ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36668a50-660d-11dc-94c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 58, org 4, person 57, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 25, června 190.
Praha
3 masthead
Číslo 173.
4 article
Na rauní a odpel. list O přilohami (.Naněný Obsor“ v středu a „Litorárni Hlidka v pátek) předplácí se Praze v administnaei na misle . . .. . . 9 K —h 6 K —b na čtvst leta . . . . . s dvojí čenálkou K 50h na Hěsíe. . . .. 7K0 h ve nitsikácht 9K 80 n na měsío . . . . . e Poštout na měsíc . . . . . ke zs čtvrt lels s dvolí záellkoe na měsl na čtvrk lota
Praha Litorárni Hlidek
5 article Fiasko smiřovacího náběhu naší historické šlechty.
Fiasko smiřovacího náběhu naší historické šlechty. Jaké trapné pohoršení způsobili páni konservativní velkostatkáři svým rovněž k nám bezohledným jako politieky pochybeným a přenáhleným činem Buquoy ovým v národě českém — včora upřímně jsme jim pověděli. Nuže, snad doufali pa- nové, že co u nás ztratí — německy národ jim bohatě vynahradí svým vděkem a uznáním. Vždyť present 21 man- dátů sněmovních není přece žádnou mali čkostí a tretkou k zahození; zvláště za po měrů a okolností dnes v Čechách panujících Tímto darem 21 mandátů německým velkostatkářům měla býti patrně sesílena posice německých pokrokářů na sněmu českém, měla jim býti předem za- jištěna náhrada za nemalé ty ztráty. které utrpí v nastávajícím volebním zápasu se všeněmeckými radikály na severu Čech. Budou dle všeho notně zbiti a nevrátí se snad než asi se třiceti živými a zdravými z bojiště do sněmu příštího. I sželelo se jich vládě Körbrově a chtěla jim zavčas opatřit posilu z těla velkostatkářůva S tím sukkur- sem 21 hlasů velkostatkářských zůstali by na dále v převaze proti německým radiká- lům a tudíž stranou způsobilou k tomu, aby za patronance vlády tlačila a tiskla nás k — novým punktacím. .. To byl dle inspirovaného výkladu » Peste Lloydu« vládní plán, z něhož zrodil se návrh — Buquoyův. K tomu propůjčila se ve své smiřovací náladě a ochotě »naše historická« šlechta letos zrovna tak jako r. 1890. Mohlo se tedy za to míti, že obětovný její čin dojde na straně » umírněných« německých pokrokář a velkostatkářů nejen plného pochopení, ale uznalého přivítání a zaslouženého povděku. Ale nastojte toho obrovského zklamání! Ani němečtí pokrokáři, ani německo-ústaváčtí velkostatkáři netisknou hr.
Buquoy Lloyd Buquoyův Čechy
6 article
Buquoyovi za jeho kavalírský present radostně a vděčně ruce, nýbrž odmítají s po hrdáním a výsměchem tu konser vativní oběť, jako pouhou neupřímnou »cnost z nouze«, jako nedostateč- nou, chatrnou a bídnou splátku. kterouž se hledí konservati vní šlechta spasit před úplnou na stávající porážkou svou na bo- iišti volebním: slovem, líčí ji v posici mythické oné kouzelnice Medey, která na útěku zoufalém svého bratra vraždí a jeho mrtvolu do moře hází, aby pronásledovatele svého pozdržela její lovením a tak sebe za- chránila. Takovým louhem podezření, pochyb- nosti a výsměchu polil již včera orgán onoho arrogantního štyrského velkostatkáře a vůdce německo-ústavácké šlechty cislajtánské hr Karla Stürgkha celý ten návrh Buquoyův. Napsalať vídeňská ta »Montagspresse « doslova »Podání tohoto návrhu způsobilo na všech stranách překvapení . . . Právem musí každého naplniti podivením, že navrhovatelé opome- nuli vejíti před tim ve styks ústavověrnými velkostatkáři když tito nejsou na sněmu zastoupeni a ne- mohou se tedy tam účastniti porad o věci. Krok konservativců sleduje na pohled dvojí účel: předně chtěli asi navrhovatelé touto svou smiřovací akcí uká- zati na veřejnost své míruími- lovné smýšlení, za druhé však, — vě- domí jsouce nejistého poměru hlas v nesvěřenském velkostatku- chtěli se levným způsobem vy- hnouti nebezpečí volebního zá- pasu tím, že jistý obmezený počet man- dátů přenechávají Němcům, aby za to s o bě zabezpečili pro vždy zákonný počet man- dátů, který skutečnou sílu kon- servativcův značně přesahuje.
