1
article
Císař propůjčil sestře Žofi Heggli.
ové, představené kláštera sester sv Kříže
ve Stříbře a učitelce na tamější dívčí obecné
a měšťanské škole medaili Alžbětinu.
Z Vídně, 2. července. (C.-B.) Před-
seda ministerstva, jako správce ministerstva
vnitra, jmenoval učitele na státní řemeslnické
škole v Děčíně, Karla Wildta, inženýrem
ve státní stavební službě v Solnohradě.
Z Bernu, 1. července. (C.-B.) Přím
spojení železničnímezi Bernem
a Neuenburgem bylo dnes otevřeno.
Z Petrohradu, 1. července. (C.-B.)
Německá vojenská deputace opustila již Pe-
trohrad.
Z Paříže, 1. července. (C.-B.) Při po-
radě o dodatečném úvěru 80 millionů franků
na úhradu výloh výpravy čínské pro-
testoval socialistický poslanec Som ba
proti tomu, že byla válka zahájena bez svo-
lení parlamentu a vyslovil obavu, že v Číně
dojde k novým zápletkám. Dále vytýkal
missionářům přehmaty, jichž se dopustilia
líčil barbarské chování se evropských vojsk.
Ministr zahraničních záležitostí D el-
cassé prohlásil, že vláda francouzská válku
nezačala, nýbrž Čína vražděním cizinců.
Ministr námořnictví Lanessan pravil, že
vojsko se nedopustilo žádných ukrutností.
Staly-li se nějaké násilnosti, byly to jen oje-
dinělé případy. Vojáci bojovali prý sice sta-
tečně, ale nedopouštěli se ukrutností.
Žofi
Alžbětin
Wildt
Som
Lanessan
Vídeň
Děčín
Solnohrad
Bern
Neuenburg
Petrohrad
Paříž
Čína
státní řemeslnický škola
sestra svatý Kříž
2
article
Poslanec Cochin táže se, co Francie
nyní v Číně učiní? Ministr zahraničních zá-
ležitostí Delcassé odpovídá: My zu-
staneme, jako ostatní moci, na
cestě k Pekinu. Posl. Sembat
žádá, aby provedeno bylo vyšetřování ve
příčině činů, jež se výpravnímu vojsku za
vinu kladou. Ministerský předseda W al-
deck - Rousseau odporuje tomuto
přání, ale Sembat na něm trvá. Poslanec
Viviani navrhuje snížení úvěru o 1000
franků na označení stanoviska, že Francie
missionářů na dále chrániti nebude. Mini-
sterský předseda Waldeck-Rousse au
odporuje tomuto návrhu a prohlašuje, že
vlada nesmí Francii oslabiti na místě, kteréž
jí zabezpečuje přednost. Vivianův návrh
zamítá se 425 hlasy proti 109 a Sembatova
žádost zamítá se 428 hlasy proti 107. Na
to přijímá se osnova 474 hlasy proti 71.
Cochin
Posl
Rousseau
Viviani
Vivianův
Sembatův
Francie
Čína
Peking
Min
WaldeckRouss
3
article
Schůze potom skončena.
Z Berlína, 1. července. (C.-B.) »Wol.
fova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne
28. června: Cizí vyslancové schválili ve vče-
rejší schůzi osnovu provolání, kterýmž čínské
úřady obyvatelstvo upokojiti se snaží ohledně
odchodu cizích vojsk a návratu vojska čín-
ského.
Z Londýna, 1. července. (C. - B.)
V dolní sněmovně odpověděl na příslušný
dotaz ministr osad Chamberlain, že
vláda dosud neučinila rozhodnutí stran bu-
doucnosti dynamitového monopolu ani ve
příčině přesného stanovení výše daně z vý-
těžku ze zlatých dolů.
Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Horní
sněmovna usnesla se, aby líčení proti earlu
of Russellovi pro dvojženství konalo
se dne 18. července.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Dle de-
peše lorda Kitchenera bylo ode dne 24.
června v bojích s oddíly anglického vojska
74 Burů zabito, 60 raněno a 160 zajato;
136 Burů se vzdalo. Dále bylo ukořistěno
15.800 patron a 304 vozy.
Z Kapského města, 1. července.
