3
masthead
26. června 1901.
5
article
své do Ameriky. Zejtra odjede do Rotterodamu, kde
bude přijat se všemi poclami a prodlí dva dny
Všech jiných projektů cestovních s
v zdal.
Z Kapského města, 25. února. Část Kap
ska, rozkládající se mozi Kenhardlem, Dordrechtem
Wiilowmorem v území Namaqua jest celá v moe
Burdv.
Amerika
Rotterodam
Kapa
Dordrecht
6
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Telegramy.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Generál Voyson
telegtafuje z Číny: Parník »Vinglang« odplu! 22. t. m
s praporem zuavů a oddítem osadní pěcholy d
Toulonu.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) »Times« sdě
lují z Pekina že včerejška: Otázka odškodného sli
buje příznivé rozřešení. Všechny státy udaly přesno
číselně nároky své. Přehled nárokův těch bude za
krátko Čiňanům odevzdán.
Z Čifu, 25. června. (C.-B.) Z pomezí korej
ského, kdež propukly nepokoje, přibyli sem uprchlíci
kteří sdělují, že před ústím řeky Yalu křižujítř
ruské a dvě anglické vojenské lodi.
Z Tjeneina, 25. června. (C.-B.) Z Tajuent
oznamuje se, že Duníusjan tam táhne. Šanský
guvernér uchází se o cizí pomoc.
Voyson
Yala
Duníusjan
Čína
Paříž
Londýn
Čif
Tjeneina
d Toulon
Times
7
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(Telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Brna, 25. června.
Poslanec dr. Perek odůvodnil dnes na sněmu
řečí, vyzbrojenou hojností nevývratných dat, svůj
posl. Skál y návrh na pořízení výhodnějšího želez
ničního spojení středomoravského. Navrhovatelé do-
máhají se zřízení železničního spojení chudých a ho
spodářsky zanedbaných krajin drahanské vysočiny.
plumlovského a blanenského okresu s městem Pro-
stějovem, Přerovem a Bystřicí p. H. s jedné a s Blan
skem a Tišnovem s druhé strany, čímž zřízena by
byla moravská transversální dráha pro
vývoj celé střední Moravy nezbytně potřebná.
Po výborné řeči dra. Perka byl návrh teni
jednohlasně odkázán výboru železničnímu.
Do školního a hospodářského odbore
zvolen posl. Zoebl, do odboru pak pro pojišťován
dobytka zvoleni: Baratia, Frankl, Luksch, Pavlica.
Podstalzky-Tonsern, Pokorný, Pospíšil, Přikryl, Ra-
schendorfer, Rozkošný, Seydel Karel, Spiegel, Stafe
Weigl a Zpebl.
doktor
Perek
Perk
Zoebl
Frankl
Luksch
Pavlica
Pokorná
Pospíšil
Přikryl
Ra
Rozkošná
Karel
Stafe Weigl
Zpebl
Brno
drahanský vysočina
Přerov
Bystřice
Tišnov
Morava
Spiegel
8
article
Posl. Richter a soudr. učinili návrh, aby
vláda byla vyzvána, by v krajinách, jež loni a letos
postiženy byly živelními pohromami, posečkala s vy
bíráním daně pozemkové a přirážek bezúročně až do
října t. r.
Posl. Ševčík a soudr, podali návrh, aby za
vedeny byly náležité kroky na povznesení pletař
ství, tak zejmena zřízením pletařské odborné školy
na vysočině drahanské.
Šněm schváhl náklad 1645 K 25 h na vydán
díla, sepsaného zemským tajemníkem p. Alberten
Bervidem a nazvaného »Zemské finance markrabstv
moravského«.
Na to zamítnuta petice učitelů, kteří navštěvoval
běh učební pro hry mládeže, který při c. k. č
ském gymnasiu v Brně se konal.
Spolku »Ústav hraběte Pöttinga« v Olomoue
povolena zemská subvence na vydržování jeho dív
čího učiliště 5000 K na r. 1901 a 1902.
Při pelici obcí Velké a Malé Vrbky za pomo
v nouzi posl. Svozil důrazně ukazoval na povin-
nost státu k zanedbávanému rolnictvu. Petice odká
zána zem. výboru.
V zejtřejší schůzi bude se jednati o zemsk é
rozpočtu školské m.
Posl
Richter
Ševčík
Alberten Bervid
Pötting
Svozil
Brno
9
article
Z Vídně, 25. června. (C.-B.)
