ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 15e2fc70-6601-11dc-8227-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 40, person 105, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXxI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 9. února 190.
Praha
3 masthead
Číslo 40.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraei za měslo . . . . . . 8 K — za čtvrt leta . . . . s dvojí donáškou na měsíe na čtnt leta . . . . ve fllslkácl za něsíc . . Poštou: za měel
Praha
6 article
nvr: . . . 9 K ooi s dvojí zásllkou na paěsíe na čtvrt leta . . . . 11 K 40
7 article Starostlivost vlády o jednotnos němčiny.
Starostlivost vlády o jednotnos němčiny. Nic tak není charakteristické pro různost péče vlád vídeňských o zájmy národnostní. jako její nepolitická politika, pokud se týče pěstování a zachování spisovných jazyků, ja kožto předního a u nás na mnoze nejdů ležitějšího pojítka kultiurní sou- náležitosti národa. Jako ve všem ostatním, i ve věcech čistě jazykových činí totiž ministerstva vídeňská a to od samého počátku svého trvání přísný rozdíl mezi jazy kem německým a vlašským na straně jedné a slovanskými jazyky na straně druhé. Nad jednotou jazyka německého bdí vlády vídeňské s pravou mateřskou starostli vostí a snaží se ihned každou odchylku od spisovné němčiny ať ve slově či písmě od straniti; vlaštinu respektují se známou Raku šanům pietou ke všemu italskému a jen tín se vysvětluje, proč tak nepatrné zlomky ná rodnostní jako tvoří na př. Vlachové v pobřez ních městech a na ostrovech dalmatských, se těší největší přízni a podpoře Vídně. Zcela jinak chová se však Vídeň k jednot- nosti a kulturní pospolitosti národů a jazyků slovanských, jak dále ještě připomeneme.
Rak Vlach Vídeň
8 article
Nyní žijeme opět v období, kde péče o zájmy něme'ctví a němčiny pro- puká živelní silou ve všech ministerských kancelářích, ano vydává se jaksi za zvláštní povinnost jejich, jako by ministerstva byla povolána býti hlavní oporou organisace a pro pagandy německé. Teprve tyto dny jsme upo zornili, kterak jsou opatřeny zájmy a potřeby neněmecké v ministerstvu železničném, kdež pro nedostatek kvalifikovaných sil po stránce jazykové zůstávají podání a projekty po dlouhou dobu nevyřízeny ležeti, ba informace naše docela zaznamenala i výroky s posta- vením a povinností dotyčných zřízenců na- prosto nesrovnatelné. Kapitola o přenášen německých zákonů ministerstvem spravedlnosti k nám do Rakouska na mnoze, jako u nového soudního řízení bez náležitého upravení ku potřebám, poměrům a zvyklostem zdejším, nezdá se míti konce, vždyť již opět se ohla- šuje, že ve Vídni kopírují německé akciové právo a německou společnost s obmezeným ručením. Kde tak čilá a horlivá přičinlivost o kul turní jednotnost němectví panuje, nemůže ovšem zůstati pozadu správa vyučovací a mi- nisterstvo vyučování a tak ve čtvrteka kor respondenční kancelář byla s to neněmecké, zejmena pak slovanské časopisectvo zásobiti zvláště procítěnou a povznášející zprávou, kterak večerní vydání vídeňských úřadních novin ohlašuje pro nejbližší dob akci ministerstva vyučování ku záchraně pravopisně jednoty ja- zyka německéhol
Rakousko Vídeň
9 article
Protože jsme ještě nikdy nic podobného nečetli v listech úřadních o jazyce slovan- ském, a protože dle čl. 19. stát. zákl. zák všickni rakouští národové mají stejné právo na pěstění svého jazyka, klademe sem obšírnější zprávu »Wiener Abendpostu«, aby i u nás dan byl podnět ku přemýšlení o významu ku- turní jednoty národní. Vylíčiv práce správy vyačovací z doby dřívější o zacho- vání jednotnosti pravopisu a jazyka něme- ckého (»Verdeutschung der Fremdwörter« zajisté jest pomůckou k udržení jednoty německého jazyka v Rakousku a v říši německé) pokračuje »Wiener Abendposte dále takto: »Jak se dovídáme, zamýšlí J. E p. ministr vyučování dr. rytíř z Harllu při- kročiti k řešení otázky (německé) orthografie v tom smyslu, aby posavadní pra vidla byla podrobena daleko sáhlé re- visi ve směru zjednodušení a přiblížení se k panujícímu pravopisu se zřetelem k jiným, zvláště nerakouským knihám o pra- vidlech. Anketa, záležející ze zástupců vědy a školy, delegálů jednot spisovatelskýcha tiskařských gremií, sestoupí se v ministerstvu vnitra již v nejbližších týdnech. Akce tato, správou vyučovací již po delší dobu připravovaná a s náležitou opa- trností prováděná vstupuje v ob- dobí svého zakončení v oka- mžiku pro věc velmi příznivém, protože v týž čas, »dle časopiseckých zpráv« i ve větších státech říše německé, konány budou pora dy o otázce této reformy. Bylo by opravdo vým požehnáním pro školu a so veli kým hmotným prospěchem pro knihkupectví kdyby konečně bylo dosaženo dávno vytou žené jednotnosti v této nepolitické otázce.
