1
article
že věc uvede do pořádku nadační listinou a
příslušným soudním věnováním. Avšak šlechet-
ník nejeví ani nejmenší chuti tak učiniti a vzdáti
se krásného majetku, kterýž podle nynějšího
právního stavu věcí připadne — rodině jeho
držitele a nikoli umělci, oprávněnému dědici.
Klinger pohrozil ve svém otevřeném dopise, že
uveřejní jmeno onoho umělce, pakliže do konce
měsíce června nedostojí své povinnosti. Dotčený
umělec nedostál povinnosti této, ale přihlásil se.
Je to professor Geyger z Florence — rovněž
Prušák, kterýž ve veřejném listě hrozí Klingrovi
žalobou pro utrhání na cti. Události tyto, o nichž
jsme již stručnou zprávu přinesli, způsobily velký
poprask v umělectvu, jemuž Klinger po zásluze
hází oba šlechetné arcimistry prušácké palety
na hruď a hrdlo. Takhle vypadá to na oněch
závratných týnech nebetyčného německého umění,
k nimž nás, Čecháčky, vždycky odkazují naš
němečtí kmoši s blaženým a vítězným úsmě-
vem, kdykoli se jich ptáme po jich »kumštu«.
Že se nejedná o žádnou lapálii, nasvědčuje
přípis, zaslaný »Vereinem berlínských umělců«
professoru Klingerovi. V dopise tom sděluje ře-
čený »Verein«, že čin Klingerův způsobil v ber-
línském umělectvu takové hluboké rozčilení, že
představenstvo spolku toho uznalo za nutno,
raditi se ve zvláštní schůzi o této záležitosti.
Klinger
Geyger
Prušák
Čecháček
Klingerův
Florenc
2
article
»Padouši vyskytují se v každém stavu,« praví
se doslovně v dopisu tomto, »a každý poctivec
bude zavázán tomu, kdo má dosti zmužilosti,
sáhnouti do vosího hnízda a strhnouti podezře-
lým počestníkům masku. Avšak berlínské
umělectvo energicky protestuje proti tomu,
že bez udání jmen takové bídáctví označujete
jakožto »berlínskou specialitu« a takto veškeré
zdejší umělectvo insultujete způsobem ne-
slýchaným.« Spolek žádá na Klingerovi jmena.
Zatím jmena vyšla na jevo. Klinger pak
prohlašuje veřejně, že záležitost jest choulostivá
a obtížná, že však se mu podaří na základě
listin dovoditi pravdu svých tvrzení.
Že pak afféra má vedle kulturního i nepo-
píratelný politický význam, jest patrno každému,
kdo sleduje dějiny záští německého jihu a zá-
padu proti pruskému severu !
Klinger
3
article
Schůze voličů v Lounech.
Schůze voličů v Lounech.
Za četného účastenství konala se dne
27. června v sále hotelu »Občanské záložny«
schůze voličů městské skupiny lounské, svolána
»Politickým klubem«. Podali v ní poslanci pp.
rada zemského soudu Hrubý a dr. Lad. D vo-
řák zprávu o situaci politické a své činnnosti
parlamentní.
Schůzi předsedal starosta města pan JUD .
Val. Stopka.
S hlučným souhlasem setkala se ona část
řeči dra. Dvořáka, ve které zmínil se o politické
činnosti t. zv. frakcí radikálních a ve které při-
bil politiku páně Kubrových stoupenců, plují-
cích dnes již otevřeně ve vodách zpátečnických.
V jistých kruzích po posledních volbách do
rady říšské bylo dokazováno, že český lidv
některých krajích volil opposičně jen proto, po-
něvadž chtěl prý dáti na jevo, že ve Vídni
ráznější si přeje vystupování. »A co zatím —
praví dr. Dvořák — musím konstatovati to
smutné faktum, že poslanci obstrukční, jako
Doležal a j., kteří byli zastanci obstrukce, kteří
obstrukci také osobně prováděli, nebyli zvoleni
a že lid český zvoliv živly mnohem chabější,
tím v některých volebních místech projevil se
proti obstrukci.«
Prohlašuje, že nynější postup našich po-
slanců ve Vídni, v němž cenné hospodářskě vy-
moženosti lidu českému zjednali, jest důsled-
kem taktiky, jejíž vhodnost bude lze dosti oce-
niti teprve, až nejen o všech obtížích, ale io
všech léčkách, jež delegaci naší byly kladeny,
bude lze otevřeně promluviti.
