ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 368a17e0-660d-11dc-9645-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: place 82, person 82, org 13, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁBODNÍ LISTY
3 masthead
26. června 1901.
4 masthead
Číslo 174.
5 article
své do Ameriky. Zejtra odjede do Rotterodamu, kde bude přijat se všemi poclami a prodlí dva dny Všech jiných projektů cestovních s v zdal. Z Kapského města, 25. února. Část Kap ska, rozkládající se mozi Kenhardlem, Dordrechtem Wiilowmorem v území Namaqua jest celá v moe Burdv.
Amerika Rotterodam Kapa Dordrecht
6 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegramy. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Generál Voyson telegtafuje z Číny: Parník »Vinglang« odplu! 22. t. m s praporem zuavů a oddítem osadní pěcholy d Toulonu. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) »Times« sdě lují z Pekina že včerejška: Otázka odškodného sli buje příznivé rozřešení. Všechny státy udaly přesno číselně nároky své. Přehled nárokův těch bude za krátko Čiňanům odevzdán. Z Čifu, 25. června. (C.-B.) Z pomezí korej ského, kdež propukly nepokoje, přibyli sem uprchlíci kteří sdělují, že před ústím řeky Yalu křižujítř ruské a dvě anglické vojenské lodi. Z Tjeneina, 25. června. (C.-B.) Z Tajuent oznamuje se, že Duníusjan tam táhne. Šanský guvernér uchází se o cizí pomoc.
Voyson Yala Duníusjan Čína Paříž Londýn Čif Tjeneina d Toulon Times
7 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (Telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Brna, 25. června. Poslanec dr. Perek odůvodnil dnes na sněmu řečí, vyzbrojenou hojností nevývratných dat, svůj posl. Skál y návrh na pořízení výhodnějšího želez ničního spojení středomoravského. Navrhovatelé do- máhají se zřízení železničního spojení chudých a ho spodářsky zanedbaných krajin drahanské vysočiny. plumlovského a blanenského okresu s městem Pro- stějovem, Přerovem a Bystřicí p. H. s jedné a s Blan skem a Tišnovem s druhé strany, čímž zřízena by byla moravská transversální dráha pro vývoj celé střední Moravy nezbytně potřebná. Po výborné řeči dra. Perka byl návrh teni jednohlasně odkázán výboru železničnímu. Do školního a hospodářského odbore zvolen posl. Zoebl, do odboru pak pro pojišťován dobytka zvoleni: Baratia, Frankl, Luksch, Pavlica. Podstalzky-Tonsern, Pokorný, Pospíšil, Přikryl, Ra- schendorfer, Rozkošný, Seydel Karel, Spiegel, Stafe Weigl a Zpebl.
doktor Perek Perk Zoebl Frankl Luksch Pavlica Pokorná Pospíšil Přikryl Ra Rozkošná Karel Stafe Weigl Zpebl Brno drahanský vysočina Přerov Bystřice Tišnov Morava Spiegel
8 article
Posl. Richter a soudr. učinili návrh, aby vláda byla vyzvána, by v krajinách, jež loni a letos postiženy byly živelními pohromami, posečkala s vy bíráním daně pozemkové a přirážek bezúročně až do října t. r. Posl. Ševčík a soudr, podali návrh, aby za vedeny byly náležité kroky na povznesení pletař ství, tak zejmena zřízením pletařské odborné školy na vysočině drahanské. Šněm schváhl náklad 1645 K 25 h na vydán díla, sepsaného zemským tajemníkem p. Alberten Bervidem a nazvaného »Zemské finance markrabstv moravského«. Na to zamítnuta petice učitelů, kteří navštěvoval běh učební pro hry mládeže, který při c. k. č ském gymnasiu v Brně se konal. Spolku »Ústav hraběte Pöttinga« v Olomoue povolena zemská subvence na vydržování jeho dív čího učiliště 5000 K na r. 1901 a 1902. Při pelici obcí Velké a Malé Vrbky za pomo v nouzi posl. Svozil důrazně ukazoval na povin- nost státu k zanedbávanému rolnictvu. Petice odká zána zem. výboru. V zejtřejší schůzi bude se jednati o zemsk é rozpočtu školské m.
