ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36a062b0-7108-11dc-b272-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 45, person 56, org 10, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 15. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 15.
4 article
Na ranní „ odpol. Histy předp lací se- v Praze v administraci sa měet s čtvrt leta . . . . G K s dvojí deniáškoe na mě na dtnit late ve flialk žck na měsje . . . . . - Tošton na čtrri lařa . . s dvojí zlailko na rářet :: ke na ztvrt lota
Praha
5 article Na dně německých lží.
Na dně německých lží. Svým reservátním výnosem o pěstování šetření plukovní řeči učinil ministr války Pit- reich jen nepatrný a malý náběh k tomu, co plyne z vývoje národů této říše pro zdatnost sílu armády. Nic více. U něho, jenž vyrostl v ovzduší tak vzdáleném porozumění pro snahy silících a kulturně stoupajících národů neněme- ckých této říše, jenž vyšel ze staré vojenské školy provanuté předsudky o nutnosti » jednotné armádní řeči« a německého rázu armády, ne- byly to jistě motivy sýmpatie k neněmeckým hlavně slovanským národům, jež by mu dikto- valy slova o nutné znalosti mateřské řečt mužstva — neodbytné potřeby služby byly je- dinou a hlavní pohnutkou rozkazu. Kdo ví, k jakým komickým scénám, které by ale ve válce mohly míti dalekosáhlé a smutné následky, docházelo důsledkem neznalosti řeči mužstva na cvičeních, kdo z vlastní zkušenosti seznal, jak často nejlepší mužstvo jen následkem neznalosti němčiny bylo vylučováno z povyšování na pod- důstojníky, jak trpěla výchova mužstva, jak massy vojska ztrácely smysl pro účel akcí cvičebních a tím mařen předpoklad úspěchu, který hrál v německo-francouzské válce tak značnou úlohu na německé straně — co případů v německo francouzské válce ukázalo, jak nestačí pouhá mechanická kázeň! — tomu netřeba teprve vy- kládati, že dnešní stav výcvikový naprosto nevyhovuje a nestačí
6 article
Moderní armáda při své složitosti a při své tak- tice, ve které připadá výcviku a porozumění jednotlivého vojína pro úkoly celku tak vysoee význačná role, přímo vyžaduje úzkostlivé a po- drobné výchovy vojínovy. Žádá-li tedy v zájmu armády a její zdatnosti minisír války výcvik vo- jinův v mateřské řeči, zavádí jen — ovšem opatrně a nesměle — stav, kterého prostě ne bylo lze oddalovati. Nám, kteří jsme vždy po- ukazovali na zvrácenost ideje jednotné armádn řeči, mohlo by býti ale toto poznání ministrovo jen tehdy zadostiučiněním, kdyby ministr do- myslil, čeho podal tak nesmělé náměty, kdyby opustil řikci nutnosti armádní řeči, která vyvolána jen a jen motivy politi- ckými, a postavil se na prosté stanovisko, že armáda národů ve zbraní musí něsti také ve všech směrech ráz těchto národů a že mus býti pronikavě zlidověna. Jen pak a jen tehdy bude i se svých úkolů, protože jen tehdy bude i její poslední muž zříti v ni něco více než instituci, ve které nucen protrpěti tři léta . .. Ale to se nestalo. Pan Pitreich zůstal tra- dicím kruhů, z nichž vyšel, věren. Ale již i t minimum, kterým nucen přiznati skutečné po- třeby, které budou rok za rokem jasnějšími které budou se vzrůstem sil slovanských národů jen stoupati, vzbudilo v německých kruzích roz- hořčení. To ovšem nepřekvapuje: v očích Němeů byla vždy armáda nositelem »německého rázu této říše«. Ale řeč ministrova vedla k důsled- kům, které osvětlují smutně a tak jasně německou svobodomyslnost a německé porozumění pro parlamentarism. Co nářků, co úvah, co vzdechů bylo na straně německé »nad úpadkem parla- mentarismu«. Co falešných pós obranců parla- menlarismu brali na se němečti vůdcové — návrh Derschattův ozářil tůně něme ckého úpadku nejlépel
Pitreich
7 article
