2
masthead
V Praze, v sobotu dne 9. února 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraei
za měslo . . . . . . 8 K —
za čtvrt leta . . . .
s dvojí donáškou
na měsíe
na čtnt leta . . . .
ve fllslkácl
za něsíc . .
Poštou:
za měel
Praha
6
article
nvr: . . . 9 K ooi
s dvojí zásllkou
na paěsíe
na čtvrt leta . . . . 11 K 40
7
article
Starostlivost vlády o jednotnos
němčiny.
Starostlivost vlády o jednotnos
němčiny.
Nic tak není charakteristické pro různost
péče vlád vídeňských o zájmy národnostní.
jako její nepolitická politika, pokud se týče
pěstování a zachování spisovných jazyků, ja
kožto předního a u nás na mnoze nejdů
ležitějšího pojítka kultiurní sou-
náležitosti národa. Jako ve všem
ostatním, i ve věcech čistě jazykových činí
totiž ministerstva vídeňská a to od samého
počátku svého trvání přísný rozdíl mezi jazy
kem německým a vlašským na straně jedné
a slovanskými jazyky na straně
druhé.
Nad jednotou jazyka německého bdí
vlády vídeňské s pravou mateřskou starostli
vostí a snaží se ihned každou odchylku od
spisovné němčiny ať ve slově či písmě od
straniti; vlaštinu respektují se známou Raku
šanům pietou ke všemu italskému a jen tín
se vysvětluje, proč tak nepatrné zlomky ná
rodnostní jako tvoří na př. Vlachové v pobřez
ních městech a na ostrovech dalmatských, se
těší největší přízni a podpoře Vídně.
Zcela jinak chová se však Vídeň k jednot-
nosti a kulturní pospolitosti národů a jazyků
slovanských, jak dále ještě připomeneme.
Rak
Vlach
Vídeň
8
article
Nyní žijeme opět v období, kde péče
o zájmy něme'ctví a němčiny pro-
puká živelní silou ve všech ministerských
kancelářích, ano vydává se jaksi za zvláštní
povinnost jejich, jako by ministerstva byla
povolána býti hlavní oporou organisace a pro
pagandy německé. Teprve tyto dny jsme upo
zornili, kterak jsou opatřeny zájmy a potřeby
neněmecké v ministerstvu železničném, kdež
pro nedostatek kvalifikovaných sil po stránce
jazykové zůstávají podání a projekty po
dlouhou dobu nevyřízeny ležeti, ba informace
naše docela zaznamenala i výroky s posta-
vením a povinností dotyčných zřízenců na-
prosto nesrovnatelné. Kapitola o přenášen
německých zákonů ministerstvem spravedlnosti
k nám do Rakouska na mnoze, jako u nového
soudního řízení bez náležitého upravení ku
potřebám, poměrům a zvyklostem zdejším,
nezdá se míti konce, vždyť již opět se ohla-
šuje, že ve Vídni kopírují německé akciové
právo a německou společnost s obmezeným
ručením.
Kde tak čilá a horlivá přičinlivost o kul
turní jednotnost němectví panuje, nemůže
ovšem zůstati pozadu správa vyučovací a mi-
nisterstvo vyučování a tak ve čtvrteka kor
respondenční kancelář byla s to neněmecké,
zejmena pak slovanské časopisectvo zásobiti
zvláště procítěnou a povznášející zprávou,
kterak večerní vydání vídeňských úřadních
novin ohlašuje pro nejbližší dob
akci ministerstva vyučování ku
záchraně pravopisně jednoty ja-
zyka německéhol
Rakousko
Vídeň
9
article
Protože jsme ještě nikdy nic podobného
nečetli v listech úřadních o jazyce slovan-
ském, a protože dle čl. 19. stát. zákl. zák
všickni rakouští národové mají
stejné právo na pěstění svého
jazyka, klademe sem obšírnější zprávu
»Wiener Abendpostu«, aby i u nás dan byl
podnět ku přemýšlení o významu ku-
turní jednoty národní. Vylíčiv práce
správy vyačovací z doby dřívější o zacho-
vání jednotnosti pravopisu a jazyka něme-
ckého (»Verdeutschung der Fremdwörter«
zajisté jest pomůckou k udržení jednoty
německého jazyka v Rakousku a v říši
německé) pokračuje »Wiener Abendposte
dále takto: »Jak se dovídáme, zamýšlí J. E
p. ministr vyučování dr. rytíř z Harllu při-
kročiti k řešení otázky (německé)
orthografie v tom smyslu, aby posavadní pra
vidla byla podrobena daleko sáhlé re-
visi ve směru zjednodušení a přiblížení se
k panujícímu pravopisu se zřetelem k jiným,
zvláště nerakouským knihám o pra-
vidlech. Anketa, záležející ze zástupců vědy
a školy, delegálů jednot spisovatelskýcha
tiskařských gremií, sestoupí se v ministerstvu
vnitra již v nejbližších týdnech. Akce tato,
správou vyučovací již po delší dobu
připravovaná a s náležitou opa-
trností prováděná vstupuje v ob-
dobí svého zakončení v oka-
mžiku pro věc velmi příznivém,
protože v týž čas, »dle časopiseckých
zpráv« i ve větších státech říše
německé, konány budou pora dy
o otázce této reformy. Bylo by opravdo
vým požehnáním pro školu a so veli
kým hmotným prospěchem pro knihkupectví
kdyby konečně bylo dosaženo dávno vytou
žené jednotnosti v této nepolitické otázce.