Buquoy Stürgkh Buquoyův Němec
7 article
Že se při tomto návrhu jednalo konservativ- eům hlavně a především o uhájení vlastní kůže, a nikolivo čin nezli štn ochoty, dokazuje již ta okolnost, že pro volební sbor velkostatků svěřenských (fideiko- misnich), v němž panující strana (histor. šlechty) cíli se bezpočno u, nenabl- zejí pánové velmi značné ně- mocké menšině, žádného poměrného zastoupení. Hr. Buquoy vybral si z komplexu videňských punktací z r. 1890 kus z tehdejší vládní předlohy, jenž týkalse změny volebního řádu pro velkostatky a po- minuv všeho ostatního, urobil si z tohoto kousku punktací svůj návrh. Sluší vyčkati, co řeknou této methodě kusě voleb n opravy ostatní strany ve sněmu českém. Ně- meckoústavověrná šlechta z Čech, jsouc ze sněmu vyloučena, zaujme k návrhu tomu stanovisko mimo sněm, což stane se dnes (24. června) na schůzi výkon- ného její výboru v Thunovsko- Salmovském paláci v Praze.« Nuž, schůze ta se skutečně dnes konala a výsledkem její bylo, že shromážděné syne- drium německo-ústaváckého velko- statku odmítlo návrh naší kon servativní šlechty naprostoa způsobem šlechtu naši« tak krutě pokořujícím, že by bylo nesly chaností, aby po takovéto odpovědi ještě mohla vyhověti povelu vlády a nabídnouti jizlivým sokům svým místo poctivého boje chabý kompromis. Nelze upříti: forma odpovědi té jest státnicky uhlazena, avšak ve věci nelzes pomysliti krutějšího zkárání, než ja- kého se tu od nadutých německo-ústaváckých baronů dostalo činu »naší« konservativní
Buquoy Hradec Čechy Thunovsko Praha
8 article
šlechty. »Od punktací r. 1890« — vykládají němečtí velkostatkáři ve své resoluci — »bylo mezi oběma skupinami velkostatkář- skými ujednanou věcí, že hromadná volba ve skupině nesvěřenských statků musí do- znati jistého obmezení na prospěch dočasné menšiny. Na loňských (únorových a březno- vých) konferencích vyrovnacích byla volební reforma v těsně souvislosti s ostatními národně- politickými otázkami v Čech á ch předmětem zevrubných porad, jakož i pro- zatímného usnesení jdoucího k tomu, že ve skupení nesvěřenských velkostatků má se menšině dostati přiměřeného zastoupení. Však při projednávání tom poukazováno k tomu, že dalo by se mysliti takové za- stoupení menšiny nejen territoriálním ohra- ničením, nýbrž také poměrným za stoupením, jakéž obmýšlí se ve velko- statku moravském. S druhé (německé strany opět poukázáno k tomu, že v případě territoriálního ohraničení musil by se j ak způsob toho ohraničení, tak i rozdělení mandátů na jedno- tlivé kraje podrobiti dříve dů kladněmu prozkoumání a vý počtu, aby se docílilo zastoupení všestranně spravedlivého a nezavládla voleb n geometrie, jakáž oblíbena své doby v říšském volebním řádu. Výslovně a všeobecně bylo uznáno, že důležité pro- vedení zásady zastoupení menšiny m u sí býti vyhraženo dohodě obou skupin velkostatkářských.
