1
article
tajnosnubné rostliny, totiž vranečku (Sel-
Selo
2
article
cretacea, vavřínovitě stromy, zejmena
krásnolistý Sassafras acutilobuma
pěkné 10—15 m. vysoké kmeny ebenové
(Diospyros) přispívaly k malebnému vzezření
krajiny. Po kmenech a korunách stromoví všude
se tu po způsobu našeho břečťanu plazily tenké
zprohýbané osy lianovité Bignonies
nádhernými květy, jež se houpaly v zelených
guirlandách třepetavého jejího listí. Tu a tam
velikolistý platan šuměl velebně nad tichou
vodní zátokou a pod ním četné magnolie
v plnosti svého květu stlaly bělavé potpourri
na mechaté smaragdové břehy. Dále ke Sli-
venci všude v písčité a kamenité půdě zarů-
staly okolí křovité Proteacee. Barevné je-
jich květy, často nahloučené v podobě štětco-
vitých kartáčků (Grevillea a Banks ia)
asi na způsob kartáčů, jakých nyní užíváme
k cídění válcovitých cylindrů na petrolejové
lampy s kruhovými hořáky, kývaly se dalekov
okolí v palčivé slunečné záplavě po krajině
z nich ütlá Dryandra cretacea s květ-
ními hlavičkami, na naše bodláčí upomínajícími,
sestupujíc více ke břehům zátoky, tvořila tu
silnou massu 2—5 m. vysokého porostu. Její
ozdobné listy vším právem byly by krášlily pa-
nenskou kštici nevěst daleko půvabněji než ob-
vyklá u nás nyní myrt a.
Avšak ani o myrtovité rostliny nebyla
tehdy nouze, naopak byly všude praobyčejným
zjevem, tvoříce velikou část tehdejší vegetace;
zejmena blahovičníky s druhy Euca-
lyptus Geinitzi a Euc. angusta
krášlily všude po Čechách lesy, břehy tichých
zátok a kraje bahnitých krajin, naplňujíce
ovzduší libou vůní etherického oleje,
z jich listí a květů se vypařujícího. Mnohé do-
sahovaly jako stromy obrovských rozměrů, po-
dobně jako některé nyní žijící druhy v Australii.
Greville
Banks
Čechy
Austrálie
Diospyros
3
article
Tak na př. nynější Eucalyptus Globu-
lus a ještě více Eucalyptus amygda-
lina (Giant-Eucalypt nebo Wangara zvaný)
převyšuje ještě zmíněnou Wellingtonii, vyrůstaje
až do výše 150 m. a měře u kořene v objemu
až 30 m. Na samém Nebozízku, jehož
okolí ovšem jinak vypadalo, než jak nyní vi-
díme, vysoko strměly podobné vonné stromy,z
nichž mnohý velikán byl by naši r ozhlednu
úplně zastínil svými větvemi.
Nejvíce podobných stromů rostlo v okoli
Vyšehořovic (Vyšerovic), kde zachovala se
v lupcích hlinitých mimo celou řadu jiných
otisků spousta jich listí a celé větve i s plody.
Tam, kde nyní dosti holá a smutná krajina v okolí
Velkých Nehvizd a Vyšerovic ze-
lená se jen polem a lučinou a pouze tu a tam
sporým stromkem, v místech, kde nyní v roz-
valinách pustých pískovcových skal ozývá se
v tiché té krajině jen mnohonásobný tikot kla-
div, jež jako neuprosná příroda staré ničí, aby
z něho zase nové tvořila, rozkládal se r oz-
sáhlý prales s nejbujnější vegetací. Zde
zachovala se taková rozmanitost zbytků rostlin
ných, že, jak Wallace líčí dojem pralesů
tropických, střídaly se tu stromy nejrozdílnější
velikosti, přerozmanitého tvaru a barev v bujné
směsici takořka každým krokem. Zde nejlépe
poznáváme bohatost tehdejších lesů českých.
O prostudování zdejšího rostlinstva a rostlin-
stva křídového u nás vůbec získal si největších
zásluh universitní prof. dr. Josef Vele-
novský. Postujme chvíli v této krajině, aby-
chom vystihli, alespoň jen co dohlédneme, kus
té bývalé přírodní krásy. V hlubokém stínu les-
ním černají se jehličnaté stromy, zejmena C un-
ninghamia, Dammara, Ceratostro-
bus, smrky a borovice, jichž skupiny jsou pře-
rývány nebetyčnými tu a tam blahoviční ky.
