ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 365ddb70-7108-11dc-b1c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 64, org 5, place 43
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. ledna 1904
4 masthead
Císlo 11.
5 article
znivě na postavení farmaceutů i na ceny léků a byly by pramenem stálých rozporů. 6. Systém provozování společen stevního, dle něhož by lékárny staly se ústavy buď gremií nebo jiných stavovských sdru žení, považují motivy osnovy rovnéž za ne- vhodný, ježto by těmto sdružením scházely pro- středky k vykoupení radikovaných lékáren. 7. Systém »Grollův« (pocházející z kruhů farmaceutů) spočívá vedle požadavků starobního zaopatření a stavovské organisace zvláště na těchto základních pojmech: rozmožení lékáren dle pevného plánu, obsazení lékáren gremiem lékárnickými, při převodu lékáren již zřízených stanovení vyvazovací ceny komorou lékárniekou a převod lékáren touto komorou. Pevný plán k rozmnožení lékáren dle tohoto systému záleži v tom, aby počet lékáren tak byl rozmnožen, by na každých 8000 obyvatelů případla jedna lékárna, a dokud tento poměr nebude dosažen aby každého roku bylo zřízeno 50—80 lékáren. Avšak proti tomu namítají motivy osnovy, že by musil býti přece činěn rozdil mezi poměry obyvatelstva ve městech a na venkově, zejmena v hornatých krajinách, jež nemají dostatečné komunikace. Dále nepovažují motivy za správný postup, aby se napřed ustanovil počet lékáren, které se mají zříditi, a pak teprve rozhodlo o mistě, kde mají býti zřízeny, nýbrž pova- žuje opačný postup za přiměřený. Konečně proti tomuto plánu rozmnožovacímu namítají mo- tivy, že nedá se uskutečniti proto, že by se zřizovaly pouze lékárny ve větších městech.
Grollův
6 article
kdežto pro lékárny na venkov připadající byse nenašlo uchazečů. Též proti dalšímu požadavku. aby zřízení nových lékáren a převod starých lékáren byl odňat státním úřadům zdravotni- ckým, vzpírají se motivy vládní osnovy považujíce udělení oprávnění ku provozován lékárnictví »za výkon státního práva vý- sostního, jenž tedy žádným způsobem nesm býti odňat státním úřadům«. Za nesprávný prohlašují motivy názor, že při zřízení a obsa- zování lékáren jedná se pouze o vnitřní záleži- tost stavovskou a háji mínění, že jak upra- vení těchto otázek, tak i rozhodování v určitém případé dotýká se podstatně zájmů veřejného zdravotnietví a že vyžaduje ohled na tyto zájmy bezpodmínečně, aby veřejně správě byl zaručen vliv na vznik a provozování těchto podniků. Ostatně je prý též v zájmu účast- níků, aby nebyli odkázáni na libost nebo ne- libost stavovského sboru, neboť, ježto př každém stavovském sboru každý jednotlivec při vádi k platnosti též hospodářské zájmy, nebylo by účelno, v oněch otázkách na místě rozhodo vání nepředpojatým a zodpovědným úřadem za vésti volné uvažování osob hospodářsky účast něných.
7 article
IV. Nová vládní osnova zakládá se na ja- kémsi systému sprostředkovacím, jenž přivádí ku platnosti obojí ráz lékáren, toliž přihlížt k nim jako k ústavům důležilým pro veřejné zdravotnictví, avšak nepomijí též rázu jejich ja- kožto podniků kupeckých. Byly totiž zachovány všechny povinnosti z ohledů veřejných uložené lékárníkům, avšak živnostenský a obchodní ráz došel platnosti tam, kde zření na veřejně blaho nevyžadovalo vyjímečného upravení lékárnicetvi Osnova rozeznává trojí druh lékáren: 1. veřejné lékárny; 2. domácí lékárny lékařů a zvěrolékařů farmaceutické náčiní pro okamžitou potřebu; 3. lékárny ústavův (t. j. veřejných ústavů nemocničních a dobročinných a nemocenských pokladen). Všeobecné zajímavosti mají zvláště ustano vení, jež týkají se veřejných lékáren proto omezíme se zde pouze na vytčení zásad. jež týkají se úpravy těchto veřejných lékáren. V. Osnova dělí veřejné lékárny na dva druhy, totiž: 1. na lékárny koncessované (sprá- vnější označení by bylo: osobní); 2. na lékárny reální. Každý z těchto druhů je upraven zvláštním způsobem. Reforma arci záleží zvláště v připu- štění lékáren osobních. VI. Při úpravě lékáren osobních byl volen systém koncessní: každý farmaceut, jenž má osobní způsobilosti k získání koncesse ku pro- vozování veřejné lékárny, má právo domáhati se zřízení nové lékárny a žádati, aby mu koncesse k tomu účelu byla udělena. Jsou-li v místě, kde lékárna zřízena býti má, podmínky pro toto zří- zení, může spoléhati na to, že koncessi dostane. a není tudíž nebezpečí, jako dle dosavadníh systému, že by musil ustoupiti jinému žadateli jenž by se při veřejném konkursu hlásil. Pod- nikavosti jednotlivce, sproštěné úřadního poruční kování je zaručena volná dráha pro rozvoj uplatnění.
