3
masthead
12. ledna 1904.
5
article
Po usnesení pp. důvěrníků doporučuje se
za kandidáta říšského poslanectví pro okresy
kralohradecký, jaroměřský, novoměstský, opo-
čenský, náchodský, českoskalický a úpický pa
6
article
Alois Kolenský,
Alois Kolenský,
nájemce statku v Dejvicích.
Volha koná se dne 9. února t. r.
Výkonný výbor
národní strany svobodomyslné
V PRAZE, dne 11. ledna 1904.
Kolenský
Dejvice
Volha
Praha
národní strana
7
article
Poměry v Uhrách.
Poměry v Uhrách.
Jan Neruda napsal dávno, dávno před lely
rozmarný feuilleton, v němž líčil parlamentní po-
měry v Uhrách a vykládal, jak opposice vyzrála
tam na přísného pana presidenta, jenž nechtěl
ztrpěti prudkých řečí a řečníkům na vládu útočí-
cím napořád slovo odnímal. Uživše okolnosti, že
uherský sněmovní řád nestanoví konec debaly
hlásili se řečníci jeden po druhém a každý po
čal přesně tam, kde předchůdce jeho skončil.
tak že mluvili všichni opposiční poslanci jednu
jen řeč. Když pak skončil poslední, navázal na
slova jeho opět první, tak že to šlo zase o
repetice a do nekonečna.
Neudálo se to, ve skutečnosti byl to Neru
dův pouhý nápad, dobrý nápad, jehož autor, je
muž slovo obstrukce v parlamentním smyslu bylo
dosud neznámé, dojista byl by užasl, kdyby zvě
děl, že dnes skutečně tak si maďarská opposice
počíná.
Neruda
Uhry
8
article
Před čtrnácti dny asi ovšem rozvlnil se
maďarský a sousední vzduch radostnou zvěstí.
ne snad, že narodil se Spasitel, ale že definitivně
pohřbena a zakopána byla obstrukce v peštském
říšském sněmu, vojenské předloze že nic ne
stojí v cestě a rekruli že v témž poměru po-
voleni budou jako v Cislajtanii. Třiletí, kteři dnes
již slouží půlčtvrta měsíce nad povinnou dobu
a jimž bylo svatosvatě slibeno, že nejdéleo
Nový rok dostanou se domů, měli už své ra-
nečky svázány, když jim pojednou dán opět
protirozkaz a nařízeno, aby ranečky opět
rozvázali.
Je pravda, že původní obstrukce je v uher
ské sněmovně číselně velmi seslabena. Což ale
naplat: přes to, že ji provozuje již jen asi
třicet poslanců, nemůže sněm dále! Dnes ke
všeobecnému překvapení se ukazuje, že všechny
jednací řády, co jich je, jsou vlastně sestaveny
na prospěch obstrukce a na maření práce,
k čemuž, jak zkušenost učí, slačí minimální počet
bezohledných a násilnicky rozpoložených zástup-
cův lidu, aby učinili jakékoli parlamentní jednán
nemožným.
9
article
Zatím, co velký mluvčí pan Tisza v uher
ském parlamentě pronáší dlouhé a krásné řeči.
šíří se všude v zemi tím více přesvědčení,že
tak, jako dosud, dále to nepůjde. Obstrukce
má síly a pružnosti dost, postaviti se proti vládě
a proti veliké straně její i stranám sice oppo-
sičním, ale obstrukci zavrhujícím a kaziti čin-
nost třeba i s tímže konečným cílem, k němuž
dospěti se snaží nejkrajnější levice se všem
svými turbulentními přívěsky.
Pan Tisza domníval se, že kouzlem své
řeči, že krásou mužskěho zjevu a elegancí pří-
jemného světáka donutí drsnou a tu i tam též
divokou čeládku, sedící na krajních sedadlech
v parlamentě, aby se podrobila. Dosud marně
bylo na tento veliký okamžik čekání, odte
doby, co poprvé zaburácel ve sněmovně posla-
necké hrom obstrukce, sice již šestkráte vyše
rozkaz, aby tříletí se přichystali domů k od-
chodu, zalím však pochutnávati si musejí na
dále na komisárku a na snídaní za 13), krejearu
Na ubožácích těchto páše se tím sice bez-
práví a hřích, však ti konečně těch několik
měsíců prodlouženě vojenské »supernace« snesou,
však jde tu o věci mnohem větší a důležitější,
než o interess několika tisíe mladých mužů,
již touhou hoři spatřiti opět dům otecký, jde
tu o vzájemný poměr obou polovin říše, jde tu
o politický a komerciální poměr k ostatním
mocnostem.
Jaká jest příčina ne dokonávající, ale utvr
zujíci se obstrukce, jež — jak se zdá — tu
i tam stane se trvalou institucí?
Na obou stranách nesou se v určitých kru-
zích velmi těžce nynější společná zařízení: ar
Tisza
10
article
zbudovati průplav mezi oběma oceány. Panamě
hrozilo nebezpečí, že bude výhod průplavu zba
vena soutěží Nicaraguy,-
Tu obecní rada panamská ve středu dne
4. listopadu se usnesla prohlásiti, že všechna
příchylnost Panamy ke družce Kolombii vymi-
zela. Uznáno, že nezbývá tu než přetnouti pouta.
jimiž obě země volnou smlouvou z r. 1821 jsou
vázány a prohlášeno slavně, že se Panama odlu-
čuje od republiky kolombijské a zařízuje se jake
neodvislá republika se správou demokratickou.
zodpovědnou a representativní, jež pečliva bude
blaha tuzemců a všech obyvatel republiky pa-
namské. Obecní rada zároveň pověřila Augustina
Aranga, Federica Boyda a Tomáše Ariasa mocí
aby opatřili vše, čeho zájem vlasti vyžaduje.
