ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 365b4360-7108-11dc-a8b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 28, person 59, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne II. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo ll.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty přodplácí se v Praze v admninie s murt rrk lets ! s drojí dlonáske klua : : : ra něse e slisnnáck e Pošten: R ldia “ .. sdrojí zidllko
Praha
5 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 10. ledna. (C. B.) Císař odje dnes odpoledne s bavorskými princi Leopoldem a Jiřím, jakož i s arcivévodou Františkem Sal vatorem do Mürzstegu a vráti se ve středu do Pešt. Z Vídně, 10. ledna. (C.-B.) Uherský mini sterský předseda hrabě Štěpán Tisz a přijel sem dnes ráno a ubytoval se v uherském paláe v Bankovní ulici. O 10. hodině přijat byl císa- řem ve zvláštní audienci, která př hodinu potrvala. Ještě dopoledne odjel pak mi- nisterský předseda nazpět do Pešti. Apponyi o armádní otázce. Z Pešti, 10. ledna. (C.-B.) Pod záhlaví »Dodatečné novoroční rozjímání« uveřejňuje hr Apponyi v časopisu »Budapesti Hirlap« článek ve kterémž vykládá, že celý zápas způsoben by vojenskou správou, která přetižené uherské zem nové břímě zvýšeného počtu branců ukládala, aniž jí za to na témž poli nějakou náhradu poskytovala. Apponyi připomíná, že již před mnoha léty hlásal, že si národní my šlenka také do armády cestu pro- raziti musí a že za to prohlašován byl za muže, který se ke vládě nehodí. Letos však zadržované sily vší mocí se prolomily. Př několika léty byly by získané nyní vojensk opravy uvilány bývaly jásotem. »Další budouc- nost naše závisí na okolnosti, jakou měrou každý činitel srovnati se dovede s rozhodnější nyní vůli uherského národa, který žádá, a by je h národní individualita ve všech jeho institucích se obrážela, zdali povolaní činitelové oprávněnost těchto snah bez tajných záludů uznávají a zdali na druhé straně pronikavé úsili těchto snah moudře bude řízeno Velitel makedonského četnictva. Z Říma, 10. ledna. (C.-B.) »Tribuna« ozna- muje: Generál de Giorgis, který dne do Cagliari přibyl, aby se se svojí divisí roz- loučil, odjede v úterý přes Řím do Cařihradu.
Císař Leopold Jiří František Sal Štěpán Tisza Giorgis Vídeň Mürzsteg Pešť Řím Cagliari Cařihrad Budapest Hirlap uherský národ
6 article
Z turecké říše.
7 article
Z Cařihradu, 10. ledna. (C.- B.) Včera rozšířená zpráva, že kaimakam ze S - sunu uprchl, nebyla dosud konsuláty Erzerumu a Billisu potvrzena. Soudí se, že zpráva není asi přesna. Zničení albánského náčelníka Bajram wvoze a jeho sboru dělá v Albánsku dobr dojem. Jeví se žádoucím, aby Šensi paša dále rozhodně postupoval, aby také zbývající ješt odpor potlačil. — Dle tureckých údajů byl poslední dobou ve vilajetech so l un- ském a drinopolském jedenáct moha- medánů od bulharských povstalců zabito a tři ženy poraněny. Z Cařihradu. 9. ledna. (C-B.) Mutesarii v Kirk Kilise povolil, aby delegát bulharského oxarchátu peněžní podpory rozdával, ale aby s tak dělo jenom za přítomnosti tureckých úřadníků. Delegát exarchátu protestuje proti tomu a zarazil udilení pod por.
Bajram Kirk Cařihrad
8 article Válečné nebezpečí na dálném Východě.
