ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3668fb50-660d-11dc-8287-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 65, place 33, org 6, work 2
1 masthead
S trana g.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. června 1901.
4 masthead
Číslo 173
5 article
chlapčí školu měšťanskou, dívě pokračovací a množství opatroven. Třítřídní německá škola měla r. 1893 133 žáků, dnes jich má 189. Odkud ten zjev? My sami plníme Němeům jich školy. V Trebenicku jest pravý hon na děti a českým rodičům na mnoze těžko dáti vysvětlení jich skutku. Z české strany stalo se vše a dru. Pařikovi vynesla jeho loňská práce pokutu 40 K. Takměř každá nová česká rodina do Třebenic se přistěhovavší dává své děti do ně- meckých škol. Leč ani tak by neměla německá škola doslatečného počtu dětí, doplňuje se tedy jinak. Dělníkům z vůkolí plati se v Tre- benicích byt s podmínkou, že děti dají do něm. školy, ba dudáno německým bun- dem 12 srotků! Venkovským dětem do- stává se neobyčejných výhod. Měšťanská škola něm. má dnes 41 žáků, pokračovaeí zatím nemá jich vůbec: spokojuje se s velikou tahulí na domě.A jak smutný to pohled na tyto české děti hnané do německé školy ! Řečník vypravuje obrázek: Byl kdys jako lékař povolán k dítěti. Oslovil je česky, zaplakalo — naléhal znovu a znovu a díté třesoue se šeptalo, že se bojí mluviti česky, že to má zapovězeno a pan učitel že jest příšný... (Pohnutí.) Nebčenitelnou oporu mají Némci třebeničt v německé žurnalistice. Naše česká bohužel v tom směru veškeré povinnosti nekoná A ještě jedné zbraně Němci výhodně užívají hesla »Svůj k svému.« Ba organisace ně mecká jde tak daleko, že bdř i nad svatbami jen aby Čech si nevzal Němkyni neb Něme Češku. Ve veřejném životě zavládla vlivem Němců surovost, Němei dostavíli se na příklad v Kololeči k volbám s obušky!
Němec Němkyně Češka Třebenice Tre Čechy Kololeč
6 article
Čechové třebeničií mají mnoho přátel, žel že z většiny poměrů tamních neznaji a spoko- juji se většinou s »morální« podporou. V Tre- henicích stojí 1200 Čechů proti 500 Němcům, ale za tou minoritou jest celý německý národ s velikými podporami. Nejdůležitější naší oporou jsou školy. Městská správa snaží se doplnit je všestranně. Ale často neni dosti pro- středků,... A přece jsou školy jedinou zbraní, vychovávajíce nám dorost a nové gene- race bojovníků. Nyní bojují Třebenice o mě- šťanskou školu. Záležitost čeká rozhod- nutí správního soudního dvoru. A když se dílo zdaří, nastane nová další práce. A zde nezbývá než obrátiti se na naši veřejnost. Samy s úkoly ty Třebenice nejsou. Řeč provázena byla častým souhlasem a řečník končil za bouře potlesku. Po dru. Paříkovi promluvil pan dr.J. Kadlec, advokát v Libochovicích, o národ- ních úkolech naší samosprávy. Na- vázav na řeč dra. Paříka, vyložil přehledně úkoly a povinnosti samosprávy a zdůraznil hlavně její povinnosti co do českých menšin. Jeho pěkná řeč měla značný úspěch. Pan Strejcovský poděkovav účastníkům a řečníkům zakončil schůzi vřelým appelem. České Trebenice volají o porozumění podporu! Necháme je dlouho čekati? Či do- kážeme, že chceme pro ně skutečně praco- vati?
Čecho Pařík doktor J Kadlec Třebenice Libochovice
7 article Schůze v Neveklově.
Schůze v Neveklově. Klub národní strany svobodo myslné svolal schůzi na neděli dne 23. t. m. do Neveklova. Svým průběhem a přehojnou návštěvou byla pravou schůzí manife- stační. Dostavili se starostové téměř všech obci celého okresu neveklovského, četní rolníci, učitelé a voliči, kteří vážili i dalekou cestu tak že prostranný sál radnice městské naplněn byl do posledního místa. Účastníků bylo na 400 Z Prahy dostavili se místopředseda Klubu ná- rodní strany svobodomyslné zemský poslanec dr. Miroslav Krajník, říšský a zemský poslanee Karel Loula, říšský poslanec Václav Karbus, pokladník klubu Rud. Keclík a tajemníkJ Kretší. Přítomné uvítal přesně v ustanovenou hodinu schůze starosta města Neveklova pan František Mařík, který připomenul, že Klub národní strany svobodomyslné vyhověl čelným přáním a uspořádal schůzi, k níž vítá všechny přitomné. Po představení dostavivších se členů z Prahy ujal se předsednictví a schůzi zaháji p. dr. Krajnik, který vytkl úkol klubu i účel dnešni schůze, jejíž první a hlavní cí jest poučení o nynějších poměrech politických a zároveň i dohodnutí se a dorozumění o otázkách, v kterých snad není jasno, neb kde a kdo by si objasnění přál, abychom všichni nápomocni byli svorně v působení ku prospěchu a rozvoji našeho národa. Pan posl. Karbu vítá přiležitost, která se mu dnes naskytla, aby se mohl voličům svého okresu představiti.
