ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3664e050-7108-11dc-902e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 53 celkem · entity: place 66, work 10, person 52, org 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 12. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
Na ranní a odpol. Jisty předplácí ner v Praze v zlministraci na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvejí donáškon m . . . . 7 K 50h ve slialkich sa měsfe . . . . . . 2 K 30h P'oštou: za měsín- nantia . . . . 9 k a s dvojí zisilken na niěsle za dtrrt lela . . . . K eo
Praha P ' ošta
5 article Dálný Východ.
Dálný Východ. Vyjednávání. Ruské listy zas jednou zastkvěly se svou solidnosti a seriosnosti. Západní tisk působením známých živlů honí se pouze za denní sensaei a neštěstí jednotlivců, i davů, i národů jest mu víláno, ukojí-li na chvíli hlad sensace. Otázka, o jejíž rozřešení usilují vlády ruská a japonská, je tak ohromně důležitá pro celý svět, že by každě péro, jež o ní píše, mělo býti dbalé, aby o ní psalo jen s úmyslem pověděli a vyjasnit pravdu, nikoli pak pravdu zatemňovati bez- hlavými žvasty nebo tendenčními smyšlenkami. Západní žurnalistika v posledních dnech válku rusko japonskou zrovna vydupala. Kaž- dého večera muselo se zdáti, až se zejtra ráno probudíme, že budeme číst už o prvých bitvách. Mezi tím ruské listy opakovaly, že věci ještě z daleka do těch konců nedospěly, že se vyjednává a že oběma stranám záleží na smírné dohodě, že však jí nemůže býti dosaženo hned, protože při tak náramné vzdálenosti obou resi- dencí nemůže se vyjednávání díti jinak, než velmi zvolna. Ruské listy neměly víry. Západní novináři i obecenstvo jsou vždycky hned hotovi, když jde o ruské listy. Nesmějí prý pravdu psáti, vláda jim přikázala poplach tlumiti, západním novinářům vlády v této příčině svobodu neome- zily, ergo u nich je pravda.
6 article
Slabšího důkazu nelze podati. Pomineme mlčením věc, kterou považujeme za známou, že svoboda růského tisku jest omezena pouze ve smyslu všeobecného vlastenectví. I beztoho je samozřejmo, že by ruské časopisectvo, kdyby válka byla již již na vypuknuti, spíše snažilo se působiti na bojovnosť, obětavosť a vlastene- cké nadšení ruského národa, než aby chladnou střízlivostí dusilo tyto city, jež právě v Rusku vždycky byly považovány za hlavní vzpružinu každé válečné akce. Ruským listům dostalo se právě zadost- učinění od japonského velvyslance ve Vídni, jenž naproti redaktoru tamního listu učinil pro- hlášení téhož smyslu, v jakém píší. Rusové vyjednává se, ale vyjednávání při veliké vzdá- lenosti vleče se na dlouhé lokte; japonská vláda nepřeje si válečného risika a dá slušnému po- rovnání přednost před pochybnou válkou. Také pokud se týče dojmu, který v Ja ponsku učinila ruská odpověd, ukázaly se zá- padní zprávy nepravdivými. Podle nich ruská odpověď byla příkrá a urážlivá; vzbudila v kru- zích japonské vlády rozhoččení a i. Japonei kteři dosud nejvíce byli pro mír, nyní volají s bojechlivými: Válka může býti Rusům jedinou odpovědí! »Rus« již ukázala na to, že noviny věděly o japonských dojmech dříve, než ruská odpověď do Japonska došla. Poslední zprávy z Tokia znějí už docela jinak. Praví, že ruská odpověď je formou velice zdvořilá a hladká, ve věci však že Rusko neustupuje, což ale vládě japonské nebere naději, že dalším vyjednáváním Rusko oblomí a k větší povolnosti přispěje.