V krajinském sněmě při líčení zprávy
podporování vinařství v Krajině ref. posl. Lan
ger doporučoval dvě resoluce: a) o zákazu dovozu
uherských rév, protože od častého styku mezi uher-
skými a francouzskými vinaři hrozí nebezpečí ná-
kazy, b) o zavedení statistiky zemského vinařství.
Obě resoluce byly přijaty.
Na dolnorakonském sněmě poslanec
Kaiser a spol. odvolávajíce se na schválený zákon
o vodních dráhách podali pilný návrh,v
němž vyzývají vládu, by postarala se již teď, aby
všecky přístavy, jež zřízují se ve vídeňském okoli,
všecky v okolí ústící průplavy a příslušné k nim
železnice byly spojeny v jediný system, aby se v
budoucností mohlo hověti potřebám vídeňského ob-
chodu a dopravě.
Posl. Bauchinger a spol. doporečovali zákaz
terminového obchodu s obilím na burse
bez omezení skutečného obchodu lhůtního.
Hoferův návrh (viz na jiném místě).
Posl. Kolisko a spol. navrhují změnu zákona
o reálných školách v tom rozumu, aby vyučování
náboženství ve vyšších třídách se zrušilo.
Pilnost Kaiserova návrhu a on sám byly
přijaly.
Potom rokovalo se o svodném zákoně stran
upravení lázeňských míst. Úfnerův návrh, aby
předloha vrátila se výboru, propadl a zákon schválen
v povšechném i zevrubném rokování.
Příšti schůze bude z ejtra.
Kaiser
Posl
Hoferův
Kolisko
Kaiserův
Úfnerův
Vídeň
10
article
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Proti českým učitelům v Dolních
Rakousích.
Z Vídně, 25. června. Na sněmu dolno
rakouském podal dnes německý nacioná
posl. Fr. Hofer tento návrh: »Při posled-
ním sčítání lidu konstatováno zarmucující
faktum, že učitelé a učitelky, působící na
veřejných vídeňských školách obecných a
měšťanských, tudíž na školách výhradně ně-
meckých, udali obcovací jazyk český. Sám
starosta dr. Lueger nazval tento zjev potup
ným a jako poslanec na říšské radě doslova
pravil: »Učitel ve Vídni musí býti Němcem
František
Hofer
doktor
Lueger
Němec
Dolní Rakousy
Vídeň
11
article
Proti takovým lídem směl bych vystoupiti
s největší rozhodností, ale nejednám tak.
abych nevzbudil zdání, jako bych chtěl ně
koho potlačovat anebo trestat.« Kromě toho
jest jisto, že několik vídeňských školních do-
zorců napsalo německou řeč obcovací, ale
jsou uvědomělými Čechy. Protože takovým
smutným úkazům lze zabrániti pouze tím,
nebudouli čeští učitelé vůbec dosazováni a
protože každý člen obecní rady vídeňské
musí přísahat, že bude chrániti německý ráz
města Vídně ze všech sil svých, tato přísaha
však by byla zcela nesmyslnou, kdyby byl
dosazováni čeští učitelé, činí podepsaní po-
slanci návrh: Dolnorakouský sněm nechť se
usnese, aby při vypisování učitelských míse
na veškerých veřejných obecných a měšťan-
ských školách ve Vídni připojen byl tento
dodatek: Vzíti ohled může se jen na ucha
zeče, kteří jsou německého původu a něme-
ckého smýšlení.«
Němečtí nacionálové na dolnorakouském
sněmu papouškují, co jim předříkávají ně
mečtí nacionálové v království českém a mar
krabství moravském, žádajíce pro své tak
zvané německé kraje jen úřadníky něme
ckého původu a německého smýšlení.
Nehledě však ani k tomuto momentu,
stačí připomenout, že návrh posl. Hoferaa
soudruhů jest nejkřiklavějším porušováním
nejprimitivnější zásady, vyslovené v státních
základních zákonech, podle které jsou ve-
řejná místa kazdému občanu rakouskému
přístupna.
Čechy
Vídeň
12
article
Dr. Körber a křesťanští sociálové
Dr. Körber a křesťanští sociálové
Z Vídně, 25. června. Něco se stale
mezi drem. Körbrem a křesťanskými sociály.
co vzájemný jejich poměr velice zkalilo
zboršilo. Není tomu ještě dávno — antise-
mité byli pokládáni takřka za osobní stráž
nynějšího min. předsedy a za jeho jedinou
vládní stranu. Podobá se, že stala se po té
stránce pronikavá změna. Křesťanští sociá-
lové zaujímají čím dále tím válečnější stano-
visko vůči nynější vládě.
