2
masthead
V Praze, ve středu dne 26. června 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. Histy
přilohami („Naněný Obzor“. ve
středu a „Lisorární HHdka
v pátek) předp lácí nen
Praze v zlninistra
2 K —k
na měsín . . . . .
6 K —h
na čtvrt lsta . . . . .
s dvojí čonáškou
na čivi leta . . . .
K o0h
ve sitsikáchi
2 K80h
na měslc . . . . .
Foštsut
na město . . . . .
na čtvrt leta
s dvojí zásilke
na měsíe
za čtvrt tota
Praha
Lisorární HHdek
Naněný obzor
5
article
Kdo uvázne?
Kdo uvázne?
Jest ku podivu, kterak rychle se šíř
zájem pro »odhalení« o »agitaci protitroj
spolkové«, jež obsažena jest v brožurce námi
těchto dnů podrobněji vzpomenuté, kterouž
vydal v Paříži dr. Julius Rimler, někdejší
zástupce tajemníkův ve společném minister
stvu zahraničních záležitostí. Avšak zájem
dotyčný soustřeďuje se čím dále tím více na
věcech a okolnostech, o nichž ve zmíněné
brožurce se nejedná a jež dají se stručně
shrnouti ve slova: kdo vlastně stojí za Rim-
lerem a jaký osten popohání Vídeň a Pešt
kteréž skorem ve všech svých časopisech
déle týdne přinášejí záplavu výňatků, zaslán
poznámek, výkladů a úvpdních článků
Rimlerovi, kterýžto aparát jinak naprosto
neodpovídá ani významu osoby Rimlerovy.
ani obsahu jeho brožurky ?
Na postränního diváka činí tato horli
vost dojem, jakoby šlo o rozdýmán
jiskřičký, jež zapadla na hořlavinu a od
níž se očekávají další účinky
Jak jinak dalo by se vysvětliti, že na př. již
i »Fremdenblatt« horlivě se účastní kampaně
této, do níž zároveň jediného dne zasahuj
veškeré vídeňské časopisy, jež se pokládají
za mluvčí svých stran, ba ani » Reichswehre
nezůstává opodál této prazvláštní episody.
kteráž přece sama o sobě není an
novou, aniž svědčí o čem jiném, nežo
nezdaru »plánů Rimlerových.«
A proto chceme podati tuto stručný ná-
črtek posavadního vývoje této, bezmála by-
chom řekli, čistě rakouské události.
doktor
Julius Rimler
Rimler
Fremdenblatt
Paříž
Vídeň
6
article
Rimler sám jest znám již z let devade-
sátých, kdy pro naddržování hazardní hře
v karty ve svém bytu byl nucen odebratise
na odpočinek, jehož použil k »agitaci prot
trojspolku«. Ačkoli požívá jen nepatrné pense
ačkoli zevnějšek jeho nikdy nesvědčil o pře-
bytku hmotných prostředků, přece byl sko-
rem neustale na cestách ve všech zemích.
kde tušil, že by se mohl dopátrati nitek styků
trojspolkových. Býval v Praze, byl, jak ny-
nější brožura jeho dokazuje, i v Ruskua
konečně objevuje se v Pařiži jako jednate
uherského poslance a vůdce části strany ne
odvislosti Gabriela Ugrona, jenž přišel tam
ujednati podmínky společné akce s francouz-
ským ministrem zahraničných záležitostí Del-
casséem. Tento Rimlera a plány jeho vyslech
— a pak zavřel před ním dvéře, bezpochyby
proto, že mu záleželo více na tom, aby zvě-
děl, čeho Rimler, jakožto bývalý úřadník
ministerstva zahraničných záležitostí se snad
mohl dopíditi, než aby se spojoval s muži.
jejichž první podmínkou bylo — z a opa
tření peněz.
Rimler
Ugron
Praha
7
article
Tak nebo podobně zachoval by se as
každý zahraničný funkcionář v každém státě.
domnívá li se, že by mohi od někoho něco
zvěděti ze sousední kuchyně. Takových při
padů vyskytuje se plno, připomínáme jen
opáčné historky z procesů Dreyfusových.
Plán Rimlerův, jak o něm nyní píše,
jest týž, o němž již, tušíme, v r. 1894 vydal
brožuru, v níž rovněž zakládal francouzsko-
maďarské banky v Pešti, časopisy proti troj-
spolku a sháněl peníze na organisaci proti-
trojspolkové strany v Uhrách. V tom to
ohledu brožura Rimlerova nevy
pravuje pranic nového.
