuto pánovi jsou však milejší ostatní spolky a jich členstvo a tak veteránům n jejich stížnost sdělil, že jim za obraz ručit nemůže zvláště když různé spolky několikrát v týdnu svoje schůze v této místnosti a »Sokolové« hined vedle svá cvičení konají. — Tu veterané vidouce nezbyt a nemajíce jiné místnosli, kam by přesídlili, usnesl se na následujícím, skutečně šalamounském rozře šení této záležitosti. Obraz bude se s tělny sňat, avšak před každou schůzií vete- ránů budena své staré místo zavěšen zůsťane tam po čas schůze a po ukon- čení bude zase do skříně uložen. Nyn jsou uspokojeny obě strany. »Sokolové« a ostatn spolky již obraz nenvidí a pánům veteránům z- stane jich »vlastenecký« protektor zachován, který až se dozví o hrdinném kousku svých chráněnca jistě jim přispěje do pokladny spolkové větším ob- nosem nežo v letech minulých, kdy jim totiž ned ani co by za nehet vlézlo — Dary a subvence obce pražské pro spolky a korporace. Ve včerejší schůzi městské rady byly schváleny návrhy finanční komise ve pří čině rozdělení obnosu 111.000 K pro spolky a kor porace. Komise finanční podotkla, že dalším žá dostem za podpory nelze vyhovětí a že podávání petie bylo by proto bezúčelné. Subvence neb dary obdrží následující spolky a korporace: Bratrstv vzáj. se podporujících řemeslníků a živnostníků v Praze 1000 K, Českoslovanská obchodnická besed 200 K, Jednota mag. a obec. úřadníků král. hlav města Prahy 400 K, komitét »Jub. žen. asylu« 100 K, konvent Milosrdných bratří v Praze 600 k pražská útulna pro osoby bez přístřeší 1000
Sokol Praha Juba
21 article
První český úvěrní spolek pro poskytování nezúro čítelných půjček 100 K, soukromý ústav pro vycho- vávání a léčení chudých slepých dětí a na oči chorých na Hradčanech 400 K, Spolek českých žur- nalistů 200 K, Spolek pro české feriální osady 1000 K, spolek »Růžencová výrobna« 60 K, Spolei pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice 800 K, Spolek vzáj. se podporujících živnostníků obchodníků 100 K. správa lidové kuchyně pro Staré město a Josefov 200 K. Jednota ku povzbuzení prů- myslu v Čechách 600 K, Kuratoriuní stálé výstavy v tržnici řemeslných výrobků v Praze 2000 pražská vzorná škola obchodní českoslov. obchod besedy 400 K, Řemeslnicko-živnostenská beseda v Praze 2000 K, školní výbor české obchod. škoiy pokračovací novl obchod. gremia 800 K, Spole- čenstvo kovářů 100 K, Technolegické museum obehod. a prům, komory v Praze 1200 K, Vývozní spolel pro Čechy. Moravu a Slezsko 400 K, Českoslovanská jednota 600 K, Ústřední škola dělnická, vzděl. sdru- žení českoslov. spolků v král. českém 300 K, Spo- lečnosť Národního divadla 10.000 K, tělocvičná jed nota »Sakol« VI. 100 K, tělocvičný spolek paní a dívek 200 K. Ústřední Matice školská 6000 K Sbor musejní 1000 K, Spolek výtvarných uměleů »Manese 400 K, Umělecká beseda v Praze 600 K »Komenský« v Praze a okolí 200 K, Akademick čtenářský spolek 200 K, Akademický spolek v Vídni 100 K, Husův fond 2000 K. Jubilejn nadání při státní průmyslové škole v Praze 100 K klub »Komenský« v Praze 50 K. klub Mladých Praze 200 K, koleř Arnošta z Pardubic 1200 spolek pro pěstování her české mládeže 4000 spolek pro vystavění akademického domu v Praze 3000 K, ženský výrobní spolek český v Praze 3000 k Or-Tomid 600 K, presbyterstvo evang. ref. sboru u sv. Klimenta v Praze 600 K, spolek pro vystavění