Hrubá
doktor
Lada
Stopka
Dvořák
Kubrův
Doležal
Louny
Val
Vídeň
4
article
Řeč posl. dra. Dvořáka odměněna hlučným
a dlouho trvajícím potleskem.
Říšský poslanec rada zem. soudu p. Hrubý
podal zprávu o činnosti delegace české na radě
říšské v období posledním, prohlásiv, že činnost
tato obmezená zdánlivě jen na hospodářské vy-
moženosti i v jiném ohledu byla prospěšnou,
získavši delegaci české politickou moc, jejíž dů-
sledky pro toho, kdo viděti chce, již nyní jsou
zřejmy. Pro ty, kdož zúmyslně viděti nechtějí
a kdo zúmyslně před každou akcí poslanců
našich oči zavírají a kdo spásu národa v ne-
jasném kritisování vidí, pro ty ovšem práce
české delegace zůstane vždy bezvýslednou.
Zmiňuje se o příčinách, jež nutily poslance
české na radě říšské ke zméně taktiky, při
čemž poslanci čeští zbraně ostré opposice jen
Dvořák
Hrubá
5
article
poodložili, ale nikterak se jich nevzdali. Dotýká
se snah směřujících ke smíru Čechů s Němci
a i toho, čeho bychom dokázali a čím bychom
v říši Rakousko-uherské byli i proti Maďarům,
kdybychom mohli docílit s Němci smír na zá-
kladě celistvosti země české a naprosté rovno-
právnosti. Vysvětluje taktiku politiky účelné
varuje před politikou ryc anebo nic. Zejména
varuje před lidmi, kteří mnoho slibují a mnoho
mluví. K tomu něčeho dosíci třeba více nežli
pouhého povídání, k tomu třeba míti kromě
jistého vlivu i klíč k situaci. A klíče toho
zmocnila se v posledním zasedání delegace če-
ská. Řeč svou, častým souhlasem a nadšeným
potleskem přerušovanou, končí poslanec Hrubý
appellem na všecky mladé strany a frakce poli-
tické v Čechách, aby při všem svém počínání
nezapomínaly na Moravu a Slezsko, bez nichž
není možné uskutečnění státního práva a aby
také u věci této nezapomínaly slov dra. He-
rolda, že naše právo bylo vždycky větší nežli
naše moc, a proto že dříve nežli budeme moci
pomysliti na uskutečnění tohoto práva, musím
si moc onu zjednati. A docílení této moci jest
cílem nynější politiky delegace české. (Výborně
Výborně! Hlučný a dlouhotrvající potlesk.)
Po některých dotazech voličů, k nimž oba
pp. poslanci náležitě odpověděli, schválena byla
k návrhu pana Č. Panovského následující re-
soluce:
Čecho
Němec
Maďar
Čechy
Morava
Slezsko
He
6
article
»My, shromáždění voličové městské sku-
piny lounské, vyslechnuvše při dnešní schůzi
zprávu říšského poslance, p. Václava Hrubého
a zemského posl. pana dra. Lad. Dvořáka,
schvalujeme úplně dosavadní činnost jejich
ve vykonávání mandátů poslaneckých, jim
svěřených a žádáme, aby mužně vytrvali na
dráze vytknuté jak v hoji proti našim odvě-
kým odpůrcům německým, tak i bez ohledu
na hesla,jz jiných táborů hlásaná. Jsme pře-
svědčeni, že snahy a kroky jich vedou k
uskutečnění nezadatelných práv koruny sv.-
václavské a k důstojnému postavení národa
našeho jako přednějšího národa v naší vlasti.
