1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 18l. ze dne 3. července 190l.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Pešť se chce státi městem cizinců
za tímto účelem přetřásají tamější časopisy různé
prostředky, kterak by bylo lze přilákati cizince, jaké
závady třeba odstranit, co podniknouti, aby město
nabylo větší přítažlivosti atd. Tak na př. poukazuje
se na využitkování četných minerálních pramenův
okolí Pešti a Budína a upravení jich na velkolepé
lázeňské místo s všelikými zábavami, zřízení mezi-
národního divadla a především zřízení herny na
ostrově Markétině, oblíbené to procházce pešť
ského obyvatelstva. Za zřízení heren přimlouvají
se četné hlasy a proti těm, kdož poukazují na ne
morálnost tohoto prostředku, uvádí se, že sám Deák
svého času přimlouval se za zřízení herny. Proti
tomu však se uvádí, že Deák, když se mluvilo o zří-
zení herny na ostrově Markétině, pravil dle jedné
verse: »Vím, že tyto milliony mohly by býti zemi
velmi prospěšny. Vím též, že herna by mohla tuto
nebohou Budapešt učiniti velkým, bohatým, skvělým
městem; avšak za cenu nemorálnosti nechceme ani
peněz ani metropole, aniž čeho jiného.« Dle jiné
verse pronesl prý Deák názor, jenž, není-li doslova
od něho, zajisté jest velmi případný. Pravilť prý
Deák žertem: »Na ostrově Markétině nesmí býti
herny, neboť by otřásla státním právem uherským.«
— Kdyžse holotázali, proč, prohodil: »Říšský sněm
by nemohl zasedat, poněvadž by poslanci byli stále
v herně.« — »Budapester Tagblatt« při té příležitosti
uvádí, že v době zrušení heren v Německu jedenz
nejurozenějších kavalírů maďarských ve příčině zří-
zení heren v Pešti vyjednával s nájemcem heren
Blancem, jenž hledal nové sídlo pro svoje herny. Šlo
tehdáž o Pešť a o Monako. Že nebyla zřízena herna
v Pešti, nestalo se následkem odporu rozhodujících
faktorů, nýbrž proto, že Monako vyznamenávalo se
příznivější polohou.
Markétin
Deák
holotázat
Pešť
Budín
Německo
Monako
národní divadlo
Budapester Tagblatt
herna Blanc
3
article
= Sensační afféra. Z Madridu se oznamuje
Obyvatelstvo v Coruně jest nanejvýš rozčileno udá
lostí, jež se zdá pocházeti z fantastického románu.
Je to občanský a církevní sňatek dvou žen, jenž
před nedávnem byl uzavřen a nyní, neznámo jak.
dostala se tato záležitost na veřejnost. Historie tohoto
nepřirozeného spojení jest následující: Počátkem osm-
desátých let navštěvovaly mladé dívky Marcella
Garcia-Ybaosova a Elisa Sanchez Lorrigova ústav
pro vzdělání učitelek v Coruně. Mezi oběma dívkami
povstal nepřirozený důvěrný poměr, jemuž rodičové
Marcelliny přese všecky zákazy nedovedli zabránit,
až konečně otec dívčin, setník, dal se přeložiti do
Madridu. Avšak po smrti setníkově sešly se obě
dívky opět v Coruně. Elisa vzdala se učitelstvía
přestěhovala se k Marcelle, jež byla učitelkou poblíže
Coruně. V poslední době přišla Elisa na ztřeštěnou
myšlénku, uzavříti sňatek s přítelkyní. Koncem dubna
představila se v mužských šatech jakémus ducho-
vnímu v Coruně, a žádala, aby ji pokřtil. Nebyla
prý následkem náboženských názorů svého otce po-
křtěna. Byla vychována v Londýně, hodlá býti věrná
náboženství katolickému a oženiti se se seňoritou
Marcellou Garcia Ybaosovou, již duchovní velmi
dobře zná. Domnělý muž choval se tak, že duchovní
neměl žádného podezření a po úspěšném vyučování
naukám katolickým, vykonán křest dne 26. května a
vyhotoven křestní list na jmeno Mario José Sanchez,
stár 38 let. Domnělý Sanchez zatím konal přípravy
Marcell Garcia
Ybaosův
Sanchez Lorrigův
Marcellinus
Elisa
Marcell
Marcella Garcia Ybaosová
Mario
José
Sanchez
Madrid
Londýn
4
article
ke sňatku s Marcellou a poněvadž veškery průkazy
byly v pořádku a ohlášky vykonány, uzavřen dne
8. června sňatek. Téhož dne však dostal duchovní.