Mimo Paříž dovolává se Rimler sice
styků petrohradských, ale tyto scvrkají sena
jediný výrok generála Kirějeva, kterýž prý
již v roce 1892 prohlásil: »Budete-li se
ve sporných záležitostech mezi Maďary a
Slovany v koruně sv.-štěpánské dovolávati
našeho smyslu pro slušnost, můžete byti
ubezpečeni, že nikdy nebudeme pů-
sobiti ku přiostřování těchto po-
měrů, naopak, že budeme se sna-
žiti, abychom je usmířili.«
Zbývá tudíž na jevišti působení Rimle-
rova vlastně jenom Ugron, jeho strana a
Dreyfusův
Rimlerův
Kirějev
Maďar
Pešť
Uhry
Paříž
maďarský banka
8
article
jeho styky s vůdci Slovanů uherských. Jest
ovšem pravda, že Rimler tu a tam dobřesi
umí počínati, jako přítel Francie a Slovanů,
ale jádrem jeho domnělých snah bylo přece
jenom způsobení změny v názorech Uher na
politiku trojspolkovou, neboť na Uhry měly
se snésti všecky účinky jeho činnosti,
banka s 50—100 milliony franků, jež by če-
lila kapitálu německému, i organisační fond
perdu jednoho millionu, i peníze na rozvoh
protispolkové žurnalistiky v Uhrách i papež-
ská pomoc — při nastávajících vol
bách do sněmu uherského . . .l
Jest tudíž ovšem poslanec Ugron vlastně
onou osobou, jež jest nejvíce postižena »od-
halením« brožury Rimlerovy. Ugron celkem
připouští, že s myšlenkami Rimlerovými sou
hlasí, ale jinak praví, že všecky domnělé
pamětní spisy a návrhy činil a sepsal Rimler
sám, to že platí zvláště i o vyjednávání s Del-
cassém. Poslanci skupiny Ugronovy, jest jieh
celkem deset, nevědí nic o jednání Rimlerově,
a rovněž vůdcové Slovanů, zvláště výslovně
jmenovaný dr. Miloš Štefanovič prohlásil, že
Ugrona ani nezná a v nijakých stycích
s ním nikdy nebyl. Rimlera jednou zastu-
poval a sice počátkem let devadesátých, ten-
kráte mu přinesl Rimler svou brožuruo
»Smíření Maďarů a Slovanů«, jejíž
obsah jest skorem totožný s nynějšími Řim-
lerovými zprávami, kteréž zdají se míti za
účel učiniti Ugrona jakožto poli-
tika v Uhrách nemožný m.
Uher
Ugron
Rimlerův
Rimler
doktor
Štefanovič
Maďar
Francie
Uhry
del
Ugronův
Slovan
9
article
A vskutku také vládní listy uherské jsou
plny rozhořčení, že Ugron chtěl nezákonným
cestami, prostředky zahraničnými způsobiti
změnu v seskupení sněmovních stran, a po-
tom i změnu zahraničné politiky, a »Frem
denblatt« pilně přizvukuje, ač jest známo
že v Uhrách se zahraničných styků nikdy
nelekali a jim se nevyhýbali, a ač konečně
jest dosti směšnou summa jednoho millionu
franků, jež by dle Rimlera byla stačila na
podražení a rozbití trojspolku! Nenašla-li se
ani tato částka, pak mohou přátelé trojspolku
klidně spáti; jejich dílo stojí pevně . ..
A tu jsme konečně tam, kde jsme po-
čali. Kdo stojí za Rimlerem, a pro koho
vlastně pracuje?
Jedni mají za to, že brožura jeho ma
podporovati určité zájmy při nastávajících
volbách uherských, což dle posavadního
stavu otázky může býti buď odstranění
Ugronovců aneb rozhořčený vnitřní zápas,
druzí pohlížejí na věc ješté prostěji a ti do-
mnívají se, že dr. Julius Rimler nikdy vlastně
služeb ve prospěch zahraničného úřadu se
nevzdal a tyto podporuje zvláště poslanec
Pazmandy, jenž uvádí svědectví p. Josef
Mikloviče, kterémuž Rimler se svěřil o tomto
svém poměru.
Domnívá se tedy Pazmandy, že Rimler
měl za úkol bdíti nad politiky maďarskými
a francouzskými.
Ugron
doktor
Julius Rimler
Pazmanda
Miklovič
Rimler
Uhry
10
article
Snem království českého.
Schůze čtvrtá.
Snem království českého.
Schůze čtvrtá.
V Praze, 25. června.
Předmětem rozhovoru ve sněmovních
chodbách bylo odmítnutí, jehož dostalo se
navrhu konservativního velkostatku na re-
fermu volebního řádu. Mělo se za to, že
návrh ten je výsledkem předchozích úmluv
s německými velkostatkaři a vládou kona-
ných, dnes ale je zjevno, že Němci do věci
zasvěceni nebyli, že měl býti tedy návrh
hr. Buquove překvapením. Politický instink
praví ovšem každému, kdo jen poněkud do-
vede z příčin vyvozovati důsledky, že nejde
tu o nic jiného, než o spontanní akt smíř-
livosti, zcela falešné smířlivosti, jímž měla
býti uvolněna dráha pro další jednání ve
směru tomto. Však pokus dle všeho se ne-
zdařil. Cític pod sebou pevnou půdu, ne-
pokládá družina hraběte Osv. Thuna za věc
nutnou, přijímati dary a ne bez důvodův
Němec
Osv
Thun
Praha
11
article
oprávnění, ale také ne bez štipce zlomysl-
nosti, ústavověrný velkostatek k tomu po
ukázal, že změna tak dalekosáhlá, jakouje
reforma volebního řádu, není věcí pouze
dotyčných volebních kurii, nýbrž celěho
sněmu a všech jeho stran.
