3
masthead
11. ledna 1904
5
article
znivě na postavení farmaceutů i na ceny léků
a byly by pramenem stálých rozporů.
6. Systém provozování společen
stevního, dle něhož by lékárny staly se
ústavy buď gremií nebo jiných stavovských sdru
žení, považují motivy osnovy rovnéž za ne-
vhodný, ježto by těmto sdružením scházely pro-
středky k vykoupení radikovaných lékáren.
7. Systém »Grollův« (pocházející z kruhů
farmaceutů) spočívá vedle požadavků starobního
zaopatření a stavovské organisace zvláště na
těchto základních pojmech: rozmožení lékáren
dle pevného plánu, obsazení lékáren gremiem
lékárnickými, při převodu lékáren již zřízených
stanovení vyvazovací ceny komorou lékárniekou
a převod lékáren touto komorou. Pevný plán
k rozmnožení lékáren dle tohoto systému záleži
v tom, aby počet lékáren tak byl rozmnožen,
by na každých 8000 obyvatelů případla jedna
lékárna, a dokud tento poměr nebude dosažen
aby každého roku bylo zřízeno 50—80 lékáren.
Avšak proti tomu namítají motivy osnovy, že
by musil býti přece činěn rozdil mezi poměry
obyvatelstva ve městech a na venkově, zejmena
v hornatých krajinách, jež nemají dostatečné
komunikace. Dále nepovažují motivy za správný
postup, aby se napřed ustanovil počet lékáren,
které se mají zříditi, a pak teprve rozhodlo
o mistě, kde mají býti zřízeny, nýbrž pova-
žuje opačný postup za přiměřený. Konečně
proti tomuto plánu rozmnožovacímu namítají mo-
tivy, že nedá se uskutečniti proto, že by se
zřizovaly pouze lékárny ve větších městech.
Grollův
6
article
kdežto pro lékárny na venkov připadající byse
nenašlo uchazečů. Též proti dalšímu požadavku.
aby zřízení nových lékáren a převod starých
lékáren byl odňat státním úřadům zdravotni-
ckým, vzpírají se motivy vládní osnovy
považujíce udělení oprávnění ku provozován
lékárnictví »za výkon státního práva vý-
sostního, jenž tedy žádným způsobem nesm
býti odňat státním úřadům«. Za nesprávný
prohlašují motivy názor, že při zřízení a obsa-
zování lékáren jedná se pouze o vnitřní záleži-
tost stavovskou a háji mínění, že jak upra-
vení těchto otázek, tak i rozhodování v určitém
případé dotýká se podstatně zájmů veřejného
zdravotnietví a že vyžaduje ohled na tyto
zájmy bezpodmínečně, aby veřejně správě byl
zaručen vliv na vznik a provozování těchto
podniků. Ostatně je prý též v zájmu účast-
níků, aby nebyli odkázáni na libost nebo ne-
libost stavovského sboru, neboť, ježto př
každém stavovském sboru každý jednotlivec při
vádi k platnosti též hospodářské zájmy, nebylo
by účelno, v oněch otázkách na místě rozhodo
vání nepředpojatým a zodpovědným úřadem za
vésti volné uvažování osob hospodářsky účast
něných.
7
article
IV. Nová vládní osnova zakládá se na ja-
kémsi systému sprostředkovacím, jenž přivádí
ku platnosti obojí ráz lékáren, toliž přihlížt
k nim jako k ústavům důležilým pro veřejné
zdravotnictví, avšak nepomijí též rázu jejich ja-
kožto podniků kupeckých. Byly totiž zachovány
všechny povinnosti z ohledů veřejných uložené
lékárníkům, avšak živnostenský a obchodní ráz
došel platnosti tam, kde zření na veřejně blaho
nevyžadovalo vyjímečného upravení lékárnicetvi
Osnova rozeznává trojí druh lékáren:
1. veřejné lékárny;
2. domácí lékárny lékařů a zvěrolékařů
farmaceutické náčiní pro okamžitou potřebu;
3. lékárny ústavův (t. j. veřejných ústavů
nemocničních a dobročinných a nemocenských
pokladen).
Všeobecné zajímavosti mají zvláště ustano
vení, jež týkají se veřejných lékáren
proto omezíme se zde pouze na vytčení zásad.
jež týkají se úpravy těchto veřejných lékáren.
V. Osnova dělí veřejné lékárny na dva
druhy, totiž:
1. na lékárny koncessované (sprá-
vnější označení by bylo: osobní);
2. na lékárny reální.
Každý z těchto druhů je upraven zvláštním
způsobem. Reforma arci záleží zvláště v připu-
štění lékáren osobních.
