4. července 1905. Císlo 181.

NARODNÍ LISTY

Strana 5.

Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 3. července. (Zvláštní lelegram »Národních Listů«.) Nový rakouský vyslanec Czikan mešká již zde. Den k ode- vzdání pověřovacích listin v slavnostním slyšení není ještě uslanoven. Úřadně vyvrací se zpráva »Frankfurten Zeitung«, že synové královi odeberou se do Francie na vojenskou školu. Oba zůstanou v Srbisku. Volební ruch v Srbsku je neobyčejně čilý Pořádek všude nejlepšl. Volby potrvají již jen pět dní, 8. t. m. budou skončeny- Z Bělehradu, 3. července. (C-B) Na poctu odcházejíeího rak.-uher. vyslance Dumby byla večer v paláci hostina, jíž zúčastnili se také členové vyslanectví a konsulátu. Orgán mirných radikálů »Samoupr avae vyzývá přívržence své strany, aby o nas tá- vajlelch volbách varovali se porušit veřejný pokoj a pořádek.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 3. července. (Č.-B.) Z Queen boroughu oznamují, že tam přibylo 60 rak. uherských námořníkův, ubírajících se do Jar rowa pro minonosku. Marocká otázka. Z Paříže, 3. července. (C. B.) »Petio Parisien« oznamuje: Měmecká a francouz ská vláda dobodly se k řešení marocké otázky o těchto věcech: 1. celistvost Marokka zachová se; 2. sultánova svrchovanost nebude porušena; 3. bude šetřeno všech smluv i úmluv Marokka s mocnostmi; 4. franko anglická franko-španělská smlouva nedozná újmy; Francii přiznají se pro její společnou hranicí s Marok- kem zvláštní práva. Sultán předloží konferenční program, ale každá moc má právo úplné inieiativy a úprava všech otázek mezinárodního rázu podrobí se svornému souhlasu mocností. Konference, pohy- bujíe se v těchto mezích — soudí list — utvrd politiku zavedenou Rouvierem, tato záleží v tom, zachovatí nezkrácenou důstojnost a neodvislost Francie a udržovati pevný poměr se všemi státy Tato poctivá a jasná politika srovnává se zajiste s pokojným smýšlením francouzského národa. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) M.-p. Rou- vier přijme odpoledne opět německého vyslanee kn. Radolina. Ze Sevilly, 3. července. (C.-B.) Měšťanská garda san-lucarská našla na villanuevském ná- draží káru s pytly mouky, v nichž bylo scho- váno 21 rozložených mauserovek. Kárkař a majitel mlýna, odkud mouka pochá- zela, byli zatčeni. Kára a bedna s Remi ng- tonovými ručnicemi, jež byly u mly- náře nalezeny, byla ustanovena do Marokka.

Přišlo se na stopu také dřívějším zásilkám. Z Fezu, 3. července. (»Reuter«.) Proslýchá se, že plán na stavbu borisajdské h přístavu Německem pochází od sultána, jenž dal německému vyslanci, hr. Tattenbachovi na srozuměnou, že by jej měly vystavěti německé firmy. Toto odhodlání bylo následkem chování se francouzské vlády, jež chtěla zakázati dovoz zbraní přes své hranice. Dva dní potom došla zpráva, že Francie dovoluje dovážeti zbraňz Nemoursu přes Lallu do Marnie a tak sešlo se spěšného projednání stavby borisajdského pří- stavu a věc protáhla se. Marocká vláda je velice rozčilena vyjedná- váním mezi Paříží a Berlínem a přála by si toužebně německo-francouzské zápletky. Možná, že toto přání uryehlilo sliby a ústupky hr. Tat- tenbachovi. Na každý způsob vláda zdá se otáleti s neodvolatelným rozhodnutím podpisem stavby borisajsko-tangerského přístavu a čeká raději na konec německo-francouzského vyjed- návání o případné konferenci. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Dle » Ag. Havas« kníže Radolin návštiví Rouviera teprve zejtra. Demisse ministerstva. Z Haagu, 3. července. (C-B.) Hollandské minislerstvo zadalo za propuštěnou. Převrat v Norsku. Ze Štokholmu, 3. července. (C.-B.) V obou sněmovnách jednáno dnes o požadavku vlády, by ji povolen byl pro nepředvídané událost úvěr 100 mill. korun. První sněmovna, v níž dva řečníci vytkli vládě nevšímavost vůči potře- bám rolnictva, i druhá sněmovna po výstraze posl. Hedwina, by nepěstovala se politika dráž divá, přikázaly předlohu zvláštnímu výboru.