Rus Rusko Vídeň Rus Japonsko Tokio
7 article
Dnešní zprávy zaznamenávají, že car si rožhodně žádá smírně dohody a že ani ruský národ není pro válku s Japonskem nadšen. Totéž je známo o japonském císaři a jeho vládě. Jsou-li oba panovníci a obě vlády pro mír, dlužno považovati za pravděpodobné, že se podaří mír zachrániti. Také ruští hodnustové na Dálném Východě vidí prospěch Ruska v míru. V »Rusi« pan Demčinský píše, že se k svému ustrnutin vlastní oči přesvědčil z původních dokumentů. že vůdčí kruhové ruští na Dálném Východě tuze se protiví každé »činné« politice východo asijské. Rusové se právem obávají, žeby válka s Japonskem, byť i skončila porážkou nepřítele měla v zápěti další a těžší válečné zápletky s velmocemi evropskými, jejichž prostořecí hla- satelé Rusy už dvacet let posílají do Asie. To- muto přisuzovanému asijskému »poslání« příčí se v Rusech cit evropský a slovanský. jemuž dává projev týž pan Demčinský volaje; »Pojďme domů (z daleké Asie) ! Hojme si doma kurděje, které jsme si v Mandžurii utržili a vě nujme svou pozornost raději Perskému zálivua Bosporu! Obratme se k svým slo- vanským bratřím a věnujme jim část svého dobrého ruského srdeel
Rus Demčinský Ruse Japonsko Rusko Asie Bospor
8 article
Cotošydav on
9 article
oor nor o nsin n
10 article
sono o) sinro Mukden čorg vdšuham neneng Prjdng ý sn ea n Sůue Suro pou kos ror žUTÉ vloson sao-ču. Mone nse Nan-kid 2e9 Shikoku
Nana Šikoku
11 article Paoga
Paoga Pečlii Ho-kien vo-no , rsln Tongo šana Kiau čoe aSning nne t
Tonga
12 title
O vo: hee zng- ha Hagosh, AKiůshiu čon si. 5 on VÝCH. ČÍNSKÉ Kioukianq Kiv -čoj
13 article
Zastaňme se jich v nouzi, povzbuzujmeje v úspěchu, radujme se z jejich štěstí! Tote naše tradicionálná politika: nejprve vlastní dům. potom lidé, nám blízeí. Komu ale bude nále žeti mandžurská dráha, je planá řeč Vyhoďte ji do povětří a každý Ru se vám. pokloní! Ale vzdáteli se Slovanstva, padne na vás kletba všech věků, od sv. Vladimíra počí- naje, padne na vaši hlavu krev millionů ruských synů, za fede- raci slovanskou již věrně vyce- zená! Musíte podporovati to, co je tisiciletím posvěceno a potom bude vaším údělem hluboká vděčnosť vlasti « Autor této vysoce zajímavé stati radí, aby Rusko nestálo ani o Koreu, ani o Mandžuriia za malé odškodné vzdalo se třeba i Portarturu. Východní Asii Rusko považujž za země pod- uškové, jež budou zmírňovati nárazy východo- asijských sousedů. Co tam Rusko již drži, n vždy se mu hoditi bude za »předmět trvalých
Vladimíra počit Rusko Korea Asie
14 article
ústupků«. Jinými slovy, Rusko ústupky Ja ponsku a Číně může trvale získávati obchodn výhody. To je stoupající zisk bez risika války. O panu Demčinském je známo z »Osvo boždení« Petra Struwea, že ho car Mikuláš II. k sobě zvává, aby slyšel jeho mínění v někte- rých otázkách. Naproti ruské mírumilovnosti a zjevné ne chuti k válce s Japonskem stojí v ostrovní řls východonsijské válečné smýšlení žurnalistiky jež prozrazuje vliv anglický, a žurnalistikou po
Demčinský Petro Struwe Mikuláš Rusko Japonsko
18 article
čoj a p
19 article
rě6nag k ie PŘKIN 5o nn
20 article
