ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3680f020-660d-11dc-9916-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 63, org 14, work 4, person 128
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 26. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 174.
4 article
Na ranní a odpel. Histy přilohami („Naněný Obzor“. ve středu a „Lisorární HHdka v pátek) předp lácí nen Praze v zlninistra 2 K —k na měsín . . . . . 6 K —h na čtvrt lsta . . . . . s dvojí čonáškou na čivi leta . . . . K o0h ve sitsikáchi 2 K80h na měslc . . . . . Foštsut na město . . . . . na čtvrt leta s dvojí zásilke na měsíe za čtvrt tota
Praha Lisorární HHdek Naněný obzor
5 article Kdo uvázne?
Kdo uvázne? Jest ku podivu, kterak rychle se šíř zájem pro »odhalení« o »agitaci protitroj spolkové«, jež obsažena jest v brožurce námi těchto dnů podrobněji vzpomenuté, kterouž vydal v Paříži dr. Julius Rimler, někdejší zástupce tajemníkův ve společném minister stvu zahraničních záležitostí. Avšak zájem dotyčný soustřeďuje se čím dále tím více na věcech a okolnostech, o nichž ve zmíněné brožurce se nejedná a jež dají se stručně shrnouti ve slova: kdo vlastně stojí za Rim- lerem a jaký osten popohání Vídeň a Pešt kteréž skorem ve všech svých časopisech déle týdne přinášejí záplavu výňatků, zaslán poznámek, výkladů a úvpdních článků Rimlerovi, kterýžto aparát jinak naprosto neodpovídá ani významu osoby Rimlerovy. ani obsahu jeho brožurky ? Na postränního diváka činí tato horli vost dojem, jakoby šlo o rozdýmán jiskřičký, jež zapadla na hořlavinu a od níž se očekávají další účinky Jak jinak dalo by se vysvětliti, že na př. již i »Fremdenblatt« horlivě se účastní kampaně této, do níž zároveň jediného dne zasahuj veškeré vídeňské časopisy, jež se pokládají za mluvčí svých stran, ba ani » Reichswehre nezůstává opodál této prazvláštní episody. kteráž přece sama o sobě není an novou, aniž svědčí o čem jiném, nežo nezdaru »plánů Rimlerových.« A proto chceme podati tuto stručný ná- črtek posavadního vývoje této, bezmála by- chom řekli, čistě rakouské události.
doktor Julius Rimler Rimler Fremdenblatt Paříž Vídeň
6 article
Rimler sám jest znám již z let devade- sátých, kdy pro naddržování hazardní hře v karty ve svém bytu byl nucen odebratise na odpočinek, jehož použil k »agitaci prot trojspolku«. Ačkoli požívá jen nepatrné pense ačkoli zevnějšek jeho nikdy nesvědčil o pře- bytku hmotných prostředků, přece byl sko- rem neustale na cestách ve všech zemích. kde tušil, že by se mohl dopátrati nitek styků trojspolkových. Býval v Praze, byl, jak ny- nější brožura jeho dokazuje, i v Ruskua konečně objevuje se v Pařiži jako jednate uherského poslance a vůdce části strany ne odvislosti Gabriela Ugrona, jenž přišel tam ujednati podmínky společné akce s francouz- ským ministrem zahraničných záležitostí Del- casséem. Tento Rimlera a plány jeho vyslech — a pak zavřel před ním dvéře, bezpochyby proto, že mu záleželo více na tom, aby zvě- děl, čeho Rimler, jakožto bývalý úřadník ministerstva zahraničných záležitostí se snad mohl dopíditi, než aby se spojoval s muži. jejichž první podmínkou bylo — z a opa tření peněz.
