2
masthead
V Praze, v úterý dne 25, června 190.
Praha
4
article
Na rauní a odpel. list
O přilohami (.Naněný Obsor“ v
středu a „Litorárni Hlidka
v pátek) předplácí se
Praze v administnaei
na misle . . .. . . 9 K —h
6 K —b
na čtvst leta . . . . .
s dvojí čenálkou
K 50h
na Hěsíe. . . ..
7K0 h
ve nitsikácht
9K 80 n
na měsío . . . . . e
Poštout
na měsíc . . . . .
ke
zs čtvrt lels
s dvolí záellkoe
na měsl
na čtvrk lota
Praha
Litorárni Hlidek
5
article
Fiasko smiřovacího náběhu
naší historické šlechty.
Fiasko smiřovacího náběhu
naší historické šlechty.
Jaké trapné pohoršení způsobili páni
konservativní velkostatkáři svým rovněž k nám
bezohledným jako politieky pochybeným
a přenáhleným činem Buquoy
ovým v národě českém — včora upřímně
jsme jim pověděli. Nuže, snad doufali pa-
nové, že co u nás ztratí — německy
národ jim bohatě vynahradí svým vděkem
a uznáním. Vždyť present 21 man-
dátů sněmovních není přece žádnou mali
čkostí a tretkou k zahození; zvláště za po
měrů a okolností dnes v Čechách panujících
Tímto darem 21 mandátů německým
velkostatkářům měla býti patrně sesílena
posice německých pokrokářů na
sněmu českém, měla jim býti předem za-
jištěna náhrada za nemalé ty ztráty.
které utrpí v nastávajícím volebním zápasu
se všeněmeckými radikály na severu Čech.
Budou dle všeho notně zbiti a nevrátí
se snad než asi se třiceti živými a zdravými
z bojiště do sněmu příštího. I sželelo se jich
vládě Körbrově a chtěla jim zavčas opatřit
posilu z těla velkostatkářůva S tím sukkur-
sem 21 hlasů velkostatkářských zůstali by
na dále v převaze proti německým radiká-
lům a tudíž stranou způsobilou
k tomu, aby za patronance vlády
tlačila a tiskla nás k — novým
punktacím. ..
To byl dle inspirovaného výkladu » Peste
Lloydu« vládní plán, z něhož zrodil se návrh
— Buquoyův. K tomu propůjčila se ve své
smiřovací náladě a ochotě »naše historická«
šlechta letos zrovna tak jako r. 1890. Mohlo
se tedy za to míti, že obětovný její čin dojde
na straně » umírněných« německých pokrokář
a velkostatkářů nejen plného pochopení, ale
uznalého přivítání a zaslouženého povděku.
Ale nastojte toho obrovského
zklamání! Ani němečtí pokrokáři, ani
německo-ústaváčtí velkostatkáři netisknou hr.
Buquoy
Lloyd
Buquoyův
Čechy
6
article
Buquoyovi za jeho kavalírský present radostně
a vděčně ruce, nýbrž odmítají s po
hrdáním a výsměchem tu konser
vativní oběť, jako pouhou neupřímnou
»cnost z nouze«, jako nedostateč-
nou, chatrnou a bídnou splátku.
kterouž se hledí konservati vní
šlechta spasit před úplnou na
stávající porážkou svou na bo-
iišti volebním: slovem, líčí ji v posici
mythické oné kouzelnice Medey, která na
útěku zoufalém svého bratra vraždí a jeho
mrtvolu do moře hází, aby pronásledovatele
svého pozdržela její lovením a tak sebe za-
chránila. Takovým louhem podezření, pochyb-
nosti a výsměchu polil již včera orgán onoho
arrogantního štyrského velkostatkáře a vůdce
německo-ústavácké šlechty cislajtánské hr
Karla Stürgkha celý ten návrh Buquoyův.
Napsalať vídeňská ta »Montagspresse « doslova
»Podání tohoto návrhu způsobilo na všech
stranách překvapení . . . Právem musí každého
naplniti podivením, že navrhovatelé opome-
nuli vejíti před tim ve styks
ústavověrnými velkostatkáři
když tito nejsou na sněmu zastoupeni a ne-
mohou se tedy tam účastniti porad o věci.