Wiener Rakousko Verdeutschung der Fremdwörter E p
10 article
Pro veliké prospěchy (z reformy kynoucí mohou zajisté bez rezpaků přiněst se malé oběti.« Slovo za slovem večerní vydání úřad ního listu hlásá tu nepochybné pravdy na prospěch nejen jednoty pravopisné, ale na prospěch kulturní jednotnosti němectví vůbec, a proto možno již přimhouřiti oči při ne- vinné poznámce, že školní správa o souběžné akci v Německu »jen tak náhodou« z novin zvěděla a již se všemi přípravami jest ho- tova, tak ze anketa vídeňská bude moci současně pracovati se stejnými anketami v Německu Pravdy tuto o velikém prospěchu a ne- patrných žádoucích obětech vyslovené, poku se týče němectví, platí obdobně a mnoho násobně pro Slovany rakouské i ve příčine jejich jazyka, vždyť Slované zdejší jakoby byli pro potřeby kulturní své jednotnost pozbyli na dobro všeho smyslu! Ovšem v ministerstvu vyučování neměl Slované ještě žádného ryt. Hartla, jenž by byl je stejně nabádal k reformám — a třeba jen pravopisným — jako tuto jsou Němci nejen nabádáni, ale věc už skorem úplně ku řešení konečnému jim připravena. Národové slovanští, bohužel, od let sto pují jen známky činnosti opáčné, činnosti směřující k soustavnému rozrušování a pod- rývání jednotnosti kulturní.
Slovan Hartl Němec Německo
11 article
Tak na př. poskytují Slované píšte latinkou obraz přímo děsné naivnosti, majíce pro četné své spisovné jazyky (čeština, slo- venčina, polština, srbštína lužická dolní horní, chorvatština, slovinčina) tolikéž pravopisů a nechápajíce, jaké usnadnění by zjednali sobě a cizinci, slovanským ja- zykům se učícímu, kdyby pravidla pravo- pisná pro jeden slovanský jazyk byla v pod- statě své platná i pro ostatní! Takto asi dvacet millionů Slovanů latinkou píšících z nichž většina žije v Rakousku — má nej- méně sedmero pravopísů, při čemž ani ne- počítáme pokusy psáti haličskou ruštinu latinkou. Ale rozkladná činnost zasáhla již za naší paměti i Srby (Vuk Karadžič a Hadžič). nás Čechoslovany v době všemohoucnosti Vídně, za našich dnů puk haličské Rusy. jimz se vnucuje do písemnictví pověstny pravopis fonetický. Pište němčinu na př. ve smíšenémúzemí v Čechách foneticky, a Němec z jižních Čech neporozumí Němči ze severu a severozápadu Čech A přece i my Slované mívali jsme smysl pro důlezitost kuiturních pojítek, čehož ne hynoucím důkazem jest idea kyrillo-metho dějskál Němci jsou státně, politicky, nábožensky neméně rozděleni než my Slované, jazykově si nejsou o nic bližšími, ale zachovali si dosud neporušený smysl pro to, jak důležito jest zachovati si pojítko jazyka. v Vzpomenutá zpráva »Wien. Abendp. svědčí o tom, jak živé jest toto vědomí jak stále a stále se obrozuje. Vláda víden- ská, správa vyučovací čte pilně zprávy novi- nářské zachováním kulturní jednoty německé se zabývající a podnika na záchranu jej vážný krok »v okamžiku pro vě velmi příznivé ma. Zůstane i tento počin mezi Slovany zdejšími bez povšimnuti, a zapadla navždy do moře zapomenutí slova, jimiž Jungmann připomenul Vídni, že jest nutno, aby též něco vykonala pro kulturní jednotu svý ch národů slovanských?!