doktor Krajník Loula Karbus Keclík Mařík Karba Neveklov Praha klub národní strana svoboda Z Praha
8 article
V delší řeči, s napjatou pozornosti sledované vyličil poměry, jaké panovaly před posledním volbami do říšské rady a jaké nastaly po za- hájení říšské rady. Podrobil kritice prohlášení učiněné při zahájení říšské rady a vylíčil ny- nější postup delegace české, která činí každý důležitý krok po pečlivé úradě. I nynější do- časná taktika klubu zahájena po vel m bedlivých a všestranných úvahách o situaci celkové, o situaci vzhledem k ostatním stranám slovanským na radě řláské i vzhledem ke krisi hospodářskě, která dosahuje vrcholu Poukazuje na zákon o vodních stavbách, zvláště na úpravy řek, předmětu, po němž voláno po desitileti marně. Četnými ukázkami dovodil ne- schopnost a nepřipravenost centralistických úřadů vídeňských v různých otázkách zákono- dárných a dovodilo nutnost zřízení federativníh Rakouska s autonomií zemskou, která by byla k prospěchu zemím i říši, čímž rozluštěna bude v hlavních bodech otázka státoprávní. Poslanci pracují k tomu, také lid sám musí býti k tomu nápomocen a míti k nim důvěru, aby mohli jeho zástupcové přikročiti ve v hodný čas k provedení toho, po čem se touha naše nese. Po skončení výkladu, který příjat byl s hlučným potieskem a s častým souhlasem, přihlásil se k poznámce p. Mrha z Neveklova Jemu odpověděl poslanec p. dr. K rajník delší řečí, ve které pojednal o geografickém po- ložení našeho národa, o všech snahách, ne- soucích se ke zdolání nás, abychom utonuli v moři germánském, o situaci, jakou nalezli poslanci naši na říšské radě, když po volbách do ní se dostavili, kde bylo vše proti nim u
Mrha Rakousko Neveklov
9 article
přece dosáhli mnoho, co může přinésti národu českému nejeden užitek. Želí toho, že našli s poslanci čeští frakce agrární a tak zvané ná rodně sociální, kteří maři snahy poslanců svo- bodomyslných. Třeba jest míti stále na zřeteli, že boju jeme boj veliký, o kterém musíme ukázati se též velikými a nikdy slabými — což vzájemným bojem ovšem bychom nedocilili. Řeč p. dra. Krajníka setkala se s časťou a bouřlivou pochvalou přítomných. K dalšímu dotazu přihlásil se starosta p Čáp stran některých potřeb a přání okresu venkovského se týkajících. Jemu odpověděl na vše přitomný poslane p. K. Loula k úplné spokojenosti, poukázáno též na důležitost prací meliora čních, které se v království českém prováděti budou a po- učil přítomné, jak a kde mají v záležitostité se informovati, po případě přihlášky činiti. Též poslanec p. Karbu s podal vysvětlení k poznámkám proneseným. Schůzi ukončil vřelým doslovem, mluveným ze srdce k srdeím předseda dr. M. Krajník, vyvrátiv též pádnými doklady domněnku, jakoby delegace česká otázky národní byla opustila. Schůze za velice povznesené nálady provoláním »Na zdar« skončena. — Mnozi účastníci po ukončení schůze vzdali díky předsednictvu klubu za uspořádání schůze a přáli si, by schůze takové častěji se v okresu pořádaly-
Krajník Čáp K Loula Karba M Krajník
10 article Schůze v Nových Benátkách.
Schůze v Nových Benátkách. Z Nových Benátek, dne 23. června Poslanec V. Prášek svolal na dnešní dopole dne o 10. hod. do Nov. Benátek, tedy do sidla svého okresu, schůzi voličů, ve které ospravedlňoval hlasování své proti investičním předlohám a vodním stavbám. Způsobem jen jemu vlastním, bez ladu a skladu hluchými fráseni útočil na stranu svobodamyslnou, že za tak malé vymoženosti ustoupila od obstrukce a dovozoval neprospěšnost průplavů pro rolnictvo strašil ho poklesnutím cen obilí Na jeho výklady odpověděl velmi trefně zkušený hospodář pan Kostíř, tvrdě, že poslanci národn strany svobodomyslné správně se zachovali, upustivše na okamžik od obstrukce, aby umožníli projednání velice důléžitých předloh investičních a vodních, na kterých obyvatelstvo, zejmena rolnictvo, značně jes zúčastněno a vyvrátil veškeré obavy proti stavbám průpl avů. Mimo to dal p. Práškovi některé otázky z doby předvolební, kdy p. Prášek slíbíl vstoupiti do klubu poslanců svobodomyslných i tázal se po pojeneciv agrárníků se sociály a šlechtou. Pan Prášek zodpo- věděl tyto dotazy velmi neurčitě V dalším průběhu vyličil přitomný poslanec n suěmu zemském p. J. Šulc zevrubně příčiny upuštění od obstrukce, dovodil prospěšnost investic a projekto- vaných vodních staveb, připomínaje, že všecky tyte předlohy musily býti soudobně přijaty s předlobami průplavovými, jinak by tyto všecky i pro nás velice důležité předlohy bývaly zmařeny. Schůze byla dosti četně navštívena, zejmen vrstevníky, přáteli a známými pana Práška. Pro souhlas agrárním poslancům zvedlo se toliko asi rukou jeho přátel, velká většina přítomných zdržel se hlasování.
