3
masthead
25. června 1901.
5
article
chlapčí školu měšťanskou, dívě
pokračovací a množství opatroven.
Třítřídní německá škola měla
r. 1893 133 žáků, dnes jich má 189.
Odkud ten zjev?
My sami plníme Němeům jich školy.
V Trebenicku jest pravý hon na děti a českým
rodičům na mnoze těžko dáti vysvětlení jich
skutku. Z české strany stalo se vše a dru.
Pařikovi vynesla jeho loňská práce pokutu
40 K. Takměř každá nová česká rodina do
Třebenic se přistěhovavší dává své děti do ně-
meckých škol. Leč ani tak by neměla německá
škola doslatečného počtu dětí, doplňuje se tedy
jinak. Dělníkům z vůkolí plati se v Tre-
benicích byt s podmínkou, že děti dají do
něm. školy, ba dudáno německým bun-
dem 12 srotků! Venkovským dětem do-
stává se neobyčejných výhod. Měšťanská
škola něm. má dnes 41 žáků, pokračovaeí
zatím nemá jich vůbec: spokojuje se s velikou
tahulí na domě.A jak smutný to pohled na
tyto české děti hnané do německé školy ! Řečník
vypravuje obrázek: Byl kdys jako lékař povolán
k dítěti. Oslovil je česky, zaplakalo — naléhal
znovu a znovu a díté třesoue se šeptalo, že se
bojí mluviti česky, že to má zapovězeno a pan
učitel že jest příšný... (Pohnutí.)
Nebčenitelnou oporu mají Némci třebeničt
v německé žurnalistice. Naše česká
bohužel v tom směru veškeré povinnosti nekoná
A ještě jedné zbraně Němci výhodně užívají
hesla »Svůj k svému.« Ba organisace ně
mecká jde tak daleko, že bdř i nad svatbami
jen aby Čech si nevzal Němkyni neb Něme
Češku. Ve veřejném životě zavládla vlivem
Němců surovost, Němei dostavíli se na příklad
v Kololeči k volbám s obušky!
Němec
Němkyně
Češka
Třebenice
Tre
Čechy
Kololeč
6
article
Čechové třebeničií mají mnoho přátel, žel
že z většiny poměrů tamních neznaji a spoko-
juji se většinou s »morální« podporou. V Tre-
henicích stojí 1200 Čechů proti 500 Němcům,
ale za tou minoritou jest celý německý národ
s velikými podporami. Nejdůležitější naší oporou
jsou školy. Městská správa snaží se doplnit
je všestranně. Ale často neni dosti pro-
středků,... A přece jsou školy jedinou
zbraní, vychovávajíce nám dorost a nové gene-
race bojovníků. Nyní bojují Třebenice o mě-
šťanskou školu. Záležitost čeká rozhod-
nutí správního soudního dvoru. A když se dílo
zdaří, nastane nová další práce. A zde nezbývá
než obrátiti se na naši veřejnost. Samy s úkoly
ty Třebenice nejsou. Řeč provázena byla
častým souhlasem a řečník končil za bouře
potlesku.
Po dru. Paříkovi promluvil pan dr.J.
Kadlec, advokát v Libochovicích, o národ-
ních úkolech naší samosprávy. Na-
vázav na řeč dra. Paříka, vyložil přehledně
úkoly a povinnosti samosprávy a zdůraznil hlavně
její povinnosti co do českých menšin. Jeho
pěkná řeč měla značný úspěch.
Pan Strejcovský poděkovav účastníkům
a řečníkům zakončil schůzi vřelým appelem.
České Trebenice volají o porozumění
podporu! Necháme je dlouho čekati? Či do-
kážeme, že chceme pro ně skutečně praco-
vati?
Čecho
Pařík
doktor
J Kadlec
Třebenice
Libochovice
7
article
Schůze v Neveklově.
Schůze v Neveklově.
Klub národní strany svobodo
myslné svolal schůzi na neděli dne 23. t. m.
do Neveklova. Svým průběhem a přehojnou
návštěvou byla pravou schůzí manife-
stační. Dostavili se starostové téměř všech
obci celého okresu neveklovského, četní rolníci,
učitelé a voliči, kteří vážili i dalekou cestu
tak že prostranný sál radnice městské naplněn
byl do posledního místa. Účastníků bylo na 400
Z Prahy dostavili se místopředseda Klubu ná-
rodní strany svobodomyslné zemský poslanec
dr. Miroslav Krajník, říšský a zemský poslanee
Karel Loula, říšský poslanec Václav Karbus,
pokladník klubu Rud. Keclík a tajemníkJ
Kretší. Přítomné uvítal přesně v ustanovenou
hodinu schůze starosta města Neveklova pan
František Mařík, který připomenul, že Klub
národní strany svobodomyslné vyhověl čelným
přáním a uspořádal schůzi, k níž vítá všechny
přitomné. Po představení dostavivších se členů
z Prahy ujal se předsednictví a schůzi zaháji
p. dr. Krajnik, který vytkl úkol klubu
i účel dnešni schůze, jejíž první a hlavní cí
jest poučení o nynějších poměrech politických
a zároveň i dohodnutí se a dorozumění
o otázkách, v kterých snad není jasno, neb kde
a kdo by si objasnění přál, abychom všichni
nápomocni byli svorně v působení ku prospěchu
a rozvoji našeho národa. Pan posl. Karbu
vítá přiležitost, která se mu dnes naskytla, aby
se mohl voličům svého okresu představiti.