Nedá se popříti, že slunko příštího smí
ření odvetou ústaváckých kavalírů povážlivě
se zakabonilo. Je to první stín, který pad
na dráhu, jíž ubírá se dr. Körber a jež po
nořena byla dosud v samou slunečnou září ..
Dříve než přikročeno k jednacímu po
řadu: k prvním čtením různých návrhů, po
daných německými poslanci, zodpovědě
místodržitel dotaz, podaný naň ve příčině
postřeleného chalupníka Kubova ze Škalice
u Soběslavi. Místodržitel líčil případ tak.
jak vylíčen byl v »Národních Listech«, lito
val toho, co se bylo stalo, prohlásil, že je
v intenci vlády, aby při vymáhání daní po
stupovalo se se shovívavostí co možná nej
větší a odsoudil kruté, nelidské jednání čet
níků. Tím jednací pořad, nehledě k doplňo
vacím volbám do některých komisí, by
vyčerpán.
doktor
Körber
Kubův
Škalice
Soběslav
12
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz
o 11. hod. 15 min.
U vládního stolu: místodržitel hr. Cou
denhove, místodržitelský rada Vojáček a okr
hejtman dr. Neumann.
Galerie obsazena jen z části.
Petice podali poslanci: dr. Záhoř místn
škol. rady ve Volyni za vydání zákona, dle něhož
by náklad na vydržování škol měšťanských nesl celý
okres; téže korporace za převzetí tamní řemeslnické
školy ve správu země: vodního družstva pro upra-
vení Volyňky ve Volyní v příčině ukončení upraven
řeky Volyňky. Dr. Pacák, Marie Červené, vdovy
po prof. na vyšším hosp. ústavu v Táboře, za upra-
vení pense. Rataj, rolnictva ve Lhotě (okr. Plsek.
za podporu následkem krupobití; König, Václava
Růžka, říd. učitele v Mladoticích; Kratochví
Albiny Máslové, industr. učitelky v Dobrušce; Bře-
znovský, Růženy Štěpánkové, industr. učitelkyv
Týništi, vesměs za vpočítání let šlužebních ; Sch w a rz
»Kruhu učitelek« v Plzni za přiřknutí práva voleb-
ního definitivním učitelkám; za upravení služebníc
poměrů industr. učitelek; dr. Pippich, zpěv. spolku
»Hlahol« v Praze za subvenci k účelům uměleckým
dr. Čelakovský, výboru Ústř. Matice školské za
zvýšení subvence; Anýž, spolku českých učitelel
v Praze za přířknutí voleb. práva definitivním uči-
telkám; Hyrš, Adolfa Bubny, učitele v Mysletíně
za zvýšení služného; Mareš, Ant. Provazníka, říd
učitele v Kařeze, za vpočítání let služebních; Václ
Vojáček
doktor
Neumann
Záhoř
Pacák
Červená
Rataj
König
Růžek
Albin Máslová
Štěpánek
Pippich
Čelakovský
Anýž
Hyrš
Bubna
Mareš
Provazník
Václ
Volyň
Volyňka
Tábor
Lhota
Mladotice
Dobruška
Bra
Plzeň
Praha
Mysletín
Kařez
spolek český učitelet
13
article
Dvořák, míst. školní rady v Netolicích za vydán
zák., dle něhož by náklad na vydržování škol mě-
šťanských nesl celý okres; Boček, učitelského sboru
v Milevsku za upravení právních poměrů zástupeů
ředitelů, učitelů a oseb. podučitelů na školách mě-
šťanských; Sehwarz, míst. školní rady v Podelí
v příčině přiřknutí 30% aktiv. přídavku tamním uči-
telům; Krumbholz, v Dejvicích za totéž a vy-
měření příbyteč. 600 K řídícím učitelům; Hořica
v Břez. Horách za vydání zák., aby učitelstvo po
vinno bylo bydleti v sídle školy; Šťastný. okres.
výboru ve Veselí n. L. za změnu § 51. zák. o okres.
hosp. záložnách ze dne 26. dubna 1900; dr. Pod
lipný, výboru spolku majitelů domů pro Nov
město a Vyšehrad v Praze v záležitosti předpiso
vání a vybírání zemské přirážky z nájemného
Prášek, rolnictva některých obcí za změnu zákona
o myslivosti. — Dr. Baxa, výboru okres. zastupi-
telstva v Libochovicích: Adámek, městské rady v
České Třebové; Krumbholz. obec. úřadu v Břev-
nově: dr. Grégr, obec, úřadu Budyně n. Obřía
městské rady v Brandýse n. Orl.: Udržal, okres.
výboru v Rakovníku: J. Horák, okres. výboruv
Poděbradech, vesměs za zrušení školného. — Dr
Pinkas, za doplnění § 56. z. z. ze dne 19. pro-
since 1875 a uzákonění odst 27. návrhu poslanee
Anýže o úpravě platů učitelských. —. Mare š, Fr-
Plecitého, rolníka v Běřině, za podporu následkem
živelních pohrom. — Jos. Mareš, četných občanů
svého volebního okresu, za podporu následkem ži
velních pohrom; Severina Homolky a Jos. Matějky
v Kleštěnici za odepsání zbytku státní zálohy zr.