V Prášek Kostíř Prášek J Šulc Nová Benátky Benátky
11 article Bouřlivá schůze v Lišově.
Bouřlivá schůze v Lišově. (Původní zpráva »Nár. Listů «.) —ek. Po žádosti »Sdružení zemědělců« svola okresní hospodářský spolek lišovský na neděli dne 23. t. m. veřejnou schůzi do obecního hostinee v Lišově, k níž jako referent dostavil se posl. Em. J. Hrubý. Na programu byla přednáška o organisaci rol- nictva. Stoupenci strany svobodomyslné v rolnietv právem domnívali se, že má účel agitační pro stranu agrární i dostavili se v hojném počtu. Z poslanco svobodomyslných přišli pp. Václav Dvořák a Vojt. Holanský. Za přítomnosti asi tří set osob zahájil jednání předseda okr. hosp. spolku pan Dvořák, rolník z Hrůtova, vítaje zejmena účastníky ze vzdálených obcí Velešína, Krumlova, Týna n. Vlt. atd. a před- staviv pp. poslance D vořáka, Holanského Hrubého. Ke slovu přihlásil se pan Moural z Lišova připomenuv, že schůze byla v různých časopisech označena jako veřejná, žádal, aby z voli! se její předseda a aby uděleno bylo slovo též oběma přítomným poslancům národní strany svobodo- myslné.
J Hrubá Dvořák Hrubý Moural Lišov Hrůtov Velešín Krumlov Vltava národní strana svoboda
12 article
Posl. Hrubý praví, že schůze je čistě hospo- dářská. Po její skončení že může se svolati schůze politická. Posl. Holanský namítal, že z pozvání k těto schůzi v orgánu Sdružení, v »Obraně zemědělců« oli- šlěném souditi se musí, že je to schůze veřejná Žádá předsedu, aby vzhledem k přítomnosti tří říš- ských poslanců připustil též rozhovor politický. Ne- věří, že p. Hrubý chce mluviti pouze o věcech ho- spodářských. Posl. Hrubý za vzrůstajícího nepokoje prohla- šuje, že přišel za účelem přednášky o organisaci. Je to smutné — pravil — že se tu vystupuje proti nám. (Hlasy: Nemluvíte pravdu! Dokažte to!) Další slova řečníkova zanikla v ohlušující vřavě. Předseda p. Dvořák prohlašuje, že schůze je čistě hospodářská a že o jiném jednati nedovolí. Po těch slovech nastal opět ohlušující lomoz Mezi oběma stranami propuká prudká hádka.
Posl Hrubá Dvořák
13 article
Posl. Hrubý chce vřavu svým hlasem přemoci. Praví, že rolnictvu je třeba znáti prostředky a cesty ke zlepšení jeho poměrů. (Hlasy: Toje volebn manévr!) Vyzván vámi, přišel jsem . . . (Volání Nadávati Mladočechům! My vás známe !) Po několika marných pokusech posl. Hrubý mu sil v řeči opět ustati. Pan Moural žádá předsedu, aby nejprve zaji- stil oběma přítomným poslancům svobodomyslným slovo. Předseda zdráhá se tak učiniti, čímž jen oleje do ohně přiléval. Nastal hluk k nepopsání na různých místech, zejmena kol před- sednického stolu, schylovalo se ku srážkám. Posl. Hrubý mocným hlasem volá k rozčile- nému shromáždění: »Pánové, kdybych by věděl, jak tato schůze bude vypadat buďte ujištěni, že bych sem byl nejel. Však přece vždy znovu pokouší se mluviti, leč marně Mladočeští rolníci nechtějí jej dříve k slovu připu- stiti, dokud nebude zajištěno slovo i poslancům mladočeským. Někdo dal návrh, aby schůze byla přerušena pak svolána v hořejší místnosti. Předseda praví, že nebude-li ticho, tomuto návrhu vyhoví, Posl. Holanský: Proč nechcete schůzi veřej nou? My chceme mluviti s otevřeným hledím!