Slovan Srba Karadžič Hadžič Rus Němec Jungmann Rakousko Vídeň Čechy Wien
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze třelí. ntle v (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 8. února. Hrabě Moric Vetter z Lilie je presidentem poslanecké sněmovny, Jindřich Prade a dr. Jan Žáček jeho náměstky Volba celého presidia je tudíž provedena. Situace byla včera večer takovou, že odklat volebního aktu do úterka zdál se neodvratným. Přes noc však stal se obrat. Dr. Körber totiž postihl, že osmidenní marné pokusy, najíti kan- didáta pro funkci prosidentovu, zhoršily jeho postavení měrou velmi podstatnou. Hrozil nová krise. Vypravovalo se, že kdyby dnes nebylo došlo k dos- zenícelého předsednictva, vlád nebyla by nový průtah přežíla. V této tísni objevil se ministrpresident dnes časně ráno na dvorním hradě. Na sil ný nátlak shůry vzdal se dr. Fuchs své kandidaturv. Resignaci ohlásil kruhům pravice které mu projevily písemně své odhodlání, dáti mu své hlasy. Poděkoval se vroucně za důvěru nově mu prokázanou, ale zároveň prohlásil co nejurčitěji, že nižádným způsobem by volbe nepřijal. Také klubu centra, kde mu podry půdu president dr. Kathrein, zaslal stejné ozná- mení. olvcne 3l o
Vetter Jindřich Prade doktor Žáček Körber Fuchs Kathrein Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Vyšlo na jevo, že bývalý předseda posla- necké sněmovny z r. 1897 pracoval proti dru Fuchsovi již po několik neděl zde ve Vídni v Linci a jinde, že jednal o něm bez jeho vě domí a za jeho zády, že meškal ve Vídni celé dny na konferencích s drem. Körbrem a že se mu zavázal, že nikdo z klubu bývalé kato- licko-lidové strany nevstoupí do presidia, aniž dra. Fuchsa o tom zpravil — zkrátka, že dr Kathrein se na novo osvěděil takovým, jakým byl: spolehlivým a loyálním za hr. Dadena před 4 lety. Dr. Fuchs tedy klubu centra usnadnil jeho rozhodnutí, nevyslati do presidia vůbec nikoho a umožnil také výhru dru. Kathreinovi. Obětoval se sám, nežli byl obětován. Byl vržen na pospas levici. Řada presidentů z pravice, ně- mecké obstrukci hozených, je rozmnožena zase jedním. Napřed Abrahamowicz a Kramář, potom dr. Ferjančič, nyní dr. Fuchs. Kdo bude nej- blížší kořistí nenasytné hrabivosti a pomsty- chtivosti cislajtánských Teutonů? Osoba jet momentem podřízeným. Ale po stránce věcné — k p. dru. Fuch- sovi dokonce nehledě — dlužno konstatovat nový ústup autority státní před hrozbami vítěz ného vojska německo-obstrukčního, novou kapi tulaci před němčinou a nové citelné poškození principu majoritního, tohoto hlavního pilíře spo řádaného parlamentarismu. Jen tak dále na cestě nastoupené a po- malu z tohoto nezbude nic, pranic. Vydána v šane vážnost pariamentu, zničeno právo ma- jority na uplatnění její vůle — co medle ještě rakouská konstitučnost může ztratit? Jak vůči těmto faktům lze velebit ještě ústavu, která je
Fuchs Fuchsa Kathrein doktor Ferjančič Teuton Vídeň Linec necký sněmovna
15 article
pouhým stínem, není-li opravdového systému
16 article
representačního, toť záhadou, kterou rozřešib ne- dovedou snad ani autorové trůnní řeči, nala- divší strany své ke hlučnému chvalozpěvu pro- sincovce. A zaznamenati dlužno, že taktéž vláda, která tento hymnus dala složiti, sama činně k tomu přispěla, by utrpěly sněmovní řád a vážnost parlamentu novou újmu. Ovšem kandidát spojené levice, poslanee Prade, nepostoupil, jak chtěl, k hodnosti před- sedy a musil vzíti za vděk místem dosavadním Rozmach německého spoluručenství, podporo- vaný vládou, byl tudíž odražen a zmařen v čelo sněmovny postaven poslanec, který ne- příslušel sice formálně ke svazku stran pravice, ale v otázkách politických a národních jí stál po boku. V cizině zajisté užasnou, že hr. Vetlen zvolen byl předsedou ne, jakkoli náleží pra- nepatrné skupině, která kromě něho čítá jen ještě dva stoupence, Skéna a Baltazze — nýbrž právě proto, že je členem této mini- mální Irakce. Jinde ovšem na křeslo předsed- nické usedá representant největší strany. V Ra- kousku, tomto státě pravděnepodobností, ano- malií, rarit, absurdností a nepřirozeností, děje se pravý opak. Věru, prazvláštní to kraj a pra- podivná to země.