Wiener
Rakousko
Verdeutschung der Fremdwörter
E p
10
article
Pro veliké prospěchy (z reformy
kynoucí mohou zajisté bez rezpaků přiněst
se malé oběti.«
Slovo za slovem večerní vydání úřad
ního listu hlásá tu nepochybné pravdy na
prospěch nejen jednoty pravopisné, ale na
prospěch kulturní jednotnosti němectví vůbec,
a proto možno již přimhouřiti oči při ne-
vinné poznámce, že školní správa o souběžné
akci v Německu »jen tak náhodou« z novin
zvěděla a již se všemi přípravami jest ho-
tova, tak ze anketa vídeňská bude moci
současně pracovati se stejnými anketami
v Německu
Pravdy tuto o velikém prospěchu a ne-
patrných žádoucích obětech vyslovené, poku
se týče němectví, platí obdobně a mnoho
násobně pro Slovany rakouské i ve příčine
jejich jazyka, vždyť Slované zdejší jakoby
byli pro potřeby kulturní své jednotnost
pozbyli na dobro všeho smyslu!
Ovšem v ministerstvu vyučování neměl
Slované ještě žádného ryt. Hartla, jenž by
byl je stejně nabádal k reformám — a třeba
jen pravopisným — jako tuto jsou Němci
nejen nabádáni, ale věc už skorem úplně
ku řešení konečnému jim připravena.
Národové slovanští, bohužel, od let sto
pují jen známky činnosti opáčné, činnosti
směřující k soustavnému rozrušování a pod-
rývání jednotnosti kulturní.
Slovan
Hartl
Němec
Německo
11
article
Tak na př. poskytují Slované píšte
latinkou obraz přímo děsné naivnosti, majíce
pro četné své spisovné jazyky (čeština, slo-
venčina, polština, srbštína lužická dolní
horní, chorvatština, slovinčina) tolikéž
pravopisů a nechápajíce, jaké usnadnění
by zjednali sobě a cizinci, slovanským ja-
zykům se učícímu, kdyby pravidla pravo-
pisná pro jeden slovanský jazyk byla v pod-
statě své platná i pro ostatní! Takto asi
dvacet millionů Slovanů latinkou píšících
z nichž většina žije v Rakousku — má nej-
méně sedmero pravopísů, při čemž ani ne-
počítáme pokusy psáti haličskou ruštinu
latinkou. Ale rozkladná činnost zasáhla již
za naší paměti i Srby (Vuk Karadžič a Hadžič).
nás Čechoslovany v době všemohoucnosti
Vídně, za našich dnů puk haličské Rusy.
jimz se vnucuje do písemnictví pověstny
pravopis fonetický. Pište němčinu na př. ve
smíšenémúzemí v Čechách foneticky, a Němec
z jižních Čech neporozumí Němči ze severu
a severozápadu Čech
A přece i my Slované mívali jsme smysl
pro důlezitost kuiturních pojítek, čehož ne
hynoucím důkazem jest idea kyrillo-metho
dějskál
Němci jsou státně, politicky, nábožensky
neméně rozděleni než my Slované, jazykově
si nejsou o nic bližšími, ale zachovali si
dosud neporušený smysl pro to, jak důležito
jest zachovati si pojítko jazyka. v
Vzpomenutá zpráva »Wien. Abendp.
svědčí o tom, jak živé jest toto vědomí
jak stále a stále se obrozuje. Vláda víden-
ská, správa vyučovací čte pilně zprávy novi-
nářské zachováním kulturní jednoty německé
se zabývající a podnika na záchranu jej
vážný krok »v okamžiku pro vě
velmi příznivé ma.
Zůstane i tento počin mezi Slovany
zdejšími bez povšimnuti, a zapadla navždy
do moře zapomenutí slova, jimiž Jungmann
připomenul Vídni, že jest nutno, aby též
něco vykonala pro kulturní jednotu svý ch
národů slovanských?!
