4
masthead
9. února 190f. fCislo 40
5
article
podobá se dětským kalhotkám, z nichž rakoušt
Slované po 40letém nosení vyrostli. Mus
jim konečně dáno býti právo n
samostatný nozvoj.
»HonocTH«: Na konci trůnní řeči je kraso-
řečnické vyzvání k vlastenectví všech rakouskýeh
národů. Dává se jim pokyn, aby obecným
zájmům státu daly předhost před svými zájmy
národními a zemskými. Avšak jiná věc je dát
takovou radu a jiná jednati podle ní. Jednotliv
národové, obývající Rakousko, mohli by chovati
lásku a úetu k rakouské státní myšlence, kdyby
tato myšlenka nebyla oděna německou formou.
V té příčině položení rakouských Slovanů d
r. 1867 bylo dokonce lepší, protože do té doby
všecky rakouské národnosti byly stejně utisko-
vány. Nyní už je pozdě nutit je, aby se podro-
bily přežilým historickým formám. Rakousk
již dávno vstoupilo na půdu fede-
ralismu (vyrovnáním s Uhrami, udělením
samosprávy Chorvalsku a Haličí) a tento
proces nedá se zdhržeti žádn ým
stikamí. Politická moudrosť vyžaduje, aby
přechod k federalismu stal se co možná, bez
nebezpečí pro státní jednotu. S tohoto h le-
diska tak zv. jednota státní nebo
zprostředkovaci řeči niemá žádné
důležitosti. Tím, že Čechové budou
mluviti svýmjazykem a budou ho
užiivat i ve stycích se všemi úřady.
jednota rakouského císařství ne-
může ničeho utrpěti, alee za to
může utrpěti německými pakusy,
aby rakouské moenářství sníž ilo
se na vasala Němecika.
List pronáší zajímavý návrh, aby v Ra-
kousku (t. j. Cislajtanii) zřízeny byly dvě
říšské rady, německá a slovanská
mezi nimiž k vyřizování společ-
ných záležitostí pracovaly by
delegace podlie v zoru dle leg a c
rakousko-uherských. To, praví, bylo
by rozumnější, nežli strašit národy, bez toho
již krájně rozčilené, pověstným § 14.
Slovan
Čecho
Honocth
Rakousko
Uhry
Halič
6
article
Jos. L. Turnovský mrtev!
Jos. L. Turnovský mrtev!
Život plný vlasteneckého nadšení a úsi-
lovné, neůmorné práce byl včera náhle zkosen.
Neuprosná Morana, která v řadách pracovníků
na naší roli národní způsobila v poslední době
citelné mezery, včera povolala do své armády
na onen svět muže, jehož jmeno rozšířeno jes
po všech nivách vlasti, již vezdy horoucně mi-
loval. Josefa L. Turnovského není více mezi ži-
vými. Ač byl ve věku, v životě novinářském
žurnalistickém vzácně požehnaném, přece se-
trval až do posledního takořka dechu při pilné
práci. S Turnovským odešel typ českého muže,
jenž s opravdovou láskou věnoval všechny síly
své pro dobro širokých vrslev lidu, v němž ná-
rodní city a vědomí šlřil a povzbuzoval. Proto
mu také bude zachována čestná památka nejen
v análech našeho písemnictví, ale i v dějinách
hereckých společností a v zápasech našich
menšin ve zněmčeném území.
V těchto třech oborech Turnovský hlavně
a výdatně působil a práce i schopnosti jeho
dlužno uznávati tím spíše, poněvadž dospěl
k nim bez zvláštního školního vzdělání, nýbrž
vlastní svojí železnou a neúmornou pllí.
Josef L. Turnovský narodil se roku 1837
v Sobotce. Z počátku byl určen dráze obchodní,
ale vnímavý, nadšený a idešlní duch jeho nebyl
za puliem nikterak spokojeným a šťastným.
Jako jinoch 18letý opustil krám a stal se
členem divadelní společnosti Prokopovy-
Před tím už dlouhou dobu o divadle snil a byl
nevýslovně šťastným, když mohl na jevišti vy-
stoupiti. Se společností divadelní procestoval
Čechy křížem krážem a při tom naskytovala
se mu příležitosť v hojné míře poznati mravy
a zvyky lidu venkovského, jakož i jeho potřeby
a tužby.
Moran
Čecho
Sobotka
Prokopův
7
article
Záhy potom se zdárným výsledkem počal pra-
covati na poli divadelního písemnictví. Sepsal
frašku »Staří blázni«, pak následovaly četné
jiné veselohry, frašky, které upravil pro české
jeviště z Kotzebua, Kaisra a j. V pohnutém
roce 1866, kdy byl již svědomitým pracovníkem
v národním knihkupectví Kobrově, se slč. Forch
heimovou, švagrovou J. K. Tyla, která v diva-
delním světě byla známá pod jmenem slč. Rajské,
založil kočovnou divadelní společnost, která všal
po trnitých a hložím obložených cestách musil
se rozejít. Turnovský, jenž utrpěl nezmarem
vlastního podniku divadelního značných finanč-
ních ztrát, stal se potom členem divadelní spo-
lečností Muškovy, a níž zejmena po družné
Moravě cestoval.
V letech šedesátých byl Turnovský jedním
z prvních kolportérů české knihy. On je nejen
prodával a rozšiřoval, ale také četl a tak slovem
živým podněcoval lásku k rodné zemi a k ná-
rodu. Jevil v tě příčině vzácnou, železnou
neúmornou píli, kterou prodlením doby ducha
svého vyšinul na veliký stupeň.
V roce 1872 vrátil se od divadelní spo-
lečnosti do Prahy, kde redigoval » Slovana«
příští rok vstoupil do redakce staročeského.
nyní již zaníklého »Pokroku«, jehož byl o
roku 1880 redaktorem. Později stal se ředitelen
Ústřední Matice školské, v kterémžto úřade
setrval až do nového roku 1900. V době svého
působení v kanceláři Matice konal přehojné ná
vštěvy zněmčeného území, kde české menšiny
v bojích národních podporoval, posiloval a po
vzbuzoval. Zkrátka, v drobné práci národní
zjednal si Turnovský nepopíratelných zásluh.
zvláště svým působením i jako spisovatel i jako
přednášející i jako herec, který živým slovem
probouzel národní uvědomění. Této snaze zůstal
věren až do své smrti.