VI. Při úpravě lékáren osobních byl volen
systém koncessní: každý farmaceut, jenž má
osobní způsobilosti k získání koncesse ku pro-
vozování veřejné lékárny, má právo domáhati se
zřízení nové lékárny a žádati, aby mu koncesse
k tomu účelu byla udělena. Jsou-li v místě, kde
lékárna zřízena býti má, podmínky pro toto zří-
zení, může spoléhati na to, že koncessi dostane.
a není tudíž nebezpečí, jako dle dosavadníh
systému, že by musil ustoupiti jinému žadateli
jenž by se při veřejném konkursu hlásil. Pod-
nikavosti jednotlivce, sproštěné úřadního poruční
kování je zaručena volná dráha pro rozvoj
uplatnění.
8
article
Proti tomuto syslému byla v poslední an
ketě vyslovena obava, že by nemírným a rychlým
rozmnožením lékáren mohla býti ohrožena exi-
stence lékáren již zřízených. Avšak vládní osnova
právě na lékárny již trvající béře náležite
zřetel, ustanovujíc v § 10., že koncese ke zři
zení nové lékárny smí býti udělena pouze, není-l
jejím zřízením ohrožena existence jiné veřejné
lékárny. Mimo to jest správní jednání při zřízení
nových lékáren upraveno takovým způsobem, jenž
poskytuje dostatečné záruky pro ochranu lékáren
již trvajících. Tak předpisuje osnova v § 50.,
že před udělením koncesse musi vyslechnuto býti
stavovské zastoupení (tedy zejmena lékárnická
gremia), která mají právo proti zřízení podati
námitky, dále v 8§ 48. a 51., že vlastníci ve-
řejných lékáren, kteří existenční způsobilost svých
lékáren považují za ohroženu zřízením lékárny
nové, mohou netoliko proti zřízení se ohraditi.
nýbrž námitky své také rekursem uplatniti, dle
§ 49. má před rozhodováním o zřízení nové
lékárny účastněným obecním i okresním zastu-
pitelstvům býti dána možnost o přípustnosti léká-
ren se vysloviti.
Hlavní rozdíl systému osnovy oproti dosa-
vadnímu zařízení záleží v tom, že zřízení lékárny
má se státi snadněji, volněji dosažitelno, než
tomu je nyní. Kdežto dosavad úřady sprá vn
samy a jedině měly péči o zřízení nových léká-
ren a jich sídla určovaly, je dle osnovy každému
kvalifikovanému farmaceutu poskytnuta volnost.
vyhlédnouti si místo, kde by si lékárnu zříditi chtěl
a ucházeti se o koncessi pro toto místo. O každé ta-
kové žádosti musí se zavésti správní jednání. S tímto
ustanovením lze zajisté plně souhlasiti. Nebot
podnikatel sám nejlépe může posouditi, kde by
mohla býti zřízena lékárna, jež by mu posky
9
article
tovala dostatečných prostředků existenčních
ježto výnosová způsobilost nezávisí pouze o
objektivních, místních poměrů, nýbrž záleží též
od subjektivních vlastnosti podnikatele a od
jeho zvláštních styků místních. Činnost správníh
úřadu při rozřešení přípustnosti nové lékárny
bude se tudíž vztahovati jedině na vyšetření,
je-li zřízení nové lékárny vhodné vzhledem k po
třebám obyvatelsíva a vzhledem k existenčn
způsobilosti lékáren již zřízených.
Další pokrok proti nynějšímu stavu shle
dává osnova v tom, že správní jednání je značně
zkréceno. Dle nynějších předpisů vyžadovalo
udělení koncesse značného času. Každý kompe
tent musil vyčkati rozhodnutí dvou instancí př-
rozhodování o zřízení lékárny a pak tří instane
při udělení koncesse, tedy dohromady pěti
instancí a konečně po dlouhém čekání dočkal
se toho, že koncesse byla udělena uchazečí, jenž
byl uznán »hodnějším«. Osnova odstraňuje od-
dělené jednání o zásadném připuštění zřízení
lékárny a zavádí pouze jednotné řízení správní
o žádosti za koncessi v místě od uchazeče vo-
leném, a to řízení pouze u dvou instancí, toliž
u politické zemské správy v instanci prvé
u ministerstva vnitra v instanci druhé a ko-
nečné.
Každý uchazeč, jenž má náležitou kvalifikae
může spoléhati na to, že mu koncesse bude
udělena pro místo, jež poskytuje dostatečnýeh
podmínek existenčních. Jakási konkurence může
nastati pouze v tom případě, uchází-li se více
kompetentů o koncěssí pro totéž místo. V tako-
vém případě je ponecháno vládě právo, aby
volně rozhodla. Slavovská sdružení (gremia lé-
kárnická) mají pouze právo dáti vyjádřenío
těchto žádostech a nemají tudíž žádného pod-
slatného vlivu na spravedlivé rozhodování.
V tom jeví se dle našeho mínění
závažný nedostatek osno vy.