Krok konservativců sleduje na pohled dvojí
účel: předně chtěli asi navrhovatelé
touto svou smiřovací akcí uká-
zati na veřejnost své míruími-
lovné smýšlení, za druhé však, — vě-
domí jsouce nejistého poměru hlas
v nesvěřenském velkostatku-
chtěli se levným způsobem vy-
hnouti nebezpečí volebního zá-
pasu tím, že jistý obmezený počet man-
dátů přenechávají Němcům, aby za to s o bě
zabezpečili pro vždy zákonný počet man-
dátů, který skutečnou sílu kon-
servativcův značně přesahuje.
Buquoy
Stürgkh
Buquoyův
Němec
7
article
Že se při tomto návrhu jednalo konservativ-
eům hlavně a především o uhájení vlastní
kůže, a nikolivo čin nezli štn
ochoty, dokazuje již ta okolnost, že pro
volební sbor velkostatků svěřenských (fideiko-
misnich), v němž panující strana (histor.
šlechty) cíli se bezpočno u, nenabl-
zejí pánové velmi značné ně-
mocké menšině, žádného poměrného
zastoupení. Hr. Buquoy vybral si z komplexu
videňských punktací z r. 1890
kus z tehdejší vládní předlohy, jenž týkalse
změny volebního řádu pro velkostatky a po-
minuv všeho ostatního, urobil si z tohoto
kousku punktací svůj návrh. Sluší vyčkati, co
řeknou této methodě kusě voleb n
opravy ostatní strany ve sněmu českém. Ně-
meckoústavověrná šlechta
z Čech, jsouc ze sněmu vyloučena, zaujme
k návrhu tomu stanovisko mimo sněm, což
stane se dnes (24. června) na schůzi výkon-
ného její výboru v Thunovsko- Salmovském
paláci v Praze.«
Nuž, schůze ta se skutečně dnes konala
a výsledkem její bylo, že shromážděné syne-
drium německo-ústaváckého velko-
statku odmítlo návrh naší kon
servativní šlechty naprostoa
způsobem šlechtu naši« tak
krutě pokořujícím, že by bylo nesly
chaností, aby po takovéto odpovědi ještě
mohla vyhověti povelu vlády a nabídnouti
jizlivým sokům svým místo poctivého
boje chabý kompromis.
Nelze upříti: forma odpovědi té jest
státnicky uhlazena, avšak ve věci nelzes
pomysliti krutějšího zkárání, než ja-
kého se tu od nadutých německo-ústaváckých
baronů dostalo činu »naší« konservativní
Buquoy
Hradec
Čechy
Thunovsko
Praha
8
article
šlechty. »Od punktací r. 1890« — vykládají
němečtí velkostatkáři ve své resoluci —
»bylo mezi oběma skupinami velkostatkář-
skými ujednanou věcí, že hromadná volba
ve skupině nesvěřenských statků musí do-
znati jistého obmezení na prospěch dočasné
menšiny. Na loňských (únorových a březno-
vých) konferencích vyrovnacích
byla volební reforma v těsně
souvislosti s ostatními národně-
politickými otázkami v Čech á ch
předmětem zevrubných porad, jakož i pro-
zatímného usnesení jdoucího k tomu, že ve
skupení nesvěřenských velkostatků má se
menšině dostati přiměřeného zastoupení.
Však při projednávání tom poukazováno
k tomu, že dalo by se mysliti takové za-
stoupení menšiny nejen territoriálním ohra-
ničením, nýbrž také poměrným za
stoupením, jakéž obmýšlí se ve velko-
statku moravském. S druhé (německé
strany opět poukázáno k tomu, že v případě
territoriálního ohraničení musil by se j ak
způsob toho ohraničení, tak
i rozdělení mandátů na jedno-
tlivé kraje podrobiti dříve dů
kladněmu prozkoumání a vý
počtu, aby se docílilo zastoupení všestranně
spravedlivého a nezavládla voleb n
geometrie, jakáž oblíbena své doby
v říšském volebním řádu. Výslovně
a všeobecně bylo uznáno, že důležité pro-
vedení zásady zastoupení menšiny m u sí
býti vyhraženo dohodě obou
skupin velkostatkářských.