Kaiser
Kobrův
Tyl
Rajská
Muškův
Slovan
Turnovská
Morava
Praha
Matica
starý blázen
Kotzebua
8
article
Turnovský byl také elitelem a přítelem
Josefa Baráka, s nimž mnohý podnik vlaste-
necký pořádal. Rovněž zúčastnil se i politického
ruchu. Býval před lety tajemníkem staročeského
»Českého klubu«, kterýž úřad byl mu letos od
nového roku opět svěřen. Loni na několika ta-
borech lidu byl mluvčím staročeské strany.
Literární činnost Turnovského jest dostí
obsáhlá. Belletristické i denní časopisy záso-
boval výdatně články a povídkami. Také v list
našem uveřejnil mnohé příspěvky feuilletoni-
stické a litorární. So zvláštní svědomitostí staral
se o uetění památky Jos. Kaj. Tyla, o němž
vydal obšírnou monografli. Loni počal vydávati
své Paměti, jichž dokončení se však nedočkal.
Turnovský delší dobu již stěžoval si, že
zdraví jeho je otřeseno. Loni v leté strávil na
Špičáku, kde se ze záduchy poněkud zotavil,
ale brzo opět byl stižen chorobou. Před týdnem
zúčastnil se ještě schůze výboru pensijního
fondu spolku českých žurnalistů, načež uleh
— a více nepovstal. V chorobě léčili jej pán
prof. dr. Thomayer a dr. Kurz. Včera o 6. hod
večerní navštívil ho p. dr. Kurz, s nímž Tur
novský rozmlouval o divadle. Po odchodu dra
Kurze byl stižen prudkým kašlem a za oka
mžik vydechl naposled.
Čest budiž jeho památce.
Pohřeb zesnulého konati se bude v neděl
odpoledne.
Barák
Tyl
profesor
doktor
Thomayer
Kurz
Jos
Tura
penzijní fond
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub svobodomyslných lidovýc
poslanců českých koná schůzi v úterý
dne 12. února o půl 10. hod. ranní.
— Vzchopto se! Jakýsi M. M. oblaži
říšské poslance sedmistránkovou epištolou, v níz
appelluje na »rakouské« smýšlení » umírněnýche
stran a vyzývá je, aby s největší energii opřeli
se proudům německo-nacionálním a mladočeským.
které prý jsou stejně zhoubné. Německým na-
cionálům vytýká ovšem správně, že provozuj.
zřejmou zemězrádu, na nás pak žaluje, že že-
neme se za neuskutečnitelným fantomem, za
státním právem českým. Roztomilý pán ovšem
prozrazuje příliš okatě, že o českém státním
právu nemá ponětí a že zbytečno by bylo s ním
polemisovati. Jeho appell na poslance asi val-
ného effektu míti nebude. Všechny ty strany.
jež volá do zbraně proti zástupeům principu
nacionálního, jsou příliš vyžilé, a pokud jejich
programu se týče, překonané, než aby zadržeti
mohly příboj národnostní, který dnes všude je
vítězný. Kde pak jsou ty strany snenárodni-
v rakouském parlamentě? Kde jsou zejmena
mezi Němci? Pan M. M. dostavil se se svým
vyzváním o řadu let pozdě. Dnes již se v Ra-
kousku politika nenárodní provozovati nedá.
— Brožurka dra. Mengra. Starý
jizlivý odpůrce národa našeho, dr. Menger, cíti
potřebu ve zvláštní brožurce uveřejniti projevy
své z poslední doby, aby zvěděl svět o tom.
jaké zaujímá stanovisko v otázkách aktuálních.
Němec
doktor
Menger
Ra
10
article
Dr. Menger je ovšem jako jednooký mezi sle-
pými jeho soudruhy králem, však i přes to jsou
jeho nejnovější projevy dokladem k tomu,že
zůstal starým, nepolepšitelným německo-centra-
listíckým doktrinářem. Ve své brožurce útoči
především na stranu křesťansko-sociální, ze-
jmena na dra. Luegra, jemuž podařilos
uchvátiti Vídeň, kteráž vyloučena tím ze stře-
disek kulturních snah, čím dál tím více upadá
v ohledu materiálního blaha i pokud se týče
snah osvětových. S nesmirným rozhořčením
přibijí dr. Menger na pranýř tu Víden,
jež prý za tiché pomoci vlády dostala se
do spárů antisemitův, kteří prý věří ještě v
čarodějství a jsou stranou středověké tmy. Ne-
máme nejmenší příčiny hájit dra. Luegra a jeho
pomahačů, však mravní kvalita antisemitů neni
o nic menší, než protektorů bursovních lupičů
z let sedmdesátých a těch fedrovatelů »hospo-
dářskéhoe rozkvětu. V dalším protestu brání se dr.
Menger zuby nehty myšlence, aby konec učiněn
byl mizerii politické v Rakousku ústavní revisí.
Jako surogát přesné ústavnosti doporučuje vládu
dvou činitelů ústavních na místě činitelův tři.
doktor
Menger
Vídeň
Rakousko
11
article
Kdyby prý se ukázalo, že sněmovna poslanců
naprosto se práce uchopiti nechce a nemůže,
převzala by ku svému pensu ještě také úkoly
nezpůsobilé ku práci télo sněmovny sněmovna
panská. Vláda prý by ovšem musila být př
tom stále ve styku se stranami »státními« a za-
sazovati se o to, aby co možná záhy zavládly opět
poměry normální. Tento modus není ostatně vy-
nálezem páně Mengrovým. Však vláda dle všeho
na takový způsob překonat krisi nepomýšlí.