V mlhavé dáli modrají se věžovité, obrysy mo-
hutných mamutích stromů.
Wallace
profesor
doktor
Vele
Vyšehořovice
Vyšerovice
Velká Nehvizdy
Eucalyptus Glob
GiantEucalypt
C uno
Ceratostrobus
4
article
Při zátokách vodních, rozlézajících se
neveliká bahniště, vyrůstají stromovité
kapradiny (Dicksonia punetata), na jichž
tenkých ztepilých kmenech, až 22 m. vysokých
(v jaké délce byl na př. jeden u Kouni c zjištén),
houpají se obrovské vějíře jemňoučce rozčleně-
ných listů, tvořících husté stinné loubí, jakév
kapradinových australských lesích mů-
žeme dodnes ještě uzříti, a které dodává dle
očitých svědků krajině báchorkového půvabu.
Pod nimi tísní se houfně nižší trsy svě-
žího kapradí a mezi tím vyčnívá místy hro-
madně prapodivná Krannera, cykasovitá to
rostlina s krátkým kmenem a dlouhými řeme-
novitými listy, na způsob docela nízkých exemplářů
rostlin Dracaena a Jucca zvaných, jak je v našich
parcích vídáváme, a všude okolo po zemi v me-
chaté půdě zelenají se šťavnaté husté kopečky
ginella).
Skupina vysokých cypřišů tmavozelené
husté kštice spočívá v popředí jako velebný ná-
hrobek zetlívajících zde obrů lesa a v pravo
i v levo stojí opodál jen tu a tam osamělý
válcovitý, šupinatý kmen cykasový s vysoko
zdviženou chocholovitou korunou skvostných.
obloukovitě prohnutých, 2—3 metry dlouhých,
speřených listů, jaké u nás jen v trpasličí po-
době vídáme na elegantních drahých věncích
pohřebních. Hned vedle jemně šupinatý Echi-
nostrobus, trochu na cypřiš upomínající ,
pravý to předpotopní mohutný typ šiškono-
sných rostlin, nenachází v těkavé naší zřítelnici ta-
kořka u žádné rostliny světa podobného obrazu
k porovnání.
Kranner
Dracaena
5
article
A což ta malebná variace listnatých stro-
mů a křovin! — Myrtovitý ztepilý Callis-
temon vesele třepetá modravě šedým listím
na prutovitých větvích, obalených místy štětko-
vitými rudými chomáčky květními, líbezně vo-
nícími, a hned vedle několik stromů, obsypaných
chundely pěkných bílých květů, představuje
nám nevídané luštinaté rostliny (Hymenaea) s ve-
likými podvojnými, jakoby po délce ve dví roz-
říznutými, lesklými listy; zcela takové druhy
rostou dosud v tropické Americe, jichž hojná
pryskyřice poskytuje t. zv. americký
kopal čili courbaril. Veliké stromy krás-
ného Bombaxu, jaké nyní v Brazilii a Me-
xiku jsou domovem, s listy rozčleněnými na
způsob našeho jírovce, ale s celými a ko-
žovitými lístky a mnohem většími také nahlouče-
nými květy, široce rozkládají tu a tam krásnou
korunu, 30—50 m. širokou, as jako klobouk
našeho hřibu, leckde na podivném láhvovitě nebo
břichatě stlustlém kmenu spočívající.