Národní hospodář. Nový kartel. Z Vídně, 3. července. (»N. Fr. Presse.« Mezinárodní kartel na železniční koleje byl dnes po dlouhém vyjednávání uzavřen. Všem zúčastněným podnikům vyhraženo hražení vlastní potřeby tuzemské, kdežto objednávky na vývoz budou kontingentovány. Ústřední kancelá nalézá se v Londýně. Ruská objednávka patron. Z Vídně, 3. července. (»N. Fr. Presse.«) Ruská vláda učinila objednávku 500 mill. kusů patron u rakouských, uherských německých továren na patrony. Objednávka tato, na níž jest hirtenberská patronka zúčastněna 200 mill. kusy, má býti provedena ve 12 mě- sících. Ujišťuje se, že také přištího roku bude podobná objednávka ruskou vládou nčiněna. st. Z Pešti, 3. července. (Zvl, te e, r. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. ctů. o 10—15 h dráže. Platila za 100 kg: pše- nice tisská 81 kg K 17 75, 80.5 kg K 17.50, hodmezövašarhelská 79 kg K 17.40, biharská 79 kg K 16 50, pešťaká 80 kg K 17.10, ba- nátská 78 kg K 16.90, tursko-bečská 78 kg K 16.95, červenecká 77 kg K 16.90, sivacká 76 kg K 16 65; žito (+ 10 až 15 b) K 13.50 až 13.75, nové na červenec K 12.80, oves K 12.66—13.—; kukuřice K 15.60 ječmen nový K 11.70. Terminový obchod byl pevný, ale ochabl na předpovídanou sestupnou teplotu. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 15.68, na duben 16.12; žito na říjen K 12.68, oves na říjen K 11.14, kukuři ce na červenec K 15.—, na květen K 10.64 tepka na srpen K 23.80.

Sádlo smlouváno po K 143.—; jiné zboží beze změny. Plarno. Z Paříže, 3. července. (Telegr.) Závěrečné kursy Oves —.—, na červenec —.—, na srpen —.—, na září říjen —.—, na září prosinec —.—, žito klidné na červenec 15.50, na srpen 15.25, na září-řijen 15.25, na září-prosinec 15.15, pšenice stálá, na červenec 23.95, na srpen 22.85, na září-říjen 21 . 95. na září prosinec 22.—, mouka klidná, na červene 30..60, na srpen 30.55, na září říjen 29.50, na září prosinec 29.15. Počasí : horko. Z Paříže, 3. července. (Telegtam) Repkový ole klidný, na červenec 50.25, na srpen 50..25, na září říjen 50.25, na leden duben 51.—. Z Paříže, 3. července. (Telegr.) Lih mdlý, n červenec 54.50, srpen na 52 25, na září-řijen 44.25 na leden-duben 44 25. Z Liverpoolu, 3 července. (Telegr.) Ve 4 hod 10 minut. Obraty činily 7.000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —— ž. Amer. ddávky na červenec 5.17, 0.—, červenec- srpen 5 17. 0.—, na srpen-září 5.17. 0.—, na září řijen 5.17, 0.—, na řijen listopad 5.17, 0.—, n listopad-prosinec 5.17, 0.—, na prosinec leden 5.17 0.—, na leden únor 5.17, 0.—, na únor-březen 5.18. 0.—, na březen-duben 5.19. Smýšlení povolné. Z Nového Yorku, 3. července. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Drnhé číslice znamenají zá znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na plodinové burse — (uzavřena). — Znamenala: pře- nice na červenec —.— (985/4), na září —.— (941/2), kukuřice na září —. (61—), cukr (Fair Huscovados) 35/s (35/8). bavlna 10.80 (10.—). Závěrečné smý- šlení na peněžním trhu nepravidelné

Zlepšování kvalit domácích obilnín Přednesl prof. dr. J. Stokla sa na jubilejní valné hromadě Spolku mlynářů česko moravsk ých. Při svém dlouholetém, intensivním studiu zaměstnávám se stále i se svými spolupracovníky též vaším průmyslem a surovinami, které zpracováváte. Pánové, sledujete-li poněkud odbornou Hite- raturu, víte, že mimo čistě vědecké bádání zabývám se stále i praktickými otázkami a že v prvé řadě snažím se zlepšiti kvalitu našich chlebovin (k nimž čítám i ječmen, neboť pivo příslovečně zovou tekutým chlebem). Byť mým náhledům často nebylo porozuměno, zůstal jsem přec jen svému programu věren a co mi u nás tak dlouho upírají, to mi nahradila plnou měrou cizina, cizina nepředpojatá. Dnes mohu s velkým zadostučiněním pro- hlásiti, že jsem se svými výzkumy, zejmena pokud se týče náhrady živin k ječmenu, zvítězi na celé čáře. Názory i výzkumy moje, spočíva- jící na dlouholetých praktických studiích, prvně cizina v plném rozsahu přijala, jak lze se pře- svědčiti z publikací Haasových, Garckeho, Neu- manna ald.