Posl Moural
14 article
Stoupencí strany agrární mezii tím seskupili se kolem posl. Holanského. Ozval se proníkavý hvízdot a slyšet bylo výkřiky »Vens ním!« Rolnřci mla dočeští ovšem též nečinně nepřihlí- želli a tak vládla po dlouhou dobu vřav přímo pekelná. Všichni účastníci kři- čeli a navzájem se na sebe sápali. V nejkritičtějším okamžiku vstal purkmistr li- šovský, c. k. notář pan Maděra, a zjednav si rá- zem ticho, pravil, že takovými výstupy věru málo se poslouží cti města Lišova. Bylo věcí předsedy hospo- dářského spolku, aby rozvášněné mysle uklidnil, to se mu ale dosud nepodařilo. Schůzi voličskou může si svolati každý poslanec, ve schůzi spolku hospo- dářského ovšem rozhoduje předseda spolku. Vyskytly se však zprávy, které opravňovaly k domněnce, že schůze tato jest schůzí veřejnou, ty zprávy způso- bily toto nedorozumění. Je-li možno zjednati klid tedy pokračujte, pak-li že ne, tedy žádám p. před- sedu, aby schůzi rozpustil. Kdo spor vyvolal, nech položí si ruku na srdce. Já jako starosta města ne- smím nechat dojíti k násilí.
Rolnřce Maděra Lišov
15 article
Posl. Hrubý znovu dokazuje, že schůze je čislě hospodářská a chce mluviti. Posl. Holanský jej přerušuje. Praví, že zná pány ze »Sdružení«, kteří pod rouškou hospodářských přednášek mluví ve prospěch své politické strany a potírají stranu mladočeskou. Žádá, aby mu bylo do- voleno mluviti napřed. Následuje ostrá potyčka mezi poslane Hrubým a Holanským, v níž poslednější sdě- luje, jak předák agrárníků p. Kubr se chlubil, že v »LišovězMladočechům zašmiknou.« Pan Korb, okr. tajemník z Třeboně, přimlouvá se za svobodu slova, ať již je schůze hospodářská či veřejná a navrhuje, aby každému z hlásfcích s řečníků byla poskytnuta doba 10 minut k mluvení. Předseda návrh ten ignoruje a dává slov posl. Hrubému. Rolníci rázem jej umtčeli podobným způsobem. To se opakovalo několikráte. Když situace nabývala povážlivého rázu, předseda prohlásil s ch ů z za rozpuštěno u. Zároveň vyzval členy hospo- dářského spolku, aby odebrali se do hořejších míst- ností, tam že p. Hrubý svoji přednášku prosloví. Posl. Holanský: »My zůstaneme a udělám si schůzi politickou. Na to asi 50 osob odebralo se za posl. Hrubým ostatní zůstali v místnosti. Průběh obou schůzí byl pak již úplně klidný V hořejší místnosti posl. Hrubý promluvil o růz ných otázkách rolnických.
Posl Kubr Korb Hrubý Třeboň
16 article
Předsedou scbůze veřejné zvolen byl jednohlasně pan posl. V. Dvořálk, který pak uděluje slovo ta- jemniku okresního zastupitelstva třeboňského panu Korbovi. Pan Korb v podstatě praví: Neškodilo by, aby všichni, to jest i přívržencí druhé strany, přítomni byli a tak názory vzájemně se vyměniti mohly V poslední době vkrádá se v řady rol- nictva pod rouškou svobodomyslnost z protivné strany šosáctví a klerika lismus a také poslanec Hrabý chce své šosáclv zakrýti líčenou svobodomyslností, a jeho strana na- zývá se spasitelem rolnictva. Jednotlivé proti sobé stojící strany mají se dle jeho náhledu ctít a bojovat za své přesvědčení důvody včcnými, avšak největšn vadou strany odpůrců je, že příjdou-li mezi rol- nictvo, neřeknou mu pravdu. Pronášeji jen bombastické fráse, aby strhli rolnictvo na sebe, když ale se mají svému odpůrci tváří v tvář postaviti — mlči. Bvlo by smutné, kďyb jak oni hlásají, 55 českých poslanc bylo vesměs zrádci svého národa. Mezi poslanci jsou karaktery a naše česká de- legace musí míli důvěru voličstva a vědomí, že za- stupuje celý národ. Tací poslanci jako je pan Hrubý znamenají pro národ český hrob. Jaké by nastaly poměry, kdyby každá kasta provozovala politiku n svou pěst. Rolníci nebyli delegací českou obmezování a její poslanci podali důkaz, co může pro jich a celého národa blaho vykonati. Mám za to, že strana agrárníků jde úplně ruku v ruce s našimi velkostatkáři. Agrární strana ukázalajse býti čistě mandátovou.