Baltazz
17 article
Nový president jest statný muž a zajímavá osobnost. V parlamentě sice nevynikl nikt e rak a beze vší líčené skromnosti doznal ve svém proslovu ke sněmovně, dékuje za své zvolení že tohoto nezasloužil svými schopnostmi, ale že způsobeno bylo důvody politiekými a proto, že velké strany odmítly zastoupení v presidiu. Dva- kráto vzbudil však hr. Vetter za 4 léta, co je poslancem, pozornost. Poprvé, když opusti společně s Baltazzem klub německého velko- statku, nechtěje sdíleti jeho politiku. Podruhé za známé scény na presidiu, za které, jak po vědomo, bývalý poslanec prof. Pfersche tasil nůž. Tenkrát podobalo se, že doslanou se obě strany do křížku a rvačka zdála se již již jistou, tu vychrstl hr. Vetfer mezi ně plnou skle nici vody. Oddálil je tim. Učinil to zúmyslně ale potom se řeklo, že se to stalo bezděky. Hr. Vetter, mladší syn zemského hejtmán na Moravě, narodil se r. 1856. Teprve 21 le stár, byl již v politické službě v markrabství. V Boskovicích působil jako okresní hejtman. ale spíše jako nominální. Faktickým byli okresní komisař — Wallis, tusíme, se jmenoval. Sta se potom místodržitelským radou, ale tolik jaksi ad honores. Opustil úřadnickou karriéru věnoval se politické a parlamentní.Přízniví vlna vynesla jej rázem dnes na první misto sněmovny poslanecké. Dostal neobyčejný poče hlasů — 344. Takový míval pouze nebožiík František Smolka. Všechny strany, vyjma sociální de- mokraty, hlasovaly proň. Poslanci čeští, jsouce pemětlivi, že v bojích s německou obstrukc měl odvahu položiti vždycky svoje votum pro právo jazyka českého a že s poslanci česko- moravskými uzavíral kompromissy pro volby do delegací a konečně vzhledem na poměr mo ravské strany střední k Čechům.
Vetter profesor Pfersch Smolek jítmokrata Čecho Hradec Morava Boskovice Wallis Baltazz klub
18 article
Řeč, kterou měl ke sněmovně, byl stručná a konvencionální. Obsahovala však pointu, která nebyla ve sněmovně pozorována ujištění totiž, že chce býti na všechny strany neodvislým. To bylo přímo namířeno prol včerejším diktátům levice, který byly hraběten Vettrem odmítnuty co nejrozhodněji. Dodáváme ještě, že hrabě Morie Vetler má za choť dceru po vyslanci pařižském, hrabět Wimpffenovi, že studuje medicinu, byl nejhorli vějším posluchačem nebožtíka Alberta a že s nalezá právě před posledním rigorosem. Na křesle presidentském uvítán byl chladně. Jen v eentru se nesměle tleskalo. Nikde jind ruka se nelinula, hlas se neozval. To bylc psychologické překvapení se zřetelem na ohromný počet hlasů proň odevzdaných. Na pana Prada sjednotilo se jich 236 Čechové vrhli do osudí prázdně hlasovac lístky. Poslanec Kaiser, předseda německo- nacionální jednoty, marně se pokoušel získat je, by dali své hlasy Pradovi, aby tento neby zvolen hlasy pouze německými. Ale marně. Čechové setrvali na svém odhodlání. Navzájem Němci zachovali se vůči dru. Žáčkovi, který měl hlasů 209. Tomuto celá pravica uspořádala velmi srdečnou ovaci. Sněmovna se dnes odročila do úterka. Na denním pořádku jsou volby výborové. Ale nikol tyto jsou hlavním předmětem jednání, nýbrž pilně návrhy, které byly dnes podány v při- čině dosažení výboru adresní ho k zodpovědění trůnní řeči ad- resou. Jsou to zvláště návrhy dva: klubu polského, za který jej podal Jaworski a kl ubu českého, za který jej podali poslanci dr. Pacák a dr. Stránský, oba místopředsedové. Lze tudíž očekávati, že s neděle poslanecká sněmovna počne konečně mluviti politicky a že bude také vláda dra. Körbra donucena, by po několikaměsíčním mlčení promluvila.