Rimler Ugron Praha
7 article
Tak nebo podobně zachoval by se as každý zahraničný funkcionář v každém státě. domnívá li se, že by mohi od někoho něco zvěděti ze sousední kuchyně. Takových při padů vyskytuje se plno, připomínáme jen opáčné historky z procesů Dreyfusových. Plán Rimlerův, jak o něm nyní píše, jest týž, o němž již, tušíme, v r. 1894 vydal brožuru, v níž rovněž zakládal francouzsko- maďarské banky v Pešti, časopisy proti troj- spolku a sháněl peníze na organisaci proti- trojspolkové strany v Uhrách. V tom to ohledu brožura Rimlerova nevy pravuje pranic nového. Mimo Paříž dovolává se Rimler sice styků petrohradských, ale tyto scvrkají sena jediný výrok generála Kirějeva, kterýž prý již v roce 1892 prohlásil: »Budete-li se ve sporných záležitostech mezi Maďary a Slovany v koruně sv.-štěpánské dovolávati našeho smyslu pro slušnost, můžete byti ubezpečeni, že nikdy nebudeme pů- sobiti ku přiostřování těchto po- měrů, naopak, že budeme se sna- žiti, abychom je usmířili.« Zbývá tudíž na jevišti působení Rimle- rova vlastně jenom Ugron, jeho strana a
Dreyfusův Rimlerův Kirějev Maďar Pešť Uhry Paříž maďarský banka
8 article
jeho styky s vůdci Slovanů uherských. Jest ovšem pravda, že Rimler tu a tam dobřesi umí počínati, jako přítel Francie a Slovanů, ale jádrem jeho domnělých snah bylo přece jenom způsobení změny v názorech Uher na politiku trojspolkovou, neboť na Uhry měly se snésti všecky účinky jeho činnosti, banka s 50—100 milliony franků, jež by če- lila kapitálu německému, i organisační fond perdu jednoho millionu, i peníze na rozvoh protispolkové žurnalistiky v Uhrách i papež- ská pomoc — při nastávajících vol bách do sněmu uherského . . .l Jest tudíž ovšem poslanec Ugron vlastně onou osobou, jež jest nejvíce postižena »od- halením« brožury Rimlerovy. Ugron celkem připouští, že s myšlenkami Rimlerovými sou hlasí, ale jinak praví, že všecky domnělé pamětní spisy a návrhy činil a sepsal Rimler sám, to že platí zvláště i o vyjednávání s Del- cassém. Poslanci skupiny Ugronovy, jest jieh celkem deset, nevědí nic o jednání Rimlerově, a rovněž vůdcové Slovanů, zvláště výslovně jmenovaný dr. Miloš Štefanovič prohlásil, že Ugrona ani nezná a v nijakých stycích s ním nikdy nebyl. Rimlera jednou zastu- poval a sice počátkem let devadesátých, ten- kráte mu přinesl Rimler svou brožuruo »Smíření Maďarů a Slovanů«, jejíž obsah jest skorem totožný s nynějšími Řim- lerovými zprávami, kteréž zdají se míti za účel učiniti Ugrona jakožto poli- tika v Uhrách nemožný m.
Uher Ugron Rimlerův Rimler doktor Štefanovič Maďar Francie Uhry del Ugronův Slovan
9 article
A vskutku také vládní listy uherské jsou plny rozhořčení, že Ugron chtěl nezákonným cestami, prostředky zahraničnými způsobiti změnu v seskupení sněmovních stran, a po- tom i změnu zahraničné politiky, a »Frem denblatt« pilně přizvukuje, ač jest známo že v Uhrách se zahraničných styků nikdy nelekali a jim se nevyhýbali, a ač konečně jest dosti směšnou summa jednoho millionu franků, jež by dle Rimlera byla stačila na podražení a rozbití trojspolku! Nenašla-li se ani tato částka, pak mohou přátelé trojspolku klidně spáti; jejich dílo stojí pevně . .. A tu jsme konečně tam, kde jsme po- čali. Kdo stojí za Rimlerem, a pro koho vlastně pracuje? Jedni mají za to, že brožura jeho ma podporovati určité zájmy při nastávajících volbách uherských, což dle posavadního stavu otázky může býti buď odstranění Ugronovců aneb rozhořčený vnitřní zápas, druzí pohlížejí na věc ješté prostěji a ti do- mnívají se, že dr. Julius Rimler nikdy vlastně služeb ve prospěch zahraničného úřadu se nevzdal a tyto podporuje zvláště poslanec Pazmandy, jenž uvádí svědectví p. Josef Mikloviče, kterémuž Rimler se svěřil o tomto svém poměru. Domnívá se tedy Pazmandy, že Rimler měl za úkol bdíti nad politiky maďarskými a francouzskými.
Ugron doktor Julius Rimler Pazmanda Miklovič Rimler Uhry
10 article Snem království českého. Schůze čtvrtá.
Snem království českého. Schůze čtvrtá. V Praze, 25. června. Předmětem rozhovoru ve sněmovních chodbách bylo odmítnutí, jehož dostalo se navrhu konservativního velkostatku na re- fermu volebního řádu. Mělo se za to, že návrh ten je výsledkem předchozích úmluv s německými velkostatkaři a vládou kona- ných, dnes ale je zjevno, že Němci do věci zasvěceni nebyli, že měl býti tedy návrh hr. Buquove překvapením. Politický instink praví ovšem každému, kdo jen poněkud do- vede z příčin vyvozovati důsledky, že nejde tu o nic jiného, než o spontanní akt smíř- livosti, zcela falešné smířlivosti, jímž měla býti uvolněna dráha pro další jednání ve směru tomto. Však pokus dle všeho se ne- zdařil. Cític pod sebou pevnou půdu, ne- pokládá družina hraběte Osv. Thuna za věc nutnou, přijímati dary a ne bez důvodův
Němec Osv Thun Praha
11 article
oprávnění, ale také ne bez štipce zlomysl- nosti, ústavověrný velkostatek k tomu po ukázal, že změna tak dalekosáhlá, jakouje reforma volebního řádu, není věcí pouze dotyčných volebních kurii, nýbrž celěho sněmu a všech jeho stran. Nedá se popříti, že slunko příštího smí ření odvetou ústaváckých kavalírů povážlivě se zakabonilo. Je to první stín, který pad na dráhu, jíž ubírá se dr. Körber a jež po nořena byla dosud v samou slunečnou září .. Dříve než přikročeno k jednacímu po řadu: k prvním čtením různých návrhů, po daných německými poslanci, zodpovědě místodržitel dotaz, podaný naň ve příčině postřeleného chalupníka Kubova ze Škalice u Soběslavi. Místodržitel líčil případ tak. jak vylíčen byl v »Národních Listech«, lito val toho, co se bylo stalo, prohlásil, že je v intenci vlády, aby při vymáhání daní po stupovalo se se shovívavostí co možná nej větší a odsoudil kruté, nelidské jednání čet níků. Tím jednací pořad, nehledě k doplňo vacím volbám do některých komisí, by vyčerpán.