Nedaleko nás spletité mohutné stromoví
jako goticky sroubená stavba několika hlubo-
kých pošmourných jeskyň poutá naše zraky —
jsou to rozsochaté kmeny fíkové, vysoko
trčící do výše, jichž tlusté vzdušné kořeny tu
a tam napjaty od země jako silná lodní lana
tvoří ve spletitém zmodrchání na rozervaném
břehu ony hluboké a vysoké temné skrýše, nad
nimiž až do korun vznáší se obrovská smarag-
dová záclona velikolistého břečtanu (Hedera
primordialis), tak že pod její tíží i věkovité
větve sténají, hluboko se prohýbajíce. A z toho
chaosu větví, listí a vzdušných kořenů vynikají
tu a tam ve značné výši trsy kapradino-
vých vějířů, až na 1 m. dlouhých (Polypo-
dieae), jež svými oddenky rozlezají se po kme-
nech anebo tvoří po způsobu orchi d e
celá hnízda ve větvích, jak je ještě nyní na
východoindických ostrovech av
severní Australii v hojném výběru na-
cházíme.
tropický Amerika
Brazílie
Austrálie
6
article
A dále zase jiný obraz — řada krásně
rostlých platanů — a za nimi světlejší pruh
vysokého lesa, jehož šťavnatý podrost jest pro
nás opět novinkou. Skvostné Aralie s lesk-
lými velikými listy, zcela podobnými listům
obecně u nás v bytech pěstovaného druhu
Aralia Sieboldi, střídají se tu s celou
řadou příbuzných jiných druhů a houštinami
kapradin v nejpestřejší směsici. O něco dále
širolistá Ternstroemia, lesklá jako naše
kamelie, ale s listy až pětkráte tak velikými,
vyhřívá se v bohatém svém šatě na pal-
čivém slunci, v nasyceném parami vzduchu —
pravý to skvost zdejší krajiny. Blíže k vodě
kadeřavá křoviska tmavozeleného nízkého po-
rostu (Dewalquea coriacea) se složitými listy,
asi na způsob naší pivoňky, ale sestavenými
z mnoha hladkých, zubatých lístků, jak je
na př. jednotlivě u pěstované v bytech rostliny,
Aucuba zvané, vídáme, všude krášlí zde
břehy vod a malebně odrážejí se od světlejí
zeleného nejbližšího pozadí. Ve vodě houfně
kolébají se mezi trávovitými vysokými listy
krásné chundele velikých, růžové zbarvených
květů, našemu šmelu podobných; jest to
vzácnost, první jednoděložná rostlina
(Butomites cretaceus), která zde a v celém
našem křídovém okršku byla prof. Velenovským
objevena.
Na nízkém svahu lesním kupí se několik
mohutných rostlin, nesoucích hojnost širokých,
jako slonní boltce velikých a hlučně se třepe-
tajících, kožovitých listů — dosud záhadná to
Credneria bohemica, nádherná okrasa
celé křídové naší flory. A ta zeleň nad tím, na
mýtině větrem prolomeného lesa, v překáceném
dřevu jako kostry usýchajících velikánů, které
pádem svým vše ostatní zdrtily! — celá ta vý-
šina pokryta jest vysoko načechraným listím
bujného kapradí. Mohutné, až přes 2 metry
Velenovský
7
article
vysoké listy (Pteris) zarostly tu celé pro-
stranství po způsobu naší hasivky orličí
a tvoří neproniknutelnou houštinu.
Zde, u Vyšehořovic a v okolí zacho-
valy se nám velice bohaté doklady, jak malebná
byla tehdy tvářnost zdejší krajiny. Než i jinde
nacházíme nové a nové půvaby porostu, jakých
jsme na tomto místě nepostřehli, ačkoliv cel-
ková flora téměř všude znova a houšť nebo
řídčeji se opakuje.
Mezi Vysočany, Hloubětínema
Chvaly prostíraly se mohutné jehličnaté lesy,
jak otisky větví, šišek a kapkami pryskyřico-
vými tu a tam silně prosazený lupek nasvěd-
čuje, k nim družily se světlé skupiny blaho-
vičníků, krásný cykasovitý strom Po-
dozamites obtusus, jenž se také v okolí
Nehvizd objevoval, četné kapradiny (Gleiche-
niaceae), skvostné houštiny Aralií a jinéa
jiné rostliny.