Pozoruhodno jest při tom, že nikoliv
sami, že také klerikálové z alpských zem
činí totéž. Zaznamenali jsme před několik
dny obrněnou řeč, kterou měl proti dru
Körbrovi a proti hr. Vettrovi pro jejich sho
vívavost vůči Všeněmcům vídeňský starosta
dr. Lueger.
Dnes můžeme zaznamenati stejně hrozi-
vou filippiku posl. Leopolda Steinera
který skoro ještě dra. Lnegra předčil. Jme
novaný poslanec stěžoval si zejmena, že
vláda si pospíšila s investičními předloham
a se zákonem o vodních stavbách, ale nikol
stejně se zákonem živnostenským.
»Co se dělnosti parlamentu týče«, po-
kračoval, »chovám přesvědčení, že vláda po-
čínala si neopatrně a že dala z rukou vše.
čím by si mohla dělnost parlamentu zajistiti.
My, křesťanští sociálové, připomeneme vládě
důtklivě na podzim, že nejsou na světe
pouze banky a že třeba také spořádat živ-
nostenský řád a mnohé jiné věci. Vládase
domnívů, že může již přikročiti k řešení ve-
likých politických otázek, zvláště rakousk -
uherského vyrovnání. My nebudeme nikdy
pro toto vyrovnání hlasovati, nebudou-li bře-
mena rovnou měrou rozdělena. S rychlostí.
se kterou panská sněmovna vyřídila průplavn
předlohu, mohla také vyříditi živnostenskou
novelu. Myslím, že pánové z panské sně-
movny rozumějí této stejně málo, jako předlo-
hám jiným. My vše to za léta voličům bu-
deme připomínat a řekneme vládě: bu
splníš naše požadavky, anebo nebude se
dále rokovat.«
doktor
Körber
Körbr
Lueger
Steiner
Vídeň
13
article
Tridentsko.
Z Vídně, 25. června. Projekt tak
zvané autonomie pro Trident-
sko jest pro letošek, jak se po-
dobá, pochován na dobro. Docházi
z Inšpruku zpráva, že němečtí liberálové jiz
vydali parolu: v nynějším sněmu, který jest
v posledním roce platnosti svých mandátů.
nesmí se příslušná předloha již projednati.
což bylo by proti všem pravidlům ústav-
nosti; musí se to zůstaviti sněmu novému.
Velmi pozoruhodné jsou argumenty, kte-
rých liberálové tyrolští pro svůj odkladný
návrh užívají. Praví: V projektu autonomie
Tridentska nelze spatřovati nic jiného, leč
neoprávněný útok na jednotu země.
její správu a první krok k roz
dělení Tyrolska ve dvě sa mo-
statné polovice, aniž se dává záruka,
že tím zjednán bude mír pro oba národy
stejně žádoucí.
»Jednota země«, »jednota
s právy«, »rozdělení Tyrol«, taková
slova slyšíme z Tyrol. Němci tamější bez
rozdílu, jak liberálové tak konservativci.
jsou na stráži, aby jednota země nedoznala
ůjmy a německé zájmy nebyly poškozeny ve
vlaském území. To jest poučný příklad pro
nás Čechy a novou pobídkou, abychom po-
silnili svůj odpor proti německým snahám
na rozdělení království českého.
Na jednu věc, jak se zdá, nepomysli
ani konservativci, ani liberálové tyrolští: na
přítomnost Vlachů. Ti vrátili se na sněm v
očekávání, že bude pro ně forem, na kterém
se projednají jejich postuláty po samostatno-
sti jižního Tyrolska. Namanuje se nyní
vážná otázka, zdali po nových volbách
Vlaši opět přijdou na sněm, který toto
jejich očekávání ve dvou posledních létech
zklamal.
Němec
Čecho
Vlach
Vídeň
Trident
Tyroly
Tyrolsko
Jednota země
14
article
Zakázané řeči.
k. Z Inšpruku, 25. června. Místo-
držitelství zakázalo vítací řeč dra. Wenin
a dra. Oberhubra za příčinou zahájení
slavnosti slunovratu.
Z přímořského sněmu.
st. Z Terstu, 25. června. V la ští
poslanci z Istrie otiskují prohlášení,
v němž oznamují, že svolání sněmu do Po-
reče bylo jim oficiálně přislíbeno. Poslane
Rizzi prohlašuje, že císařský patent, jímz
sněm se svolával do Poreče, byl změněn
v ministerské radě dne 7. t. m. konané.
Bosenský pluk a buršácí.
st. Ze Štyrského Hradce, 25 června
V dnešní schůzi obecní rady podal obecní
rada Einspänner dotaz ve příčině bur
šáckých kravalů proti bosenskému hudeb
nímu sboru a žádal, by starosta zakročil
aby bosenský pluk ze Štyrského Hradce vů
bec byl odstraněn. Starosta sdělil potom notu
policejního ředitelství, ve které se konstatuje.