Posl Richter Ševčík Alberten Bervid Pötting Svozil Brno
9 article
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) V krajinském sněmě při líčení zprávy podporování vinařství v Krajině ref. posl. Lan ger doporučoval dvě resoluce: a) o zákazu dovozu uherských rév, protože od častého styku mezi uher- skými a francouzskými vinaři hrozí nebezpečí ná- kazy, b) o zavedení statistiky zemského vinařství. Obě resoluce byly přijaty. Na dolnorakonském sněmě poslanec Kaiser a spol. odvolávajíce se na schválený zákon o vodních dráhách podali pilný návrh,v němž vyzývají vládu, by postarala se již teď, aby všecky přístavy, jež zřízují se ve vídeňském okoli, všecky v okolí ústící průplavy a příslušné k nim železnice byly spojeny v jediný system, aby se v budoucností mohlo hověti potřebám vídeňského ob- chodu a dopravě. Posl. Bauchinger a spol. doporečovali zákaz terminového obchodu s obilím na burse bez omezení skutečného obchodu lhůtního. Hoferův návrh (viz na jiném místě). Posl. Kolisko a spol. navrhují změnu zákona o reálných školách v tom rozumu, aby vyučování náboženství ve vyšších třídách se zrušilo. Pilnost Kaiserova návrhu a on sám byly přijaly. Potom rokovalo se o svodném zákoně stran upravení lázeňských míst. Úfnerův návrh, aby předloha vrátila se výboru, propadl a zákon schválen v povšechném i zevrubném rokování. Příšti schůze bude z ejtra.
Kaiser Posl Hoferův Kolisko Kaiserův Úfnerův Vídeň
10 article Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Telefonické zprávy„ Nár. Listů. Proti českým učitelům v Dolních Rakousích. Z Vídně, 25. června. Na sněmu dolno rakouském podal dnes německý nacioná posl. Fr. Hofer tento návrh: »Při posled- ním sčítání lidu konstatováno zarmucující faktum, že učitelé a učitelky, působící na veřejných vídeňských školách obecných a měšťanských, tudíž na školách výhradně ně- meckých, udali obcovací jazyk český. Sám starosta dr. Lueger nazval tento zjev potup ným a jako poslanec na říšské radě doslova pravil: »Učitel ve Vídni musí býti Němcem
František Hofer doktor Lueger Němec Dolní Rakousy Vídeň
11 article
Proti takovým lídem směl bych vystoupiti s největší rozhodností, ale nejednám tak. abych nevzbudil zdání, jako bych chtěl ně koho potlačovat anebo trestat.« Kromě toho jest jisto, že několik vídeňských školních do- zorců napsalo německou řeč obcovací, ale jsou uvědomělými Čechy. Protože takovým smutným úkazům lze zabrániti pouze tím, nebudouli čeští učitelé vůbec dosazováni a protože každý člen obecní rady vídeňské musí přísahat, že bude chrániti německý ráz města Vídně ze všech sil svých, tato přísaha však by byla zcela nesmyslnou, kdyby byl dosazováni čeští učitelé, činí podepsaní po- slanci návrh: Dolnorakouský sněm nechť se usnese, aby při vypisování učitelských míse na veškerých veřejných obecných a měšťan- ských školách ve Vídni připojen byl tento dodatek: Vzíti ohled může se jen na ucha zeče, kteří jsou německého původu a něme- ckého smýšlení.« Němečtí nacionálové na dolnorakouském sněmu papouškují, co jim předříkávají ně mečtí nacionálové v království českém a mar krabství moravském, žádajíce pro své tak zvané německé kraje jen úřadníky něme ckého původu a německého smýšlení. Nehledě však ani k tomuto momentu, stačí připomenout, že návrh posl. Hoferaa soudruhů jest nejkřiklavějším porušováním nejprimitivnější zásady, vyslovené v státních základních zákonech, podle které jsou ve- řejná místa kazdému občanu rakouskému přístupna.