Slavovský sdružený
10
article
Ježto pro první dobu platnosti zákona lze
přodpokládati hromadění žádosti o koncesi pro
táž větší a výhodnější města, předpisuje osnova,
aby v době prvních tří měsíců po platnosti zá-
kona žádosti u zemské vlády podané byly za
drženy a teprve na počátku čtvrtého měsíee
bylo o nich zahájeno správní jednání veřejným
jich uveřejněním. Timto opatřením má jak gre-
miím lékárnickým, tak i úřadům býti dánu
možnost zjednati si přehled o všech projektech
na zřízení nových lékáren a zároveň má kom-
petentům býti poskytnuta příležitost, aby své
záměry si mohli dobře uvážiti a neobléhali zby-
tečně úřady správní.
Ve shodě se zásadou o obchodní ceně lé
káren jsou ustanovení osnovy o postupitelnosti
lékáren cestou dědičnou a jednáním právním
mezi živými.
§ 15. osnovy předpisuje totiž: Pře
chází-li veřejná lékárna, která na základě kon
cese se provozuje, právním jednáním meziži
vými nebo cestou dědičnou na někoho jiného
musí nabývatel, chce-li lékárnu provozovati, no-
vou koncesi si vymoci.« Pouze vdova nebo
manželští descendenti mohou takovouto lékárnu
dále provozovati na základě staré koncesea
sice vdova po dobu stavu vdovského, descen-
denti až do zletilosti.
Z těchto ustanovení je zřejmo, že majite
lékárny má vždy možnost zpeněžiti komerční
cenu svého závodu, arci může lékárnu prodat
jen farmaceutu, jenž má náležitou kvalifikaci
jenž s určitostí může předpokládati, že mu
koncesse pro ono místo bude udělena, anebo
jenž si ji pro případ koupě již dříve zaručil.
11
article
Jediné obmezení v tomto směru obsahuje
§ 16., jenž ustanovuje, že veřejná osobní lé-
kárna, jež netrvá ještě ani pět let, nesmí
právním jednáním mezi živými na jinou osobu
býti převedena, a že všechny tomu odporující
úmluvy jsou neplatny. Tím má býti znemožněn
čachr s lékárnami; ostatně předpokládá správně
osnova, že při navrženém způsobu, kde má
každý způsobilý farmaceut právo domáhati se
koncesse lékárnické, není nebezpečí, že by se
vzmáhalo nějaké zneužívání osobních práv,
koncesse plynoucích.
VII. Reálními lékárnami nazývá osnova
dosavadní radikované a prodejné lékárny a za-
chovává v § 21. jejich další platnost.
Pro posouzení vlastnosti reální plati též
nadále dosavadní předpisy.
Nové reální lékárny nesmějí býti zřizovány.
Úprava těchto reálních lékáren neobsahuje
žádné novoty, zásady nyní platné jsou pouze
určitěji a jasněji vytčeny.
Vlastník reální lékárny může, je-li způso
bilý k samostatnému provozování lékárny, tuto
sám provozovati, nemá-li potřebně způsobilosti
může reální lékárna býti provozována pouze
pachtýřem nebo zodpovědným ředitelem, jichž
zřízení podléhá úřadnímu schválení.
Mají li osoby tyto způsobilosti ku provozo-
vání lékárny, nemůže úřadní schválení jim být
odepřeno. (§ 22.)
VIII. Z povšechného tohoto obrazu lze se-
znati, že tato nová vládní osnova skutečně zna-
mená pokrok v oboru správy veřejné, lzeji
tudíž s povděkem vítati. Bylo by záhodno, aby
stala se brzy předmětem úvah v zákonodárných
sborech, jakož aby setřen byl z ní ještě poně-
kud přílišný vliv o neobmezené právo správy
státní, zejmena při udělování koncesse v při-
padě, hlásí-li se o lékárnu v témže místě ně
kolik kompelentů.
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. ledna. (Říšská rada.) Ví-
deňské listy otiskují souhlasnou zprávu, že říš-
ská rada, která se má sejíti okolo poloviny února,
bude míti jen kratičké zimní zasedání, poněvadž
v polovině března má býti zase odročena, aby
postoupila místo zemským sněmům, jež
prý budou svolány asi na 20. březen.
V Praze, 10. ledna. (Konservativ ná
šlechta a české smiřovačky.) Na po-
věsť, že konservativná šlechta z království če-
ského uvažuje otázku, neměl-li by se i v Čechách
zříditi stálý sněmovní smiřovací výbor, jaký
ustaven na Moravě, vyžádala si „Konserv. Corr.“
mínění některých předních konservativných
šlechticů o této věci. Jich odpovědi nyní uveřej-
ňuje. Hrabě Sylv a-Taroucca sděluje: „Až
dosud není mně o této věci pranic známo.“
Prine dr. B. Schwarzenberg odpovídá
„O podobné akci nemám absolutně pražádné vě-
domosti a mám za to, že také moji političt
přátelé nevědí pranic o svolání konference na
popud konservativného velkostatku.“ Bar. Pa
rish oznamuje: „Pověsť, šířená v této formě
jest při nejmenším předčasná. Pokud mně zná-
mo, uvažovalo se o otázce stran zřízení vyrov-
nacího výboru pro Čechy v poslaneckých kru-
zích koncem zasedání parlamentu, není mně však
známo, byly-li v posledních dnech opatřeny schá-
zející záruky, že akce bude míti úspěch. Vše
co se mimo to ještě o věci vypravuje, jsou as
pouhá tykadla.