ovelpsní ndj Non-king,
21 title
MOn
22 article
bouřené veřejné mínění. Avšak tento zápalje značně ochlazován tím, že Čína nepřijala o Japonců panmongolskou ideu a nechce býli jeho spojencem naproti Rusku. Čína se rozhodla za- chovati neutralitu, až pak by došlo k prvým po rážkám Japonců, přistoupila by otevřeně na stranu Ruska a vzala by si odvetu za prohranou válku r. 1895. Tak se věci mají. Že Rusům do války se nechce, z tohe ovšem nenásleduje, že možnost války je vylou čena a že se Rusko k válce nepřipravuje. Roz- sáhlé a bedlivé přípravy jsou tu přikazem státní moudrosti. Avšak to jest jasno a nezvratno bude-li válka s Japonskem, že Rusko jí vinno nebude a že půjde do ní pouze z přinucení Leč nechuť a váhavost Ruska nesměji býti po kládány od protivníků za slabost. Jistá váhuvosí je nerozlučnou vlastnosti obrů. Jsou-li Japone ve válečné horečce ještě schopni zdravého po- zorování a rozsuzování, mohl by mu pouhý po- hled na přípravy Ruska postačiti k poznání,ž
Japonec Rus Čína Rusko Japonsko
23 article
by se mu v otevřeném poli postaviti nemohlo a že učiní nejlépe, vyjde-li Rusku tak smírně v ústrety, jak ono vychází jemu.
Rusko
24 article
K naší mapě.
25 article
Přiložená mapa zobrazuje jeviště předpo kládané války, již jedni přivolávají, druzí za- žehnávají. Avšak i když s války sejde, strana východoasijská nepřestane býti ohniskem vysoce důležitých politických otázek, jež budou ve chvěn
26 article
as vije
27 title
Sachalin
Sachalin
29 article
lom bet
30 title
Rera Vje sso
31 article
or hik Fiesh yoro aFinrat nori
32 article
eo vajersko ono sdn ny-s
33 article
O Hakoe Hirosa ado
34 article
vna 3h in vomlja istt OKto
35 article
= Konoz Kio
36 article
ro koh
40 article
no iínlo.
41 article
přiváděti celý svět. Proto nebude od místa, vě nujeme-li jí pozornost už nyní. Oč jde na Korei, vyložili jsme v čísle vče rejším. V Mandžurii jde Rusku o ochranu svo dráhy, důležité jak obchodně, tak strategicky Dráha končí na moři v Portarturu, jejž Rusové tak opevnili, že je všeobecně jmín za nedobytný On sám tedy by dovedl vyvzdorovati námořní síle japonské, třeba byla větší ruské. Mandžurská dráha probíhá územím čínským, ale k ochraně její Rusko potřebuje míti poděl trati vojenské hlídky. Přítomnosti těchto ruských vojsk, nikomu vlastně nebezpečných, leda čínským loupežníkům (chunchuzům), anglická intrika užila k poplašení Činy i Japonska. Činu strašila, že Rusko jí chee Mandžurii odejmouti, Japonsko pak, že Rusové činí ujmu japonským právům, kterých pro svů- obchod dobyli na Číně r. 1895. Čína brzy na- hlédla, že ji od Ruska nebezpečí nehrozí, na opak, že jí Rusko buda dobrým spojencen naproti jiným nepřátelům. Jinak bylo s Japon- skem. Ono uvěřilo Angličanům, že Ruskem jsou
Rus Ruska Angličan Rusko Japonsko Čína
42 article
v drobném prodejii ní čí-lo o sobě . . . za 8h pelordlní . . . za 2 h Ve nlislkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3 h Inseráty platí se hetově napřel. Předplaceni a inserty přijímá zdmíni- strnce v Marianské ulici č. 9. Tam nacházají ae též rodakee tiskárnn a eapedice „ Národních Lista“ Rukopisy se novrnosji.