jenž byl domnělého Maria pokřtil a oddal, udání, že
on a všichni při tom zúčastnění stali se obětí spro-
stého podvodu. Duchovní odevzdal udání státnímu
zástupci, jenž zakročil. Domnělý Mario Sanchez
vzpíral se ohledání soudními lékaři s největší tvrdo-
šijností, takže musil býti násilím k tomu přinucen.
Následkem tohoto ohledání byli oba domnělí manželé
vzati do vyšetřovací vazby.
= Nevěsta v krabici na cigarety. Bohatý
mladý farmář Redgh v Kansasu, vykonav obtížnou
jízdu přes prérii, blížil se k svému statku. Popustii
koni oprati na šiji, aby mohl jet krokem a odpoči-
nouti si. Dostal chuť kouřit; vzal z kapsy krabici
cigaret, již byl koupil v poslední obci, kde obstará-
val svoje věci. Otevřev krabici a vyndav cigaretu,
zpozoroval v ní fotografii. Byla to podobizna krásné
mladé dívky s roztomilýma očima a rozkošnými
ústy. Čím dál se na ni díval, tím více se mu líbila.
Marius
Sanchez
Kansas
5
article
Pod podobiznou stála slova: »Miss Lilly White. Kdo
mne chce hledat, dovede mne nalézt.« Pln zvědavo-
sti a tajné sympatie jal se milý Redgh pátrat. Láska
zbystřila jeho vtip. Již po několika dnech zvěděl, že
originál, rozmilá Lilly, jest dělnicí v továrně na ci-
garety v obci Tillstone. Vyhledal ji a shledal k ra-
dostnému svému překvapení, že jest ještě mnohem
hezčí, než její podobizna. Nabídl jí ihned sňatek a
milá Lilly dlouho se nezdráhala. Ale kterak se do-
stala podobízna její do krabice s cigaretami? Bylo
to jakési z brusu nové nabídnutí k sňatku, myšlenka
Lillina. Jsouc chudou dělnicí v odlehlém místě, ne-
majíc nijaké příležitosti seznámit se s někým, ale
jsouc si dobře vědoma kouzla své osobičky, podstr-
kávala Lilly občas do té neb oné krabičky s cigare-
tami svoji podobiznu a ponechala náhodě, aby jí vy-
hledala muže.
= Podivná příčina žaloby o rozvod. Po-
slední schůze soudu ve Favreshamu v Anglii byla
velmi zábavna. Manželka jakéhos bodrého rolníka
z hrabství kentského chtěla býti stůj co stůj rozve-
dena od svého manžela, poněvadž viděla ve snách
ducha první ženy svého manžela. Nebožka prýji
svěřila, že byla zavražděna a že ji, druhou ženu,
čeká týž osud. Soudce však s politováním prohlásil
že na udání strašidla nikterak nemůže prověsti
rozvod.