8 article
Proti tomuto syslému byla v poslední an ketě vyslovena obava, že by nemírným a rychlým rozmnožením lékáren mohla býti ohrožena exi- stence lékáren již zřízených. Avšak vládní osnova právě na lékárny již trvající béře náležite zřetel, ustanovujíc v § 10., že koncese ke zři zení nové lékárny smí býti udělena pouze, není-l jejím zřízením ohrožena existence jiné veřejné lékárny. Mimo to jest správní jednání při zřízení nových lékáren upraveno takovým způsobem, jenž poskytuje dostatečné záruky pro ochranu lékáren již trvajících. Tak předpisuje osnova v § 50., že před udělením koncesse musi vyslechnuto býti stavovské zastoupení (tedy zejmena lékárnická gremia), která mají právo proti zřízení podati námitky, dále v 8§ 48. a 51., že vlastníci ve- řejných lékáren, kteří existenční způsobilost svých lékáren považují za ohroženu zřízením lékárny nové, mohou netoliko proti zřízení se ohraditi. nýbrž námitky své také rekursem uplatniti, dle § 49. má před rozhodováním o zřízení nové lékárny účastněným obecním i okresním zastu- pitelstvům býti dána možnost o přípustnosti léká- ren se vysloviti. Hlavní rozdíl systému osnovy oproti dosa- vadnímu zařízení záleží v tom, že zřízení lékárny má se státi snadněji, volněji dosažitelno, než tomu je nyní. Kdežto dosavad úřady sprá vn samy a jedině měly péči o zřízení nových léká- ren a jich sídla určovaly, je dle osnovy každému kvalifikovanému farmaceutu poskytnuta volnost. vyhlédnouti si místo, kde by si lékárnu zříditi chtěl a ucházeti se o koncessi pro toto místo. O každé ta- kové žádosti musí se zavésti správní jednání. S tímto ustanovením lze zajisté plně souhlasiti. Nebot podnikatel sám nejlépe může posouditi, kde by mohla býti zřízena lékárna, jež by mu posky
9 article
tovala dostatečných prostředků existenčních ježto výnosová způsobilost nezávisí pouze o objektivních, místních poměrů, nýbrž záleží též od subjektivních vlastnosti podnikatele a od jeho zvláštních styků místních. Činnost správníh úřadu při rozřešení přípustnosti nové lékárny bude se tudíž vztahovati jedině na vyšetření, je-li zřízení nové lékárny vhodné vzhledem k po třebám obyvatelsíva a vzhledem k existenčn způsobilosti lékáren již zřízených. Další pokrok proti nynějšímu stavu shle dává osnova v tom, že správní jednání je značně zkréceno. Dle nynějších předpisů vyžadovalo udělení koncesse značného času. Každý kompe tent musil vyčkati rozhodnutí dvou instancí př- rozhodování o zřízení lékárny a pak tří instane při udělení koncesse, tedy dohromady pěti instancí a konečně po dlouhém čekání dočkal se toho, že koncesse byla udělena uchazečí, jenž byl uznán »hodnějším«. Osnova odstraňuje od- dělené jednání o zásadném připuštění zřízení lékárny a zavádí pouze jednotné řízení správní o žádosti za koncessi v místě od uchazeče vo- leném, a to řízení pouze u dvou instancí, toliž u politické zemské správy v instanci prvé u ministerstva vnitra v instanci druhé a ko- nečné. Každý uchazeč, jenž má náležitou kvalifikae může spoléhati na to, že mu koncesse bude udělena pro místo, jež poskytuje dostatečnýeh podmínek existenčních. Jakási konkurence může nastati pouze v tom případě, uchází-li se více kompetentů o koncěssí pro totéž místo. V tako- vém případě je ponecháno vládě právo, aby volně rozhodla. Slavovská sdružení (gremia lé- kárnická) mají pouze právo dáti vyjádřenío těchto žádostech a nemají tudíž žádného pod- slatného vlivu na spravedlivé rozhodování. V tom jeví se dle našeho mínění závažný nedostatek osno vy.