Dei Spole Komenský Husův K Jubilejn Arnošt Klimenta Hradčany Stará město Josefov Čechy Praha Morava Slezsko spo Vídeň Praha 100 Pardubice Or 400 K spolek český žur živnostenský beseda národní divadlo spolek výtvarný uměle státní průmyslový škola K . klub Mladá Praga 200
22 article
Husova domu v Praze 400 K, spolek pro povzbuzen návštěvy cizinců v Praze 1000 K, spolek k ochraně zvířat 200 K, c. k. priv. jízdní švadrona měsť. ostro- stželců 400 K, spolek mag. a obec. pomoc. úřadníků král. hlav. města Prahy 400 K, zpěvácký spolel »Hlahol« 1000 K, Nár. jednota severočeská 2000k pošumavská 2000 K, spolek »Lidumil« na král. Vyše- hradě 100 K, Umělecko průmyslové museum obch a živn, komory v Praze 1030 K. Národopisné mu- seum českoslovanské 2000 K, tel. jednota »Sokole na Starém městě 300 K, Komenský ve Vídni 6000K Mensa akádemica 2000 K. Radhošt 500 K. III. sjezd přírodozpytců a lékařů 10.000 K, Černohorský spole v Praze 100 K, jednota samospr. úřadníků obecních a okresních v král. českém 100 K, první vzáj. se podpor. spolek zřízenců král. hlav. města Prahy 100 K, ředitelství odborně školy kožešnické 100 K Českosl. dělnická jednota »Barák« ve Vídni 50 K. podpůrný spolek mlynářských 50 K, politickému klubu národního dělnictva pro král. české předplatné na časopisy do výše 100 K, spolek vzáj. se podpor. dělníků obuvnických na král. Vyšehradě 100 K Slovanský klub v Praze 500 K, tělocv. jednot »Sokol« v Praze—VII. 100 K, Akademický orchestn 100 K, Jednota »Tonnerovo nadání« 100 K, polév- kové kuchyně na hoř. Novém městě a v Holešovi cích 9000 K, hradčanské družstvo na národní dan spisovateli Arbesovi 500 K. »Záštita« 2000 K ochrana opuštěných a zanedbaných dívek 200 K samostalný sirotčinec učitelský 200 K, pensijní fon spolku českých žurnalistů 200 K, vdovský pensijní fond téhož spolku 200 K, Arimatejský spolek 200 K. hasičsko tělocv. jedn. v Holešovicích 300 K. hasičský dobrovolný sbor v Bubnech—VII. 300 K. Česko akademii věd a umění na soupis památek 5000 K
Husův Komenský Barák Tonnerův Arbes Praha Vyš Starý město Vídeň Mensa Vyšehrad Praha 500 Holešovice Bubno Sokol spolek mlynářský 50 národní dělnictvo pro král spolek vzáj Arimatejský spolek 200 K akademie věda
23 article
Jednotě pro dostavění chrámu sv. Víta 2000 K, na zakoupení býv. kostela sv. Barbory 4000 K. ústavu pro sprostředkování práce 6554 K, spolku pro blaho propuštěných káranců 200 K, trestanců 200 K, na stavbu kostela v Holešovicích 2000 K, předplatné na časopis »Le Temps« 2500 — Sčítání lidu. Po revisi sčítacích archů by počet obyvatelstva v městě Pardubicích přesn zjištěno. Mají v 975 domech celkem 16.320 c vilních obyvatelů a 709 vojínů, tudíž celkem 17.029 obyvatelstva. — V Semilech napočteno bylo př letošním sčítání přítomného obyvatelstva 3171 duší obývajících v 370 domech; z obyvatelstva napočteno 97 obyvatelů s obcovací řečí německou. Jeví se tudíž proti roku 1890: přírostek obyvatelstva 116 (bylo 3055), přírostek domů 33 a úbytek německého oby- vatelstva o 29, jehož r. 1890 bylo 126. — Koncem prosince 1900 bylo napočtěno v Poděbradec ve čtyřech čtvrtích městských celkem 5512 pří- tomných obyvatel v 558 domech. Z tohu 2689 mužu a 2823 ženy. Čechů 5504 a Němců 8. Při posledním sčítání roku 1890 bylo napočtěno úhrnem 4807. Při- bylo tudíž za desetiletí 705 obyvatelů čili 15 pet. kterýžto přírostek vzmáhajícím průmyslem a obchoden se vysvětluje. Má se za lo, že při podrobnější revisi archů docilí se ještě vyšší cífry přítomných.
