ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 365306a0-66ef-11dc-998a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: person 13, place 9, org 3, work 1
1 masthead
10. července 1901.
2 masthead
NHUČNÝ OBZO.
3 masthead
Číslo 11.
4 masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 masthead
LIevu
6 article Pěstování bylin léčivých.
Pěstování bylin léčivých. Podává Ph. Mg. Heřman Rüdiger. Trvající hospodářská tíseň vyzývá k uva- žování, jakým způsobem by bylo lze zvláště v krajích chudších zemědělství povznésti. Po. kusím se v následovní stati poukázati k odvětví kultury, u nás dosud nepovšimnuté, kterému však v zemích sousedních se náležitě pozornost věnuje. Míním pěstování bylin léčivých. Čechy, oplývající bohatostí Flory, vyvážely před léty mnoho léčivých bylin do ciziny. Dnes však vývoz tento až na nepatrnou míru klesl z příčiny, že v zemích jiných se soustavné pěstování léčivých bylin, jakož i jich sušení a upravení tou měrou vyvinulo, že vytlačilo z obchodu drogy volně rostoucí a sušené, kterě namnoze co do vzhledu a úpravy nemohou s prvými konkurovati. Přímý následek toho jest, že ve velkoobchodu nejeví se čilá poptávka a že sbíráním samým se tolik lidí nezabývá, nalezajíce při vzmáhajícím se prů- myslu stálejšího zaměstnání. Jest veliká řada rostlin, které by se u nás s prospěchem pěstovati mohly, aby se jednak kryla naše vlastní zpotřeba, jednak aby racionál- ním sušením a vkusnou úpravou získáno bylo zboží krásné, které by pak hojně se vyvážeti dalo. Myslím, že hlavně krajinám chudším by se pěstování toto vřele doporučiti mohlo: vždyt jsou příklady v Německu i Uhřích, kde chudé kraje tímto způsobem nabyly významu a blaho- bytu. Předcházeti by arci musilo vážné stu dium ohledně složení dotýčné půdy a klimati ckých poměrů, dle toho pak bylo by vybrati způso bilé rostliny a musil by se rolník naučiti kultury tyto obdělávati a sušiti.
Heřman Rüdiger Čechy Německo Uhry Flor
7 article
Sušení samo vyžaduje též svých pravide a zkušeností. Některé vegetabilie musí se po se- brání ihned umělým teplem usušiti, aby na barvě netrpěly zkázy; jiné musí opět ve zvláštních prostorách, jemně jsouce rozestřeny, vydány být silnému průvanu, by zvadly, načež teprve se uměle suší. Hlavní požadavek při hotovém zboží jest. aby sušené rostliny podržely svoji přirozenou barvu a vůni a by léčivé součástky nedoznaly porušení. Umělé toto sušení má též tu neoce- nitelnou výhodu, že lze byliny za každého po- časí sbírati. Vzhledem k důležitosti a užitečnosti věci samé, jakož i vývinu, v jakém toto odvětv zemědělství v cizině se nachází, doporučovalo by se, aby se veškeré zúčastněné kruhy ke společné práci sestoupily. Jsem přesvědčen, že v našich čilých hospodářských školách již mnohý pokus byl vykonán, a že nebude těžko nalézti vhodné osoby, které by v cizině na místě samém otázku tuto studovati mohly. Roz- umí se též, že by bylo nutno opatřiti kapitál provozovací za příčinou soustředění cetého ob- chodu, což však vzhledem k tomu, že podnik tento bude veskrze zdravý a vlastenecký, ne- bude činiti asi valných obtíží.
Roza
8 article
Nechci zde vyjmenovati různé ony rost- liny, které by se s prospěchem u nás pěstovat daly; učinil jsem tak v přednášce své u příle- žitosti III. sjezdu českých přírodozpytců a lé- kařů v Praze v sekci VIII. konané, na niž po- ukazuji. Zmíniti se chci jen ještě o pěstování kmínu s feniklu. Zejmena prvá rostlina daříse ve stínu a vydala by v ovocných zahradách za- jisté většího užitku, než obvyklá tráva a př tom český kmín u pekařů a továrníků sílic na- lezl by dobrého odbytu pro dobrou svoji vůni. Fenikl pěstuje se v Haliči ve velkém k výrobě surové silice, která dnes trh opanovala a z které se rektifikací vyrábí silice čistá. Odpadky krmí se pak dobytek, což pro výnos zemědělství má značný význam. U příležitosti II. mezinárodní lékárnické výstavy v Praze v r. 1896 byly před palácem osázeny záhony léčivými bylinami, aby sezná- meny byly širší kruhy jak s rostlinami tak i jich pěstěním. Byly tu rozmanité druhy rostlin které budily zvláště v kruzích učitelských velký zájem. k číslu 188.