(C.-B.) »Cape Times« úznamují, že Fouché
vnikl do obvodů macelearského a eliotského.
kde je dosud mnoho koní, poněvadž v obvodech
těch neplatí válečné právo. Evropští farmáři
ozbrojili se nyní k obraně území toho.
Wol
Chamberlain
Russell
Kitchener
Fouché
Berlín
Londýn
dolní sněmovna
cape Times
4
article
Francouzskočeské sbratření v Praze
zpečetěné
stává se tedy motivem, na který ozývají se ze
všech úhlů světa nejrůznější variace jako zna-
mení velikého dojmu, všestranně z Prahy vy
cházejícího.
Hned po prvních akkordech hymnu nad-
šené lásky, mezi národy francouzským a slovan-
ským vyměňovaného, přihlásila se také k slovu
záštiplnými zvuky ošklivá píseň závistného zášt
domácích i zahraničních nepřátel našich i Fran-
couzů samotných. Nebýti současně jízdy fran-
couzských automobilistů z Paříže do Berlína,
při čemž došlo k oslavám francouzských hostí.
k ovacím, jichž se zúčastnili i členové pruské
vlády oficiálními řečmi, dopadalo by německé
štvaní proti Praze mnohem bezohledněji, ale
ohled na francouzské hosty, jež sami v Berlíně
přijímají, ukládá Němcům značně nepohodlnou
reservu.
Těžko spílati marseillce a provolávání »Vive
la France!«, když tytéž zvuky ozývají se sou-
časně i v Praze i — v Berlíně. Pražská »Bo-
hemia«, aby přes to vše mohla svému šlechet-
nému nitru uleviti a od sebe dáti přiměřenou
dávku zloby, s jakou vždy bývá pohotově, kdy-
koli je v Praze český a dokonce slovanský ná-
rodní svátek, uvolňuje si dnes v úvodním
článku »differencováním« obou návštěvných zá-
jezdů francouzských, do Prahy a do Berlína.
Fran
Němec
Praha
Paříž
Berlín
Creative le Franca
Bo
5
article
Návštěva francouzských automobilistů v Berlíně
jest prý vedena duchem příbuznosti kultur ně-
mecké a francouzské, duchem míru, i jest mož-
nou jedině v době, v níž řeč smířlivosti udává
ton. Strašidlo odvety, kteréž strašilo neustále
ve francouzských hlavách, prý v posledních le-
tech ponenáhlu vymizelo i bylo nejnověji p ře-
jeto kolesy automobilů, jež v počtu sta silni-
cemi německými ujížděly. Takto prý myšlenka
míru v Evropě nabyla půdy. Jinak tomu jest
v Praze.
To prý není myšlenka všeobecného míru
a není prý to její poselství, jež přivedlo francouz-
ské hosty do Prahy. Starosta pařížský, jenž vý-
pravy se zúčastnil, dodává prý jí oficiální po-
vahy — zdánlivě — jak »Bohemia« dí, nebo
na vlastní pěsť tváří se býti zástupcem celé
Francie, tak jako starosta pražský v německé
větě oslovení k císaři neprávem přivlastnil si
zastupitelství celých Čech. Ani celá Paříž ani
celá Francie nepřísahala prý na nacionalistický
program pařížského zastupitelstva i jedná prý
se o sbratření mezi Francouzy a Čechy, jehož
hrot namířen jest proti nenáviděnému Němectvu.
Kam všechny ty »obrněné fráse«, pronešenév
Praze francouzsky, česky a v jazycích slovan-
ských, metány, lze prý snadno uhodnouti, být
prý ani Němectvo nebylo označeno způsobem
nedvojsmyslným jako terč těchto výstřelů. Na
štěstí však se osudové národů nerozhodují při
sokolských slavnostech . ..
Čecho
Berlín
Evropa
Praha
Francie
Čechy
Paříž
Bohemia
6
article
Tážeme se po tomto zkoumání obou fran-
couzských návštěv, pražské i berlínské, o které
že míní hlasatel pražských Němců, že jest upřím-
nějším projevem galské duše a srdce francouz-
ského? Kdo je oprávněnějším mluvčím skutečných
citů francouzských, zda representanti automobi-
listického klubu pařížského, přijíždějící do Ber-
tína na vehiklech z Rothschildových továren,
nenáviděných v Paříži již z doby, kdy jeden
z prvních automobilů dovážel Emila Zolu k jeho
drevfusovskému procesu, či deputace městské
rady pařížské se starostou v čele a družinou
předních žurnalistů a politiků, hovořících k nám
plamenným slovem, jehož pouhý zvuk, vzno
a spád svědčí, že jest při něm celé srdce
mluvčích !?