doktor
Krajník
Loula
Karbus
Keclík
Mařík
Karba
Neveklov
Praha
klub národní strana svoboda
Z Praha
8
article
V delší řeči, s napjatou pozornosti sledované
vyličil poměry, jaké panovaly před posledním
volbami do říšské rady a jaké nastaly po za-
hájení říšské rady. Podrobil kritice prohlášení
učiněné při zahájení říšské rady a vylíčil ny-
nější postup delegace české, která činí každý
důležitý krok po pečlivé úradě. I nynější do-
časná taktika klubu zahájena po vel m
bedlivých a všestranných úvahách
o situaci celkové, o situaci vzhledem k ostatním
stranám slovanským na radě řláské i vzhledem
ke krisi hospodářskě, která dosahuje vrcholu
Poukazuje na zákon o vodních stavbách, zvláště
na úpravy řek, předmětu, po němž voláno po
desitileti marně. Četnými ukázkami dovodil ne-
schopnost a nepřipravenost centralistických
úřadů vídeňských v různých otázkách zákono-
dárných a dovodilo nutnost zřízení federativníh
Rakouska s autonomií zemskou, která by byla
k prospěchu zemím i říši, čímž rozluštěna bude
v hlavních bodech otázka státoprávní.
Poslanci pracují k tomu, také lid sám musí
býti k tomu nápomocen a míti k nim důvěru,
aby mohli jeho zástupcové přikročiti ve v hodný
čas k provedení toho, po čem se touha
naše nese.
Po skončení výkladu, který příjat byl
s hlučným potieskem a s častým souhlasem,
přihlásil se k poznámce p. Mrha z Neveklova
Jemu odpověděl poslanec p. dr. K rajník
delší řečí, ve které pojednal o geografickém po-
ložení našeho národa, o všech snahách, ne-
soucích se ke zdolání nás, abychom utonuli
v moři germánském, o situaci, jakou nalezli
poslanci naši na říšské radě, když po volbách
do ní se dostavili, kde bylo vše proti nim u
Mrha
Rakousko
Neveklov
9
article
přece dosáhli mnoho, co může přinésti národu
českému nejeden užitek. Želí toho, že našli s
poslanci čeští frakce agrární a tak zvané ná
rodně sociální, kteří maři snahy poslanců svo-
bodomyslných.
Třeba jest míti stále na zřeteli, že boju
jeme boj veliký, o kterém musíme ukázati se
též velikými a nikdy slabými — což vzájemným
bojem ovšem bychom nedocilili.
Řeč p. dra. Krajníka setkala se s časťou
a bouřlivou pochvalou přítomných.
K dalšímu dotazu přihlásil se starosta p
Čáp stran některých potřeb a přání okresu
venkovského se týkajících.
Jemu odpověděl na vše přitomný poslane
p. K. Loula k úplné spokojenosti, poukázáno
též na důležitost prací meliora čních, které
se v království českém prováděti budou a po-
učil přítomné, jak a kde mají v záležitostité
se informovati, po případě přihlášky činiti.
Též poslanec p. Karbu s podal vysvětlení
k poznámkám proneseným.
Schůzi ukončil vřelým doslovem, mluveným
ze srdce k srdeím předseda dr. M. Krajník,
vyvrátiv též pádnými doklady domněnku, jakoby
delegace česká otázky národní byla opustila.
Schůze za velice povznesené nálady provoláním
»Na zdar« skončena. — Mnozi účastníci po
ukončení schůze vzdali díky předsednictvu klubu
za uspořádání schůze a přáli si, by schůze
takové častěji se v okresu pořádaly-
Krajník
Čáp
K Loula
Karba
M Krajník
10
article
Schůze v Nových Benátkách.
Schůze v Nových Benátkách.
Z Nových Benátek, dne 23. června
Poslanec V. Prášek svolal na dnešní dopole
dne o 10. hod. do Nov. Benátek, tedy do sidla
svého okresu, schůzi voličů, ve které ospravedlňoval
hlasování své proti investičním předlohám a vodním
stavbám.
Způsobem jen jemu vlastním, bez ladu a skladu
hluchými fráseni útočil na stranu svobodamyslnou,
že za tak malé vymoženosti ustoupila od obstrukce
a dovozoval neprospěšnost průplavů pro rolnictvo
strašil ho poklesnutím cen obilí
Na jeho výklady odpověděl velmi trefně zkušený
hospodář pan Kostíř, tvrdě, že poslanci národn
strany svobodomyslné správně se zachovali, upustivše
na okamžik od obstrukce, aby umožníli projednání
velice důléžitých předloh investičních a vodních, na
kterých obyvatelstvo, zejmena rolnictvo, značně jes
zúčastněno a vyvrátil veškeré obavy proti stavbám
průpl avů.