Dvořák
Boček
Sehwarz
Krumbholz
Hořica
doktor
Baxa
Adámek
Grégr
Udržal
J Horák
Anýž
Mareš
Matějek
Netolice
Milevsko
Dejvice
Veselí můj
Vyšehrad
Praha
Libochovice
Český Třebová
Břve
Brandýs
Orlický
Rakovník
Poděbrady
Mar
Francie
Jos
spolek majitel dom pro Nova město
úřad Budyně můj
Severin Homolka
Jos
doktor Pinkas
14
article
1872. — Dr. Grégr, obecního výboru v Budynin
Ohří za upravení řeky Oharky. — Dr. Čelakov-
ský, výboru Ústřední Matice školské v Praze, v pří-
číně pojmutí učitelů na matiéních školách do pensij.
ního fondu učitelského a vpočítání let na školách
těchto trávených. — Horák Josef, okres. výboru
Poděbradech za změnu 8 8. zákona ze dne 9. dubna
1875, ohledně dozoru nad stravovnami, dále za do-
plnění obec. zř. ustanovením, že obce oprávněny
jsou používati ve své úřadní pečeti zem, znaku. —
Janda Václav, okr. výboru ve Slaném za totéž.
Spisy došlé od 22. do 25. června 1901: Zpráva
zemského výboru, kteroužto se předkládá v posledním
zasedání sněmu nevyřízený navrh poslance Udržala
a soudruhů, čelící k financování praci melioračních.
doktor
Grégr
Oharek
Čelakov
Josef
Poděbrad
Janda
Udržal
Praha
Slaný
obecní výbor v Budynin Ohře
zpráva zemský výbor
15
article
Nejvyšší maršálek zemský přikázal bez
prvního čtení komisím návrh posl. Bartáka
soudr. stran nového zákona o myslivosti, návrh posl.
Waltera, Geblera a soudr. na zrušení bur-
sovních terminövých obchodů obilních, posl. Stei-
nera (z Kadaně) stran poskytnutí státní podpory
poškozeným živelními pohromami, posl. Dvořá ka
a soudr. na změnu článku 2. § 11. řádu volebního
v obcích království českého, posl. Besemüllera
a soudr. stran předložení pokladních knih k účto-
vání okresních fondů, návrh posl. Knolla a soudr
na poskytnutí státní a zemské podpory několika
obelm v okresu karlovarském, posl, dra. Dykaa
soudr, na poskytnutí státní podpory některým obcím
okresu kralovického a plzeňského, posl. P'eschky
a soudr. na poskytování subvencí a bezúročitelných
půjček družstvům mlékařským z peněz zemských.
Posl. Ant. Steiner (z Mostu) podal návrh na
povolení slevy jízdného pro dělníky, kteří za sklizně
chmele dojižději česat chmel.
Posl. dr. Herold a soudr. podali návrh na
doplnění volebního řádu, dle něhož by
města Královské Vinohrady, Žižkov
Nusle a Vršovice vyloučena byla z ven-
kovských obcí okresu karlínského a
tvořila nové tři volební okresy, a sice
aby město Královské Vinohrady volilo poslance dva.
město Žižkov rovněž dva a města Nusle a Vršovice
jednoho poslange
Posl. dr. Šamánek a soudr, podali návrh na
zavedení růského jazyka jako povinného předmětu
vyučovacího na středních školách v království českém
s vyučovacím jazykem českým.
Barták
Walter
Gebler
Knoll
Posl
Steiner
doktor
Herold
Nusl
Šamánek
Kadaň
Most
Žižkov
Vršovice
královský Vinohrady
Nusle
královský Vinohrady
16
article
Posl. dr. Milner a soudr. podali návrh na pod
poru 12 obcím okresu žlutického-
Posl. Aigner a soudr. podali návrh na změnu
zákona o hudebném
Posl. Březnovský a soudr. podali následu
jící dotaz k místodržiteli: Je povinností státníc
orgánů přihlížeti k tomu, aby obecenstvo nebylo vy-
kořisťováno dryáčnickými spekulanty všeho druhu,
zvláště v ohledu zdrávolnickém. Jsou případy, že
veřejné listy přinášejí inseráty, v nichž doporučují
různé zázračné léky proti různým nemocem. Státní
zastupitelství již mělo často příležilost zakročiti proti
podobnému klamání obecenstva. Co má se však říci
tomu, že noviny, které vycházejí pod dozorem c. k.
míslodržitelství, ve své insertní části přinášejí švin-
dléřský inserát, jako na př. v čís. 113, ze dne 12.
června »Prager Abendblatt«. Tento inserát doporu-
čuje zázračného doktora, ovšem hodně daleko, v Ame-
rice v Cincinnati, jenž dovede v několika dnech za-
hojiti dlouholetou nemoc krční, jako na př. 28 let
staré vole atd. Úřadní list se nemá k něčemu po
dobnému propůjčiti; proto se podepsaní táží, hodlá-li
J. E. podobné zneužití úřadního listu zameziti?
Posl. dr. Dyk a soudr. podali místodržitel
dotaz stran státní podpory obcím Čížícím a Borku
loni neúrodou postiženým.