Slavovský sdružený
10 article
Ježto pro první dobu platnosti zákona lze přodpokládati hromadění žádosti o koncesi pro táž větší a výhodnější města, předpisuje osnova, aby v době prvních tří měsíců po platnosti zá- kona žádosti u zemské vlády podané byly za drženy a teprve na počátku čtvrtého měsíee bylo o nich zahájeno správní jednání veřejným jich uveřejněním. Timto opatřením má jak gre- miím lékárnickým, tak i úřadům býti dánu možnost zjednati si přehled o všech projektech na zřízení nových lékáren a zároveň má kom- petentům býti poskytnuta příležitost, aby své záměry si mohli dobře uvážiti a neobléhali zby- tečně úřady správní. Ve shodě se zásadou o obchodní ceně lé káren jsou ustanovení osnovy o postupitelnosti lékáren cestou dědičnou a jednáním právním mezi živými. § 15. osnovy předpisuje totiž: Pře chází-li veřejná lékárna, která na základě kon cese se provozuje, právním jednáním meziži vými nebo cestou dědičnou na někoho jiného musí nabývatel, chce-li lékárnu provozovati, no- vou koncesi si vymoci.« Pouze vdova nebo manželští descendenti mohou takovouto lékárnu dále provozovati na základě staré koncesea sice vdova po dobu stavu vdovského, descen- denti až do zletilosti. Z těchto ustanovení je zřejmo, že majite lékárny má vždy možnost zpeněžiti komerční cenu svého závodu, arci může lékárnu prodat jen farmaceutu, jenž má náležitou kvalifikaci jenž s určitostí může předpokládati, že mu koncesse pro ono místo bude udělena, anebo jenž si ji pro případ koupě již dříve zaručil.
11 article
Jediné obmezení v tomto směru obsahuje § 16., jenž ustanovuje, že veřejná osobní lé- kárna, jež netrvá ještě ani pět let, nesmí právním jednáním mezi živými na jinou osobu býti převedena, a že všechny tomu odporující úmluvy jsou neplatny. Tím má býti znemožněn čachr s lékárnami; ostatně předpokládá správně osnova, že při navrženém způsobu, kde má každý způsobilý farmaceut právo domáhati se koncesse lékárnické, není nebezpečí, že by se vzmáhalo nějaké zneužívání osobních práv, koncesse plynoucích. VII. Reálními lékárnami nazývá osnova dosavadní radikované a prodejné lékárny a za- chovává v § 21. jejich další platnost. Pro posouzení vlastnosti reální plati též nadále dosavadní předpisy. Nové reální lékárny nesmějí býti zřizovány. Úprava těchto reálních lékáren neobsahuje žádné novoty, zásady nyní platné jsou pouze určitěji a jasněji vytčeny. Vlastník reální lékárny může, je-li způso bilý k samostatnému provozování lékárny, tuto sám provozovati, nemá-li potřebně způsobilosti může reální lékárna býti provozována pouze pachtýřem nebo zodpovědným ředitelem, jichž zřízení podléhá úřadnímu schválení. Mají li osoby tyto způsobilosti ku provozo- vání lékárny, nemůže úřadní schválení jim být odepřeno. (§ 22.) VIII. Z povšechného tohoto obrazu lze se- znati, že tato nová vládní osnova skutečně zna- mená pokrok v oboru správy veřejné, lzeji tudíž s povděkem vítati. Bylo by záhodno, aby stala se brzy předmětem úvah v zákonodárných sborech, jakož aby setřen byl z ní ještě poně- kud přílišný vliv o neobmezené právo správy státní, zejmena při udělování koncesse v při- padě, hlásí-li se o lékárnu v témže místě ně kolik kompelentů.
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. ledna. (Říšská rada.) Ví- deňské listy otiskují souhlasnou zprávu, že říš- ská rada, která se má sejíti okolo poloviny února, bude míti jen kratičké zimní zasedání, poněvadž v polovině března má býti zase odročena, aby postoupila místo zemským sněmům, jež prý budou svolány asi na 20. březen. V Praze, 10. ledna. (Konservativ ná šlechta a české smiřovačky.) Na po- věsť, že konservativná šlechta z království če- ského uvažuje otázku, neměl-li by se i v Čechách zříditi stálý sněmovní smiřovací výbor, jaký ustaven na Moravě, vyžádala si „Konserv. Corr.“ mínění některých předních konservativných šlechticů o této věci. Jich odpovědi nyní uveřej- ňuje. Hrabě Sylv a-Taroucca sděluje: „Až dosud není mně o této věci pranic známo.“ Prine dr. B. Schwarzenberg odpovídá „O podobné akci nemám absolutně pražádné vě- domosti a mám za to, že také moji političt přátelé nevědí pranic o svolání konference na popud konservativného velkostatku.“ Bar. Pa rish oznamuje: „Pověsť, šířená v této formě jest při nejmenším předčasná. Pokud mně zná- mo, uvažovalo se o otázce stran zřízení vyrov- nacího výboru pro Čechy v poslaneckých kru- zích koncem zasedání parlamentu, není mně však známo, byly-li v posledních dnech opatřeny schá- zející záruky, že akce bude míti úspěch. Vše co se mimo to ještě o věci vypravuje, jsou as pouhá tykadla.