doktor Körber Kubův Škalice Soběslav
12 article Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz o 11. hod. 15 min. U vládního stolu: místodržitel hr. Cou denhove, místodržitelský rada Vojáček a okr hejtman dr. Neumann. Galerie obsazena jen z části. Petice podali poslanci: dr. Záhoř místn škol. rady ve Volyni za vydání zákona, dle něhož by náklad na vydržování škol měšťanských nesl celý okres; téže korporace za převzetí tamní řemeslnické školy ve správu země: vodního družstva pro upra- vení Volyňky ve Volyní v příčině ukončení upraven řeky Volyňky. Dr. Pacák, Marie Červené, vdovy po prof. na vyšším hosp. ústavu v Táboře, za upra- vení pense. Rataj, rolnictva ve Lhotě (okr. Plsek. za podporu následkem krupobití; König, Václava Růžka, říd. učitele v Mladoticích; Kratochví Albiny Máslové, industr. učitelky v Dobrušce; Bře- znovský, Růženy Štěpánkové, industr. učitelkyv Týništi, vesměs za vpočítání let šlužebních ; Sch w a rz »Kruhu učitelek« v Plzni za přiřknutí práva voleb- ního definitivním učitelkám; za upravení služebníc poměrů industr. učitelek; dr. Pippich, zpěv. spolku »Hlahol« v Praze za subvenci k účelům uměleckým dr. Čelakovský, výboru Ústř. Matice školské za zvýšení subvence; Anýž, spolku českých učitelel v Praze za přířknutí voleb. práva definitivním uči- telkám; Hyrš, Adolfa Bubny, učitele v Mysletíně za zvýšení služného; Mareš, Ant. Provazníka, říd učitele v Kařeze, za vpočítání let služebních; Václ
Vojáček doktor Neumann Záhoř Pacák Červená Rataj König Růžek Albin Máslová Štěpánek Pippich Čelakovský Anýž Hyrš Bubna Mareš Provazník Václ Volyň Volyňka Tábor Lhota Mladotice Dobruška Bra Plzeň Praha Mysletín Kařez spolek český učitelet
13 article
Dvořák, míst. školní rady v Netolicích za vydán zák., dle něhož by náklad na vydržování škol mě- šťanských nesl celý okres; Boček, učitelského sboru v Milevsku za upravení právních poměrů zástupeů ředitelů, učitelů a oseb. podučitelů na školách mě- šťanských; Sehwarz, míst. školní rady v Podelí v příčině přiřknutí 30% aktiv. přídavku tamním uči- telům; Krumbholz, v Dejvicích za totéž a vy- měření příbyteč. 600 K řídícím učitelům; Hořica v Břez. Horách za vydání zák., aby učitelstvo po vinno bylo bydleti v sídle školy; Šťastný. okres. výboru ve Veselí n. L. za změnu § 51. zák. o okres. hosp. záložnách ze dne 26. dubna 1900; dr. Pod lipný, výboru spolku majitelů domů pro Nov město a Vyšehrad v Praze v záležitosti předpiso vání a vybírání zemské přirážky z nájemného Prášek, rolnictva některých obcí za změnu zákona o myslivosti. — Dr. Baxa, výboru okres. zastupi- telstva v Libochovicích: Adámek, městské rady v České Třebové; Krumbholz. obec. úřadu v Břev- nově: dr. Grégr, obec, úřadu Budyně n. Obřía městské rady v Brandýse n. Orl.: Udržal, okres. výboru v Rakovníku: J. Horák, okres. výboruv Poděbradech, vesměs za zrušení školného. — Dr Pinkas, za doplnění § 56. z. z. ze dne 19. pro- since 1875 a uzákonění odst 27. návrhu poslanee Anýže o úpravě platů učitelských. —. Mare š, Fr- Plecitého, rolníka v Běřině, za podporu následkem živelních pohrom. — Jos. Mareš, četných občanů svého volebního okresu, za podporu následkem ži velních pohrom; Severina Homolky a Jos. Matějky v Kleštěnici za odepsání zbytku státní zálohy zr.