Pan
Augustin Arango
Federica Boyd
Ariasa
Panama
Nicaragua
odvislý republika
11
article
Prohlášení stalo se právě v den, kdy na Pa-
namu přibyl první oddíl 6000 mužů vojska dě-
lovým člunem „Karthagenou“, pod generály To-
varem a Aayou, jež vláda kolombijská na Isthmue
vyslala k sesílení tamních posádek. Byloť jí zná-
mo, že se odpadnutí Isthmu od Kolombie připra-
vuje. Bylo však pozdě. Vojsko, po delší dobu
bez žoldu ponechané, připojilo se k revoluci, a
oba generálové v Panamě zajati. Revoluce pro-
vedena bez boje. Jedině dělový člun kolombij
ský, opouštěje Kolon, vystřelil třikráte na město
Výstřely zahynuli dva Číňané.
Revoluce nebyla provázena nijakými výtrž-
nostmi, což možno považovati za důkaz, že stane
se jí obrat k lepšímu. Obyvatelstvo Isthmu ve-
směs souhlasí, ba nadšeno je revolucí, jež v zá-
jmu jeho budoucnosti byla nezbytnou. Dosud
nikdo nebyl na Isthmu bezpočen ani majetkem,
ani životem. Nyní trvale bude jinak. Po celou
délku průplavu, v šíři pěti mil po obou stranách
bude území pod správou Spojených států, ve
městech Kolonu a v Panamě budou Spojené státy
míti dozor policejní i zdravotnický a provedou
v nich nejvýše potřebnou kanalisaci i vodovody.
Kolon
Číňan
Panama
spojený stát
12
article
Zavedení správy bude zde míti blahodárný vliv
na uspořádání poměrů po vší zemi, která svou
bohatostí i úrodností stane se vhodným polem
činnosti snaživým osadníkům všech národů.
máda společná, poměr k zahraničním mocno
stem ald. Cisjtajtanii jest tento bratrský pomě-
příliš nákladným, Translajtanii velmi málo ma
ďarským. Jedni touží po rozluce z důvodů ná
rodních, druzí z důvodů ekonomických.
Jsou ovšem na obou stranách skupiny poli
tiků, kteří jiného jsou názoru a kteří vzpírají se
tomu, aby proveden byl na řičce Litavě nebez
pečný řez, jímž srostlá dvojčata mají býti jedno
od druhého navzájem osvobozena. Však i v těchto
dvou skupinách jsou uvnitř rozdíly. Jedni totiž
se domnívají, že nenadošel ještě čas k takovéto
operaci, že třeba ještě vyčkati až organismua
na obou stranách důkladně vyzraje, kdežto druz
jsou zásadními odpůrci jakéhokoli rozdělení stát
ního spojenství obou částí říše. A k těm, kteř
nejvíce tomu vzdorují, náleží koruna, jež vše
možně se brání eventualitě této.
A věru, že nám nadehází tu povinnost, o věe
té velmi důkladně uvažovati dříve, než se defi
nitivně rozhodneme. Nejde tu pouze snad o ně
jaké procento kvotové, o podíl na clech, o vzá
jemné vyrovnání daní, potravních, o surtaxu na
cukr atd., ale jde tu ne pouze o hospodářské
nýbrž o politickoekonomické přetvoření celo
střední Evropy a tím zároveň o naši národn
existenci.
Jaký musí býti přirozený následek, když
na Litavě pořídí se celní šraňk a když Uhersko
stane se samostatným celním územím. Dnešní
hospodářské poměry nesnesou malé obvody
obchodní a celní, dnes všechna snaha k tomu
se nese, sestrojiti co možná obvody velké, aby
ve velkém mohlo se manévrovati a počítati.
Litava
Evropa
Uhersko
13
article
Následkem dokonalosti, k jaké dospěla výroba,
následkem rozvětvené komunikace, která vše
chem svět navzájem blízkým učinila, následkem
na nejvyšší stupeň zdokonalených u nás po-
měrů finančních a veškerého finančnictví vů-
bec, klesly ceny a zmohla se konkurence tou
měrou, že třeba manipulovati v obchodě se
spoustami statků, aby nepatrný zisk při ohromné
kvantitě stal se patrnější. K takovému velikému
obchodu zapotřebí je velikého obchodního ob-
vodu.
A kde bychom ho nalezli? Kde bychom
nalezli náhradu za Uhry, jejichž spekulace táhne
se k Balkánu, k moři egejskému a do Levanty
kde ovšem bude míti co činit s Německem
Kde nalezneme ji jinde, než u svého souseda.
který na to čeká, až Rukousko bude nuceno
učiniti nějaký arrangement politicko-obchodní.
Nemalujeme nikterak čerta na zeď, že ale
situace, v níž se nalezáme, je na pováženou
že povinností každého obezřelého českého poli-
tika, uvažovati o ní co nejdůkladněji, nepopře,
kdo zná poněkud předivo intrik, jež k tomu
cílí, chytit rakouskou mouchu do německé pavu
činy a vyssát z ní sílu a život.