svatý . Vít ústav Čecho Němec Holešovice Pardubice Semily Le Temps
24 article
— K úmrtí Julia Zeyera. Další projevy sou- strasti zaslány od Občanské besedy ve Veltrusích. dále od pp. MUDra. K. Wachamanna, Jana Vrby inženýra Josefa Strnada, Bohumíra Lilienfelda, o Obecního zasťupitelstva král, města Plzně, Uměleck besedy, od pp. Karla Grunda a choti, ředitele Josefa Hrubého a ředitele Wildwalda. — Přednášky. Dne 11. února o 6. hod. večen koná se třetí přednáška »Kryptogramického kursu« pořádaného botanickou sekcí Klubu přírodovědeckého v posluchárně geologického ústavu české university (Karlovo nám. č. 21 II. posch.) Přednáší p. PhC Jan Vilhelm: »Řasy II. (Chlorophyceae)«. Přednášky kursu jsou všeobecně přístupny.
Zeyer Mudra K Wachamann Vrba Strnad Lilienfeld Grund Hrubý Wildwald Phc Jan Vilhelm Chlorophyceae Veltrusy Plzeň Uměleck beseda geologický ústav český univerzita Karlův já Řasa II
25 article
— Sjezd stavitelů v obvodu pražské ob chodní a živnostenské komory konán bud dne 17. února t. r. o 10. hodině dopolední v sále Měšťanské hesedy v Praze. Předmětem jednání jes zřízení společenstva stavitelů pro obvod pražské ob eliionho e leusv, a chodní a živnostenské komory. Sjezdu budou pi- tomni společenstevní instruktoří panv dr. KK. Polak pan dr. František Tomášek. Po sjezdu jest společný oběd v Měšťanské besedě, odkudž účastníci sjezd podniknou vycházku do ústřední elektrárny v Hol- šovicích. — Pomocný spolek nadaco Jonákovy p právnické fakultě českých vysokých škof Karo- Ferdinandových v Praze měl vařnou hromadu dne 6. února. Příjem jeho činil 11 349 K 50 h, vydání 7850 K 91 h. r. m. a čisté jmění 3498 K 68h. mimo nadační fond zesnulého JUDra. Karla Hauschilda v obnosu 2099 K 23 h. Blahodárni činnost spolku jeví se v tom, že r. 1900 udělen nemajetným studujícím právnické fakulty 15.00 obědů. Kéž najde spolek příznivců tolik, by počet obědů mohl býti zvýšen Přispěti by k tomu měl především, kdož před lety bezplatných obědů o spolku obdrželi a nyní v příznivých poměrech se nalézají.
Polak doktor Tomášek Jonákův Hauschild Praha Ferdinandův
26 article
— Dary. Stolní společnost mládenců divišov- ských v »Harmonii« na Král. Vinohradech pořádal dne 26. ledna vínek, jehož čistý výnos 26 K ode- vzdala tělocvičné jednotě »Sokol« v Divišově Časopisecká zpráva. Redakcí Karla Stan. Sokola počne počátkem příštího týdne vy cházeti laeiná lidová kniha ve lhůtách mě- síčních pod názvem Kronika. Redakce jest v Praze v Marianské ulici č. 21. — Z Mariánských Lázní, 8. února. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Edvard VII. přibude sem k léčení v druhé polovici srpna. Officiální zprávy o tom sta- rosta ale ještě nedostal. — O původu a úkolech »Bratratev«. Zá- težitost »Bratrstva pod ochranou sv. Václavá« po delší dobu již poutala pozornost širších vrstev a dozorčích orgánů. K vůli informaci dlužno zmíniti se o původu Bratrstev vůbec a tohoto Bratrstva zvláště. V Praze je řada Bratrstev, která lidumilný úkol svůj ve vrstvách nejchudších vyplňují a těší se veliké důvěře. Za příspěvek 16 kr. měsičně zabez- pečuje si nemajetná osoba v případě úmrtí určitý obnos, který se pozůstalé rodině vyplatf. Správa Bratrstev není nákladná a z toho důvodu možno
Král Karel Stan Sokol Edvard Vinohrady Divišov Praha marianský ulice mariánský lázeň Sokol