Čo
9
article
Než v přímém odporu k tomu nyn
konservativní strana velkostatkářská podává
svůj návrh volební reformy, aniž by před
tím byla ústavověrnému velko-
statkařstvu učinila o tom nějkého sdě-
lení, aniž by se o rozhodných podrobnostech
té předlohy byla s ním hleděla dohodnout.
Nevíme, z jakých pohnutek ten návrh jej
vzešel; ale bylli vnuknut city slušnosti, pal
mělo býti prvním krokem, dorozuměti se
s tou skupinou velkostatku, o jejímž politi
ckém postavení má býti ve sněmu rozhod-
nuto. Nechceme ovšem tvrditi, že politické
strany jsou vázány usnešeními vyrovnací
konference, která se rozbila, ale musilí by-
chom býti slepými vůči zkušenostem poli-
tické přítomnosti, kdybychom se domnívali
že lze docíliti rozřešení, budsi
celého komplexu národně politických otázek
v Čechách nebo toliko jednotlivých bodů
jejich jinou cestou, nežli jaká byla na-
vržena v oné konferenci, totiž cesto
předchozího dorozumnění a do
hodnutí se všech zůčastněných.
Leč v tomto případě zúčastněny
jsou také strany mimo vel ko-
statek. V dorozumívací konferenci byl
jak s německé tak s české stra ny
opětovně a nejdůraznějším z pů-
sobem postaveno junctim mez
všemi projednanými otázkami
zejmena však obapol v otázee
volební opravy.
Čechy
10
article
Tím sice prý není vyloučeno vyřizovat
jednotlivé otázky o sobě, řešit velikou úlohu
krok za krokem, ale rovněž prý jest jisto
že počínání takové předpokládá nezbytně
dorozumění a dohodnutí na celé
čáře. Vede-li k tomu překvapující to podání ná
vrhu Buquoyova, nechtějí němečtí velkostatkář
vyšetřovat, avšak doufají, že prý zajisté vy-
jadřují přesvědčení všech politiků, kteří ne-
toliko radostně vítají obrat v našich poměrech
vnitřních, ale dovedou také ocenit poli ti-
ckou methodu, jíž děkujeme za tyto
výsledky : že osaměle rozběhy a
z té neb oné strany nepovedo
ku cíli námi všemi žádanému.
Proto pokládáme — končí od-
pověď — také v tomto případě počínán
konservativní strany za pochy
bené a účelu domáhanému úpor
né. Musíme co nejrozhodněji
proti tomu se ohradit, abyo
změnách našeho nejdůležitějšího ústav-
ního práva rozhodovalo se bez našeho
vědomí a spolupůsobení. Celá záležitost
— jakkoli žadoucím bylo by brzkéa
všestranně spravedlivé její vyřízení mus
býti po našem mínění postaveno na tu půdu.
na níž jedině řešiti se dá: na půdu to vy-
jednávání a dohody netoliko
mezi oběma sku pinami velkostatku
nýbrž mezi všemi těmi činiteli, kteříž mají
ve sněmu zemském právo rozhodovat
o každékoliv změně volební ho
řádur«
Tak šikovně a pro stranu konservativn
bodavě odmítli německo-ústaváčtí nesmířlivei
návrh páně Bu quoyův, který je tím zajiste
odbyt a pochován na věky, amen
Nezasluhoval osudu lepšího.
Buquoyův
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. června. (K návrh
Buequoyovu.) »Pester Lloyd« dovídá se
z Prahy, že čeští poslanci nebudou činiti obtíží.
aby se návrh hr. Bucquoye na změnu volebního
řádu v kurii velkostatkářské projednal, jakkoliv
jest jim ten návrh nesympatický. Rozhodnut
bude tedy záviseh od poslanců německých.