Válečné nebezpečí na dálném Východě. Z Pekina, 10. ledna. (C.-B.) »Reuterov kancelář« oznamuje: Předseda činské státní rady, prine Čin, sdělil zdejšímu japonskému vyslanci, že v případě války mezi Ruskem Japonskem Čina zůstane nestran- nou. Dle informací z diplomatického pramene je ruská odpověď na japonskou nótu sepsána mluvou smířlivou, avšak obsah její není prý s to Ja- ponsko uspokojit. Japonsko přeje si dalšího odkladu, aby své zbrojení mohlo dovršit a bude tedy ve vyjedná v á n pokračovat. Avšak jest dosud velmi pravde podobno, že počátkem jara válka propukne. Z Port-Arturu, 10. ledna. (C.-B.) »Ruská telegrafní agentura« oznamuje: Spojené s tá ty severoamerické a Japonsko žádají za neprodlené již potvrzení smluv, jež s Čínou byly uzavřeny. Činské ministerstvo ociťuje se vzhledem k tomu, že Rusko nepochybně asi k olevření přístavů v Mandžursku nesvolí, v si- tuzci velmi obližné
Pekina Rusko Japonsko Port Artur Čína
9 article NARC
NARC Politícká schůze v Prostějově. O moravských smiřovačkách. Pilný pracovník národní a zemský poslane moravský MUDr. Ondřej Přikryl studuje vý- voj snah českých o změnu volebního řádu na sněm moravský v Politickém spolku prostějov- ském roku loňského přednášel o otázce této až po známé konference vyrovnávací; obsnh studi těchto podali jsme v »Nár. Listech« hned p oněch schůzích, celá pak studie až po smiřo- vačky uveřejněna byla jako objemná brožura »Krížová cesta opravy volebního řádu na zem- ský sněm moravský« (nákladem jmenovaného spolku). Poněvadž na Moravě mají býti opětně co nejdřive konference smiřovací, kdež má se nově projednati celý komplex otázek národně politických, uspořádal Politický spolek v Prostě- jově dne 8. t. m. schůzi veřejnou, aby při ní posl. dr. Přikryl seznámil veřejnost s další, do- sud neuveřejněnou částí své studie, totižo opravě volebního řádu na sně zemský v moravských smiřova- čkách. Po zahájení pěkně navštívené schůze před- sedou komorním radou panem Špačkem nastiněn v referátu poslance dra. Přikryla 21y/ hodiny trvajícím, náčrt nynějšího řádu volebního na zem- ský sněm moravský, pak vznik smiřovaček z r.
MUDr Přikryl doktor Prostějov Morava
10 article
1898. Dle nynějšího stavu sestává sněm morav- ský ze 100 poslanců, z nichž jsou: 2 biskupové (virilisty), 30 velkostatkářů (17 Němců ústaváků. 6 strany střední a 7 konservativních), pak 6 zá- stupeů obchodních komor (Němci), 31 zástupci měst a 31 zástupců venkova (37 Čechů v obou kuriích); census volební jest 20 K (v Brně do- konce 40 K); zemský výbor sestává ze 6 členů (2 Češi, 4 Němci), zemským hejtmanem jest člen strany střední. Potom líčí průběh smiřo- vaček a připojuje kritiku jejich. Z celého jed- nání a postupu jejich bylo patrno, že smiřovaci konference nepovedou k ničemu positivnémua ani nemohou vésli. Neboť výbor nesjednotil se na určitých základních zásadách, v jakém směru by se měl volební řád změniti; ponechal prostě referentům jednotlivých stran, aby zpracovali v referátech požadavky svých stran; korreferenti druhé straně patřicí pak prostě zkritisovali návrhy referentů a postavii oproti tomu návrhy své, postavené na základě zcela jiném.