Posl
doktor
Milner
Aigner
Březnovská
Dyk
ame
Cincinnati
Prager Abendblatt
17
article
Posl. dr. Dyk a soudr. učinili k nejvyššímu
maršálkovi zemskému, jako předsedovi zemského vý-
boru dotaz, stran zákona o scelování pozemků.
Posl. Barták a soudr, dotazovali se nejvyš-
šího maršálka zemského po osudu resoluce, ktero
byl zemský výbor sněmem vyzván, aby pokračoval
ve vyjednávání stran zřízení zemského pojišťován
proti škodám způsobeným krupobitím.
Místodržitel hr. Coudenhove zodpověděl pal
dotazy posl. Brdlika a soudruhů a Práška a soudruhů
v záležitosti krvavé exekuce ve Skalici. Případ, jejt
nazval politování hodným, vylíčil dle úřadních
zpráv takto
Majitel pozemku Vojtěch Kubů ve Skalici (v po-
litickém a správním okresu táborském) neplatil od
16. listopadu r. 1899, kdy zapravil nedoplatek za
r. 1898, přes častě upomínky žádných daní. Nedo-
platky dostoupily minulého roku obnosu 117 K 16h.
Když exekuční upomínání nepomáhalo, byli Kubov
dne 19. prosince m. r. zabaveni dva býčci v ceně
200 K. Poněvadž Kubů neplatil, bylo přikročeno
k exekučnímu prodeji. Veřejná dražba dne 5. a dne
19. ledna t. r. konaná však zůstala bez výsledku
poněvadž se nedostavili kupci. Na to minuly čtyř
měsíce, aniž byl berní úřad něco podnikl proti dluž-
níkovi. Poněvadž ani pak dluh zaplacen nebyl, bylo
ustanoveno převezení zabavených dobytčat do Sobě-
slavi na den 15. května t. r. Tento úřadní výkon
který prováděl vykonavatel berního úřadu v Šobě-
slavi Jan Novotný za přítomnosti člena obecního
výboru Václava Tupého a strážníka Václava Soukupa,
byl však zmařen exekutem, jenž se jmenovaným
opřel a proti exekutorovi se dopustil násilí. Převezen
bylo ustanoveno znovu na den 14. června, tentokráte
za podpory četnictva. I byl o tom Vojtěch Kubů
okresním hejtmanstvím napřed vyrozuměn s připo-
menutím, aby úřadní výkon nerušil. Musím zde vůč
zprávám v novinách obsaženým poznamenati,že
Posl
doktor
Dyk
Barták
Coudenhove
Prášek
Kuba
Novotná
Tupý
Soukup
Skalica
Sobě
Šoba
obecní výbor
18
article
Kubů ani písemně, ani ústně nepodal žádost za po-
shovění, kteréž die stávající praxe by se bylo beze
vší pochyby vyhovělo. Jmenovaný, jenž požívá po-
věstí muže snadno vznětlivého a násilného, naopuk
si umínil a také častěji veřejně prohlásil, že dan
platit nebude, a že také nepřipustí nucené jich vy-
máhání. Tento úmysl provedl, když se k němu do
stavili vykonavatel a jeden obechí radní se dvěma
četníky. Hrozivé chování Vojtěcha Kubova, jež vzbu-
dilo obavu, že by se musilo užiti zbraně, přimělo
oba četníky, aby poslali do Soběslavi pro dajší dvi
muže za tou přičinou, aby se oné nutnosti předešlo-
V drobném pro dejii
ranně čísle o sobě . .
odpoleční
. . . . za 2h
Ve fllalkách na venkovšt
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . B
Inseráty
plati se hotově napřei.
Předplneení a inserty přijímá sdselul-
struce v Marianské ulici č. 8.
Tam nnchárejí ze též reěskee
tiskárna a eapedice „Národusch Láste.
Bukopisy se navrneeji.
Kuba
Kubův
Národusch Láste
Soběslav
19
article
Když posila přibyla, chopili se četníci a vykonavatel
exekula, jenž stál u dveří chléva a vchodu do něho
všem bránil, aby ho od dveří odstranili.
Poněvadž Kubů se tomu násilně opřel, byl pro-
hlášen za zatčena a měl býti spoután. Tu nastalo
dlouhé a prudké zápasení, během něhož strážmistr
Naxera, aby se útokům exekutovým ubránil, tasil
zbraň poboční a dvakráte po něm seknul. První rána
sečná zasáhla neznačně rámě Kubovo, druhou ranou
byla zraněna Marie Kubová, která chtěla chrániti
hlavu svého manžela rukama, na prstech pravě ruky.
Mezitím podařilo se Kubovu četníkům se vytrhnouti
i postavil se znovu ke dveřím chléva, aby bránil
vchodu do něho. Když pak četníci proti němu po-
stupovali, chopil se železných vidlí a pustil se útočně
proti nim. V tom okamžiku četník Kožíšek, když se
již bylo ukázalo, že Kubů je schopen nejhoršího,
k sebeobraně vypálil střelnou ránu do jeho nohou.
Kule projela svalstvem obou steben a způsobila
ránu, jejíž hojení bude vyžadovati doby asi 4 týdnů.