Lill White
Láska
Lill
Tillstone
Anglie
6
article
= Vzpoura vojenských trestancův. Z Lon
dýna se oznamuje: U třetího pluku northumberland-
ských střelců, jenž nyní jest posádkou v kasárnách
parkhurstských, na ostrově Wightu, jest toho času
tolik trestancův, že není pro všechny místa ve vě-
zenských celách v kasárnách. Následkem toho mu-
silo býti as tucet trestanců prozatímně umístěno na
strážnici v kasárnách. Tito lidé však odepřeli praco-
vat a odpírali vůbec poslušnost, začež byli odsou
zeni k další třídenní vazbě, při chlebě a vodě. Ze
zlosti nad tím vyhnali stráž ze strážnice, zatarasili
se tu, zamknuvše dvéře a nastavivše postele před
okna. Na to rozbili veškerý nábytek ve strážnicia
poškodili i místnost samu. Stráž zvenčí u okna mu-
sila nečinně pohlížeti oknem na toto pustošení. Po-
sláno tudíž pro hasiče, kteří stříkačkou po čtvrt ho-
diny vrhali do strážnice proudy vod, aby buřiče po-
někud ochladili. Na to podnikla četa vojáků s nasa-
zenými bodáky útok na strážnici. Dvěma vojákům
podařilo se vniknouti do místnosti ventilačním otvo-
rem a odemknouti dvéře, načež buřiči záhy byli pře-
moženi.
= Ukradl kradený prsten. Charles Stevens.
29letý posluha v kostele rev. dr. Newtona, nároží
Madison avenue a 66. ul. v New Yorku byl v sobotu
předveden u pol. soudu v Yorkvillu na žalobu, že
mladé dívce Else Delsové odcizil diamantový prsten,
který byla Elsa dříve sama též ukradla. Eisa jest
19letá a byla dříve zaměstnána jako služka u paní
Blanky Heilbronnové. Byla propuštěna ze služby a
při svém odchodu ukradla prsten a při výslechu
udala, že jí tento klenot zase ukradl Stevens, s kte-
rým měla známost. Zlodějský párek byl pod zárukou
po 1000 doll. odkázán k procesu.
Stevens
doktor
Newton
Delsová
Elsa
Blank Heilbronnová
Wight
New York
Madison avenue
7
title
V čtvrtek 4. července.
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 3. července.
250. hra v předpl.
2. čtvrtka.
Pohostinsku vystoupí Vlad. Florja nski.
DALIBOR
Velká národní opera o třech dějstvích. Složil Bedřich
Smetana. Text od Jos. Wenziga upravil V. J.
Novotný. Dirigent: Karel Kovařovič. Režisér:
Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
Král
Vlad
Dalibor Velká
Smetan
Wenzig
V J Novotná
Kovařovič
Robert Polák
Praha
Jos
národní divadlo
9
article
251. hra v předpl.
3. čtvrtka.
10
title
Manželové paní Leontiny.
Leontin
11
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve středu 3. července.
Začátek o 3/47. hod
Cyklus frašky VII.
Dáma od Maxima.
Fraška o třech jednáních od G. Faydeaua. Přeložila
Olga Nápravníkova.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
16452
a Kotka na Smíchově.
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
12
title
Začátek o 7. hod.
13
article
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinohradeci.
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinohradeci.
Ve středu 3. července.
Kral
Pištěkův divadlo
14
article
Lidové představení za poloviční ceny.
Pražští šviháci.
Fraška se zpěvy o 4 jedn. od J. Kühnla
Zejtra je pátý promenádní koncert v měst-
ských sadech u Pištěkova divadla na Král. Vinohra-
dech říz. řed. Pištěka. Začátek o 4. hod. odp.
16449
Fraško
J Kühnl
Král
Pištěk
Pištěkův divadlo
15
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
Ve středu 3. července.
Začátek o 1/27. hodině
Po třetí
Prine Ramiro z Variété.
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkůme
16451
do 5. hod. odpoledne.