že policie chránila buršáky proti nevoli obe-
censtva.
Ugronova afféra.
Z Pešti, 25. června. Ugron ve svém
prohlášení ospravediňuje hledání stykůs
Francií, odvolával se na list Ludvíka Ko-
šuta z roku 1885. Nyní syn Ludvíka Košuta
uveřejnil onen dopis Ugronův, na nějž jeho
otec tenkráte odpověděl. V tomto listu žádal
Ugron za doporučení do Paříže, ježto chtěl
zahájiti ve Francii diplomatické styky za
příčinou nabytí informací z ciziny. Tyto jeho
styky měly však zůstati nezsámy a neměly
pro jeho stranu znamenati docela žádných
závazků. Ugron psal tenkráte, že není pří-
telem spolkis Německem a že proto vy-
hledává spojení s Francouzi proti Německu
a s republikon proti autokracii. Dnes cituje
se i výrok Ludvíka Košuta, jenž prohlásil
na dotaz, majíli být hledany peníze k agi
tačním účelům v cizině, toto: My nepotře-
bujeme k takovým účelům žádati peněz z ci
ziny, ano nesmíme takových peněz pro sve
účely an přijmouti.
Poslane Rizzi
Ugronův
ko
Košut
Francouz
Inšpruk
Terst
Istria
Poreč
Štyrský Hradec
Pešť
Francie
Paříž
Německo
obecní rada
Štyrský Hradec
15
article
V tomto projevu svém z r. 1860 L udv
Košut dokládá, že již proto nelze obra cet
se o »několik mizerných set tisíc franků« na
cizí národ, poněvadž by tento pozbyl důvěry
v zdatnost a bojovnost žadatele. »Takovému
národu poskytne se sice almužna, ale ne
přijímá se za spojence,« dokládá Košut.
»Egyétertés«, orgán Frant. Košuta,
dnes Ugrona vášnivě napadá a popírá, že
by Ludvík Košut byl kdy jednání Úgronovo
schvaloval.
Výnos ministerstva honvédského.
ch. Z Pešti, 25. června. V souvislosti
s nastávajícím pensionováním adlata vrch
ního velitele honvédského Bolly, sděluje
»Magyar Hirlap« obsah několika výnosův,
před časem z ministerstva honvédův vy
daných. Ve výnosech těch vzhledem na
opětné předlužení se důstojníkův a nuceného
pak vystupování jich z vojenské služby, vy-
zývají se velitelé, aby zabránili důstojníkům
lehkomyslné dělání dluhův. Není nijak prý
závazkem kamarádským pro ty důstojníky.
již mimo gáži jmění nemají, aby girovali
za důstojníky druhé. Důstojníci mají se varo-
vati nákladných schůzek v drahých restau-
rantech a to i když třeba pořádány jsou na
počest vyšších důstojníkův na inspekci se
nalézajících. Banketům s osmi chody a šam-
paňským, pro něž si důstojníci musí pak
nechat z gáží hojně strhovati, musí býti učiněn
konec.
Košut
Egyétertés
František
Ugron
Úgronův
Boll
Magyar
Hirlap
Pešť
16
article
Dle téhož listu byla nedávno podmar
šálku Bollovi odepřena dovolená, načež za-
žádal za pensionování, jemuž bude prý nyní
vyhověno. Souvisí prý to s jeho přísností
v otázce dluhův důstojnických. Kdysi pry
dal podmaršálek Bolla auditoru Miklosov.
lhůtu 2 hodin, by takou záležitost spořádal,
načež se Miklos v kanceláři ministerské za
střelil.
Makedonská otázka.
w. Z Londýna, 25. června. »Timesůme
sděluje se z Cařihradu! Na domluvy Zino-
věva uvažuje nyní ministerská rada, neměla-li
by vyslána býti do Makedonie komise, jež
by tamější poměry prozkoumala a zprávu
podala.
Boll
Miklosov
Miklos
Zina
Londýn
Cařihrad
Makedonie
17
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Cís a
odjel ráno do Mostu n. L. na prohlídku voj
ska v tamním táboře.
Ministr zahraničných věcí hr. Golu-
chowski odjel dnes do Lvova, kde bude
odhalen pomník jeho otce.
Ze Lvova, 25. června. (C.-B.) Ministn
zahraničních věcí hr. Goluchovský sem včera
přijel.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 25. června. (C.-B.) Poslaneck
sněmovna přijala ve 3. čtení předlohy
o zjednodušení správy a zaopatření nuzných
dětí přes 7 let. Bez rokování schválena de
finitivně předloha o volbě strážce koruny.