Slovan
Srba
Karadžič
Hadžič
Rus
Němec
Jungmann
Rakousko
Vídeň
Čechy
Wien
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze třelí.
ntle
v (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 8. února.
Hrabě Moric Vetter z Lilie je presidentem
poslanecké sněmovny, Jindřich Prade a dr. Jan
Žáček jeho náměstky
Volba celého presidia je tudíž provedena.
Situace byla včera večer takovou, že odklat
volebního aktu do úterka zdál se neodvratným.
Přes noc však stal se obrat. Dr. Körber totiž
postihl, že osmidenní marné pokusy, najíti kan-
didáta pro funkci prosidentovu, zhoršily jeho
postavení měrou velmi podstatnou. Hrozil
nová krise. Vypravovalo se, že
kdyby dnes nebylo došlo k dos-
zenícelého předsednictva, vlád
nebyla by nový průtah přežíla.
V této tísni objevil se ministrpresident dnes
časně ráno na dvorním hradě. Na sil ný
nátlak shůry vzdal se dr. Fuchs své
kandidaturv. Resignaci ohlásil kruhům pravice
které mu projevily písemně své odhodlání, dáti
mu své hlasy. Poděkoval se vroucně za důvěru
nově mu prokázanou, ale zároveň prohlásil co
nejurčitěji, že nižádným způsobem by volbe
nepřijal. Také klubu centra, kde mu podry
půdu president dr. Kathrein, zaslal stejné ozná-
mení.
olvcne
3l o
Vetter
Jindřich Prade
doktor
Žáček
Körber
Fuchs
Kathrein
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Vyšlo na jevo, že bývalý předseda posla-
necké sněmovny z r. 1897 pracoval proti dru
Fuchsovi již po několik neděl zde ve Vídni
v Linci a jinde, že jednal o něm bez jeho vě
domí a za jeho zády, že meškal ve Vídni celé
dny na konferencích s drem. Körbrem a že se
mu zavázal, že nikdo z klubu bývalé kato-
licko-lidové strany nevstoupí do presidia, aniž
dra. Fuchsa o tom zpravil — zkrátka, že dr
Kathrein se na novo osvěděil takovým, jakým
byl: spolehlivým a loyálním za hr. Dadena
před 4 lety.
Dr. Fuchs tedy klubu centra usnadnil jeho
rozhodnutí, nevyslati do presidia vůbec nikoho
a umožnil také výhru dru. Kathreinovi. Obětoval
se sám, nežli byl obětován. Byl vržen na
pospas levici. Řada presidentů z pravice, ně-
mecké obstrukci hozených, je rozmnožena zase
jedním. Napřed Abrahamowicz a Kramář, potom
dr. Ferjančič, nyní dr. Fuchs. Kdo bude nej-
blížší kořistí nenasytné hrabivosti a pomsty-
chtivosti cislajtánských Teutonů? Osoba jet
momentem podřízeným.
Ale po stránce věcné — k p. dru. Fuch-
sovi dokonce nehledě — dlužno konstatovat
nový ústup autority státní před hrozbami vítěz
ného vojska německo-obstrukčního, novou kapi
tulaci před němčinou a nové citelné poškození
principu majoritního, tohoto hlavního pilíře spo
řádaného parlamentarismu.
Jen tak dále na cestě nastoupené a po-
malu z tohoto nezbude nic, pranic. Vydána
v šane vážnost pariamentu, zničeno právo ma-
jority na uplatnění její vůle — co medle ještě
rakouská konstitučnost může ztratit? Jak vůči
těmto faktům lze velebit ještě ústavu, která je
Fuchs
Fuchsa
Kathrein
doktor
Ferjančič
Teuton
Vídeň
Linec
necký sněmovna
15
article
pouhým stínem, není-li opravdového systému
16
article
representačního, toť záhadou, kterou rozřešib ne-
dovedou snad ani autorové trůnní řeči, nala-
divší strany své ke hlučnému chvalozpěvu pro-
sincovce. A zaznamenati dlužno, že taktéž
vláda, která tento hymnus dala složiti, sama
činně k tomu přispěla, by utrpěly sněmovní řád
a vážnost parlamentu novou újmu.
Ovšem kandidát spojené levice, poslanee
Prade, nepostoupil, jak chtěl, k hodnosti před-
sedy a musil vzíti za vděk místem dosavadním
Rozmach německého spoluručenství, podporo-
vaný vládou, byl tudíž odražen a zmařen
v čelo sněmovny postaven poslanec, který ne-
příslušel sice formálně ke svazku stran pravice,
ale v otázkách politických a národních jí stál
po boku.