Pánové, skutečně rád jsem přišel mezi vás neboť znám dobře zoufalé postavení našeho mlynářského průmyslu. S opravdovým bolem pozoruji, jak větev za větví toho kdysi tak mocného a kvetoucího, historického, patrieijského stavu klesá a zachází rozmachem cizácké kon- kurence a s ním do prachu se hrouží sta, tisíce příslušníků našeho národa. Znám dobře při své vědecké činnosti, s níž nutno i statistiku sledo- vati, kolik set mlýnů v několika desetiletích již zašlo, z největší části různým hřišným opome- nutím zodpovědných činifelů Věřte mi, pánové, člu-li v novinách tu bolnou, stereotypní vyhlášku: »Dražební prodej mlýna«, že ptám se vždy sama sebe: Kdy bude již konec strastí našich pánů otců? Nynější okamžik považuji za velmi vhodný k soustředění zájmů všech našich mlynářů, by tímto způsobem pak dospěli ke kýženému cili. Pánové, nejsem politikem a politika není mojí věeí, ale tolik dovoluji si tvrditi, jako každý, kdo jen poněkud sleduje vývoj událost naší říše, že právě nyní naši zemědělci a mly náři musí býti dobře připraveni, by nepřekva- pily je věci příšt Představte si, pánové, v tomto okamžiku že by skutečně nastala celní rozluka s Uhrami a že by na produkty zemědělské i mlýnské uva leno bylo elo.

Možele přisvědčiti k otázce, že máte dost svého obilí, byste chránili Cislajtanii před dra- hotou a hladem? Planými frázemi se lehee blýská, ale já tvrdím: Pokud naši zeměděle nebudou s to prohlásiti, že jsou zúplna připra- veni, dotud jest celní rozluka jenom polním stra- šákem, kterého se v Uhrách ani nejbázlivější zajíc nezalekne. Nejen v Čehách, ale v celém Předlitavsku jsme v produkei pše- nice passivními. Pro 26 millio n obyvatelů produkuje se pouze 14 millionů metr. centů pšenicell! A obyvaťelstvo Předlitavska spo- třebuje více jak 23 millionů metr. centů důležité této plodiny. Dováží se tedy do Cislajtani minimálně 7 millionů metr. cen t pšenice. Než přejdu ke vlastnímu předmětu své přednášky nemohu lépe zakončili tuto všeobecnou úvahu než provoláním k vám, jakož i našim zemědělcům: Ozbrojte ducha veškerého hospo- dářského života, nasaďte všechno, by naší vy- čerpané neb aspoň nedostalečně zásobované půdě dostalo se náležitého množství potřebných živin, zvelebujte domáci osivo a starejte se o odborně vzdělaný zemědělský a mlynářský dorost. O těchto třech bodech ehci ve své řečt pojednati podrobněji. V novější dobá snaží se naši zemědělei zušlechtiti obiloviny, to jest jich kvalitu tak zlepšiti, by vyhovovaly v každém ohledu poža davkům kladeným různým odvětvím hospodář- ského průmyslu. Tato snaha jeví se zvláště př pěstování ječmene pivovarského. A skutečné podařilo se zlepšiti nejen kvalitu této obiloviny, ala což jest zvláště důležitým i zvýšiti jeho výnos z téže plochy.

Sledujeme-li však, eo se učinilo v zušle- chtění pšenice a žila, tu si musíme přiznati, že jsme ve zušlechťování kvality těchto obilovin, jmenovitě pokud se týče požadavků mlynářů, dosud nepřekročili ani první stadium rozvoje. Teprve nyní počínáme vnikati v taje kompliko- vaných pochodů výživy pšenice a žita. Výzkumné stanice fysiologické daly popud ke zřízení specialních ústavů za účelem studia o zlepšování kvality jednotlivých plodin. Zřízení takového ústavu jest pro studium našich obilovin velmi důležitým, poněvadž jes nám tím umožněno, bychom studiem tím po- znali podmínky, kterými je udržíme schopné konkurence a zvláště jak je máme pěstovati abý vyhovovaly požadavkům mlynátů. V tom ohledu vykonalo se v Rakousku pramálo; u nás v Čechách a na Moravě ničeho! V našem mocnářství jest jenom jeden po- dobný ústav ve Vídni, spojený s kontrolní sta- nici semenářskou. V Německu velmi záhy vy- cítili význam podobného ústavu a zřídili proto na vysoké škole zemědělské výzkumný ústa svazu německých mlynářů, zvláště pro studium pšenice a žita. Cheeme proto podobný ústav u nás ato v Praze, ústav, jenž by byl v stálém úzkém spojení s praxl. Až do nejnovější doby přihlíželo se v po kusnictví takřka výhradně jen k velké výnos- nosti obilovin. Hledělo se toho dosáhnouti jednak novou volbou osiva, jednak silným jednostran- ným hnojením; zda ale takové plodiny jsou dobrou surovinou pro mlynáře, o to se nikdo neslaral. Zavedeny u nás pšenice cizl, kter nejen zatlačily, ale co horšího, že i pokazily částečně pšenice domácl.