Slačí prostě srovnání. Dne 5. ledna 1904 při jímá uherská poslanecká sněmovna po zápasech o věci vojenské za souhlasu mi ministra, tedy i uherského krále, tuto resoluci, jež zapsána v sneseních sněmovních- »Sněmovna se usnáší, že jest v Uhrách zdro jem všech práv, tedy také práva stanoviti vorganisaci branné mo řeč služby a velení, vůle národa docházející výrazu v zákonodár- s tvl.e Dne 13. ledna téhož roku přijímá ně mecká většina rozpočtového vý- boru předlitavské delegace na po- pud posl. Derschatty tuto resoluci: »Delegace říšské rady vyslovuje svůj právní náz or, že jest povýšeno nad veškeru pochybnost, že jsou nařízení o řízení, vedenía vnitřní organisaci armády výsost- ným právem výhradně panovníkovi příslušícím, které se vykonává bez součinnosti zodpovědné vlády a ohledně něhož nelze užíti vše obecných zásad a spolupůsoben zákonodárných faktorů.«
Uhry
8 article
Zatím co v Uhrách krok za krokem parla- ment hájí svá práva, zatím co význam parla mentu se tak ostře zdůrazňuje před novoua, jak Košutovi slíbeno, lidovější opravou voleh- ních řádů, přijímá německá většina rozpočtového výboru resoluci, která jest přímou negaeí prin cipu parlamentarismu. Tak vypadá ve světle pravdy německá svobodymilovnost a touha po parlamentarismu! Německá majorita jest od- hodlána resignovati na veškerá práva, kterých se domáhají pokročilí národové, jest ocholna podrobiti se krajní reakci, jen když nebude ničeho změněno v dosavadním systému germa- nisačním, který byl — jak ministr byl přece nucen třeba nesměle přiznati — v odporu s potřebami armády. Co jim konečně po zdatnosti armády, co jim po zlidovění je- jím, co jim po pokroku pravé ústavnosti, co jim po vzrůstu práv lidu — ke slávě germani- sace a za útlačováním slovanských národů jsou ochotni obětovati vše. Což nechápou, jakouto špatnou službu prokazují právě tomu, jehož právům výsostním tak ostentativně se podrobuji. když je přece tak jasno, že chtějí se pod robovati jen proto, aby se germani sovalo? A to germanisovalo pomocí armády, která — citujeme předpisy — „má býti ochranou n venek a v níž nemá býti rozporů a rozdílů ná- rodnostních?
Košut Uhry
9 article
Boje ústavní v této říši osvětlily německou svobodomyslnost již tolikráte. Nebylo myšlénky pokroku a uvolnění, aby Němci nestavěli se prot ní v zájmu germanisace a své nadvlády, nebylo požadavku svobody, aby ho nepotírali ve jménu svých „nabytých práv“, nebylo potřeby, kterou by neodsunovali ve prospěch své moci v tomto státu. Jen proto zůstalo v této říši tolik reakce a jen proto jsou práva lidu v ní tak malá. Rozvoj a vzmach národů této říše a tedy i této říše sa- motné se mařil a ničil, z Rakouska, jež možno jen tenkráte, bude-li skutečně oporou svým ná rodům a jich vývoji, učinili jeviště nejprudších zápasů — na této cestě negace jeho dospěli ko nečně i tam, že negujíce z germanisačních svých hegemonistních choutek potřebu zmoder- nisování armády, utíkají se za kruhy, kterým ustanovení u zákonodárné výklady Uher nemohou býti lhostejny. Již proto ne, že idea parity byla tak ostře vždy ve věcech vojenských zdůrazňo- vána. Když cukerním zákonodárstvím stavěna celní čára mezi obě poloviny říšské, když došlo k odbytovým potyčkám, když propukly rozpory konversní — jak stále a stále vracelo se slovo že nepatrny jsou tyto přestřelky proti faktu jed- notné armády. Ona byla tmelem, který měl za- celovati vždy a všudy. Kde jsou ta hesla o pa- ritě ve věcech vojenských, kterými se ozýval tábor páně Derschattův, před koncessemi Tiszo- vými, dnes, kdy týž pan Derschatta se souhlasem své strany — lidové, jak se zove k necti tohoto slova — chce „císařskou německou armádu“ zde a smiřuje se s parlamentní uherskou ..