Mimo to dal p. Práškovi některé otázky z doby
předvolební, kdy p. Prášek slíbíl vstoupiti do klubu
poslanců svobodomyslných i tázal se po pojeneciv
agrárníků se sociály a šlechtou. Pan Prášek zodpo-
věděl tyto dotazy velmi neurčitě
V dalším průběhu vyličil přitomný poslanec n
suěmu zemském p. J. Šulc zevrubně příčiny upuštění
od obstrukce, dovodil prospěšnost investic a projekto-
vaných vodních staveb, připomínaje, že všecky tyte
předlohy musily býti soudobně přijaty s předlobami
průplavovými, jinak by tyto všecky i pro nás velice
důležité předlohy bývaly zmařeny.
Schůze byla dosti četně navštívena, zejmen
vrstevníky, přáteli a známými pana Práška. Pro
souhlas agrárním poslancům zvedlo se toliko asi
rukou jeho přátel, velká většina přítomných zdržel
se hlasování.
V Prášek
Kostíř
Prášek
J Šulc
Nová Benátky
Benátky
11
article
Bouřlivá schůze v Lišově.
Bouřlivá schůze v Lišově.
(Původní zpráva »Nár. Listů «.)
—ek. Po žádosti »Sdružení zemědělců« svola
okresní hospodářský spolek lišovský na neděli dne
23. t. m. veřejnou schůzi do obecního hostinee
v Lišově, k níž jako referent dostavil se posl. Em.
J. Hrubý.
Na programu byla přednáška o organisaci rol-
nictva. Stoupenci strany svobodomyslné v rolnietv
právem domnívali se, že má účel agitační pro stranu
agrární i dostavili se v hojném počtu. Z poslanco
svobodomyslných přišli pp. Václav Dvořák a Vojt.
Holanský.
Za přítomnosti asi tří set osob zahájil jednání
předseda okr. hosp. spolku pan Dvořák, rolník
z Hrůtova, vítaje zejmena účastníky ze vzdálených
obcí Velešína, Krumlova, Týna n. Vlt. atd. a před-
staviv pp. poslance D vořáka, Holanského
Hrubého.
Ke slovu přihlásil se pan Moural z Lišova
připomenuv, že schůze byla v různých časopisech
označena jako veřejná, žádal, aby z voli! se
její předseda a aby uděleno bylo slovo též oběma
přítomným poslancům národní strany svobodo-
myslné.
J Hrubá
Dvořák
Hrubý
Moural
Lišov
Hrůtov
Velešín
Krumlov
Vltava
národní strana svoboda
12
article
Posl. Hrubý praví, že schůze je čistě hospo-
dářská. Po její skončení že může se svolati schůze
politická.
Posl. Holanský namítal, že z pozvání k těto
schůzi v orgánu Sdružení, v »Obraně zemědělců« oli-
šlěném souditi se musí, že je to schůze veřejná
Žádá předsedu, aby vzhledem k přítomnosti tří říš-
ských poslanců připustil též rozhovor politický. Ne-
věří, že p. Hrubý chce mluviti pouze o věcech ho-
spodářských.
Posl. Hrubý za vzrůstajícího nepokoje prohla-
šuje, že přišel za účelem přednášky o organisaci. Je
to smutné — pravil — že se tu vystupuje proti nám.
(Hlasy: Nemluvíte pravdu! Dokažte to!) Další slova
řečníkova zanikla v ohlušující vřavě.
Předseda p. Dvořák prohlašuje, že schůze je
čistě hospodářská a že o jiném jednati nedovolí. Po
těch slovech nastal opět ohlušující lomoz
Mezi oběma stranami propuká prudká hádka.
Posl
Hrubá
Dvořák
13
article
Posl. Hrubý chce vřavu svým hlasem přemoci.
Praví, že rolnictvu je třeba znáti prostředky a cesty
ke zlepšení jeho poměrů. (Hlasy: Toje volebn
manévr!) Vyzván vámi, přišel jsem . . . (Volání
Nadávati Mladočechům! My vás známe !)
Po několika marných pokusech posl. Hrubý mu
sil v řeči opět ustati.
Pan Moural žádá předsedu, aby nejprve zaji-
stil oběma přítomným poslancům svobodomyslným
slovo.
Předseda zdráhá se tak učiniti, čímž jen oleje
do ohně přiléval. Nastal hluk k nepopsání
na různých místech, zejmena kol před-
sednického stolu, schylovalo se ku
srážkám.
Posl. Hrubý mocným hlasem volá k rozčile-
nému shromáždění: »Pánové, kdybych by
věděl, jak tato schůze bude vypadat
buďte ujištěni, že bych sem byl nejel.
Však přece vždy znovu pokouší se mluviti, leč marně
Mladočeští rolníci nechtějí jej dříve k slovu připu-
stiti, dokud nebude zajištěno slovo i poslancům
mladočeským.
Někdo dal návrh, aby schůze byla přerušena
pak svolána v hořejší místnosti. Předseda praví, že
nebude-li ticho, tomuto návrhu vyhoví,
Posl. Holanský: Proč nechcete schůzi veřej
nou? My chceme mluviti s otevřeným hledím!
Posl
Moural
14
article
Stoupencí strany agrární mezii tím
seskupili se kolem posl. Holanského.
Ozval se proníkavý hvízdot a slyšet
bylo výkřiky »Vens ním!« Rolnřci mla
dočeští ovšem též nečinně nepřihlí-
želli a tak vládla po dlouhou dobu vřav
přímo pekelná. Všichni účastníci kři-
čeli a navzájem se na sebe sápali.
