ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 360de750-66ef-11dc-8117-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 53, place 37, org 12, work 5
1 article
Císař propůjčil sestře Žofi Heggli. ové, představené kláštera sester sv Kříže ve Stříbře a učitelce na tamější dívčí obecné a měšťanské škole medaili Alžbětinu. Z Vídně, 2. července. (C.-B.) Před- seda ministerstva, jako správce ministerstva vnitra, jmenoval učitele na státní řemeslnické škole v Děčíně, Karla Wildta, inženýrem ve státní stavební službě v Solnohradě. Z Bernu, 1. července. (C.-B.) Přím spojení železničnímezi Bernem a Neuenburgem bylo dnes otevřeno. Z Petrohradu, 1. července. (C.-B.) Německá vojenská deputace opustila již Pe- trohrad. Z Paříže, 1. července. (C.-B.) Při po- radě o dodatečném úvěru 80 millionů franků na úhradu výloh výpravy čínské pro- testoval socialistický poslanec Som ba proti tomu, že byla válka zahájena bez svo- lení parlamentu a vyslovil obavu, že v Číně dojde k novým zápletkám. Dále vytýkal missionářům přehmaty, jichž se dopustilia líčil barbarské chování se evropských vojsk. Ministr zahraničních záležitostí D el- cassé prohlásil, že vláda francouzská válku nezačala, nýbrž Čína vražděním cizinců. Ministr námořnictví Lanessan pravil, že vojsko se nedopustilo žádných ukrutností. Staly-li se nějaké násilnosti, byly to jen oje- dinělé případy. Vojáci bojovali prý sice sta- tečně, ale nedopouštěli se ukrutností.
Žofi Alžbětin Wildt Som Lanessan Vídeň Děčín Solnohrad Bern Neuenburg Petrohrad Paříž Čína státní řemeslnický škola sestra svatý Kříž
2 article
Poslanec Cochin táže se, co Francie nyní v Číně učiní? Ministr zahraničních zá- ležitostí Delcassé odpovídá: My zu- staneme, jako ostatní moci, na cestě k Pekinu. Posl. Sembat žádá, aby provedeno bylo vyšetřování ve příčině činů, jež se výpravnímu vojsku za vinu kladou. Ministerský předseda W al- deck - Rousseau odporuje tomuto přání, ale Sembat na něm trvá. Poslanec Viviani navrhuje snížení úvěru o 1000 franků na označení stanoviska, že Francie missionářů na dále chrániti nebude. Mini- sterský předseda Waldeck-Rousse au odporuje tomuto návrhu a prohlašuje, že vlada nesmí Francii oslabiti na místě, kteréž jí zabezpečuje přednost. Vivianův návrh zamítá se 425 hlasy proti 109 a Sembatova žádost zamítá se 428 hlasy proti 107. Na to přijímá se osnova 474 hlasy proti 71.
Cochin Posl Rousseau Viviani Vivianův Sembatův Francie Čína Peking Min WaldeckRouss
3 article
Schůze potom skončena. Z Berlína, 1. července. (C.-B.) »Wol. fova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne 28. června: Cizí vyslancové schválili ve vče- rejší schůzi osnovu provolání, kterýmž čínské úřady obyvatelstvo upokojiti se snaží ohledně odchodu cizích vojsk a návratu vojska čín- ského. Z Londýna, 1. července. (C. - B.) V dolní sněmovně odpověděl na příslušný dotaz ministr osad Chamberlain, že vláda dosud neučinila rozhodnutí stran bu- doucnosti dynamitového monopolu ani ve příčině přesného stanovení výše daně z vý- těžku ze zlatých dolů. Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Horní sněmovna usnesla se, aby líčení proti earlu of Russellovi pro dvojženství konalo se dne 18. července. Válka jihoafrická. Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Dle de- peše lorda Kitchenera bylo ode dne 24. června v bojích s oddíly anglického vojska 74 Burů zabito, 60 raněno a 160 zajato; 136 Burů se vzdalo. Dále bylo ukořistěno 15.800 patron a 304 vozy. Z Kapského města, 1. července. (C.-B.) »Cape Times« úznamují, že Fouché vnikl do obvodů macelearského a eliotského. kde je dosud mnoho koní, poněvadž v obvodech těch neplatí válečné právo. Evropští farmáři ozbrojili se nyní k obraně území toho.