Němec Čecho Čech Brno 30 velkostatkář
11 article
Tak referent o kurii velkostatkářské h Serenvi (konserv.) ponechal zastoupení zájmové tedy i na dále zvláštní kurii velkostatkářskou ale do sboru I. (statek svěřenský) chtěl pře- věsti 20 voličů (statky nedědičné, jako cír- kevní a nadační) a zvětšiti počet poslanců toho sboru z pěti na dvanáct, sboru II. (statek allodní) by zůstalo poslanců 18. Korre- ferent bar. Chlumecký se toho hrozil, poněvadž by tím byla zničena »čtyřicetiletá blaho- dárná prostředkovací činnost ústaváckého velkostatku« (t. j. udržování nesmyslné německé nadvlády); chtěl I. sboru přidati nejvýš 1 a 2 poslance, a škrtnouti z něho 2 biskupy. ježto jsou už virilisty a nikdo prý nemá voliti dvakrát. Ale za rok všechny své zá sady opustil: ať prý se oba sbory ponechaji jak jsou, ale ať jest poměrně z a s t o u pen menšin, proti kterémnž požadavku se dřive zuby nehty bránil.
velkostatkářský h Serenev II
12 article
Referent český posl. dr. Žáček měl zákl dem přání českých tyto body : 1. rozšířit právo volební na nejširší vrstvy; 2. volební okresy zaokrouhlit dle národnosti; 3. do kurie měs zařaditi místa okresní a jiná větší místa průmy- slová, a rozmnožit proto počet mandátů; 4. zru- šíti volební kurii obehodních a živnostenskýc komor vůbec; 5. rozmnožiti počet poslanců za venkovské obce, aby jednotlivý okres vo- lební neměl přes 30.000 obyv.; 6. volby přímé. písemně; 7. ve velkostatku poměrné zastoupení nebo zařaditi aspoň do I. sboru statky nedě- dičné a neprodejné. V referátu svém všakse odchýlil od toho, navrhovalť, aby sněm sestával ze 137 poslanců a to: z 2 virilistů (jako dosud) z 30 zástupeů velkostatku (dto), 40 za města, 58 za venkov, 4 za obch. komory (l), 3 z radu zemědělskou (2 Češi, 1 Němec), censu měst a venkova měl býti 7 K 20 h, skupiny dle národnosti zaokrouhlit, volby přímě, písemné do skupiny měst zařadil 94 nová místa, čítaje je dle obyvatelstva. Navrhoval též změnu ně- kterých paragrafů ve příčině řízení volebního
doktor Žáček Čech Němec rada zemědělský
13 article
ale v tom směru měl referát jeho největší sla- biny. Ponechalť závislost volebního práva na sněm na volebním právu do obce se všemi nejasnostmi a kličkami starých řádů schmerlin- govských, která byly po 40 let příčinou tolika volebních machinací, intrik, sporů; referent ne- těžil tu z bohaté judikatury správního dvora soudního, naopak rozmnožil moc zeměpanských komisařů volebních nebezpečně a úplně kusý předpis o volbě obch. komor ponechal, ač nevy- hovuje novým zákonům platným a neustanovuje vlastně žádného řizení. Dle návrhu Žáčkova, by lidoví poslane čeští v zemi ze tří čtvrtin české neměli většiny (jen 63 hlasy, s virilisty fa la Kohnl tepr 65 hl.), neboť několik okresů bylo pochybných. Zemský výbor měl mít 7 členů: 2 z velko- statku, 2 z měst, 3 z venkovských obcl. Opráv- nění volební pro nejšírší kruhy na základ všeobecného práva hlasovacího nemělo v ref - rátě Žáčkově místa.