V nejkritičtějším okamžiku vstal purkmistr li-
šovský, c. k. notář pan Maděra, a zjednav si rá-
zem ticho, pravil, že takovými výstupy věru málo se
poslouží cti města Lišova. Bylo věcí předsedy hospo-
dářského spolku, aby rozvášněné mysle uklidnil, to
se mu ale dosud nepodařilo. Schůzi voličskou může
si svolati každý poslanec, ve schůzi spolku hospo-
dářského ovšem rozhoduje předseda spolku. Vyskytly
se však zprávy, které opravňovaly k domněnce, že
schůze tato jest schůzí veřejnou, ty zprávy způso-
bily toto nedorozumění. Je-li možno zjednati klid
tedy pokračujte, pak-li že ne, tedy žádám p. před-
sedu, aby schůzi rozpustil. Kdo spor vyvolal, nech
položí si ruku na srdce. Já jako starosta města ne-
smím nechat dojíti k násilí.
Rolnřce
Maděra
Lišov
15
article
Posl. Hrubý znovu dokazuje, že schůze je
čislě hospodářská a chce mluviti.
Posl. Holanský jej přerušuje. Praví, že zná
pány ze »Sdružení«, kteří pod rouškou hospodářských
přednášek mluví ve prospěch své politické strany a
potírají stranu mladočeskou. Žádá, aby mu bylo do-
voleno mluviti napřed.
Následuje ostrá potyčka mezi poslane
Hrubým a Holanským, v níž poslednější sdě-
luje, jak předák agrárníků p. Kubr se chlubil, že
v »LišovězMladočechům zašmiknou.«
Pan Korb, okr. tajemník z Třeboně, přimlouvá
se za svobodu slova, ať již je schůze hospodářská
či veřejná a navrhuje, aby každému z hlásfcích s
řečníků byla poskytnuta doba 10 minut k mluvení.
Předseda návrh ten ignoruje a dává slov
posl. Hrubému.
Rolníci rázem jej umtčeli podobným způsobem.
To se opakovalo několikráte. Když situace nabývala
povážlivého rázu, předseda prohlásil s ch ů z
za rozpuštěno u. Zároveň vyzval členy hospo-
dářského spolku, aby odebrali se do hořejších míst-
ností, tam že p. Hrubý svoji přednášku prosloví.
Posl. Holanský: »My zůstaneme a udělám
si schůzi politickou.
Na to asi 50 osob odebralo se za posl. Hrubým
ostatní zůstali v místnosti.
Průběh obou schůzí byl pak již úplně klidný
V hořejší místnosti posl. Hrubý promluvil o růz
ných otázkách rolnických.
Posl
Kubr
Korb
Hrubý
Třeboň
16
article
Předsedou scbůze veřejné zvolen byl jednohlasně
pan posl. V. Dvořálk, který pak uděluje slovo ta-
jemniku okresního zastupitelstva třeboňského panu
Korbovi.
Pan Korb v podstatě praví: Neškodilo by, aby
všichni, to jest i přívržencí druhé strany, přítomni
byli a tak názory vzájemně se vyměniti mohly
V poslední době vkrádá se v řady rol-
nictva pod rouškou svobodomyslnost
z protivné strany šosáctví a klerika
lismus a také poslanec Hrabý chce své šosáclv
zakrýti líčenou svobodomyslností, a jeho strana na-
zývá se spasitelem rolnictva. Jednotlivé proti sobé
stojící strany mají se dle jeho náhledu ctít a bojovat
za své přesvědčení důvody včcnými, avšak největšn
vadou strany odpůrců je, že příjdou-li mezi rol-
nictvo, neřeknou mu pravdu. Pronášeji jen
bombastické fráse, aby strhli rolnictvo na
sebe, když ale se mají svému odpůrci tváří v tvář
postaviti — mlči. Bvlo by smutné, kďyb
jak oni hlásají, 55 českých poslanc
bylo vesměs zrádci svého národa.
Mezi poslanci jsou karaktery a naše česká de-
legace musí míli důvěru voličstva a vědomí, že za-
stupuje celý národ. Tací poslanci jako je pan Hrubý
znamenají pro národ český hrob. Jaké by nastaly
poměry, kdyby každá kasta provozovala politiku n
svou pěst.
Rolníci nebyli delegací českou obmezování a její
poslanci podali důkaz, co může pro jich a celého
národa blaho vykonati.
Mám za to, že strana agrárníků jde úplně ruku
v ruce s našimi velkostatkáři.
Agrární strana ukázalajse býti čistě mandátovou.
V Dvořálk
Korb
Hrabá
Hrubá
17
article
Program strany svobodomyslně je programem celého
národa, jako celku. Poslanec Hrubý štve jeden stav
proti druhému. Na Podřipsku potíral politiku stavov-
skou, nyní je jejím nejhorlivějším stoupencem. Chce
aby odstoupili muži, kteří mají upřímnou snahu
hájiti a zastupovali celý národ. Co strana
agrární podniká je volební humbu
který přestane ise vší činností, a
bude po volbách. Není pravda, že hospodářský
spolek svolal valnou hromadu, nýbrž agitačn
schůzi, na které hombastickými řečmi zakryto
mělo býti poznání, že za vedení agrárního zůstáví
rolnictvo pozadu a aby před volbami ještě nevy
střízlivělo. (H učná pochvala.)