Sylva
Schwarzenberg
Praha
Čechy
Morava
13
article
Z kruhů, blízkých vládě Körbrově, sděluj
se výše jmenované korrespondenci o téže věci
že vláda nechová nijakých (?) nepřátelských
úmyslů proti Čechům, poněvadž jest si prý vě-
doma, jaký význam má český národ ve státě
pro stát. Také difference, dělící nyní Čechy o
vlády, daly by se při dobré vůli překlenouti. Ale
mohlo by se to státi jen pozvolna cestou par-
lamentni kompromisní politiky. Kdyby
se sešlo s této dráhy, došlo by se opět ke spor-
ným državám a situace by se nezlepšila. Podstnt
parlamentního životního procesu spočívá ve vzá-
jemných koncessích a na tomto základě jes
smírné rozřešení nejen možno, nýbrž i pravdě-
podobno. Slovem — dodává vládní mluvčí —
zásada vyjednávání musíla by co možno nej-
dříve dojíti ku platnosti.
V Praze, 10. ledna. (Z nové řeč
d'Elvertovy.) Náčelník vedlejší vlády pro
Moravu, baron d'Elvert podával včera spolus
drem. Lechrem zprávu svým brněnským voličům
Názory páně baronovy o politické situaci vy-
zněly valně pessimisticky. Baron d' Elvert pozby
naděje, že se dru. Körbrovi podaří splniti úkol.
uložený mu německou levicí, . totiž přinutit
Čechy, aby se vzdali obstrukce. Vždyť prý vláda
i sněmovní předsednictvo snaží se všemožně.
aby usnadnily (!) provozování obstrukce a dr
Körber nad to zasypává Čechy, jichž přední
snahou jest povaliti jeho kabinel, ministerskými
dary v oboru správy i rozpočtu. Také není prý
naděje, že by se dr. Körber vážně staral o to
aby si opatřil nějakou náhradu za § 14., poně-
vadž přivykl již užívati tohoto paragrafu beze
vší ostýchavosti. Pravda, Košutovou pohrůžkou.
že nepřipustí, aby se vyrovnáni uzákonila pomoc-
§ 14., pozbyl § 14. valně na své působnosti.
Čecho
Elvertův
Elvert
Körber
doktor
Košutův
Praha
Morava
Čechy
14
article
Kdyby se však vládě uzdálo — hrozil baron
d'Elvert — zachraňovati situaci na útraty Němeů
a tyto vybízeti k novým nesnesitelným (!) obě
tem, shledá, že tato okolní cesta je zhola ne
schůdná. Prozatím tedy každá změna poměrů
závisí od vůle české delegace, která se sotva dá
pohnouti ke změně taktiky. Naproti tomu baron
d'Elvert si liboval, že obnovené německé sou-
ručenství koná platné služby při hájení něme
ckých národních zájmů a z posledních řečí ně
kterých německých konservatistů soudí, že i tito
přispějí „sudetským“ Němcům svou pomocí n
obranu německé národní državy. O tom, jaké
jsou vyhlídky do budouena, řečník se nechce
zmiňovati.
V úspěch česko-německých smiřovacích
konferencí, i kdyby na ně došlo, nevěří, poně
vadž Čechové nejsou ochotni vzdáti se svých
požadavků. Nezbude tedy asi nie jiného, než
spokojiti se s dosavadním nečinným parlamen
tem, poněvadž i špatný parlament jest Němcům
mílejší, než stav bezparlamentní. Jinak jsou
Němci ochotní podporovati dra. Körbra v jeho
snahách, čelících k uzdravení parlamentu, ovšem
s podmínkou, že Němcům bude i na dále volno
»hájiti svých nejživotnějších národních zájmův
a že bude vyloučena možnost návratu parla-
mentního násilí minulých let.«
Bar. d'Elvert svou řečí potvrdil také, c
se všeobecně tvrdí, že nynější nedělný parla-
ment, s nímž si dle své vůle zahrává Němcům
oddaný dr. Körber, postačí Němcům úplně
že »uzdravení« parlamentu by připustili jen pod
dvěma podmínkami: aby jim byla na dále za
ručena hegemonie nad ostatními národy tohoto
státu, čemuž říkají »hájení životních národních
zájmů«, a aby se nevrátila parlamentní většina
neněmecká, již říkají »parlamentní násilí mi
nulých let.«
Elvert
Čecho
Němec
Körber
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
»Z malé posádky«.