Jakkoliv musím velice želeti, co se stalo, přece mu-
sím výlky berním orgánům učiněné označiti jako
neodůvodněné, poněvadž postup jejich odpovídal
platným zákonům a předpisům. O tom, jednalo-li
četnictvo správně, když užilo zbraně, zavedeno jest
již zeměbraneckým soudem vyšetřování, i nemohu
mu předbíhati. Pokud ale lze seznati ze spisů, jež
dosud jsou po ruce a jichž obsah jsem právě sdělil,
i títo orgánové se zachovali dle svých předpisů.
Kuba
Naxera
Kubův
Kubová
Kožíšek
Kuba
Kula
20
article
Býčkové — a sice zabavení, nikoli však, jak v inter-
pellaci jest uvedeno, dobytčata jiná, — byli ještě
11. června za intervence obecního starosty do Sobě-
slavi převezeni, ale již následujícího dne, když dlužné
daně byly zapraveny, navráceni. Výtku v dotazu
pánů posl. Práška a soudr. berním orgánům vůbee
učiněnou, že postupují při vymáhání daní způsobem
drakonickým a brutálním, musím označiti jako zcela
neodůvodněnou i mohu vůči tomu jen znova prohlá-
siti, že finanční správa stále se vynasnažuje, by
poplatníkům se dostalo všech možných ohledů,a
aby dle možností byly vymýtěny příkrosti. K žádosti
v dotazu posléze uvedeném obsažené, aby daň po-
zemková od rolnictva v těto době vůbec vymahána
nebyla, ještě poznamenávám, že dle trvající praxe
přísnějších prostředků k vymáhání běžných dluhů
daně pozemkové přede žněmi se vůbec neužívá,
nýbrž že se dlužníci prostě upomínají, že by se ale
při rozdílnosti poměrů jednotlivých poplatníků ospra-
vedlniti nedalo, aby bylo zavedeno všeobecné posho-
vění běžné daně pozemkové. Záleží spíše na jedno-
tlivých kontribuentech, aby dle potřeby o posečkání
žádali, i připomínám, že se při vyřizování takových
žádostí postupuje s největší shovívavostí a že se jim
téměř bez výjimky vyhovuje.
Na dotaz posl. dra. Dyka stran úřadního ří-
zení při odepisování státních záloh následkem živel-
ních pohrom odpověděl místodržitel, že příslušné
úřady dbají platných zákonů a že je hledí blaho-
volně prováděti.
Na to přešlo se k jednacímu pořadu.
Prášek
Dyk
Sobě
21
article
Prvním bodem jednacího pořadu býlo první čteni
návrhu posl. dra. Schreinera a soudruhů na zřizo-
vání školských zahrad.
Navrhovatel posl. dr. Schreiner odůvodni
tento návrh důvody paedagogickými i hospodářskými
a pojednal o způsobech, jak návrh provéstí. Pouká-
zai také na Štyrsko, kde školské zahrady se osvěd-
čily. Na konec proponoval, že by provedením jeho
návrhu mohla se řešiti otázka pokračovacích škol
rolnických. — Návrh byl přikázán komisi země-
dělské.
Druhým předmětem bylo první čtení návrhu
posl. Albla a soudruhů na poskylnutí zemské pod-
pory obcím politických okresů: chomutovského.
žateckého a podbořanského, postiženým živelními
pohromami
Posl. Albl odůvodnil svůj návrh faktem, že
škoda obnáší 1 million kor. a že potřebuje odškod-
nění. Návrh přikázán byl rozpočtové komisi.
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo první
čtení návrhu posl. Albla a soudruhů na úplné ode-
psání bezůročných půjček, poskytnutých obcim, po-
škozeným povodní r. 1872.
Posl. Albl odůvodnil tento návrh svůj vý-
kladem, ve klerém dovozoval, že poškození obdrželi
půjčku na 10 let, ale že následkem zhoršení hospo-
dářských poměrů nemohou jí splatiti. Proto je žá-
doucím, půjčku onu odepsati.
Schreiner
doktor
Albl
Posl
Štyrsko
22
article
Posl. dr. Dyk souhlasil po věcné stráncea
posl. Alblem, projevil však názory, že véc o kterou
jde, vymyká se z rámce porad komise rozpočtové.
Rečník upozorňuje, že v této věci byl již vydán
loňského roku zákon říšský, který dotyčným žádo-
stem poškozených interosentů vyhovuje. Ovšem se
má odepisování individualisovati. Řečník stýská si
na fiskální praxi finančních úřadů, které šmahem
zamitají žádosti tam, kde by dle intencí zákona
měly jim vyhověti. Rečník navrhuje, aby návrh
posl. Albla přikázán byl komisí pro záležitosti
okresní a obecní. Návrh ten byl také přijat.
Třetím a čtvrtým oddílem pořadu byly volb
jednoho člena komise rozpočtové a jednoho člena
komise pro záležitosti zemědělství celým sněmem.
Provedením jich byl jednací pořad vyčerpán.
Posl. Šťastný a soudr. podali tenlo návrh;
zemskému výboru budiž usnesením sněmu uloženo.
aby zjednav si náležité informace v zemích, kde se
činí pokusy, střelbou do mračen zabrániti krupobití,
činil na útraty zemské pokusy v zemi naší za tím
Posl
doktor
Dyk
Albl
24
article
Ze slovanského jihu.