Poslanec Holanaký praví: Pan Hrubý nechee
nikoho ke slovu připustiti proto, že se bál, že mu
bude vyčtěno, co zavinil na řišské radě. Rolnictv
jinak by soudilo, kdyby v jeho přítomností bylo po
věděno všecko, co mu právem za vinu kladeno byt
může.
Vyčítáno nám, že jen rozbíjíme říšskou radu
rolnictvo že necháváme trpěti. Když přišli agrárníci
co udělali pro český národ? Při hlasování postavil
se po bok Schönererovcům a ničeho nepodnikli prot
těmto prušáckým zbojníkům, kteři způsobem tak
neslýchaně drzým tupili naši národnost.
Při jednání o osmíhodinné době pracovní při
dali se nasi agrárníci k mezinárodním demokratůn
proti nám. Toť jsou dva křiklavé připady
Když Lueger vydal ferman, že nikdo nesmís
stát zřízencem města Vídně, kdo není Němcém, a
když vydal nařízení, že každý, kdo se chce státi
měšťanem, musí přísahati, že bude hájiti německého
rázu měšta Vídně, spojili se páni agrálnici i s tímto
a nechali se hostili Luegrem v . zv. »Rathhaus-
kelleru«, kde se zpili tak, až po nich sklepníci plval
a hlasitě se smáli, to že jaou zástupci českého
rolnictva. Proto tu nechtěl pan Hřubý zdstati, aby
neslyšel takové pravdy.
Hrubá
Holanaký
Lueger
Hřubý
Vídeň
18
article
Řečník líčí, jak se mladočeští poslanci starali
pomoc v nouzi při živelních pohromách, jak při
jednání o zrušení mýt jako generální řečník snažil
se o příznivé vyřízení této záležitosti. Šel k družině
agrárních poslanců a tázal se: »Což, vy nebudete
mluviti?« — »Co je nám do těch mýt.«
I když jednáno vříšské radě
88 59. a 60. živnostenského řádu, š1
naši agrárníci se židy a socialním
demokraty.
V příčině projektované dráhy do Lišova sděluje
řečník, že přičinením pana purkmi stra
lišovského udělala věc velký pokrok
Dne 10. června podán byl v říšské radě mluvčín
resoluční návrh, aby vláda stavbu podporovala, pr
nějž celá říšská rada hlasovala. (Výborně!)
Pan purkmistr dr. Maděra, notář, podal ob
šírnou zprávu o krocích podniknutých za příči nou
stavby této dráhy.
Předseda poslanec pan Dvořák připomíná, že
jako rolník zájmy rolnické vždycky hájil, ale strana
agrárnická není hospodářskou, nýbrž politickou
stranou, která se spojuje s našimi nepřáteli.
Pan Moural navrhl resoluci, ve kter e
poslancům svobodomyslným pro-
levuje se důvěra a souhlas s jejic
činností. Tato se jednohlasně přijímá, což do
kazuje i opáčná zkouška hlasování
Konečně předseda děkuje za účasť a zachován
klidu a uzavírá za velké pochvaly schůzi.
doktor
Maděra
Dvořák
Moural
Lišov
19
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Střediskem ruchu sletového jest slavnostn
kancelář, ve které obstarává se všeliká korrespon-
dence, vyřizují zásilky tiskopisů, pradávají vstu-
penky, vydávají odznaky atd. V ní kupí se všeck
práce, do ni docházeji činovníci, jimž svěřeno
pořádání sletu. Do rozsáhlé kanceláře sletově
svolávají se schůze, řidí se z ní veškerá činnost
agitační a obstarávají se záležilosti redakční.
Vkusně vypravená výkladní skřiň kanceláře jes
předmětem stálé pozornosti pražského obecenstva.
jež jeví o slet živý zájem a dochází do kan
celáře se stálými dotazy i poptávkami po všem,
co má na sobě značku sokolskou.
Kancelář sletová jest v stálé činnosti. O
časného rána do pozdních hodin nočních pracuje
se v ní neúmorně. Největší obtiž nastává za dne.
kdy k pravidelné agendě sletové přistupuje vy-
řizování nejrůznějších osobních dotazů. Teprve
o pozdních hodinách nastane trochu klidu, za
něhož teprve možno se věnovati vlastní práci,
která v poslední době hromadí se ve velkém
množství. Různé dotazy, za jichž vyřízení se
žádá, docházejí v nepřetržitém proudu a přece
většina by jich odpadla a tím ohromná práce
přetížené kanceláři by se ulehčila, kdyby jednoty
a dotazovatelé všímali si pokynů v časopisech
a denních listech uveřejňovaných. Tak je to is
listky. Jeden den koupí se neb objednají listky
Praha
20
article
určitého druhu, druhého dne objednávka se mění.
třetí den doplňuje atd. V pokladně sletově jes
značná hotovost peněžní za lístky, které jsou již
vyprodány. Ač přece již přes týden se upozorňuje,
které lístky jsou vyprodány, jako by zúmyslně
docházejí objednávky právě na ty, jejichž zásoba
již došla. To vše práci kanceláře u veliké míře
ztěžuje a proto jest žádoucí, aby těchto řádek
bylo povšimnuto, aby slavnostní výbor v těchto
posledních dnech před sletem, kdy práce kupl
se nejvíce, ušetřen byl všech zbytečných dotaze
a žádostí, jakož i nepředložených objednávek
lfstků.