Teprve v nejnovější době započato se slu- diem pšenice a žita, Sludovalo se složení těchto chlebovin, z nich vyrobené mouky a prováděly se konečně rozsáhlé pokusy k vůli stanoven pečivosti mouky. — Průměrný výnos těchto nejdůležitějších na- šich obilovin byl v Čechách r. 1904: pšenice 14.5 q z 1 ha, žita 127 q z 1 ha. Výnosy sklizně v témže roce 1004 v sou- sedních Bavořích, kde podminky pedo logické jsou méně příznivé než nás byly: pšenice 15.4 q z 1 ha, žita 16.4 q z 1 ha, v Sasku majíeím klimatické a půdn poměry obdobné s našimi byla sklizeň r. 1904: pšenice 25.0 q z 1 h, žita 20.6 q z 1 ha. Srovnáme-li nyní průměrný výnos v Sasku a Bavorsku s průměrným výnosem v Čechách tu vidíme, že u nás jest průměrný výnos pše- nice neb žila z 1 ha o 5 q menší. V Čechžch pěstuje se pšenice na 225. 600 ha, žilo na 508. 590 ha. Je-li tedy v Čechách výnos z 1 ha průměrně o 5 q menší, produ- kujeme pšenice o 1,125.000 q, žita pako 2,554.000 q méně. Počíláme-li 1 q pšenice z 20 K, 1 q žita za 16 K vzniká roční defici při pšenici 22 millionů korun, u ži ta 40 millionů korun, dohromady tudiž 62 millionů korun. Odpočteme-li od tohoto obnosu 50 proc. na hnojení, za mechanické práce, in- tensivnější kulturu a připadné klesnutí cen ná- sledkem nadprodukce, zbývá přec a si 31 millíonů korun, jež každoročně ztrálcí me.

Tento pro nás nepříznivý a tak deprimujlci zjev nabývá tím vět- šího významu, uvážímeli, že jsme, pokud se týče produkee pšenice pasivními a že musíme tuto obil- ninu z ciziny dovážeti, bychom kryli domácí spotřebu. Na 1 obyvalele připadá v Rakousku 94 kilogr. pšenice, 88t kg žita, tudíž jest roční spotřeba pro šestimillionový národ český 5.67 millionů q pšenice a 5.37 millionů q žita; oboje ve formě mouky. Srovnejme spotřebu s produkcí: produkce spotřeba rozdl pšenice 3 mill. q 5.67 mill. q — 2.67 mill.o žito 5.8 mill q 5.31 mill. q + 0. 49 mill.a V produkci pšenice jsme tedy pasivními. V úrodnějších krajích pěstuje se pšenice tim méně, čím nepříznivější jsou domácí tržní po- měry. Našemu zemědělei zdá se pěsťování cu- krovky a ječmene výnosnějším. Leč nedosta- tečné tyto výsledky pésťování pšenice způsobeny byly zvláště nepřiměřenou a málo promyšlenou kulturou.

Kdybychom mohli průměrně skliditi z 1 ha 25 až 30 q, byla by emancipace našich hospodářů o cukrovaru zeela jis tou. Aby ale hražena byla veškerá spotřeba pšenice domácí produkci, musili bychom vzhle- dem k nynějšímu průměrnému výnosu z 1 ha. pěstovati ji na jednou tak velké ploše, než se nyní pěstuje. Toho však není třeba a všeobeen není též ani možným: Musíme se terdy pire- dem snažiti zvýšiti průměrnou výnosnost pše nice z 1 ha. Výnosy našich polí jsou rozbodně nízké, vždyť v Sasku jsou výnosly 10 q. větší na 1 h než u nás. Při méřenou volbou osevu a promýšleným hnoje ním daly by se tyto ještě o 70—100 proc zvýšiti, čímž bychom produkovali ročně asi5 až 6 mill. q pšenice, což by pak hral dtinle naši spotřebu. Jak jsem již pravil, musil by průměrný vý nos 15 q z 1 ha stoupnouti na 25— 30 q, cot dle mého míněni možno takřka všude dociliti, zvláště když se tento effekt docilil v sousedním Sasku. Znám statky, kleré klidily 35 q pšeniee

(Dokončení) z 1 ha. Jak jest severní dráha cís. Ferdinanda obohaco- vána na útraty stálu. Píše se nám: Dráha tato má skutečný dopravní monopol ve třech čtvrtích Moravy a to v nejúrodnějších i nejprůmyslnějších částech země té; privileje svého však využitkuje s největš Dezohledností dobře vědouc, že vysoká byrokracie v ministerstvu železničním nikdy se nevzchopí k to- mu, aby vykořisfovací politice severní dráhy učinila přítrž. Klassický příklad tvoří nový rychlovlak za- vedený od 1. května t. r. z Brna na Nezamyslicea pak jednak k Přerovu, jadnak na Olomouc do Krnov a Opavy. Severní dráha spojuje hlavní město země Brno, na Vyškov s hlavní tratí svě dráhy Vídeň— Krakov v Přerově, pak s lidnatým a průmyslovým Prestějovem, s živou Olomoucí, Šternberkem atd. vozba na této trati jest velice živá, vlaky přeplněné. výnos ohromný a přec severní dráha zde skrblí způ- sobem neuvěřitelným: na živé tepně dopravní Brno— Nezamyslice — Přerov a Nezamyslice — Olomouc— Slezsko, nebylo dosud ani jediného rychliku, ač se frekvencí málokterá trať s mnohými rychlíky vyrovná této trati; ba na trati z Nezamyslic na Prostějova Olomouc nechce severní dráha vůbec zříditi ani je- diného nočního vlaku, aby nemusila v tomto českém