V Dvořálk Korb Hrabá Hrubá
17 article
Program strany svobodomyslně je programem celého národa, jako celku. Poslanec Hrubý štve jeden stav proti druhému. Na Podřipsku potíral politiku stavov- skou, nyní je jejím nejhorlivějším stoupencem. Chce aby odstoupili muži, kteří mají upřímnou snahu hájiti a zastupovali celý národ. Co strana agrární podniká je volební humbu který přestane ise vší činností, a bude po volbách. Není pravda, že hospodářský spolek svolal valnou hromadu, nýbrž agitačn schůzi, na které hombastickými řečmi zakryto mělo býti poznání, že za vedení agrárního zůstáví rolnictvo pozadu a aby před volbami ještě nevy střízlivělo. (H učná pochvala.) Poslanec Holanaký praví: Pan Hrubý nechee nikoho ke slovu připustiti proto, že se bál, že mu bude vyčtěno, co zavinil na řišské radě. Rolnictv jinak by soudilo, kdyby v jeho přítomností bylo po věděno všecko, co mu právem za vinu kladeno byt může. Vyčítáno nám, že jen rozbíjíme říšskou radu rolnictvo že necháváme trpěti. Když přišli agrárníci co udělali pro český národ? Při hlasování postavil se po bok Schönererovcům a ničeho nepodnikli prot těmto prušáckým zbojníkům, kteři způsobem tak neslýchaně drzým tupili naši národnost. Při jednání o osmíhodinné době pracovní při dali se nasi agrárníci k mezinárodním demokratůn proti nám. Toť jsou dva křiklavé připady Když Lueger vydal ferman, že nikdo nesmís stát zřízencem města Vídně, kdo není Němcém, a když vydal nařízení, že každý, kdo se chce státi měšťanem, musí přísahati, že bude hájiti německého rázu měšta Vídně, spojili se páni agrálnici i s tímto a nechali se hostili Luegrem v . zv. »Rathhaus- kelleru«, kde se zpili tak, až po nich sklepníci plval a hlasitě se smáli, to že jaou zástupci českého rolnictva. Proto tu nechtěl pan Hřubý zdstati, aby neslyšel takové pravdy.
Hrubá Holanaký Lueger Hřubý Vídeň
18 article
Řečník líčí, jak se mladočeští poslanci starali pomoc v nouzi při živelních pohromách, jak při jednání o zrušení mýt jako generální řečník snažil se o příznivé vyřízení této záležitosti. Šel k družině agrárních poslanců a tázal se: »Což, vy nebudete mluviti?« — »Co je nám do těch mýt.« I když jednáno vříšské radě 88 59. a 60. živnostenského řádu, š1 naši agrárníci se židy a socialním demokraty. V příčině projektované dráhy do Lišova sděluje řečník, že přičinením pana purkmi stra lišovského udělala věc velký pokrok Dne 10. června podán byl v říšské radě mluvčín resoluční návrh, aby vláda stavbu podporovala, pr nějž celá říšská rada hlasovala. (Výborně!) Pan purkmistr dr. Maděra, notář, podal ob šírnou zprávu o krocích podniknutých za příči nou stavby této dráhy. Předseda poslanec pan Dvořák připomíná, že jako rolník zájmy rolnické vždycky hájil, ale strana agrárnická není hospodářskou, nýbrž politickou stranou, která se spojuje s našimi nepřáteli. Pan Moural navrhl resoluci, ve kter e poslancům svobodomyslným pro- levuje se důvěra a souhlas s jejic činností. Tato se jednohlasně přijímá, což do kazuje i opáčná zkouška hlasování Konečně předseda děkuje za účasť a zachován klidu a uzavírá za velké pochvaly schůzi.
doktor Maděra Dvořák Moural Lišov
19 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Střediskem ruchu sletového jest slavnostn kancelář, ve které obstarává se všeliká korrespon- dence, vyřizují zásilky tiskopisů, pradávají vstu- penky, vydávají odznaky atd. V ní kupí se všeck práce, do ni docházeji činovníci, jimž svěřeno pořádání sletu. Do rozsáhlé kanceláře sletově svolávají se schůze, řidí se z ní veškerá činnost agitační a obstarávají se záležilosti redakční. Vkusně vypravená výkladní skřiň kanceláře jes předmětem stálé pozornosti pražského obecenstva. jež jeví o slet živý zájem a dochází do kan celáře se stálými dotazy i poptávkami po všem, co má na sobě značku sokolskou. Kancelář sletová jest v stálé činnosti. O časného rána do pozdních hodin nočních pracuje se v ní neúmorně. Největší obtiž nastává za dne. kdy k pravidelné agendě sletové přistupuje vy- řizování nejrůznějších osobních dotazů. Teprve o pozdních hodinách nastane trochu klidu, za něhož teprve možno se věnovati vlastní práci, která v poslední době hromadí se ve velkém množství. Různé dotazy, za jichž vyřízení se žádá, docházejí v nepřetržitém proudu a přece většina by jich odpadla a tím ohromná práce přetížené kanceláři by se ulehčila, kdyby jednoty a dotazovatelé všímali si pokynů v časopisech a denních listech uveřejňovaných. Tak je to is listky. Jeden den koupí se neb objednají listky
Praha
20 article
určitého druhu, druhého dne objednávka se mění. třetí den doplňuje atd. V pokladně sletově jes značná hotovost peněžní za lístky, které jsou již vyprodány. Ač přece již přes týden se upozorňuje, které lístky jsou vyprodány, jako by zúmyslně docházejí objednávky právě na ty, jejichž zásoba již došla. To vše práci kanceláře u veliké míře ztěžuje a proto jest žádoucí, aby těchto řádek bylo povšimnuto, aby slavnostní výbor v těchto posledních dnech před sletem, kdy práce kupl se nejvíce, ušetřen byl všech zbytečných dotaze a žádostí, jakož i nepředložených objednávek lfstků.