Sensace, která vzbuzena byla románem
Bilsovým, takto nadepsaným i jeho procesem
a nedávným uvězněním poručíkovým v pevnosti
štrasburské, nezůstala obmezena jen na Ně-
mecko. Ano, budí za hranicemi, možno-li říci.
sensaci ještě větší. Především ve Francii, kdež
ovšem mají všechnu příčinu sledovati bedlivě
rozvoj i úpadek vojenství německého. Takv
pařížském »Gaulois«, jenž jest důstojníky
velice čten, uveřejňuje podplukovník Rousset
článek, v němž utvrzuje úsudky nepříznivé, jež
lze si učiniti z knihy Bilsovy o vojsku něme-
ckém. Tak praví se: »Důstojnický sbor něme-
cký, dříve tak pečlivě volený, oddává se
všem vášním a ztrácí nadobr
vážnosti, důstojenství i vlivu. Jeho
povýšenost, jež bývala dříve silou jeho, s tá vá
se arrogancí a obětuje vše pro
zevnějšek. Důstojnictvo to krčí nad vším
nosem, ale za tím skrývá se hluboká mo-
rální zvrhlost. Důstojníci jsou ještě
horší. Surovost až po krev jest jim dnes
úřadem, vojáci jsou stádo, jež udržuje se jimi
pohromadě výpraskem.« Na druhé straně rad
»Temps«, aby knihou Bilsovou neoddával se
nikdo klamu o trvající dosud nebezpečnosti
vojska německého.
Bilsův
článek
Bilsová
Francie
16
article
Proti daru Viléma II.
Ve Spojených státech zvedá se stále sil
nější odpor proti veřejnému umístění sochy Be
dřicha II., darovaně své doby Rooseveltovi Vi
lémem II. Odpor vychází ze známých antipati
značné části Američanů proti Německu; z toho.
že svobodní občané Unie vidí v soše jakési ztěle-
snění myšlenky monarchie. Byl úmysl, postaviti
sochu tu před hlavní budovou vojenské školy ve
Washingtoně, ale podnikatelé prohlásili nyní, že
dokud stavba potrvá, nemohou přejmouti žádné
zodpovědnosti za to, aby se soše něco nepři-
hodilo.
Ženy v státních úřadech.
Norsko náleží k těm zemím, v nichž žen
ské hnutí učinilo největší pokroky. Nyní má být
norským ženám otevřena i karriéra při úřadech
státních, splní-li podmínky, jež v té příčině nor-
ská ústava předpisuje i mužům, ovšem osvědčí-l
i odbornou způsobilost pro jednotlivé úřady. Vy-
loučeny mají býti na dále ale ženy z některýeh
Jodborův, zvláště z kněžského, policejního, kon
sulátního a ovšem také vojenského. Předloh
dotyčná jest již norskou vládou vypracována.
Z říše Viléma II.
Procesy pro urážku Veličenstva nemají
Německu konce. Nyní odsoudil také cvikovský
soud restauratéra Böhma ze Sehneebergu na
šest měsíců do vězení, protože v oby dl
svém před hosty svými vyjádřil se prý urážlivě
o Vilému II. a pro výroky ty potom denuneo-
ván byl.
Porážka ochranářů anglických.
Výsledek volby za Ashburton, okres to
převážně zemědělský — výsledek ten byl námi
již stručně sdělen — jest velikým zklamáním
pro stoupence Chamberlainovy. Jejich kandidát
Harris zůstal v menšíně, a zvolen byl liberáln
stoupenec svobodného obchodu Enve a to do-
konce většinou hlasů, jež ze 771 hlasů z roku
1900 vzrostla letos na 1476. Dle toho i celá
řada unionistických voličů hlasovala pro kandi
dáta liberálního neb se volby zdržela.
Vilém II
Američan
Böhm
Chamberlainův
Harris
spojený stát
Německo
Washington
Norsko
17
article
Arcibiskupská afféra ve Španělsku.
Hnuti proti jmenování Nozaledy arcibisku
pem valencijským, jehož vznik a důvody jsme
již vylíčili, stává se stále bouřlivějším. Republi-
káni těží z toho, dokazujíce, že jmenování t
uráží národní hrdost i vojenskou česť španěl
skou. Ve příčině té uvádějí zvláště, že Nozaleda
své doby po kapitulaci Manily, jím urychlené.
vyhnal vojáky španělské z kostelů manilských.
kam se pro nedostatek jiných přístřeší uchýlil
a že později ve výročí bitvy cavilské ameri
ckému veliteli admirálu Deweyovi poslal licho
tivý telegram. Také odvolání liberálního generála
Bloma z Filipin i statečného generála Despujola,
jenž jako gen. guvernér byl nejfanatičtější mnichy
vypudil, přičitá se vlivu Nozaledově. Tento uji
stil také Američany, když tito chtěli zkonfisko-
vati jmění klášterní, že on i mniši dominikánšt
nechlějí míti ničeho se Španělskem a že jen
od Říma závisí. Nozaleda nevěnoval také ani
haléře na zmírnění bídy, jež v Manile za oble
hání města hrozně řádila.