Čo
9 article
Než v přímém odporu k tomu nyn konservativní strana velkostatkářská podává svůj návrh volební reformy, aniž by před tím byla ústavověrnému velko- statkařstvu učinila o tom nějkého sdě- lení, aniž by se o rozhodných podrobnostech té předlohy byla s ním hleděla dohodnout. Nevíme, z jakých pohnutek ten návrh jej vzešel; ale bylli vnuknut city slušnosti, pal mělo býti prvním krokem, dorozuměti se s tou skupinou velkostatku, o jejímž politi ckém postavení má býti ve sněmu rozhod- nuto. Nechceme ovšem tvrditi, že politické strany jsou vázány usnešeními vyrovnací konference, která se rozbila, ale musilí by- chom býti slepými vůči zkušenostem poli- tické přítomnosti, kdybychom se domnívali že lze docíliti rozřešení, budsi celého komplexu národně politických otázek v Čechách nebo toliko jednotlivých bodů jejich jinou cestou, nežli jaká byla na- vržena v oné konferenci, totiž cesto předchozího dorozumnění a do hodnutí se všech zůčastněných. Leč v tomto případě zúčastněny jsou také strany mimo vel ko- statek. V dorozumívací konferenci byl jak s německé tak s české stra ny opětovně a nejdůraznějším z pů- sobem postaveno junctim mez všemi projednanými otázkami zejmena však obapol v otázee volební opravy.
Čechy
10 article
Tím sice prý není vyloučeno vyřizovat jednotlivé otázky o sobě, řešit velikou úlohu krok za krokem, ale rovněž prý jest jisto že počínání takové předpokládá nezbytně dorozumění a dohodnutí na celé čáře. Vede-li k tomu překvapující to podání ná vrhu Buquoyova, nechtějí němečtí velkostatkář vyšetřovat, avšak doufají, že prý zajisté vy- jadřují přesvědčení všech politiků, kteří ne- toliko radostně vítají obrat v našich poměrech vnitřních, ale dovedou také ocenit poli ti- ckou methodu, jíž děkujeme za tyto výsledky : že osaměle rozběhy a z té neb oné strany nepovedo ku cíli námi všemi žádanému. Proto pokládáme — končí od- pověď — také v tomto případě počínán konservativní strany za pochy bené a účelu domáhanému úpor né. Musíme co nejrozhodněji proti tomu se ohradit, abyo změnách našeho nejdůležitějšího ústav- ního práva rozhodovalo se bez našeho vědomí a spolupůsobení. Celá záležitost — jakkoli žadoucím bylo by brzkéa všestranně spravedlivé její vyřízení mus býti po našem mínění postaveno na tu půdu. na níž jedině řešiti se dá: na půdu to vy- jednávání a dohody netoliko mezi oběma sku pinami velkostatku nýbrž mezi všemi těmi činiteli, kteříž mají ve sněmu zemském právo rozhodovat o každékoliv změně volební ho řádur« Tak šikovně a pro stranu konservativn bodavě odmítli německo-ústaváčtí nesmířlivei návrh páně Bu quoyův, který je tím zajiste odbyt a pochován na věky, amen Nezasluhoval osudu lepšího.