Wol Chamberlain Russell Kitchener Fouché Berlín Londýn dolní sněmovna cape Times
4 article
Francouzskočeské sbratření v Praze zpečetěné stává se tedy motivem, na který ozývají se ze všech úhlů světa nejrůznější variace jako zna- mení velikého dojmu, všestranně z Prahy vy cházejícího. Hned po prvních akkordech hymnu nad- šené lásky, mezi národy francouzským a slovan- ským vyměňovaného, přihlásila se také k slovu záštiplnými zvuky ošklivá píseň závistného zášt domácích i zahraničních nepřátel našich i Fran- couzů samotných. Nebýti současně jízdy fran- couzských automobilistů z Paříže do Berlína, při čemž došlo k oslavám francouzských hostí. k ovacím, jichž se zúčastnili i členové pruské vlády oficiálními řečmi, dopadalo by německé štvaní proti Praze mnohem bezohledněji, ale ohled na francouzské hosty, jež sami v Berlíně přijímají, ukládá Němcům značně nepohodlnou reservu. Těžko spílati marseillce a provolávání »Vive la France!«, když tytéž zvuky ozývají se sou- časně i v Praze i — v Berlíně. Pražská »Bo- hemia«, aby přes to vše mohla svému šlechet- nému nitru uleviti a od sebe dáti přiměřenou dávku zloby, s jakou vždy bývá pohotově, kdy- koli je v Praze český a dokonce slovanský ná- rodní svátek, uvolňuje si dnes v úvodním článku »differencováním« obou návštěvných zá- jezdů francouzských, do Prahy a do Berlína.
Fran Němec Praha Paříž Berlín Creative le Franca Bo
5 article
Návštěva francouzských automobilistů v Berlíně jest prý vedena duchem příbuznosti kultur ně- mecké a francouzské, duchem míru, i jest mož- nou jedině v době, v níž řeč smířlivosti udává ton. Strašidlo odvety, kteréž strašilo neustále ve francouzských hlavách, prý v posledních le- tech ponenáhlu vymizelo i bylo nejnověji p ře- jeto kolesy automobilů, jež v počtu sta silni- cemi německými ujížděly. Takto prý myšlenka míru v Evropě nabyla půdy. Jinak tomu jest v Praze. To prý není myšlenka všeobecného míru a není prý to její poselství, jež přivedlo francouz- ské hosty do Prahy. Starosta pařížský, jenž vý- pravy se zúčastnil, dodává prý jí oficiální po- vahy — zdánlivě — jak »Bohemia« dí, nebo na vlastní pěsť tváří se býti zástupcem celé Francie, tak jako starosta pražský v německé větě oslovení k císaři neprávem přivlastnil si zastupitelství celých Čech. Ani celá Paříž ani celá Francie nepřísahala prý na nacionalistický program pařížského zastupitelstva i jedná prý se o sbratření mezi Francouzy a Čechy, jehož hrot namířen jest proti nenáviděnému Němectvu. Kam všechny ty »obrněné fráse«, pronešenév Praze francouzsky, česky a v jazycích slovan- ských, metány, lze prý snadno uhodnouti, být prý ani Němectvo nebylo označeno způsobem nedvojsmyslným jako terč těchto výstřelů. Na štěstí však se osudové národů nerozhodují při sokolských slavnostech . ..