List
43 article
ohrožena jeho práva, nabytá r. 1895, a pověsli, že Rusko chce si Mandžurii podržeti, rozčilily nadmíru ty japonské mozky, které se rozpálily myšlenkou panmongolskou, jejíž předčasný zmar spatřovaly v možnosti, že Rusko Mandžurii zabere. Za nynějšího vyjednávání Rusko snaží se přesvědčiti Japonsko, že na Dálném Východě jiných cílů kromě obchodních nemá a proto že se tam s ním při trochu dobré vůle porovnati může každý stát a zvláště Japonsko, jehož pri- vilegovaného postavení Rusko neupírá a pouze nechce dopustiti, aby Japonsko samo neprovedlo plány, z kterých podezírá Rusko. Rusko učinilo vše, aby obavy Japonska roz- ptýlilo a podle kn. Meščerského v »Graždaninu« je 90 proc. naděje, že Japonsko mu porozumí a zatkne v čas meč. Že se smírné srovnání podaří, pro to mluvl ještě jiné vyvrácení západoevropských lží, jež »Graždanin« konstatuje. Prolhané listy oznamo- valy, že obě japonské noty byly sepsány tonem podrážděným a vyzývavým. »Graždanin« svědčí naproti tomu, že byly sepsány nejvýš slušněa podotýká, že neslušnou notu by Rusko prostě vrátilo a nevzalo za předmět jednání. Postačuje za důkaz, že jednání s obou stran děje se hladce, se všemožným šetřením forem a s přáním dohodnouti se.
Mandžurie Ruska Rusko Japonsko
44 article
Telesram y. Japonci na Koreji? Z Londýna, 11. ledna. (Zvl. tel.) »Sunday- Special« sděluje z Washingtonu: Japonsko vy- slalo v posledních dnech vojsko na Koreji a všecka strategická místa, mezi nimi také Mo- sampo, obsadilo. Dle všeho jest japonského voj- ska na Koreji přes 50.000 mužů, kterýžto po- čet stále roste. (Věc tak dalekosáhlá, kdyby pravdiva byla, byla by potvrzena jistě již z jiné strany. Pozn. red.) V petrohradském te- legramu se tvrdí, že klidné vyřízení sporu jest jisté, neztratíli Japon- sko rozvahy, a že ani přistání ja- ponského vojska na Koreji ne- setká se se strany Ruska s odpo- rem. Lze prý očekávati dokonce klidné rozře- šení na základě »beati possidentes«. V pařížské depeši se tvrdí, že pessimistické zprávy angli- ckého tisku jsou přepjaté.
Japonec Korea Londýn Washington Japonsko Rusko Sundayspecial
45 article
Carovo stanovisko. Z Londýna, 11. ledna. Petrohradskému dopisovateli »Morningpostu« sděleno prý, že car veškerého svého vlivu užije, aby záležitost rusko-japonská byla smírně vyřízena. V ruské ministerské radě prý došlo ke dramatickým scénám. Car zvolal: »Jsem carem nebo ne Jsem carem míru nebo ne?« Podrážděně na- psal prý car sám depeší Alexějevu, v níž na- řizuje, aby vojsko dále nepostupovalo. — Oproti tomu »New York Heraldu« se sděluje z Petro- hradu, že k generalitě patřící velkokníže pro- hlásil korrespondentu zmíněného listu, že car po dlouhém otálení konečně ponechal rozřešení otázky, máli dojíti k válce, či má-li býti poji- štěn mír, admirálu Alexějevu. Rusové na postupu. Z Londýna, 11. ledna. (C.- B.) »Standards sděluje z Tjencina: Rusové obsadili Hemintun, železniční stanici 95 mil severně od Niučvanu. U města byli rozestaveni kozáci k ochraně dráhy. Armádní sbor do Mandžurska. Z Paříže, 11. ledna. (Zvl. tel.) »New York Herald« sděluje z Petrohradu, že všude lze poznávati známky, že blíží se válka. Desátý armádní sbor, počtem 37.000 mužů, dostal roz- kaz, aby se odebral do Mandžurska. Úřadní kruhy posuzují situaci tak, jakoby byla válka s Japonskem. (Ostatní telegramy viz na straně 4)