Čechy Vídeň
12 article Dr. Körber a křesťanští sociálové
Dr. Körber a křesťanští sociálové Z Vídně, 25. června. Něco se stale mezi drem. Körbrem a křesťanskými sociály. co vzájemný jejich poměr velice zkalilo zboršilo. Není tomu ještě dávno — antise- mité byli pokládáni takřka za osobní stráž nynějšího min. předsedy a za jeho jedinou vládní stranu. Podobá se, že stala se po té stránce pronikavá změna. Křesťanští sociá- lové zaujímají čím dále tím válečnější stano- visko vůči nynější vládě. Pozoruhodno jest při tom, že nikoliv sami, že také klerikálové z alpských zem činí totéž. Zaznamenali jsme před několik dny obrněnou řeč, kterou měl proti dru Körbrovi a proti hr. Vettrovi pro jejich sho vívavost vůči Všeněmcům vídeňský starosta dr. Lueger. Dnes můžeme zaznamenati stejně hrozi- vou filippiku posl. Leopolda Steinera který skoro ještě dra. Lnegra předčil. Jme novaný poslanec stěžoval si zejmena, že vláda si pospíšila s investičními předloham a se zákonem o vodních stavbách, ale nikol stejně se zákonem živnostenským. »Co se dělnosti parlamentu týče«, po- kračoval, »chovám přesvědčení, že vláda po- čínala si neopatrně a že dala z rukou vše. čím by si mohla dělnost parlamentu zajistiti. My, křesťanští sociálové, připomeneme vládě důtklivě na podzim, že nejsou na světe pouze banky a že třeba také spořádat živ- nostenský řád a mnohé jiné věci. Vládase domnívů, že může již přikročiti k řešení ve- likých politických otázek, zvláště rakousk - uherského vyrovnání. My nebudeme nikdy pro toto vyrovnání hlasovati, nebudou-li bře- mena rovnou měrou rozdělena. S rychlostí. se kterou panská sněmovna vyřídila průplavn předlohu, mohla také vyříditi živnostenskou novelu. Myslím, že pánové z panské sně- movny rozumějí této stejně málo, jako předlo- hám jiným. My vše to za léta voličům bu- deme připomínat a řekneme vládě: bu splníš naše požadavky, anebo nebude se dále rokovat.«
doktor Körber Körbr Lueger Steiner Vídeň
13 article
Tridentsko. Z Vídně, 25. června. Projekt tak zvané autonomie pro Trident- sko jest pro letošek, jak se po- dobá, pochován na dobro. Docházi z Inšpruku zpráva, že němečtí liberálové jiz vydali parolu: v nynějším sněmu, který jest v posledním roce platnosti svých mandátů. nesmí se příslušná předloha již projednati. což bylo by proti všem pravidlům ústav- nosti; musí se to zůstaviti sněmu novému. Velmi pozoruhodné jsou argumenty, kte- rých liberálové tyrolští pro svůj odkladný návrh užívají. Praví: V projektu autonomie Tridentska nelze spatřovati nic jiného, leč neoprávněný útok na jednotu země. její správu a první krok k roz dělení Tyrolska ve dvě sa mo- statné polovice, aniž se dává záruka, že tím zjednán bude mír pro oba národy stejně žádoucí. »Jednota země«, »jednota s právy«, »rozdělení Tyrol«, taková slova slyšíme z Tyrol. Němci tamější bez rozdílu, jak liberálové tak konservativci. jsou na stráži, aby jednota země nedoznala ůjmy a německé zájmy nebyly poškozeny ve vlaském území. To jest poučný příklad pro nás Čechy a novou pobídkou, abychom po- silnili svůj odpor proti německým snahám na rozdělení království českého. Na jednu věc, jak se zdá, nepomysli ani konservativci, ani liberálové tyrolští: na přítomnost Vlachů. Ti vrátili se na sněm v očekávání, že bude pro ně forem, na kterém se projednají jejich postuláty po samostatno- sti jižního Tyrolska. Namanuje se nyní vážná otázka, zdali po nových volbách Vlaši opět přijdou na sněm, který toto jejich očekávání ve dvou posledních létech zklamal.