21
article
Účast Sokolstva polského. Dle došlých
přiblášek zůčaštní se »Zwiazek polskí'ek
gimnastyezných Towarzystev so ko
hijeh v Austryi počtem 228 členů. Z okresuI
přibude 80 Sokolů, II. 5, III. 15, IV. 2, V. 34, VI. 10
VII. 2. VIII. 80
Vsupenky na sedadla pro první i druhý
den sletový 29. a 30. června jsou úplně vyprodány.
Vstupenky na sedadla pro třetí den 1. července
lístky k stání pro sobotu, neděli i pondělí jsou stále
ještě v zásobě. Datklivě se žádá, aby z venkova
objednávky nebyly dále činěny na místa, která jsou
již vyprodána, protože zůstanou vesměs nevyřízeny.
Budiž písemně finančnímu odboru sletovému ozná-
meno, jak se zaslaným obnosem má se na-
ožit
Výlet polského Svazu sokolského do
Prahy na IV. slel všesokolský v dnech 28. —30.
června 1901 jest leták, vydaný u příležitosti výpravy
Sokolstva polského do Prahy. Nákladem »Zwiazku
Polskich gimnastycznych Towarzystw Sokolich.«
Lwów 1901. Obsah: Provolání k bratřím, pravidla
výletní, odjezd do Prahy, pořad IV. sletu v Praze.
prohilídka měsla, komunikace, stravování, příjez
bratší z Velkopolsky, představení v divadle, cvičen
sletová, Česká obec sokolská, Sokol pražský, shro-
máždění jednot, slavnostní průvod, přijetí na řadniei
staroměstské, návrat domů, jízdní listky.
Sokolich
Praha
Sokol pražský
22
article
Tabulky v průvodu. V průvodu musí míti
každá jednota tabulku s nápisem na jedné straně
jednoty, na druhé župy. Tabulky buďlež plechové,
16 cm. široké, 45 cm. dlouhé, s červeným, 65 mm
výsokým, 10 mm. silným písmem s červenebilou,
1 em. širokou obrubou, upevněné na 25 mm. silné,
2 metry dloubé, červeně natřené dřevěné týči. Jed-
nola, jež tabulku sebou nepřinese, nebude v průvodu
nijak označena. Rovněž obvýklé označení žup stan-
dardemi jest nutné.
Zenské odbory prnžské se žádají, aby
se v pátek (28. t. m.) přesné v 5hodin ráno do-
stavily na slavnostní cvičiště na Letné za účelem
zkoušky na nástup, jenž byl poněkud změněn. Pří
tomnost všech žádoucíl
Hospodářskému odboru nastala znační
práce s úpravou evíčiště, šaten, místností odborům
sletovým vykázaných ald. Členové, kteří by mexi
dnem ve volné chvilce chtěli v pracích těchto z ochoty
přispěti, se žádají, aby se příhlásili u předsedý od-
boru Karla Pokorného. Vstupenky do šate
pro Sokoly, dorost i ženské odbory rozesílají se jed-
notám prostřednictvím žup. Zupní činnovní c
se důrazně žádají, aby vstupenky ty to
jednotámihned zaslali.
Schůze hospodářského odboru konaji
se od středy denně na slavnostním cvičišti v kance-
láři hospodářského odboru. Schůze pořádkové h
a dozorčího odboru jsou ve čtvrtek na cvičišti
o 71/2 hod. večer. Schůze finančn ího odbor
v útlerý 25. t. m. ve slavnostní kanceláři o 61
hod. večemní.
Slavnostní kancelář nalézá s
v Praze—II., Vodičkova ul. č. 33.
Pokorný
Letná
Praha
Vodičkův ulice
Sokol
II
centimetr
mm
23
article
Sokolská výstava v Praze r. 1901
První den návštěvy — v den olovření výstavy, kdy
navštívilo ji na 500 platících osob, svědčí o přízní.
kterou veřejnost česká Sokolstvu zaslouženě věnuje.
ýslava Jibí se ladným a přehledným uspořádáním
peedmětc všeobecně. Schodistě i chodby k salům ve-
doucljsou vkusně dekorovány květinami, uprostřed
schodiště stkví se vháji zeleně poprsí Fügnera
Tyrše. V prvém sále umístěna jest výstava literatury
sokolské a tělocvičné. Zvláštní zmínky zasluhují ex-
posice bra. dra. Scheinera, br. Klenky a Č. O. S
V úhledných vitrinách upraveny jsou památky po
předácích sokolských, diplomy, rukopisy, ceny ze
závodů atd. Zvláštní pozornost budí obrovské dia-
gramy počtem 37, pak další 2 díagramy 12 metr
dlouhé a mapa diagramová celou šíři velkého sálu
zaujímající a představující počet členů a velikošt tě-
locvičny té které jednoty. Výstava přístupna jesl
denně od 9. hodin ráno do 7. hodin večer za
vstupné 20 h. Výstavní dopisnice a různé upominky
lze dostali u pokladny. Výstava potrvá nejméně
14 dnů.