Němec Uher Derschattův Derschatt Rakousko Tisza
10 article
Chce-li klásti kdo základy k samostatným dvěma armádám, jest to pan Derschatta sám a s ním německá majorita rozpočtového výboru delegač ního. Neboť: platí-li parita v úpravě věcí vojen ských, pak musí totéž právo příslušeti i v této příčině zákonodárným institucím předlitavským jako uherským. Toho ale pan Derschatta nechce Německým stranám jich votum v rozpočtové komisi není ke cti. Ukazuje jen starou pravdu. že pokrok dál se vždy v této říš proti Němcům. A bude i nadále. Hle: kde je půda pro součinnost neněmeckých národů!
Derschatt Němec
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. ledna. (Co si přeje dr. Körber.) „Berl. Börsen-Cour.“, jenž jest z Vídně obsluhován z nejbližšího okolí Körbrova,
doktor Körber Berl Praha Vídeň Körbrov
12 article
pospíšil si s gratulací k čtyřletému jubileu Kör- brovy vlády, nastolené 19. ledna 1900. Co dr. Körber za své čtyřleté vlády — nevykonal, víme a nebudeme tedy opakovati po berlínském listě Vyjímáme z něho pouze, co si dr. Körber přeje do budoucna. V tom vzhledě píše „B. B.-C.“ „Snaha dra. Körbra musí směřovati k tomu, aby si opatřil kompaktní většinu. Víme sice, že snáze jest raditi než provésti, ale poměry v Rakousku utvářily se tak, že pranic již nepomohou ústupky a ústupečky a vyjednávání tu s tou, tu zase s onou stranou. Mát dr. Körber své zkušeností s německými antisemity, které zahrnul důkazy své milosti a kteří ho nyní chtějí nechati n holičkách. Proto musí míti velikou, mocnou stranu, která by jako jeden muž stála po jeho boku. Doufejme, že se to dru. Körbrovi podař v pátém roce jeho vlády, která jak pro kabinet tak i pro říšskou radu bude asi nejdůležitějs z celého pětiletí.“ Nu, podaří-li se dru. Körbrovi co mu přeje „B. B.-C.“, pak nám nezbude, než abychom mu také gratulovali. V Praze, 13. ledna. (Sesazení dvou ruských professorů v Haliči.) Měl jsme telegrafiekou zprávu, že P. Turkiewicz katecheta na brodském gymnasiu a prof. dr.
doktor Körber P Turkiewicz profesor Rakousko B . B Praha Halič Körbr
13 article
Veličko z gymnasia tarnopolského byli suspendo- váni pro ukrajinofilské agitace mezi mládež školní. Dr. Ivan Franko opravuje v „Zeitu! tuto zprávu, jež kolovala všemi listy, v ten smysl že P. Turkiewiez byl suspendován pro svůj po- horšlivý poměr k jakési ženě, dr. Veličko pal proto, že se v prázdných hodinách zabýval pol ním hospodářstvím na svém statečku nedaleko Tarnopole, kamž vodil i své žáky a zaměstnával je zahradnickými pracemi. Snad má dr. Franko pravdu, poznamenává-li, že by dr. Veličko ne- byl sesazen, kdyby místo zahradničení v prázd ných hodinách hrál v karty. V Praze, 14. ledna. (O »rokován česko-némecké me) má také Ivovský »Dzien. Pol.« dopis z Vidně, úplně sou- hlasný se stali krakovského »Czasu« ; souhlasný ovšem prolo, že oba tyto orgány polského kola čerpají svě situační zprávy z téhož zřídla. Je- diný rozdil spočívá v tom, že v »Dzien. Pol.« se hrozi české obstrukci, nepolepší-li se, para- grafem čtrnáctým jako všemocným pomocníkem také při uzákonění uherského vyrovnání, kdežto »Czase připoušti, uherské, košutovské velo proti tomuto paragrafu. Jinak stojí za zazna- menání, že »N. W. Journ.«, stojící ve službách Körbrových, ke včerejší zprávě »Czasu« pozna- menává: »Také my můžeme potvrditi, že se jak s německými, tak s českými politickým vůdci na cestě soukrodné a skrze prostředníky stále vyjednává, jak by se mohlo přivoditi ja kési rozuzlení.« Z polských listů včerejší zprávu »Czasue podrobilo kritice Ivovské »Slovo polskie jež nevěři vídeňskému politiku z polského kola. že pro případ další české obstrukce jsou jen dvě možnosti, totiž rozpuštění říšské rady aneh demisse kabinetu (kterouž pisatel, jak známo pokládá na ten čas za vyloučenou). Naopal