Buquoyův
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. června. (K návrh Buequoyovu.) »Pester Lloyd« dovídá se z Prahy, že čeští poslanci nebudou činiti obtíží. aby se návrh hr. Bucquoye na změnu volebního řádu v kurii velkostatkářské projednal, jakkoliv jest jim ten návrh nesympatický. Rozhodnut bude tedy záviseh od poslanců německých. Svým odchodem ze sněmovny mohli by tuto učiniti neschopnou, aby se usnášela o návrhu, jenž vyžaduje přítomnosti tří čtvrtin všech po slanců. Zpravodaj »P. L.« pochybuje však, že by Němci svou abstinenci chtěli projednání Bucquoyova návrhu zmařiti. Dnes nelze totiž už pochybovati, že při příštích sněmovních volbách Všeněmci dobudou asi čtyřiceti mandátů a že tedy budou míti většinu všech německých man- dátů lidových. Pak by však zmizela naděje na nějaké národnostní vyrovnání v Čechách, nebot menšina německých poslanců by k vyjednáván nebyla legitimována a Všeněmci nejsou k vy jednávání ochotni. Přibude-li však umírněným německým stranám nových 21 poslanců z kuri velkostatkářské, budou radikálové v menšině většina bude moci dále vyjednávati o národ- nostní smír. Takový prý je smysl návrhu v ilelet
Buequoyův P L Němec Bucquoyův Praha Čechy Pester Lloyd
12 article
Bucquoyova. V Praze, 22. června. (Zémské při spěvky na alpské dráhy.) V zákoně investičním odstavec 3. poukazuje vládu, aby požádala za přiměřený přispěvek na stavbu drá země, jimiž nové dráhy povedou. Dnes už je známa odpověď, jakou vláda obdrži z většiny alpských zemí. Zemské výbory tersts ký. kráňský a gorický ve svých zprávách. předložených zemským sněmům, odmítají jakou- koli podporu z prostředků zemských na stavbu dráhy bochyňské (z Celovce do Terstu). Solno hrady povolily už r. 1897 na stavbu turské dráhy 200.000 K. Zemský výbor korutan- ský navrhuje sněmu přispěvek 200.000 K na bochynskou dráhu s podmínkou, že vláda na zemi nijakých dalších příspěvků požadovati ne- bude. Z Turč. sv. Martina, 20. června. (Na obranu prešovských bohosloveů. Sdělili jsme svého času, že z prešovské aka- demie bylo vyloučeno sedm slovenských boho- sloveů jen proto, že se na společné fologralli podepsali slovensky a ne maďarsky, v čemž správa ústavu shledala panslávstv I. Tyto dni měl liptovský konvent schůzi, v níž jedno- hlasně odsoudil nekřesťanské jednáni professor ského sboru prešovského, usnesl se požádat distriktní konvent potisský, aby rozsudek pre- šovský zrušil a proti professorskému sboru na řídil diseiplinární vyšetřování a konečně učiniti návrh témuž distriktnímu konventu na změnu statutu prešovské akademie, aby se příšte tamním bohoslovcům nemohlo brániti v užíván maleřské řeči. Toto usnesení liptovského kon- ventu rozesláno po všech ovangelických sborech potisských.
Martino Praha Celovec Terst
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. června. Ze Starého Srbska. Na zvěsť o nepokojich v Novém Pazaru o pronásledování Srbů na Kosovu c. k. konsu ve Skoplji v průvodu dvou cizinců pospíšil, d Prištiny a odtud odcestoval dále do Prepolc Srbové z Vučitrnu, z Mitrovice a Prištiny podali Vysoké Portě žalobu na turecké vrehnosti jež, nemajíce dost energie naproti násilí arnaut skému, pronásleduji Srby, aby u spo kojili Arnauty. Turecké úřady zavřely některé srbské školy a uvěznily několik srbských učitelův a duchov ních. Jini, bojíce se téhož osudu, uskočiliz hranici. Mitropolit prizrenský Nikifor na prosb Srbů zastane se jich u cařihradské vlády oznámí jí jejich stížnosti. Památce ruských dobrovolníků v Srbsku. V Srbsku chyslají oslavu, která bude dobř přijata v Rusku a přispěje k povznesení poměru srbsko-ruského na tu idealnou výši, na které se nalezal před válkou r. 1876 a za války. Svetozar Ristič, bývalý velitel dobrovolnickě čety při Drinské armádě, postavil se v čelo ko- mitétu pro oslavu dvacetipětiletého výročí, co slo- vanští dobrovolníci bojovali se Srby proti Tur kům. Slavnosť bude se konati dne 3. července Do Bělehradu přijedou rušti dobrovolnici, kte- rých dosud smrť ušetřila.