Čecho Berlín Evropa Praha Francie Čechy Paříž Bohemia
6 article
Tážeme se po tomto zkoumání obou fran- couzských návštěv, pražské i berlínské, o které že míní hlasatel pražských Němců, že jest upřím- nějším projevem galské duše a srdce francouz- ského? Kdo je oprávněnějším mluvčím skutečných citů francouzských, zda representanti automobi- listického klubu pařížského, přijíždějící do Ber- tína na vehiklech z Rothschildových továren, nenáviděných v Paříži již z doby, kdy jeden z prvních automobilů dovážel Emila Zolu k jeho drevfusovskému procesu, či deputace městské rady pařížské se starostou v čele a družinou předních žurnalistů a politiků, hovořících k nám plamenným slovem, jehož pouhý zvuk, vzno a spád svědčí, že jest při něm celé srdce mluvčích !? Jest možno, aby se nebyla v myslích oněch Francouzů, kteří na rychloletých svých strojích přejížděli rýnské mosty, v témž okamžiku vyno- řila krvavě rudá vzpomínka na neštěstí, způso- bené národu francouzskému národem německým Jest možno, aby krvavý fantom, který od té chvíle provázel hosty francouzské, nebyl při nich stál v Berlíně, když pruský ministr obchodu k nim promlouval o společných obchodních zá- jmech obou zemí? Marné veškeré lásky snažení, jízda, ze které si Francouzi přivezou náplasť na svou ránu z Berlína, bude zcela jinak vypadat . ..
Němec Rothschildův Zola Francouz Paříž Berlín
7 article
Dovozují-li pak listy německé z pražských projevů v těchto dnech důsledek, že všechno smiřování s Čechy, objímajícími se s francouz- skými »Deutschfeindy« (»Grazer Tagblatt«) jest nicotné a vítají-li s povděkem, že vláda upu- stila od svých pokusů sblížení mezi Čechy Němci, jest možno dovozovati, že projevy ber- línské jsou důkazem přátelství mezi francouz- ským národem a Němci? »Dresdener Nachrich- ten« posmívají se berlínským událostem jakožto hře neupřímné a bez přetvářky přiznávají, že nikoliv do Berlína, ale do Prahy vedly Fran- couze upřímné sympathie. Zatím co »Bohemia« dovozuje, že se v Berlíně upevňuje evropský mír — list drá- žďanský sleduje z pražských slavných dnů zá- věrky, které jsou tragickým odhalením celé dě- jinné bídy, položené mezi Francií a Německem. »Dresdener Nachrichten« neostýchají se odhaliti německou duši v její nahotě, uvažujíť o případu střetnuti se obou alliančních skupin evropských a o možnostech chovánt se Čechů v takových dobách způsobem a slovy, jež z příčin tiskových nelze u nás opakovati. To jest skutečné a ne- zhladitelné mínění německé, kteréž nedá se přejeti žádnými sty automobilů, byť by se pod ně vrhali Němci jako indičtí fanatikové pod vůz bohyně lásky .. Také dnešní liberecká »Deutsche Volks- zeitung« přičiňuje nelíčenou poznámku ve svém úvodníku (»Slavnosti sbratření«) k berlínským slavnostem, řkouc: »Nechť jest i přáním mno- hých, aby válečná sekera mezi Francií a Ně- meckem konečně byla zahrabána, přece nesmíme býti tak naivními, abychom se domnívali, že francouzská závodní jízda svým pustým, obchod a životy lidské ohrožujícím uháněním může přivoditi politické důsledky a úplně udusiti od- vetné myšlenky francouzského národa . . . Hlu- boko v duši každého Francouze odpočívá my- šlenka odvety
Čecho Němec Fran Hla Francouz Čechy Berlín Praha Francie Německo Dresdener Nachrich Bohemia Deutsche Volk Grazer Tagblatt Dresdener Nachrichten