Středoevropský, jinými slovy rakousko
německý svazek obchodní a celní je dnes už
víc než pouhým strašidlem. Tím okamžikem
kdy prohlášena bude rozluka rakousko-uherská
zmizí neurčité rysy fantomu a na jeho místě se
objeví jasné a tvrdé kontury obrazu, jaký skýtati
bude střední Evropa dříve snad již, než v příštím
desítiletí. Jak působí na nás v ohledu národním
nynější alliance této říše s německým Pruskem
eftíme až příliš, chraň prozřetelnost národ náš
před tím, aby pocítil též, co by znamenalo spo
jenství hospodářské.
Před nebezpečím tím ustoupiti by měly
malichernosti, kterými se u nás z pravidla až
příliš rádi bavíme a k vůli nimž mrháme síly
duševní i tělesné, jichž potom ve vážném boj
se nám nedostává.
Uhry
Balkán
Německo
Evropa
Prusko
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. ledna. (K situaci rakou-
ské.) Novoroční parlamentní prázdniny rakou-
ské skončily a delegace dala se opět do práce
Kdy tyto práce ukončí, není známo, poněvadž
to bude záviseti od činnosti parlamentu uher-
ského; jinak ovšem výsledek rakouské delegační
činnosti není pochybný, poněvadž složení dele-
gace ručí za to, že požadavkům společné vlády
bude aspoň se strany rakouské vyhověno. Ob-
tížnější byla by odpověď na otázku, co se bude
díti v Rakousku po delegacích, až se sejde opět
říšská rada. Dr. Körber nevzdává se prý dosud
naděje, že se mu podaří sestaviti opět jakési smi-
řovací konference česko-německé, aby urovnal
půdu příšti říšské radě. Konference snad budou,
jako byly loni a před dvěma roky, ale jich vý-
sledek bude pravděpodobně týž, jako byl loni
a před dvěma léty, totiž žádný. Němci se svého
odmítavého stanoviska nesestoupí ani o kroka
tím určí další taktiku české delegace. Takový
obraz příští parlamentní činnosti rýsuje také
vídeňský zpravodaj „Gl. Narodu““. Od Němců,
zpyšnělých od té doby, co se jim podařilo pora-
ziti kabinety Badenův a Thunův, nenaděje se
nijakého ústupku. Naopak očekává, že Němci,
aby předešli útoky se strany slovanské, vyna-
snaží se novými, ještě smělejšími a drzejšími
útoky na práva národův slovanských udržovati
tyto v stálém šachu. A výslodek? „Smiřovac
konference skončí ničím; zasedání říšské rady
skončí ničím; všechny plány o sestavení většiny
v parlamentě, o změně jednacího řádu skončí ni-
čím. Nastane zase doba bezparlamentní až do
října, kdy se opět sejde říšská rada a narazi
hned na prvém kroku zase na českou ob-
strukci.
doktor
Körber
Němec
Badenův
Thunův
Praha
Ob
Rakousko
15
article
„Rok 1904 ve vnitřní politice míne bez-
úspěšně, jako minul r. 1903. Ale nebudou tím
vinni Čechové — dodává „Gl. Nar.“ — nýbrž
jen Němci, protože nechtějí obětovati ani drobtu
své přemoci faktické rovnoprávnosti ostatních
národů. Budou vinni také ti, kdo, majíce moc,
aby Němce přinutili k ústupu, nečiní toho. I bude
třeba katastrofy hospodářské a neobvykle váž-
ného zmatku ve správě státní, aby se našla od-
vaha na zlomení německého odporu. To všal
se stane, jak obyčejně v Rakousku, až po veli-
kých škodách a snad i po veliké katastrofě.“
V Praze, 11. ledna. (Situace v Uhrá ch.
Tak zvaná „malá obstrukce“, provozovaná ugro-
novci, ukázala se nicméně tak silnou, že přivádí
do rozpaků už i hr. Tiszu, ačkoliv si umínil če-
liti jí pouhým trpným odporem. Sobotní dlouhá
ministerská porada, jež trvala až do noci a za-
bývala se parlamentní situací, vzbudila v libe-
rálním klubě značné rozechvění, ježto se očeká
valo, že se vláda konečně odhodlá ke změně tak
tiky a vystoupí rázně proti obstrukci. Na čem
se ministerská rada usnesla, není zatím známo.
ale v liberálních kruzích převládá již přesvěd
čení, že se něco státi musí a že není možno st
věti se proti obstrukci se svázanýma rukama.
V kruzích vládě blízkých panuje dle „N. P.
Journalu“ rozmrzelost na hr. Tiszu, že svou
úmluvou s košutovci zavázal se k nečinnosti také
vůči zbylým obstrukčníkům. A poněvadž se jevi
známky, že se obstrukci dostává opět nové po-
sily, a že se košutovci počínají tvářiti, jakoby
chtěli vládě působiti nové obtíže, nastává doba
kdy vláda bude nucena vzchopiti se k rozhod-
nému činu.
Čecho
Němec
Nara
Rakousko
Praha
Tisza
16
article
Též ve straně lidové se očekává, že v nej-
bližší době nastane změna v uherské politice.
Ve straně se šíří pověstí, že vojenská správa jest
už velice netrpěliva, protože v Uhrách nebylo
dosud možno prověsti odvod za loňský rok a jsou
obavy, že se odvodu za rok 1904 nepovede o nie
lépe. Jeden z vynikajících členů lidové strany
vyjádřil se ve sněmovně: „Hr. Tisza zříti se do
téže propasti, ve které zmízel Szell, ale s tím
rozdílem, že Szellův pád urychlil Tisza, kdežtc
svůj pád připraví si sám.