Němec Čecho Vlach Vídeň Trident Tyroly Tyrolsko Jednota země
14 article
Zakázané řeči. k. Z Inšpruku, 25. června. Místo- držitelství zakázalo vítací řeč dra. Wenin a dra. Oberhubra za příčinou zahájení slavnosti slunovratu. Z přímořského sněmu. st. Z Terstu, 25. června. V la ští poslanci z Istrie otiskují prohlášení, v němž oznamují, že svolání sněmu do Po- reče bylo jim oficiálně přislíbeno. Poslane Rizzi prohlašuje, že císařský patent, jímz sněm se svolával do Poreče, byl změněn v ministerské radě dne 7. t. m. konané. Bosenský pluk a buršácí. st. Ze Štyrského Hradce, 25 června V dnešní schůzi obecní rady podal obecní rada Einspänner dotaz ve příčině bur šáckých kravalů proti bosenskému hudeb nímu sboru a žádal, by starosta zakročil aby bosenský pluk ze Štyrského Hradce vů bec byl odstraněn. Starosta sdělil potom notu policejního ředitelství, ve které se konstatuje. že policie chránila buršáky proti nevoli obe- censtva. Ugronova afféra. Z Pešti, 25. června. Ugron ve svém prohlášení ospravediňuje hledání stykůs Francií, odvolával se na list Ludvíka Ko- šuta z roku 1885. Nyní syn Ludvíka Košuta uveřejnil onen dopis Ugronův, na nějž jeho otec tenkráte odpověděl. V tomto listu žádal Ugron za doporučení do Paříže, ježto chtěl zahájiti ve Francii diplomatické styky za příčinou nabytí informací z ciziny. Tyto jeho styky měly však zůstati nezsámy a neměly pro jeho stranu znamenati docela žádných závazků. Ugron psal tenkráte, že není pří- telem spolkis Německem a že proto vy- hledává spojení s Francouzi proti Německu a s republikon proti autokracii. Dnes cituje se i výrok Ludvíka Košuta, jenž prohlásil na dotaz, majíli být hledany peníze k agi tačním účelům v cizině, toto: My nepotře- bujeme k takovým účelům žádati peněz z ci ziny, ano nesmíme takových peněz pro sve účely an přijmouti.
Poslane Rizzi Ugronův ko Košut Francouz Inšpruk Terst Istria Poreč Štyrský Hradec Pešť Francie Paříž Německo obecní rada Štyrský Hradec
15 article
V tomto projevu svém z r. 1860 L udv Košut dokládá, že již proto nelze obra cet se o »několik mizerných set tisíc franků« na cizí národ, poněvadž by tento pozbyl důvěry v zdatnost a bojovnost žadatele. »Takovému národu poskytne se sice almužna, ale ne přijímá se za spojence,« dokládá Košut. »Egyétertés«, orgán Frant. Košuta, dnes Ugrona vášnivě napadá a popírá, že by Ludvík Košut byl kdy jednání Úgronovo schvaloval. Výnos ministerstva honvédského. ch. Z Pešti, 25. června. V souvislosti s nastávajícím pensionováním adlata vrch ního velitele honvédského Bolly, sděluje »Magyar Hirlap« obsah několika výnosův, před časem z ministerstva honvédův vy daných. Ve výnosech těch vzhledem na opětné předlužení se důstojníkův a nuceného pak vystupování jich z vojenské služby, vy- zývají se velitelé, aby zabránili důstojníkům lehkomyslné dělání dluhův. Není nijak prý závazkem kamarádským pro ty důstojníky. již mimo gáži jmění nemají, aby girovali za důstojníky druhé. Důstojníci mají se varo- vati nákladných schůzek v drahých restau- rantech a to i když třeba pořádány jsou na počest vyšších důstojníkův na inspekci se nalézajících. Banketům s osmi chody a šam- paňským, pro něž si důstojníci musí pak nechat z gáží hojně strhovati, musí býti učiněn konec.
Košut Egyétertés František Ugron Úgronův Boll Magyar Hirlap Pešť
16 article
Dle téhož listu byla nedávno podmar šálku Bollovi odepřena dovolená, načež za- žádal za pensionování, jemuž bude prý nyní vyhověno. Souvisí prý to s jeho přísností v otázce dluhův důstojnických. Kdysi pry dal podmaršálek Bolla auditoru Miklosov. lhůtu 2 hodin, by takou záležitost spořádal, načež se Miklos v kanceláři ministerské za střelil. Makedonská otázka. w. Z Londýna, 25. června. »Timesůme sděluje se z Cařihradu! Na domluvy Zino- věva uvažuje nyní ministerská rada, neměla-li by vyslána býti do Makedonie komise, jež by tamější poměry prozkoumala a zprávu podala.