Dvořák Boček Sehwarz Krumbholz Hořica doktor Baxa Adámek Grégr Udržal J Horák Anýž Mareš Matějek Netolice Milevsko Dejvice Veselí můj Vyšehrad Praha Libochovice Český Třebová Břve Brandýs Orlický Rakovník Poděbrady Mar Francie Jos spolek majitel dom pro Nova město úřad Budyně můj Severin Homolka Jos doktor Pinkas
14 article
1872. — Dr. Grégr, obecního výboru v Budynin Ohří za upravení řeky Oharky. — Dr. Čelakov- ský, výboru Ústřední Matice školské v Praze, v pří- číně pojmutí učitelů na matiéních školách do pensij. ního fondu učitelského a vpočítání let na školách těchto trávených. — Horák Josef, okres. výboru Poděbradech za změnu 8 8. zákona ze dne 9. dubna 1875, ohledně dozoru nad stravovnami, dále za do- plnění obec. zř. ustanovením, že obce oprávněny jsou používati ve své úřadní pečeti zem, znaku. — Janda Václav, okr. výboru ve Slaném za totéž. Spisy došlé od 22. do 25. června 1901: Zpráva zemského výboru, kteroužto se předkládá v posledním zasedání sněmu nevyřízený navrh poslance Udržala a soudruhů, čelící k financování praci melioračních.
doktor Grégr Oharek Čelakov Josef Poděbrad Janda Udržal Praha Slaný obecní výbor v Budynin Ohře zpráva zemský výbor
15 article
Nejvyšší maršálek zemský přikázal bez prvního čtení komisím návrh posl. Bartáka soudr. stran nového zákona o myslivosti, návrh posl. Waltera, Geblera a soudr. na zrušení bur- sovních terminövých obchodů obilních, posl. Stei- nera (z Kadaně) stran poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami, posl. Dvořá ka a soudr. na změnu článku 2. § 11. řádu volebního v obcích království českého, posl. Besemüllera a soudr. stran předložení pokladních knih k účto- vání okresních fondů, návrh posl. Knolla a soudr na poskytnutí státní a zemské podpory několika obelm v okresu karlovarském, posl, dra. Dykaa soudr, na poskytnutí státní podpory některým obcím okresu kralovického a plzeňského, posl. P'eschky a soudr. na poskytování subvencí a bezúročitelných půjček družstvům mlékařským z peněz zemských. Posl. Ant. Steiner (z Mostu) podal návrh na povolení slevy jízdného pro dělníky, kteří za sklizně chmele dojižději česat chmel. Posl. dr. Herold a soudr. podali návrh na doplnění volebního řádu, dle něhož by města Královské Vinohrady, Žižkov Nusle a Vršovice vyloučena byla z ven- kovských obcí okresu karlínského a tvořila nové tři volební okresy, a sice aby město Královské Vinohrady volilo poslance dva. město Žižkov rovněž dva a města Nusle a Vršovice jednoho poslange Posl. dr. Šamánek a soudr, podali návrh na zavedení růského jazyka jako povinného předmětu vyučovacího na středních školách v království českém s vyučovacím jazykem českým.
Barták Walter Gebler Knoll Posl Steiner doktor Herold Nusl Šamánek Kadaň Most Žižkov Vršovice královský Vinohrady Nusle královský Vinohrady
16 article
Posl. dr. Milner a soudr. podali návrh na pod poru 12 obcím okresu žlutického- Posl. Aigner a soudr. podali návrh na změnu zákona o hudebném Posl. Březnovský a soudr. podali následu jící dotaz k místodržiteli: Je povinností státníc orgánů přihlížeti k tomu, aby obecenstvo nebylo vy- kořisťováno dryáčnickými spekulanty všeho druhu, zvláště v ohledu zdrávolnickém. Jsou případy, že veřejné listy přinášejí inseráty, v nichž doporučují různé zázračné léky proti různým nemocem. Státní zastupitelství již mělo často příležilost zakročiti proti podobnému klamání obecenstva. Co má se však říci tomu, že noviny, které vycházejí pod dozorem c. k. míslodržitelství, ve své insertní části přinášejí švin- dléřský inserát, jako na př. v čís. 113, ze dne 12. června »Prager Abendblatt«. Tento inserát doporu- čuje zázračného doktora, ovšem hodně daleko, v Ame- rice v Cincinnati, jenž dovede v několika dnech za- hojiti dlouholetou nemoc krční, jako na př. 28 let staré vole atd. Úřadní list se nemá k něčemu po dobnému propůjčiti; proto se podepsaní táží, hodlá-li J. E. podobné zneužití úřadního listu zameziti? Posl. dr. Dyk a soudr. podali místodržitel dotaz stran státní podpory obcím Čížícím a Borku loni neúrodou postiženým.