21 article
Účast Sokolstva polského. Dle došlých přiblášek zůčaštní se »Zwiazek polskí'ek gimnastyezných Towarzystev so ko hijeh v Austryi počtem 228 členů. Z okresuI přibude 80 Sokolů, II. 5, III. 15, IV. 2, V. 34, VI. 10 VII. 2. VIII. 80 Vsupenky na sedadla pro první i druhý den sletový 29. a 30. června jsou úplně vyprodány. Vstupenky na sedadla pro třetí den 1. července lístky k stání pro sobotu, neděli i pondělí jsou stále ještě v zásobě. Datklivě se žádá, aby z venkova objednávky nebyly dále činěny na místa, která jsou již vyprodána, protože zůstanou vesměs nevyřízeny. Budiž písemně finančnímu odboru sletovému ozná- meno, jak se zaslaným obnosem má se na- ožit Výlet polského Svazu sokolského do Prahy na IV. slel všesokolský v dnech 28. —30. června 1901 jest leták, vydaný u příležitosti výpravy Sokolstva polského do Prahy. Nákladem »Zwiazku Polskich gimnastycznych Towarzystw Sokolich.« Lwów 1901. Obsah: Provolání k bratřím, pravidla výletní, odjezd do Prahy, pořad IV. sletu v Praze. prohilídka měsla, komunikace, stravování, příjez bratší z Velkopolsky, představení v divadle, cvičen sletová, Česká obec sokolská, Sokol pražský, shro- máždění jednot, slavnostní průvod, přijetí na řadniei staroměstské, návrat domů, jízdní listky.
Sokolich Praha Sokol pražský
22 article
Tabulky v průvodu. V průvodu musí míti každá jednota tabulku s nápisem na jedné straně jednoty, na druhé župy. Tabulky buďlež plechové, 16 cm. široké, 45 cm. dlouhé, s červeným, 65 mm výsokým, 10 mm. silným písmem s červenebilou, 1 em. širokou obrubou, upevněné na 25 mm. silné, 2 metry dloubé, červeně natřené dřevěné týči. Jed- nola, jež tabulku sebou nepřinese, nebude v průvodu nijak označena. Rovněž obvýklé označení žup stan- dardemi jest nutné. Zenské odbory prnžské se žádají, aby se v pátek (28. t. m.) přesné v 5hodin ráno do- stavily na slavnostní cvičiště na Letné za účelem zkoušky na nástup, jenž byl poněkud změněn. Pří tomnost všech žádoucíl Hospodářskému odboru nastala znační práce s úpravou evíčiště, šaten, místností odborům sletovým vykázaných ald. Členové, kteří by mexi dnem ve volné chvilce chtěli v pracích těchto z ochoty přispěti, se žádají, aby se příhlásili u předsedý od- boru Karla Pokorného. Vstupenky do šate pro Sokoly, dorost i ženské odbory rozesílají se jed- notám prostřednictvím žup. Zupní činnovní c se důrazně žádají, aby vstupenky ty to jednotámihned zaslali. Schůze hospodářského odboru konaji se od středy denně na slavnostním cvičišti v kance- láři hospodářského odboru. Schůze pořádkové h a dozorčího odboru jsou ve čtvrtek na cvičišti o 71/2 hod. večer. Schůze finančn ího odbor v útlerý 25. t. m. ve slavnostní kanceláři o 61 hod. večemní. Slavnostní kancelář nalézá s v Praze—II., Vodičkova ul. č. 33.
Pokorný Letná Praha Vodičkův ulice Sokol II centimetr mm
23 article
Sokolská výstava v Praze r. 1901 První den návštěvy — v den olovření výstavy, kdy navštívilo ji na 500 platících osob, svědčí o přízní. kterou veřejnost česká Sokolstvu zaslouženě věnuje. ýslava Jibí se ladným a přehledným uspořádáním peedmětc všeobecně. Schodistě i chodby k salům ve- doucljsou vkusně dekorovány květinami, uprostřed schodiště stkví se vháji zeleně poprsí Fügnera Tyrše. V prvém sále umístěna jest výstava literatury sokolské a tělocvičné. Zvláštní zmínky zasluhují ex- posice bra. dra. Scheinera, br. Klenky a Č. O. S V úhledných vitrinách upraveny jsou památky po předácích sokolských, diplomy, rukopisy, ceny ze závodů atd. Zvláštní pozornost budí obrovské dia- gramy počtem 37, pak další 2 díagramy 12 metr dlouhé a mapa diagramová celou šíři velkého sálu zaujímající a představující počet členů a velikošt tě- locvičny té které jednoty. Výstava přístupna jesl denně od 9. hodin ráno do 7. hodin večer za vstupné 20 h. Výstavní dopisnice a různé upominky lze dostali u pokladny. Výstava potrvá nejméně 14 dnů. K slavnostnímu představení v Ná- rodním divadle v den 28. června jsou všechna sedadla na I. a II. galerii úplně vyprodána. Dostati lze jen sedadla v přízemí a na balkoně po 4 K lístky k stání v přízemí po 2 K, na L. galerii poi K. na II. galerii po 40 h. Záznam na každý liste 20 h. Poštou zasilají se lístký doporučeně a nutno počitati 40 hal. na zásilku. A. Storch syn, knikupectv v Praze, Staroměstské nám. č. 20.