K slavnostnímu představení v Ná-
rodním divadle v den 28. června jsou všechna
sedadla na I. a II. galerii úplně vyprodána. Dostati
lze jen sedadla v přízemí a na balkoně po 4 K
lístky k stání v přízemí po 2 K, na L. galerii poi
K. na II. galerii po 40 h. Záznam na každý liste
20 h. Poštou zasilají se lístký doporučeně a nutno
počitati 40 hal. na zásilku. A. Storch syn, knikupectv
v Praze, Staroměstské nám. č. 20.
Fügner Tyrš
Scheiner
Klenk
A Storch
Praha
Ná
staroměstský já
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rozdělení umění. Národní naši od-
půrci trvají nezvratně při svém ideálu, roz-
trhnouti ve dví všechno, co bylo dosud v této
zemi oběma národům společné. Roztrhli již
jednotu školství, jednotné opatřování potře
zemědělských, chtějí roztrhnouti také justici
poštu, bernietví, na konec pak správu a v nejdal
ších důsledeích roztrhnouti chtějí — zemi. Kdyby
tu šlo o nějaký úrodný lán polí, luk, zahrad,
s řadou měst a vísek, konečně by snadse
to mysliti dalo, však v tomio případě jdeo
více než pojem, jde tu o velikou věc reálnou,
která po déle než tisíc roků byla a žila ze spo-
lečného ústrojí, takže věru není to frásí, tvrdí-l
se, že by přestala být a žit, kdyby smělá ruka
násilně rozervala svazek, jenž z této země
činí jedno. Však co znamená přece jen mrtvá
země naproti živému národu, který odděliti s
chce a jehož vůle musí býti také respekto-
vána? Tak asi se nám namítne. Bez rozdělení
země nedoděláte se smíru, to podmínka, bez níž
všechno namahání, zjednati klid v Čechách,
zůstane marným. Je nám líto, leč ani tento
argument námi nepohne, abychom té doby ze
Čechy
25
article
svého stanoviska, jež trvá při historické jednotě
země a pro její samostatnost vede boj, ustou-
pili. Víme, že myšlenka — nikoli nová —
poznovu staví se v popředí diskuse a žádá, aby
o ni bylo jednáno, myšlenka, jež naproti státo
právní autonomii zemí koruny české přimlouvá
se na jedné straně za plnou autonomii národní
českou, na druhé za německou. Prozatím jest
to jen stín myšlenky, který šlehl přes jasný
obraz našeho dosavadního programu. Však mohl
by zhoustnouti, mohl by průběhem doby nabýti
lvaru, mohl by se státi do konce i šiboletem
stran, a tu třeba o něm určitější učiniti zmínky.
než dosud, Činíme-li to, činíme tak jen na svůj
vrub a prosímo hned z předu — aby vyvaro-
valo se jakémukoli nedorozumění — by tomuto
našemu stanovisku nepřikládal se prozatím vý-
klad, který mu nepřísluší. Nedá se popřiti, že
o myšlence národní autonomie je zdánlivě mno-
hem více modernismu a svěžesti, než v tom,
co nazýváme autonomií státoprávní. Na jedné
straně lid se svým nynějším srdcem a svou
myslí, se svými názory a potřebami, jak utvá-
řily se průběhem doby, tedy pojem naskrze
26
article
aktuální, kdežto na druhé straně instrument
z vybledlého pergamenu, staré právo, starý
úpis, přes nějž se převalily věky. —
Je tato generace oprávněna k uzavření nové
smlouvy, či je povinností její spokojiti se s tím,
co zdědila po otcíchy po oteích nešťastných,
kteři podepsali nový řád jako pokoření, ze
tří čtvrtin zničení — kteří vlastně ho ani ne
podepsali, kterýmž byl po hrozné pacilikaei
země vnucen. Nechme to, co je staré — řekl
by snad tisícové, v prvním okamžiku. My bychom
si dovolili říci ne. My především jedno
víme. Že národové, kteří ďovedi
obrániti samostatnost své země,
obránilitaké sebe. A naopak nás učí
dějinná zkušenost, že národové, pozbyvši své
státní samostatnosti, přes sílu a mocný národni
vzdor podlehli. Namitne se, žo z oblasti, jedním
národem obydlené, stal by se tím nový samo-
statný domov — však tážeme se, je skutečně
hranice jazyková— neboť to vlasině jediné
kriterium při tomto dělení — s to, aby nahradit
mohla tu, kterou stanovila věkovitá minulost,
příroda a souhrn zájmů společných, bez ohledu
na jazykovou různost.? Naopak, hranice ta, jak
víme ze zkušenosti, je velice pohyblivá a boj
by neustal, nýbrž vedl by se dále. Proč ostatně
jsou Němei tak horlivými zastanci této myšlenky?
