ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 361c1820-66ef-11dc-82aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: person 34, org 5, place 48, work 1
1 masthead
3. července 190t
2 masthead
NHUČNÝ OBZOP.
3 masthead
Číslo 1o
4 masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 masthead
LIsru
6 article Dr. Otakar Šulc.
Dr. Otakar Šulc. Velikou, toho času nenahraditelnou ztrátu utrpěla česká věda chemická. Zemřelť dne 11. června v nejkrásnějším věku 32 let a v plné vědecké činnosti Ph. dr. Otakar Šulc, soukromý docent chemie na české vysoké škole technické. Dr. Šule jevil již jako gymnasista velikou zálibu v mathematice a fysice a také v chefii, pokud se tato na gymnasiích jakožto malinký oddil fysiky přednáší. Vstoupiv roku 1888 na českou universitu, studoval vědy mathematicko- fysikalné (i astronomii) a pracoval též krátkou dobu v obvyklém dosud směru chemickém. Do té doby právě spadá rozvoj nového směru v vědě chemické, jehož zakladateli jsou van V'Hoff, van der Waals, Arrhenius, Nernst, Planck a j. a který zejmena v Ostwaldovi, za- loživším zvláštní časopis i sepsavším známé velké učebnice, nalezl horlivého propagatorai zakladatele nové školy. Směr ten jest moderní chemie fysikalná. Tomuto směru, který do té doby u nás pěstován nebyl, věnoval se dr. Šule s nevšedním zápalem a pracoval ve směru tom samostatně ve svém soukromém laboratoriu, později pak v našem universitním laboratoriu, stav se assistentem chemie u prof. Raýmana. Dr. Šulc uveřejnil v Rozpravách České Akademie i v různých časopisech che- mických řadu znamenitých prací z oboru che- mie fysikálné, kteréž mu brzy získaly velmi zvučné jmeno mezi chemiky jak domácími, tak i za hranicemi vlasti naší.
doktor Šulc šulit V Hoff Waals Arrhenius Nernst Planck profesor Raýman český vysoký škola technický Český akademie
7 article
Stručné tyto řádky nemohou býti náhra- dou za obšírnou biografii, která musí býti se- psána se zřetelem na četné publikace zesnulého. Uváděti však velikou řadu jich jen dle titulu, vymykalo by se z rámce i místa této krátké úvahy, i mohu se zde jen zmíniti o výborných osobních vlastnostech zesnulého českého ba- datele. Dr. Šule vynikal píli neobyčejnou, snad až přílišnou, neb ona to byla, která jej předčasně sklátila v hrob. Dobu, odpočinku určenou, kdy jiní se věnují sportu, zábavě, trávil dr. Šulc v svém soukromém laboratoriu i pracoval v něm se svými žáky od rána do noci a není divu, že přílišné to namáhání jeho delikátní zdraví delší dobu nevydrželo. Ale píle ona nebyla jediným základem toho, že se stal dr. Šule výborným chemikem fysikálným; byly to ještě jiné vlast- nosti, bez nichž nikdo skutečným chemikem státi se nemůže.
doktor Šulc
8 article
Byla to od přírody mu udělená náklon- nost i schopnost k chemii a když pak vědu samu blíže poznal, vyvinula se z nich láska k předmětu tomu i svěží, vytrvalé sledování vytknutého cíle: pravé, poctivé práce vědecké i poznání pravdy. Lituji velice předčasného úmrtí mladého badatele našeho nejen pro nenahraditelnou ztrátu, kterou stařičká matka jeho utrpěla, ale také pro to, co ztratila věda naše. Neníť více možno dovolávati se jeho jakožto živého pří- kladu našim mladším, nastávajícím chemikům. Byli by viděli, jak svědomitě se dr. Šule stu- diem chemické literatury všech kulturních ná- rodů k povolání svému připravoval, takže se mohl cítiti členem velké, světové obce chemi- cké, byli by seznali jeho lásku k chemii, jeho schopnost pozorovací i experímentální, jeho ne- umornou píli i vytrvalost. V posledních letech přednášel dr. Šule fy- sikálnou chemii na c. k. vysoké škole techni- cké, na c. k. umělecko-průmyslové škole, i re- digoval k tomu ještě »Listy Chemické«, doká- zav, že i malý národ může míti časopis che- mický, stojící na výši vědeckého badání sou- časného. V jeho četných vědeckých publikacích, v jeho referátech o pokrocích chemie, zejmena fysikálné, uveřejněných v »Listech Chemických« i ve »Věstníku České Akademie«, v jeho výbor- ných článcích, jež z oboru chemie, fysiky. astronomie, meteorologie atd. po léta v »Živě« veřejňoval, bude míti mladší generace naše na k číslu 181.