Ze slovanského jihu.
O venkovské slavnosti. Píše R. Korejs.
V obcích pravoslavných mezi městečk
Knínem a Drnišem den sv. Petra a Pavla věru
největší dochází oslavy. Máme »sajam«, pů
vodně výroční trh, nyní slavnost našemu české-
mu posvícení podobnou.
Obilí i kukuřice na polích jsou pokoseny
a odvezeny, pole již v předvečer slavného dne
hostí na strništi stáda koní, skotu i bravu
s nimi majetníci — posilnivše se dříve v boudě
z prken upravené a větvemi kryté vínem, čer
ným chlebem a kouskem sýra — svorně děl
se tu o nocleh. Jiného není a beztoho dlouho
spáti nebudou.
Jak se rozednilo, veselý počal život. Na
těžkých, třemi i čtyřmi koni tažených vozích.
koňmo, na mezeích, pěšky a konečně i vlakem
přihrnuly se lidu celé karavany. Tu sedlák o
Knina, v červené neb modré kazajce, pestrým
hedvábím vyšívané, s bílou vestou plnou stříbr-
ných knoflíků, jak holubí vejce velikých, s ko-
ženým opaskem na režných gatích. Tu Kosovák
v černém, tu Drnišan v hnědém guňci *), plném
červených trásní, přehozeném přes ramena, aby
bylo viděti vyšivanou, stříbrnými knofliky ově-
šenou veštu a bělostné rukávy košile, tu Sinjan
v širokých bosenských spodcích, všichni rudou
kapu s třapci na ucho splývajícími na hlavě.
Onde opět Bosňák s fezem, Chorvat v modrém
šosáku — a zas Turek v turbanu. Ba i talinn-
*) Guňac — kazajka
R Korejs
svatý
Petro
Pavel
Bosňák
Chorvat
Turek
Drniš
25
article
ský koňský handlíř v pirátském klobouku
s rudou šňůrkou.
Všichni proplétají se dobytkem, drmol
různá nářečí, hádají se, klejí, desetkrátse
rozejdou a zase skupí, až se smluvili a koupi
uzavřeli. Do té vřavy zalehá tu kňouravě,
plačtivě, tam huhňavě nářek rozsazenýchu
cesty žebráků, obnažujících nejšerednější zchro-
meniny. Zde křičí kluk, nabízeje led z Pro-
miny, ku schlazení žizně. Druhý do vás nutí
vyřezávané svíraly, druh šalmaje, a krabičky na
sirky, třeti bosenské nože, špičky, čtvrtý rudé
opánky, různé cetky pro ženské, jehlice, skle-
něné perly, stuhy a pod. Dobytek trýzněn
žízní pomáhá hluku a nade vším vesele »slaví«
zvoník na kostelní vížce již po desáté. V taktu
je mistr, ale tluče až uši zaléhají. Tím větší
sláva.
V kostele zatím liturgie skoničena, na hřbito
se bere průvod. Za křížem dvě řady mužů po-
jednom nesou svíce. Sbor popů v ornátech, zpě-
váci. Pak ženy a dívky. Dlouhá košile namnoze
slouží i za sukni. Přes ni mají divky bílý, ženy
modrý, po kolena sahající kabát, na dolním
kraji vykládaný cípky z červeného a zeleného
sukna. Pod kabátem uvázána zástěra z pestré
vlny, uměle doma tkaná. Vystřiženým živůtkem
bez rukávů vyhlédají široké otevřené rukávy
košile, na švech pestře vyšívané. Děvčata maj
na hlavách pletenei otočených jen kapy nebo
červené šátky přes ně převázány. Na krku ko-
rále a dvacetníky a z dvacetníků, ne-li z tolarů,
pošitou celou náprsenku. U žen té ozdoby není
Hlava jejich zavinuta bílou plenou.
Před mužem žena vdaná nikdy hlavy ne
obnaží. Tak dávný zvyk slušnosti poroučí. Dě
mají košile přepásány růdou šňůrou nebo šát
kem. Jsou bosy.
Hlava
26
article
Průvod, obešed kostel, se vraci. Naposled
ještě »zaslaveno« a vše hrne se ven. Na hrbi
tově zatím upravena řada stolů a lavic. Vyva-
leny sudy černého i žlutého vina, láhve s pivem
postaveny k ledu. U zdi od ohně umounění
hoši za hluku a smíchu pekou na rošti nabo
daně skopce i vepře. Upečené krěmář seká
sotva stačí rozdělovat. Z rukou mu pečeni
trhají. Postili se všichni celý týden. Nyní se
chtějí najísti a jen masa.
Mladí ještě dříve holdovali tanci. Utvořil
»kolo« nebo po párech kolem kostela skáčí —
přesně vydupávajíce prvý úderec šestidilného
taktu. Vše beze zpěvu, bez hudby. Krčmáři na
čali víno a čepu více nezavrou. Teče proudem
do vícelitrových džbánů a ty kolují. Muži roz-
sadili se ke stolům — na kameny, na hroby.
kde se místa našlo — a hodují bez talířů, vi-
dliček o nožů. Podávají i ženám a dětem, jež
stranou, ve slušné vzdálenosti, se usadily.