Ref. posl. Nemenyi doporučoval před
lohu o prodloužení zákona stran zatímné
úpravy konsumních příjmů v mě-
stech a obcích, jež schválena v povšechném
i zevrubném rokování s dodatkem ministra
financí, že podíl obcí na konsumních daních
nezáleží na příjmech z autonomních berních
přírážek.
Konečně byla přijata předloha o úhra dě
dluhu dle společné účetní závěrky z roku
1898 a sum, jež doplatiti se mají ke společ-
ným říšským výdajům z let 1899 a 1900.
Někteří řečníci strany neodvislosti řekli
co soudí o státním rázu delegace a společ
ných výdajích, a přednesli různé státoprávní
stesky, jež m.p. Šzell a posl. Szil a gy
vyvraceli.
Příští schůze bude zejtra.
Na poctu ruského vyslance.
Z Bukurešti, 25. června. (C. - B.
M.-p. Sturdza a jeho choť dávali včera na
poctu ruského vyslance Fontona za příčinou
jeho 10leté zdejší diplomatické činnosti slav-
nou hostinu, jíž zúčastníli se všichni před-
nostové cizích zastupitelstev v Bukurešti.
všichní rumunští ministři a j. M.-p. Sturdza
přednesl srdečnou zdravici na oslavu vy-
slance.
Gola
Nemenyi
Šzell
Sturdza
Vídeň
Most
Lvov
Pešť
Bukurešť
Poslaneck sněmovna
18
article
Z Tarecka.
Z Cařihradu, 25. června. (C. - B.
Bezpodstatné jsou zprávy rozšiřované angli-
ckými novinami o zdravotním stavu
sultánovu. Tento je co nejlepší.
Vrchní obřadník Ibrahim bej navštívil
zástupce ochranných mocností a vyslovil jim
sultánovy díky za rozhodnutí, že zachovati
se má status quo na ostrově Krétě.
Nepokoje ve Španělsku.
Z Pampelony, 25. června. (C.- B.
Za druhého jubilejního procesí udály se
vážné nepokoje. Voják nesmekl před prů-
vodem a proto strhla se rvačka mezi civi-
listy a vojáky, tak že procesí musilo se
rozejíti. Tři lidé byli raněni, mnoho jiných
odneslo si modříny. Klid byl konečně zase
obnoven.
Z Barcelony, 25. června. (C. B.
Autonomistíčtí poslanci přibyli sem cestou
do Madridu. Byli přijati nadšenými projevy
a voláním »Sláva svobodné Katalonii! Smr
zlodějům! Pryč s vrahy!«
Z francouzských sněmoven.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Vojenský
výbor senátu přijal v zásadě dvouletou
službu vojenskou.
Sněmovna poslanecká pokra-
čovala dopoledne v rokování o předloze stran
starobního pojišťování dělní kův
a zamítla dva změňovací návrhy.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Sně
movna poslanecká skončila rokování o roz
počtu ministerstva vnitra, načež schůze byla
ukončena
Státní soud ve Francii.
Z Paříže, 25. června. (C.-B.) V dneš-
ním dalším přelíčení proti hr. Lur- Saluces
státní soud vyslýchal nejprvé svědky. Něko-
lik policejních komisařův uvedlo, že viděli
braběte s Guerinem odjeti do Londýnaa
s ním se i vrátiti.
Ibrahim bej
Sláva svobodný Katalonie
Guerin
Cařihrad
Kréta
Španělsko
Pampelon
Barcelona
Madrid
Paříž
Francie
senát
19
article
Gen. Zurlinden vypověděl, že soudí, že
attentát Dérouledův v den pohřbu Faurova
byl úplně improvisovanou přího-
dou — i ujistil, že důstojníci nijak na to
by nepomýšleli od povinnosti své se odchý
liti. Armáda nezapomene nikdy povinnost
svých.
Na to vyslechnuti gen. Florentin a poli-
cejní prefekt, kteří ale neřeklí nic nového
Potom přikročeno k výslechu výv od
nich svědků, v jichž výpovědech nebylo
nic významného. Po výslechu svědeckém za
hájil gen. prokurátor plaidover.
V delší řeči své ukazoval gen. proku
rátor na vinu hraběte Lur-Saluces, dovozova
že zúčastnil se všech podniků lig a žádal.
aby užito bylo proti němu zákona. Na t
bylo jednání odročeno.