doktor uměleckýprůmyslový škola Český akademie
9 article
dlouhá leta skvělý vzor a bude-li se dle něho také říditi, prokáže národu našemu neocenitelné služby v oboru kulturním. Prof. dr. Bohuslav Brauner. O malebnosti našich lesů v době křídové. Napsal dr. Edvin Bayer, adjunkt při oddělení pro palaeontologii rostlinnou v museu král. českého. Často pozoroval jsem v řadě sálů sbírel palaeontologických našeho musea, jak mnozí návštěvníci, zabloudivše v tento památný hrob bývalého velkolepého života naši vlasti, pospí chají takořka s němým úžasem z tichých těch prostor, z tohoto v pravdě labyrintu světa, jakoby tušili, že lidská noha nedovedla ještě kráčeti v těch dobách, v panenské naší přírodě, jakou nyní jen málo komu z nás jest po přáno uzříti v plné kráse a svěžesti v dalekých hor- kých anebo teplejších končinách Ameri ky, Afriky, Asie a Australie.
profesor doktor Brauner Edvin Bayer Afrika Asie Austrálie
10 article
Nedivíme se, že nově hlazená podlahaa ebenově lesklé skříně v pěkné perspektivě s malebnými vysokými stropy, ve světelné zá- plavě často i cizinci obdivovaných širokých oken musejních, upoutává zvláště damský svět mno- hem více než drsný kámen, jenž nese sta- tisíciletou, pečlivě přírodou samou dávno vyrytou runu, ze které možno čísti jen zasvě- cenci o bývalém životě naší vlasti; ale přec několik málo slov odborníkem nadepsaných stačí zajisté, aby i neodborník mohl nahlednouti v ten dávnověký svět a pozastavil se v duchu nad růžovým mládím a plností života naší zeměkoule. Volil jsem schválně dobu křídovou a sice ze svrchní křídy nejspodnější stupeň cenomanský, nazvaný dle města Ma ns (Cenomanum) ve Francii, z kteréhož stupněu nás spodní oddělení tvořeno jest hlinitý mi lupky a kvádrovými pískovci pe- ruckými, jak je naši geologové pojmenovali, v těchto pískovcích a ještě více v hli- nitých lupcích zachovaly se nám spousty krásných otisků i mumií rostlinných, jež nás jadrně poučují o tehdejším lesnaté m rouchu naší vlasti, zejmena také v nejbližším okolí Prahy.
Ma Francie Praha
11 article
Byla to pralesní bahniště, vodní tiché zá toky, kde se v onom dávnověku po několik ti- síciletí pozvolna ukládaly při březích sladko- vodních jezer rostlinné zlomky, listy, plody, ba i celé větrem urvané větve a kmeny, aby člo- věku hlásaly, když přešly dlouhé věky, jakým nádherným šatem kdysi odívala se ta jeho rodná půda. Tehdejší rostlinstvo představuje nám jakýsi střed celého vývoje zemské vegetace, jenž se připíná tvorbou svou již v mnohém na nyní žijící tvary rostlinné, ale v krajinách teplý ch až tropických rostoucí. Naše nejkrásnější parky, a bohužel, máme jich tu v Praze málo, ) také si jich, jak se nedávno ukázalo, mnozí z tak zvaného intelligentního obecenstva ani nedovedou vážit, zůstávají v nejkrásnějším svém šaté daleko v ústraní za velkolepou nádherou tehdejších lesů a přirozených parků, které na mnoha místech v Čechách a zejmena v okolí pražském v celém svém maje- státu šuměly velebnou hymnu života v šíři dál — ješté bez člověka, bez onoho tvora, v jehož díle tkví celá ta moderní sláva i bld zeměkoule. Tento tvor objevil se v pravé své podobě teprve v dobách mnohem pozdějších, v přechodu z doby třetihorní do období diluvialního. V našich peruckých vrstvách za- chovaly se jen dosti četné sladkovodní škeblea velice sporé zbytky hmyzu, které jako velikou vzácnost pro museum naše za leta teprve na- *) O nejnádhernějším z našich pražských sadů pojednal prof. dr. Josef Velenovský velice pou- tavým a poučným způsobem ve článku: »Zají mavé stromy a keře v Král. Oboře«, Živ r. 1898 c. 5, g.
profesor doktor Velenovský Král Živa Praha Čechy
12 article
střádal prof. dr. Ant. Frič a jež tedy hlásajío němém živočišném reji v tehdejší rajské pří- rodě. Tyto zbytky a celá řada rostlinných otisků vystaveny jsou v museu král. českého, ve Il. patře v sále č. 5, ale na sta otisků rostlinných uloženo jest ještě v zásobách musejních. Ně- kolik desítiletí pilně práce celé řady od- borníků, zejmena prof. dra. A. Friče, prof. dra. O. Feistmantla, prof. dra. Jos. Velenovskéhoa ještě některých mladších sil složeno jest v bo- hatém tomto materialu. A obraz života, jenž se nám rozvinuje nad tím mrtvým kamením, nad tou pohrobní hlinou tehdejší vegetace, jest velkolepý, úchvatný, odnášející nás na peruti jasné, ale v potu tváří vybádané pravdy do pralesů amerických, afrických, au- stralských i asijských, jak bychom je podobně ještě nyní ve svěží zeleni a v žáru polotropického až tropického slunka mohli vlastním zrakem postihnouti.