Praha Halič
9 article
Na výstavě samé zúčastnil se též exposicí sušených bylin farář J. Agnolli z Czáryv Uhrách, který zavedením pěstování léčivých bylin pozvedl blahobyt jemu přifařených obcí, před tím chudých, značnou měrou. Vystavené jím vegetabilie byly v té příčině vzorné a budily obdiv všech odborníků. Tentýž vystavil též 2 modelly svých sušáren, které daroval spolu s celou ex- posicí české lékárnické společnosti v Praze, kde tvoří předměty tyto vítanou učební pomůcku. Přál bych sobě, bych touto skromnou stat upozornil povolané kruhy na otázku, jejížto pří znivé uplatnění bylo by jen v zájmu našeho českého zemědělství a chudých krajů zvláště.
J Agnolli Praha Czáryv Uhry
10 title
K dějinám sirek.
11 article Napsal prot. František H ro m á d ko.
Napsal prot. František H ro m á d ko. K darům, jimiž minulé právě století nás obmyslilo, patří také s irky. Naděleny nám byly na počátku 19. století skoro současně s ele- ktrickým světlem. Oba vynálezy nejevily se ovšem ihned tak dokonalé jako dnes jsou, avšak byly v tehdejší době přímo epochální, velko- Kdo nezažil svízelů s rozsvětlováním v době předsirkové spojených, nemůže řádně oceniti pokrok, který se stal vynálezem sirek. Jsou dosud pamětníci z let třicátých i po zdejších na živu, kteří by mohli o tom celé kroniky vypravovati, jak tenkráte se rozděláva oheň a světlo. Též pisatel těchto řádků pama- tuje se dobře na noční hrůzy, když něco ne- obyčejného v noci se přihodilo a nebylo možno světla se dodělati, poněvadž buď scháze troud nebo bylo špatné křesadlo, drobivý křemen, tvrdé uhlí a jiné nedostatky, což ze- jmena ve vsích velmi často se stávalo. V každé domácnosti byl tenkráte nedalek peci, obyčejně v koutku u dveří zvláštní výkle- nek ve zdi nebo v podezdívce (u stavení dře- věných), kterému se říkalo troudník, v němž se bedlivě ukládaly troud (zúhelnatělé plátěné kousky), křemen, nebo dva jeho kusy jako pěst velké a vedle nich tu a tam též voskované a na konci sířené t. j. v roztavené síře smo čené motouzky, někdy i dřevěné tyčinky, ře- čené s ir ky. U samého troudníku bylo pevně do sloupu dveřního zaraženo křesadlo (tupé želízko z oceli) asi na 160 cm. od země vysoko. Vedle troudu se uschovávaly v troudníku jemné kusy uhli z měkkého dříví, které často nahražo- valo troud, když ho nebylo, aneb když by vlhký a nechtěl chytati od jisker z křesadla vy- louzených. Křemenem se nařáželo kosmo na kře- sadlo shora dolů, padající jiskry se zachycovaly troudem, doutnající troud se kladl na uhel, fou- káním se tento rozžhavil a od něho pak teprvs rozžehala sirka.
H ro Křemen centimetr
12 article
Kde neměli sirek, a těch případů bylo nej- více (téměř napořád), musili foukati do uhlu tak dlouho, až vyskočil plamének a od tohoto bylo třeba s jakousi zručností zapáliti rychle suchou smolnou loučku z borového dřeva. S jakous zručností pravím, neboť vyšlehlý z uhlu plamínek trval jen skoro na okamžik. Již z uvedeného popisu vysvítá, že křesání a rozžehání v některých nepříznivých případech trvalo až 15 i 20 minut. Když tatíkovi z kot- níku u prstu již řinula krev (nárazy o křesadlo neboť křesání se dělo po tmě), převzala od něho rozžehací úkol matka, neb někdo šťastnější z ro- diny. Za dne byl výkon ten ovšem snazší když troud došel, poslalo se k sousedovi, nebot za tehdejších časů nevypůjčovaly se pouze chléb, sůl, mouka atd., nýbrž i loučí, ano také trou d. Proto každá hospodyně střežila troudník okem bedlivým, zvláště když se chýlilo k ve- čeru, aby v něm vše bylo v pořádku a dost suchých loučí na kamnech. V letech dvacátých vynalezena sice dvě umělá rozžehadla, Döbereinerovo, v
14 article
kterém plyn vodík (HI) rozžhavoval na chvilk
15 article