Srba Kosův Arnauta Nikifor Ristič Praha Starý Srbsko Nový Pazar Priština Mitrovice Srbsko Rusko Bělehrad Vučitrn
14 article
Státní školská komise v Rusku. Státní komise, jež pod předsednictvím mi- nistra osvěty Vannovského radila se o tom, jaké reformy měly by zavedeny býti ve školství ru ském, dokončila své práce. Posledním před mětem porad byla otázka, jakou kvalifikae předepsati učitelům středních škol Výsledky prací státní školské komise budou vytištěny ve velkém počtu výtisků a rozeslány k posouzení popočitelským radám a gubernátorům aby je vzali na přetřes ve zvláštních konferen cích, sestavených ze zástupců šlechty, zemských sněmů, městských zastupitelstev i jednotliveů jichž mínění by vláda ráda poznala. (Tím způ sobem nahražují v Rusku ústřední parlament. Nový proces před státním sondem francouzským. Kvestura paláce luxemburského, v němž senát zasedá, vykonala přípravy k zahájení stát- ního soudu s hr. Sur Saluces. Přelíčení počalo dnes v pondělí. Mezi svědky jsou jména vyni kajících mužů, jako: generála Charreyrona, ko mandanta Cuigneta, býv. ministra Freycineta generála Chamoina, mínistra Paleologuea, advo- káta Ménarda, senátora Trarieuxa, setníka, zná mého z procesu Dreyfusova, Fritsehe a plukov- níka Gendrona. Chceme oživiti v paměti čtenářstva svéh několika slovy oč jde. Za pohřbu Faurovak v Pa- říži r. 1899 zadržel Déroulěde generála Rogeta s jeho vojenským oddílem se vracejícího a vy- zval jej, aby virhl do Elysejského paláce, sídla nového nacionalisty, tehdy velmi nenáviděného předsedy republiky Loubeta. Déroulěde přiznal. že chtěl tehdy nikoli zničiti republiku, anť sám byl a jest z přesvědčení republikánem, nýbrž že chtěl místo republiky parlamentní zříditi repu- bliku plebiscitní, v níž především předseda repu- bliky by se volil přímo, všeobecným právem hla- sovacím, kdežto jest týž dosud volen sněmov- nami. Vláda Waldeck - Rousseauova nespokojila se
Sura Saluce Charreyron Chamoin Paleologue Trarieuxa Dreyfusův Fritseh Gendron Roget Rousseauův Rusko Cuignet Waldeck Elysejský palác
15 article
ale tím, vyhlásila akci Déroulědovu za velike spiknuti za účelem převratu státního a stíhala nejprvé pro ně na 70 »spiklenců«. Z těch ale státní soud, jímž jest pro »zločiny« toho druhu senát, vyloučil ohromnou většinu, až na konee zbylo jich několik, když ke konečnému líčen došlo. Však i z těch státní soud několik uzna nevinnými a na konec odsoudil jen Déroulěda, vůdce nacionalistův a Buffeta, vůdce royalist k 10letému vyhnanství, a Guerina, vůdce anti- semitů, jenž se byl bránil policii rukou ozbro- jenou, k 10letému vězení. Hrabě Sur Saluce byl rovněž tehdy stihán, ale ještě před přeli čením uprchl. Nedávno se vrátil, a postavil se úřadům, aby obnovou procesu nepopulárního proti sobě vládě způsobil nepříjemnost a aby stoupenci jeho věci tě mohli užiti agitačně. Tato obětavost jeho jest mu jako stoupenci strany zajísté ke cti, ale zdá se, že sklamal se ve svém výpočtu. Proces dnes počavší nepůsobí v širok veřejnosti takového vzrušení, jakého si hrab přál. Částečně proto již, že v prů běhu jeho vlastně nic nového opa kováno nebude, ale zvláště i proto, že hrabě Sur Saluces není ani osobnosti tak vyni kající jako Déroulěde, ani tak zajímavou jako Buffet, ani tak populární jakou jest Guerin Natož při tomto politicky tendenčním pro- cesu, v němž soudci jsou političtí odpůrci, jes výsledek již předem znám, a také tím oslabuje se předem již napjetí obecenstva.