Poněvadž český lid při své vysoké intelligenci
vstupuje ve veškerých oborech osvěty, vědy
a umění na první místo mezi národy této říše
žádáme, aby z plných sil zasazovali se o zři-
zení nových vysokých škol v obvodu koruny
sv.-václavské a to pro sesterskou Moravu
vévodství Slezské, jakož i vůbec pro rozkvět
školství v obvodu nedílného království a pro
zlepšení stavu sil učitelských ještě v tomto
zasedání sněmu král. českého. Nemenši pěči
mějtež pro povznesení hospodářské zdatnosti
všech stavů lidových, zejmena pak o důležitý
stav živnostenský, rolnický a dělnický, jejichž
zastanci zůstaňte při těžkém boji proti privi-
legovaným třídám velkokapitalistickým. Zejmena
však žádáme vás, abyste bedlivého zřetele
brali ke prospěchu okresu a města našeho,
jež mají největší důležitost jak se stránky
jazykové tak i hospodářské pro národ náš
i naši vlast. Buďtež ubezpečeni, že v dalším
vašem boji a práci budeme věrně státi po
boku vašem a že v plné důvěře s vámi vy-
trváme.«
Přijetí resoluce provázeno bylo hlučným
potleskem.
Hrubý
Dvořák
Morava
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dobré naučení. Pan hrabě Buquoy
ve své včerejší sněmovní řeči namahal se hlavně
v tom směru, aby dokázal Němcům, že velko-
statkáře přiměla výhradně a jedině smířlivost
a touha po shodě s Němci ku podání návrhu
na změnu volebního řádu a nikoli strach z even-
tuální porážky, kterou po platném nyní volebním
řádu byli by všicci nesvěřenští velkostatkáři
sněmovního zastoupení vyloučeni. Hrabě Buquoy
dokazoval, že není pravda, co obecně se tvrdí,
že poměry ve velkém statku jsou bůh ví jak
ustálené a že by po provedené reformě, jak
navržena, zůstali konservativci v držení sně-
movní majority ve své kurii po všechny doby.
Tak se věci nemají i potvrdil to brabě Buquoy
sám. Připomenul totiž, že souvislost živlů,
z nichž sestává volební sbor velkostatkář-
ský, naopak velmi nesnadno lze udržeti.
Kdežto ve všech ostatních sborech volebních je
po většině kriteriem v parlamentním rozvrstvení
národnost, jde u velkostatkářů též o přesvěd-
čení politické, o zájmy stavovské a potom na
žádný sber nepůsobí se tak z jiných stran,
jako právě na velkostatkáře. Kdo by ostatně
o tom přesvědčiti se chtěl, nechť porovná vo-
lební listiny velkostatkářské, jen průběhem doby
desíti let . . . Všechno to je pravda. Však pan
Buquoy
Němec
8
article
hrabě Buquov snad ani netušil, jak on, jako
předseda klubu velkostatkářského, zdrcující
vynesl soud o velkostatkářském volebním sboru
vůbec. Tak tomu je: Prodej několika velko-
statků může přivoditi v celé kurii a po even-
tuálně provedené opravě takovou změnu v ně-
které kurii, že Němci dostanou se za pomoci
německých velkostatkářů na sněmu do většiny,
že menšina v zemi stane se v něm pánem, jak
tomu dnes na Moravě a že uchvátí v přirozeném
důsledku i panství v šíři. Několik málo pro-
dejů dvorů v zemských deskách zanese-
ných rozhodnouti může o politickém směru
v této říši. Co ale z toho následuje? Ne-
řekl hrabě Buquoy sám, že po rozdělení
dosavadního velkého volebního sboru v několik
sborů menších, nebezpečí to se nezažehná?
Ovšem, že ne. Spíše se přivodí, poněvadž strana
výbojná může v menším obvodě mnohem po-
hodlněji a úspěšněji operovat. Z toho následuje
jedině známé naučení, že volební privilej
majitelů velkých statků je vůbec institucí ne-
zdravou, ba nebezpečnou a že jediná rozumná
reforma byla by, zařízení to vůbec zrušit. Za ja-
kým účelem bylo pojato ustanovení, jímž velko-
statkářům tak zvláštní udílí se právo, ba nad-
práví, do sněmovních řádův a do ústavy říšské?