Sylva Schwarzenberg Praha Čechy Morava
13 article
Z kruhů, blízkých vládě Körbrově, sděluj se výše jmenované korrespondenci o téže věci že vláda nechová nijakých (?) nepřátelských úmyslů proti Čechům, poněvadž jest si prý vě- doma, jaký význam má český národ ve státě pro stát. Také difference, dělící nyní Čechy o vlády, daly by se při dobré vůli překlenouti. Ale mohlo by se to státi jen pozvolna cestou par- lamentni kompromisní politiky. Kdyby se sešlo s této dráhy, došlo by se opět ke spor- ným državám a situace by se nezlepšila. Podstnt parlamentního životního procesu spočívá ve vzá- jemných koncessích a na tomto základě jes smírné rozřešení nejen možno, nýbrž i pravdě- podobno. Slovem — dodává vládní mluvčí — zásada vyjednávání musíla by co možno nej- dříve dojíti ku platnosti. V Praze, 10. ledna. (Z nové řeč d'Elvertovy.) Náčelník vedlejší vlády pro Moravu, baron d'Elvert podával včera spolus drem. Lechrem zprávu svým brněnským voličům Názory páně baronovy o politické situaci vy- zněly valně pessimisticky. Baron d' Elvert pozby naděje, že se dru. Körbrovi podaří splniti úkol. uložený mu německou levicí, . totiž přinutit Čechy, aby se vzdali obstrukce. Vždyť prý vláda i sněmovní předsednictvo snaží se všemožně. aby usnadnily (!) provozování obstrukce a dr Körber nad to zasypává Čechy, jichž přední snahou jest povaliti jeho kabinel, ministerskými dary v oboru správy i rozpočtu. Také není prý naděje, že by se dr. Körber vážně staral o to aby si opatřil nějakou náhradu za § 14., poně- vadž přivykl již užívati tohoto paragrafu beze vší ostýchavosti. Pravda, Košutovou pohrůžkou. že nepřipustí, aby se vyrovnáni uzákonila pomoc- § 14., pozbyl § 14. valně na své působnosti.
Čecho Elvertův Elvert Körber doktor Košutův Praha Morava Čechy
14 article
Kdyby se však vládě uzdálo — hrozil baron d'Elvert — zachraňovati situaci na útraty Němeů a tyto vybízeti k novým nesnesitelným (!) obě tem, shledá, že tato okolní cesta je zhola ne schůdná. Prozatím tedy každá změna poměrů závisí od vůle české delegace, která se sotva dá pohnouti ke změně taktiky. Naproti tomu baron d'Elvert si liboval, že obnovené německé sou- ručenství koná platné služby při hájení něme ckých národních zájmů a z posledních řečí ně kterých německých konservatistů soudí, že i tito přispějí „sudetským“ Němcům svou pomocí n obranu německé národní državy. O tom, jaké jsou vyhlídky do budouena, řečník se nechce zmiňovati. V úspěch česko-německých smiřovacích konferencí, i kdyby na ně došlo, nevěří, poně vadž Čechové nejsou ochotni vzdáti se svých požadavků. Nezbude tedy asi nie jiného, než spokojiti se s dosavadním nečinným parlamen tem, poněvadž i špatný parlament jest Němcům mílejší, než stav bezparlamentní. Jinak jsou Němci ochotní podporovati dra. Körbra v jeho snahách, čelících k uzdravení parlamentu, ovšem s podmínkou, že Němcům bude i na dále volno »hájiti svých nejživotnějších národních zájmův a že bude vyloučena možnost návratu parla- mentního násilí minulých let.« Bar. d'Elvert svou řečí potvrdil také, c se všeobecně tvrdí, že nynější nedělný parla- ment, s nímž si dle své vůle zahrává Němcům oddaný dr. Körber, postačí Němcům úplně že »uzdravení« parlamentu by připustili jen pod dvěma podmínkami: aby jim byla na dále za ručena hegemonie nad ostatními národy tohoto státu, čemuž říkají »hájení životních národních zájmů«, a aby se nevrátila parlamentní většina neněmecká, již říkají »parlamentní násilí mi nulých let.«