Jest možno, aby se nebyla v myslích oněch
Francouzů, kteří na rychloletých svých strojích
přejížděli rýnské mosty, v témž okamžiku vyno-
řila krvavě rudá vzpomínka na neštěstí, způso-
bené národu francouzskému národem německým
Jest možno, aby krvavý fantom, který od té
chvíle provázel hosty francouzské, nebyl při nich
stál v Berlíně, když pruský ministr obchodu
k nim promlouval o společných obchodních zá-
jmech obou zemí?
Marné veškeré lásky snažení, jízda, ze
které si Francouzi přivezou náplasť na svou ránu
z Berlína, bude zcela jinak vypadat . ..
Němec
Rothschildův
Zola
Francouz
Paříž
Berlín
7
article
Dovozují-li pak listy německé z pražských
projevů v těchto dnech důsledek, že všechno
smiřování s Čechy, objímajícími se s francouz-
skými »Deutschfeindy« (»Grazer Tagblatt«) jest
nicotné a vítají-li s povděkem, že vláda upu-
stila od svých pokusů sblížení mezi Čechy
Němci, jest možno dovozovati, že projevy ber-
línské jsou důkazem přátelství mezi francouz-
ským národem a Němci? »Dresdener Nachrich-
ten« posmívají se berlínským událostem jakožto
hře neupřímné a bez přetvářky přiznávají, že
nikoliv do Berlína, ale do Prahy vedly Fran-
couze upřímné sympathie.
Zatím co »Bohemia« dovozuje, že se
v Berlíně upevňuje evropský mír — list drá-
žďanský sleduje z pražských slavných dnů zá-
věrky, které jsou tragickým odhalením celé dě-
jinné bídy, položené mezi Francií a Německem.
»Dresdener Nachrichten« neostýchají se odhaliti
německou duši v její nahotě, uvažujíť o případu
střetnuti se obou alliančních skupin evropských
a o možnostech chovánt se Čechů v takových
dobách způsobem a slovy, jež z příčin tiskových
nelze u nás opakovati. To jest skutečné a ne-
zhladitelné mínění německé, kteréž nedá se
přejeti žádnými sty automobilů, byť by se pod
ně vrhali Němci jako indičtí fanatikové pod
vůz bohyně lásky ..
Také dnešní liberecká »Deutsche Volks-
zeitung« přičiňuje nelíčenou poznámku ve svém
úvodníku (»Slavnosti sbratření«) k berlínským
slavnostem, řkouc: »Nechť jest i přáním mno-
hých, aby válečná sekera mezi Francií a Ně-
meckem konečně byla zahrabána, přece nesmíme
býti tak naivními, abychom se domnívali, že
francouzská závodní jízda svým pustým, obchod
a životy lidské ohrožujícím uháněním může
přivoditi politické důsledky a úplně udusiti od-
vetné myšlenky francouzského národa . . . Hlu-
boko v duši každého Francouze odpočívá my-
šlenka odvety
Čecho
Němec
Fran
Hla
Francouz
Čechy
Berlín
Praha
Francie
Německo
Dresdener Nachrich
Bohemia
Deutsche Volk
Grazer Tagblatt
Dresdener Nachrichten
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Déroulěde. Místopředseda »Ligy pa-
triotů«, chefredaktor žurnalu »Le Drapeau« p.
G alli a ředitel žurnálů »La Patrie« a »La
Presse«, pan Emil Massard, vylíčili
své dojmy pražské v nadšeném telegramu,
který zaslali svému příteli, velikému vlastenci
francouzskému Paul Déroulědo vi,
žijícímu ve vyhnanství v San Sebastianu.