Buffet Guerin Saluce Sura
16 article
Vítězství vlády italskč. Vláda Zanardellova, proti níž konservative s »liberály« rázu Crispiova, jimž v čele sto Sonnino, ukuli intriku, aby ji u přiležitosti ro kování o rozpočtu vnitra za příčinou jejího se chování za posledních stávek přivedli k pádu, dobyla na sklonku rokování toho v sobotu ve- likého vítězství. Značnou většinou odmítla sně movna Rieciův návrh na prostý přechod k den- nímu pořádku, kterýž měl ovšem znamenat projev nedůvěry k ministerstvu Zanardellovu. Z volání »slávy liberální monarehii« vyprovodil stoupenci jeho Zanardella až ze sině zasedaci Zapardella ovšem zachránila krajní levice, obá vajíc se, že by pádem jeho dostali se konser- vativci i avýminečnými opatřeními opět ke vládě. Zanardelli ovsem sám, když dříve ministrem býval, nezacházel v rukavičkách s politickými svobouami, ale když volbami krajní levice na úkor mírných liberálů tak vzrostla, že bezn liberální vláda (ač-li nechce sáhnouti k pseudo- liberálům Crispiovým, militarismem a ařrickým dobrodružstvím zkompromitovaným) možnou není, musil také Zanardelli změniti » kurse i jest nyní z nutnosti svobodomyslnějším, než jakým se byl až dosud osvědčil. Zajímavo jest. že také socialista Ferri prohlásil, že i strana jeho podporuje vládu a sice proto prý,že v něm vidí pravý výraz moderní s vo- bodomylné bourgeosie. Spolu rozhodovaly tu ale zajisté i svrchu zmíněné obavy.
Zanardellův Sonnino Rieciův Crispiův Ferri
17 article
Opětné rozmnožení německého loďstva? Po prvních ohláškách rozmnožení vo jenské moci pozemní již ozývají se podezřelo hlasy, volající po rozmnožení loďstva. Razí úmyslům vlády cestu. »Magdeb. Ztg.«, jež často se propůjčuje k officiosním výlevům, přimlouvá se za rozmnožení lodi zvláště »vojenských«. aby prý mohly »lokty« raziti cestu německému obchodu. Německu musí prý být z a v še ch okolností příznáno stejné postavení na moři jako jiným státům. Uvidí-li prý státy,že Německo chce prováděti svétovou politiku svou s důrazem, zajde prý chuť jiným. aby němacké soutěži bránili. Článek konči »Žijeme v kritické době: nyní aneb nikdy již jest tu příležitosť vymoci za tohoto cisaře rovné pro nás postavení v politice světové.« Jistě za- jímavá to předpověď o »kursu«, kterým se n dále Německo bráti chce. K návštěvě cara v Gdánsku. V pátek se konala v ruském kostele v ulie Daru slavná mše na počest narození čtvrtě dcery carovy. Velkokníže Alexej byl rovněž přítomen Velevyslanec kníže Urusov jsa poněkud nemocen, dal se zastupovati. Obzvláště však byla pozorována přítomnost prince Radolína, vyslance německého, neboť v týž den došla do Paříže zpráva o při jezdu carově k velkým manevrům, jež se budou konati letošního roku v Gdánsku. I vyprávělo se za této přiležitosti mezi přítomnými diplo maty, kteří se rovněž zúčastnili těchto služe božích, že car při této své náv ště v bude hleděti, aby pohnul cis ař německého k zakročeni me z Transvaalem a AngliI. Francie rovněž prý přeje této zamýšlené akci.