Žáčkův le Kohnl
14 article
Korreferent jeho dr. Goetz nechtěl o ná- vrhu Žáčkově ani jednati; počítalť jednoduše všechny sporné mandáty i vírilisty za české tu prý by Němci lidoví neměli ani čtvrtinu po- slanců potřebných k tomu, aby mohli překaziti budoucí změny volebního řádu. Dle návrhu jeho — mimo jiné — měla se zřídili všeobecná kurie se 14 poslanci (z nichž přidělil 6 čtvrtině obyvatelstva německého a jen 8 Čechům !), roz- množil zástupce měst na 40, venkova na 45. ale tak, že by Němci s velkostatkem opět měli většinu. Největší nebezpečí však ukazuje jeho ná- vrh, aby se volilo dle národnosti (ne dle okresů místních); obecní představenstva (v Brně, Lip- níku !) by dle svých vědomostí sestavila katastn jednotlivých národností. V kurii měst a ven- kova rozdělil mandáty dle poměru daní, které platí Češi a Němci; na to se prý poptal představenstev německých měst. Naproti tomu při kurii všeobeené rozdělil okresy dle obyva- telstva a dle daní, což jest ovšem při všeobecné kurii více než kuriosum. Ale tu ani nehleděl na »daň volební« (daň, již platí ti, kteří jsou skutečně k volbě oprávněni), nýbrž k dan vůbec (i když ji plati cizinci k volbě neopráv- nění). Na tak nepevných základech se jednal dále a dlouho; každá strana něco slevovala jinde přidávala, ale nikoliv dle nějakých přes- ných, určitě formulovaných a — což nejdůleži- tějším — doklady řádně opřených zásad. D Goetz zas připustil poměrně zastoupení v ko- morách, jiný Němec uznal, že se má počítal jen na základě daně volební rozmnožení man- dátů velkostatku konservativního.
Goetz Žáčkův Němec Čecho Čech Brno
15 article
Konečně Němci ústy vlastního arranžéra všech záludných plánů, bar. Chlumeckého, pro- hlásili, že sice uznává se Čechům ve spolku s feudálním velkostatkem nárok na většinu v sněmě, ale volby se mají díti dle národnosti, Němcům má se zabezpečiui veto. Uznána dále nutnost, aby se zavedením kurie všeobecné do- stalo zastoupení i lidu jistým censem daně přímě z volebního práva vyloučenému. O zá- kladu pro rozvrh mandátů pro oba národy ne- došlo ke shodě. Požadavky lidové strany na rozšíření práva volebního ve všeobecné ovšem neprorazily, za- stoupení zájmové podrželi téměř všicei, členové konferencí. Řečník konči poukazem, že histori smiřovaček jest poučna pro nás; vyjasnéní n- přinesly, ba ani neopatřily nám material nezbytně potřebný k řešení otázek, o něž jde. Po referátu pochvalou přijatém rozprou- dila se živá debata, jíž účastuili se poslanci dr Perek, dr. Přikryl a Reichstädter, dr. Kovařík. red. Drobný, kom. r. Špaček a j. a tlumočen mínění, že vyhlášky nových smiřovaček, jež mají nastati, jsou ještě nicotnější než dřívější, ano nelze nijak očekávati, že by vláda Körbrova činně do nich zasáhla, naopak jí jest nynější stav a nadvláda Němců milejší.
Němec Chlumecký Čecho Perek doktor Přikryl Reichstädter Kovařík Drobná špaček Němec milý
16 article
Jednomyslně projeveno, že jednání o mo- ravských smiřovačkách nemá nijak praejudikovati poměrům česko-německým v Čechách a na Mo- ravě. Volení dle ethnografiekých skupin odsou- zeno na základě údajův o utiskování menšin i většin českého obyvatelstva s představenstvem německým. Výsledkem jednání byla resoluce: Schůze s potěšením bere na vědomí histori moravských smiřovaček a vzácné jich posou- zení i pokyny, jež jsou velice cennou pomůc- kou pro další jednání, zvláště pokud se týče opravy zem, volebního řádu — a vzdává posl. dru. Přikrylovi za práci tu dík. Vzhledem k no- přátelské nám vládě dra. Körbra a urputnému stanovisku německých stran oproti kulturním požadavkům našim a vzhledem k neupřímnost barona Chlumeckého, zlého ducha Moravy. schůze doporučuje členům čoským, aby v nově zahájené jednání smiřovací vešli jen s reser- vou a aby nijak nepřipustili jeho úmyslné pro- tahování. Důrazně žádá schůze od českých členů, aby volební řád na sněm byl změněn na podkladu všeobecného rovného práva vo- lebního a aby českému lidu byla na zemském sněmu i v zemském výboru pojištěna většina bez velkostatku, a aby nepřistoupili na volení dle ethnografických skupin, jelikož by to bylo novým zdrojem nesrovnalostí, křivd a bojů.