„Pester Lloyd“ hájí sice dosud, jak jest
povinen, vládní taktiku, ale i jeho mínění o par
lamentní situaci jest nanejvýš pessimistické
Tiszovu politiku prohlašuje sice za jedině mož-
nou za daných okolností, ale přestává, jako z
Szella, věřiti v neoblomnou pevnost liberáln
strany. „Za dlouhých, rozvratných bojů a stálýel
ministerských krisí pevnost vládní většiny se po-
vážlivě uvolnila, tak že tato strana procilá z dří-
moty a indolence, jen když se ozve nějaká nová.
rázná řeč ministerského předsedy. . . Za takových
poměrů nesmí se tajiti — stýská si „Pester
Lloyd“ — že tento parlament jest už blízek
smrti. Na vytvoření něčeho dobrého nemá síly
bylo by štěstí, kdyby mohl aspoň předejíti zlo
Co z toho následuje, notřeba dodávati ...
Szellův
Tisza
Lloyd
Uhry
Hradec
Tisza
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 11. ledna.
V Praze, 11. ledna.
Loubet a Vatikán.
Prelát z nejbližšího okoli papežova by
tázán, zdaž president Loubet bude Vatikánem
přijat, odtušil doslovně: »Papež nepřijme ho
pod žádnou záminkou.«
K vypovězení Elsasana Delsora z — Francie.
Nacionalistický tisk útočí dosud ostře prot
vládě pro vypovězení frankofilského poslance
říšského sněmu německého, Elsasana Delsore
z Lunevillu. »Gauloise praví, že pan Combes
snížil se za sluhu Německa a že pomahá ně
meckému císaři germanisovati Elsasy a Lotrynky-
Podobně píši v otevřených listech svých poslane
Essarts a Ollivier, kteří chtějí Combesa pro čin
ten interpellovati. Radikální a socialistický tisk
souhlasí s opatřením Combesovým, jak ovšem
při poměru stran těch k němu se očekávati dalo
a vidí dostatečný důvod svůj v tom, že kněz
Delsor příšel do Lunevillu proto, aby přednáše-
tam o utiskování katolické církve ve Franeii
pod vládou Combesovou. Gérault Richard, vůdce
socialistický, vytýká Delsorovi, že ve Francii
chtěl dělati propagandu monarchistickou. Také
oficiosní communiqué odůvodňuje opatření vládní
tím, že byl by prý mohl býti k vůli přednášce
Delsorově porušen klid veřejný, poněvadž v Lune
villu jest i velký počet protestantů a židů, kteří
byli by prý bývali uraženi vystoupením Del-
sorovým. Vůči tomu dlužno ovšem uvésti, ž
vláda francouzská nejevívá těchto ohledů př
přednáškách hlasatelů protestantismu i rabínů
v městech, kdež jest většina obyvatelstva
katolického a že dosud žádné z nich nezakázala.
Elsasan Delsora
Elsasan
Combes
Delsor
Richard
Del sorův
Praha
Vatikán
Francie
Německo
Combesová
19
article
A skutečně také i »Temps«, jenž jest věru
dalek nacionalistův, pronáší výtku vládě, že
jedná-li s Elsasanem jako s cizincem, že tím
uráží city národa francouzského a že tak uznává
sama právní stav, který před 34 léty byl pěstním
právem na úkor Francie způsoben. Rovněž
»Figaro« prohlašuje, že neměl by vypovídán
býti z Francie Elsasan, poněvadž každý Elsasan
jest členem národa franepuzského
Temps
Figaro
Francie
20
article
Arcibiskupská afféra ve Španělsku.
Nevole proti jmenování Nozaledy arcibisku
pem valencijským vedla již k mocným bouřím
v Madridě. Protože vláda zakázala kuplety
narážkami na arcibiskupa, obecenstvo v divadle
zarzuelském způsobilo veliké demonstrace, žá-
dajíc bouřlivě za přednes kupletů oněch místo
popěvků jiných. Opona byla na konec spuštěna
a několik osob zatčeno. Vláda hrozí zavřením
divadla, avšak také v jiných divadlech zpívány
kuplety ty. Policie chce prý i proti protestům tá
borů zakročiti co nejostřeji a každý projev po
uliční bezohledně potlačiti. Přes to konaly sev
neděli v Madridě, Barceloně, ve Valencii av
mnohých jiných městech tábory protestní v nichž
pronešena nejostřejší obvinění proti Nozaledovi.
Tento ale napořád nemá chuti odstoupiti.
Válečné nebezpečí v Americe.
Ke sporům mezi Panamou a Kolumbií.
dosud nerozřešeným, připojil se nový k vůli čáře
pohraniční. Nová republika žádá za vydání pří-
stavu Tilumoti v zátoce darienské, kdež Kolum-
bijci se nalézají. Panamský generál Pueol o
chce postoupiti útočně proti K-
lumbii, ač Spojené státy ho zrazují. Zástupee
Kolumbie Reyes telegrafoval presidentu republiky
té Marroquinovi, že hleděl ve Washingtonu vše
možně něco pro Kolumbii zachrániti, ale marně
a že obává se tudíž, že lid kolumbijský nedá
se již zdržeti od útoku na Panamu.
Nevole
Reyes
Španělsko
Madrid
Barcelona
Valencie
Amerika
Panama
Kolumbie
Nová republika
spojený stát
Washington
21
article
Otroctví v anglických osadách.
Vláda anglická uveřejnila pravidla pro při-
stěhování se kuliů do báňských obvodů trans-
vaalských. Pravidla ta jsou tak drakonická, že
jak sám jeden radikální list anglický praví.
kuliové stanou se tak žalostnými otroky.