V cizině zajisté užasnou, že hr. Vetlen
zvolen byl předsedou ne, jakkoli náleží pra-
nepatrné skupině, která kromě něho čítá jen
ještě dva stoupence, Skéna a Baltazze —
nýbrž právě proto, že je členem této mini-
mální Irakce. Jinde ovšem na křeslo předsed-
nické usedá representant největší strany. V Ra-
kousku, tomto státě pravděnepodobností, ano-
malií, rarit, absurdností a nepřirozeností, děje
se pravý opak. Věru, prazvláštní to kraj a pra-
podivná to země.
Baltazz
17
article
Nový president jest statný muž a zajímavá
osobnost. V parlamentě sice nevynikl nikt e rak
a beze vší líčené skromnosti doznal ve svém
proslovu ke sněmovně, dékuje za své zvolení
že tohoto nezasloužil svými schopnostmi, ale že
způsobeno bylo důvody politiekými a proto, že
velké strany odmítly zastoupení v presidiu. Dva-
kráto vzbudil však hr. Vetter za 4 léta, co je
poslancem, pozornost. Poprvé, když opusti
společně s Baltazzem klub německého velko-
statku, nechtěje sdíleti jeho politiku. Podruhé
za známé scény na presidiu, za které, jak po
vědomo, bývalý poslanec prof. Pfersche tasil
nůž. Tenkrát podobalo se, že doslanou se obě
strany do křížku a rvačka zdála se již již
jistou, tu vychrstl hr. Vetfer mezi ně plnou skle
nici vody. Oddálil je tim. Učinil to zúmyslně
ale potom se řeklo, že se to stalo bezděky.
Hr. Vetter, mladší syn zemského hejtmán
na Moravě, narodil se r. 1856. Teprve 21 le
stár, byl již v politické službě v markrabství.
V Boskovicích působil jako okresní hejtman.
ale spíše jako nominální. Faktickým byli okresní
komisař — Wallis, tusíme, se jmenoval. Sta
se potom místodržitelským radou, ale tolik
jaksi ad honores. Opustil úřadnickou karriéru
věnoval se politické a parlamentní.Přízniví
vlna vynesla jej rázem dnes na první misto
sněmovny poslanecké. Dostal neobyčejný poče
hlasů — 344. Takový míval pouze nebožiík
František Smolka.
Všechny strany, vyjma sociální de-
mokraty, hlasovaly proň. Poslanci čeští, jsouce
pemětlivi, že v bojích s německou obstrukc
měl odvahu položiti vždycky svoje votum pro
právo jazyka českého a že s poslanci česko-
moravskými uzavíral kompromissy pro volby do
delegací a konečně vzhledem na poměr mo
ravské strany střední k Čechům.
Vetter
profesor
Pfersch
Smolek
jítmokrata
Čecho
Hradec
Morava
Boskovice
Wallis
Baltazz klub
18
article
Řeč, kterou měl ke sněmovně, byl
stručná a konvencionální. Obsahovala však
pointu, která nebyla ve sněmovně pozorována
ujištění totiž, že chce býti na všechny strany
neodvislým. To bylo přímo namířeno prol
včerejším diktátům levice, který byly hraběten
Vettrem odmítnuty co nejrozhodněji.
Dodáváme ještě, že hrabě Morie Vetler má
za choť dceru po vyslanci pařižském, hrabět
Wimpffenovi, že studuje medicinu, byl nejhorli
vějším posluchačem nebožtíka Alberta a že s
nalezá právě před posledním rigorosem.
Na křesle presidentském uvítán byl chladně.
Jen v eentru se nesměle tleskalo. Nikde jind
ruka se nelinula, hlas se neozval. To bylc
psychologické překvapení se zřetelem na ohromný
počet hlasů proň odevzdaných.
Na pana Prada sjednotilo se jich 236
Čechové vrhli do osudí prázdně hlasovac
lístky. Poslanec Kaiser, předseda německo-
nacionální jednoty, marně se pokoušel získat
je, by dali své hlasy Pradovi, aby tento neby
zvolen hlasy pouze německými. Ale marně.
Čechové setrvali na svém odhodlání. Navzájem
Němci zachovali se vůči dru. Žáčkovi, který
měl hlasů 209. Tomuto celá pravica uspořádala
velmi srdečnou ovaci.
Sněmovna se dnes odročila do úterka. Na
denním pořádku jsou volby výborové. Ale nikol
tyto jsou hlavním předmětem jednání, nýbrž
pilně návrhy, které byly dnes podány v při-
čině dosažení výboru adresní ho
k zodpovědění trůnní řeči ad-
resou. Jsou to zvláště návrhy dva: klubu
polského, za který jej podal Jaworski a kl ubu
českého, za který jej podali poslanci dr.