doktor Franco P Turkiewiez Velička Pol N W Journ Körbrový Czasue Tarnopol Praha Czas
14 article
»Sl. pol.« na základě svých informaci, pocho- díeích z politiekých kruhů českých, tvrdí, že tyto české kruhy ve své nynější kampani berou do počtu ještě jiné kombinace, které »Czase nazývá dobrodružnými. »Čechové — píše »St pol.« — jsou reální politikové a jich obstruke na řišské radě má velice reálně, ba utilitárné bezprostřední cíle. Prostředním cílem této kam paně jest však důkaz, že nynější ústrojí řiše nynější ústava znemožňují pravidelnou činnost státního mechanismu a pravidelný život politický Reálná politika v Rakousku musí počílati ne jenom s možností, že nynější ústava bude za stavena, aby mohla býti oktrojována nová, na jiných zásadách spočívající, nýbrž — řekli by- chom — jest vlastně puvinna působiti k tomu aby změna taková byla urychlena.« V Praze, 13. ledna. (Ksituaci v Uhr ách.) O Tiszově cestě do Vídně píše „Esti Ujsag“, že sice nezpůsobila nijaké změny v situaci, ale značně ji vyjasnila. Dnes i nejdůvěrnější přátele Tiszovi mluví prý již beze vší reservy o nastáva- jících nových volbách, na něž dojde prý dříve, než se všeobecně očekává. Jakmile budou vy řízeny branecké předlohy, což může v nejhorším případě trvati ještě tři neděle, bude sněmovna rozpuštěna. Na vyřízení zatímného rozpočtu Tisza prý čekati nebude, tak že nové volby se vykonají za stavu ex-lex. Trvá-li ex-lex devět měsíců, může prý potrvati také celý rok. Při volbách vláda nebude se prý snažiti, aby oppo- siční kandidáti vůbec byli potíráni. Jen takovým živlům bude se snažit znemožniti návrat do par- lamentu, které svým temperamentem a osob- ními poměry obstruují vše, cokoli vláda předlož sněmovně. V okresích, v nichž budou kandido- vati obstrukčníci, vláda bude prý podporovati kandidáty mírnější, třebas i opposiční.
Čecho Tiszův Tisz Rakousko Praha Uhry Vídeň Tisza
15 article
Z Lublaně, 9. ledna. (Odpor prot němčině) Všechny obce kozjanského okresu v jižním Štyrsku se usnesly, že budou od ny nějška všem veřejným úřadům dopisovati vý- hradně jen v jazyku slovinském a že budou úřa dům vraceti všechny dopisy, které nebudou psány slovinsky. Z Turč. sv. Martina, 9. ledna. (Z obža- loby proti posl. Veselovskému. V Nitře bude se konati 21. t. m. přelíčení s posl. Fr. Veselovským, obžalovaným pro přestupek bouření proti maďarské národ- nosti. V čem státní zástupce tento přestupek shledává, vysvítá z obžaloby. Posl. Veselovský pravil totiž v jedné voličské schůzi: „Jest zákon který dává právo, aby vás po slovensky před- volávali a s vámi v každé úřadní věci slovensky jednali, ale to se neprovádí, poněvadž by to bylo na váš prospěch, nýbrž provádějí jen ty zákony, kterými vás obírají.“ Pak na jiném místě: „Ny- nější školy nevyhovují, poněvadž vyučují po ma- ďarsky.“ To je vše; obžaloba sama tvrdí, že řečník nikde se nezmínil o maďarském národě, ale dodává, že posluchači se mohli dovtípiti, že běží o maďarský národ, poněvadž jen tento vy- konává nyní státní moc v Uhrách. A na základě této obžaloby posl. Veselovský bude v Nitře souzen a podle vší pravděpodobnosti také od- souzen!