V Suk
Prine
Variété
16
article
»Dělejte, jak za vhod uznáte, Mr. Pine. Rozumíte
tomu lépe. Ale životův lidských šetřte co možno nejvíce.«
Starý Pine ubezpečil jej:
»Buďte bez starosti, sire. Činím tak ku prospěchu
všech — na mou duši. Nevíte ani, čím vlastně deportovaní
jsou, aneb lépe řečeno, čím je zákon učinil — a přece —
Vichers, jenž jako tak mnozí hrdinové váleční měl
srdce soucitné, povzdechl si:
»Ubozí lidé! Dobrota mnoho by u nich zmohla,
vždyť jsou to přece jen také naši bližní.«
»Tím jsou, ano! Ale kdybyste použiti chtěl tako-
vého argumentu, až by se chlapíci ti lodi zmocnili, daleko
byste se jím nedostal. Nechtež mne jen jednati a niko.
mu — zapřísahám vás — nic neříkejte. Život náš závisí
snad jen od jediného slůvka.«
Vichers slíbil tak a dostál svému slibu.
Jedl s Bluntem a Frerem a hovořil vesele s nimi,
ale napsal zároveň lístek ženě své, aby, ať by slyšela
cokoliv, nevycházela z kajuty, dokud nepřijde on k ní sám.
Věděl, že přes pošetilosti své rozkazu tak jasnému
neodváží se vzdorovati.
Podle obvykův na lodi vězeňské byly stráže každé
dvě hodiny vystřídány a zbraně, jež přes den ležely na
schráně pro zbraně, sestaveny v jehlanec.
Frerovi nepodáno žádných zpráv a Vichers sám
přikázal, aby všichni vojáci, kromě těch, kteří přes den
konali stráž, nastoupili, i zakázal podati všeliké sdělenío
tom na hořejší palubu.
Na stráž před vězení postavil vlastního věrného
sluhu, vojáka to rovněž, v jehož věrnost mohl úplně
spolehati.
Vichers
Blunt
Frere
17
article
S krajním napjetím sil, proti mdlobě jej uchvacu-
jící, obrátil se Dawes ve svém oddělení a vystrčil ruku
daleko z pod pokrývky.
»Haló!« ozval se Pine? »Co jest to ?«
I přistoupil k němu se svítilnou.
»Ležte jen tiše, muži. Vodu — není-liž pravda ? —
zde! zde!«
I přidržel nádobku k suchým, zčernalým rtům.
Chladný nápoj ovlažil ústa deportovaného a tento
učinil poslední zoufalý pokus promluviti.
»Sara Purfoyova — v noci — vězení — vzpour a.«
Poslední slovo, nejsilněji vzkřiknuté, vzpružilo opět
poněkud pomatené smysly Jana Rexa.
»Tiše!« zvolal. »Jsi to ty, Jammy? Sara má pravdu.
čekejte, až dá znamení.«
Vichers podotkl:
»Blouzní !«
Pine chytl deportovaného za ramena a zatřásl jím.
»Co pravíš, muži? Vzpoura trestancův?«
Ruf Dawes, leže tu s rukama pevně sepjatýmaa
ústy otevřenými, neschopen nadobro promluviti, napjal
ještě jednou síly své, aby kývnutím přisvědčil — ale
hlava jeho sklesla na prsa jeho.
Okamžik na to zmizelo již plápolavé světlo chmur-
ného vězení, úzkostlivý obličej doktorův a užaslá tvář
doktorova z dozoru jeho smyslů, jež zahalily se opět
v temno. Shledl jen ještě naposled, jak oba mužové ne-
pokojně a pochybovačně upírají na něj zrak svůj a hned
na to plul již po chladném, tmavém proudu mládí svého
a chtěl se Sarou Purfoyovou a poručíkem Frerem pod-
nítiti vzpouru, aby se zmocnili »Hydaspu«, jenž ležel ve
starém závodě hampsteadském.
Zaracen pra žirot.
Dawes
Rexa
Jammy
Sar
Vichers
Purfoyová
Frere
Sara