Marocká otázka.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Dle
»Daily Mailu« projevil sultán marocký přání
aby mimořádný vyslanec jeho, v Londýně
sídlící, uzavřel s Anglií smilou v
obchodní, čímž by Marokko bylo otevřeno
evropskému obchodu. Dotyčné jednání bylo
už zahájeno.
Faurův
Londýn
Anglie
Maroko
Daily Maila
20
article
„Útočník“ Weiland.
n. Z Brém, 25. června. Soudní ří
zení proti epileptiku Weilandovi, jenž hodi
kusem železa po Vilému II. bylo zasta
veno. Bude dán do blázince.
Z Brém, 25. června. (C.- B.) Dle
»Weser-Zig.« byl Weiland včera večer již
na rozkaz úřadní do blázince převeden.
Z Drážďan, 25. června. (C. B.) První
trestní senát říšský, jenž rozhoduje o zave-
dení hlavního řízení proti lidem, obžalova-
vaným z velezrádných činů, zamít! včera
zahájení hlavního přelíčení proti
dělníku Weilandovi z Brém a za-
stavil jeho soudní stíhání.
Z Berlína, 25. června. (C.-B.) »Nordd.
AlIg. Ztg.« podotýká k nálezu trestníh
senátu říšského soudu, že zakládá se na
stejném návrhu vrchního říšského zástupce.
Tím je trestní řízení proti Weilandovi na-
dobro zastaveno. Žalobní úřad i soud pře-
svědčily se, že nemůže býti řeči o zločinném
útoku na císaře německého. Tento stal se
onen večer obětí okolností, jež se zřídka kde
tak jako tehdy sběhnou.
Výprava proti dervišům.
Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Plu-
kovník Svaine, velitel Britů proti mullahovi
bojujících, oznamuje v úřadní depeši, že je
pronásledoval až na hranice medžerhiského
území. Mullah unikl prý se vším, co s sebou
měl, do Mudugu, část jeho družiny pak smě-
rem na Illig. Britské čety pronásledovaly
mullaha až poblíž Mudugu a zabily padesát
mužů jeho vojska, upustily ale od pronásle-
dování, proto že síly jejich byly vyčerpány.
Plukovník Svaine vrátil se do Bokstetu, aby
potřel kmen aligerský.
Weiland
Vilém
Nordd
Pla
Svaine
Brito
Bokstet
Brémy
Drážďany
Berlín
Londýn
WeserBig
21
article
Nové Hebridy.
Z Melbournu, 24. června. (C.-B.) V
příčině prohlášení francouzského gen. kon-
sula o Nových Hebridách (Viz včerejší číslo
Pozn. red.) vyjádřil se předseda spolkového
ministerstva Borton, že Nové Hebridy nená-
ležejí ani Francii, ani jinému státu. Osad-
níci mají tam snad hájiti zájmů svých, ale
jako država náležejí ostrovy dosud domo-
rodcům.
Dle úřadní zprávy čítá branná mo
spolkového státu australského 61.223 muže
a 1500 kadetův.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Pád Lipské banky,
Netušený německý rozvoj hospodářský vrhá
i temné stíny, hodně temné. V poslední době
nemine téměř ani mésíce, aby sebou nepřinesl
úpadek. Krach hypotečních ba nk
berlínských byl předehrou úpadku drá-
žďanského úvěrního ústavu a nyn
druží se k nim jedna z nejstarších bank ně-
meckých, po 64 let trvající L ipská
banka. Její akciový kapitál činí 48 mill. m.
a její klientela rozvětvuje se po celém Ně
mecku. Dnes ohlásila dočasné z a sta ven
platů. Že talo »dočasnost« jest jen chvilk
vým eufemismem, porozumí každý, komu ban
kovní život není tajemstvím. Úpadek jest dů
sledkem poměrů, které se vyvinuly na něme-
ckém peněžním trhu po pádu drážďanského
úvěrního ústavu. Berlínské banky staly se ne-
důvěřivými oproti akceptům bank provinčních
Nová Hebridy
Melbourne
Hebridy
Francie
ipský banka
22
article
Lipská banka, která jest značně (mluví se o 7
mill. m.) angažována v kasselské společnost
sušáren, hledala u berlinských bank pomoci
které se jí však nedostalo. Její akcepty tam
přijaty nebyly. Důsledky byly neodvratny. Pro-
zatím zastaveny platy a finanční svět čeká s na-
pjetím, podejme-li se Německá banka veden
obchodů padlé banky. Z veďoucích kruhů Lip-
ské banky se tvrdí, že při klidném průběhu věc
věřitelé banky budou upokojení. Zatím však
nutno s úsudkem v tomto směru vyčkati.