27
article
Proto, že jim znám zákon, dle něhož z kraje
převahou zemědělského všude se obyvatelstvo
mocným proudem dere do kraje více průmgslo-
vého. Němci se domnívají, takže to půjda do
nedozírné doby a proto by rádi sice byli pro
národní rozděleni, které by jim poskytlo všech
prostředků soukmenovee naše coj nejrychleji
zgermanisovati, za to by se ale myšlence národní
autonomie, jak ji chtějí míti provedenu někteři
naši pánové, jistě rozhodné vzepřeli. V tom
ale vězí, dle našeho domnění, též hlavní příčina
její neuskutečnitelnosti. S německé strany vy-
slovili se pro myšlenku tu z počátku němeču
nacionálově, zejmena skupina Pradova a anti-
somité. Nacionálové již z ní působením Schčne-
rerovým a Wolfovým, kteří jsou přívrženci nej-
tužšiho centralismu, vystřízlivěli a antisemité by
si k vvůli ni také nedali koleno vrtat. A ješté
jedna věc, k vůli níž nám zejmena myšlenka
národní autonomie je té doby jen heslem bez
barvy a určitých kontur. Nevíme totiž, zdali ji
původci její domyslil a zdali ji chtějí míti pro-
vedenu generálně, neb zase jen v rámci krá-
lovství českého, bez ohledu na ostatní země
českoslovanské. Snad by se o věci dalo mluvit,
kdyby šlo o utvoření národně autonomního celku
ze všech krajů koruny české, tak aby Čech
v království právě tak jako Čech na Moravě
ve Slezsku stejně měl zaručenou národnost svou,
o tom dalo by se snad diskutovat, však obmeziti re-
formu pouze na naše království, dokonce by
již nešlo.
Němec
Pradov
Wolfův
Čechy
Morava
Slezsko
28
article
— Povážlivé zjevy. Sobotní protestnl
schůze proti výsledkům a způsobu sčítání lidu
ve zněmčeném území musí v každém, komu
není běh veřejných věcí českého lidu lhostej-
ným, vzbuditi vážné myšlenky. Sobotní schůze
— a není důvodu, proč neříci pravdu — ne-
byla na té úrovni, na jaké vá ho
svého předmětu a účelu býti měla.
Okázalá přímo neůčast tak z v.
lepších kruhů pražskýeh, intelligence
a hospodářsky silných vrstev našich, jichž hlas
tím více platí, ježto mohou snadno nésti i pro-
véstí důsledky, byla příliš trapnou. Proto jen
s tím větší radostí nutno konstatovati hojnou
účasť z kruhů svobodomyslných poslanců če-
ských. Dnes vzbudí nějaká slavnost mnohem
více ohlasu, než protest proti znásilňovánía
udupávání našich menšin, protest, který by se
měk spontanně a celým ohněm vnitřního pře-
svědčení dráti z hrudi každého z nás. Ale nenl
jen vlažnost k veřejným otázkám důvodem
těchto trapných zjevů, jich příčina leži i v se-
siurovění najšeho života veřejného.
Naše schůze, naše shromáždění a z veliké části
i spolkový život stojí pod terrorismem
skandálů, nadávek a hrubostl. Jiné
přesvědčení stačí k insultování a výhrůžkám,
příslušnost k té které politické straně jest he-
slem umlčeti jejího mluvčího. Sobotní události
byly typickým dokladem toho. Sehůze svolána
za účelem protestu všech českých stran proti
sčítání našich menšin. A když vystoupí zástupce
vedoucí strany národní, jejíž hlas dodává schůzi
teprve pravého důrazu, zvedá se inscenovaná
houře a hluk. Byli jsme ve středu hlučícícha
jest až stydno přiznati, že insultování zástupce
svobodomyslných poslanců a nad to zástupce,
o němž sám dr. Hliňák později uvedl, že ocholně
vše ve věci libereckých Čechů učinil, dálo se
doktor
Hliňák
Čecho
29
article
hochy mezi 14 až 20 léty. Zaujali celé pozadi
sálu přátelsky zdraveni posl. V. Klofáčema
prováděli seénu svou s radostí uličníků, kterým
se povede nějaký kousek. Předmět schůze, účel
její a význam — co jim po tom, co jim po té
celé věci?1 Přišli provésti »svůj« kousek a po
něm zvolna se ztráceli ze sálu. Jaký div, že
roste ve slušných kruzích nechuť k veřejným
schůzím, že se jich přímo straní a že s nechut
touto vyrůstá i stranění se politické práce. Jest
více než na čase pomýšleti na náprav u. Vo-
lání po ní nepomůže. Pořadatelstva schůzí necht
sama se chopí počinu. Vždyť jest to přece iv
jich interessu, aby k vážným schůzím nebyli
připouštěni výrostci, kteří se účastní se zřejmým
úmyslem dělati skandál. Takové živly nutno
prostě nepřipustiti. Ale aby nám nebylo zúmyslně
špatně rozuměno : nevylučujeme ni-
koho z národní práce a z duže si
přejeme, aby se jí účastnily všechny
vrstvy národa našeho, ohražujeme
se však vším důrazem proti živlů m,
které přenášejí do schůzí tóna
terror ulice. Klademe-li měřítko se-
riosnosti na jiné obory působnosti, musíme
tak činiti i zde, a starati se vším způsobem,
aby této úrovně také bylo dosaženo. O váž-
ných věcech mohou rozhodovati
zase jen vážní lidé. Snad nám bude so-
botní schůze naučením i výstrahou. Zajímavo
však jest, že realistický denník dalsi
tentokrále ujiti přiležitost, při které insultován
svobodomyslný poslanec český. Realistická frakce
demonstrativně se schůze i akce neúčastnilaa
její orgán o ní úplně mlčel až na nepatrnou
polemickou lokálku proti »Národním Listům«v
pondělním čísle. Ovšem: slo tento krá te
jen o české menšiny a německé ná-
silnictví a ne o Hilsnera. Fakt sám osvě-
V Klofáč
Hilsner