kraji sesíliti počet dopravního úřadnictva (jde tu jen o 3 stanice!). Potřeba rychlíkového spojení na trai jmenované způsobila jednomyslná usnešení všecb větších měst při trati ležících; obchodní komoryv Brně a v Olomouci projevily opětovně souhlas se žádostí tou, i sám zemský sněm moravský vyslovil se pro požadavek len — ministerstvo samo musilo uznati potřebu toho naléhavou, ale severní dráha nechtěla a neučinila toho Brzy z důvodů dopravně technických (prý trať ta se pro rychlíky nehodí, ač jde rovinou Hané), brzy zase z důvodů finančních, že prý se rychliky nevyplatí, což jest zvlášť charakteristický dů- vod při ubohé dráze, jejíž akcie o 1050 zl. nomi- nalu mají kurs jen — 5850 korun. A železniční m- nistr Wittek, který tak směle uměl odmítati česk požadávky, netroufal si vystoupiti s potřebnou rá- ností proti vykořisťovací politice dvor. rady Jeitteles a jeho soudruhů. Když však z německé strany, zvlášt ze Slezska, požadavek rychlíkového spojení proje- vován byl stále rozhodněji, přišli v ministerstvu Witt- kově na spásnou myšlenku: Když nechce rychlík za- vésti severní dráha, provede jej ministerstvo železniční na útraty stá tní. A stalo se. Se severní drahou učiněna byla ministerstvem železnic smlouva, že stt- ní dráhy rychlovlak vypráví na své risiko, dají ma- teriál vozový; personál na (rati severní dráhy dá dráha tato, která dostane určilý plat a za použití trati ob- drží podíl jistý z celého výnosu (porcentuálně). Tedy risiko nese stát, Severní dráha pak má zabozpečený jistý výdělek za každých okolností, a chlubí se ješt tím, že po přání občanstva zavedla rychlík. Tak vznikl vlak č. 905 vyjíždějící z Brna v 8 hod. 16 min.

ráno a přijíždějící do Krnova v 1 hod. 25 min. od- poledne. Jaký jest to dar občanstvu za drahé peníze a na risiko slátu, jest patrno z toho, že tento tak zvaný rychlík na rovné trali severní dráhy z Brna do Nezamyslic urazí cestu 63 kilometrů s 5 zastáv- kami za jednu hodinu a třiatřicet minut kdežto o sobní vlak společnosti státní dráhy (z Olo- mouce k Třebové) s 8 zastávkami urazí vzdálenos o celé dva kilometry delší. A za tu zdlouhavějsí jízdu žádá a dostává severní dráha jízdné se 40 přirážkou. Je to pravá loupežná politika dopravní. A ministr Wittek dal nejen své svolení k tomuto ne- omluvilelnému vykořisťování občanstva, nýbrž pod jeho prolektorátem zabezpočeny byly severní dráze výhody tak značné a bezdůvodné, neboť severní dráha mohla býti lehce donucena, aby sama vypravila rychlík na své risiko a to opravdový rychlík, ne pravý paskvil rychlovlaku. Spolu pak se pod ochranou jeho takto pracovalo k tomu, aby severní dráha měla značnější čistý výtěžek z vozby na útraty občanstva i státu, kterážto okolnost bude míti ovšem svůj vý- znam též při příštím sestátnění dráhy té. Podařená smlouva tato se ovšem tají a úřadnictvu severní dráhy i státních drah jest přísně zakázáno o ní se zmiňovati. Skvostné hospodářstvíl

Technická kancelář rady zemědělské pro král české vydala právě svou výroční zprávu za rok. 1904. Vane z ní starý stesk: Kancelář by ochotně ráda pracovala, porozumění pro meliorační práce mezi naším rolnictvem neobyčejně roste, ale průtahyv subvencování a nedostatečná výprava kanceláře jsou brzdami málo radostnými. Jsme vděčni zprávě, že výslovně momenty tyto opět konstatuje — konečně přece jen budou povolaní činitelé donuceni k domá- hání se nápravy. Ze zprávy vyjlmáme: „Těžké po- hromy živelní, jakož i jiné povšechné tísnivé po- měry, jimiž tak velice utrpělo rolnictvo v Čechách dobou poslední a jmenovitě v předešlých dvou létech. přirozeně nemohly zůstati bez vlivu také na činnost technické kanceláře zemědělské rady. Po celou dobu tvání kanceláře (od roku 1884) výkonnost, činnost její stále stoupala, pročež by mohlo překvapiti, že nyní, v době tak velikého již rozvoje melioračních prací v Čechách, v době, kdy rolnictvo skoro vesměs již poznalo, že zvláště melioraci pozemků může po- ložili základ svého blahobytu aneb aspoň existenci svoji upevniti, že nyní ve výkonnosti tech- nické kanceláře, orgánu tyto práce vedoucího, nevidíme ve velkém celku nijakého dalšího vzrůstu, nýbrž že ve srovnání s rokem předchozím (1903) namnoze se jeví úbytek. Nebyla by však nikterak odůvodněna a správna domněnka, že ruch meliorační v Čechách snad vůbec ochabnul požadavky rolnictva naopak značn v rostly — byloť na př. podáno v r. 1904 nových žádostí o projekty 493, kdežto r. 1903 pouze 336 — avšak požadavkům těmto nelze více vy- hovovati v míře oproti dříve ještě zvýšené. Příčinou okolnosti, že výkonnost tech- nické kanceláře v celkovém svém rázu dalšího vze- stupu nevykazuje, jsou jednak z politických poměrů