Pacák a dr. Stránský, oba místopředsedové.
Lze tudíž očekávati, že s neděle poslanecká
sněmovna počne konečně mluviti politicky a že
bude také vláda dra. Körbra donucena, by po
několikaměsíčním mlčení promluvila.
Vetler
Albert
Čecho
Kaiser
Prad
Němec
Jaworský
doktor
Pacák
Stránský
Prado
19
article
President dle stáří dr. Weigel zahajuje schůa
o 12 hod.
Na křeslech ministerských všichni členové kabi
netu mimo hr. Welsershei ma.
Lože a galierie plny.
Pověřeny hromadně všechny volby, jež jedno
tlivá oddělení schválila.
Potom přečteny další prlotesty proti volbám
Předseda dle stáří dr. Weigel: Na konferene
předsedů klubů, kterou jsme právé konali, jsmese
dohodli, že za příčinou volby presidia, zapisovatelův
a pořadatelů, která se koná ještě dnes, schůze bude
přerušena na 3 hodiny. Prosím, by se předsedové
klubů, pokud mají nějaká přání, ke mně dostavili
před 3. hodinou.
Schůze přerušena o 12.20 hod.
Zahájena opět o 3.17 hod.
Předseda dle stáří dr. Weigel: Vykoná se
volba presidia. (Poslanci odevzdávají, byvše vyvoláni.
své hlasovací lístky do osudl.)
Po skončeném hlasování předseda dle stáří dr
Weigel přerušuje schůzi, by se vykonati mohlo skru
doktor
Weigel
20
article
tinium. Po přestávce vyhlašuje: Při volbě pre
sidenta odevzdány byly celkem 374
lístky. Z těch bylo 14 prázdných. Platných
hlasů bylo tedy 360. Předsedon zvolen byl
344 hlasy poslanec Moric hr. Vetter
z Lilie. (Pochvala v centru.) 10 hlasů dostal posl
Pernerstorfer, 2 posl. dr. ryt. Fuchs, po 1 poslanci
Schönerer, Berger, Prade a Well.
Předseda dle stáří dr. Weigel: Vyzývám nyn
zvoleného předsedu, by zaujal své křeslo
Loučím se s vámi, pánové, a děkují vám za vaš
podporu. (Pollesk a pochvala v celé sněmovně.)
President hr. Vetter z Lilie: Slavná sně
movno! Budiž mi dovoleno vysloviti slavné sně
movně vřelé díky za důvěru, kterou jsem byl právě
nyní poctěn. Ačkoliv je mně známo, že k jednomy
slnému usnesení sl. sněmovny došlo toliko z politi-
ckých úvah a nikoli vzhledem na moji osobu, my-
slím přece, že mohu dáli slavné sněmovně slavný
slib, že úřad, který zaujímám, bude vždy povznesen
nad politické proudění a že moje nejpřesnější objek-
livnost,jakož i má naprostá neodvislost na všecky
strany bude pevnou ochranou mého úřadu. K tomute
ujištění chci připojiti oddanou prosbu, by moje
činnost byla posuzována shovívavě a abyste mně
mém těžkém a zodpovědném úřadě své nezbytné
podpory neodepřeli. l
Předsedon
Moric
Vetter
doktor
Fuchs
Schönerer
Berger
Weigel
Prade a Well
21
article
Slavná sněmovno! Jsme na počátku nové zá
konodárně periody. Mnoho velmi důležitých záleži-
tostí čeká na vyřízení a veškeré obyvatelstvo ben
výminky s napjalou pozorností a plno úzkostlivého
očekávání poblíží na naši činnost, od niž závisí vý-
sledek. Smím snad projeviti naději, že nám vláda
svými předlohami poskytne k tomu příležitost. Pro-
náším tudiž z překypujícího rakouského srdce appel
ke všem stranám! Odstráňmež všelikou nedůvěru,
važme si přesvědčení polilického odpůrce a pokusme
se opět, pamětlivi otcovských stov našebo vzneše-
ného mocnáře, dáti zájmům celku přednost přede
všemi ostatními ku blahu naší velké a slavné vlasti
věrného a pevného štitu všech národů. (Hlučný po-
tlesk a pochvala.)