Elvert Čecho Němec Körber
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. »Z malé posádky«. Sensace, která vzbuzena byla románem Bilsovým, takto nadepsaným i jeho procesem a nedávným uvězněním poručíkovým v pevnosti štrasburské, nezůstala obmezena jen na Ně- mecko. Ano, budí za hranicemi, možno-li říci. sensaci ještě větší. Především ve Francii, kdež ovšem mají všechnu příčinu sledovati bedlivě rozvoj i úpadek vojenství německého. Takv pařížském »Gaulois«, jenž jest důstojníky velice čten, uveřejňuje podplukovník Rousset článek, v němž utvrzuje úsudky nepříznivé, jež lze si učiniti z knihy Bilsovy o vojsku něme- ckém. Tak praví se: »Důstojnický sbor něme- cký, dříve tak pečlivě volený, oddává se všem vášním a ztrácí nadobr vážnosti, důstojenství i vlivu. Jeho povýšenost, jež bývala dříve silou jeho, s tá vá se arrogancí a obětuje vše pro zevnějšek. Důstojnictvo to krčí nad vším nosem, ale za tím skrývá se hluboká mo- rální zvrhlost. Důstojníci jsou ještě horší. Surovost až po krev jest jim dnes úřadem, vojáci jsou stádo, jež udržuje se jimi pohromadě výpraskem.« Na druhé straně rad »Temps«, aby knihou Bilsovou neoddával se nikdo klamu o trvající dosud nebezpečnosti vojska německého.
Bilsův článek Bilsová Francie
16 article
Proti daru Viléma II. Ve Spojených státech zvedá se stále sil nější odpor proti veřejnému umístění sochy Be dřicha II., darovaně své doby Rooseveltovi Vi lémem II. Odpor vychází ze známých antipati značné části Američanů proti Německu; z toho. že svobodní občané Unie vidí v soše jakési ztěle- snění myšlenky monarchie. Byl úmysl, postaviti sochu tu před hlavní budovou vojenské školy ve Washingtoně, ale podnikatelé prohlásili nyní, že dokud stavba potrvá, nemohou přejmouti žádné zodpovědnosti za to, aby se soše něco nepři- hodilo. Ženy v státních úřadech. Norsko náleží k těm zemím, v nichž žen ské hnutí učinilo největší pokroky. Nyní má být norským ženám otevřena i karriéra při úřadech státních, splní-li podmínky, jež v té příčině nor- ská ústava předpisuje i mužům, ovšem osvědčí-l i odbornou způsobilost pro jednotlivé úřady. Vy- loučeny mají býti na dále ale ženy z některýeh Jodborův, zvláště z kněžského, policejního, kon sulátního a ovšem také vojenského. Předloh dotyčná jest již norskou vládou vypracována. Z říše Viléma II. Procesy pro urážku Veličenstva nemají Německu konce. Nyní odsoudil také cvikovský soud restauratéra Böhma ze Sehneebergu na šest měsíců do vězení, protože v oby dl svém před hosty svými vyjádřil se prý urážlivě o Vilému II. a pro výroky ty potom denuneo- ván byl. Porážka ochranářů anglických. Výsledek volby za Ashburton, okres to převážně zemědělský — výsledek ten byl námi již stručně sdělen — jest velikým zklamáním pro stoupence Chamberlainovy. Jejich kandidát Harris zůstal v menšíně, a zvolen byl liberáln stoupenec svobodného obchodu Enve a to do- konce většinou hlasů, jež ze 771 hlasů z roku 1900 vzrostla letos na 1476. Dle toho i celá řada unionistických voličů hlasovala pro kandi dáta liberálního neb se volby zdržela.