Boll Miklosov Miklos Zina Londýn Cařihrad Makedonie
17 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Cís a odjel ráno do Mostu n. L. na prohlídku voj ska v tamním táboře. Ministr zahraničných věcí hr. Golu- chowski odjel dnes do Lvova, kde bude odhalen pomník jeho otce. Ze Lvova, 25. června. (C.-B.) Ministn zahraničních věcí hr. Goluchovský sem včera přijel. Uherská sněmovna. Z Pešti, 25. června. (C.-B.) Poslaneck sněmovna přijala ve 3. čtení předlohy o zjednodušení správy a zaopatření nuzných dětí přes 7 let. Bez rokování schválena de finitivně předloha o volbě strážce koruny. Ref. posl. Nemenyi doporučoval před lohu o prodloužení zákona stran zatímné úpravy konsumních příjmů v mě- stech a obcích, jež schválena v povšechném i zevrubném rokování s dodatkem ministra financí, že podíl obcí na konsumních daních nezáleží na příjmech z autonomních berních přírážek. Konečně byla přijata předloha o úhra dě dluhu dle společné účetní závěrky z roku 1898 a sum, jež doplatiti se mají ke společ- ným říšským výdajům z let 1899 a 1900. Někteří řečníci strany neodvislosti řekli co soudí o státním rázu delegace a společ ných výdajích, a přednesli různé státoprávní stesky, jež m.p. Šzell a posl. Szil a gy vyvraceli. Příští schůze bude zejtra. Na poctu ruského vyslance. Z Bukurešti, 25. června. (C. - B. M.-p. Sturdza a jeho choť dávali včera na poctu ruského vyslance Fontona za příčinou jeho 10leté zdejší diplomatické činnosti slav- nou hostinu, jíž zúčastníli se všichni před- nostové cizích zastupitelstev v Bukurešti. všichní rumunští ministři a j. M.-p. Sturdza přednesl srdečnou zdravici na oslavu vy- slance.
Gola Nemenyi Šzell Sturdza Vídeň Most Lvov Pešť Bukurešť Poslaneck sněmovna
18 article
Z Tarecka. Z Cařihradu, 25. června. (C. - B. Bezpodstatné jsou zprávy rozšiřované angli- ckými novinami o zdravotním stavu sultánovu. Tento je co nejlepší. Vrchní obřadník Ibrahim bej navštívil zástupce ochranných mocností a vyslovil jim sultánovy díky za rozhodnutí, že zachovati se má status quo na ostrově Krétě. Nepokoje ve Španělsku. Z Pampelony, 25. června. (C.- B. Za druhého jubilejního procesí udály se vážné nepokoje. Voják nesmekl před prů- vodem a proto strhla se rvačka mezi civi- listy a vojáky, tak že procesí musilo se rozejíti. Tři lidé byli raněni, mnoho jiných odneslo si modříny. Klid byl konečně zase obnoven. Z Barcelony, 25. června. (C. B. Autonomistíčtí poslanci přibyli sem cestou do Madridu. Byli přijati nadšenými projevy a voláním »Sláva svobodné Katalonii! Smr zlodějům! Pryč s vrahy!« Z francouzských sněmoven. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Vojenský výbor senátu přijal v zásadě dvouletou službu vojenskou. Sněmovna poslanecká pokra- čovala dopoledne v rokování o předloze stran starobního pojišťování dělní kův a zamítla dva změňovací návrhy. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) Sně movna poslanecká skončila rokování o roz počtu ministerstva vnitra, načež schůze byla ukončena Státní soud ve Francii. Z Paříže, 25. června. (C.-B.) V dneš- ním dalším přelíčení proti hr. Lur- Saluces státní soud vyslýchal nejprvé svědky. Něko- lik policejních komisařův uvedlo, že viděli braběte s Guerinem odjeti do Londýnaa s ním se i vrátiti.
Ibrahim bej Sláva svobodný Katalonie Guerin Cařihrad Kréta Španělsko Pampelon Barcelona Madrid Paříž Francie senát
19 article
Gen. Zurlinden vypověděl, že soudí, že attentát Dérouledův v den pohřbu Faurova byl úplně improvisovanou přího- dou — i ujistil, že důstojníci nijak na to by nepomýšleli od povinnosti své se odchý liti. Armáda nezapomene nikdy povinnost svých. Na to vyslechnuti gen. Florentin a poli- cejní prefekt, kteří ale neřeklí nic nového Potom přikročeno k výslechu výv od nich svědků, v jichž výpovědech nebylo nic významného. Po výslechu svědeckém za hájil gen. prokurátor plaidover. V delší řeči své ukazoval gen. proku rátor na vinu hraběte Lur-Saluces, dovozova že zúčastnil se všech podniků lig a žádal. aby užito bylo proti němu zákona. Na t bylo jednání odročeno. Marocká otázka. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Dle »Daily Mailu« projevil sultán marocký přání aby mimořádný vyslanec jeho, v Londýně sídlící, uzavřel s Anglií smilou v obchodní, čímž by Marokko bylo otevřeno evropskému obchodu. Dotyčné jednání bylo už zahájeno.