V trůnní řeči aspoň hrozí se nebo věští se čirý
absolutismus bez jakéhokoli spolupůsobení ně-
kterého sboru parlamentního. Je to obsažen
zejmena ve slovech, že císař ústavu svým ná-
rodům dobrovolně dal, což možno doplníti zá-
větím: a proto má právo, kdy se mu zlibí,
odvolati. O tom ovšem mohla by se rozpříst
velice vážná a zajímavá diskusse, ale jinak, než
tímto způsobem, se zmíněná slova v trůnní řeči
nevykládají. Vláda tedy nemá chuti pro příští even
tuality zachovati se dle rady dra. Mengra. Pro
pán ten nedoporučil za náhradu vídeňské sně
movny poslanců k ústavnímu spolupůsobení
mnohem k tomu povolanější a způsobilejší
zemské sněmy?
Mengrův
sněmovna sněmovna
12
article
— Slet všesokolský. Členové výstavníh
a ubytovacího odboru dostavtež se zejtra v ne
děli před 10. hod. dopolední ke vchodu do bý
valých kralodvorských kasáren v Kralodvorské
ulici ku prohlídce místností bývalé kadetní
školy.
— »Úřadní« sčítání lidu v Čechách
Poukázali jsme na hrubé násili, páchané ve
smíšených městech na českých menšinách zvlášt
tím, že Češi, přihlásivší se s českou obcovaei
řečí, byli městským úřadem vyzváni, aby do
3 dnů zanesli obeovací řeč německou s podo-
tknutím, že městský úřad, nedostaví-li se před-
volaní ve lhůtě této, bude míti za to, že s pře-
měnou souhlasí a že provede ji z moci úřadní
sám. Dnes přichází odpolední německý hlasatel
pražského místodržitelství a sděluje, že vy
zvání toto odporuje zřejmě před-
pisům o sčítání lidu a že bylo za pří-
činou podaných stižností okresním hejtmanstvim
z rušeno. Zároveň nařízeno prý purkmistrov-
skému úřadu, by protizákonné toto
jednání zastavila provedené snad
již opravy neprodleně změnil na
původní udání. Vždy opatrný orgán mi-
držitelský zatajuje však, které hejtmanství z
sobem timto proti znásilňování Čechů zakročilo,
ale prozrazuje, že stalo se tak jen v jediném
městě, neboť píše, že »jeden purkmistrovský
úřad« zmíněné vyzvání zaslal »několika stranám«.
Čech
Čecho
Čechy
13
article
»Prager Abendblatt« znovu tím jen dokázal, že
vůči brutálnostem a bezmezným křivdám, které
páší Němei na českých menšinách, jest stále
ještě hluchý a slepý, a že procitne a přijde se
svou troškou do mlýna jenom, když násili ně-
mecké dostoupí takové míry, že nelze ho př
sehe větší otrlosti, jakou se vládní tisk k věcem
takovýmto chová, jen tak zhola mlčky minouti
»Prager Abendblatt« a jeho patroni měli by
však věděti, že uvedená vyzvání nevydal v Če-
chách snad jen jeden purkmistrovský úřad,
nýbrž že rozeslaly je na vyšší komando obecn
úřady všech smíšených měst. Když tedy prot
Prager
14
article
německé zvůli zakročilo snad okresní hejtman
ství liberecké, proč neučinila tak okresní hejt
manství v Mostě, v Ústí n. L.. atd. Či sna
protizákonnosti, provozované v různých městech.
posuzují se dle různého měřítka ? — A konečně
když místodržitelský orgán sčítáním lidu a ná
silnostmi na Češích spáchaných se již zabývá
proč jest tak úzkoprsým a zamlklým, a nesdě
luje, jakým způsobem zakročili státní orgánové
v případech, kdy Čechům, přihlásivším se s če-
skou obcovací řečí, vyhrožováno purkmistrov-
skými úřady, že bude postaráno o to, by byl
vypovězeni z bytů i z práce, a pro
ani slovem nedotýká se připadů, kde hro zby
tyto skutečně již provedeny
O tom neví orgán c. k. místodrži-
telství ničeho? Jsou-li úřadové o letoš-
ním »úřadním« sčítání podřízenými orgány tak
nedokenale informovány, pak ovšem nezbývá
než na povolaném místě tlumočiti holou nefalšo-
vanou pravdu. To státi se musí při nejbližší
příležitosti.
— K dopisu z Vyškova, v němžs
knížeti arcibiskupovi olonouckému, dru. Theo-
doru Kohnovi, vytýká, že nepropůjčil Matiei
gymnasijní ve Vyškově stavebního místa pro bu
dova gymnasia českého ve Vyškově, zaslali nám
zástupci tamější gýmnasialní Matice pp. dr. Ven-
huda, dr. Skřivánek, Fr. Kroutilík, J. Šich, K.
Albrecht a A. Janda prohlášení, dle kterého
kníže arcibiskup, dr. Th. Kohn, jest od počátku
zřízení matičného gymnasia ve Vyškově prvním
a nejpřednějším podporovatelém tohoto ústavu.
Čech
Čecho
Theo
Kohn
doktor
Skřivánek
Kroutilík
J Šich
A Janda
Th
Most
Ústí
Vyškov
Francie
15
article
Poskytnul a dosud poskýtuje českému gymnasi
ve Vyškově bezplatný útulék v místnostech arci-
biskupského zámku, k jeho vlastní potřebě urče-
ných. Zřízení matičného gymnasia ve Vyškově
bylo vůbec jen tímto darem umožnéno, jelikož
Matice gymnasijní jiných vhodných mistností
k prozatímnému umístění ústavu v městě nalézti
nemohla. Ačkoliv k propůjčení stavebního místa
pro budovu gymnasijní na arcibiskupském po-
zemku »Újezdě« ze zásadních důvodů nedošlo,
nestalo se tak — píší jmenovaní pánové —z
nedostatku obětavosti pro důležitý kulturní pod-
nik Matice gymnasijní ve Vyškově, ani z nějaké
snad nepřízně k Matici následkem voleb v páte
kurii, na jejichž výsledek neměla přece Matice
jako spolek nepolitieký, nýbrž čistě osvětový.
viivu žádného, poněvadž kniže arcibiskup olo-
mucký, vyřídiv žádost o změnu pozemku na
»Újezdě« záporně, sám Matici gymnasijnív
Vyškově vyzval, aby se ucházela u něho o při
spěvek na stavbu.
ansi
— Osobní. Technický adjunkt enkrovaru v Pěti-
psech u Kadané pan Ferdinand Kokoš ka
jmenován byl cukrmistrém téhož závodu.