Přechází se k volbě I. místopředsedy
Odevzdáno 328 hlasů, 87 lístků bylo prázdných
takže zbylo platných 240 a naprostá většina čint 121
Prvním místopředsedou zvolen posl. Prade 29
hlasy
První místopředseda posl. Prade (uvítán bouř
livým voláním »Heil !«): Děkuji všem ctěným panům
kollegům, kteří mně dali své hlasy. Šlibuji slavně, ž
svůj úřad vždy zcela nestranně budu vykonávat
(Pochvala na levici.) a že, budu-li povolán, na místě
ctěného našeho pana presidenta říditi jednání naš
sněmovny, vždycky budu prováděti jednací řád dle
jeho ducha a dle jeho znění. V nejvyšší trůnní řeč
byl nám vytčen rozsáhlý obor práce ve všech obo-
rech zákonodárství. Presidium sněmovny poslaneck
zajisté se vynasnaží, by se dalo na tuto cestu práce
(Pochvala na levici.), k tomu potřebujeme však pod
pory celé sněmovny, všech stran a všech členů
o tu vás tímto prosím. (Hlučná pochvala a potlesk
a volání »Hcil!« na levici.)
Přechází se k volbě II. místopředsedy
Odevzdány 304 hlasy; 92 lístků bylo prázdných
takže zbylo platných 212, z nichž posl. dr. Záček
dostal 209 a je teda zvolen.
doktor
Záček
Prade
22
article
Druhý místopředseda posl. dr. Žáček (uvítán
hlučnou pochvalou): Děkuji, velectění pánové, za čes
a důvěru, již jste mně prokázali tím, že jste mě svou
volbou povolali k tomuto čestnému úřadu. Ujišťuji vás
pánové, žejsem si dobře vědom těžké povinnosti tohoto
úřadu a že se vynasnažím dle své nejlepší vůle a svě
domí povinnosti tyto konati přísně objektivně a dle jed
nacíhio řádu postupovat. (Pochvala.) Jsem si všal
také vědom své slabosti a nedostatečnosti svých sil
a prosím sl. sněmovnu, by mně při vykonávání mého
úřadu věnovala láskyplnou podporu. (Hlučná po-
chvala a potlesk.)
Se souhlasem sněmovny vykonány volby za
pisovatelův a pořadate lu.
Zapisovateli zvoleni poslanci: hr. Szep
tycki, hr. Deym, Stojan, Skedel, Weisskirchner, Ho-
řica, Kern, Ferri, Berger, bar. Ehrenfels, Bartoli
Albrecht; pořadateli zvolenci poslanci: Vukovič a
Walz.
Po prohlášení výsledku předseda hr. Vette
poděkoval svému předchůdci dru. Weiglovi jmenem
sněmovny za jeho vynasnažení. (Hlučná pochvala)
podobně zatímným zapisovatelům
Konec schůze v 6.10 hod.
Příští schůze bude v úterý.
Na pořadu jsou: volby do výborův
immunitního, legitimačního a petičního.
doktor
Žáček
Deym
Stojan
Skedel
Weisskirchner
Kern
Ferri
Berger
bar
Ehrenfels
Bartoli
Albrecht
Vukovič
Walz
Vette
Weigl
23
article
Posl. dr. Lang podal dnes ministru obchodu
petici obecního zastupitelstva městyse Malčic, okresu
táborského, za zřízení telegrafické stanice, nutne
zvláště pro navštěvovatele blízkých památných zří
cenin hradu přiběnického. Ministr slíbil žádosti t
vyhověli.
Posl. Maštářka podal ve sněmovně petic
městské rady v Jičíně za všeobecné, rovné a tajne
volební právo a za zastoupení menšin.
Poslanec Schönerer a soudruzi podali dne
na předsedu ministerstva dra. Körbra zevrubn
dotaz o celém jeho programu. Ve příčině jazykov
otázky praví, že vláda ve trůnní řeči přestala na
všeobecných frázích, jež umožňují výklady všelijaké,
a které jsou s to, by vládní zámysly zakryly.
Vláda je prý povinna v této pro celou budoucnos
státu důležité věci přiznati barvu. Dokud nebud
úplná jasnost o tom, jaké stanovisků vláda zaujme
nemůže prý zastupitelstvo lidu zaujati navzájem sta-
novisko k vládě. Pročež táží se interpellanti předsedy
ministerstva, chce-li určitě, přesně a nepokryté dát
na jevo, jakých prostředků chce užiti k zajištění
dělnosti sněmovny; jakého rozřešení jazykové otázky
se domnáhá; zda-li a jaké bylo vyjednávání nebo
staloli se dohodnutí mezi členy vlády a parlament-
ními stranami k vyřízení určitých předloh; jaká
opatření chce vláda učiniti resp. navrhnouti, bude
činnost parlamentní zastavena obstrukcí; zda-li vláda
zamýšlí vymoci jenom vyřízení t. zv. stálních ne-
zbytností.