Svým odchodem ze sněmovny mohli by tuto
učiniti neschopnou, aby se usnášela o návrhu,
jenž vyžaduje přítomnosti tří čtvrtin všech po
slanců. Zpravodaj »P. L.« pochybuje však, že
by Němci svou abstinenci chtěli projednání
Bucquoyova návrhu zmařiti. Dnes nelze totiž už
pochybovati, že při příštích sněmovních volbách
Všeněmci dobudou asi čtyřiceti mandátů a že
tedy budou míti většinu všech německých man-
dátů lidových. Pak by však zmizela naděje na
nějaké národnostní vyrovnání v Čechách, nebot
menšina německých poslanců by k vyjednáván
nebyla legitimována a Všeněmci nejsou k vy
jednávání ochotni. Přibude-li však umírněným
německým stranám nových 21 poslanců z kuri
velkostatkářské, budou radikálové v menšině
většina bude moci dále vyjednávati o národ-
nostní smír. Takový prý je smysl návrhu
v ilelet
Buequoyův
P L
Němec
Bucquoyův
Praha
Čechy
Pester Lloyd
12
article
Bucquoyova.
V Praze, 22. června. (Zémské při
spěvky na alpské dráhy.) V zákoně
investičním odstavec 3. poukazuje vládu, aby
požádala za přiměřený přispěvek na stavbu drá
země, jimiž nové dráhy povedou. Dnes už je
známa odpověď, jakou vláda obdrži z většiny
alpských zemí. Zemské výbory tersts ký.
kráňský a gorický ve svých zprávách.
předložených zemským sněmům, odmítají jakou-
koli podporu z prostředků zemských na stavbu
dráhy bochyňské (z Celovce do Terstu). Solno
hrady povolily už r. 1897 na stavbu turské
dráhy 200.000 K. Zemský výbor korutan-
ský navrhuje sněmu přispěvek 200.000 K na
bochynskou dráhu s podmínkou, že vláda na
zemi nijakých dalších příspěvků požadovati ne-
bude.
Z Turč. sv. Martina, 20. června. (Na
obranu prešovských bohosloveů.
Sdělili jsme svého času, že z prešovské aka-
demie bylo vyloučeno sedm slovenských boho-
sloveů jen proto, že se na společné fologralli
podepsali slovensky a ne maďarsky, v čemž
správa ústavu shledala panslávstv I. Tyto
dni měl liptovský konvent schůzi, v níž jedno-
hlasně odsoudil nekřesťanské jednáni professor
ského sboru prešovského, usnesl se požádat
distriktní konvent potisský, aby rozsudek pre-
šovský zrušil a proti professorskému sboru na
řídil diseiplinární vyšetřování a konečně učiniti
návrh témuž distriktnímu konventu na změnu
statutu prešovské akademie, aby se příšte
tamním bohoslovcům nemohlo brániti v užíván
maleřské řeči. Toto usnesení liptovského kon-
ventu rozesláno po všech ovangelických sborech
potisských.
Martino
Praha
Celovec
Terst
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. června.
Ze Starého Srbska.
Na zvěsť o nepokojich v Novém Pazaru
o pronásledování Srbů na Kosovu c. k. konsu
ve Skoplji v průvodu dvou cizinců pospíšil, d
Prištiny a odtud odcestoval dále do Prepolc
Srbové z Vučitrnu, z Mitrovice a Prištiny
podali Vysoké Portě žalobu na turecké vrehnosti
jež, nemajíce dost energie naproti násilí arnaut
skému, pronásleduji Srby, aby u spo
kojili Arnauty.
Turecké úřady zavřely některé srbské školy
a uvěznily několik srbských učitelův a duchov
ních. Jini, bojíce se téhož osudu, uskočiliz
hranici.
Mitropolit prizrenský Nikifor na prosb
Srbů zastane se jich u cařihradské vlády
oznámí jí jejich stížnosti.
Památce ruských dobrovolníků
v Srbsku.
V Srbsku chyslají oslavu, která bude dobř
přijata v Rusku a přispěje k povznesení poměru
srbsko-ruského na tu idealnou výši, na které
se nalezal před válkou r. 1876 a za války.
Svetozar Ristič, bývalý velitel dobrovolnickě
čety při Drinské armádě, postavil se v čelo ko-
mitétu pro oslavu dvacetipětiletého výročí, co slo-
vanští dobrovolníci bojovali se Srby proti Tur
kům. Slavnosť bude se konati dne 3. července
Do Bělehradu přijedou rušti dobrovolnici, kte-
rých dosud smrť ušetřila.
Srba
Kosův
Arnauta
Nikifor
Ristič
Praha
Starý Srbsko
Nový Pazar
Priština
Mitrovice
Srbsko
Rusko
Bělehrad
Vučitrn
14
article
Státní školská komise v Rusku.