— Rodinné zprávy. Poštovní assistent pan
Václav W ölfel a paní Cecilie Wölílova
rozená Soukupova slavili sňatek svůj dne 5.t.
m. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. —
Slečna Mařenka Sulcova a pan Václav Svo-
boda z Karlína slavití budou sňatsk svůlj v neděli
17. t. m. o 11. hodině dopol. v chrámu sv. Cyrilla a
Methoděje v Karlíně. — Stříbrnou svatbu slaviti
bude v nejužším kruhu rodinném v úterý 12. t. m.
pan Frantřšek Karbus, mistr krejčovský na
Král Vinohsadech, se svou manželkou Vileminou.
— Úmrtí. Včera zeniřel p. František Mícka
mistr truhlářský. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol
z domu smutku č. 517—III.
Kokoš
Wölílův
Soukupův
svatý . Ludmila
Král
Sulcův
Václav Svo
Cyrill
Frantřšek Karbus
Míck
Vyškov
Újezd
Karlín
Matica
16
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel
dne 8. února.) K žádosti sboru pro zřízen
Národního divadla bylo svého času přisl-
beno pru stavbu druhého divadla místo vý dolejší
části měslského sadu; ministerstvo však nepřivolilo
k tomuto projektu na základě dobrozdání zdravot-
ního oddělení místodržitelství, dokud nebude v ná-
hradu za zastavený sad zřízen sad nový. Radou
městskou bylo potom poukázáno, že poslední dobou
zřízeny a rozšířeny byly v Praze mnohé sady, roz-
hodnutí ministerstva však dosud nedošlo. Nyní žádal
sbor pro zřízení Národního divadla, aby záležitost
byla urgována, aby mohl uskutečnit chystané pří-
pravné kroky. Usneseno tudiž poukázati znovu n
sady nově zřízené, po případě — po návrhu pana
starosty dra. V. Srba — projeviti ochotu, že, bude-li
stavba divadla na dotyčném místě vládou povolena,
upraveno bude za sad Havilčkovo náměstí před Hy-
poteční bankou, těsně k městskému sadu přilehající.
Pp. měst. r. dr. Kühn a J. Zikan navrhli, by uva-
žováno bylo o tom, zda by nebylo záhodno nabíd-
nouti ke stavbě divadla místo v assanaci, což by
prospělo vnitřnímu městu. Pan starosta sdělil, že sám
na to již deputacím ve příčině stavby druhého divadl
k němu se dostavujícím poukázal, že však na ten
čas nelze olázku v tomto směru rozluštiti, dokud
se tyto korporace o zásadě té mezi sebou nedo-
hodnou. — Do ankety ve příčině znovuzřízení sou
soší na mostě Karlově pozvání budou pá-
nové, kteří již původně tam zasedali, totiž professor
dr. Celakovský, inž. Herain, prof. Maudr, konserv
Jelínek, prol. dr. Hostinský, prof. dr. Goll, professor
Koula, arch. Polívka a sochaři Socharda a Schnirch
Mimo to budou v komisi zasedati členové obecního
zaslupilelstva. — Dnes v sobotu pořádána jest
exkurse členův obecního zastupitel-
stva do kanalisačního tunelu letenského.
Srba
doktor
Kühn
J Zikan
Celakovský
Ing
Herain
profesor
Maudr
Jelínek
Goll
Koula
Polívka
Sochard
Schnirch
Praha
Havilčkovo náměstí
Karlov pozvání
národní divadlo
17
article
Vzhledem k tomu, že v poslední době docházejí kan-
celáře kanalisační z různých stran žádosti četných
spolků za povolení prohlídky kanalisačního tunelu
letenského, navrhla kancelář kanalisační k podnětu
p. Kasalického, vrchního ředitele ústavu chudých
aby přiští neděli — dne 10. t. m. — tunel kana-
lisační obecenstvu byl za vstupné pří-
stupným učiněn. Vstupné určeno na 40 h, jež
jednak sloužili bude ke krytí vydání, jež při ná-
vštěvách osvětlováním tunelu a pod. vznikají, jednak
věnováno bude ústavu chudých. Obacenstvo se však
upozorňuje, že návštěvy houfné nemohou býti vpou-
štěny; dále, že na dně tunelu jest množství vody
spodní, tak že jen v dobré obuvi jest průchod možný.
18
article
Tunel bude přístupným od 10—12 hod. dopol. a o
1—5 hod. odpol. — Mostně (hrubý příjem) v týdnu
od 27. ledna do 2. února t. r. obnášelo na proza-
timním mostě u Národního divadla 3123 K 26 h, n
mostě Františka Josefa 3229 K 78 h, na mostě Pala-
ckého 4252 K, na mostě přes Stvanici 1400 K 32h.
na mostě žefinském 275 K 92 h. — Pan měst. rada
prof. dr. Městecký navrhl, aby při provádění dlažek
na místech, kde je volná frekvence a tudíž nastává
pro chodce nebe pečí úrazu, bylo úřadem stavebním
pamatováno na zřizování vyvýšených záchrannýci
míst. — Zlíchovský lihovar. Vzhledem k tomu
že kouř z továrních komínů firmy Fischl a Rosen
baum na Zlíchově, jakož i odporně zapáchající od-
padky lihové jsou velikou zdravotní závadou pro
Prahu, požádala rada městská okresní hejtmanství
smíchovské, aby zjistilo, zda podmínky konsensn
ku poslavení dalších tří kotlů továrně uděleného
přesně jsou plněny. Okresní hejtmanství postoupilo
dotaz tento obci hlubočepské, jež se však obmezil
na stělení, že stará kotelna byla vyklizena, nová
pak zařízena, ale jestli je v továrně provedeno zaří-
zení, kouř stravující a rošty dle patentu Kudliczova.
a jestli i jiná předapsaná zdravotní opatření se pro
vádějí, o tom se nezmínila. Rada městská usnesln
se tedy na přesném zjištění všech zdravotních
závad trvali.