Přikryl Chlumecký Čechy Morava
17 article
Schůze žádá, aby vedle úpravy a doplněn středních a obecných škol byla co nejdříve zřízena česká universita v Brně a aby uzá koněním zásady „české dítě do české školy“ byly zamezeny persekuce, jež Němci za po pory vlády a bez trestu na českém lidu páší.“ Resoluce přijata jednohlasně, načež schůz po čtyřhodinné diskussi skončena. Nová vládní osnova rakouskáo úpravě lékárnictví se stanoviska práva správního a obchodního (Podává dr. Čeněk Kli e r.) I. Ke konci zasedání naší říšskě rady roku 1903 předložila vláda osnovu o úpravo lékárnictví, která jednak pro důležitost svého předmětu, jednak však pro důkladné a vskutk důmyslué motivování jest jednou z nejzajíma vějších osnov, jež vůbec v poslední době vyšly z vládních kruhů. Ve článku tomto chceme pojednati o tét osnově, avšak pouze se stanoviska práva správ- ního a se stanoviska obchodního. II. »Dosavadní právní podklad úpravy. lékár nietví v Rakousku zakládá se na čelných, č stečně ze starých dob pocházejících ustanova ních, která většinou vzniknuvše pouze z ok mžité potřeby nebo z podnětů pomljejících p dávají nám sice obraz názorů tohdy panujíeíh avšak svými někdy přímými odpory přivodil namnoze trvalou nejasnost i právní nejistotu. Některá z těchto ustanovení mají platnost pouz pro jednotlivé obvody správní, jiná se ani ne- dočkala provedení a přišla v zapomenutí.« Takovými slovy osnova charakterisuje ny- nější zákonné upravení tohoto důležitého od- větví veřejného zdravotnictví.
Němec doktor Čeněk Kt Brno Rakousko
18 article
Uznávajíc, že lékárnictví vyžaduje nové zákonné úpravy jak v zájmu zdárného svého rozvoje, tak i v zájmu veřejném, svolala vláda v roku 1900 zvláštní anketu, která se siee zabývala různými otázkami z oboru lékárnického avšak konečného positivního výsledku pro stanoven spravných zásad neměl . Z konaných porad a z petic i dobrýcl zdání v záležitosti této podaných vycházel však na jevo, že kruhy lékárnické dožadujís reformy ve čiyřech směrech a to: 1. zaopatření pro stáři a invaliditu farm ceutů, jakož i zaopatření jich vdov a sirotků 2. úpravy poměru služebního mezi farm ceuty, již nalezají se v kondici, a mez podnikateli; 3. nového zorganisování stavu; 4. vydání nových předpisů o zřízení a př vodu veřejných lékáren. Pokud se týče prvých dvou požadavků bylo jim vyhověno v osnovách, jež vláda již podala a sice r. 1901 v osnově o pensijnín pojištění osob, nalezajících se v soukromýc službách, a v osnově o úpravě služebních smlu obchodních příručí a jiných v kupeckých neb živnostenských podnicích k vyšším služebním výkonům ustanovených osob. Organisaci stavu tvoři nyní lékárnická gre mia, která ve všech zemích Rakouska (mimo Tyrolsko a Vorarlbersko a mimo Dalmacii byla zřízena. A tak nezbývalo než úprava posledníh arci nejdůležitějšího požadavku, totiž zřízen nových a převod starých lékáren. III. Motivy vládní osnovy pojednávají po drobným způsobem o všech závažnějších systé- mech, jimiž dá se upraviti zřízení nových převod trvajících již lékáren.