Posl doktor Milner Aigner Březnovská Dyk ame Cincinnati Prager Abendblatt
17 article
Posl. dr. Dyk a soudr. učinili k nejvyššímu maršálkovi zemskému, jako předsedovi zemského vý- boru dotaz, stran zákona o scelování pozemků. Posl. Barták a soudr, dotazovali se nejvyš- šího maršálka zemského po osudu resoluce, ktero byl zemský výbor sněmem vyzván, aby pokračoval ve vyjednávání stran zřízení zemského pojišťován proti škodám způsobeným krupobitím. Místodržitel hr. Coudenhove zodpověděl pal dotazy posl. Brdlika a soudruhů a Práška a soudruhů v záležitosti krvavé exekuce ve Skalici. Případ, jejt nazval politování hodným, vylíčil dle úřadních zpráv takto Majitel pozemku Vojtěch Kubů ve Skalici (v po- litickém a správním okresu táborském) neplatil od 16. listopadu r. 1899, kdy zapravil nedoplatek za r. 1898, přes častě upomínky žádných daní. Nedo- platky dostoupily minulého roku obnosu 117 K 16h. Když exekuční upomínání nepomáhalo, byli Kubov dne 19. prosince m. r. zabaveni dva býčci v ceně 200 K. Poněvadž Kubů neplatil, bylo přikročeno k exekučnímu prodeji. Veřejná dražba dne 5. a dne 19. ledna t. r. konaná však zůstala bez výsledku poněvadž se nedostavili kupci. Na to minuly čtyř měsíce, aniž byl berní úřad něco podnikl proti dluž- níkovi. Poněvadž ani pak dluh zaplacen nebyl, bylo ustanoveno převezení zabavených dobytčat do Sobě- slavi na den 15. května t. r. Tento úřadní výkon který prováděl vykonavatel berního úřadu v Šobě- slavi Jan Novotný za přítomnosti člena obecního výboru Václava Tupého a strážníka Václava Soukupa, byl však zmařen exekutem, jenž se jmenovaným opřel a proti exekutorovi se dopustil násilí. Převezen bylo ustanoveno znovu na den 14. června, tentokráte za podpory četnictva. I byl o tom Vojtěch Kubů okresním hejtmanstvím napřed vyrozuměn s připo- menutím, aby úřadní výkon nerušil. Musím zde vůč zprávám v novinách obsaženým poznamenati,že
Posl doktor Dyk Barták Coudenhove Prášek Kuba Novotná Tupý Soukup Skalica Sobě Šoba obecní výbor
18 article
Kubů ani písemně, ani ústně nepodal žádost za po- shovění, kteréž die stávající praxe by se bylo beze vší pochyby vyhovělo. Jmenovaný, jenž požívá po- věstí muže snadno vznětlivého a násilného, naopuk si umínil a také častěji veřejně prohlásil, že dan platit nebude, a že také nepřipustí nucené jich vy- máhání. Tento úmysl provedl, když se k němu do stavili vykonavatel a jeden obechí radní se dvěma četníky. Hrozivé chování Vojtěcha Kubova, jež vzbu- dilo obavu, že by se musilo užiti zbraně, přimělo oba četníky, aby poslali do Soběslavi pro dajší dvi muže za tou přičinou, aby se oné nutnosti předešlo- V drobném pro dejii ranně čísle o sobě . . odpoleční . . . . za 2h Ve fllalkách na venkovšt ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . B Inseráty plati se hotově napřei. Předplneení a inserty přijímá sdselul- struce v Marianské ulici č. 8. Tam nnchárejí ze též reěskee tiskárna a eapedice „Národusch Láste. Bukopisy se navrneeji.
Kuba Kubův Národusch Láste Soběslav
19 article
Když posila přibyla, chopili se četníci a vykonavatel exekula, jenž stál u dveří chléva a vchodu do něho všem bránil, aby ho od dveří odstranili. Poněvadž Kubů se tomu násilně opřel, byl pro- hlášen za zatčena a měl býti spoután. Tu nastalo dlouhé a prudké zápasení, během něhož strážmistr Naxera, aby se útokům exekutovým ubránil, tasil zbraň poboční a dvakráte po něm seknul. První rána sečná zasáhla neznačně rámě Kubovo, druhou ranou byla zraněna Marie Kubová, která chtěla chrániti hlavu svého manžela rukama, na prstech pravě ruky. Mezitím podařilo se Kubovu četníkům se vytrhnouti i postavil se znovu ke dveřím chléva, aby bránil vchodu do něho. Když pak četníci proti němu po- stupovali, chopil se železných vidlí a pustil se útočně proti nim. V tom okamžiku četník Kožíšek, když se již bylo ukázalo, že Kubů je schopen nejhoršího, k sebeobraně vypálil střelnou ránu do jeho nohou. Kule projela svalstvem obou steben a způsobila ránu, jejíž hojení bude vyžadovati doby asi 4 týdnů. Jakkoliv musím velice želeti, co se stalo, přece mu- sím výlky berním orgánům učiněné označiti jako neodůvodněné, poněvadž postup jejich odpovídal platným zákonům a předpisům. O tom, jednalo-li četnictvo správně, když užilo zbraně, zavedeno jest již zeměbraneckým soudem vyšetřování, i nemohu mu předbíhati. Pokud ale lze seznati ze spisů, jež dosud jsou po ruce a jichž obsah jsem právě sdělil, i títo orgánové se zachovali dle svých předpisů.