František Josef
Pala
profesor
doktor
Městecký
Fischl
Rosen
Zlíchov
Praha
národní divadlo
19
article
— Národní statečnost našich veteránů
V Dejvicích, tedy v obci u samé Prahy, má veterán-
ský spolek také nezbytného protektora a tím jest
veliký přítel národa českého, ze svých časlých
článků a úvah v »Nene Freie Presse«, o nichž take
v tomto listě několikráte jsme se zmínili, dobře
známý bývalý truinovský okresní hejtman pan rylii
z Grimmů. To by konečně nebylo nic divného
jeť v Čechách ještě velmi mnoho veteránskýc
spolků, které mají za proiektory úhlavní nepřátele
národa českého. Leč tento spolek má svoje mist
nosti v hostinci, kdež zároveň umístěn jest »Sokol-
Družstvo pro postavení tělocvičny »Sokolu«, odbon
Národní jednoty pošumavské a jiné místní vlaste
necké spolky. Místnost, v níž všechny tyto spolky
konají své schůze, naplnili páni velerání různým
skříněmi, stěny pak ozdobili všelijakými obrazv
bitev, seznamy členstva a skněch« a doprostřed zuvě
sili si veliký obraz svého výše zmíněného vlastene-
ckého protektora. Ostatním spolkům nebylo to všal
vhod, aby místnosti, kde oni svoje schůze konají
znešvařoval obraz p. z Grimmů a proto souhlasn
se usnesly požádati veterány, vyličivše jim »blaho-
dárnou« činnost pana Grimma ve prospěch českéh
národa, zvláště jeho nedávný výpad proti rovno-
právnosti jazykové, aby obraz jeho z místnosti od
stranili. To nebylo vhod pánům veteránům. Usnesli
se, že jako staří bojovníci budou svého protektora
hájiti a obraz za žádnou cenu neodstraní. — Tai
tedy pan protektor zůstal viset, ale jen krátký čas.
rylie
Grimm
protektor
Dejvice
Praha
Čechy
Nene Frei Presse
Sokoldružstvo
Sokol
20
article
Při nějaké schůzi nebo zábavě jakýsi ferina obran
se zdí sňal a postavil jej za skříň. Z toho ovšem
byl velký poplach, pátráno po vinníkovi a když vy-
pátrán nebyl, podána stížnost hostinskému, jakožto
majiteli místnosti. Tomuto pánovi jsou však milejší
ostatní spolky a jich členstvo a tak veteránům n
jejich stížnost sdělil, že jim za obraz ručit nemůže
zvláště když různé spolky několikrát v týdnu svoje
schůze v této místnosti a »Sokolové« hined vedle
svá cvičení konají. — Tu veterané vidouce nezbyt
a nemajíce jiné místnosli, kam by přesídlili, usnesl
se na následujícím, skutečně šalamounském rozře
šení této záležitosti. Obraz bude se s tělny
sňat, avšak před každou schůzií vete-
ránů budena své staré místo zavěšen
zůsťane tam po čas schůze a po ukon-
čení bude zase do skříně uložen. Nyn
jsou uspokojeny obě strany. »Sokolové« a ostatn
spolky již obraz nenvidí a pánům veteránům z-
stane jich »vlastenecký« protektor zachován, který
až se dozví o hrdinném kousku svých chráněnca
jistě jim přispěje do pokladny spolkové větším ob-
nosem nežo v letech minulých, kdy jim totiž ned
ani co by za nehet vlézlo
— Dary a subvence obce pražské pro
spolky a korporace. Ve včerejší schůzi městské
rady byly schváleny návrhy finanční komise ve pří
čině rozdělení obnosu 111.000 K pro spolky a kor
porace. Komise finanční podotkla, že dalším žá
dostem za podpory nelze vyhovětí a že podávání
petie bylo by proto bezúčelné. Subvence neb dary
obdrží následující spolky a korporace: Bratrstv
vzáj. se podporujících řemeslníků a živnostníků
v Praze 1000 K, Českoslovanská obchodnická besed
200 K, Jednota mag. a obec. úřadníků král. hlav
města Prahy 400 K, komitét »Jub. žen. asylu«
100 K, konvent Milosrdných bratří v Praze 600 k
pražská útulna pro osoby bez přístřeší 1000
Sokol
Praha
Juba
21
article
První český úvěrní spolek pro poskytování nezúro
čítelných půjček 100 K, soukromý ústav pro vycho-
vávání a léčení chudých slepých dětí a na oči
chorých na Hradčanech 400 K, Spolek českých žur-
nalistů 200 K, Spolek pro české feriální osady
1000 K, spolek »Růžencová výrobna« 60 K, Spolei
pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice
800 K, Spolek vzáj. se podporujících živnostníků
obchodníků 100 K. správa lidové kuchyně pro Staré
město a Josefov 200 K. Jednota ku povzbuzení prů-
myslu v Čechách 600 K, Kuratoriuní stálé výstavy
v tržnici řemeslných výrobků v Praze 2000
pražská vzorná škola obchodní českoslov. obchod
besedy 400 K, Řemeslnicko-živnostenská beseda
v Praze 2000 K, školní výbor české obchod. škoiy
pokračovací novl obchod. gremia 800 K, Spole-
čenstvo kovářů 100 K, Technolegické museum obehod.