Vetler Albert Čecho Kaiser Prad Němec Jaworský doktor Pacák Stránský Prado
19 article
President dle stáří dr. Weigel zahajuje schůa o 12 hod. Na křeslech ministerských všichni členové kabi netu mimo hr. Welsershei ma. Lože a galierie plny. Pověřeny hromadně všechny volby, jež jedno tlivá oddělení schválila. Potom přečteny další prlotesty proti volbám Předseda dle stáří dr. Weigel: Na konferene předsedů klubů, kterou jsme právé konali, jsmese dohodli, že za příčinou volby presidia, zapisovatelův a pořadatelů, která se koná ještě dnes, schůze bude přerušena na 3 hodiny. Prosím, by se předsedové klubů, pokud mají nějaká přání, ke mně dostavili před 3. hodinou. Schůze přerušena o 12.20 hod. Zahájena opět o 3.17 hod. Předseda dle stáří dr. Weigel: Vykoná se volba presidia. (Poslanci odevzdávají, byvše vyvoláni. své hlasovací lístky do osudl.) Po skončeném hlasování předseda dle stáří dr Weigel přerušuje schůzi, by se vykonati mohlo skru
doktor Weigel
20 article
tinium. Po přestávce vyhlašuje: Při volbě pre sidenta odevzdány byly celkem 374 lístky. Z těch bylo 14 prázdných. Platných hlasů bylo tedy 360. Předsedon zvolen byl 344 hlasy poslanec Moric hr. Vetter z Lilie. (Pochvala v centru.) 10 hlasů dostal posl Pernerstorfer, 2 posl. dr. ryt. Fuchs, po 1 poslanci Schönerer, Berger, Prade a Well. Předseda dle stáří dr. Weigel: Vyzývám nyn zvoleného předsedu, by zaujal své křeslo Loučím se s vámi, pánové, a děkují vám za vaš podporu. (Pollesk a pochvala v celé sněmovně.) President hr. Vetter z Lilie: Slavná sně movno! Budiž mi dovoleno vysloviti slavné sně movně vřelé díky za důvěru, kterou jsem byl právě nyní poctěn. Ačkoliv je mně známo, že k jednomy slnému usnesení sl. sněmovny došlo toliko z politi- ckých úvah a nikoli vzhledem na moji osobu, my- slím přece, že mohu dáli slavné sněmovně slavný slib, že úřad, který zaujímám, bude vždy povznesen nad politické proudění a že moje nejpřesnější objek- livnost,jakož i má naprostá neodvislost na všecky strany bude pevnou ochranou mého úřadu. K tomute ujištění chci připojiti oddanou prosbu, by moje činnost byla posuzována shovívavě a abyste mně mém těžkém a zodpovědném úřadě své nezbytné podpory neodepřeli. l
Předsedon Moric Vetter doktor Fuchs Schönerer Berger Weigel Prade a Well
21 article
Slavná sněmovno! Jsme na počátku nové zá konodárně periody. Mnoho velmi důležitých záleži- tostí čeká na vyřízení a veškeré obyvatelstvo ben výminky s napjalou pozorností a plno úzkostlivého očekávání poblíží na naši činnost, od niž závisí vý- sledek. Smím snad projeviti naději, že nám vláda svými předlohami poskytne k tomu příležitost. Pro- náším tudiž z překypujícího rakouského srdce appel ke všem stranám! Odstráňmež všelikou nedůvěru, važme si přesvědčení polilického odpůrce a pokusme se opět, pamětlivi otcovských stov našebo vzneše- ného mocnáře, dáti zájmům celku přednost přede všemi ostatními ku blahu naší velké a slavné vlasti věrného a pevného štitu všech národů. (Hlučný po- tlesk a pochvala.) Přechází se k volbě I. místopředsedy Odevzdáno 328 hlasů, 87 lístků bylo prázdných takže zbylo platných 240 a naprostá většina čint 121 Prvním místopředsedou zvolen posl. Prade 29 hlasy První místopředseda posl. Prade (uvítán bouř livým voláním »Heil !«): Děkuji všem ctěným panům kollegům, kteří mně dali své hlasy. Šlibuji slavně, ž svůj úřad vždy zcela nestranně budu vykonávat (Pochvala na levici.) a že, budu-li povolán, na místě ctěného našeho pana presidenta říditi jednání naš sněmovny, vždycky budu prováděti jednací řád dle jeho ducha a dle jeho znění. V nejvyšší trůnní řeč byl nám vytčen rozsáhlý obor práce ve všech obo- rech zákonodárství. Presidium sněmovny poslaneck zajisté se vynasnaží, by se dalo na tuto cestu práce (Pochvala na levici.), k tomu potřebujeme však pod pory celé sněmovny, všech stran a všech členů o tu vás tímto prosím. (Hlučná pochvala a potlesk a volání »Hcil!« na levici.) Přechází se k volbě II. místopředsedy Odevzdány 304 hlasy; 92 lístků bylo prázdných takže zbylo platných 212, z nichž posl. dr. Záček dostal 209 a je teda zvolen.