Faurův Londýn Anglie Maroko Daily Maila
20 article
„Útočník“ Weiland. n. Z Brém, 25. června. Soudní ří zení proti epileptiku Weilandovi, jenž hodi kusem železa po Vilému II. bylo zasta veno. Bude dán do blázince. Z Brém, 25. června. (C.- B.) Dle »Weser-Zig.« byl Weiland včera večer již na rozkaz úřadní do blázince převeden. Z Drážďan, 25. června. (C. B.) První trestní senát říšský, jenž rozhoduje o zave- dení hlavního řízení proti lidem, obžalova- vaným z velezrádných činů, zamít! včera zahájení hlavního přelíčení proti dělníku Weilandovi z Brém a za- stavil jeho soudní stíhání. Z Berlína, 25. června. (C.-B.) »Nordd. AlIg. Ztg.« podotýká k nálezu trestníh senátu říšského soudu, že zakládá se na stejném návrhu vrchního říšského zástupce. Tím je trestní řízení proti Weilandovi na- dobro zastaveno. Žalobní úřad i soud pře- svědčily se, že nemůže býti řeči o zločinném útoku na císaře německého. Tento stal se onen večer obětí okolností, jež se zřídka kde tak jako tehdy sběhnou. Výprava proti dervišům. Z Londýna, 25. června. (C.-B.) Plu- kovník Svaine, velitel Britů proti mullahovi bojujících, oznamuje v úřadní depeši, že je pronásledoval až na hranice medžerhiského území. Mullah unikl prý se vším, co s sebou měl, do Mudugu, část jeho družiny pak smě- rem na Illig. Britské čety pronásledovaly mullaha až poblíž Mudugu a zabily padesát mužů jeho vojska, upustily ale od pronásle- dování, proto že síly jejich byly vyčerpány. Plukovník Svaine vrátil se do Bokstetu, aby potřel kmen aligerský.
Weiland Vilém Nordd Pla Svaine Brito Bokstet Brémy Drážďany Berlín Londýn WeserBig
21 article
Nové Hebridy. Z Melbournu, 24. června. (C.-B.) V příčině prohlášení francouzského gen. kon- sula o Nových Hebridách (Viz včerejší číslo Pozn. red.) vyjádřil se předseda spolkového ministerstva Borton, že Nové Hebridy nená- ležejí ani Francii, ani jinému státu. Osad- níci mají tam snad hájiti zájmů svých, ale jako država náležejí ostrovy dosud domo- rodcům. Dle úřadní zprávy čítá branná mo spolkového státu australského 61.223 muže a 1500 kadetův. Telegrafické zprávy hospodářské. Pád Lipské banky, Netušený německý rozvoj hospodářský vrhá i temné stíny, hodně temné. V poslední době nemine téměř ani mésíce, aby sebou nepřinesl úpadek. Krach hypotečních ba nk berlínských byl předehrou úpadku drá- žďanského úvěrního ústavu a nyn druží se k nim jedna z nejstarších bank ně- meckých, po 64 let trvající L ipská banka. Její akciový kapitál činí 48 mill. m. a její klientela rozvětvuje se po celém Ně mecku. Dnes ohlásila dočasné z a sta ven platů. Že talo »dočasnost« jest jen chvilk vým eufemismem, porozumí každý, komu ban kovní život není tajemstvím. Úpadek jest dů sledkem poměrů, které se vyvinuly na něme- ckém peněžním trhu po pádu drážďanského úvěrního ústavu. Berlínské banky staly se ne- důvěřivými oproti akceptům bank provinčních
Nová Hebridy Melbourne Hebridy Francie ipský banka
22 article
Lipská banka, která jest značně (mluví se o 7 mill. m.) angažována v kasselské společnost sušáren, hledala u berlinských bank pomoci které se jí však nedostalo. Její akcepty tam přijaty nebyly. Důsledky byly neodvratny. Pro- zatím zastaveny platy a finanční svět čeká s na- pjetím, podejme-li se Německá banka veden obchodů padlé banky. Z veďoucích kruhů Lip- ské banky se tvrdí, že při klidném průběhu věc věřitelé banky budou upokojení. Zatím však nutno s úsudkem v tomto směru vyčkati. Pražský trh na věci interessován není. Banka »Union« byla sice s bankou ve spojení, praví se však, že oproti ní pohledávek nemá, ba naopak, má prý padlý ústav ne- veliké sumy k dobru u Unionky. Nový výstražný hlas našemu kapitálu, který tak ochotně se vrhá do spekulační horečky německé. Z Lipska, 25. června. (C.