Kuliové dle pravidel těch smějí pracovati j en
v dolech, tedy musí po připadě snésti každé
stlačení mzdy a nesmí se od místa práce vzdá-
liti dále než jednu anglickou míli. Trestem pěti-
letého vězení jest zakázáno nabývati po-
zemkův, neb vykonávati živnost aneb i jen
vlastnictví své na jiného přenášeti. Jakmile
uplyne jich kontrakt, musí se vrátiti ihned do
Číny, nechtějí-li býti těžce trestáni atd. Sám
orgán majitelů dolů »Times« praví, že osud
kuliů nebude šťastný. »Daily Graphie« pochy-
buje, že by i jen Číňané za podmínek takýeh
přistěhovali se do jižní Afriky. »Daily Chro-
nicle« sděluje, že čínská vláda zapoví státnín
přislušníkům svým vůbec za podmínek těch do
Afriky se stěhovati a že se bude při tom říditi
příkladem, kterýž jí v podobném případě dala
— vláda indická.
Veto při volbě papežské.
O protestní akci kardinálů proti používán
veta při volbě papežské proslýchá se z kruhů
vatikánských, že papeží podán byl návrh, aby
na příště každý kardinál před počátkem kon
klave se zavázal, že nepřejme od žádného státu
úkol, pronesti veto jeho jménem v konklave.
Číňan
Čína
jižní Afrika
Afrika
Daily Jethro
22
article
Delega ce.
Delega ce.
Z Vídně, 11. ledna. (C -B.)
Vídeň
23
article
Rozpočtový výbor rakouské delegace
za Baernreitherova předsednictví rokoval o rozpočtu
ministerstva zahraničných věcí. (Ref. markýa
Bacquehem.)
Del. dr. Kramář nechce šířiti se o trojspolku.
o jehož obnovení zmíněno se tak vroucně; máť se
jednat o věci aktuálnější. Ministr musí být ubezpe-
čen, že ono radostné poselství o trojspolku nikoho
zvlášť nerozčililo, nejmíň některé bývalé prudké jeho
odpůrce. Je zastaralý, že sotva kdo podnikal by prot
němu řádnou podkopnickou práci. Ministr chtěl po
zvednouti význam oné události, jehož by si nikdy
nepovšími, mluvě o štvanicích proti trospolku, o nichž
ani nepřátelé mnoho neví. Vážným odpůrcům tohoto
spolku ani nenapadne vyvrátit jeho skrovný význam
v nynější a možná také budoucí politice evropských
států. Řečnická výzdoba ministrovy řeči mate jen
protější mysli, tak že na př. pruský kritik rakouských
manevrů opovažuje se žádati, aby důstojníci německ
jízdy zúčastnili se zdejších manevrů, aby se lépe
seznámili s polohou kraje. Páni jistě zaspali vývoj
posledních let, jinak by věděli, že takováto správ
takouského vojska byla snad možná dříve za s ávy
trojspolku, ale nehodi se do nynějších poměrů. Bobu
dík, netisní nás již protivenství s Ruskem a dů
věrnosti s pruskými důstojníky, ale ostří namířě
né proti Rusku bylo by sice vhod Berlínu, aby s
Rakousko vrátilo do dřívější ponížené závislosti, ale
pro rakouskou politiku jsou pro budoucnost nemy
slitelny.
Baernreitherův
Del
doktor
Kramář
Bob dík
Rusko
Berlín
Rakousko
24
article
Vzdor smutným domácím poměrům je zahraničn
postavení říše sproštěné berlínského poručnictví —
ode dne petrohradské schůzky — lepší a svobod
nější. Musil by pohledati člověka, jenž by toužil po
minulých poměrech a proto je přání, by rakousko
ruská shoda vydržela balkánskou zkoušku, aby do
cílila positivních výsledků pro zachování míru
stala se nezvratným základem politiky obou států
s nímž by počítati musili nejen balkánští národové
ale také ostatní mocnosti.
Uvažuje o reformní akci rakousko ruské na Bal-
káně praví, že cíl její shoduje se, ale o způsobu
jejího provedení se náhledy rozcházejí. Arci jedná s
tu o těžké úkoly. Snad nikde neprostupují se veřejné
i tajné zájmy tak jako v evropském Turecku. Mürz-
stegské úmluvy byly opravou lednového programu
nelze říci, nebude-li třeba třelího vydání, při čemž
rakousko-ruská shoda bude podrobena nejtěžší
zkoušce. Pochybnosti o výsledku nynější akce nelze
prohlásiti za neoprávněny. Ministr tvrdí též, že Tu-
recko, chtějíc žíti, musí se změniti a znalci jeho
tamních poměrů o tom pochybují. Optimismus rakou-
ského ministra překvapuje, očekává-li, že se něe
změní v Turecku, kde se nic změniti nemůže a ne-
smí. Jen tehda, nebudou-li moci Turci zacházeti
s křesťany svým způsobem, ponechají-li se jim pouze
obory státního práva, kde nemohou platit jejich ná-
zory o správě křesťanů, lze pomýšleti na trvalé
skutečné zlepšení křesťanských poměrů a lze přistou-
piti k velkým cílům v blízké budoucnosti, o nichž
se ministerský výklad nezmínil a snad ani zmíniti
nemůže.