a prům, komory v Praze 1200 K, Vývozní spolel
pro Čechy. Moravu a Slezsko 400 K, Českoslovanská
jednota 600 K, Ústřední škola dělnická, vzděl. sdru-
žení českoslov. spolků v král. českém 300 K, Spo-
lečnosť Národního divadla 10.000 K, tělocvičná jed
nota »Sakol« VI. 100 K, tělocvičný spolek paní
a dívek 200 K. Ústřední Matice školská 6000 K
Sbor musejní 1000 K, Spolek výtvarných uměleů
»Manese 400 K, Umělecká beseda v Praze 600 K
»Komenský« v Praze a okolí 200 K, Akademick
čtenářský spolek 200 K, Akademický spolek v
Vídni 100 K, Husův fond 2000 K. Jubilejn
nadání při státní průmyslové škole v Praze 100 K
klub »Komenský« v Praze 50 K. klub Mladých
Praze 200 K, koleř Arnošta z Pardubic 1200
spolek pro pěstování her české mládeže 4000
spolek pro vystavění akademického domu v Praze
3000 K, ženský výrobní spolek český v Praze 3000 k
Or-Tomid 600 K, presbyterstvo evang. ref. sboru
u sv. Klimenta v Praze 600 K, spolek pro vystavění
Dei
Spole
Komenský
Husův
K Jubilejn
Arnošt
Klimenta
Hradčany
Stará město
Josefov
Čechy
Praha
Morava
Slezsko
spo
Vídeň
Praha 100
Pardubice
Or
400 K
spolek český žur
živnostenský beseda
národní divadlo
spolek výtvarný uměle
státní průmyslový škola
K . klub Mladá Praga 200
22
article
Husova domu v Praze 400 K, spolek pro povzbuzen
návštěvy cizinců v Praze 1000 K, spolek k ochraně
zvířat 200 K, c. k. priv. jízdní švadrona měsť. ostro-
stželců 400 K, spolek mag. a obec. pomoc. úřadníků
král. hlav. města Prahy 400 K, zpěvácký spolel
»Hlahol« 1000 K, Nár. jednota severočeská 2000k
pošumavská 2000 K, spolek »Lidumil« na král. Vyše-
hradě 100 K, Umělecko průmyslové museum obch
a živn, komory v Praze 1030 K. Národopisné mu-
seum českoslovanské 2000 K, tel. jednota »Sokole
na Starém městě 300 K, Komenský ve Vídni 6000K
Mensa akádemica 2000 K. Radhošt 500 K. III. sjezd
přírodozpytců a lékařů 10.000 K, Černohorský spole
v Praze 100 K, jednota samospr. úřadníků obecních
a okresních v král. českém 100 K, první vzáj. se
podpor. spolek zřízenců král. hlav. města Prahy
100 K, ředitelství odborně školy kožešnické 100 K
Českosl. dělnická jednota »Barák« ve Vídni 50 K.
podpůrný spolek mlynářských 50 K, politickému
klubu národního dělnictva pro král. české předplatné
na časopisy do výše 100 K, spolek vzáj. se podpor.
dělníků obuvnických na král. Vyšehradě 100 K
Slovanský klub v Praze 500 K, tělocv. jednot
»Sokol« v Praze—VII. 100 K, Akademický orchestn
100 K, Jednota »Tonnerovo nadání« 100 K, polév-
kové kuchyně na hoř. Novém městě a v Holešovi
cích 9000 K, hradčanské družstvo na národní dan
spisovateli Arbesovi 500 K. »Záštita« 2000 K
ochrana opuštěných a zanedbaných dívek 200 K
samostalný sirotčinec učitelský 200 K, pensijní fon
spolku českých žurnalistů 200 K, vdovský pensijní
fond téhož spolku 200 K, Arimatejský spolek 200 K.
hasičsko tělocv. jedn. v Holešovicích 300 K. hasičský
dobrovolný sbor v Bubnech—VII. 300 K. Česko
akademii věd a umění na soupis památek 5000 K
Husův
Komenský
Barák
Tonnerův
Arbes
Praha
Vyš
Starý město
Vídeň
Mensa
Vyšehrad
Praha 500
Holešovice
Bubno
Sokol
spolek mlynářský 50
národní dělnictvo pro král
spolek vzáj
Arimatejský spolek 200 K
akademie věda
23
article
Jednotě pro dostavění chrámu sv. Víta 2000 K, na
zakoupení býv. kostela sv. Barbory 4000 K. ústavu
pro sprostředkování práce 6554 K, spolku pro blaho
propuštěných káranců 200 K, trestanců 200 K, na
stavbu kostela v Holešovicích 2000 K, předplatné na
časopis »Le Temps« 2500
— Sčítání lidu. Po revisi sčítacích archů by
počet obyvatelstva v městě Pardubicích přesn
zjištěno. Mají v 975 domech celkem 16.320 c
vilních obyvatelů a 709 vojínů, tudíž celkem 17.029
obyvatelstva. — V Semilech napočteno bylo př
letošním sčítání přítomného obyvatelstva 3171 duší
obývajících v 370 domech; z obyvatelstva napočteno
97 obyvatelů s obcovací řečí německou. Jeví se tudíž
proti roku 1890: přírostek obyvatelstva 116 (bylo
3055), přírostek domů 33 a úbytek německého oby-
vatelstva o 29, jehož r. 1890 bylo 126. — Koncem
prosince 1900 bylo napočtěno v Poděbradec
ve čtyřech čtvrtích městských celkem 5512 pří-
tomných obyvatel v 558 domech. Z tohu 2689 mužu
a 2823 ženy. Čechů 5504 a Němců 8. Při posledním
sčítání roku 1890 bylo napočtěno úhrnem 4807. Při-
bylo tudíž za desetiletí 705 obyvatelů čili 15 pet.
kterýžto přírostek vzmáhajícím průmyslem a obchoden
se vysvětluje. Má se za lo, že při podrobnější revisi
archů docilí se ještě vyšší cífry přítomných.
svatý . Vít
ústav
Čecho
Němec
Holešovice
Pardubice
Semily
Le Temps
24
article
— K úmrtí Julia Zeyera. Další projevy sou-
strasti zaslány od Občanské besedy ve Veltrusích.
dále od pp. MUDra. K. Wachamanna, Jana Vrby
inženýra Josefa Strnada, Bohumíra Lilienfelda, o
Obecního zasťupitelstva král, města Plzně, Uměleck
besedy, od pp. Karla Grunda a choti, ředitele Josefa
Hrubého a ředitele Wildwalda.
— Přednášky. Dne 11. února o 6. hod. večen
koná se třetí přednáška »Kryptogramického kursu«
pořádaného botanickou sekcí Klubu přírodovědeckého
v posluchárně geologického ústavu české university
(Karlovo nám. č. 21 II. posch.) Přednáší p. PhC
Jan Vilhelm: »Řasy II. (Chlorophyceae)«. Přednášky
kursu jsou všeobecně přístupny.