vyplývající průtahy v subvencování vel- kých podniků melioračních, jinak ne- dostatek úřadníků technické kance- láře. Naproti tomu dlužno zároveň plnou měrou oceniti veliké oběti, jež přináší země i stál rozkvětu prací melioračních. Jest to důkazem, že proniklo již přesvědčení o velikém významu meliorace půdy pro zemědělce. Jak značné jsou tyto oběti, vidno z toho že na př. během ca 10 roků zvýšena v zemském rozpočtu položka k podporování menších podniků me- horačních z 20.000 K na 300.000 K ročně. Rovněž i správa státní věnuje značné podpory k uskuteč- nění melioračních podniků v Čechách. Dosavadní vydalné podpoře zvláště menších, rychle k prove- dení dospívajících podniků melioračních jest v první řacě děkovati, že se činnost naší kanceláře v různých krajinách Čech šířila a že se nyní hojnými a úspěš- nými výsledky vykázati může. Pakli navzor tomu v roce 1904 nedosaženo v provádění melioračních podníků výše roku přechozího, dlužno příčinu shle- dávati zvláště v okolnosti, že značný počet velikých a k provední jinak úplně připravených projektů nebyi dosud vyřízen sněmem království českého, jakoži v okolnostech dříve zmíněných. Na vzrůst počtu podniků prováděných nezůstane také asi bez vlivu rozhodnutí, které vzhledem k veliké důležitosti jeho pro vodní družstva a k poučení těchže zde uvádíme Dotyčný výnos ministerstva orby stanovi: že ve všech případech, ve kterých vodní družstva počnou s pro- věděním podniků, pro něž se požaduje podpora ze státního fondu melioračního, před upravením jich zá- konem musí učiněno býti mezi vodním družstvema zemským výborem království českého prozatímné do- hodnutí, kterým by se státní správě zabezpečil vliv ohledně způsobu provádění stavby a dozoru nad ní

Před schválením tohoto dohodnutí ministerstven orby nesmí se za žádných okolností s pracemi započíti ač počítá-li dotyčné družstvo s udělením subvenc státní. Dosud bylo provádění podniků melioračníe zračně usnadňováno a urychlováno tím, že mnoh družstvo pod dozorem technické kanceláře země- dělské rady — záruku správnosti poskytujíeím — práci provedlo, aniž by dříve povolení státní sub- vence vyčkalo Opatření svrchu zmíněné jest zajiste odávodněno, jest však otázkou, zdali vlivem jeho další postup praci melioračních jaksi neochabne. Ob- zvláštního významu by mělo jakékoliv ztížení prací výkonných v době nouze, následkem neúrody panující. Nouzi může se zajisté nejlépe a racionálně čeliti poskytováním práce, výdělku. V jaké míře lze ve směru tomto působiti, možno posouditi z toho, že na př. v roce lelošním práce meliorační a regulační. prováděně za našeho vedení v Čechách na 142 ml- stech, vyžadovaly ca 825000 pracovních dnů, co značí celoroční zaměstnání skoro pro 3000 dělníků Při tom vydáno bylo celkem (včetně stavebních hmo dozorčích výloh atd.) ca 314 millionu korun. Kdyby docházely velké projekty meliorační cestou zákonnou pravidelného vyřízení, byl by výkon zajisté ješte mnohem větší a není nikterak přehnáno, pravíme-li že co do obnosu peněžního aspoň jednou takový Vzhledem k lomu lze říci, že všemožné podporován prací melioračních jest velmi dobrým prostřodkem k zmírnění nouze dělného lidu. Ovšem byly práce svrchu zmíněné více méně soustředěny v určilých oblastech a právě v oněch územích, jež opělovnými živelními pobromami nejvíce utrpěla, mohlo býti pohříchu jen málo prováděno. Vliv nepříznivých poměrů těchto vedl radu zemědělskou k podání návrhu na urychleni