Fügner Tyrš Scheiner Klenk A Storch Praha Ná staroměstský já
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Rozdělení umění. Národní naši od- půrci trvají nezvratně při svém ideálu, roz- trhnouti ve dví všechno, co bylo dosud v této zemi oběma národům společné. Roztrhli již jednotu školství, jednotné opatřování potře zemědělských, chtějí roztrhnouti také justici poštu, bernietví, na konec pak správu a v nejdal ších důsledeích roztrhnouti chtějí — zemi. Kdyby tu šlo o nějaký úrodný lán polí, luk, zahrad, s řadou měst a vísek, konečně by snadse to mysliti dalo, však v tomio případě jdeo více než pojem, jde tu o velikou věc reálnou, která po déle než tisíc roků byla a žila ze spo- lečného ústrojí, takže věru není to frásí, tvrdí-l se, že by přestala být a žit, kdyby smělá ruka násilně rozervala svazek, jenž z této země činí jedno. Však co znamená přece jen mrtvá země naproti živému národu, který odděliti s chce a jehož vůle musí býti také respekto- vána? Tak asi se nám namítne. Bez rozdělení země nedoděláte se smíru, to podmínka, bez níž všechno namahání, zjednati klid v Čechách, zůstane marným. Je nám líto, leč ani tento argument námi nepohne, abychom té doby ze
Čechy
25 article
svého stanoviska, jež trvá při historické jednotě země a pro její samostatnost vede boj, ustou- pili. Víme, že myšlenka — nikoli nová — poznovu staví se v popředí diskuse a žádá, aby o ni bylo jednáno, myšlenka, jež naproti státo právní autonomii zemí koruny české přimlouvá se na jedné straně za plnou autonomii národní českou, na druhé za německou. Prozatím jest to jen stín myšlenky, který šlehl přes jasný obraz našeho dosavadního programu. Však mohl by zhoustnouti, mohl by průběhem doby nabýti lvaru, mohl by se státi do konce i šiboletem stran, a tu třeba o něm určitější učiniti zmínky. než dosud, Činíme-li to, činíme tak jen na svůj vrub a prosímo hned z předu — aby vyvaro- valo se jakémukoli nedorozumění — by tomuto našemu stanovisku nepřikládal se prozatím vý- klad, který mu nepřísluší. Nedá se popřiti, že o myšlence národní autonomie je zdánlivě mno- hem více modernismu a svěžesti, než v tom, co nazýváme autonomií státoprávní. Na jedné straně lid se svým nynějším srdcem a svou myslí, se svými názory a potřebami, jak utvá- řily se průběhem doby, tedy pojem naskrze
26 article
aktuální, kdežto na druhé straně instrument z vybledlého pergamenu, staré právo, starý úpis, přes nějž se převalily věky. — Je tato generace oprávněna k uzavření nové smlouvy, či je povinností její spokojiti se s tím, co zdědila po otcíchy po oteích nešťastných, kteři podepsali nový řád jako pokoření, ze tří čtvrtin zničení — kteří vlastně ho ani ne podepsali, kterýmž byl po hrozné pacilikaei země vnucen. Nechme to, co je staré — řekl by snad tisícové, v prvním okamžiku. My bychom si dovolili říci ne. My především jedno víme. Že národové, kteří ďovedi obrániti samostatnost své země, obránilitaké sebe. A naopak nás učí dějinná zkušenost, že národové, pozbyvši své státní samostatnosti, přes sílu a mocný národni vzdor podlehli. Namitne se, žo z oblasti, jedním národem obydlené, stal by se tím nový samo- statný domov — však tážeme se, je skutečně hranice jazyková— neboť to vlasině jediné kriterium při tomto dělení — s to, aby nahradit mohla tu, kterou stanovila věkovitá minulost, příroda a souhrn zájmů společných, bez ohledu na jazykovou různost.? Naopak, hranice ta, jak víme ze zkušenosti, je velice pohyblivá a boj by neustal, nýbrž vedl by se dále. Proč ostatně jsou Němei tak horlivými zastanci této myšlenky?