A tomuto muži uděluje se nyní nejvynosnější
církevní úřad španělský, kdežto bývali španělšt
účastníci bojův čekají podnes na žold jim dlu-
hovaný, zatím co tisíce soudruhů jich nalezá se
podnes ještě v zajetí Tagalův, poněvadž vláda
madridská nechce je vyplatiti.
Liberální »Imparciál« míní, že ministerský
předseda Maura vzhledem na jmenování bi-
skupa Nozaleda připadá mu jako člověk, jenž
s plapolající pochodní vbihá do prachárny.
Někteří ostalně tvrdí, že jmenování to provedl
reakcionářský ministr Pidal bez vědomí ostat-
ního ministerstva. Proto chce vláda ve sně-
movně, jež se tento měsíc opět sestoupí, pře-
vzíti za čin ten zodpovědnost. Nozaledo sám
pak jest tak smělým, že listům, jež mu
důtklivě domlouvají, by z místa svého ustoupil,
hrozí, že je bude — soudně stíhati!
Deweyův
Blom
Despujola
Američan
Nozaleda
Tagalův
Maur
Španělsko
Repubnout
Filipíny
Řím
18
article
Veřejná schůze žen, v obchodech
zaměstnaných.
Veřejná schůze žen, v obchodech
zaměstnaných.
Útulný sál Českoslovanské obchodnické besedy
v Praze naplnil se včera o 11. hodině dopolední če-
skými obchodními pomocnicemi, kteréž sešly se, aby
porokovaly o svých sociálních poměrech a o nutnost
upevnění a rozšíření ženské odborné organisace
Schůzi, kterouž svolal Zenský odbor Č. O. B., před-
sedal p. red. Šimůnek, po jehož zahájení uchopila
se slova předsedkyně Ženského odboru Č. O. B. slečna
Šírlova a vřelými slovy uvítala přítomné kollegyn
r zvala je k součinnosti.
K prvému bodu programu, o požadavcích českých
obchodních pomocnic, promluvila slč. Höfrova
Ve věcném, obšírném svém referátu probrala a odů-
vodnila veškery body programu požadavků, z nichž
na předním místě jmenovati dlužno úplný, celoroč. ne-
dělní klid, upravení doby pracovní, otázky učednické
zaopalření v případě nezaviněné nezaměstnanosti, stá
a neschopnosti pracovní, lhůty výpovědní, zrušen
koncesí dohazovačských atd. Bouřlivý souhlas, kte-
rým řeč slečny Höírovy byla provázena, svědčil nej
lépe o tom, že řečnice mluvila ze srdcí všech př
tomných a správně vystihla nedostatky, jimiž stav
obchodních pomocnic trpí.
O významu a důležitosti organisace pěkně pro
mluvila slč. Schöntagova, kteráž pronesla appel
ke všem českým obchodním pomocnicím, aby se staly
vřelými podporovatelkami své stavovské organisace
kteráž ve prospěch zájmů jejich pracuje. Potom k ná-
vrhu slč. Kořínkovy přijata byla za všeobecného sou
hlasu následující resoluce:
„Shromáždění českých žen, v obchodech za-
městnaných, porokovavši na veřejné schůzi, dn
10. ledna v sále. Českoslovanské obchodnické besedy
v Praze konané, o svých trudných poměrech a nut-
nosti řádné a pevné organisace žen na výboj i odbo
usneslo se na následující
resoluci:
Šimůnek
Šírlův
Kořínkův
Praha
Č . O
19
article
České obchodní pomocnice, vědomy sobě jsouce
svého stavovského i národního poslání, prohlašují
že uznávají pouze a výhradně Českoslovanskou ob-
chodnickou besedu a její ženský odbor za jedině
povolanou organisaci českoslovanského obchodního
pomocnictva, kteráž důstojným a rázným způsobem
zájmy všeho pomocnictva neohroženě hájí a s pra-
vou láskou a porozuměním ke blahu celého stavu
pracuje, v tom pevném přesvědčení, že cesta, po
niž Českoslovanská obchodnická Beseda již téměi
po čtvrtstoletí se ubírá, jest jedině správnou.
Zároveň připojují se české obchodní pomocnice
ve všech bodech ku programu obchodního pomoc-
nictva českoslovahského, přijatého na sjezdu, dne
5. října 1899 v Praze konaném, a prohlašují, že
mají dobrou vůli se svými mužskými kollegy ruku
v ruce pracovati ku povznesení stavu obchodního
pomocnictva a to po tak dlouho, dokud spravedlivým
jeho požadavkům nebude úplně zadost učiněno.
Konečně žádají české obchodní pomocnice spo-
lečně s ostatními společenskými vrstvami ženskými.
aby přiznáno bylo ženám rovné právo s muži v
všech věcech sociálního, národně hospodářského
politického života.