Musil
Turek
Bala
Turecko
Mürz
25
article
Zamezí reformy obnovení povstání? Musily by
se provésti neobyčejně rychle a rázně, aby tak po
sobily. Vydrží Turecko velký náklad na válečnou
pohotovost, aniž by tím čeho získalo; nepokusí n
zameziti, aby Bulharsko nemohlo již rozněcovati po
vstání v Makedonii? A jaké nastanou poměry po
tom? Bude možný konflikt lokalisován a ne-li, jak
zlomí Rakousko a Rusko možný turecký odpor prot
naří ením civilních komisarů a velitele četnictva
také tehda, pokusí-li se Albánci na rok opět o tuzší
odpor? Tím není přebrána řada otázek, ale lépeje
nechati neřešeny než o nich se nezmiňovati. Posta-
vení jednotlivých balkánských států k tomuto pro-
blému je velmi důležité a proto sluší dovoliti kritiku
ministrových vývodů. Jeho záliba v Rumunskuje
vysvětlitelna, ale jak může velebiti Řecko naprot
Srbsku to je nepochopitelno. Řekové patří ke klassi-
ckým národům, jejich země se po porážkách zvět-
šuje. V příčině Krety dosáhlo všechno nebo tolik, ž
může býti za to Evropě vděčno. Úloha, již hrá Řecko
teď naproti Turecku, je neslýchaná. Na vojenskou
podporu Recka Turecko po svých zkušenostech jistě
nespolehá.
Musil
Albánec
Řek
Kret
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Rusko
Řecko
Srbsko
Evropa
26
article
Řecko má co děkovati za svou svobodu evrop-
skému nadšení pro práva křesťanské ragy a prot
by mohlo býti tak slušno a nenabízeti své služby
zjevně proti makedonským křesťanům. Ať jen Řekov
zůstanou doma, to jim nejlépe prospěje. Chvály
vůbec nezasluhují a ještě méně u porovnání se Srb
skem, jež v ministrově výkladu tak šeredně pocho
dilo. Dale neschvaluje kralovraždu, avšak nesmí se
zapomínati, že Srbsko leží na Východě, na hranicích
krviny, a že srbská půda je prosáklá krví množství
Srbů, zahynulých v boji s Milanem, že Milan a Alex-
andr způsobili mnoho zlého, a tu pochopí se, pro
věci dospěly k takovým koncům. Ve Vídni by neměli
zapomínati, že podporujíce Milana přispěli nemálo
k srbským zmatkům. Za makedonského konflikt
chovalo se Srbsko vzorně, loyálně, jeho zájmy byly
dotčeny, na něm záleží řešení otázky, bude-li požár
na Balkáně v nejhorším případě lokalisován nebo ne
Toto chování se Srbska zasluhuje tuším aspoň
tolik chvály jako Řecko. Větší shovívavost k Srbsku
bývala by nemožná. Také není třeba svalovati na
srbskou vládu vinu, že trpí popudlivé výpady jistých
nezodpovědných kruhů na Rakousko. Za novinové
výpady nezodpovídá žádná vláda země, kde maj
tak velkou tiskovou svobodu, jako teď v Srbsku
U nás píše se také leccos, co Bělehradu není vhod
S postavením zahraničního úřadu v trapné důstoj-
nické afféře lze souhlasiti. Skutek hrozné noci můž
býti morálně smířen jen vlasteneckým chováním se
pachatelů. Na spiklých důstojnících nesmí ulpět an
stín podezření, že způsobili krveproliti, aby domohl
se úřadův a hodnostl.
Osobnost krále Petra je dost atečnou zárukou
svobody a zákonnosti v Srbsku a není třeba, aby
spiklí důstojníci v jeho nejbližším okolí dále bděli.
Řekov
Srb
Srba
Milan
Alex
Řecko
Srbsko
Vídeň
Balkán
Rakousko
Bělehrad
27
article
Rozumí se samo sebou, že cizí zástupci nechtějí
s nimi míti úřadních styků. Srbsku nadejdou dni
vážných odhodlání, kde bude zemi třeba blahovůl
mocností. Je v zájmu Srbska, aby jeho mezinárodní
postavení nebylo oslabováno nedostatečným vlaste
nectvím spiklých důstojníků. Avšak ton výkladu
ministerského naproti Srbsku byl zbýtečně příkrý.
tím spíš, protože nedůvěra k Rakousku byla silně
podporována Milanovou polilikou a protisrbskou ho-
spodářskou polítikou uherskou. Až Srbové uvidí, že
Rakousko podporuje bosenské trhy národně i ho-
spodářsky a až Rakousko-Úhersko nebude schválně
škoditi životním zájmům srbským, aby Srbové byli
pokutováni za své politické postavení, obapoln
stížnosti vymizí úplně.
Řečník prohlašuje na konec, že trojspolkovou
politiku považuje splš za diplomatickou archeologi
a celkem souhlasí s politikou, založenou na rakou-
sko ruské shodě, arci pod tou podmínkou, že bude
prováděti se rázně del. aby konečně křesťanské oby-
vatelstvo v Turecku dosáhlo, čím mu Evropa po
vinna od času berlínské smlouvy. Bude hlasovati
proti rozpočtu zvláště z důvodů desolátní vni třn
politiky, o níž vyslovil se již v plenární schůz
delegační.
Delegát brabě Sohönborn těší se ze shody
Rakouska s Ruskem a jejich společného postupu na
Balkáně. Použití účinných prostředků v národnostní
otázce vadil zřetel na celistvost Turecka. Z mini-
strova výkladu je patrno, že zná vyskytující se ne-
snáze a na ně dbá. Poměr k spojencům i oslatním
mocnostem je dobrý a proto je naděje, že mír bude
zachován. Charakterickým jest loňské sbližovaní s
států, jež nestojí ve smluvném spolkovém poměra
Milanová
Srba
Srbsko
Rakousko
Turecko
Evropa
Rusko
Balkán
28
article
Tak Francie s Anglií. Přeje si, by se udržoval
dobrá vůle mezi Francií a Rakouskem. V dalším
vývoji východní olázky mohou nastati chvíle, kd
by stejný postup s Francií byl prospěšný. Konečne
doporučoval řečník rozvoj různých rozhodčích inst-
tucí, zvlášť haagského soudu.