Rakousko Tyrolsko Vorarlbersko Dalmacie
20 article
1. Systém čisté osobní koncess záleží v tom, že každá koncesse může býti do- sažena pouze konkursem, tak že každá realisace obchodní ceny, spočívající v lékárně, je vyloučena. Správně namítá vládní osnova proti tomuto systému, že přehlíží naprosto dvojí ráz povahy lékárnictví. Je totiž každá lékárna jednak úslavem veřejného zdravotnictví, jednak však též podnikem obchodním. Systém osobní koncesse neuznává obchodní cenu lékárny, takže jeho provedení by nebylo na prospěch vývoji lékárniciví. Jako každý podnik obchodní jest též podnik lékárnický závislým od kupecké doved- nosti a živnostenské píle podníkatele a proto by nebylo odůvodněno, aby lékárníkovi byla odňata možnost, aby obchodní cenu, které docílil prací svou anebo za platnosti dosavadních zákonných ustanovení draze zakoupil od dřivějších majitelů, nemohl realisovati, když je nucen provozování lékárny se vzdáti. Tentýž nárok na ochranu svých práv mají též nástupcové zemřelého lékár. níka. Dále též ohledy na veřejné blaho mluví proti tomuto systému. Neboť právě možnost realisace obchodní ceny je zárukou solidnosti při provozování, kdežto odnětí této možnosti by mělo za následek, že by každý jednotlivec hleděl osobním využitkováním podniku dociliti výtěžku jak možno největšího, takže by tím veřejný zájem povážlivou měrou byl ohrožen. Konečněje tomuto systému na překážku okolnost, že by dosavadní radikované živnosti lékárnické musily býti vyvazeny a to vyžadovalo by značných oběti, které stát nemůže převziti a tak by s břímě to musilo uvaliti pouze na příslušníky stavu lékárnického, čímž by se postavení nových lékárníků velice zhoršílo a sice tím více, ježto by jejich úvěr při zavedení osobní koncesse byl o mnoho menší než nyní, kdy dosavadní způsob možnosti realisace podpírá i zvyšuje úvěr lékární ka.
21 article
2. Smíšený sy stém uznává možnos převodu lékáren již zřízených, avšak zřízení no- vých lékáren připouští pouze ve způsobě vlast- ních osobních lékáren, tak že by dle tohoto systému byl trojí druh lékáren, totiž: a) radi- kované, b) postupitelné osobní lékárny starého způsobu, c) nepostupitelné osobní lékárny nového způsobu. Motivy namítají proti tomuto systému jednak nevýhody, které při osobních lékárnách byly vytčeny a dále ještě tu závažnou okolnost, že by při tomto systému buďto existenční způ- sobilost nově zřízených lékáren proti starým lé- kárnám byla velice zkrácena, anebo objevil by se rozdíl činěný mezi lékárnami starého systému a mezi lékárnami nového systému brzy vratkým, neboť vlastníci skutečných osobních lékáren musili by se snažiti docíliti toho, aby jejich lékárny byly zařaděny do kategorie lékáren po- stupitelných, jinak byli by v hospodářském boji již pro malou úvěrnost potlačeni, a tato snahs, jsouc ospravedlněna hospodářskými poměry, mu- sila by vždy vítěziti nad principem již od po- čátku pochybeným.«
22 article
3. Systém úplné svobody živ n- sti lékárnické, dle něhož by každý, jenž by měl osobní způsobilost, mohl si lékárnu zří- diti bez zřetele na potřebu místní a na lékárny již zřízené, rovněž osnova nepovažuje za vý- hodný, ježto systém ten také přehlíží dvojí po- vahu lékárny, uznávaje pouze obchodní její ráz a pomíjí veřejnou povahu lékárny a její posta- vení ve veřejném zdravotnictví. Osnova připouští, že tento systém je zaveden v několika jiných evropských zemích, avšak podotýká, že »by bylo povážlivo, použíti tohoto systému též na poměry naše, neboť bezprostřední účinek byl by, že by vznikla tak přilišná soutěž, jaká by nikterak ne- byla ke všeobecnému blahu.« 4. Systém sestátnění lékáren má dle motivů osnovy značné oblíže povahy organi- sační, jež by znesnadňovaly jeho uskutečnění a kromě toho nebylo by možno jej provésti, ježto by musilo býti použito veřejných pro- středků zejmena při vykupování radikovaných 5. Též při systému poměštění léká- ren, dle něhož by lékárny měly se státi ústavy městskými nebo obecními, vznikly by dle mo- tivů osnovy obtíže povahy organisační a dále též nesnáze při opatření příspěvků na vykoupení práv radikovaných. Mimo to však vznikaly b tím při provozování lékáren různosti dle sídl lékárny, totiž, nalezá-li se na venkově nebo v městě. Různosti tyto působily by však neprí- lékáren.