Alexej Radolín Německo Paříž Transvaal Anglie Francie
18 article
Crispi o Walderseeovi. V nejnovějším čísle »Rivista politica letteraria« kritisuje publicista podepsaný » L-- talico« (pseudonym to žurnalisty Prima Levia, jenž jest pravým Crispiovým alter ego) ostře činnost hraběte Walderseea. Publicista vlaský vylýká maršálkovi, že vedl válku beze všeho důrazu, ač nebylo prý nesnadno dohoniti prcha- jící dvůr čínský a zmocniti se ho, zvláště když tehdy spojenci byli ještě sjednoceni. Na míste toho maršál nic neučiníl, až vzklíčily závist soupeřství mezi jednotlivými státy. Diploma- tický neúspěch Německa vidí Lev také v tom, že čínský dvůr učini odjezd Walderseeův podminko pro svůj návrat do Pekina, což ovšem Německo hledí nyni zakrýti tvářením se, jakoby odjezd Walderseeův byl dobrovolný. Wal- dersee dosáhl jen toho, že Číňané naplnění jsou ještě větší záští k cizincům nežli před tím,a dále, že následkem vzrůstajícich prot iv V drobném prodejít ramní číslo o sobě . . . za §k . . . . na žb ve siialkách na venkověe ranní česlo. . . . . . . . 10k odpolodní . . . . . . . . 3b Inserá ty plati ne hotově napřed. Předplacení a inssrty přijímá zdninl- Btrape v Marianské ulici č. 3. Tam nacháznjí se též redakge tískárna a ezpadice „ Národních L. istů“. Rukopásy so novraceji. odpolesd dní
Crispi Waldersee Levius Crispiův Walderseův Číňan Německo národní L . istus
19 article
mezi Amerikou a Evropou a násled- kem zmenšení japonské prestiže světová situace ještě vlce se přiostřil a. Na druhé straně vidí ale »L'Italico« značný úspěch Německa v tom, že se Vi- lému II. podařilo Francii usmířiti. Publicista italský upadá tu ovšem v chybu jiných i nedo- vede odlišovati vládu francouzskou a okamžitou politiku její od smýšlení národa francouz- ského. Ke gibraltarské otázce. Do přístavu gibraltarského připlu l lodstvo anglické o 42 lodech a 21.000 mužích. Včetně obvykl posádky jest nyní v Gibraltaru 40.000 mužův anglického vojska. Má anghe skutečně zálusk na sousední území španělské, jak ji z toho španělská veřejnost podeztivá, aneb chce » bdítie nad francouzskou politikou v protějším Ma rokku?
Amerika Evropa Německo Francie Gibraltar
20 article Pro Třebenice.
Pro Třebenice. Schůze hospodářsko-politicke jednoty pro Litoměřicko a Třebe nicko, konaná 23. t. m. v Bohušo vi- ctch, byla bohdá preludiem větší akce. Zapomináme na Třebenicko, zatím co Němci s tím větším úsilím a vynaložením všech sil se připravují k dalšímu zápasu a boji. Pan dr. Pařik ve své poutavé a pěkné před- nášce do podrobna vylíčil onu mohutnou orga- nisaci, která proti nám postupuje v čarovném koutku »českého ráje«. A naproti tomu sou- středění sil podporujeme své zápasníky na Třebenicku nesystematicky a to ještě namnoze jen »morálně«, ba i anonymními po- vzbuzujícími lístky . Zbývá nám ještě v mnohém směru dopl- niti naši organisaci národní, roz- děliti obory působnosti, provésti i zde dělbu práce, jak již se to namnoze děje tím způ- sobem, že určitým českým městům připadá pod- pora té které české menšiny. A s podpůrnou praci i zodpovédnost. Boje stran a frakci musí býti vedeny opodál těto menšinské organisace podpůrně. Kdo zažil smutné scény sobotní schůze o sčítání lidu v zněmčeném území, ten nepopře, že jsme v tomto směru ješté své práce a úlohy plně nepochopili. Volání z Třebenicka staniž se výstrahou. Výstrahou, obsahující vážné napomenutí a vola- jící k práci, skutečné, účinné, obětavé práci. Náš veřejný život nabyl povážlivých forem řada dobrých pracovníků zaměnila klid domova za hluk a hrubosti, jež stihají práci národní. Terror jakobinismu u nůs zavládl. A zatím roste pronásledování českých menšin, naši neúčastí padá rána za ranou na naše přední stráže na českém severu. Nyní volá i Třebenicko Hne se v nás konečně s véldo mí?