doktor Záček Prade
22 article
Druhý místopředseda posl. dr. Žáček (uvítán hlučnou pochvalou): Děkuji, velectění pánové, za čes a důvěru, již jste mně prokázali tím, že jste mě svou volbou povolali k tomuto čestnému úřadu. Ujišťuji vás pánové, žejsem si dobře vědom těžké povinnosti tohoto úřadu a že se vynasnažím dle své nejlepší vůle a svě domí povinnosti tyto konati přísně objektivně a dle jed nacíhio řádu postupovat. (Pochvala.) Jsem si všal také vědom své slabosti a nedostatečnosti svých sil a prosím sl. sněmovnu, by mně při vykonávání mého úřadu věnovala láskyplnou podporu. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Se souhlasem sněmovny vykonány volby za pisovatelův a pořadate lu. Zapisovateli zvoleni poslanci: hr. Szep tycki, hr. Deym, Stojan, Skedel, Weisskirchner, Ho- řica, Kern, Ferri, Berger, bar. Ehrenfels, Bartoli Albrecht; pořadateli zvolenci poslanci: Vukovič a Walz. Po prohlášení výsledku předseda hr. Vette poděkoval svému předchůdci dru. Weiglovi jmenem sněmovny za jeho vynasnažení. (Hlučná pochvala) podobně zatímným zapisovatelům Konec schůze v 6.10 hod. Příští schůze bude v úterý. Na pořadu jsou: volby do výborův immunitního, legitimačního a petičního.
doktor Žáček Deym Stojan Skedel Weisskirchner Kern Ferri Berger bar Ehrenfels Bartoli Albrecht Vukovič Walz Vette Weigl
23 article
Posl. dr. Lang podal dnes ministru obchodu petici obecního zastupitelstva městyse Malčic, okresu táborského, za zřízení telegrafické stanice, nutne zvláště pro navštěvovatele blízkých památných zří cenin hradu přiběnického. Ministr slíbil žádosti t vyhověli. Posl. Maštářka podal ve sněmovně petic městské rady v Jičíně za všeobecné, rovné a tajne volební právo a za zastoupení menšin. Poslanec Schönerer a soudruzi podali dne na předsedu ministerstva dra. Körbra zevrubn dotaz o celém jeho programu. Ve příčině jazykov otázky praví, že vláda ve trůnní řeči přestala na všeobecných frázích, jež umožňují výklady všelijaké, a které jsou s to, by vládní zámysly zakryly. Vláda je prý povinna v této pro celou budoucnos státu důležité věci přiznati barvu. Dokud nebud úplná jasnost o tom, jaké stanovisků vláda zaujme nemůže prý zastupitelstvo lidu zaujati navzájem sta- novisko k vládě. Pročež táží se interpellanti předsedy ministerstva, chce-li určitě, přesně a nepokryté dát na jevo, jakých prostředků chce užiti k zajištění dělnosti sněmovny; jakého rozřešení jazykové otázky se domnáhá; zda-li a jaké bylo vyjednávání nebo staloli se dohodnutí mezi členy vlády a parlament- ními stranami k vyřízení určitých předloh; jaká opatření chce vláda učiniti resp. navrhnouti, bude činnost parlamentní zastavena obstrukcí; zda-li vláda zamýšlí vymoci jenom vyřízení t. zv. stálních ne- zbytností.