-B.) Dozorě rada Lipské banky ohlašuje, že banka po pádu Drážďanského úvěrního ústavu následkem stíženého diskontování směnek svých jest nu- cena v zájmu svých věřitelů zastaviti do- časně své platy. Banka ujišťuje, že při klidném vyřízení závazků budou ztrály pro věřitele vyloučeny a že lze očekávati příznivý výsledek pro akcionáře. Pokladna k výplate bude dočasně uzavřena; oproti tomu oddělen pro deposita zůstane otevřeno. Z Berlína, 25. června. (C.-B.) Násled kem nesnází dvou značných saských bank, zřídí Německý bank nyní, jak se dlouho již na to pomýšlelo, filialku v Lipsku. d. Z Lipska, 25. června. Podle sonkro- mých telegramů sem došlých ohlá stithah jiz kasselská společnost pro výro b dřevěného octa konkurs, kterýž ovšen
Lipsko Berlín lipský banka Unionka
23 article
byl pro krach lipské banky neodvratný. Akeiový kapitál kasselské společnosti čint 20 mill. marek Zástavní listy lipské hypoteční banky, která je v těsném spojení s lipskou bankou, jsouc pod společným vedením, byly na dnešni berlínské burse vymazány, jelikož insolvence lip- ské banky vzbudila veliké obavy. L. Z Lipska, 25. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) »Wiener Allgemeine Ztg.« ozna- muje: Ú padek lipské banky způsoben byl ob- tížemi pro realisování směnek ústavu toho. Tady (v Lipsku) jest veliké rozhořčeni. Úpadek banky způsoben byl hlavně spojením s kasselskou spo- lečností na výrobu dřeveného octa, Styky s touto bankou nebyly v rozvahách patrnými. Proslýchá se, že banka měla pohledávek při této společ- nosti 80—90 mill. marek. Z Lipska, 25. června. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) Lipská banka byla spolčena s lipskou hypoteční bankou a s bankou v Lobavě. Po- dobá se, že pravý stav věci v bance byl po léta tajen. Vlastní příčinou úpadku byly ohromné engagementy lipské banky s akciovou společ- ností pro výrobu dřevěného oeta v Kasselu. Tato souvislost měla v poslední době za násle- dek, že lipská banka s kasselskou společnost v diskontním obchodě zavedla restrinkci. d. Z Lipska, 25. června. (Zvl. tel.
Lipsko Kassel Wiener Allgemeine Ztg lipský banka
24 article
»N. L.«) Podle bilance ze dne 21. prosinc m. r. činí dluhy padlé lipské banky dohromady 90 mill. marek. Aktiva jsou pohledávky u spo- lečnosti pro výrobu dřevěného octa a filiálky v Drážďanech a Lipsku, které provozovaly dobrý a solidní obchod. Poďle údajů oné zprávy bylo dlužníky z konce minulého roku uhrazeno na 83 mill. m., avšak úhrada t spočívá nejspíše po většině v hodnotách vzpo- menuté banky kasselské. Hlavně postiženo jest Sasko a v první řadě lipský trh. Směnky jsou po většině v Sasku. Vypravuje se, že král. saské loterní ředitelstvi má od padlé banky směnek za 10 mill m. Také v portefeuillu saské banky jsou veliké sumy. Kromě toho jest interessována říšská banka německá velikými sumami ve směnkách a v žíru. n. Z Lipska, 25. června. Lipská banka, jež zastavila platy, byla založena r. 1839. V Lipsku majíe sídlo měla filiaiky v Drážda- nech, v Saské Kamenici a Plavnu. Divi- denda za r. 1899 činila 10%. Ještě před několika týdny zúčastnila se pokusu na sano- vání drážďanského úvěrního ústavu. V Rakou- sku známá jest spolupřevzetím bosenské půjčky z r. 1898, jež byla již úplně realisována. Ob- chody lipské banky, nevyprosti-li se tato, což jest pochybné, z nesnází svých, převezme nepo- chybně nová lipská filialka Německého banku.