Martino Veselovský František Posl Lublaň Štyrsko Uhry
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Boj o to, aby se Rusko otevřelo Židům, cestu- jícím za obchodem. Mezi „Berliner Tageblattem“ a „Novým Vremenem“ už dosti dlouho vede se polemika o to, mají-li zahraniční Židé právo překračovat- v Rusku čáru židovské osedlostí, či platí-li tak pro cizí Židy ruské zákony, jež, jak známo, Ži- dům ruským vymozují území, na kterém směj bydleti. „Derl. Tagebl.“, jak jsme již zazname nali, rozkřikl se na Rusko, že zahraničným Ži- dům po ruských zákonech nic není, a vyzval ně- meckou vládu, aby při zdělávání nové obchodní smlouvy s Ruskem byla pamětliva zájmu něme ckých Židů, cestujících v Rusku za obchodem a diktovala Rusku, aby mu otevřelo celé svoje území evropské i asijské. „Novoje Vremja“ semitskému orgánu ber línskému šetrně připomenulo, že Rusko je stá tem od Německa neodvislým, že má právo samo si zákony dávati a ty zákony že platí pro cizince v Rusku meškající, právě tak, jako pro ruské poddané. Tomu odporoval „Berliner Tageblatt“ slovy Vykazuje-li Rusko ruským Židům jiné postavení než křesťanům, je to policejní opatření vnil ního pořádku a nemůže býti rozšířeno na zahra ničné ho sty. „Novoje Vremja“ odpovídá citováním ně meckých zákonů, ve kterých se výslovně praví že „policejní zákony zavazují každého, kdo se zdržuje na říšském území. Umírněnost petrohradského listu je hodna obdivu. Nebylo by mu možno vzíti za zlé, kdyby trochu důrazněji zaprotestoval proti tomu, že v sousedním státě pohlížejí na Rusko jako na druhé Turecko nebo Čínu. To jsou jediné dva státy, kde cizinci se spravují svými zákony, i tam toho dosáhli teprve po hlubokém pokoření těch států.
Žid Rusko Německo Turecko Čína Berliner Tageblatt Novoj Vremja
17 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h pdpolodt . za z h Ve alislkšch na venkovět ranní čéslo. . . . . . odpečední . . . . . . . 3h Inserát platí se hotově napřel. Přečplacení a inserty přijímá zdmini- strnce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakce. tiskárna a ozpedice „Národních Listě“. Rukopisy se novracnjí. 20h
18 article
»Z malé posádky.« Nebylo mezi lidmi znalými poměrů ovšem také dříve už pochyby o tom, že skandály v důstojnictvu říše německé, jak je vylíčil Bils v sensačním románu svém »Z malé posádky«, neobmezují se toliko na jednu posádku — for- bašskou — nýbrž že nákazou mravní a spole- čenskými chorobami trpí také jiné posádkyv Německu. Tak oznamuje se dnes z Perna v Sasku, sensační opět afféra — cizoložnická, do níž zapleteno jest hned několik statečných obranců říše německé. Žena, o niž běží, jest manželkou jistého nadporučika a dcerou váženého lékaře. Oklamaný manžel vyzval hanobitele své cti ro- dinně na pistole. Několik soubojů bylo už vy- bojováno a zranéni byli v nich vyzvaní poručíci. Další souboje kynou. Affěra budí veliké pohor- šení a bude míti vážné ještě důsledky, jimiž se má zameziti, aby netrpěla čest armády německé podobnými přihodami.