Němec doktor Pařik Třebenice Litoměřicko Třebenicko
21 article
Bohušovická schůze měla pěkný průběh úspěch. Dostavili se k ní delegáti našich menšin z Ústi n. Lab., Březnice, Litoměřic, Terezína, Lovosie, Třebenie (a těch nejvíce) a zástupci spolků a korporací různých z Roudnice, Libo- chovic, Č. Kopist, Něm. Kopist, Počaplí, Hrdlí, Brňan, Doksan, Keblic, Chodoulic atd. Po vykonané valné hromadě jednoty, př níž uvítal předsedající p. V. Strejcovský, obětavý přitel českých menšín, veškeré delegáty a hlavně dra. Paříka, ujal se slova vítá potleskem vůdce a starosta Třebenic. Načrtnuv stručnými rysy odvěký boj náš s Němci, který se stal hlavně nepřízní rakouských vlád tak těžkým, ličil postavení Čechů v zněmčeném území. Vede-li se nám v celém království zle, jest postavení naše zde přímo nesnesitelné. Tře- benice vysazeny jsou návalu němectva v prvé řadě. Útočí se na ně vytrvale a houževnatě, a největší oběti přinášejí se ve snaze, získati tento kout němectvu. Třebenice, Kololeč, Pod- sedice a Dlažkovice tvoří vlastní Třebenieko. Zaujímá 2777 čtv. jiter s 2650 obyv. Němců se všemi renegáty a importovanými tam jed- notlivci a rodinami jest asi 1/2. Třebenice bý- valy od pradávna českými. Památky starých dob nejlépe vyvracejí chvástavost Němců, že Třebenice teprve v nové době »počeštěny«. Český jazyk udržel se zde vždy, a když i školy byly německými, lid jinak nehovořil a se ne- modlil. S rokem 1848 i sem zapadly první pa- prsky obrození a vytrvalé snaze naší se zda- řilo, že r. 1885 dostala se i radnice do če- ských rukou. Obrat ten vzbudil v německýc kruzích úžas. Hotovily se vší silou k bojí.
Liba Brňan Pařík Němec Čecho Březnice Litoměřice Terezín Lovosie Roudnice Německo Kopist Doksany Keblice Třebenice Kololeč
22 article
Zvláštní náhodou zařizovala se nedlouho potom místa obvodních lékarů. Okresním zastupitelstvem lovosickým ochotně zvolen pro Třebenice pla- cený agitátor dr. Titía. Za přispění okr. hejt- manství litoměřického a okolních okresních za- stupitelstev německých založena v Třebenicíeh »Germania«, již povoleny slanovy tak ne- obmezené, že jich zajisté ani jediný spolek v Rakousku nemá. Soustřeďuje v sobě vešker Němce, ale nejen domáci, ale i. ze Saska, Pruska, Bavorska a p. Měl loni na 1200 členů a přes 16.000 zl. přijmů. A ještě to dru. Tittovi nestačí. Je v tom trochu pravdy. »Ger- mania« zkoupila na Třebenicku za 100.000 zl. realit, kterýžto obnos nutno zúročiti a umořo- vati; 7000 zl. dává na školy, 2000 zl. spo- třebují sluhové, agitátoři a p. a 1000 zl. dary a podplácení. Na slávu Němectva pracuje se všemi způsoby: hrozbami, přemlouváním, pod- plácením . .. Hnutí »Los von Rom« jest povahy výhradně politické. Ono jest pro- jevem vděčnosti za pruské marky a třebenický německý pastor nedočkavé čeká na svůj vstup do německé školní rady, na jejíž dobytí jest nyní hlavní úsilí. Němeů obráceno. Naše menšina dosud se v ní statečné drží. Ale hlavní oporou jsou Němeům školy. Rozšířují a zakládají je všude. Největší obět jim není velikou. Maji dnes soukromou
doktor Titía Němec Třebenice Rakousko Sasko Prusko Bavorsko Gera Třebenicko Los on Rom Němectva