Mezi Jinonicemi a Košířemi táhly
se husté skupiny jehličnaté ztepilé Cunning-
hamie a jako vzácnost vyrůstal tu také Po-
docarpus; nad celým porostem trůnily tu
opět blahovičníky. Na místě břečťanu
uplétala zde, na svalnatých vysokých kmenech
stromů zelené záclony révovitá rostlina (Cis-
sophyllum vitifolium), zdobená krásnými, arabe-
skovitě řezanými listy, ve vodě rostly celé spou-
sty růžokvětého šmele a houštiny Myriky
střídaly se s hojným porostem kapradina
Proteacei daleko v okolí. Proteacee,
které svými podivnými listy a květy upomínají
na vegetaci východoaustralskou a ji-
hoafrickou, byly velice rozšířeny u Sla-
ného v okolí Lidic. Tam také a u Otrub
rostlo mnoho listnatých stromů, zejmena Myr-
taceae, Myrsineae a jeden z nejkrásněj-
ších stromů listnatých Sterculia limbata.
Hloubětínem Chval
Vyšehořovice
Vysočany
Nehvizdy
Jinonice
Košíře
Lidice
Myra
Pteris
Myrsineae
8
article
Ale i jehličnaté lesy prostíraly se zde a po-
dobně i u Lipence (Louny) daleko v okolí,
kde krásný Ceratostrobus a obrovská
Sequoia v několika druzích velikolepého
rázu dodávaly krajině.
U Lipence vyskytovalo se mnoho rostlin,
tak Cocculus cinnamomeus s úhledným
listím, podobným krásnému vonnému listí cey-
lonské skořice, a ty všude zde provázela
podivná metlicovitá Frenelopsis bohe-
mica, upomínající z dálky poněkud na košťa-
tovité keře našeho janovce (Sarothamnus),
když mu listy na zimu opadaly.
Mnoho zajímavých ještě bylin, krásně kve-
toucích, zajisté zarůstalo české luhy a lesy v době
křídové — avšak nezůstavily nám nižádných
zbytků.
Přešly věky — dlouhé, dlouhé věky —
zašla celá řada obrovitých přerozmanitých tvarů
rostlinných i živočišných, které po tisíce a tisíce
let v pozdějších teprve dobách útvaru tře-
tihorního a v diluviu pozvolna oživo-
valy tento svět, aby daly život opět jiným a ji-
ným — a před zářící zlatou tváří téhož slunka,
jež veškerý život zeměkoule líbalo po všecky ty
věky v jeho kolébce i nade hrobem, nad rozva-
linou pustého, vedrem sálajícího kamení, na mí-
stě, kde býval kdysi tak pestrý a mohutný život:
zde stojí člověk — poslední ze živočichů
zemských — v zadumání nad velkolepým po-
stupem přírody, nad nekonečnou tvůrčí silou,
která z tvrdé, vypráhlé hroudy pozvolna dala
nepřehlednou řadou tvorů vyspěti tak dalece my-
slícímu duchu, aby ji chápal — chápal v celku
i sám v sobě.
Sarothamnus
Lipence
Louny
9
article
Zprávy.
Zprávy.
Kontrolní přístroj na zaznamenávání pří-
chodu a odchodu pracujícího personálu, lišící se ode
všech doposud užívaných zařízení neb method, při-
veden do obchodu v r. 1900 v Anglii. Jest to foto-
grafický apparát, kde místo citlivých fotografických
desek užito odvinujícího se pasu filmového. Uvnitř
komory nacházejí se přesné hodiny. Vstupující děl-
ník postaví se před objektiv apparátu, stiskne kno-
flík, tím nakreslí se na citlivé strané filmu nejen
jeho obraz, ale i současně obraz ciferníku ve vnitřku
skrytých hodin, který udává čas stisknutí knoflíku.
Pro následující osobu stisknutím navine a současně
odkryje se nová citlivá čásť pasu filmového, která
po provedení exposice automaticky chrání se před
účinkem paprsků světelných. V přístrojích těchto
bývá pas filmový až 4 m. dlouhý a stačí na 300
portraitů. Pro delší činnost bývá užito hodin, které
udávají též i dny.
Marconiho telegrafle bez drátu dosáhla
doposud s úspěchem největší vzdálenosti 300 km. a
sice mezi Lizardem v Cornwallu a Šv. Kateřinou na
ostrově Wightu. Depeše na vzdálenost tuto zcela po-
hodlně mohly býti odesílány a přijímány s dostači-
telnou jasnosti a srozumitelností. Největší vzdálenost
před tímto pokusem dosažena byla s úspěchem
150 km.
Marconi
Kateřina
Anglie
Lizard
Cornwall
Wight
km