Carův Morningpost Alexějevo Rus Londýn Hemintun Mandžursko Paříž Petrohrad Japonsko New York Herald Petrahrad New York Herald
46 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pod vlajkou nové republiky. Píše Maxim. V den prvního prosince, krátce po poledn odrážela „Seguranea“, loď panamské společ- nosti, od svého stanoviště u padesátého sedmého nábřeží v Novém Yorku. Obvyklé výjevy roz- chodu: lidé se objímaji, přejí si šťastnou cestu. tu a tam se také trochu poplakalo, mnozí litoval přátel, pílicích ke krajům leprosy a smrtící žlou- tenky, kde nad to ještě hrozí vzplanouti krutý boj. Trojí hromové zavýtí parni houkačky a „Seguranca“ se pošinula do prostřed Hudsonu a opsavši táhlý oblouk, majestátně zabočila k jihu. Odplutí lodí není právě vzáeností, v přístave newyorském „Seguranca“ však přece vzbuzo- vala jistou pozornost. Pluje sice pod vlajkou Spojených států, s předního její stěžně třepotá však vlajka novorozené panamské republiky- Pole rozděleno je ve čtyři čtverce, modrý, čer- vený, dva bílé, z těch v každém po modré hvězdě. Není tomu dávno, ce nová vlajka spa- třila světlo světa s novou republikou, jíž Stre Sam při křtu byl kmotrem. Mám proto jiste právo považovati se za prvního Čecha, jenž pod tou vlajkou na širém moři se octnul vůči pěkné přiležitosti, z pod nové vlajky a od nového státu pozdraviti českou vlasť a milé krajany! Proto sedám v lodním salónku ke kalamáři a skládám svůj pozdrav. „Nový stát“, nepatrná dvě slůvka! Však možná, že bude víc než zajímavou topografickou novinkou, víc než obchodním toliko pomocníkem Strýce Sama, možná, že tu nové idey snadněji se uplatní nežli v starých státech, třeba že v republi- kách, jimž ani dobře nebylo možno vyzouti se ze starých předsudků, jimiž budovatelé jejich byli ovládáni.
Pol Sam Čecho nový republika Nový York Hudson spojený stát panamský republika nova republika Seguranea panamský společ
47 article
Severní Amerika je arci přesvědčena, že latinský živel v Americe nikdy nedojde významu. Leč, kdo ví, co budoucnost nepřinese! Státní moc Španělů na této hemisféře sice nadobro vzala již za své, leč národnost španělská je tak málo pohřbena, jako jí byla národnost česká po třicetileté válce. Španěl je přímý potomek starých Římanů, jichž legie kdysi podmanily svět. Zdědil mnohé vlastnosti svých římských předků, je udatný, vlastenecký, pohostinný. úslužný, výmluvný a zdvořilý, však popudlivý krutý i krvelačný, zavdá-li se mu příčiny. Že by byl Španěl jako potomek Římanů degenerován. jak Severoameričané soudí, sotva dalo by se odů- vodnit: Dělnické hnutí ve Španělsku na př. co do čilosti a ráznosti nezadá nikterak podobným u jiných národů, a Venezuela nedávno dokázala že netřeba sebe menší španělské republice pod- dávati se násilnostem, ani diplomatickým úsko kům velmocí.