Kuba Naxera Kubův Kubová Kožíšek Kuba Kula
20 article
Býčkové — a sice zabavení, nikoli však, jak v inter- pellaci jest uvedeno, dobytčata jiná, — byli ještě 11. června za intervence obecního starosty do Sobě- slavi převezeni, ale již následujícího dne, když dlužné daně byly zapraveny, navráceni. Výtku v dotazu pánů posl. Práška a soudr. berním orgánům vůbee učiněnou, že postupují při vymáhání daní způsobem drakonickým a brutálním, musím označiti jako zcela neodůvodněnou i mohu vůči tomu jen znova prohlá- siti, že finanční správa stále se vynasnažuje, by poplatníkům se dostalo všech možných ohledů,a aby dle možností byly vymýtěny příkrosti. K žádosti v dotazu posléze uvedeném obsažené, aby daň po- zemková od rolnictva v těto době vůbec vymahána nebyla, ještě poznamenávám, že dle trvající praxe přísnějších prostředků k vymáhání běžných dluhů daně pozemkové přede žněmi se vůbec neužívá, nýbrž že se dlužníci prostě upomínají, že by se ale při rozdílnosti poměrů jednotlivých poplatníků ospra- vedlniti nedalo, aby bylo zavedeno všeobecné posho- vění běžné daně pozemkové. Záleží spíše na jedno- tlivých kontribuentech, aby dle potřeby o posečkání žádali, i připomínám, že se při vyřizování takových žádostí postupuje s největší shovívavostí a že se jim téměř bez výjimky vyhovuje. Na dotaz posl. dra. Dyka stran úřadního ří- zení při odepisování státních záloh následkem živel- ních pohrom odpověděl místodržitel, že příslušné úřady dbají platných zákonů a že je hledí blaho- volně prováděti. Na to přešlo se k jednacímu pořadu.
Prášek Dyk Sobě
21 article
Prvním bodem jednacího pořadu býlo první čteni návrhu posl. dra. Schreinera a soudruhů na zřizo- vání školských zahrad. Navrhovatel posl. dr. Schreiner odůvodni tento návrh důvody paedagogickými i hospodářskými a pojednal o způsobech, jak návrh provéstí. Pouká- zai také na Štyrsko, kde školské zahrady se osvěd- čily. Na konec proponoval, že by provedením jeho návrhu mohla se řešiti otázka pokračovacích škol rolnických. — Návrh byl přikázán komisi země- dělské. Druhým předmětem bylo první čtení návrhu posl. Albla a soudruhů na poskylnutí zemské pod- pory obcím politických okresů: chomutovského. žateckého a podbořanského, postiženým živelními pohromami Posl. Albl odůvodnil svůj návrh faktem, že škoda obnáší 1 million kor. a že potřebuje odškod- nění. Návrh přikázán byl rozpočtové komisi. Dalším předmětem jednacího pořadu bylo první čtení návrhu posl. Albla a soudruhů na úplné ode- psání bezůročných půjček, poskytnutých obcim, po- škozeným povodní r. 1872. Posl. Albl odůvodnil tento návrh svůj vý- kladem, ve klerém dovozoval, že poškození obdrželi půjčku na 10 let, ale že následkem zhoršení hospo- dářských poměrů nemohou jí splatiti. Proto je žá- doucím, půjčku onu odepsati.
Schreiner doktor Albl Posl Štyrsko
22 article
Posl. dr. Dyk souhlasil po věcné stráncea posl. Alblem, projevil však názory, že véc o kterou jde, vymyká se z rámce porad komise rozpočtové. Rečník upozorňuje, že v této věci byl již vydán loňského roku zákon říšský, který dotyčným žádo- stem poškozených interosentů vyhovuje. Ovšem se má odepisování individualisovati. Řečník stýská si na fiskální praxi finančních úřadů, které šmahem zamitají žádosti tam, kde by dle intencí zákona měly jim vyhověti. Rečník navrhuje, aby návrh posl. Albla přikázán byl komisí pro záležitosti okresní a obecní. Návrh ten byl také přijat. Třetím a čtvrtým oddílem pořadu byly volb jednoho člena komise rozpočtové a jednoho člena komise pro záležitosti zemědělství celým sněmem. Provedením jich byl jednací pořad vyčerpán. Posl. Šťastný a soudr. podali tenlo návrh; zemskému výboru budiž usnesením sněmu uloženo. aby zjednav si náležité informace v zemích, kde se činí pokusy, střelbou do mračen zabrániti krupobití, činil na útraty zemské pokusy v zemi naší za tím
Posl doktor Dyk Albl
23 title
FEUILLETON.