27 article
Proto, že jim znám zákon, dle něhož z kraje převahou zemědělského všude se obyvatelstvo mocným proudem dere do kraje více průmgslo- vého. Němci se domnívají, takže to půjda do nedozírné doby a proto by rádi sice byli pro národní rozděleni, které by jim poskytlo všech prostředků soukmenovee naše coj nejrychleji zgermanisovati, za to by se ale myšlence národní autonomie, jak ji chtějí míti provedenu někteři naši pánové, jistě rozhodné vzepřeli. V tom ale vězí, dle našeho domnění, též hlavní příčina její neuskutečnitelnosti. S německé strany vy- slovili se pro myšlenku tu z počátku němeču nacionálově, zejmena skupina Pradova a anti- somité. Nacionálové již z ní působením Schčne- rerovým a Wolfovým, kteří jsou přívrženci nej- tužšiho centralismu, vystřízlivěli a antisemité by si k vvůli ni také nedali koleno vrtat. A ješté jedna věc, k vůli níž nám zejmena myšlenka národní autonomie je té doby jen heslem bez barvy a určitých kontur. Nevíme totiž, zdali ji původci její domyslil a zdali ji chtějí míti pro- vedenu generálně, neb zase jen v rámci krá- lovství českého, bez ohledu na ostatní země českoslovanské. Snad by se o věci dalo mluvit, kdyby šlo o utvoření národně autonomního celku ze všech krajů koruny české, tak aby Čech v království právě tak jako Čech na Moravě ve Slezsku stejně měl zaručenou národnost svou, o tom dalo by se snad diskutovat, však obmeziti re- formu pouze na naše království, dokonce by již nešlo.
Němec Pradov Wolfův Čechy Morava Slezsko
28 article
— Povážlivé zjevy. Sobotní protestnl schůze proti výsledkům a způsobu sčítání lidu ve zněmčeném území musí v každém, komu není běh veřejných věcí českého lidu lhostej- ným, vzbuditi vážné myšlenky. Sobotní schůze — a není důvodu, proč neříci pravdu — ne- byla na té úrovni, na jaké vá ho svého předmětu a účelu býti měla. Okázalá přímo neůčast tak z v. lepších kruhů pražskýeh, intelligence a hospodářsky silných vrstev našich, jichž hlas tím více platí, ježto mohou snadno nésti i pro- véstí důsledky, byla příliš trapnou. Proto jen s tím větší radostí nutno konstatovati hojnou účasť z kruhů svobodomyslných poslanců če- ských. Dnes vzbudí nějaká slavnost mnohem více ohlasu, než protest proti znásilňovánía udupávání našich menšin, protest, který by se měk spontanně a celým ohněm vnitřního pře- svědčení dráti z hrudi každého z nás. Ale nenl jen vlažnost k veřejným otázkám důvodem těchto trapných zjevů, jich příčina leži i v se- siurovění najšeho života veřejného. Naše schůze, naše shromáždění a z veliké části i spolkový život stojí pod terrorismem skandálů, nadávek a hrubostl. Jiné přesvědčení stačí k insultování a výhrůžkám, příslušnost k té které politické straně jest he- slem umlčeti jejího mluvčího. Sobotní události byly typickým dokladem toho. Sehůze svolána za účelem protestu všech českých stran proti sčítání našich menšin. A když vystoupí zástupce vedoucí strany národní, jejíž hlas dodává schůzi teprve pravého důrazu, zvedá se inscenovaná houře a hluk. Byli jsme ve středu hlučícícha jest až stydno přiznati, že insultování zástupce svobodomyslných poslanců a nad to zástupce, o němž sám dr. Hliňák později uvedl, že ocholně vše ve věci libereckých Čechů učinil, dálo se
doktor Hliňák Čecho
29 article
hochy mezi 14 až 20 léty. Zaujali celé pozadi sálu přátelsky zdraveni posl. V. Klofáčema prováděli seénu svou s radostí uličníků, kterým se povede nějaký kousek. Předmět schůze, účel její a význam — co jim po tom, co jim po té celé věci?1 Přišli provésti »svůj« kousek a po něm zvolna se ztráceli ze sálu. Jaký div, že roste ve slušných kruzích nechuť k veřejným schůzím, že se jich přímo straní a že s nechut touto vyrůstá i stranění se politické práce. Jest více než na čase pomýšleti na náprav u. Vo- lání po ní nepomůže. Pořadatelstva schůzí necht sama se chopí počinu. Vždyť jest to přece iv jich interessu, aby k vážným schůzím nebyli připouštěni výrostci, kteří se účastní se zřejmým úmyslem dělati skandál. Takové živly nutno prostě nepřipustiti. Ale aby nám nebylo zúmyslně špatně rozuměno : nevylučujeme ni- koho z národní práce a z duže si přejeme, aby se jí účastnily všechny vrstvy národa našeho, ohražujeme se však vším důrazem proti živlů m, které přenášejí do schůzí tóna terror ulice. Klademe-li měřítko se- riosnosti na jiné obory působnosti, musíme tak činiti i zde, a starati se vším způsobem, aby této úrovně také bylo dosaženo. O váž- ných věcech mohou rozhodovati zase jen vážní lidé. Snad nám bude so- botní schůze naučením i výstrahou. Zajímavo však jest, že realistický denník dalsi tentokrále ujiti přiležitost, při které insultován svobodomyslný poslanec český. Realistická frakce demonstrativně se schůze i akce neúčastnilaa její orgán o ní úplně mlčel až na nepatrnou polemickou lokálku proti »Národním Listům«v pondělním čísle. Ovšem: slo tento krá te jen o české menšiny a německé ná- silnictví a ne o Hilsnera. Fakt sám osvě-
V Klofáč Hilsner