Delegát Šusteršič uvažoval o vetu při papežské
volbě, neschvaluje jednání zahraničného úřadu. Ca
se řeklo o vetu v ministrově výkladu, nebylo správ-
ným. Lituje, že v něm nebyly uvedeny důvody.
proč Rakousko postavilo se proti kardinálu Rampol-
lovi. V balkánské otázce souhlasí s postavením z-
hraničného úřadu a je povděčen shodě s Ruskem.
Obě mocnosti měly vyjednávati rychle, aby na jaře
nevypukly v Makedonii nové nepokoje. Bělehradské
vraždy nepovažuje za vlastenecký čin a rád by, aby
vinníci byli potrestáni, avšak srbský národ za činy
jednotlivců trpěti nesmí. Rakousko jest spoluvinno
srbskými poměry. Rakousko musí chovati se v zájmu
svého velmocenského postavení k Jihoslovanům
jinak, zvláště vzhledem k politice italské. Obnoven
trojspolku vzal na vědomí s úplnou lhostejností.
Budež hlasovati proti rozpočtu nejen z důvod
vnitřní politiky, ale také pro chování se zahra-
ničného úřadu za papežské volby.
Šusteršič
Jihoslovan
Francie
Anglie
Rakousko
Rusko
Makedonie
29
article
Del. Sylvestr liboval si v obnovení trojspolku
a schvaloval činnost Rakouska v balkánské politice.
Troufa, že spojené úsilí rakousko-ruské dospěje k do
brým koncům a Bulhaři budou na léta uspokojeni
Bělehradská událost nebude tvořiti pěknou stránku
v srbských dějináca. Vetu rakouské koruny nebud
na újmu novinové články italské ani rakouské reso-
luce. Litoval, že přizeň v trojspolku byla porušen
inšpruckými událostmi universitními. Vyčítá Čechům
že v Praze jsou státními politiky české koruny, v
Vídni brojí proti centralismu a byrokratismu, avšak
v Praze by rádi centralisovali pro českou korunu.
Zde chtějí, aby se na ně měl zřetel, tam nechtějí
míti zřetele na nikoho. Bude hlasovati pro rozpoče.
doufaje, že po slovech výkladu budou následovat
také skutky.
Sylvestr
Bulhar
Čecho
Rakousko
Praha
Vídeň
30
article
Del. dr. Stránský dotazoval se ministra po dal-
ším vývoji rak.ruské kontroly v Makedonii, nepře-
kážíli svobodnému kulturnímu vývoji domácího bul-
harského obyvatelstva ve prospěch mohamedánských
přistéhovalců, nebo sousedního albánského obyva-
teístva a prohlásil, že nejde o protekci Bulharů, ale
přeje si, by Rakousko Uhersko střehlo na Východě
pouze své zájmy a nepřispívalo k omezování jedno-
tlivých národností v cizině. Pojednav o Kohnově
afféře, protestoval proti příštímu německému nápad-
níku. Konečně pojednal o universitní otázce vlašské
a prohlásil, že chování se vlády ku prof. Guberna-
tisovi musilo způsobiti v Italii štvanice proti Ra-
kousku. Smí li přednášsti v Solnohradě professořiz
Německa, sluší připustiti také italské professoryv
Inšpruku. Stejné chování se ke všem národnostem
je nejlepším prostředkem proti všelikému štvaní
nespokojenosti.
V odpolední schůzi o 3. hod. ujal se slov
del. hr. Dzieduszycki, poznamenav hned v úvodu, že
hlasování o rozpočtu ministerstva zahraničných věcí
nemá se činiti závislým na poměrech politiky vnitřní.
Je zásluhou zahraničné správy, že za šestiletých do-
mácích zmatků bezpečnost a vážnost Rakouska jako
velmoci byla zachována. Trojspolek i dvojspolek jsou
zárukami míru. Je povděčen úspěchu rakousko-ruské
shody, jíž podařilo se, zabezpečiti říši na jižních
hranicích a usnaditi dílo na Východě. Krvavá událost
bělehradská je důkazem, že národové, sprostěni ture-
ckého jařma, nejsou dosud s to, zabezpečiti na Bal-
káně panství evropských poměrů. Rakousko-ruský
úkol na Balkáně není snadný a mohly by tam na-
stati poměry, jež vyžadovaly by odhodlané a rázné
obrany cti a bezpečnosti této říše. On a jeho krajané
budou hlasovati proto pro rozpočet.
Del
doktor
Stránský
Bulhar
Kohnův
Makedonie
Rakousko
Uhersko
Solnohrad
Německo
Bala
Balkán
31
article
Del. kn. Schönburg bude hlasovati pro rozpočet.
protože říše vzdor vnitřním zmatkům je na venek
upevněna. Velebí trojspolek, jenž může se v budou-
cnosti osvědčiti, neboť bylo by osudným, kdyby říše
neměla spolku. K tomu třeba však také dobrého
vojska. V otázce veta nesouhlasí s ministrem. Poza-
slavuje se nad samostatným zastoupením Uherska
na brusselské konferenci a žádá ministra o náležité
vysvětlení. Schvaluje dočasné odvolání rakouského
vyslance z Bělebradu pro kralovraž do.