Po přijetí této resoluce předsedající p. Šimůnek
vřelými slovy pobádal české obchodní pomocnice k
vážné práci ku prospěchu stavu a přáním plného zdaru
nově založenému Ženskému odboru Č. O. B. ukonči
po 12. hod. polední schůzi
Šimůnek
Praha
Č . O
20
article
Fiasko hr. Šternberka.
Fiasko hr. Šternberka.
Z Hradce Králové, 10. ledna
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Na dnešní odpoledne svolal hrabě Vojtěch Václav
Šternberk voličskou schůzi na Pražském předměstí
u Hradce Králové do hostince (»v Chicagu«), abys
představil jako samostatný agrární kandidát svým
voličům. Schůze byla více než četně navštívena, nek
byly místnosti dosti prostranného tohoto hostince
pravém smysla slova namačkány.
Hrabě Šternberk se sice svým voličům před-
stavil, nerozvinul však naprosto žádný program, tín
méně program agrární — nýbrž mluvil tytéž ne
smysly, z jakých jest slátána jeho »pověstná
brožura.
Pravil, že bude potírali dvorní kamarillu a pak
český tisk, který prý jest bez rozdílu uplacen a klerý
tudíž jest největším škůdcem českého národa. Jeho
řeč byla na kandidáta poslanectví tak ubohá, jaké
jsme dosud nikdy neměli příležitosti slyšeti. Nesmy-
slné, ve zkomolené češtině přednášené vývody jeho
byly provázeny místy prudkým odporem. Našli se
však také lidě, kteří do schůze s ním přišli a též za-
Uleskali.
Jako probikandidát představil se pan dr. Hajn
z Prahy, který promiuvil obšírně o české politice.
a jen krátkými slovy odbyl nesmysly p. hrabětem
přednešené. Tento vyžádal si opět slovo k replice,
opětoval takřka dřívější vývody, jak tu svou politik
»tropiti« hodlá.
Šternberk
doktor
Hajn
Šternberk
Hradec Králové
Chicago
Praha
předměstí
21
article
Po replice dra. Hajna mluvil p. Syrůče kz
Nového Hradce Král. ve smyslu strany sociálně-
demokratické, ale dosti věcně, načež přihlásil se k
slovu pak Hubka z Prahy, který ostře kritisoval
kandidátní řeč i osobní vlastnosti hraběte.
Pan hrabě byl přiveden naprosto z rovnováhy
Vyslovil tak sprosté urážky oproti řečníkovi, že nen
možno ani přibližné je naznačiti.
Když pak ještě pan MUDr. Klumpar z Hradee
Král. objasnil »slavnou« minulost pana hrabéte,
zuřil tento přímo — a za oliromujícího potlesku
všech shromážděných ze »svě« schů ze u te kl.
Po sútěku« pana hraběte byla jednohlasně při-
jata resoluce, že schůze voličů dne 10. ledna 1904
na Pražském předměstí konaná co nejrozhod-
něji odmítá kandidaturu hraběte Vojtěcha Vá-
clava ze Šternberků a vyslovuje své politování, že
člověk dobrodruh, mluvící tak hanebnou češtinou,
může se opovážiti vnucovati se českému voličstva
za kandidáta.
Výsledek schůze této byl pro hraběte Šternberka
tak zdrcující, že ani jeho agitátoři neopovážili se
hlasu svého v jeho prospěch pozvednouti a nepozo-
rovaně ze schůze se vytratili.
Hajn
Syrůč
Král
Hubka
MUDr
Klumpar
Vojtěch
Nový Hradec
Praha
Šternberk
strana sociálnodemokratický
Hradee Královský
22
article
Schůze voličů v Jaroměři.
Schůze voličů v Jaroměři.
Z Jaroměře, 10. ledna.
(Pův. zpr. „Nár. Listů“.)
Voličstvo našeho okresu přijalo v dnešní
své poradě kandidáta říšského poslanectví, panu
Aloisa Kolenského, nájemce statku v Dej
vicích, člena výboru Jednoty řepařů v království
českém.
Kolenský
Jaroměř
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Kohn. Peštské listy zaznamenávají
tuto zprávu z římských pramenů: Záležitost olo-
mouckého arcibiskupa posuzuje se ve Vatikáně
velmi nepříznivě. Jeden z kardinálů se vyslovil,
že se dr. Kohn jakožto arcibiskup nikdy více ne-
vrátí do své residence. Papež prý n
Kohna působí, aby se arcibiskup-
ského důstojenství vzdal. Jakmile se
to stane, bude papežskou stolicí ve srozumění
s vídeňskou vládou neprodleně jmenován nový
arcibiskup pro Olomouc. Na to, aby Kohnovi při-
dělen byl koadjutor, se v Římě nepomýšlí, má
se však za to, že Kohn se dobrovolně úřadu vzdá,
již proto, že mu povolanými kruhy zajištěn byl
kanonikát jednoho z římských kostelů, ve kte-
réžto funkci ověřen bude asi také titulárním bi-
skupstvím. Kardinálem však více jmenoxin ne-
bude. V případě, že by se dr. Kohn vzpíral vzdáti
se úřadu arcibiskupského, mluví se v zasvěce-
ných kruzích římských již o tom, že kurie má
dostatečně prostředků, aby jej i proti je ho
vůli sesadila, neboť se i se strany rakou-
ské vlády nečiní žádných kroků, aby Kohn byl
arcidiécesi olomoucké zachován. Arcibiskup olo-
moucký — dodávají peštské listy — neměl si to
zkaziti s celým světem a neméně-i s rakouskou
vládou, tak že velovyslanec papežské kurie, hr.