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Silák- Madarsky napsal Vojtěch R ó ger Bylo po svatbě. Helenka Szarvasova stal se manželkou Valentina Dénisa, muže neolesa- ného, ale počestného. „Pojdme, ženo!“ pravil muž, snaže se c nejněžněji hlas svůj naladiti, což ale nechtělo se mu nijak podařiti, neboť ani slabý měšťák ne- dovedi tak silně zařvati jako když Valentin Déne jenom šeptal. Žena se zachvěla. Bála se toho obrovského dobrosrdečného člověka. „Však mu zvykne,“ říkávali její rodičové. „A tento veliký medvěd bude poslušným, tichým a něžným ochráncem Helenčiným.- Muž uchopiv krásnou družku svou pod paží. jal se spěchati, že mu ona ani úprkem nestačila. Dunící, dlouhá chodba, jíž projíti musili, byl jen tu a tam osvětlena nějakou nástěnnou lam- pou. Oko mladé ženy vidělo zde všude přízraky Tu strašlivá obluda vynořovala se před ní, tam sekera katova svištěla, onde zase pekelný oheř hořel. „Oblekni si plášť,“ pravil muž, „nastudí se a budeš stonati!“
Madarsky Vojtěch Szarvasův Valentinos Déniso Déne Helenčin muž uchopit krásný družka
24 article
„Budu stonati?““ otázala, se žena kvapně. když se byla poněkud vzpamatovala ze svého ohromení. „Což by tě to bolelo? Litoval byl mne, kdybych umřela? Zšílel by's, zoufal by'ssi kdyby's mne ztratil? Tak přece si počíná člověk když má nějakou velikou lítost!“ „Jaká to řeč, Heleno ?““ káral ji manžel. „c se ti stalo? „Nic, jen tak jsem mluvila!“ odvětila žen a s úzkosti myslila na minulost, přítomnost budoucnost. „Ach, jak krásná byla minulost, jak neblahá je přítomnost a jak nepříjemná bude bu- doucnost! Te došli ke vratům; kočár už tam stál, aby odvezl mladý párek do nového jejich příbytku. A u vrat stál vysoký, plavý mladík v odřeném převlečníku. Mladá panička Helena Szarvasov byla by málem vykřikla, když spatřila toho mla dého muže se zamodralým obličejem a zimouse chvějícího. Mladík pohled na ni dlouze, hluboce a ona která před tím tak pyšně hledívala lidem do tváře. sklopila oči, nemohla snésti toho hlubokého, pá- travého pohledu. Nejraději by byla odtud rychle odkvapila, ale ten neotesaný Dénes to překazil nalezlť na kočáře nějakou chybu a mezi tím, ee se se svým služebnictvem vadil, nabyl mladí dosti času k zahanbené ženě promluvit.