Pražský trh na věci interessován
není. Banka »Union« byla sice s bankou ve
spojení, praví se však, že oproti ní pohledávek
nemá, ba naopak, má prý padlý ústav ne-
veliké sumy k dobru u Unionky. Nový výstražný
hlas našemu kapitálu, který tak ochotně se vrhá
do spekulační horečky německé.
Z Lipska, 25. června. (C.-B.) Dozorě
rada Lipské banky ohlašuje, že banka po
pádu Drážďanského úvěrního ústavu následkem
stíženého diskontování směnek svých jest nu-
cena v zájmu svých věřitelů zastaviti do-
časně své platy. Banka ujišťuje, že při
klidném vyřízení závazků budou ztrály pro
věřitele vyloučeny a že lze očekávati příznivý
výsledek pro akcionáře. Pokladna k výplate
bude dočasně uzavřena; oproti tomu oddělen
pro deposita zůstane otevřeno.
Z Berlína, 25. června. (C.-B.) Násled
kem nesnází dvou značných saských bank, zřídí
Německý bank nyní, jak se dlouho již na to
pomýšlelo, filialku v Lipsku.
d. Z Lipska, 25. června. Podle sonkro-
mých telegramů sem došlých ohlá stithah jiz
kasselská společnost pro výro b
dřevěného octa konkurs, kterýž ovšen
Lipsko
Berlín
lipský banka
Unionka
23
article
byl pro krach lipské banky neodvratný. Akeiový
kapitál kasselské společnosti čint 20 mill. marek
Zástavní listy lipské hypoteční banky,
která je v těsném spojení s lipskou bankou,
jsouc pod společným vedením, byly na dnešni
berlínské burse vymazány, jelikož insolvence lip-
ské banky vzbudila veliké obavy.
L. Z Lipska, 25. června. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) »Wiener Allgemeine Ztg.« ozna-
muje: Ú padek lipské banky způsoben byl ob-
tížemi pro realisování směnek ústavu toho. Tady
(v Lipsku) jest veliké rozhořčeni. Úpadek banky
způsoben byl hlavně spojením s kasselskou spo-
lečností na výrobu dřeveného octa, Styky s touto
bankou nebyly v rozvahách patrnými. Proslýchá
se, že banka měla pohledávek při této společ-
nosti 80—90 mill. marek.
Z Lipska, 25. června. (Zvl. tel. » Nár.
Listů«.) Lipská banka byla spolčena s lipskou
hypoteční bankou a s bankou v Lobavě. Po-
dobá se, že pravý stav věci v bance byl po
léta tajen. Vlastní příčinou úpadku byly ohromné
engagementy lipské banky s akciovou společ-
ností pro výrobu dřevěného oeta v Kasselu.
Tato souvislost měla v poslední době za násle-
dek, že lipská banka s kasselskou společnost
v diskontním obchodě zavedla restrinkci.
d. Z Lipska, 25. června. (Zvl. tel.
Lipsko
Kassel
Wiener Allgemeine Ztg
lipský banka
24
article
»N. L.«) Podle bilance ze dne 21. prosinc
m. r. činí dluhy padlé lipské banky dohromady
90 mill. marek. Aktiva jsou pohledávky u spo-
lečnosti pro výrobu dřevěného octa a filiálky
v Drážďanech a Lipsku, které provozovaly
dobrý a solidní obchod. Poďle údajů oné
zprávy bylo dlužníky z konce minulého roku
uhrazeno na 83 mill. m., avšak úhrada t
spočívá nejspíše po většině v hodnotách vzpo-
menuté banky kasselské. Hlavně postiženo jest
Sasko a v první řadě lipský trh. Směnky jsou
po většině v Sasku. Vypravuje se, že král.
saské loterní ředitelstvi má od padlé banky
směnek za 10 mill m. Také v portefeuillu
saské banky jsou veliké sumy. Kromě toho jest
interessována říšská banka německá velikými
sumami ve směnkách a v žíru.
n. Z Lipska, 25. června. Lipská banka,
jež zastavila platy, byla založena r. 1839.
V Lipsku majíe sídlo měla filiaiky v Drážda-
nech, v Saské Kamenici a Plavnu. Divi-
denda za r. 1899 činila 10%. Ještě před
několika týdny zúčastnila se pokusu na sano-
vání drážďanského úvěrního ústavu. V Rakou-
sku známá jest spolupřevzetím bosenské půjčky
z r. 1898, jež byla již úplně realisována. Ob-
chody lipské banky, nevyprosti-li se tato, což
jest pochybné, z nesnází svých, převezme nepo-
chybně nová lipská filialka Německého banku.