Německo Sasko
19 article
Němci v Střední Americe. Do Port au Prince připluly tyto dny hned čtyry německé lodi vojenské najednou (» Vineta«, »Sokol«, »Pardal«, »Gazella«). Praví se, že soustředění jich souvisí se žádostí Německa, aby propuštěni byli na svobodu úřadníci národní banky, kteří byli uvězněni za posledního po- vstání a mezi nimiž jest několik nevinno. Tolo opětné zjednávání si práva mocí vojenskou bez obvyklého jednání diplomatického v obvodu, pro nějž Spojené státy ohlásily zásadu Monroeovu, vzbudí v Unii zajisté novou nedůvěru a roz- množí tamní dosti silné už antipatie proti roz- pínavému Michlu ještě více. K povstání domorodců afrických proti Němcům. Povstání kmene Hararů v německé državě jihoafrické, jež věštila včerejší zpráva naše, již propuklo. Hararové obklíčili vojenskou stanici německou Okahandžu, pobořili železniční most u Osony asi 5 km. od Okahandže a přerušili telegrafní spojení s jinou stanici vojenskou. Ze Svakopumudu bylo vysláno do Okahandže 56 mužů posily s 2 důstojníky a lékařem, aleu Waldsu zamezena byla jim další cesta, načež domorodci podniklí ihned útok na samu stanici Walds s výsledkem dosud neznámým. Povstání přičítá se tentokráte ráz velmý vážný, poněvadž kmen Hararův, spřizněný s Kafry, čitá na 65.000 hlav, kdežto německá posádka v osadě jest velmi malá.
Němec Port Princ Gazella Monroeův Michl Okahandža Walds Hararův Amerika Vineta Německo Tolo spojený stát Vary Okahandža Sokol národní banka km
20 article
V Praze, 14. ledna.
Praha
21 article
Schůze voličů v Černilově. V Černilově, 12. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V úterý dne 12. t. m. konala se v Černilověu Hradce Králově, obci nábožensky smíšené, schůze voličů za tím účelem, aby na ní program svůj vy- ložil p. Hynek Srdínko, starosta okresu královéhrade- ckého a zemský poslanec, officiální kandidát strany agrární pro mandát říšského poslance za venkovské obce skupiny královéhradecké. Ke schůzi dostavil se, v poslední chvili náhodou o ní zvěděv, kandidát ná- rodní strany svobodomyslné p. Alois Kolenský, ná- jemce statku v Dejvicích a místopředseda Ústřední jednoty českých řepařů, jakož i říšský poslanec p Jos. Černý, který zastupoval kandidáta strany radi- kálně-pokrokové, p. dra. Ant. Hajna. Schůze, jež počala po 4. hodině odpolední a téměr 31/2 hodiny trvala, byla velice četně navštívenaa měla průběh od začátku do konce klidný a vážný. Schůzi předsedal místní občan p. Medek. Kandidát strany agrární p. posl. Srdínko roz- vinul program strany, jejímž jménem kandiduje, p. posl. Černý dokazoval nutnost postupu radikálního. Pan Alois Kolenský vyložil nejprve příčinu svě kandidatury se stanoviska národní strany svobodo- myslné, načež pojednal obšírně o tužbách a poža- davcích českých řepařů. Jakožto jeden z nejlepších znalců českého řepařství a jeden z prvních organi- sátorů českých řepařů, dovedl pan Kolenský probrali podrobně jejich potřeby; zvláštní pozornost věnoval rozboru osnovy zákona o rayonech řepních. Na koncc svých vývodů, se souhlasem přijatých, pr -
Srdínko Kolenský Černá Hajn Medek Černilov Černilově Hradec Králov Dejvice Jos národní strana svoboda
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 13. ledna. Není dobře sedět pořád doma za pecí; člověku, který chce jasně viděti, doporučuje se občas zajeli si do ciziny a tam konati studia. Napadlo mně to právě, když jsem onehdy se hrabal v různých parlamentních a neparlament- nich tiskopisech a když náhodou se mi do rukou dostalo exposé jeho Excellence pana ministra zahraničných záležitostí. Proč bych se jím nedal vésti po své pou zahraničné? Cestování ve společnosti takového vznešeného pána nemůže býti nikdy na škodu člověku, jakým jsem já, který všechno chee vidět, všechno slyšet, všeho se dotknout a do všeho strčiti nos. Ministru zahraničných zále- žitostí nejen že všude dají salonní vůz, aneb aspoň zvláštní kupé první třídy, pán ten má pro všechno passepartout, nikde se nemusí tlačit o vstupenku, nikde hádat s nezdvořilými por- týry, nikde dáti vydírat podvodnými sklepniky. Jeho Excellence mi ochotně slíbila, že mne do- provodí, jakkoli se poněkud pozastavila, když poznala z visitky mé, že jsem žurnalista. »Oppo- siční?« tázala se. — »Ještě více než to, Ex- cellenci, »obstrukční«. Zamyslila se, potom ale resolutně mne vzala za rameno a řekla »Pojďte !« A šel jsem, jenom že cestou sám s sebou bavil jsem se myšlénkou, čím to vlastně je, proč se každý z pravidla tak trochu zalekne. řekneme-li že jsme žurnalisty. Ne jinak, než jako bychom řekli: kati jsmel Než ale mohl jsem si otázku tuto zodpo- věděti, spustil na mne pan ministr velmi ener gicky.