Španěl Říman Severoameričan severní Amerika Amerika Španělsko Venezuela
48 article
Spolucestující, znalec jihoamerických po- měrů, ujišťuje mne, že Spojené státy nemají pravého ponětí o těchto poměrech. Ujišťuje mne. že na př. Columbie může postaviti do pole 100.000 mužů vojska, dosti dobře vyzbroje- ného, a to dobrých bojovníků. V Panamě dle jeho úsudku není nedostatek intelligentníeh vůdců a ideje pokroku nalézají zde půdu úrod- nou. Američané považují se dnes za jakési po- ručníky nezletilé republiky panamské, kdo však ručí, že se mladá chovanka svého poručnictv brzo nezhostí? Rychlé ustavení nové republiky již proto je nutno, aby ještě za přítomného zasedání kon- gressu ve Washingtoně smlouva panamského průplavu byla provedena. Mohlo by se ovšem státi, že nezbude času vypracovati řádnou ústavu a některá z trvajících že se vezme za vzor. Prý ústava Spojených států, která však sama duchu času dávno neodpovídá a sama vážnější úpravy má zapotřebí. Panama mohla by tedy přijati za- tim ústavu dočasnou a svolati definitivní zákono- dárný sbor až asi za dvě léta, a pak teprve zalo
Američan spojený stát Columbia Panama Washington polo 100.000
49 article
žiti ústavu, která by byla vzorem na výší dneš- ních hledisek a zkušeností stojícím. Praví se, že Panamě nekyne zvláštní vývoj ani průmyslový, ani hospodářský. Totéž říkalo se kdysí o Utahu, jenž nadšenou prací Mormonů z pouště proměněn v ráj. Kdož ví, jak bude v Panamě? Nekvapme příliš s úsudkem. Vy- čkejme, jak se poměry utváří. Zatím stačí, po- rozhlédnouti se po dějinách panamských.*) Když Kolumb Ameriku objevil, byla oby- dlena po celé své rozloze. Kmenové indiánští žili po různu na březích řek, vyjma v nynějším Mechiku, Kolumbii a v Péru, kdež tvořili mocné, civilisované říše Anahuaků na severu Mechika, Čibčů nebo-li Zipů na jihu a Inků v Péru. Zde na Isthmu panamském střetli se Španělové s množstvím kmenů bojovných i udatných, již na konec v horách Darijských jim podlehli. Obyčeje obyvatelův různily se od kmene ke kmeni.
Čibč Zip Španěl Panama Utah Kolumbie
50 article
Byli vesměs duševně opozdělí, však opřeli se cizincům s prudkostí a udatností neočekáva- nou. Do země tak hustě obydlené, spáliv za sebou lodi, vtrhl Kortez toliko se 600 muži a 18 koni. Podmanil si mocnou říši Anauakovu v Mechiku, Pizarovu v Péru a obrovskou državu Inků, rovněž jako jiní dobyli ostatních zemí na jihu a v dalších krajích amerických. Do dnešního území panamského pronikli četní dobývatelé, zvláště pak don Gonzalo Chi- menez de Kesada, jenž, vrhnuv se do údolí řeky Magdaleny, vnikl až do srdce hor Andských, do území proslulých Mujsků a Čibčů, jež si pod- manil, prošed nekonečnými pralesy, plnými di- vého lidu, divé zvěře a zhoubných plazův. Pro- vedl výkon, jaký dnes zdá se nemožným vojům Kolumbie. Tak slavná byla tehdy pověsť bohatosti země na úžině, že krátce po objevu dáno jí jméno „Ca- stila del oro“, Zlatý hrad. Domorodci hrdinně hájili svoji svobodu. Na území darijském však ) Viz dllo: Cindad de Pa na m a; Francine Posada podlehli, až na kmen Tulenagů, leč podnes žije na Isthmu na tisíce domorodeů, již si uchoval původní neodvislost i své zvyky a obyčeje. Roku 1510 řídil Diego de Nicuesa značnější výpravu ke Zlatému Hradu, jmenován byv vlada- řem území. Osada Nombre, Nicuesou založená, stala se později východištěm důležitých výprav, až byla r. 1595 anglickými piráty vypleněna a se- žehnuta. Také Gutierez, vyslaný na Isthmus místo královnou Indie, Donou Marií de Toledo, za- kusil nemenších svízelů. Neméně náčelníci po zdějších výprav, Španělé, posedlí chtivosti bo- haté kořisti, počínali si proti domorodcům zu- řivě, loupili jim ženy, sežehávali obydlí, vra- ždili starce i dítky a řádili v pravdě zvířecky Indiáni krutě se mstili za bezpráví.