Drážďany
Lipsko
Sasko
Plavno
Ob
25
article
Dolnorakouská eskomptní banka a länderbanka
někdější své styky s Lipskou bankou prý již
dříve přerušily. Ředitel Lipské banky Exner ná-
ležel i správní radě České unionky.
Z Lipska, 25. června. (C.-B.) »Leipz.
Tagblatt« sděluje: Nesmírné rozčil ení
zmocnilo se dnes dopoledne zdejších ob-
chodních kruhů, když oznámena byla insolvence
»Lipské banky«. V budově banky a v ulici
Klášterní, strážníky obsazené, shromáždili se
neobyčejné zástupy lidu. Mžikem rozlellas
zpráva o krisí banky městem, působila na svět
obchodní a finanění dojmem skličujícím. Ze
všech stran spěchali soukromnfci postižení, aby
si zjednali objasnění. Událost ta zdejším
trhem těžce otřásla.
Exner
Leipz
Lipsko
26
article
Z Nového Yorku, 25. června. Smýšleni
obilního trhu ustálené. Pšenice na květen
73.50, pšenice na červenec 72.—, kukuřice
na červenec 47.25, bavlna 1000 815/, cuk
(Fair Ref. Muscovados) 31/%. — Závěrek
pevný.
n. Z Brna, 25. června. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«. Akeiová společnost brněn-
ských elektrických dráh usnesla
se vypláceti dividendu 4 pet.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Za před-
sednietví ministra financí konala se včeraI.
schůze nové odbornícké rady pro
dvorní a státní tiskárnu. Minist
vytkl úkoly státní tiskárny a troufá, že nová
rada přispěje k jejímu vývoji, aby mohla do-
sáhnouti svých prakticko-technických, ideálních
a uměleckých cílů.
G. Ze Lvova, 25. června. (»N. Fr. Pr.e)
Ve vodním výboru sdělil ministr dr. Pietak
obsah vládní předlohy o úpravě h al ičských
řek. Zahrnuje program regulace karpatských
řek od roku 1904 po 20 let, dále Dunaje,
Visloky a Sanu. Tyto tři řeky splavní se ná-
kladem státu. Na úpravu řek přispěje stát 60,
země 40 pet. a úhrnný náklad činí 58.58 mil-
lionů K. Do roku 1912 vydá stát 19,398.600,
země 6,962.400 K.
ch. Z Pešti, 25. června. V peštském ko-
mitátu počaly již před třemi dny žně žita.
V nejbližších dnech dojde i na pšěnici, jež
slibuje prý výtěžek nejpříznivější.
st. Z Pešti, 25. června. (Zvl. telegr. »Nár.
San
Nový York
Brno
Vídeň
Lvov
Francie
Dunaj
Pešť
27
article
Listů«.) Na trhu prodalo se 4500 metr. ctů.
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
79.5 kg K 8.35, 77.5 kg K 8.15, stolno-běle-
hradská 74.7 kg K 7.971%, peštská 77 kg
K 8.—, 79.5 kg K 7.50 K, s příměsí, tolenská
77.6 kg K 8.—, aradská 73 kg K 7.60, s příměsí,
bačská 76.5 kg K 8.—, 73.2 kg K 7.85,
tisská 79 kg K 8.25, na k leta; žito K 7.30
ječmen K 6.70; kukuříce K 5.30
až K 5.40.
Termínový obehod byl pevný n
parno, k večeru znamenala pšenice obeh. na červen
8.12, na říjen K 8.18, pšenice uherská obchodnl
na říjen K 0.—, žito na říjen K 6.77, oves na
říjen K 6.36, kukuřice na červenec K 5.34,
kukuřice na srpen K 5.43, kukuříce na květen
K 5.13, řepka na srpen K 13.05.
Sádlo po K 50.—; švestky srbské
80/5, 95/100 a 115/120 kus. po K 143.4 ze
sávských stanie; jiné zboží beze změny.
Parno.
Z Düsseldorfu, 25. června. (C.-B.) Z
protektorátu korunního prince a prince bavor-
ského Ludvíka konati se bude zde r. 1902 mezi-
národní sjezd pro vnitrozemní plavbu.
Z Berlína, 25. června. (C.-B.) (Řiš.
Věstník.) Revise pomořanské hy po-
teční banky nařízena dozorčím úřadem —
pokud týká se hypoteční podstaty — je zatím
ukončena. Dne 20. t. m. bylo v oběhu zá-
stavních listů za 174,102.900 marek, v jistých
rukách je za 178,555.000 marek zástav,
Platil
Sádlo
Ludvík
Řiš
Düsseldorf
Berlín
kg