Vilém II Američan Böhm Chamberlainův Harris spojený stát Německo Washington Norsko
17 article
Arcibiskupská afféra ve Španělsku. Hnuti proti jmenování Nozaledy arcibisku pem valencijským, jehož vznik a důvody jsme již vylíčili, stává se stále bouřlivějším. Republi- káni těží z toho, dokazujíce, že jmenování t uráží národní hrdost i vojenskou česť španěl skou. Ve příčině té uvádějí zvláště, že Nozaleda své doby po kapitulaci Manily, jím urychlené. vyhnal vojáky španělské z kostelů manilských. kam se pro nedostatek jiných přístřeší uchýlil a že později ve výročí bitvy cavilské ameri ckému veliteli admirálu Deweyovi poslal licho tivý telegram. Také odvolání liberálního generála Bloma z Filipin i statečného generála Despujola, jenž jako gen. guvernér byl nejfanatičtější mnichy vypudil, přičitá se vlivu Nozaledově. Tento uji stil také Američany, když tito chtěli zkonfisko- vati jmění klášterní, že on i mniši dominikánšt nechlějí míti ničeho se Španělskem a že jen od Říma závisí. Nozaleda nevěnoval také ani haléře na zmírnění bídy, jež v Manile za oble hání města hrozně řádila. A tomuto muži uděluje se nyní nejvynosnější církevní úřad španělský, kdežto bývali španělšt účastníci bojův čekají podnes na žold jim dlu- hovaný, zatím co tisíce soudruhů jich nalezá se podnes ještě v zajetí Tagalův, poněvadž vláda madridská nechce je vyplatiti. Liberální »Imparciál« míní, že ministerský předseda Maura vzhledem na jmenování bi- skupa Nozaleda připadá mu jako člověk, jenž s plapolající pochodní vbihá do prachárny. Někteří ostalně tvrdí, že jmenování to provedl reakcionářský ministr Pidal bez vědomí ostat- ního ministerstva. Proto chce vláda ve sně- movně, jež se tento měsíc opět sestoupí, pře- vzíti za čin ten zodpovědnost. Nozaledo sám pak jest tak smělým, že listům, jež mu důtklivě domlouvají, by z místa svého ustoupil, hrozí, že je bude — soudně stíhati!
Deweyův Blom Despujola Američan Nozaleda Tagalův Maur Španělsko Repubnout Filipíny Řím
18 article Veřejná schůze žen, v obchodech zaměstnaných.
Veřejná schůze žen, v obchodech zaměstnaných. Útulný sál Českoslovanské obchodnické besedy v Praze naplnil se včera o 11. hodině dopolední če- skými obchodními pomocnicemi, kteréž sešly se, aby porokovaly o svých sociálních poměrech a o nutnost upevnění a rozšíření ženské odborné organisace Schůzi, kterouž svolal Zenský odbor Č. O. B., před- sedal p. red. Šimůnek, po jehož zahájení uchopila se slova předsedkyně Ženského odboru Č. O. B. slečna Šírlova a vřelými slovy uvítala přítomné kollegyn r zvala je k součinnosti. K prvému bodu programu, o požadavcích českých obchodních pomocnic, promluvila slč. Höfrova Ve věcném, obšírném svém referátu probrala a odů- vodnila veškery body programu požadavků, z nichž na předním místě jmenovati dlužno úplný, celoroč. ne- dělní klid, upravení doby pracovní, otázky učednické zaopalření v případě nezaviněné nezaměstnanosti, stá a neschopnosti pracovní, lhůty výpovědní, zrušen koncesí dohazovačských atd. Bouřlivý souhlas, kte- rým řeč slečny Höírovy byla provázena, svědčil nej lépe o tom, že řečnice mluvila ze srdcí všech př tomných a správně vystihla nedostatky, jimiž stav obchodních pomocnic trpí. O významu a důležitosti organisace pěkně pro mluvila slč. Schöntagova, kteráž pronesla appel ke všem českým obchodním pomocnicím, aby se staly vřelými podporovatelkami své stavovské organisace kteráž ve prospěch zájmů jejich pracuje. Potom k ná- vrhu slč. Kořínkovy přijata byla za všeobecného sou hlasu následující resoluce: „Shromáždění českých žen, v obchodech za- městnaných, porokovavši na veřejné schůzi, dn 10. ledna v sále. Českoslovanské obchodnické besedy v Praze konané, o svých trudných poměrech a nut- nosti řádné a pevné organisace žen na výboj i odbo usneslo se na následující resoluci:
Šimůnek Šírlův Kořínkův Praha Č . O
19 article
České obchodní pomocnice, vědomy sobě jsouce svého stavovského i národního poslání, prohlašují že uznávají pouze a výhradně Českoslovanskou ob- chodnickou besedu a její ženský odbor za jedině povolanou organisaci českoslovanského obchodního pomocnictva, kteráž důstojným a rázným způsobem zájmy všeho pomocnictva neohroženě hájí a s pra- vou láskou a porozuměním ke blahu celého stavu pracuje, v tom pevném přesvědčení, že cesta, po niž Českoslovanská obchodnická Beseda již téměi po čtvrtstoletí se ubírá, jest jedině správnou. Zároveň připojují se české obchodní pomocnice ve všech bodech ku programu obchodního pomoc- nictva českoslovahského, přijatého na sjezdu, dne 5. října 1899 v Praze konaném, a prohlašují, že mají dobrou vůli se svými mužskými kollegy ruku v ruce pracovati ku povznesení stavu obchodního pomocnictva a to po tak dlouho, dokud spravedlivým jeho požadavkům nebude úplně zadost učiněno. Konečně žádají české obchodní pomocnice spo- lečně s ostatními společenskými vrstvami ženskými. aby přiznáno bylo ženám rovné právo s muži v všech věcech sociálního, národně hospodářského politického života. Po přijetí této resoluce předsedající p. Šimůnek vřelými slovy pobádal české obchodní pomocnice k vážné práci ku prospěchu stavu a přáním plného zdaru nově založenému Ženskému odboru Č. O. B. ukonči po 12. hod. polední schůzi
Šimůnek Praha Č . O
20 article Fiasko hr. Šternberka.