platinovou hubku a t. zv. elektrické za- palovadlo Fürstenbergovo, ve kte- rém vodík se zapaloval elektrickou jiskrou, po- mocí elektroforu před otvorem výtoku plynu těsně přeskakující a to jen tehdy, když otočením kohoutku plyn se vypouštěl. Oba tyto nástroje byly málo příručné a těžko i nepohodlně se přenášely. Uživáno jich jen tu a tam jako zvláštností v příbytcích boháčů. V širší užívání ani nevešly a lidu obecnému zůstaly úplně ne- známy. Byly také drahé a dost nespolehlivé. Již před tím (r. 1812) pokoušel se assistent Thenardův (Thenard slavný chemik francouzský, zemřel r. 1857 v Paříži) Chancel o vynález praktického rozžehadla. Z jeho pokusů vyšly t. zv. sirky namáčivé, jichž hlavičky vedle síry obsahovaly chlorečňan draselnatý a které, aby se vzňaly, musily se namáčeti do kyseliny sírové. O zdokonalení těchto zápalek získal si ne- malé zásluhy vídeňský průmyslník Štěpán Römer. Ale namáčivé sirky měly dosud mnohé vady a nebyly dosti příručné. Stály mnoho peněz (krabička se 100 kousky 40 kr. š.) a proto není divu, že vedle nich všude křesací rozžehadla nezkráceně se udržovala, zvláště u kuřáků, kteří i později, když byly sirky již dávno rozšířeny, houževnatě ještě ocilky se drželi. Pěkná ocilka, ostrý pazourek a měkká hubka byly chloubou každého pořádného kuřáka.
Fürstenbergův Thenard Römer Paříž
16 article
Kdo sirky kostíkové vynalezl, s určitostí se neví. Jettel tvrdí, že jistý Ludvík Kame- rer, politický vězeň na pevnosti Hohenasperku ve Virtembersku, od velitele pevnosti obdržel dovolení, aby ve své žalářní kobce se mohl baviti chemickými pokusy. Tam prý vynašel sirky fosforové r. 1833. Dle jiných jest vynálezcem sirek Walker, anglický . lékárník ve Stocktonu (1834) a dle zprávy Jenschovy byl šťastným vynálezcem sirek stud. lučby Maďar Irinyi (Irýny) roku 1836—37. Přihlížíme-li ke svízelům rozžehání světla a rozdělávání ohně za oněch časů, pochopíme, že první škrtací sirky všude s jásotem byly uvítány. Ale starý zvyk způsobil brzy opak toho. Šlo se jim vstříc s podezříváním, nedůvěrou, ba i pomluvami. Ovšem dlužno vyznati, že první sirky fosforové s červenými hlavičkami, v pa- pírových mošničkách, byly velice nedokonalé, snadno navlhaly a pak nechytaly. Byly-li hodně suché, vznímaly se často slabým třením o sebe samy a stávaly se takto nebezpečnými. Při škrtání o drsnou pískovou plochu nebo vápen- nou stěnu odletovaly jim často hlavičky, takže mnohdy teprve pátá až desátá z nich chytala.
Ludvík Kame Walker Maďar Irinyi Irýn Virtembersko Stockton Hohenasperk
17 article
Proto se chovalo křesání do troudu a hubky dále u veliké vážnosti v domácnostech i později, kdy sirky byly již dokonalejší. R. 1847 naučil nás znáti vídeňský lučeb- ník prof. Schrötter jiný tvar fosforu či kostíku, t. zv. kostík beztvarý (allotropický) či červený, který způsobil u výrobě sirek značný pokrok, neboť kostík červený není tak chytlavý jako kostik obyčejný či bílý a není jedovatý. Ale žádné světlo není beze stínu. Vytýkalo-li se prvním kostíkovým sirkám, že jsou jedovaté a pro přílišnou hořlavost ne- bezpečné, shledáno u pozdějších, nazývaných švédskými, že velmi nesnadno chytají. Rudý kostik totiž drží v sobě o mnoho méně energie zápalné než fosfor bílý, za to ovšem není jedovatý, pročež pro dělníky v sirkárnách při výrobě sirek a i jinak jest méně nebez- Nesnadnému jeho vzplanutí odpomoženo bylo tím, že třecí plocha, o kterou sirkou se škrtá, se opatřuje hmotou, ve které vedle kostíku červeného táž látka jako ve hlavičkách sirek samých se nachází a tímto způsobem se třením o stejnorodou hmotu zvyšuje zápalnost těchto sirek. Všeobecně však jest známo, že když tato drsná škrtací plocha se poněkud otře, sirky na ni také nesnadno chytají. Proto přece mají důležitost pro nás ne- pečný.