inka Gonzalo Kesad Magdaléna Francin Tulenag Diego Doný Marie jít Toledo Španěl Indián Kolumbie Ca Nombre Indie zlatý hrad Cindád jít pa
51 article
Sidlem vlády za vladaře Pedraria stalase Panama. Po osvobození Isthmu od zlořádů pirát- ských, kdy úžině klidná kynula budoucnost, po- jal skotský bohoslovec Vílém Paterson úmysl, za- říditi zde skotskou osadu. Utvořena společnost Darijská, najato šest lodí, s nimiž výprava v záři r. 1699 s tisíci a pětí sty muži na moře se vy- dala. Skotové založili v Darii osadu, jež nazvána Puerto de Escocés a zřídili zde pevnost. Leč vlivem Východoindické společnosti žádná loď po více měsíců k osadě nepřistála. Osadníků zmoc- nilo se zoufalství a všichni buď pomřeli, nebo se rozprchli. Španělové po delší dobu osady té si nevšímali, později však vlivem Východoindi- cké společnosti protestovali a podnikali protin výpravy. Smutným byl však osud těch, již na konee v osadě zbyli. Jejich zdraví bylo tak porušeno, že nebyli ani s to, vyzvednouti kotvy své lodi „Rising Sun“, vyzbrojené šedesáti děly, v čemž jím Španělové velkomyslně vypomohli. Lodi je- jich, nedostatečně vypravené a špatně řízeně, musily se cestou vícekráte utéci do přístavů anglických i španělských. Španělové zachovali
Paterson Španěl Panama Rising Sun Puerto jít Escocés
52 article
se k nim slušně, Angličané nepřijali je však přátelsky, ba jednu loď dokonce jim zabavili. „Rising Sun“ naběhl u Charlestownu na měl- činu a z velké osady skotské jen asi třicet účast- níků vrátilo se do Skolska. Jho španělské stalo se pak pomalu nesnesi- telným i občanstvu španělskému. Na počátku devatenáctého století ve všech amerických drža- vách španělských zahájena revoluce a prohlá- šena neodvislost od země mateřské. Jen na Isthmu, jako na pojítku mezi severní a jižní Amerikou, udržovali Španělé silné posádky. Roku 1819 přistálo v Portobelu loďstvo angli- cké, a kdyby velitel jeho Me Gregor se byl doroz- uměl s isthemskými vlastenci, bylo by se i těmto povstání zdařilo. Ve ville de los Santos prohlášeno povstání. Isthemšti opřeli se o republiku kolombijskou, jejíž president Bolivar uznal Fabréga za vladaře územi panamského, vyslav zároveň plukovníka Careňu s dostatečnou silou, aby postupoval proti Španělům. Roku 1826 svolán pak do Panamy kongres Latiníků-Američanů, obeslaný plnomoc níky Kolombie, Střední Ameriky, Péru a Mechi- ka, již se smluvili na konfederaci republik.
Angličan Španěl Gregor Santos Bolivar Fabrég Američan jižní Amerika Panama střední Amerika Rising Sun
53 article
Tehdy vyskytli se na Isthmu mnozí muži, již domnívali se, že by mohli spoluobčany své ovládati. Tak generální velitel Panamy, Jose Do- mingo Espinar, prohlásil se r. 1830 náčelníkem občanské i vojenské správy lsthmu. Po dvou mě- sících však prohlásil se opět pro dřívější stav věci. Roku 1831 vyšinul se Alzuro za náčelníka občanské správy. Klid a mír nezavládl však ni- kdy na Isthmu, kde rok za rokem vznikaly boje občanské a revoluční, že ani nelze pochopiti, jak nepatrná země mohla obstáti. Již to svědčí o neobyčejné vnitřní její síle. Poloha Panamy je vlastně dosti nevýhodna. Ležít hluboko v moři Karajbském, obklopena bohatými i úrodnými ostrovy a státy, jež mají přístup snadnější. Vý- znam země ovšem vzroste průplavem, jenž k ní přivábí lodi všech národů. V r. 1902 usnesl se senát Spojených států
Panama Jos spojený stát