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Déroulěde. Místopředseda »Ligy pa- triotů«, chefredaktor žurnalu »Le Drapeau« p. G alli a ředitel žurnálů »La Patrie« a »La Presse«, pan Emil Massard, vylíčili své dojmy pražské v nadšeném telegramu, který zaslali svému příteli, velikému vlastenci francouzskému Paul Déroulědo vi, žijícímu ve vyhnanství v San Sebastianu. Tribun a básník francouzského lidu vlaste- neckého, Déroulěde odpověděl touto de- peší, včera v noci došlou: »Děkuji, že jste Francouze, žijícího mimo vlasť, připojili ke svým radostem vlasteneckým. Moje srdcea má myšlenka letí k Vám, aby s Vámi zdravily velkomyslný národ český a jeho statečné So- koly, jejichž vroucí a věrné sympatie pro mou vlast znám již dlouho. Na zdar! Na zdarl Pavel Déroulde, president »Ligy pa- triotů«, S. Sebastien. — Deputace municipální rady paříž- ské uctila památku zesnulých předních mužů českych. Dnes po 9. hod. dop. delegace pa- řížské municipální rady v čele s p. Daussetem položila věnec k pomníkům Jungmanna, Karla IV. a na pamětní desku Fr. Palackého. Věnce z drahocenných květin zhotovil květinářský velko- závod p. Dittrichův na Ferdinandově třídě. K po- mníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí po- ložili francouzšti hosté věnec z červených růží a lilií. Na červeno-bílých stuhách nalezá se nápis zlatými písmenami »Au pěre de la patrie
Drapeau Massard Déroulědo Francouz Pavel Déroulde Dausset Jungmann Karel Iva Palacký Dittrichův patrie San Sebastian Francie Ferdinandov třída křižovnický náměstí Le Patria Le Presse
9 article
Charles IV., roi de Bohéme. La delégation de la ville de Paris.« Na desku historiografa Fr. Pa- lackého pověšen palmový a vavřínový věnec s kyticí červených a bílých růží. Na červeno- bílých stuhách zlatými písmenami proveden je nápis »Au grand historien du Royaume de Bo- héme Frangois Palacký. La delégation de l ville de Paris.« Na úpatí pomníku Josefa Jung- manna na Jungmannově náměstí položena ky- tice z palem a vavřínu s kyticí konvalinek. Na trikoloře nalezá se věnování »A Joseph Jung- mann, grand patriote Tchěque. La delégation de la ville de Paris.« — Také gymnasté fran- couzští uctili památku Fügnera a Tyrše tím, že k obelisku nad jejich hrobem na Olšanském hřbitově položili věnec s kyticí červeno-bílou a na stuhách s nápisem »Hommage aux Fon- dateurs du Sokol Tyrš et Fügner. La delégation des gymnastes Fran gais. Prague 2. Julliet 1901.«
Charles Iva jít Bohéme ville Paris jít Bo Frangois Palacká Paris Jung Fügner Tyrš Sokol Tyrš Fran Jullieta Francie Jungmannův náměstí Hommage aux Fono Prague 2
10 article
— Německý tisk, jenž v prvních oka- mžicích byl velikolepostí sokolských dnů poně- kud zaražen, již rozvazuje: doma i za hrani- cemi. Tenor všech těch láskyplných, vlídných hlasů je, že všechno to rusko-francouzsko-polsko- české nadšení nemá jiného podkladu, než ne- zkrotnou zášť proti Němcům. Přátelé naší se mýlí. Slovanští národové nejsou stvořeni pro nenávist a zášť a o Francouzích dá se to říci nejméně. Právě v povahách těchto národů, kteří přirozeným postupem věcí se sbližují, není živlů tvrdých, urputných a zlých, z nichž by mohla živiti se zášť a nenávist. O lásce nelze tu ovšem také mluviti, poněvadž líčiti tu naproti Němcům, bylo by se strany všech právě jmenovaných ná- rodů nepravdou a pokrytectvím. Měl-li by ale kdo o příčině nevlídného poměru téměř všech národů evropských k Němcům přemýšleti, jsou to Němci sami v první řadě. Oni sami jsou to, kteří kují na článcích řetězu, jenž všechny ostatní národy pojí ve svazek proti nim. Tak se věci mají. A domnívají-li se Němci, že vyjíždkou automobilistů francouzských do Berlína změnila se francouzská nenávist oproti Němcům v úctu k nim, je to naivnost, která jedině tomu nasvědčuje, jakou Němci fran-
Němec Francouz Berlín