Státní komise, jež pod předsednictvím mi-
nistra osvěty Vannovského radila se o tom, jaké
reformy měly by zavedeny býti ve školství ru
ském, dokončila své práce. Posledním před
mětem porad byla otázka, jakou kvalifikae
předepsati učitelům středních škol
Výsledky prací státní školské komise budou
vytištěny ve velkém počtu výtisků a rozeslány
k posouzení popočitelským radám a gubernátorům
aby je vzali na přetřes ve zvláštních konferen
cích, sestavených ze zástupců šlechty, zemských
sněmů, městských zastupitelstev i jednotliveů
jichž mínění by vláda ráda poznala. (Tím způ
sobem nahražují v Rusku ústřední parlament.
Nový proces před státním sondem
francouzským.
Kvestura paláce luxemburského, v němž
senát zasedá, vykonala přípravy k zahájení stát-
ního soudu s hr. Sur Saluces. Přelíčení počalo
dnes v pondělí. Mezi svědky jsou jména vyni
kajících mužů, jako: generála Charreyrona, ko
mandanta Cuigneta, býv. ministra Freycineta
generála Chamoina, mínistra Paleologuea, advo-
káta Ménarda, senátora Trarieuxa, setníka, zná
mého z procesu Dreyfusova, Fritsehe a plukov-
níka Gendrona.
Chceme oživiti v paměti čtenářstva svéh
několika slovy oč jde. Za pohřbu Faurovak v Pa-
říži r. 1899 zadržel Déroulěde generála Rogeta
s jeho vojenským oddílem se vracejícího a vy-
zval jej, aby virhl do Elysejského paláce, sídla
nového nacionalisty, tehdy velmi nenáviděného
předsedy republiky Loubeta. Déroulěde přiznal.
že chtěl tehdy nikoli zničiti republiku, anť sám
byl a jest z přesvědčení republikánem, nýbrž
že chtěl místo republiky parlamentní zříditi repu-
bliku plebiscitní, v níž především předseda repu-
bliky by se volil přímo, všeobecným právem hla-
sovacím, kdežto jest týž dosud volen sněmov-
nami. Vláda Waldeck - Rousseauova nespokojila se
Sura Saluce
Charreyron
Chamoin
Paleologue
Trarieuxa
Dreyfusův
Fritseh
Gendron
Roget
Rousseauův
Rusko
Cuignet
Waldeck
Elysejský palác
15
article
ale tím, vyhlásila akci Déroulědovu za velike
spiknuti za účelem převratu státního a stíhala
nejprvé pro ně na 70 »spiklenců«. Z těch ale
státní soud, jímž jest pro »zločiny« toho druhu
senát, vyloučil ohromnou většinu, až na konee
zbylo jich několik, když ke konečnému líčen
došlo. Však i z těch státní soud několik uzna
nevinnými a na konec odsoudil jen Déroulěda,
vůdce nacionalistův a Buffeta, vůdce royalist
k 10letému vyhnanství, a Guerina, vůdce anti-
semitů, jenž se byl bránil policii rukou ozbro-
jenou, k 10letému vězení. Hrabě Sur Saluce
byl rovněž tehdy stihán, ale ještě před přeli
čením uprchl. Nedávno se vrátil, a postavil se
úřadům, aby obnovou procesu nepopulárního
proti sobě vládě způsobil nepříjemnost a aby
stoupenci jeho věci tě mohli užiti agitačně. Tato
obětavost jeho jest mu jako stoupenci strany
zajísté ke cti, ale zdá se, že sklamal se ve svém
výpočtu. Proces dnes počavší nepůsobí v širok
veřejnosti takového vzrušení, jakého si hrab
přál. Částečně proto již, že v prů
běhu jeho vlastně nic nového opa
kováno nebude, ale zvláště i proto, že
hrabě Sur Saluces není ani osobnosti tak vyni
kající jako Déroulěde, ani tak zajímavou jako
Buffet, ani tak populární jakou jest Guerin
Natož při tomto politicky tendenčním pro-
cesu, v němž soudci jsou političtí odpůrci, jes
výsledek již předem znám, a také tím oslabuje
se předem již napjetí obecenstva.