Tribun a básník francouzského lidu vlaste-
neckého, Déroulěde odpověděl touto de-
peší, včera v noci došlou: »Děkuji, že jste
Francouze, žijícího mimo vlasť, připojili ke
svým radostem vlasteneckým. Moje srdcea
má myšlenka letí k Vám, aby s Vámi zdravily
velkomyslný národ český a jeho statečné So-
koly, jejichž vroucí a věrné sympatie pro mou
vlast znám již dlouho. Na zdar! Na zdarl
Pavel Déroulde, president »Ligy pa-
triotů«, S. Sebastien.
— Deputace municipální rady paříž-
ské uctila památku zesnulých předních
mužů českych. Dnes po 9. hod. dop. delegace pa-
řížské municipální rady v čele s p. Daussetem
položila věnec k pomníkům Jungmanna, Karla IV.
a na pamětní desku Fr. Palackého. Věnce
z drahocenných květin zhotovil květinářský velko-
závod p. Dittrichův na Ferdinandově třídě. K po-
mníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí po-
ložili francouzšti hosté věnec z červených růží
a lilií. Na červeno-bílých stuhách nalezá se nápis
zlatými písmenami »Au pěre de la patrie
Drapeau
Massard
Déroulědo
Francouz
Pavel Déroulde
Dausset
Jungmann
Karel Iva
Palacký
Dittrichův
patrie
San Sebastian
Francie
Ferdinandov třída
křižovnický náměstí
Le Patria
Le Presse
9
article
Charles IV., roi de Bohéme. La delégation de la
ville de Paris.« Na desku historiografa Fr. Pa-
lackého pověšen palmový a vavřínový věnec
s kyticí červených a bílých růží. Na červeno-
bílých stuhách zlatými písmenami proveden je
nápis »Au grand historien du Royaume de Bo-
héme Frangois Palacký. La delégation de l
ville de Paris.« Na úpatí pomníku Josefa Jung-
manna na Jungmannově náměstí položena ky-
tice z palem a vavřínu s kyticí konvalinek. Na
trikoloře nalezá se věnování »A Joseph Jung-
mann, grand patriote Tchěque. La delégation
de la ville de Paris.« — Také gymnasté fran-
couzští uctili památku Fügnera a Tyrše tím,
že k obelisku nad jejich hrobem na Olšanském
hřbitově položili věnec s kyticí červeno-bílou a
na stuhách s nápisem »Hommage aux Fon-
dateurs du Sokol Tyrš et Fügner. La delégation
des gymnastes Fran gais. Prague 2. Julliet
1901.«
Charles Iva
jít Bohéme
ville Paris
jít Bo
Frangois Palacká
Paris
Jung
Fügner
Tyrš
Sokol Tyrš
Fran
Jullieta
Francie
Jungmannův náměstí
Hommage aux Fono
Prague 2
10
article
— Německý tisk, jenž v prvních oka-
mžicích byl velikolepostí sokolských dnů poně-
kud zaražen, již rozvazuje: doma i za hrani-
cemi. Tenor všech těch láskyplných, vlídných
hlasů je, že všechno to rusko-francouzsko-polsko-
české nadšení nemá jiného podkladu, než ne-
zkrotnou zášť proti Němcům. Přátelé naší se
mýlí. Slovanští národové nejsou stvořeni pro
nenávist a zášť a o Francouzích dá se to říci
nejméně. Právě v povahách těchto národů, kteří
přirozeným postupem věcí se sbližují, není živlů
tvrdých, urputných a zlých, z nichž by mohla
živiti se zášť a nenávist. O lásce nelze tu ovšem
také mluviti, poněvadž líčiti tu naproti Němcům,
bylo by se strany všech právě jmenovaných ná-
rodů nepravdou a pokrytectvím. Měl-li by ale
kdo o příčině nevlídného poměru téměř všech
národů evropských k Němcům přemýšleti,
jsou to Němci sami v první řadě. Oni sami
jsou to, kteří kují na článcích řetězu, jenž
všechny ostatní národy pojí ve svazek proti
nim. Tak se věci mají. A domnívají-li se
Němci, že vyjíždkou automobilistů francouzských
do Berlína změnila se francouzská nenávist
oproti Němcům v úctu k nim, je to naivnost,
která jedině tomu nasvědčuje, jakou Němci fran-
Němec
Francouz
Berlín