Posl doktor Lang Schönerer Malčice Jičín
24 article
Z Vídně, 8. února. Poslanec Schönere a soudruzi podali na ministrpresidenta dotaz ve pří- čině poměru Rakouska k Burům. Táží se je-li vláda ochotna způsobiti, čeho třeba, by z R- kouska nebyly dodávány Anglii nižádné zbraně nebyly vyváženy také do britských osad; zdal vláda vídeňská příměti chce společné zahraničn ministerstvo, by také Uhersko se zachovalo jako neutrální stát, konečně je-li dr. Körber ochoten půso- i na hr. Goluchowského, by pozdravil presidenta oafrických republik a mu flomočil sympatie oby- alelstva v celé monarchii pro burskou věc?
Schöner doktor Körber Goluchowský Vídeň Rakousko Anglie
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. února. (Nové předsedni ctvo sněmovny poslanců.) Bez hluku a výtržností zvoleno dnes ve sněmovné nove předsednictvo: hr. Moric Vetter z Lilie předse dou, Prade prvým a dr. Žáček druhým místo předsedou. Z velkých stran pravice žádná ne- chtěla vyslati svého člena na křeslo předsed- nické; německo-lidová strana byla sice ochotnu obětovati svého Prada, ale rozhodný odporv polském a českém klubu přiměl jí, že kandida- turu Pradovu odvolala. V posledním okamžiku nabídl dr. Körber parlamentu kandidáta na před- sednické křeslo sám; vzal jej z nejmenší sně- V drobném prodeji raaní čísls o sobě . . . za 9h odpolední . za eh Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Sh Inserá t, platí se hotově nspře Předplaesní a Inssrty přijímá admini- strace v Marlanské uliní č. a Tam nacházají ne tsž redskee tiskárna n erpočies „Národnich Listá“. nukopisy ze novzaenji
Vetter doktor Žáček Körber Národnich Praha
26 article
movní skupiny, z moravské strany středu, v ní je hr. M. Vetter vedle pánův Skéna a Baltazze sám třetí. A hr. Vetter zvolen téměř jedno- hlasně. Ve státech ústavních sedá na předsedni- ckém křeslé vždy zástupce strany nejsilnější; v Rakousku bude předsedou člověk, jenž nem za sebou strany nijaké. Také rakouská zvláštnost. Volba Vettrova, která je úspěchem Körbro- vým, má aspoň tu výhodu, že proti zvolenému není dosud nikdé rozhodného odporu. Jak bude dále, je otázka. Jeden z redaktorů vídeňské »Volkaztg.« ptal se ho včera, je-li ochoten volbu příjati a eo soudí o nynějším parlamentě. Od- pověděl, že, bude-li zvolen, volbu přijati musí, poněvadž tak káže § 11. jednacího řádu. Ježto nenáleží k žádné straně, zachová se prý ne- stranně ke všem a bude se vždy přešně řídii jednacím řádem: Klidného průběhu sněmování se nenaděje, poněvadž situace sama sebouje hrozivá, ale přisnou objektivností bude se sna- žiti napemáhat parlamentu k dělnosti.
M Vetter Vetter Vettrův Rakousko Skén Baltazz
27 article
Hr. M. Vetter, syn zemského hejtmana moravského hr. Felixa Vettra, narodil se roku 1856 v Opavě, vystudoval práva a věnovals službě u úřadů politických. Praktikoval u praž- ského místodržitelství, pak byl úřadníkem př okresním hejtmanství v Sušici, v Teplicích, Uherském Hradišti, r. 1886 pak přesazen k mi- nísterstvu vnitra. Po třech letech stal se okres- ním hejtmanem v Boskovicích a odtud přešel k moravskému místodržitelství, odkudžě vystoupi do výsluzby jako místodržitelský rada. V říšské radě zasedá od r. 1897, maje mándát od mo- ravského velkostatku V Praze, 8. února. (Pohřeb dra. Svetozara Miletiče) vykonán dne 6. t. m. v Novém Sadě, kamž mrtvola zvěčnělého vůdce uherských Srbů přovezena z Vršce, s takovou okázalostí a za tak mohutného účastenství všeho srbského národa, jakého nebylo od pohřbu ne- zapomenutelného patriarchy Rajačiče. Srbové z království přívezli s sebou obrovský vavřinový věnec se stuhami červenomodro-bílými. Smu- teční bohoslužby vykonal biskup Mitrofan Ševič za četné assistence duchovní. Více než 2000 účastníků pohřbu přibylo ze všech končin, obý- vaných Srby. V ulicích města vlály černě pra- pory, srbské obchody byly uzavřeny. Pohiřební řeči promluvili dr. Vučetič za Srby uherské, dr. Miladinovíč za Srby chorvatské a právník Bokšan za srbskou omladinu. Miletiče slavili vesměs jako národního mučenníka. Za pohřbu panoval nejvzornější pořádek. Památku zesnu- lého slaví všechny listy srbské i chorvatské.