Drážďany Lipsko Sasko Plavno Ob
25 article
Dolnorakouská eskomptní banka a länderbanka někdější své styky s Lipskou bankou prý již dříve přerušily. Ředitel Lipské banky Exner ná- ležel i správní radě České unionky. Z Lipska, 25. června. (C.-B.) »Leipz. Tagblatt« sděluje: Nesmírné rozčil ení zmocnilo se dnes dopoledne zdejších ob- chodních kruhů, když oznámena byla insolvence »Lipské banky«. V budově banky a v ulici Klášterní, strážníky obsazené, shromáždili se neobyčejné zástupy lidu. Mžikem rozlellas zpráva o krisí banky městem, působila na svět obchodní a finanění dojmem skličujícím. Ze všech stran spěchali soukromnfci postižení, aby si zjednali objasnění. Událost ta zdejším trhem těžce otřásla.
Exner Leipz Lipsko
26 article
Z Nového Yorku, 25. června. Smýšleni obilního trhu ustálené. Pšenice na květen 73.50, pšenice na červenec 72.—, kukuřice na červenec 47.25, bavlna 1000 815/, cuk (Fair Ref. Muscovados) 31/%. — Závěrek pevný. n. Z Brna, 25. června. (Zvl. tel. »Nár. Listů«. Akeiová společnost brněn- ských elektrických dráh usnesla se vypláceti dividendu 4 pet. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Za před- sednietví ministra financí konala se včeraI. schůze nové odbornícké rady pro dvorní a státní tiskárnu. Minist vytkl úkoly státní tiskárny a troufá, že nová rada přispěje k jejímu vývoji, aby mohla do- sáhnouti svých prakticko-technických, ideálních a uměleckých cílů. G. Ze Lvova, 25. června. (»N. Fr. Pr.e) Ve vodním výboru sdělil ministr dr. Pietak obsah vládní předlohy o úpravě h al ičských řek. Zahrnuje program regulace karpatských řek od roku 1904 po 20 let, dále Dunaje, Visloky a Sanu. Tyto tři řeky splavní se ná- kladem státu. Na úpravu řek přispěje stát 60, země 40 pet. a úhrnný náklad činí 58.58 mil- lionů K. Do roku 1912 vydá stát 19,398.600, země 6,962.400 K. ch. Z Pešti, 25. června. V peštském ko- mitátu počaly již před třemi dny žně žita. V nejbližších dnech dojde i na pšěnici, jež slibuje prý výtěžek nejpříznivější. st. Z Pešti, 25. června. (Zvl. telegr. »Nár.
San Nový York Brno Vídeň Lvov Francie Dunaj Pešť
27 article
Listů«.) Na trhu prodalo se 4500 metr. ctů. Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská 79.5 kg K 8.35, 77.5 kg K 8.15, stolno-běle- hradská 74.7 kg K 7.971%, peštská 77 kg K 8.—, 79.5 kg K 7.50 K, s příměsí, tolenská 77.6 kg K 8.—, aradská 73 kg K 7.60, s příměsí, bačská 76.5 kg K 8.—, 73.2 kg K 7.85, tisská 79 kg K 8.25, na k leta; žito K 7.30 ječmen K 6.70; kukuříce K 5.30 až K 5.40. Termínový obehod byl pevný n parno, k večeru znamenala pšenice obeh. na červen 8.12, na říjen K 8.18, pšenice uherská obchodnl na říjen K 0.—, žito na říjen K 6.77, oves na říjen K 6.36, kukuřice na červenec K 5.34, kukuřice na srpen K 5.43, kukuříce na květen K 5.13, řepka na srpen K 13.05. Sádlo po K 50.—; švestky srbské 80/5, 95/100 a 115/120 kus. po K 143.4 ze sávských stanie; jiné zboží beze změny. Parno. Z Düsseldorfu, 25. června. (C.-B.) Z protektorátu korunního prince a prince bavor- ského Ludvíka konati se bude zde r. 1902 mezi- národní sjezd pro vnitrozemní plavbu. Z Berlína, 25. června. (C.-B.) (Řiš. Věstník.) Revise pomořanské hy po- teční banky nařízena dozorčím úřadem — pokud týká se hypoteční podstaty — je zatím ukončena. Dne 20. t. m. bylo v oběhu zá- stavních listů za 174,102.900 marek, v jistých rukách je za 178,555.000 marek zástav,
Platil Sádlo Ludvík Řiš Düsseldorf Berlín kg