Fiasko hr. Šternberka. Z Hradce Králové, 10. ledna (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní odpoledne svolal hrabě Vojtěch Václav Šternberk voličskou schůzi na Pražském předměstí u Hradce Králové do hostince (»v Chicagu«), abys představil jako samostatný agrární kandidát svým voličům. Schůze byla více než četně navštívena, nek byly místnosti dosti prostranného tohoto hostince pravém smysla slova namačkány. Hrabě Šternberk se sice svým voličům před- stavil, nerozvinul však naprosto žádný program, tín méně program agrární — nýbrž mluvil tytéž ne smysly, z jakých jest slátána jeho »pověstná brožura. Pravil, že bude potírali dvorní kamarillu a pak český tisk, který prý jest bez rozdílu uplacen a klerý tudíž jest největším škůdcem českého národa. Jeho řeč byla na kandidáta poslanectví tak ubohá, jaké jsme dosud nikdy neměli příležitosti slyšeti. Nesmy- slné, ve zkomolené češtině přednášené vývody jeho byly provázeny místy prudkým odporem. Našli se však také lidě, kteří do schůze s ním přišli a též za- Uleskali. Jako probikandidát představil se pan dr. Hajn z Prahy, který promiuvil obšírně o české politice. a jen krátkými slovy odbyl nesmysly p. hrabětem přednešené. Tento vyžádal si opět slovo k replice, opětoval takřka dřívější vývody, jak tu svou politik »tropiti« hodlá.
Šternberk doktor Hajn Šternberk Hradec Králové Chicago Praha předměstí
21 article
Po replice dra. Hajna mluvil p. Syrůče kz Nového Hradce Král. ve smyslu strany sociálně- demokratické, ale dosti věcně, načež přihlásil se k slovu pak Hubka z Prahy, který ostře kritisoval kandidátní řeč i osobní vlastnosti hraběte. Pan hrabě byl přiveden naprosto z rovnováhy Vyslovil tak sprosté urážky oproti řečníkovi, že nen možno ani přibližné je naznačiti. Když pak ještě pan MUDr. Klumpar z Hradee Král. objasnil »slavnou« minulost pana hrabéte, zuřil tento přímo — a za oliromujícího potlesku všech shromážděných ze »svě« schů ze u te kl. Po sútěku« pana hraběte byla jednohlasně při- jata resoluce, že schůze voličů dne 10. ledna 1904 na Pražském předměstí konaná co nejrozhod- něji odmítá kandidaturu hraběte Vojtěcha Vá- clava ze Šternberků a vyslovuje své politování, že člověk dobrodruh, mluvící tak hanebnou češtinou, může se opovážiti vnucovati se českému voličstva za kandidáta. Výsledek schůze této byl pro hraběte Šternberka tak zdrcující, že ani jeho agitátoři neopovážili se hlasu svého v jeho prospěch pozvednouti a nepozo- rovaně ze schůze se vytratili.
Hajn Syrůč Král Hubka MUDr Klumpar Vojtěch Nový Hradec Praha Šternberk strana sociálnodemokratický Hradee Královský
22 article Schůze voličů v Jaroměři.
Schůze voličů v Jaroměři. Z Jaroměře, 10. ledna. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.) Voličstvo našeho okresu přijalo v dnešní své poradě kandidáta říšského poslanectví, panu Aloisa Kolenského, nájemce statku v Dej vicích, člena výboru Jednoty řepařů v království českém.