Szécsen, nemohl za něho na rozhodujících mí-
stech ani slůvka přímluvy ztratiti a naopak ještě
vřele doporučoval jeho suspendaci.
doktor
Kohn
Szécsen
Vatikán
Olomouc
Řím
24
article
— František Jindra, pensionovaný vrchnl
inspektor a náměstek přednosty v ředitelství stát-
ních dráh v Praze, v sobotu dne 9. ledna t. r.
večer v 67. roce věku svého. Pan František
Jindra narodil se v Nymburce, vystudoval reálku
a vysoké školy technické v Praze a věnoval se
železnictví. Při stavbě některých tratí, zejmena
dráhy cís. Františka Josefa z Prahy do Veselí
n. L. a z Protivína do Budějovic měl vynikající
účastenství. V kruzích odborných, úřadnických
i podnikatelských rozsáhlé jeho vědomosti, jeho
zkušenosti a energie docházely chvalného uznání;
jeho povaha přímá a ryzí těšila se upřímné úctě
všech, kdož jej znali. V životě národním pan
Frant. Jindra vždy štědře podporoval všechny
ústavy a podniky naše kulturní; v politice náležel
k nejvěrnějším stoupencům programu našeho
svobodomyslného. Pohřeb bude zejtra o 3. hod.
odpol. z kostela sv. Štěpána. — Čestná pamět
jménu zesnulého!
— Z Terezína. Obecní zastupitelstvo v Něm.
Kopistech u Terezína vyslovuje na základě
usnesení svého ze dne 2. ledna 1904 jménem
občanstva vroucí dík slovutnému poslanci panu
dru. Kramářovi za statečné hájení nezadatelných
práv našeho národa na pravém místě. V Něm.
Kopistech, dne 2. ledna 1904. V. Nápravník,
obec. starosta.
— Ze Zdic. (Původní zpráva.) Zastupitelstv
obce zdické v sezení svém učinilo jednohlasný
projev souhlasu s důsledným a zástupce če-
ského lidu důstojným projevem poslance JUDra.
Karla Kramáře, projevem, který tlumočí city
každého upřímného Čecha a který jest přesvěd-
čením celého národa českého, ve své domovině
utlačovaného. Ne sliby, ale skutky mohou
k uspokojení národa českého přispěti. Městský
úřad ve Zdicích, 5. ledna 1904. Starosta obce
Křemen.
František Jindra
František Josef
František
Jindra
Štěpán
Kramář
V Nápravník
JUDr
Čecho
Křemen
Praha
Nymburk
Protivín
Budějovice
Terezín
Německo
Kopist
Zdice
vysoký škola technický v Praga
25
article
— Osobní. Zástupcem účetního okresní hospo-
dářské záložny v Nových Benátkách stal se
od nového roku pan Zdeněk Durlin z okresni
hospodářské záložny na Smíchově.
— Úmrtí. V pátek dne 8. ledna t. r. zemřela
v Praze paní Terezie Figarová roz. Skálová
majitelka realit v požehnaném stáří 86 let marasmem.
Pohřeb konán bude dnes v pondělí dne 11. lednat.
r. o 3. hod. odpolední v chrámu u Maltézů do ro-
dinné hrobky na Olšanech. — Pan František
Weiss, ředitel ústřední kanceláře kníž. Karla Schwar-
zenberga v. v. zemřel v sobotu 9. ledna o 11. hod.
noční v 89. roce stáří svého sešlostí věkem. Pohřeb
bude v úterý 12. ledna o 3. bod. odpolední z farního
chrámu u sv. Vojtěcha v Jirchářích na hřbitov ol-
šanský.
— Ltdové přednášky universilní v Praze. Dnes
v pondělí bude přednášeti ve dvoraně Českoslovan-
ské obchodnické besedy v ulici Jeruzalemské dce. dr.
Josef Gruber »Dějiny socialismu« o půl 8. hodině
večerní. (2. přednáška). Vstupenky do tohoto kursu
prodávají se ještě po 1 K (pro studentstvo a dělni-
ctvo po 50 h). Zapisuje se půl hodiny před před-
náškou v sále.
Durlin
Figarová
Skálová
Weiss
Schwar
svatý . Vojtěch
doktor
Gruber
Nová Benátky
Smíchov
Praha
Maltéz
Olšany