27 article
Bratrstvům vypláceti větší pohřební příspěvky, než jaké jsou vklady člena, poněvadž veliký kapitál nes značný obnos na úrocích. Bratrstva vznikla na konci 18. století, v dobách josefinských, kdy panovala v Čechách bída a nouze a kdy zejmena v Praze řá- dila epidemie. Slušnější pobřeb zesnulého mohla tehdy vypraviti jen zámožnější rodina. Chuďasům nedostávalo se k tomu prostředků. V Praze zaveden byl obyčej, že v dopoledních hodinách projížděly ulicemi primitivní povozy, na něž nakládány mrtvoly. zašité v režných pytlích, bez rakve. Když byl vůz naplněn, odvážena byla těla nebožtíků do šachet na hřbitově. Aby tomuto způsobu pohřbívání učiněna byla přítrž a aby i nejchudšímu nebožtíku dostalo se lepšího způsobu odvežení na břbitov, sestoupil se tehdy kruh občanů, kteří v jednotlivých farnostech založili Bratrstva, která doposud plní své poslání; Bratrstvo týnské, karlovské, sv.-dušské a j. V pozděj- ších letech založena Bratrstva další: karlínské, vyše- bradské, haštalské, olšanské, řemesl. a živnostníků aj. Kdo by prohlížel statistiku těchto spolků, shledal by. jaké velké obnosy již vyplaceny byly vrstvám ne- chudším. Orgány vládní samy uznávaly lidumilné působení Bratrstev a zařadily je mezi spolký bu- mánní, od daní a kolků osvobozené. Na Smíchově v roce 1879 zařídil se odbor při »Bratrstvu smí- chovském«, který roku 1891 ustavil se jako spolek samostatný s titulem spod ochranou sv. Václava“.
Václav Čechy Praha Olšanský Smíchov
28 article
Správa jeho velikou reklamou hleděla příměti mnssy lidu ku přistupování do Bratrstva svého. Vysláni četní agenti, kteří všemožnými sliby vyhledávali členy pro nově utvořené Bratrstvo. Tak na příklad zvýšeny proti ostatním Bratrstvům pohřební při- spůvky a činěny jiné výhody. A tím se stalo, ze počet členstva Bratrstva svatováclavského úžasné vzrostl, jmění rozmnoženo, jen scházelo ještě dobré jméno a pověst a tu nahraditi měl patrou zemu české. Již od pradávna a nalezá se to ještě ve sta- novách Bratrstev podmíněno, že přijal může hýti jen ten, kdo jest řádným a počestným mužem neb ženou. Zastavení působení Bratrstva svatováclavského otřáslo důvěru zejmena u těch, kteří do správ Bratrate ostatních zasvěceni nejsou. Orgány vládní počaly stěžovati činnost Bratrstev hlavně tím, že si přejí, aby proměněny byly v ústavy pojišťovací. Že pojišťo vacími spolky Bratrstva nejsou, nýbrž spolky čistě humanními, zabezpečujíci pohřební výbavu dotyčnému členu ať zemře kdykoliv, o tom bude podán důkan na místech nejkompetentnějších, neboť Bratrstva nejsou podniky výdělkové neb akciové, nýbrž čistě lidumilné. Zejmena pro berní správu, a o to snad tu také jde, by bylo velikou výhodou, kdyby se po- dařilo Bratrstva na pojišťovací ústavy zaměniti, nebot dle dosavadního stavu, daně a poplatky činily by jen v Praze několik sto tisíc zlatých, které by se Vídni odváděly, kdežto nyní jsouce uznány svými stanovami a dekrety jako ústavy humanní, platí pouze nepatrný ekvivalentní poplatek. Že by uva- lením těchto velikých daní trpělo hlavně členstvo nejchudší, o tom netřeba důkazů podávati, vždyt i také správa jednotlivých Bratrstev musila by býti složitějši a nákladnější. V zájmu věci a členstva záhodno, aby byly co nejdříve urovnány poměry. které způsobily tak značný poplach.