Praha
23 article
»Uvidíte velmi mnoho, uvidíte více, než tušíte, však toliko s jednou podmínkou.« »Přistoupím na každou,« odpověděl jsem. »Musí se vám všechno líbit . . . Pravím, všechno, bez vyjímky. Povinnosti vaší pak bude všechno chválit, rozumíte? Jinak nebudiž vaše kritická volnost v ničem omezována.« »Chci se zachovati dle vašich příkazů, však dovolte . . « »Pranic nedovolím, poněvadž zříkám se již předem všech ingerenci na váš samostatný po- sudek, však tolik vězte, že kdo s mými dispo- sicemi a s mou politikou nesouhlasí, je bud hlupák nebo člověk zlomyslný, jenž mne chce zlobit, týrat a zbytečně pronásledovat. Opakuji. že jiného druhu lidé nejsou a proto si račte zvolit, do které kategorie chcete býti vřaděn. Jinak ale prosím vás snažně, abyste si nedal ve svém úsudku pranic překážet, mou zásadou bylo vždy, domáhati se pravdy.« Zařinčel svými dvacetipěti řády na prsou a kázal svému sekretáři, aby na druhou hodinu odpolední obstaral v arsenále pohodlný, vším komfortem opatřený balon ku plavbě za- hraničné. Na to jsme se zastavili ještě u Sachra, kde mi jeho Excellence při malém snídaní uká- zala historicky památnou kabinu, v níž v osud- nou noc sylvestrovskou lonského roku bylo po dlouhé tahanici smluveno rakousko-uherské vy- rovnání, které připustili svatý Štěpán a Panna Maria, svatí patronové uherští. Do konce to- hoto desítiletí bude snad šťastně provedeno. Potom hajdy za Landstrasse do balonové areny.
Sacher Štěpán Marius
24 article
Rozlomilý balonek, ne velký, ne malý, s košem, jenž podobal se spíše elegantnímu bu- doárku modní dámy, než balonové lodici. Slyšel jsem o tom dávno již a také jsem se o tom na vlastní oči přesvědčil, že ministři opravdu jezdí dobře. Vznesli jsme se hodně vysoko. Evropa po námi dřímala v plném pokoji a míru. Pan ministr hrdě vypjal prsa a zvolal »Hle, to je moje dilo !« Stiskl jsem mu jako rakouský poplatník vřele ruku a zrovna tak sladce, jako když mi lenec táže se milenky své: »mnoho-li máš tisíe má drahá?« — tázal jsem se ministra : »á mnoho-li to stálo?« A on, porozuměv mi, sklonil hlava k prsoum mým a zašeptal libezně jako slavík: »Za minu- lých deset let asi tak tři milliardy. Maličkost. uvážíme-li, že máme země, jež s pěti milliar- dami hotovy byly za pět let.« »Krásná to útěcha a pro vás zadostučině- ním, uvážíme-li, že stojí nás jedna takováto klidná noc ani ne celé dva milliony korun. — Takový bagatel a za něj tolik půvabů a štěstí Vám, Excellence, se ubližuje, když v odměnuz namahavou a těžkou práci balvany vám se nava- lují na cestu a zlomyslně ztrpčuje život.« »A víte, kde je ta veliká továrna na kou- zelný nápoj, kterýmž lidstvo uspáváno a odní- mána mu ona přebytečná a škodlivá energie. řekl bych bujnost, která se v něm jeví násled kem dobrého bydla? Domniváte se, že je to práce jen tak snadná? Že se Evropa ztišiti dá jen mávnutím ruky a uvésti v ono líbezné »tranc«, kde národ nesn pranic o moci a slávě, tím méně pak o svobod a o těch ostatních tak zvaných »ethických« stat- cích, k vůli nimž tak rád si hlavy rozbíjí ? Ne. pane, na to musite jinak. Netočte se ale pořád