prací melioračních k úlevě nouze. Snahy dotyěně nenabyly sice dosud ve svých výsledcích vesmě tvarů určitých, avšak říci lze, ze pozornost a péče povolanými činiteli jim věnovaná dobrý výsledek sli- buje. Technická kancelář se v mezích své působnosli výdy snažila, aby podniky meliorační nezůstávaly pouze v projektech, nýbrž aby co možno brzy se prováděly. Že ve směru tomto mneho bylo docíleno, dokazuje veliký počet projektů již provedených aneb úladně projednávaných, kdežto naopak oněch pro- jektů, k jichž provedení neb dalšímu projednáván se dočasně nepřistoupilo, jest počet jen nepatrný (pouze několik) a i tu lze důvodně míti za to, ž k jich projednávání a provedení dojde, až nastanou poměry příznivější (na př. vyřizování melioračních zákonů sněmem, zvýšení subvencí, překonání růz- ných snad předsudků a pod. aneb až nutnos! jich provedení naléhavě se dostaví. Bez skutečně stávající potřeby a vyhlídky na prospěch nebyle projektů pra- cováno. Aby se technická kancelář co nejvíce věnovat mohla vedení a dozoru při provádění podniků me- lioraěních, podporuje dle možnosti činnost soukro- mých kulturních techniků, doporučujíc je jak k pro- jektování tak i k provádění subvencionovaných me- liorčních praci, kteréž poslednější děje se ovšem pod zdejším dozorem. Počet těchto soukromých techniků v Cechách v době poslední dosti vzrostl, což zájmům

melioračním jistě prospěje. Také počáto již s umisto- vánim soukromých, zemí subvencionovaných kulturních techniků na určitých místech dle nutné potřeby. Pro- gram činnosti naší kanceláře není ostatně vyčerpán pracemi odvodnovacími a povodňovacími aneb regu- lací menších toků. Nehledě k tomu, že jsou v Če- chách dosud velká území, kde se ohledně přímýchi nepřímých meliorací postd téměř ničeho nestalo a kde tudíž technické kanceláři mnoho co činiti jest, zbývá ještě více odvětví pro rozvinulí širší kulfurně tech- nické činosti, ke kterým by se přistoupilo, jakmie jen dostatek pracovních sil to umožní, aby naše kan- celář v oborech dotyčných iniciativně vystoupila. Máme na mysli ona odvětví kulturní techniky, která zde dosud vůbec pěstována nejsou aneb jen v míře malé a která v jiných zemích tvoří vydatnou sou- část působnosti veřejných institucí zemědělsko- technických. Uvádíme: zůrodňování rašelin, stabiliso- vání svažných území, zřizování rybníků, zcelování pozemků, rekultivování pozemků dolováním poško- zených atd. Až dosud však technická kancelář pro přelížení jinými nutnými pracemi mohla se jen v malé míře věnovati činnosti v některých těchto smětech.

Za účelem sebrání nových autentických dat o účinku provedených meliorací rozesláno vodním družstvům, velkostatkům a jednotlivým maloroinikům v různých krajích Cech přes 100 dotazníků, na něž došlo 74 odpovědí, které vesměs jsou dokladem výnosnosti meliorace půdy. Veškeré zprávy souhlasí v tom, že provedením meliorací docílena skli- zeň hojnější a co do hodncty lepší, že ohdělávání pozemků se usnadnilo a zlevnilo a že rostlinstvo na pozemcích meliorovaných snáze vzdo- ruje škodlivému vlivu nepříznivé povětrnosti a sice nejen déle trvajícího mokra, nýbrž i abnormá lního sucha (zak zvlášť roku 1904 dokázáno), čímž sklizen jaksi zabezpečena. Měření provedeno pro nových 90 projektů s rozsahem 117.72 km. toků a 3333.06 plochy meliorační. Roku 1903 bylo měřeno pro 76 projektů v rozsahu 80.56 km a 4206.84 ha. Kancelář vypra- covala a odvedla stranám 73 projektů, vztahujících se na 41.832 km. úprav toků a 2086.09 ha, plochy me- liorační s rozpočty v obnosu 1,669.409 K 15 h. Kromě toho odvedeno 9 projektů starších, nově přepracova- ných, resp. doplněných dle výsledku revisního nebo ediktálního řízení. V roce předchozím (1903) odveden projektů 98 s delkou 52.802 km. a plochou 1142.42 ha. s rozpočtem 1.560.668 K 84 h. Dle příslušných vý- kazů zbylo koncem r. 1904 v práci 175 projektů, jež týkají se úprav v délce 588.933 km. a 30.978. 69 ha. plochy. Projektů r. 1904 prováděných bylo 142 s roz- sahem 99.879 km. a 3924.75 ha., začež vydáne 3,474.666 K 10 h. V roce předchozím (1903) prová- děno bylo 155 projektů v rozsahu 109.086 km. 4300.64 ha. se stavebním nákladem 3,970.573 K 73 h.