Praha Vídeň
29 article
— Práce dlažební v Praze v roce 1901. Stavební úřad král. hlav. města Prahy vypracoval zevrubný plán pro práce dlaždičské, který by mě být letos proveden. Celkem vyžadovaly by práce dle téhož plánu nákladu 799.920 K. Dlažební komise ve včerejší schůzi za předsednictví druhého náměstka p. inž. Neuberta vzhledem ku stísněným pomě- rům finančním z rozpočtu prací škrtla pře polovici a pro práce dlaždíčské povolila pouze obno 375.460 K a sice: pro Staré město 82.600 K. (pů- vodně navrženo 170.800 K), pro Nové město 177.700k (místo 372.960 K). pro Malou stranu 71.700K (168.200 K), pro Hradčany 19.400 K (místo navrže- ných 39.900 K). V projektu, včera večer v městské radě schváleném, nalezají se: Na Starém mě- stě: v ulici Martinské předlažba jízdní dráhy od Perštýna kamenem na místě získaným, čásť od Úhel- ného trhu novým řevnickým kamenem nákladem 3000 K. V ulici Rybní předlažba novým řevníckým kamenem od ulice Králodvorské k ulici Jakubské 3500 K, Malá Jakubská ulice předlažba starým ka menem 1200 K. V ulici Havelské předlažba před městskou spořitelnou novým žulovým kamenem 13.000 K. Předlažba jízdní dráhy a zřízení obruby chodníku v ulici Benediktské nákladem 900 K. (Pře- dlažba Dlouhé třídy novým kamenem nákladem 12.000 K byla vypuštěna). Předlažba jízdní dráhy a zřízení chodníku v ulici Vejvodově nákladem 1000 K. (Vypuštěna byla předlažba Haštalského na- městí nákladem 32.000 K a předlažba Bartolomějské ulice nákladem 28.000 K). Františkovo nábřeží má být vydlážděno novým žulovým kamenem nákladem 60.000 K. — Na Novém městě: Vydláždění ulice na Moráni starým kamenem nákladem 7300 K, totél v ulici Zahořanského nákladem 1700 K; totéž v ulici Dittrichově nákladem 1600 K; vydláždění jízdní dráhy novou žulou v ulici Křemencově nákladem 18.200 K.
Ing Neubert Františkův Dittrichův Praha Jakubský 3500 K Vejvodův Nový město Křemencův náklad 18.200 Hradčany 19.400 K Perštýn
30 article
(Vypuštěno bylo vydláždění Vávrovy třídy novou žu- lou nákladem 14.600 K a ulice Táborské nákladem 26.000 K); zřízení chodníku a jízdní dráhy u Karlova nákladem 4500 K. Vydláždění jízdní dráhy a zřízení chodníku na Karlově náměstí podél vojenské nemoc- nice nákladem 36.000 K, dále jízdní dráhy od ulice Žitné k ulici Ječné nákladem 26.600 korun. (Část sadu od ulice Resslovy k ulici Ječné.) — nákladem 13.400 K byla vypuštěna. Rovněž nebude vydlážděna ulice Vladislavova, rozpočtěná na 31.000 K dále Trojícká nákladem 3000 K. ulice kol sadů Čel- kovského nákladem 1900 K a ulice Hálkova nákladem 6800 K). V ulici Krakovské bude dokončena předlažba starým kamenem nákladem 4000 K, v ulici Smeta- nově předlažba a zřízení chodníků mosaikových nákla- dem 2600 K, předlažba jízdní dráhy a zřízení chodníku v ulici na Zbořenci nákladem 1800 K, předlažba ulic Řeznické nákladem 1950 K (vypuštěno bylo vydláždění Sokolské ulice novou žulou nakladem 18.200 K, opra- vení dlažby ulice Kateřinské a na Větrníku nákladen 16.400 K a ulice v Jámě nákladem 7800 K). Povoleno dokončení předlažby ulice na Bojišti nákladema 1600 k vydláždění částí Komenského náměstí novým řevní- ckým kamenem nákladem 2800 K. Na dolejším Novém městě bude novou žulou nákladem 4300 K vydlážděna jízdní dráha před školou u sv. Petra, předlažba uliee Klimentské starým kamenem nákladem 1600 K. (Vy puštěno bylo vydláždění Petrského náměstí nákladem 17.200 K. prostranství před severozápadním nadražín
Vávrův Resslův Vladislavův Hálkův Petro Karlov náklad Karlov náměstí Žitná krakovský Smet Komenský náměstí petrský náměstí