Posl
doktor
Lang
Schönerer
Malčice
Jičín
24
article
Z Vídně, 8. února. Poslanec Schönere
a soudruzi podali na ministrpresidenta dotaz ve pří-
čině poměru Rakouska k Burům. Táží se
je-li vláda ochotna způsobiti, čeho třeba, by z R-
kouska nebyly dodávány Anglii nižádné zbraně
nebyly vyváženy také do britských osad; zdal
vláda vídeňská příměti chce společné zahraničn
ministerstvo, by také Uhersko se zachovalo jako
neutrální stát, konečně je-li dr. Körber ochoten půso-
i na hr. Goluchowského, by pozdravil presidenta
oafrických republik a mu flomočil sympatie oby-
alelstva v celé monarchii pro burskou věc?
Schöner
doktor
Körber
Goluchowský
Vídeň
Rakousko
Anglie
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. února. (Nové předsedni
ctvo sněmovny poslanců.) Bez hluku
a výtržností zvoleno dnes ve sněmovné nove
předsednictvo: hr. Moric Vetter z Lilie předse
dou, Prade prvým a dr. Žáček druhým místo
předsedou. Z velkých stran pravice žádná ne-
chtěla vyslati svého člena na křeslo předsed-
nické; německo-lidová strana byla sice ochotnu
obětovati svého Prada, ale rozhodný odporv
polském a českém klubu přiměl jí, že kandida-
turu Pradovu odvolala. V posledním okamžiku
nabídl dr. Körber parlamentu kandidáta na před-
sednické křeslo sám; vzal jej z nejmenší sně-
V drobném prodeji
raaní čísls o sobě . . . za 9h
odpolední
. za eh
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserá t,
platí se hotově nspře
Předplaesní a Inssrty přijímá admini-
strace v Marlanské uliní č. a
Tam nacházají ne tsž redskee
tiskárna n erpočies „Národnich Listá“.
nukopisy ze novzaenji
Vetter
doktor
Žáček
Körber
Národnich
Praha
26
article
movní skupiny, z moravské strany středu, v ní
je hr. M. Vetter vedle pánův Skéna a Baltazze
sám třetí. A hr. Vetter zvolen téměř jedno-
hlasně. Ve státech ústavních sedá na předsedni-
ckém křeslé vždy zástupce strany nejsilnější;
v Rakousku bude předsedou člověk, jenž nem
za sebou strany nijaké. Také rakouská zvláštnost.
Volba Vettrova, která je úspěchem Körbro-
vým, má aspoň tu výhodu, že proti zvolenému
není dosud nikdé rozhodného odporu. Jak bude
dále, je otázka. Jeden z redaktorů vídeňské
»Volkaztg.« ptal se ho včera, je-li ochoten volbu
příjati a eo soudí o nynějším parlamentě. Od-
pověděl, že, bude-li zvolen, volbu přijati musí,
poněvadž tak káže § 11. jednacího řádu. Ježto
nenáleží k žádné straně, zachová se prý ne-
stranně ke všem a bude se vždy přešně řídii
jednacím řádem: Klidného průběhu sněmování
se nenaděje, poněvadž situace sama sebouje
hrozivá, ale přisnou objektivností bude se sna-
žiti napemáhat parlamentu k dělnosti.
M Vetter
Vetter
Vettrův
Rakousko
Skén
Baltazz
27
article
Hr. M. Vetter, syn zemského hejtmana
moravského hr. Felixa Vettra, narodil se roku
1856 v Opavě, vystudoval práva a věnovals
službě u úřadů politických. Praktikoval u praž-
ského místodržitelství, pak byl úřadníkem př
okresním hejtmanství v Sušici, v Teplicích,
Uherském Hradišti, r. 1886 pak přesazen k mi-
nísterstvu vnitra. Po třech letech stal se okres-
ním hejtmanem v Boskovicích a odtud přešel
k moravskému místodržitelství, odkudžě vystoupi
do výsluzby jako místodržitelský rada. V říšské
radě zasedá od r. 1897, maje mándát od mo-
ravského velkostatku
V Praze, 8. února. (Pohřeb dra.
Svetozara Miletiče) vykonán dne 6. t. m.
v Novém Sadě, kamž mrtvola zvěčnělého vůdce
uherských Srbů přovezena z Vršce, s takovou
okázalostí a za tak mohutného účastenství všeho
srbského národa, jakého nebylo od pohřbu ne-
zapomenutelného patriarchy Rajačiče. Srbové
z království přívezli s sebou obrovský vavřinový
věnec se stuhami červenomodro-bílými. Smu-
teční bohoslužby vykonal biskup Mitrofan Ševič
za četné assistence duchovní. Více než 2000
účastníků pohřbu přibylo ze všech končin, obý-
vaných Srby. V ulicích města vlály černě pra-
pory, srbské obchody byly uzavřeny. Pohiřební
řeči promluvili dr. Vučetič za Srby uherské,
dr. Miladinovíč za Srby chorvatské a právník
Bokšan za srbskou omladinu. Miletiče slavili
vesměs jako národního mučenníka. Za pohřbu
panoval nejvzornější pořádek. Památku zesnu-
lého slaví všechny listy srbské i chorvatské.