Buffet
Guerin
Saluce
Sura
16
article
Vítězství vlády italskč.
Vláda Zanardellova, proti níž konservative
s »liberály« rázu Crispiova, jimž v čele sto
Sonnino, ukuli intriku, aby ji u přiležitosti ro
kování o rozpočtu vnitra za příčinou jejího se
chování za posledních stávek přivedli k pádu,
dobyla na sklonku rokování toho v sobotu ve-
likého vítězství. Značnou většinou odmítla sně
movna Rieciův návrh na prostý přechod k den-
nímu pořádku, kterýž měl ovšem znamenat
projev nedůvěry k ministerstvu Zanardellovu. Z
volání »slávy liberální monarehii« vyprovodil
stoupenci jeho Zanardella až ze sině zasedaci
Zapardella ovšem zachránila krajní levice, obá
vajíc se, že by pádem jeho dostali se konser-
vativci i avýminečnými opatřeními opět ke vládě.
Zanardelli ovsem sám, když dříve ministrem
býval, nezacházel v rukavičkách s politickými
svobouami, ale když volbami krajní levice na
úkor mírných liberálů tak vzrostla, že bezn
liberální vláda (ač-li nechce sáhnouti k pseudo-
liberálům Crispiovým, militarismem a ařrickým
dobrodružstvím zkompromitovaným) možnou
není, musil také Zanardelli změniti » kurse
i jest nyní z nutnosti svobodomyslnějším, než
jakým se byl až dosud osvědčil. Zajímavo jest.
že také socialista Ferri prohlásil, že i strana
jeho podporuje vládu a sice proto prý,že
v něm vidí pravý výraz moderní s vo-
bodomylné bourgeosie. Spolu rozhodovaly tu
ale zajisté i svrchu zmíněné obavy.
Zanardellův
Sonnino
Rieciův
Crispiův
Ferri
17
article
Opětné rozmnožení německého
loďstva?
Po prvních ohláškách rozmnožení vo
jenské moci pozemní již ozývají se podezřelo
hlasy, volající po rozmnožení loďstva. Razí
úmyslům vlády cestu. »Magdeb. Ztg.«, jež často
se propůjčuje k officiosním výlevům, přimlouvá
se za rozmnožení lodi zvláště »vojenských«.
aby prý mohly »lokty« raziti cestu německému
obchodu. Německu musí prý být z a v še ch
okolností příznáno stejné postavení na
moři jako jiným státům. Uvidí-li prý státy,že
Německo chce prováděti svétovou politiku
svou s důrazem, zajde prý chuť jiným.
aby němacké soutěži bránili. Článek konči
»Žijeme v kritické době: nyní aneb nikdy již
jest tu příležitosť vymoci za tohoto cisaře rovné
pro nás postavení v politice světové.« Jistě za-
jímavá to předpověď o »kursu«, kterým se n
dále Německo bráti chce.
K návštěvě cara v Gdánsku.
V pátek se konala v ruském kostele v ulie
Daru slavná mše na počest narození čtvrtě dcery
carovy. Velkokníže Alexej byl rovněž přítomen
Velevyslanec kníže Urusov jsa poněkud nemocen,
dal se zastupovati. Obzvláště však byla pozorována
přítomnost prince Radolína, vyslance německého,
neboť v týž den došla do Paříže zpráva o při
jezdu carově k velkým manevrům, jež se budou
konati letošního roku v Gdánsku. I vyprávělo
se za této přiležitosti mezi přítomnými diplo
maty, kteří se rovněž zúčastnili těchto služe
božích, že car při této své náv ště v
bude hleděti, aby pohnul cis ař
německého k zakročeni me z
Transvaalem a AngliI. Francie rovněž
prý přeje této zamýšlené akci.
Alexej
Radolín
Německo
Paříž
Transvaal
Anglie
Francie
18
article
Crispi o Walderseeovi.