I mladí jdou již k obědu. Tam junák
černooký stírá s čela pot, pokukuje zpod stra-
katého šátku po své tanečnici. Matka ji odvádí.
Zdá se, že ji domlouvá. Ale dcera, hrda,že
tančila s hochem, což za vyznamenání plati.
jen se usmívá. Krunýř tolarů a dvacetníků na
ňadrech jen jí chrastí. Netrpělivě si poškubává
zlatými sponami u pasu. Což jí polom, že je
černobrvý Todor chud a že by ji chtěl sta-
rostův syn! Úsměv jí mihl po tváři, když vzpo-
mněla, „jak Todor starostova syna odstrčilaž
odléti, když s ní chtěl do kola. Sám ji k tane
vzal. A jak to umi! Ani jednou se nespletl
A starostův sedí s její otcem a připíjejí si
A starosta s nimi! Už to tak daleko došlo.
Vytrhla se matce. Však si starostova nevezme.
A přinutí-li ji, uteče mu ! Tak v duchu zápolie.
Todor
27
article
ulamuje z olejového koláče, který jí Todoi
koupil. Ke svým nejde.
Todor zatím vesele dal se do pečínky
zapíjí vínem. Džbán černého už vypil, teďse
dal do žlutého. Najednou se ohlédl po své vy-
volené. U stolu není! »Aha,« pomysli, »tak
přece!« A už ji našel, ukrytu v koutku, abyji
od stolu neviděli. Nalil do sklenice a jde k ni
»Na, Božice !« pobízí.
Ta se upejpá, ale nepozorována, napijes
trochu.
»Diky !« šeptá.
»Co nejsi u vašich ?« on
»Nechci!«
»Budeš tančit ?«
»To budu!«
»Tak, hajdy !«
A než u stolu zpozorovali, otáčí se už Bo
žica s Todorem dávno v kole. Teď jen krokem
— při zpěvu.
Podivný ten zpěv k tanci! Spíše žalostná
píseň — pořád v mollové tonině a končená po
každé sloce trilkovaným ó ó 6 ó. Tatíci u stolů
také zplvají v stejném nápěvu o kraleviči Marku.
Jejich trilkem až sluch zaléhá. Drůzí zbožně
naslouchají. Jinde několik výrostků tlačíse
okolo dudáka. Ženy obklopily černohorského
slepého guslara. Kolo už zase víři skokem —
přes kříže, přes hroby. Mnohá dcera, mnohý
syn tu skáče nad mrtvou matkou nebo otcem
aniž si to za zlé vykládají. Ty zapadlé, bez
květé rovy s nízkými kříži tomu uvykly — an
ten rej tak přiliš nepřekvapí. Sami usednetea
vypijete sklenici piva.
Však i mimo pohřby má tu pláč své místo.
A to po každé lilurgii, kdy ženy vrhají se na
hroby zesnulých za žalostného zpěvu, plačtivým
hlasem předříkávajíce mrtvému všecky dobré
jeho vlastnosti — a měly by tu dle platného
mravu prodleti, naříkajíce, do soudného dne,
kdyby je soucitné kmotry nezdvihly a neodvá-
děly. Véru mi byly ten nevinný tanec a upřímná
veselost nad hrobem mílejší, než ta falešná, jen
pro oko a »veřejné mínění« sehraná komedi
žalu.
Todor
Aho
Diké
Marek
Božice
28
article
Slunce chýlí se k západu. Vlak odváži
mnohé účastníky. Jiní se ohližejí po svých
vozech a koních. Tatíci z místa mají hlavy pod
věchtem a jazyk jim neslouži. Hádají se pro
nic a proklinají tak vroucně, že vlasy hrůzou
se ježí. A co tatík se hádá, Božica domluvíla
se s Todorem. Ten přivedl kuma, a ač se matka
vzpírá — a Božica, na oko, se brání, užji
odvádějí. Matka křičí, volá tatíka, přiběhne
i starosta se synem, ale již je pozdě. Únos se
podařil. Teď už mu ji vyrvat nesmějí. Božic
stala se ženou bez kněze a bez úřadu. Kněz
sváže jí ruce teprve snad, až je oba úřad pro
množství dětí k tomu přinutí. Anebo po roce,
když poznali, že se k sobě hodí. Jinak se p
dobrém a bez hanby rozejdou.
Sajam se skončil. Bohudík, bez krvavé
rvačky! Poslední odcházejí spokojeni, že ho
užili. Přičmnili se jak náleží, aby celou úsporu
v něm utopili.
»Sejam je jednou do roka!« říkají, jako
při každém svátku, kterých má víra jejich n
štěstí skorem tolik, co dnů obyčejných.
Lid je dobrý, prostosrdečný, a ukážeš-li
mu přívětivou tvář, duší by ti dal. Jen zane-
dbán je, bez vzdělání, bez naděje v lepší časy.
Lichváři na nuzinu přiveden, nikomu již ne-
věří, než trošce toho vina
Todor
Božice
Lido
Sejam