profesor doktor Antonín Frič A Frič O Feistmantl Velenovského muzeum král
13 article
Takového požitku byl by mohl Pražan, kdyby byl v těch dobách (počítáme-li jen pří- bližně a velice střídmě, tedy alespoň před mnoha 100.000 lety) existoval, dopřáti si zá 1—2 hodiny cesty v okolí nynější Prahy. V samém středu města na Nebozízku, dále nad lesíkem za Malou Chuchlí smě- rem ke Slivenci, na vrchu Vidovli,u Stodůlek a na Cibulce, mezi Jinonicemi a Košířemi, pak u Motol, Veleslavína, Velkého Břevnova, Vysočan a Hloubětína, u Chval a Počernic, Horoušan, Vel. Nehvizd, Vyšeh- řovic (Vyšerovic), Břežan, Kounie poskytly jednak blinité lupky, jednak pískovce perucké bohatého materiálu k poznání tehdej- šího rostlinstva, podobně i celá řada vzdále- nějších, po Čechách roztroušených nalezišt, jako jsou: Mělník nad Sázavou, Landsberg, Hořice, Bělohrad u Ji- čína, Kozákov, Bohdánkov u Hodkovie, Dvůr Králové nad Labem, Peruea Strádonice, Lipenec u Loun, Mšeno a Charvatec, Slaný, Lidice, Otru- by, Rynholec, Kralupy, Lobkovice, kde všude v nánosech tehdejšího, nyní utvrdlého bahna a písku zachovaly se až dodnes zbytky našemu oku neobvyklého, ciziho, ale kdysi i naši vlast krášlícího rostlinstva.
Pražan Chval Vyšerovic Praha Slivenec Stodůlky Jinonice Košíře Motol Veleslavín Velký Břevnov Vysočany Hloubětín Počernice Horoušany Vela Nehvizdy Vyšeh Břežany Čechy Mělník nad Sázava Landsberg Hořice Bělohrad Kozákov Bohdánkov u Hodkovie Králové nad Labe Lipence Louny Mšeno Charvatec Slaný Lidice Otra Rynholec Kralupy Lobkovice Peruea Strádonice
14 article
Lesy zarostlé obrovskými jehličnatý- mi stromy tvořily jádro vegetace. Než však smrky a jedle našim podobné a borovice s dlou- nými jehlicemi a šiškami na způsob »vejmu- tovky« byly zjevem řidčím, za to však mohutné kmeny mamutích stromů (Sequoia) tvo- řily krásné skupiny a strměly jako obrovské věže vysoko nad ostatní vegetaci. Příbuzný je- den druh, nyní žijící v Americe, Sequoia (Wellingtonia) gigantea, dosahuje ve kmenech svých takých rozměrů, že výška ně- kterých stromů, objevených v Kalifornii, obnáší dle věrohodných zpráv 90—140 m. a šířka (asi ve výši člověka) až 11 m. v prů- měru, která pak klesá ve výši 30 m. asi na 4.5 m., takže do jednoho takového povaleného a vyhnilého kmene mohl jezdec na koni 24 m. hluboko vniknouti. Jeden křídový náš druh měl plodní šišky ještě dvakráte tak dlouhé jako tento gigantský strom americký a nezůstal asi patrně ani v mohutnosti kmenů za tímto veli- kánem Nového Světa pozadu. Vedle těchto ještě. celá řada jiných šiškonosných cizích stromů krášlila v malebných skupinách tehdejší naše- lesy a z těch skvostné Araukarie, Cun- ninghamie a Dammary upomínaly na nynější elegantní stromy východoasijské a austral- ské. K nim pojila se jako nádherná okrasa, jakou jen zřídka ve sklennících vídáme, řada ztepilých Cykadeí, zejmena rod Podoza- mites s mnoha překrásnými druhy, opět na Australii, Ameriku a Afriku upomínajícími. Zvláště nad Malou Chuchlí, kde nyní jen chudá borovice tvoří kraje lesa, kolébaly se krásné koruny Cykadeí v pestré variaci s borovicemi, upomínajícími na ušlechtilou vej- mutovku, Podivná jehličnatá Plutonía
Wellingtonia Dammara Amerika Kalifornie Austrálie Afrika Mala Chuchle Sequoia