Zeyer
Mudra
K Wachamann
Vrba
Strnad
Lilienfeld
Grund
Hrubý
Wildwald
Phc
Jan
Vilhelm
Chlorophyceae
Veltrusy
Plzeň
Uměleck beseda
geologický ústav český univerzita
Karlův já
Řasa II
25
article
— Sjezd stavitelů v obvodu pražské ob
chodní a živnostenské komory konán bud
dne 17. února t. r. o 10. hodině dopolední v sále
Měšťanské hesedy v Praze. Předmětem jednání jes
zřízení společenstva stavitelů pro obvod pražské ob
eliionho e leusv, a
chodní a živnostenské komory. Sjezdu budou pi-
tomni společenstevní instruktoří panv dr. KK. Polak
pan dr. František Tomášek. Po sjezdu jest společný
oběd v Měšťanské besedě, odkudž účastníci sjezd
podniknou vycházku do ústřední elektrárny v Hol-
šovicích.
— Pomocný spolek nadaco Jonákovy p
právnické fakultě českých vysokých škof Karo-
Ferdinandových v Praze měl vařnou hromadu dne
6. února. Příjem jeho činil 11 349 K 50 h, vydání
7850 K 91 h. r. m. a čisté jmění 3498 K 68h.
mimo nadační fond zesnulého JUDra. Karla
Hauschilda v obnosu 2099 K 23 h. Blahodárni
činnost spolku jeví se v tom, že r. 1900 udělen
nemajetným studujícím právnické fakulty 15.00
obědů. Kéž najde spolek příznivců tolik, by počet
obědů mohl býti zvýšen Přispěti by k tomu měl
především, kdož před lety bezplatných obědů o
spolku obdrželi a nyní v příznivých poměrech se
nalézají.
Polak
doktor
Tomášek
Jonákův
Hauschild
Praha
Ferdinandův
26
article
— Dary. Stolní společnost mládenců divišov-
ských v »Harmonii« na Král. Vinohradech pořádal
dne 26. ledna vínek, jehož čistý výnos 26 K ode-
vzdala tělocvičné jednotě »Sokol« v Divišově
Časopisecká zpráva. Redakcí Karla
Stan. Sokola počne počátkem příštího týdne vy
cházeti laeiná lidová kniha ve lhůtách mě-
síčních pod názvem Kronika. Redakce jest
v Praze v Marianské ulici č. 21.
— Z Mariánských Lázní, 8. února. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Edvard VII. přibude sem k léčení
v druhé polovici srpna. Officiální zprávy o tom sta-
rosta ale ještě nedostal.
— O původu a úkolech »Bratratev«. Zá-
težitost »Bratrstva pod ochranou sv. Václavá« po
delší dobu již poutala pozornost širších vrstev a
dozorčích orgánů. K vůli informaci dlužno zmíniti
se o původu Bratrstev vůbec a tohoto Bratrstva
zvláště. V Praze je řada Bratrstev, která lidumilný
úkol svůj ve vrstvách nejchudších vyplňují a těší se
veliké důvěře. Za příspěvek 16 kr. měsičně zabez-
pečuje si nemajetná osoba v případě úmrtí určitý
obnos, který se pozůstalé rodině vyplatf. Správa
Bratrstev není nákladná a z toho důvodu možno
Král
Karel Stan
Sokol
Edvard
Vinohrady
Divišov
Praha
marianský ulice
mariánský lázeň
Sokol
27
article
Bratrstvům vypláceti větší pohřební příspěvky, než
jaké jsou vklady člena, poněvadž veliký kapitál nes
značný obnos na úrocích. Bratrstva vznikla na konci
18. století, v dobách josefinských, kdy panovala
v Čechách bída a nouze a kdy zejmena v Praze řá-
dila epidemie. Slušnější pobřeb zesnulého mohla
tehdy vypraviti jen zámožnější rodina. Chuďasům
nedostávalo se k tomu prostředků. V Praze zaveden
byl obyčej, že v dopoledních hodinách projížděly
ulicemi primitivní povozy, na něž nakládány mrtvoly.
zašité v režných pytlích, bez rakve. Když byl vůz
naplněn, odvážena byla těla nebožtíků do šachet na
hřbitově. Aby tomuto způsobu pohřbívání učiněna
byla přítrž a aby i nejchudšímu nebožtíku dostalo
se lepšího způsobu odvežení na břbitov, sestoupil
se tehdy kruh občanů, kteří v jednotlivých farnostech
založili Bratrstva, která doposud plní své poslání;
Bratrstvo týnské, karlovské, sv.-dušské a j. V pozděj-
ších letech založena Bratrstva další: karlínské, vyše-
bradské, haštalské, olšanské, řemesl. a živnostníků aj.
Kdo by prohlížel statistiku těchto spolků, shledal by.
jaké velké obnosy již vyplaceny byly vrstvám ne-
chudším. Orgány vládní samy uznávaly lidumilné
působení Bratrstev a zařadily je mezi spolký bu-
mánní, od daní a kolků osvobozené. Na Smíchově
v roce 1879 zařídil se odbor při »Bratrstvu smí-
chovském«, který roku 1891 ustavil se jako spolek
samostatný s titulem spod ochranou sv. Václava“.
Václav
Čechy
Praha
Olšanský
Smíchov
28
article
Správa jeho velikou reklamou hleděla příměti mnssy
lidu ku přistupování do Bratrstva svého. Vysláni
četní agenti, kteří všemožnými sliby vyhledávali
členy pro nově utvořené Bratrstvo. Tak na příklad
zvýšeny proti ostatním Bratrstvům pohřební při-
spůvky a činěny jiné výhody. A tím se stalo, ze
počet členstva Bratrstva svatováclavského úžasné
vzrostl, jmění rozmnoženo, jen scházelo ještě dobré
jméno a pověst a tu nahraditi měl patrou zemu
české. Již od pradávna a nalezá se to ještě ve sta-
novách Bratrstev podmíněno, že přijal může hýti jen
ten, kdo jest řádným a počestným mužem neb ženou.