24 article Ze slovanského jihu.
Ze slovanského jihu. O venkovské slavnosti. Píše R. Korejs. V obcích pravoslavných mezi městečk Knínem a Drnišem den sv. Petra a Pavla věru největší dochází oslavy. Máme »sajam«, pů vodně výroční trh, nyní slavnost našemu české- mu posvícení podobnou. Obilí i kukuřice na polích jsou pokoseny a odvezeny, pole již v předvečer slavného dne hostí na strništi stáda koní, skotu i bravu s nimi majetníci — posilnivše se dříve v boudě z prken upravené a větvemi kryté vínem, čer ným chlebem a kouskem sýra — svorně děl se tu o nocleh. Jiného není a beztoho dlouho spáti nebudou. Jak se rozednilo, veselý počal život. Na těžkých, třemi i čtyřmi koni tažených vozích. koňmo, na mezeích, pěšky a konečně i vlakem přihrnuly se lidu celé karavany. Tu sedlák o Knina, v červené neb modré kazajce, pestrým hedvábím vyšívané, s bílou vestou plnou stříbr- ných knoflíků, jak holubí vejce velikých, s ko- ženým opaskem na režných gatích. Tu Kosovák v černém, tu Drnišan v hnědém guňci *), plném červených trásní, přehozeném přes ramena, aby bylo viděti vyšivanou, stříbrnými knofliky ově- šenou veštu a bělostné rukávy košile, tu Sinjan v širokých bosenských spodcích, všichni rudou kapu s třapci na ucho splývajícími na hlavě. Onde opět Bosňák s fezem, Chorvat v modrém šosáku — a zas Turek v turbanu. Ba i talinn- *) Guňac — kazajka
R Korejs svatý Petro Pavel Bosňák Chorvat Turek Drniš
25 article
ský koňský handlíř v pirátském klobouku s rudou šňůrkou. Všichni proplétají se dobytkem, drmol různá nářečí, hádají se, klejí, desetkrátse rozejdou a zase skupí, až se smluvili a koupi uzavřeli. Do té vřavy zalehá tu kňouravě, plačtivě, tam huhňavě nářek rozsazenýchu cesty žebráků, obnažujících nejšerednější zchro- meniny. Zde křičí kluk, nabízeje led z Pro- miny, ku schlazení žizně. Druhý do vás nutí vyřezávané svíraly, druh šalmaje, a krabičky na sirky, třeti bosenské nože, špičky, čtvrtý rudé opánky, různé cetky pro ženské, jehlice, skle- něné perly, stuhy a pod. Dobytek trýzněn žízní pomáhá hluku a nade vším vesele »slaví« zvoník na kostelní vížce již po desáté. V taktu je mistr, ale tluče až uši zaléhají. Tím větší sláva. V kostele zatím liturgie skoničena, na hřbito se bere průvod. Za křížem dvě řady mužů po- jednom nesou svíce. Sbor popů v ornátech, zpě- váci. Pak ženy a dívky. Dlouhá košile namnoze slouží i za sukni. Přes ni mají divky bílý, ženy modrý, po kolena sahající kabát, na dolním kraji vykládaný cípky z červeného a zeleného sukna. Pod kabátem uvázána zástěra z pestré vlny, uměle doma tkaná. Vystřiženým živůtkem bez rukávů vyhlédají široké otevřené rukávy košile, na švech pestře vyšívané. Děvčata maj na hlavách pletenei otočených jen kapy nebo červené šátky přes ně převázány. Na krku ko- rále a dvacetníky a z dvacetníků, ne-li z tolarů, pošitou celou náprsenku. U žen té ozdoby není Hlava jejich zavinuta bílou plenou. Před mužem žena vdaná nikdy hlavy ne obnaží. Tak dávný zvyk slušnosti poroučí. Dě mají košile přepásány růdou šňůrou nebo šát kem. Jsou bosy.