Evropa
25 article
na pravo, co tam u všech všudy máte? Což vás tak tuze interessuje obehraný klavír, za který by vám dnes ani kramář slušný peníz nepodal? Jen se mne držle a uvidíte divy nově olakovaného trojspolku, na nějž pouhá vzpo- mínka ihned každého odzbrojí a jenž jest nej spolehlivější zárukou míru. A opětně sklonil jsem se k ministru a za šveholil mu libezně do ucha: »A co nás stoji ten trojspolek?« On ale mrzutě na to: »Vše tečko, což musíte všechno vědět? Ostatně po slyšte!« A skutečně z daleka slyšeti byly tlumen zvuky písně, jež ve mne budila zvláštní city- Poznal jsem v ní: »Die Wacht am Rhein.« Byla to hudba hrající ve velkém parku před skvělým hotelem, na němž zářil nápis »U německo-rakousko-italské shody.« Jak nás spatřili, byli tu ihned mili přátel naši v pikelhaubnách. Obsypala nás celá jejich brigáda, k niž tu i tam chtěl se přimknouti též osaměle sem tam procházející se Ital, však nepodařilo se mu to. Jen jediný trochu se tam vypínal: generál, jenž určen, aby jako koman- dant rakouských a ruských čelníků pacifikoval Makodonii. Napájeli nás bílým pivem s vanilkou, černou kávou, jíž navaří se z pěti zrneček litr a pak nám vystrojili díner s čokoládovou polévkou s uzeným masem, kynutými knedliky s povi- dlovou omáčkou. A když jsme šli, presentovali nám za po- hostinství účet na tolik peněz, že bychom byl za ně jinde výborně čtrnáct dnů živi. »Váš trojspolek, Excellenci, je drahé ko- ření, po druhé zavítáme do jiného hotelu.« »Bože jest jich tu houf. »U tří brati
Ital Bož
26 article
provengalských«, jejž mají v rukou Francouzi. »U vlídného Angličana«. »U dvou ledných Rusů« atd. Však zvěděl byste, co by z toho vzešlo, kdybyste se ubytoval jinde. Je to drahý hotel, jehož správa nám ne- jednou již diktovala, jaký vzíti máme s sebou kufr a jakým se opatřiti deštníkem, ale . . .« »Deutschland, Deutschland über Allest — spustila právě muzika. Mají zde také hezký program .. »Chtěl byste se podívat do Říma na svého milého krajana Kohna?« »Je tam zavřen snad v katakombách ?« »Uvidite.« Strašný žalář. Kdyby to věděly dobré ovečky moravské, co se s ubohým tam děje. Má tam jen patnáct sluhů k disposici a vykázali mu ve Vatikáně za vězení jenom deset pokojů. Spl v mizerné francouzské posteli, vystlané pracho- vými peřinami z hedvábí, strašně nemoderniho dessinu, a jí jen pětkrát denně. Má se nejméně desetkrát hůř, než vězen vatikánský. »Ubohý !« »K vůli jedné prozrazené zpovědi.« »A několika sáhům dříví« »A pro P. Recta . ..« »Stane se jeho nástupcem Hohenlohe nebo Grimmelstein? A udělá vám to svatý otec k vůli, že sesadí prvního občanského arcibiskupa v Olo- mouci, když jste si to nyní s kurií k vůli vetu zkazili ?« »I udělá ! Však náš pan lord soudce kurii dokáže, že co jsme udělali, nebyla křivda, ale že jsme to udělali „more consueto“.«
Francouz Angličan Rus Kohn Hohenlohe Grimmelstein Deutschland Řím Vatikán Ola Deutschland übry Allest