Del. hr. Zedtwitz vykládá příčiny povděku s mini-
strovým výkladem a přeje snahám o řešení balkán-
ské otázky upřímného zdaru, souhlasí s del. Schön-
bornem o vetu a žádá ministra, proč se onen projev
stal. Konečně pojednal o obchodní politické otázc
a ptal se ministra po příslušných krocích s moc-
nostmi.
Del. Pergelt souhlasí s ministrovou politikou.
chválí si trojspolek, schvaluje shodu s Ruskem v bal-
kánské otázce a jejich nynějsí činnost. O srbských
událostech souhlasí s jinými řečníky, rovněž o použití
veta při papežské volbě. Rád by, aby ministr vy-
slovil se o obnovení obchodních smluv pro případ.
kdyby vyrovnání neuskutečnilo se.
Del. Tollinger schvaloval ministrovo vynasnažení
o zachování míru, zlepšení poměrů se sousedními
státy. Rovněž jeho balkánskou politiku i politiku
naproti Srbsku. Pohřešuje zprávu o přípravách k uza-
vření obchodních smluv s cizinou a troufá, že tu
trojspolek bude mocnou oporou. Otázka veta do de-
legace již nepatří. Konečně přimlouval se za podporu
rak. uh. ústavu poutnického v Jerusalemě.
Schönburg
Del
Zedtwitz
Schön
Tollinger
Poza
Uhersko
Rusko
Srbsko
Jeruzalém
32
article
Del. hr. Schönborn přál si, by nebylo třeba, aby
Rakousko používalo práva veta při papežské volbě,
čímž bylo povšechné rokování ukončeno.
Ministr hr. Goluchowski zmínil se nejprvé o zří-
zení konsulární akademie a potom snažil se dokázali
oprávněnost své chvály o trojspolku, jenž prý pro-
kázal evropskému míru velké služby. Dr. Kramá!
sám prý asi před dvěma léty prohlásil, že rád akcep-
tujel tento spolek. Vyprošuje si, aby pozvání většího
počtu německých důstojníků na haličské manévry
považovalo se za povolnost k Německu, jež působl
tak na naše poměry. Pochybuje, že Turecko nepod-
volí se rakousko-ruské shodě. Bude to spojeno s ne-
snázemi, ale nepochybuje o dobrém výsledku. Ku
provedení kontrolních opatření ustanovena dvouletá
doba, aby nezdálo se, jako bychom chtěli Makedonii
si přivlastniti. Ta doba stačí, aby se poměry vžily.
Mimo to pomýšli se na opatření, jež přispěje ke
zlepšení poměrů. Jedním z nejsprávnějších jest orga-
nisace četnictva. Má větší dosah, než se obyčejně
myslí. Vzpomeňme si jen na jeho činnost na ostrově
Krétě. Byla zásluhou Italie a proto také svěřena ted
organisace makedonského četnictva italskému gene-
rálovi. Tomuto četnictvu přidruží se delegáti různých
států. Až bude statut ustanoven, rozděli se delegáti
po jednotlivých okresech. Četnictvo bude dohlížeti
také na turecké úřady a správu a pečovat o ochranu
křesťanského obyvatelstva.
Del
Schönborn
Goluchowský
Kramá
Rakousko
Německo
Turecko
Makedonie
Kréta
Italia
33
article
Řecko posuzoval v minulých letech přísně, ale
teď, kdy přidružilo se k reformnímu programu, uznal
za dobré vytknouti tuto změnu. Snaží se omluviti
své vývody o Srbsku a balkánských státech. Bul-
harská vláda snaží se o korrektní postavení, jin
bulharské vlády tak nečinily. Bělehradské krveproliti
odsuzovali všichni řečníci. Je naším principem nemísiti
se do poměrů balkánských států, což dosvědčuje také
chování se Rakouska za posledních událostí. Král Petr
nedbaje pokynů, povolal k sobě osobnosti, s nimiž
jsme nemobli vstoupiti do styku. Ostatně nemám
proč chovati se k Srbsku antipaticky a rádi bychom
s ním udržovali dobré poměry.
Ministr prohlašuje za bezpodstatny obavy del.
dra. Stránského o znásilení národností v makedon
ských krajích. Správní okresy budou ohraničeny tak.
aby národnost s 80 procenty obyvatelstva v kraji pře-
vládala. Albánci v albašanském a beratském kraji vy-
slovili se proti reformám, v jiných krajích podařís
asi zjednati smír mezi různými národnostmi.
Petr
Stránský
Albánec
Řecko
Srbsko
Rakousko
34
article
Společná kontrola po dvou létech pomine, ale
obecný dozor bude trvati dále. V některých věcech
budou kontrolovati naše konsuláty, tak finanční
službu a návrat uprchlíků, jichž je asi 15—-18.000
duší. Turecko musí podporovati tyto lidi, jimž po-
máhati se bude také příspěvky. Drinopolský kraj
nebyl pojat do reforem proto, že v té době tam ne-
pokojů ještě nebylo. Zároveň poznamenával tu mi-
nistr, že zahraničný úřad nemá žádného novinového
orgánu a jen tu a tam užito některých novin pro
své sdělení. Ostatně pak jest ochoten k informacím
každému listu a »Neue Fr. Presse« nemá tu žádné
přednosti.
O Kohnovi zná jen novinové kombinace. P
případě nebude věcí ministerstva zahraničných zále-
žitostí, ale rakouské vlády, aby vyjednávala s pa-
pežskou kurií v této záležitosti. Ministerstvo zahra-
ničných věcí je pouze orgánem sprostředkovacím.
Neue
Kohn
Turecko
Francie . Presse