Hlava
26 article
Průvod, obešed kostel, se vraci. Naposled ještě »zaslaveno« a vše hrne se ven. Na hrbi tově zatím upravena řada stolů a lavic. Vyva- leny sudy černého i žlutého vina, láhve s pivem postaveny k ledu. U zdi od ohně umounění hoši za hluku a smíchu pekou na rošti nabo daně skopce i vepře. Upečené krěmář seká sotva stačí rozdělovat. Z rukou mu pečeni trhají. Postili se všichni celý týden. Nyní se chtějí najísti a jen masa. Mladí ještě dříve holdovali tanci. Utvořil »kolo« nebo po párech kolem kostela skáčí — přesně vydupávajíce prvý úderec šestidilného taktu. Vše beze zpěvu, bez hudby. Krčmáři na čali víno a čepu více nezavrou. Teče proudem do vícelitrových džbánů a ty kolují. Muži roz- sadili se ke stolům — na kameny, na hroby. kde se místa našlo — a hodují bez talířů, vi- dliček o nožů. Podávají i ženám a dětem, jež stranou, ve slušné vzdálenosti, se usadily. I mladí jdou již k obědu. Tam junák černooký stírá s čela pot, pokukuje zpod stra- katého šátku po své tanečnici. Matka ji odvádí. Zdá se, že ji domlouvá. Ale dcera, hrda,že tančila s hochem, což za vyznamenání plati. jen se usmívá. Krunýř tolarů a dvacetníků na ňadrech jen jí chrastí. Netrpělivě si poškubává zlatými sponami u pasu. Což jí polom, že je černobrvý Todor chud a že by ji chtěl sta- rostův syn! Úsměv jí mihl po tváři, když vzpo- mněla, „jak Todor starostova syna odstrčilaž odléti, když s ní chtěl do kola. Sám ji k tane vzal. A jak to umi! Ani jednou se nespletl A starostův sedí s její otcem a připíjejí si A starosta s nimi! Už to tak daleko došlo. Vytrhla se matce. Však si starostova nevezme. A přinutí-li ji, uteče mu ! Tak v duchu zápolie.
Todor
27 article
ulamuje z olejového koláče, který jí Todoi koupil. Ke svým nejde. Todor zatím vesele dal se do pečínky zapíjí vínem. Džbán černého už vypil, teďse dal do žlutého. Najednou se ohlédl po své vy- volené. U stolu není! »Aha,« pomysli, »tak přece!« A už ji našel, ukrytu v koutku, abyji od stolu neviděli. Nalil do sklenice a jde k ni »Na, Božice !« pobízí. Ta se upejpá, ale nepozorována, napijes trochu. »Diky !« šeptá. »Co nejsi u vašich ?« on »Nechci!« »Budeš tančit ?« »To budu!« »Tak, hajdy !« A než u stolu zpozorovali, otáčí se už Bo žica s Todorem dávno v kole. Teď jen krokem — při zpěvu. Podivný ten zpěv k tanci! Spíše žalostná píseň — pořád v mollové tonině a končená po každé sloce trilkovaným ó ó 6 ó. Tatíci u stolů také zplvají v stejném nápěvu o kraleviči Marku. Jejich trilkem až sluch zaléhá. Drůzí zbožně naslouchají. Jinde několik výrostků tlačíse okolo dudáka. Ženy obklopily černohorského slepého guslara. Kolo už zase víři skokem — přes kříže, přes hroby. Mnohá dcera, mnohý syn tu skáče nad mrtvou matkou nebo otcem aniž si to za zlé vykládají. Ty zapadlé, bez květé rovy s nízkými kříži tomu uvykly — an ten rej tak přiliš nepřekvapí. Sami usednetea vypijete sklenici piva. Však i mimo pohřby má tu pláč své místo. A to po každé lilurgii, kdy ženy vrhají se na hroby zesnulých za žalostného zpěvu, plačtivým hlasem předříkávajíce mrtvému všecky dobré jeho vlastnosti — a měly by tu dle platného mravu prodleti, naříkajíce, do soudného dne, kdyby je soucitné kmotry nezdvihly a neodvá- děly. Véru mi byly ten nevinný tanec a upřímná veselost nad hrobem mílejší, než ta falešná, jen pro oko a »veřejné mínění« sehraná komedi žalu.
Todor Aho Diké Marek Božice
28 article
Slunce chýlí se k západu. Vlak odváži mnohé účastníky. Jiní se ohližejí po svých vozech a koních. Tatíci z místa mají hlavy pod věchtem a jazyk jim neslouži. Hádají se pro nic a proklinají tak vroucně, že vlasy hrůzou se ježí. A co tatík se hádá, Božica domluvíla se s Todorem. Ten přivedl kuma, a ač se matka vzpírá — a Božica, na oko, se brání, užji odvádějí. Matka křičí, volá tatíka, přiběhne i starosta se synem, ale již je pozdě. Únos se podařil. Teď už mu ji vyrvat nesmějí. Božic stala se ženou bez kněze a bez úřadu. Kněz sváže jí ruce teprve snad, až je oba úřad pro množství dětí k tomu přinutí. Anebo po roce, když poznali, že se k sobě hodí. Jinak se p dobrém a bez hanby rozejdou. Sajam se skončil. Bohudík, bez krvavé rvačky! Poslední odcházejí spokojeni, že ho užili. Přičmnili se jak náleží, aby celou úsporu v něm utopili. »Sejam je jednou do roka!« říkají, jako při každém svátku, kterých má víra jejich n štěstí skorem tolik, co dnů obyčejných. Lid je dobrý, prostosrdečný, a ukážeš-li mu přívětivou tvář, duší by ti dal. Jen zane- dbán je, bez vzdělání, bez naděje v lepší časy. Lichváři na nuzinu přiveden, nikomu již ne- věří, než trošce toho vina
Todor Božice Lido Sejam