V nejnovějším čísle »Rivista politica
letteraria« kritisuje publicista podepsaný » L--
talico« (pseudonym to žurnalisty Prima Levia,
jenž jest pravým Crispiovým alter ego) ostře
činnost hraběte Walderseea. Publicista vlaský
vylýká maršálkovi, že vedl válku beze všeho
důrazu, ač nebylo prý nesnadno dohoniti prcha-
jící dvůr čínský a zmocniti se ho, zvláště když
tehdy spojenci byli ještě sjednoceni. Na míste
toho maršál nic neučiníl, až vzklíčily závist
soupeřství mezi jednotlivými státy. Diploma-
tický neúspěch Německa vidí Lev
také v tom, že čínský dvůr učini
odjezd Walderseeův podminko
pro svůj návrat do Pekina, což ovšem
Německo hledí nyni zakrýti tvářením se, jakoby
odjezd Walderseeův byl dobrovolný. Wal-
dersee dosáhl jen toho, že Číňané naplnění jsou
ještě větší záští k cizincům nežli před tím,a
dále, že následkem vzrůstajícich prot iv
V drobném prodejít
ramní číslo o sobě . . . za §k
. . . . na žb
ve siialkách na venkověe
ranní česlo. . . . . . . . 10k
odpolodní . . . . . . . . 3b
Inserá ty
plati ne hotově napřed.
Předplacení a inssrty přijímá zdninl-
Btrape v Marianské ulici č. 3.
Tam nacháznjí se též redakge
tískárna a ezpadice „ Národních L. istů“.
Rukopásy so novraceji.
odpolesd dní
Crispi
Waldersee
Levius
Crispiův
Walderseův
Číňan
Německo
národní L . istus
19
article
mezi Amerikou a Evropou a násled-
kem zmenšení japonské prestiže světová
situace ještě vlce se přiostřil a.
Na druhé straně vidí ale »L'Italico«
značný úspěch Německa v tom, že se Vi-
lému II. podařilo Francii usmířiti. Publicista
italský upadá tu ovšem v chybu jiných i nedo-
vede odlišovati vládu francouzskou a okamžitou
politiku její od smýšlení národa francouz-
ského.
Ke gibraltarské otázce.
Do přístavu gibraltarského připlu l
lodstvo anglické o 42 lodech
a 21.000 mužích. Včetně obvykl
posádky jest nyní v Gibraltaru 40.000
mužův anglického vojska. Má anghe skutečně
zálusk na sousední území španělské, jak ji z toho
španělská veřejnost podeztivá, aneb chce » bdítie
nad francouzskou politikou v protějším Ma
rokku?
Amerika
Evropa
Německo
Francie
Gibraltar
20
article
Pro Třebenice.
Pro Třebenice.
Schůze hospodářsko-politicke
jednoty pro Litoměřicko a Třebe
nicko, konaná 23. t. m. v Bohušo vi-
ctch, byla bohdá preludiem větší akce.
Zapomináme na Třebenicko, zatím
co Němci s tím větším úsilím a vynaložením
všech sil se připravují k dalšímu zápasu a boji.
Pan dr. Pařik ve své poutavé a pěkné před-
nášce do podrobna vylíčil onu mohutnou orga-
nisaci, která proti nám postupuje v čarovném
koutku »českého ráje«. A naproti tomu sou-
středění sil podporujeme své zápasníky na
Třebenicku nesystematicky a to ještě
namnoze jen »morálně«, ba i anonymními po-
vzbuzujícími lístky .
Zbývá nám ještě v mnohém směru dopl-
niti naši organisaci národní, roz-
děliti obory působnosti, provésti i zde dělbu
práce, jak již se to namnoze děje tím způ-
sobem, že určitým českým městům připadá pod-
pora té které české menšiny. A s podpůrnou
praci i zodpovédnost.
Boje stran a frakci musí býti vedeny opodál
těto menšinské organisace podpůrně. Kdo zažil
smutné scény sobotní schůze o sčítání lidu v
zněmčeném území, ten nepopře, že jsme v tomto
směru ješté své práce a úlohy plně nepochopili.
Volání z Třebenicka staniž se výstrahou.
Výstrahou, obsahující vážné napomenutí a vola-
jící k práci, skutečné, účinné, obětavé práci.
Náš veřejný život nabyl povážlivých forem
řada dobrých pracovníků zaměnila klid domova
za hluk a hrubosti, jež stihají práci národní.
Terror jakobinismu u nůs zavládl. A zatím roste
pronásledování českých menšin, naši neúčastí
padá rána za ranou na naše přední stráže na
českém severu. Nyní volá i Třebenicko
Hne se v nás konečně s véldo mí?