Helena Szarvasov
25 article Přistoupil k ní a oslovil ji, něžně, bez hněvu,
Přistoupil k ní a oslovil ji, něžně, bez hněvu, ale neskonale smutně: „Bůh s tebou, Heleno! Dejž ti nebe bl ženost! Požehnej ti bůh!? „Děkuji,“ zašeptala žena a srdce by jí bylo málem puklo strašnými mukami, jež v tomt okamžiku ji napadly silou neodolatelnou. Dosu bylo nebe její zamračeno, jen blesky se na něm křižovaly, ale nyní nastala příšerná bouře a H- lence se zdálo, že potrvá až do konce jejíh života... Jen aby... Zachvěla se při té my- šlence, která znovu a znovu jí na mysl přichá- zela: jen aby se mu nevrhla do náruče a ne- zasypala ten básnický obličej jeho šíleným polibky! Druhý den vysvitlo slunce: byl podzim. P včerejší zimě přišlo vlažné teplo. Všecko se zdálo radovati. Jak by také ne, vždyť ve starém zámku nastává konec příšernému klidu. Zábavy, mu- ziky, ovšem nezavítají sem, neboť každý věděl. jakého puritánského smýšlení jest pán zámku. jehož jedinou radostí je pořádek, čistota — ale aspoň sem přijde něžná paní, která stane se snad pravým andělem celé krajině, bude-li ovšem Leč žena ta nechtěla se státi andělem. Do- konce ne. Chtěla býti cele ženou, chtěla milo- vati rozervaně, zuřiti ve své vášni, trápiti, muči chuíti někoho, aby potom za omažik s pláčem a s šíkaním mohla se vrhati na hruď toho jiného. A tímto jiným nebyl Valentin Dénes, zákonitý její manžel, nýbrž ten třesoucí se básník, ten plavý mladik s odřeným převlečníkem. Helena Szarvasova procházela se cela ubledlá po širokém dvoře zámeckém. V hlavě její trapné myšlénky se rojily a ona sama při každém úderu svého srdce zašeptala: „Milu. miluj toho trpícího, smutného mladíka ! Vždyť o tě také miluje, touží po tobě a na jediné slov tvé i hvězdy s nebe by ti snesl! „Můj bože,“ vzdýchávala roztrpčeně, „pro jen tak trpím? Čím jsem se provinila? Čím jsem se prohřešila? Že jsme chudi?
Helena bůh Dénes Szarvasův Mil
26 article
Takové myšlénky probíhaly jí mozkem a ani nepozorovala, že její muž, ten veliký, silný člo věk, jde pomalu za ní s hlavou svěšenou. Milova tu ženu více než svůj život a byl by rád ji učin šťastnou. Zahrnoval ji nejčistšími city své přím duše a troufal si věřiti, že toto čisté ovzduší po- vznese k radostem blaženosti tu dívku, kterou — ačkoliv panoval mezi nimi nepoměrný rozdíl věku — učinil svojí ženou. Přiblížil se k ní. „Heleno, má jediná, první a poslední lásko — promluvil k ní třesoucím se hlasem — „miluji tě“ — a uchopiv ji za ruku celoval ji horoucně. „Ne... ne ... nech mne!“? — vyrazila z sebe s hrůzou žena a ve mdlobách padla svému muži k nohám. Valentin Dénes strnul. Tento silný, neote- saný muž stál tu, jakoby byl do něho hrom uhodil. Jenom jednou miloval ve svém životě i to nešťastně. Helena Szarvasova teprve na loži přišl k sobě. První pohled její padl na manžela, který jí přikládal studené obklady na rozpálenou hlavu. „Čeho si přeješ, má jediná,“ promluvi něžně ke své ženě, která teprve za chvíli po- chopila postavení, v němž se nyní ocitla. „Čeho si přeji?“ opakovala s horečně lesk- noucíma očima. „Dobře, já ti to tedy povím! Chci viděti — nežli mne smrt v náruč svoji pojme — Boltána Berkese, kromě něhož nikdy nikoho jsem nemilovala. Chci ho vidětil. . . Chcil Ty jsi veliký, silný člověk, můžeš tedy mé přání vyplniti ...“ křičela přerý vaně .. Šílela. Valentin Dénes stál tu mlčky, tiše, načež odešel z pokoje a pomalu si šeptal: „Konec ... na věky konec !. .. Když básník vstoupil do pokoje nemocné ženy, Valentin Dénes, onen silák a nešťastn manžel, umíral. Měl srdce prostřelené !...
Milův Helena Dénes Szarvasův Berkes