Jedině z té příčiny, aby stali se velkostatkáři
závažím, které by zdržovalo parlamentní stroj
v rychlejším chodu, aby vůbec paralysovali
dobré a užitečné působení soustavy konstitucio-
nální a potom aby živly německé sesilovali
proti Slovanům. Že se famósní otec ústavy ryt.
Buquov
Němec
Buquoy
Slovan
Morava
9
article
Ant. Schmerling při tom drobet přepočítal, je
ovšem pravda, však účelem jeho bylo, zamezit
v Čechách a na Moravě, v Krajině a v Přímoří
přirozenou převahu živlu slovanského a v něme-
ckých zemích alpských a v Haliči na uzdě
držeti příliš prudké snahy demokratické a příliš
bujnou touhu po svobodě. Tu oběť měli by
velkostatkáři přinésti lidu i zemi, aby se vůbec
přednosti, která jim byla poskytnuta proto, aby
stavěli se v cestu zdravému vývoji věcí u nás,
vzdali.
— Klassický omyl podařil se včerej-
šímu večernímu číslu Wolfova orgánu »Ost-
deutsche Rundschau«. V polemické zprávě,
nadchnuté jako vždy zcela jemňoučce duchem
vídeňského »nadererthum« a pojednávajícío
přátelském večeru, uspořádaném Slovanským
klubem slovanským hostem, sděluje velkoněme-
cký list světu, že se tato manifestace udála
v české vysoké škole. Že to »Ostd.
Rundschau« myslí doslovně, vysvítá z vykřič-
níku, který za slovo »Hochschule« do závorky
staví na znamení, že cosi podobného státi
se může v cís. král. místnostech. Ještě
jednou s úžasem opakuje list Wolfův poznámku
o »Hochschule«. Psychologické cesty tohoto
omylu jsou interesantní. »Prager Tagblatt« ve
snaze, všemožně zlehčiti význam slovanského
večera, jak známo v místnostech »Domácnosti«
konaného, napsal, že se beseda konala »in der
tschechischen Kochschule« (»v české kuchařské
škole«). Veliké oči »Ostd. Rundschau«, které
větří vždy víc než nos nejprohnanějšího vídeň-
ského špicla, udělaly z »Kochschule« — »Hoch-
schule«. Leda že by snad pan K. H. Wolf
uznával dvorně veleznámou pravdu, že »Do-
mácnost« jest vlastně doslova vysokou školou
ve smyslu umění kuchařského!
Schmerling
Wolfův
Prager
Rundschau
Wolf
Čechy
Morava
Halič
10
article
— Po sokolských slavnostech v Praze.
Za bouřlivých ovací velmi četného obecenstva
včera o 11. hod. v noci odjeli z Prahy do své
domoviny bulharští junáci. Na nádraží doprovo-
dili je členové slavnostního výboru a Slovan-
ského klubu. — Dnešním ranním rychlíkem zá-
padní dráhy odjela poslední četa Francouzů. Na
nádraží rozloučil se s nimi velmi srdečně pan
dr. Podlipný; četné obecenstvo provolávalo slávu
Francii a zapělo písně. — Delegace francouz-
ských gymnastů v čele s p. Sansboeufem
dostavila se včera o 11. hod. na hřbitov olšan-
ský k rovu Fügnera a Tyrše, kde položila nád-
herný věnec se stuhami francouzské trikolory.
Pan Sansboeuf pravil při tom: »Kladu tento
věnec na rov zakladatelů Sokolstva českého
jako projev nejhlubší naší úcty a oddanosti.
Francouzští gymnasté, kteří byli právě svědky
velkolepého projevu českého Sokolstva, povinni
jsou jako přátelé jeho věrní projeviti úctu svou
jeho zakladatelům.« Jednatel pražského Sokola
dr. Novotný poděkoval za prokázanou poctua
vyslovil bratřím francouzským díky jmenem ve-
škerého Sokolstva, zejmena pak jednoty praž-
ské, jejímž Fügner prvním byl starostou a Tyrš
prvním vůdcem.
— Pražská ostuda. Co člověk vidí v
všedním rámci pořád a pořád, i kdyby to bylo
Francouz
doktor
Podlipná
Fügner
Tyrš
Sansboeuf
Novotná
Praha
Francie
Slovan
Sokol