Němec
doktor
Pařik
Třebenice
Litoměřicko
Třebenicko
21
article
Bohušovická schůze měla pěkný průběh
úspěch. Dostavili se k ní delegáti našich menšin
z Ústi n. Lab., Březnice, Litoměřic, Terezína,
Lovosie, Třebenie (a těch nejvíce) a zástupci
spolků a korporací různých z Roudnice, Libo-
chovic, Č. Kopist, Něm. Kopist, Počaplí, Hrdlí,
Brňan, Doksan, Keblic, Chodoulic atd.
Po vykonané valné hromadě jednoty, př
níž uvítal předsedající p. V. Strejcovský,
obětavý přitel českých menšín, veškeré delegáty
a hlavně dra. Paříka, ujal se slova vítá
potleskem vůdce a starosta Třebenic. Načrtnuv
stručnými rysy odvěký boj náš s Němci, který se
stal hlavně nepřízní rakouských vlád tak
těžkým, ličil postavení Čechů v zněmčeném
území. Vede-li se nám v celém království zle,
jest postavení naše zde přímo nesnesitelné. Tře-
benice vysazeny jsou návalu němectva v prvé
řadě. Útočí se na ně vytrvale a houževnatě,
a největší oběti přinášejí se ve snaze, získati
tento kout němectvu. Třebenice, Kololeč, Pod-
sedice a Dlažkovice tvoří vlastní Třebenieko.
Zaujímá 2777 čtv. jiter s 2650 obyv. Němců
se všemi renegáty a importovanými tam jed-
notlivci a rodinami jest asi 1/2. Třebenice bý-
valy od pradávna českými. Památky starých
dob nejlépe vyvracejí chvástavost Němců, že
Třebenice teprve v nové době »počeštěny«.
Český jazyk udržel se zde vždy, a když i školy
byly německými, lid jinak nehovořil a se ne-
modlil. S rokem 1848 i sem zapadly první pa-
prsky obrození a vytrvalé snaze naší se zda-
řilo, že r. 1885 dostala se i radnice do če-
ských rukou. Obrat ten vzbudil v německýc
kruzích úžas. Hotovily se vší silou k bojí.
Liba
Brňan
Pařík
Němec
Čecho
Březnice
Litoměřice
Terezín
Lovosie
Roudnice
Německo
Kopist
Doksany
Keblice
Třebenice
Kololeč
22
article
Zvláštní náhodou zařizovala se nedlouho potom
místa obvodních lékarů. Okresním zastupitelstvem
lovosickým ochotně zvolen pro Třebenice pla-
cený agitátor dr. Titía. Za přispění okr. hejt-
manství litoměřického a okolních okresních za-
stupitelstev německých založena v Třebenicíeh
»Germania«, již povoleny slanovy tak ne-
obmezené, že jich zajisté ani jediný spolek
v Rakousku nemá. Soustřeďuje v sobě vešker
Němce, ale nejen domáci, ale i. ze Saska,
Pruska, Bavorska a p. Měl loni na 1200 členů
a přes 16.000 zl. přijmů. A ještě to dru.
Tittovi nestačí. Je v tom trochu pravdy. »Ger-
mania« zkoupila na Třebenicku za 100.000 zl.
realit, kterýžto obnos nutno zúročiti a umořo-
vati; 7000 zl. dává na školy, 2000 zl. spo-
třebují sluhové, agitátoři a p. a 1000 zl. dary
a podplácení. Na slávu Němectva pracuje se
všemi způsoby: hrozbami, přemlouváním, pod-
plácením . .. Hnutí »Los von Rom« jest
povahy výhradně politické. Ono jest pro-
jevem vděčnosti za pruské marky
a třebenický německý pastor nedočkavé čeká
na svůj vstup do německé školní rady,
na jejíž dobytí jest nyní hlavní úsilí. Němeů
obráceno. Naše menšina dosud se v ní statečné
drží. Ale hlavní oporou jsou Němeům školy.
Rozšířují a zakládají je všude. Největší obět
jim není velikou. Maji dnes soukromou
doktor
Titía
Němec
Třebenice
Rakousko
Sasko
Prusko
Bavorsko
Gera
Třebenicko
Los on Rom
Němectva