M Vetter
Vettra
Miletič
Srba
Rajačič
Vučetič
doktor
Miladinovíč
Hradec
Opava
Sušice
Teplice
uherský Hradiště
Boskovice
Praha
Vršac
28
article
»Hrvatska« vzpomíná za té příležitosti v čas.
jak Miletič, ač Srb, hájil stejně upřimně a roz
hodně práva království chorvatského a národa
chorvatského, jako práva lidu srbského. Proje-
vuje tedy přání, aby se přátelské svazky obou
bratrských národů obnovily, což by ovšem byla
nejkrásnější a nejžádoucnější oslava památky
velikého Srba! — Jaké populárnosti se těsi
Miletič mezi švými krajany i po svém uvěznéní
ve Vácově, vysvítá ze vzpominky záhřebského
»Srbobrana«, jenž vypravuje následující : » Roku
1881 konaly se volby do uherského sněmu
v Titelu. Bylo to v době povodně. Všecbny
říčky a potoky byly rozvodněny. Úřady dal
schválně strhati mosty, aby voličové ze Šajkaše
nemohli se dostati k volebnímu místu. Ale vo-
ličové toho nedbali, přebrodili se řekami a po-
toky a stihli v čas na voliště, kde rozhedi
volbu ve prospěch Miletiče. Byla to volba pro
Miletiče triumfální a jí se mu dostalo nejlepší
satisfakce za urážku, způsobenou mu maďarskou
vládou, kteroužto urážku srbský národ pokláda
i za svou.
Z Pešti, 7. února. (Uherská kr ale
vinská deputace) bude míti schůzi příšt
neděli dne 10. t. m. Ve schůzi té vyslechne
nuncium deputace chorvatské. Soudí se,že
finančni vyrovnání uhersko - chorvatské bude
předloženo sněmu chorvatskému v jarním zase-
dání někdy kolem velkono cí.
Miletič
Srb
Srba
Vácův
Titel
Pešť
29
title
Politické zprávy zahraničné.
30
article
V Praze, 8. února.
Praha
31
article
Buské listy o rakouské trunní řeči.
»Hooe Bpe« myslí, že Němci musejí
se eítiti zklamány trůnní řečí. Naléhali na vládu,
aby do ní dala důtku Čechům a vláda jim sli-
bovala. Marně min. Rezek proti tomu se ozýval.
Mladočeští poslanci prohlásili Körbrovi, že v če-
ských zemích nastane nebývalá bouře, jejiž
následky nelze předvídati, bude-li trůnní reč
obsahovati urážku českého národa. Avšak, jak
se zdá, Körbrem a jeho vládou pohnulo teprve
prvě debut posl. Klofáče a jeho přátel ve sně-
movně. Vláda mohla viděti čásť budoucnosti
kterou s takovým úsilím připravuje. Avšak
jestliže trůnní řeč neuspokojila Němce, tím
méně mohla uspokojiti Slovany, kteří v ni
musejí spatřovati nápověď, že ve Vídni nepře-
stanou pracovati k vyvrácení § 19. Neuspoko-
jila tedy nikoho, zůstala neurčitou a mlhavou,
a pro Rakousko minuly již doby, kdy se náro-
dové dávali odbývati nejasnými a neurčitým
sliby. I Slované i Němci čekají na z řetelnou
odpověď, jež musi rozhodnouti
má-li Rakousko býti spolkem
samosprávných a rovnoprávných
národův anebo německým centra-
listickým státem, jenž půjde vstříe
osudu Saska nebo Bavorska.
Podle »Ba Befi« trůnní
řeč je věrným obrazem vnitřních vratkostí, která
nyní v Rakousku panuje. Sestavitelé její ani se
neodovážili položiti důraz na nezvratnost ny-
nější ústavy. Ten vzájemný mír, ke kterému
vybízí trůnni řeč, nenadejde Rakousku dřive,
dokud nebude provedena změna
ústavy, dokud nynější ústava, jež je zalo-
žena na porobě slovanské většiny německou
menšinou, nebude odevzdána tam, kam patří;
do propasti minulosti. Nynější rakouská ústav
Němec
Čecho
Rezek
Klofáč
Slovan
Vídeň
Rakousko
Sasko
Bavorsko
Hooe Bpe