Kolenský Jaroměř
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Kohn. Peštské listy zaznamenávají tuto zprávu z římských pramenů: Záležitost olo- mouckého arcibiskupa posuzuje se ve Vatikáně velmi nepříznivě. Jeden z kardinálů se vyslovil, že se dr. Kohn jakožto arcibiskup nikdy více ne- vrátí do své residence. Papež prý n Kohna působí, aby se arcibiskup- ského důstojenství vzdal. Jakmile se to stane, bude papežskou stolicí ve srozumění s vídeňskou vládou neprodleně jmenován nový arcibiskup pro Olomouc. Na to, aby Kohnovi při- dělen byl koadjutor, se v Římě nepomýšlí, má se však za to, že Kohn se dobrovolně úřadu vzdá, již proto, že mu povolanými kruhy zajištěn byl kanonikát jednoho z římských kostelů, ve kte- réžto funkci ověřen bude asi také titulárním bi- skupstvím. Kardinálem však více jmenoxin ne- bude. V případě, že by se dr. Kohn vzpíral vzdáti se úřadu arcibiskupského, mluví se v zasvěce- ných kruzích římských již o tom, že kurie má dostatečně prostředků, aby jej i proti je ho vůli sesadila, neboť se i se strany rakou- ské vlády nečiní žádných kroků, aby Kohn byl arcidiécesi olomoucké zachován. Arcibiskup olo- moucký — dodávají peštské listy — neměl si to zkaziti s celým světem a neméně-i s rakouskou vládou, tak že velovyslanec papežské kurie, hr. Szécsen, nemohl za něho na rozhodujících mí- stech ani slůvka přímluvy ztratiti a naopak ještě vřele doporučoval jeho suspendaci.
doktor Kohn Szécsen Vatikán Olomouc Řím
24 article
— František Jindra, pensionovaný vrchnl inspektor a náměstek přednosty v ředitelství stát- ních dráh v Praze, v sobotu dne 9. ledna t. r. večer v 67. roce věku svého. Pan František Jindra narodil se v Nymburce, vystudoval reálku a vysoké školy technické v Praze a věnoval se železnictví. Při stavbě některých tratí, zejmena dráhy cís. Františka Josefa z Prahy do Veselí n. L. a z Protivína do Budějovic měl vynikající účastenství. V kruzích odborných, úřadnických i podnikatelských rozsáhlé jeho vědomosti, jeho zkušenosti a energie docházely chvalného uznání; jeho povaha přímá a ryzí těšila se upřímné úctě všech, kdož jej znali. V životě národním pan Frant. Jindra vždy štědře podporoval všechny ústavy a podniky naše kulturní; v politice náležel k nejvěrnějším stoupencům programu našeho svobodomyslného. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol. z kostela sv. Štěpána. — Čestná pamět jménu zesnulého! — Z Terezína. Obecní zastupitelstvo v Něm. Kopistech u Terezína vyslovuje na základě usnesení svého ze dne 2. ledna 1904 jménem občanstva vroucí dík slovutnému poslanci panu dru. Kramářovi za statečné hájení nezadatelných práv našeho národa na pravém místě. V Něm. Kopistech, dne 2. ledna 1904. V. Nápravník, obec. starosta. — Ze Zdic. (Původní zpráva.) Zastupitelstv obce zdické v sezení svém učinilo jednohlasný projev souhlasu s důsledným a zástupce če- ského lidu důstojným projevem poslance JUDra. Karla Kramáře, projevem, který tlumočí city každého upřímného Čecha a který jest přesvěd- čením celého národa českého, ve své domovině utlačovaného. Ne sliby, ale skutky mohou k uspokojení národa českého přispěti. Městský úřad ve Zdicích, 5. ledna 1904. Starosta obce Křemen.
František Jindra František Josef František Jindra Štěpán Kramář V Nápravník JUDr Čecho Křemen Praha Nymburk Protivín Budějovice Terezín Německo Kopist Zdice vysoký škola technický v Praga
25 article
— Osobní. Zástupcem účetního okresní hospo- dářské záložny v Nových Benátkách stal se od nového roku pan Zdeněk Durlin z okresni hospodářské záložny na Smíchově. — Úmrtí. V pátek dne 8. ledna t. r. zemřela v Praze paní Terezie Figarová roz. Skálová majitelka realit v požehnaném stáří 86 let marasmem. Pohřeb konán bude dnes v pondělí dne 11. lednat. r. o 3. hod. odpolední v chrámu u Maltézů do ro- dinné hrobky na Olšanech. — Pan František Weiss, ředitel ústřední kanceláře kníž. Karla Schwar- zenberga v. v. zemřel v sobotu 9. ledna o 11. hod. noční v 89. roce stáří svého sešlostí věkem. Pohřeb bude v úterý 12. ledna o 3. bod. odpolední z farního chrámu u sv. Vojtěcha v Jirchářích na hřbitov ol- šanský. — Ltdové přednášky universilní v Praze. Dnes v pondělí bude přednášeti ve dvoraně Českoslovan- ské obchodnické besedy v ulici Jeruzalemské dce. dr. Josef Gruber »Dějiny socialismu« o půl 8. hodině večerní. (2. přednáška). Vstupenky do tohoto kursu prodávají se ještě po 1 K (pro studentstvo a dělni- ctvo po 50 h). Zapisuje se půl hodiny před před- náškou v sále.
Durlin Figarová Skálová Weiss Schwar svatý . Vojtěch doktor Gruber Nová Benátky Smíchov Praha Maltéz Olšany