Bylo tedy roku 1904 prováděno o 13 projektů měně s rozsahem o 9.207 km. a 375.89 ha. menším. Vydáne bylo méně o 495.907 K 63 h. Z obilních trhů. Píše se nám: Také v minulém témdní nebylo povětří stálé. Četné bouře a dešťové přívaly vyskytly se v některých krajích. Koncem týdne byle počasí horké a suché. Stav úrody činí všude dobré pokroky. Z části zahájeny již v některých ob- vodech žně. Slav vody klesá. Výsledky sklizňovév Americe zůstaly za očekáváním. Vývoj cen byl n trzích zahraničních pevný, obchoč byl ale ještě více obmezen. Pevné smýšlení bylo na amerických trzích, kde výmlat zimní pěenice přinesl dosti značné zklamání a kde se i letní pšenice posuzuje dosti nepeíznivě. Směr kursů byl i v Novém Yorku i v Chl- cagu následkem značnějších koupí úhradních stále vzestupný a ceny stouply až o 3 c. Viditelné zá- soby neustále klesají. — V Anglii byly obraty obchodní celkem dosti maly, leč následkem a pod vlivem zámořských zpráv mohly ceny uhájiti svoj úroveň. — Ve Francii bylo smýšlení o něcn klidnější, protože nabídka nebyla již tak obmezena a sotva dostatečna jako v předchozím témdni; přes to však nevykazují ceny pozoruhodnějších změn. Na severoněmeckých trzích se smýšlení co do pšenice uklidnilo, zatím co pozdější dodávky mírně stouply Na ostatních evropských trzích byl obchod obmezen jen na nejnutnější nákupy spotřeby, při čemž ovšem ceny zůstaly celkem nezměněny. V Pešti zlepšil se pouze odbyt pšenice, co do všech ostatních předmětů byl při klidném smýšlení obrat malý. Smý- šlení pro pšenici bylo po celý týden přiznivé.

Mílýny podnikaly objemnější nákupy, obraty byly živější, což vysvělliti nutno zlepšením odbytu mouky. Nabidka byla ale při tom rovněž dobrá a jen pro- dejní ochotě držitelů nutno přičísti, že přes lepší odbyt ceny slouply jen o 10—20 hal. Ke konci týdne mělo na smýšlení irhu vliv oslabení trhu lhůtního; smýšlení se následkem toho uklidnilo a dosažený prve vzestup opět vyrovnán. Úhrnné ohraty činily 120.000 q. Zito bylo slabě nabízeno, ale také zá jem jak spotřeby, tak vývozu byl malý. Ceny byly průběhem týdne celkem nezměněny, koncem jeho ale ochably a znamenáno dle jakosti K 13..30—13.50 za hotově z Pešti. Za to byl zájem o nové žito lepší. I zde jest obrat sice malý, protože jest nabídka nepatrná, leč přes to přiznávány lepší ceny a placeno za dodávky červencové z Pešti o 20—25 hal. více. Ječmen (krmný) byl jednán jen nepatrně a nebyl oň zájem. Uherské zboží znamená K 13.— až 13.50. Nového srbského zhoží koupeny v Pešti dvě zásilky z K 11.10—11.20. Ceny ovsa nezměněny. Nabídky zloží skladištního jsou dostatečné. Kupnost byla v ně- kterých dnech o něco lepší, byla ale celkem mírná. Dle barvy a čistoty placeno K 12.70—13.50 za hotové z Pešti. Kukuřice bylo hojně nabizeno; poptávka vývozní byla malá. Ceny o 15 hal. klesly a placeno K 15.45—15.60. K obchodním stykům se slovanskými zeměmi. Pan Niko Bogdan, optik v Dubrovniku, žádá nás, abychom ve svém listu požádali české h odi ná ř ské i optické závody, by mu zaslali své cenníky.

Upozorňuje na možnost dobrých obchodních vztahů s dalmatskými optiky a hodináři. Káva. Dle zprávy firny Nortz a spol. v Havru odhaduje Krische dovozy tohoto měsíce: v Riu 800.000, Santosu 900.000 pytlů proti dovozům r. 190 v Riu 174.000, Santosu 809.000, proti r. 1903 v Iliu 502.000, v Santosu 921.000, roku 1902 pak v Hi 403.000, Santosu 688.000 pytlů. — Hlolandská stal- stika kávy firmy Schoffer a spol. udává stav zásoh 30. červena t. r. 534.600 pytů, proti 562.600 pytl 500.000, Santosu 900.000 pytlů proti dovozům r. 1904 31. května 1905, 914.100 pytlů 30. června 1904 a 1,230.000 pytlů dne 30. června r. 1903. — Denní dovozy činily dle téže statistiky od 1. července m r. do 21. června t. r. v Iliu 2,539.000 bal. a v San- tosu 7.407.000 pytlů, tedy celkem 9.946.000 bal. proli 10,377.000 pytlů v tomže období loňském. Jeví se tedy letos pokles o 431.000 bal. Hedvábnická jednota pro království české bude v měsíci Híjnu kupovati lelos vyrohené kokony. P- padné dotazy a zásilky buďtež řízeny na jednatelství, které zastává pan P. A. Gardavský, rektor koleje piaristské v Praze, v Panské ulici č. 1. 1 v jiných z- ležitostech nechť se obrátí zájemníci na jmenovaného funkcionáře Hospodářské společenstvo okresu novobenále ckého pořádá 9. července schůzi spojenou s vychá zkou do Řivna. Trh na dobytek v Třeboni konati se bude. 6. če vence t. r Konkursy. Adámek a Zádník, prolokol. firma v Vídni, IV. — Gisela Kohnová, výčep lihovin ve Vídna, IV. — M-x Tesp, podnikatelství vztání v