M Vetter Vettra Miletič Srba Rajačič Vučetič doktor Miladinovíč Hradec Opava Sušice Teplice uherský Hradiště Boskovice Praha Vršac
28 article
»Hrvatska« vzpomíná za té příležitosti v čas. jak Miletič, ač Srb, hájil stejně upřimně a roz hodně práva království chorvatského a národa chorvatského, jako práva lidu srbského. Proje- vuje tedy přání, aby se přátelské svazky obou bratrských národů obnovily, což by ovšem byla nejkrásnější a nejžádoucnější oslava památky velikého Srba! — Jaké populárnosti se těsi Miletič mezi švými krajany i po svém uvěznéní ve Vácově, vysvítá ze vzpominky záhřebského »Srbobrana«, jenž vypravuje následující : » Roku 1881 konaly se volby do uherského sněmu v Titelu. Bylo to v době povodně. Všecbny říčky a potoky byly rozvodněny. Úřady dal schválně strhati mosty, aby voličové ze Šajkaše nemohli se dostati k volebnímu místu. Ale vo- ličové toho nedbali, přebrodili se řekami a po- toky a stihli v čas na voliště, kde rozhedi volbu ve prospěch Miletiče. Byla to volba pro Miletiče triumfální a jí se mu dostalo nejlepší satisfakce za urážku, způsobenou mu maďarskou vládou, kteroužto urážku srbský národ pokláda i za svou. Z Pešti, 7. února. (Uherská kr ale vinská deputace) bude míti schůzi příšt neděli dne 10. t. m. Ve schůzi té vyslechne nuncium deputace chorvatské. Soudí se,že finančni vyrovnání uhersko - chorvatské bude předloženo sněmu chorvatskému v jarním zase- dání někdy kolem velkono cí.
Miletič Srb Srba Vácův Titel Pešť
29 title
Politické zprávy zahraničné.
30 article
V Praze, 8. února.
Praha
31 article
Buské listy o rakouské trunní řeči. »Hooe Bpe« myslí, že Němci musejí se eítiti zklamány trůnní řečí. Naléhali na vládu, aby do ní dala důtku Čechům a vláda jim sli- bovala. Marně min. Rezek proti tomu se ozýval. Mladočeští poslanci prohlásili Körbrovi, že v če- ských zemích nastane nebývalá bouře, jejiž následky nelze předvídati, bude-li trůnní reč obsahovati urážku českého národa. Avšak, jak se zdá, Körbrem a jeho vládou pohnulo teprve prvě debut posl. Klofáče a jeho přátel ve sně- movně. Vláda mohla viděti čásť budoucnosti kterou s takovým úsilím připravuje. Avšak jestliže trůnní řeč neuspokojila Němce, tím méně mohla uspokojiti Slovany, kteří v ni musejí spatřovati nápověď, že ve Vídni nepře- stanou pracovati k vyvrácení § 19. Neuspoko- jila tedy nikoho, zůstala neurčitou a mlhavou, a pro Rakousko minuly již doby, kdy se náro- dové dávali odbývati nejasnými a neurčitým sliby. I Slované i Němci čekají na z řetelnou odpověď, jež musi rozhodnouti má-li Rakousko býti spolkem samosprávných a rovnoprávných národův anebo německým centra- listickým státem, jenž půjde vstříe osudu Saska nebo Bavorska. Podle »Ba Befi« trůnní řeč je věrným obrazem vnitřních vratkostí, která nyní v Rakousku panuje. Sestavitelé její ani se neodovážili položiti důraz na nezvratnost ny- nější ústavy. Ten vzájemný mír, ke kterému vybízí trůnni řeč, nenadejde Rakousku dřive, dokud nebude provedena změna ústavy, dokud nynější ústava, jež je zalo- žena na porobě slovanské většiny německou menšinou, nebude odevzdána tam, kam patří; do propasti minulosti. Nynější rakouská ústav
Němec Čecho Rezek Klofáč Slovan Vídeň Rakousko Sasko Bavorsko Hooe Bpe