Zastavení působení Bratrstva svatováclavského otřáslo
důvěru zejmena u těch, kteří do správ Bratrate
ostatních zasvěceni nejsou. Orgány vládní počaly
stěžovati činnost Bratrstev hlavně tím, že si přejí,
aby proměněny byly v ústavy pojišťovací. Že pojišťo
vacími spolky Bratrstva nejsou, nýbrž spolky čistě
humanními, zabezpečujíci pohřební výbavu dotyčnému
členu ať zemře kdykoliv, o tom bude podán důkan
na místech nejkompetentnějších, neboť Bratrstva
nejsou podniky výdělkové neb akciové, nýbrž čistě
lidumilné. Zejmena pro berní správu, a o to snad
tu také jde, by bylo velikou výhodou, kdyby se po-
dařilo Bratrstva na pojišťovací ústavy zaměniti, nebot
dle dosavadního stavu, daně a poplatky činily by
jen v Praze několik sto tisíc zlatých, které by se
Vídni odváděly, kdežto nyní jsouce uznány svými
stanovami a dekrety jako ústavy humanní, platí
pouze nepatrný ekvivalentní poplatek. Že by uva-
lením těchto velikých daní trpělo hlavně členstvo
nejchudší, o tom netřeba důkazů podávati, vždyt
i také správa jednotlivých Bratrstev musila by býti
složitějši a nákladnější. V zájmu věci a členstva
záhodno, aby byly co nejdříve urovnány poměry.
které způsobily tak značný poplach.
Praha
Vídeň
29
article
— Práce dlažební v Praze v roce 1901.
Stavební úřad král. hlav. města Prahy vypracoval
zevrubný plán pro práce dlaždičské, který by mě
být letos proveden. Celkem vyžadovaly by práce
dle téhož plánu nákladu 799.920 K. Dlažební komise
ve včerejší schůzi za předsednictví druhého náměstka
p. inž. Neuberta vzhledem ku stísněným pomě-
rům finančním z rozpočtu prací škrtla pře
polovici a pro práce dlaždíčské povolila pouze obno
375.460 K a sice: pro Staré město 82.600 K. (pů-
vodně navrženo 170.800 K), pro Nové město 177.700k
(místo 372.960 K). pro Malou stranu 71.700K
(168.200 K), pro Hradčany 19.400 K (místo navrže-
ných 39.900 K). V projektu, včera večer v městské
radě schváleném, nalezají se: Na Starém mě-
stě: v ulici Martinské předlažba jízdní dráhy od
Perštýna kamenem na místě získaným, čásť od Úhel-
ného trhu novým řevnickým kamenem nákladem
3000 K. V ulici Rybní předlažba novým řevníckým
kamenem od ulice Králodvorské k ulici Jakubské
3500 K, Malá Jakubská ulice předlažba starým ka
menem 1200 K. V ulici Havelské předlažba před
městskou spořitelnou novým žulovým kamenem
13.000 K. Předlažba jízdní dráhy a zřízení obruby
chodníku v ulici Benediktské nákladem 900 K. (Pře-
dlažba Dlouhé třídy novým kamenem nákladem
12.000 K byla vypuštěna). Předlažba jízdní dráhy
a zřízení chodníku v ulici Vejvodově nákladem
1000 K. (Vypuštěna byla předlažba Haštalského na-
městí nákladem 32.000 K a předlažba Bartolomějské
ulice nákladem 28.000 K). Františkovo nábřeží má
být vydlážděno novým žulovým kamenem nákladem
60.000 K. — Na Novém městě: Vydláždění ulice
na Moráni starým kamenem nákladem 7300 K, totél
v ulici Zahořanského nákladem 1700 K; totéž v ulici
Dittrichově nákladem 1600 K; vydláždění jízdní dráhy
novou žulou v ulici Křemencově nákladem 18.200 K.
Ing
Neubert
Františkův
Dittrichův
Praha
Jakubský 3500 K
Vejvodův
Nový město
Křemencův náklad 18.200
Hradčany 19.400 K
Perštýn
30
article
(Vypuštěno bylo vydláždění Vávrovy třídy novou žu-
lou nákladem 14.600 K a ulice Táborské nákladem
26.000 K); zřízení chodníku a jízdní dráhy u Karlova
nákladem 4500 K. Vydláždění jízdní dráhy a zřízení
chodníku na Karlově náměstí podél vojenské nemoc-
nice nákladem 36.000 K, dále jízdní dráhy od ulice
Žitné k ulici Ječné nákladem 26.600 korun.
(Část sadu od ulice Resslovy k ulici Ječné.) —
nákladem 13.400 K byla vypuštěna. Rovněž nebude
vydlážděna ulice Vladislavova, rozpočtěná na 31.000 K
dále Trojícká nákladem 3000 K. ulice kol sadů Čel-
kovského nákladem 1900 K a ulice Hálkova nákladem
6800 K). V ulici Krakovské bude dokončena předlažba
starým kamenem nákladem 4000 K, v ulici Smeta-
nově předlažba a zřízení chodníků mosaikových nákla-
dem 2600 K, předlažba jízdní dráhy a zřízení chodníku
v ulici na Zbořenci nákladem 1800 K, předlažba ulic
Řeznické nákladem 1950 K (vypuštěno bylo vydláždění
Sokolské ulice novou žulou nakladem 18.200 K, opra-
vení dlažby ulice Kateřinské a na Větrníku nákladen
16.400 K a ulice v Jámě nákladem 7800 K). Povoleno
dokončení předlažby ulice na Bojišti nákladema 1600 k
vydláždění částí Komenského náměstí novým řevní-
ckým kamenem nákladem 2800 K. Na dolejším Novém
městě bude novou žulou nákladem 4300 K vydlážděna
jízdní dráha před školou u sv. Petra, předlažba uliee
Klimentské starým kamenem nákladem 1600 K. (Vy
puštěno bylo vydláždění Petrského náměstí nákladem
17.200 K. prostranství před severozápadním nadražín
Vávrův
Resslův
Vladislavův
Hálkův
Petro
Karlov náklad
Karlov náměstí
Žitná
krakovský
Smet
Komenský náměstí
petrský náměstí