1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k čislu 180. ze dne 2. července 190l.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Přerušení dopravy zvláštního druhu
událo se těchto dnů na koňské dráze v Charkově.
Tamější sekce ruské společnosti pro ochranu zvířat
prohlásila většinu koní koňské dráhy, náležející bel-
gické společnosti, za neschopné ke práci. O 7. hod.
večerní, právě v době největšího návalu pasažerů
bylo koňské dráze nařízeno, aby dopravu zastavila.
Poněvadž veškeré napomínání společnosti pro ochranu
zvířat, aby belgická společnost koňské dráhy svoje
koně lépe ošetřovala a neštvala je až do úpadu, bylo
marné, odhodlal se spolek pro ochranu zvířat k ener-
gickému opatření a vymohl si rozkaz, aby jízda na
koňské dráze byla zastavena. O 4. hodině odpolední
odebrali se členové spolku se zvěrolékařem na
ústřední stanici sítě koňských dráh a počali prohlídku
koní, jež se odtud všemi směry rozjížděli. Po dvou
neb třech hodinách bylo několik tuctů koní vybra-
kováno a doprava na koňské dráze musila býti za-
stavena.
= Poklad lakomcův. Z Madridu se ozna-
muje: V Lugu v Galicii zemřel as přede dvěma mě-
síci duchovní Jesé Pipin ve vysokém věku a zdán-
livě v největší bídě. Žil stále v nuzných poměrecha
nedával nikdy almužny. Před několika dny hrálosi
několik uličníků na hnojišti před bídnou chýží
zesnulého duchovního, když pojednou nalezli dvě
velké, plechové krabice. Když je otevřeli, shledali, že
jsou plny zlatých peněz, většinou s obrazem
Karla III. Počítá se, že v každé krabici bylo zlatých
peněz v ceně 20.000 peset Když se zpráva o nálezu
roznesla, hrnuli se lidé k nálezišti a rozdělili víta-
nou kořisť mezi sebe. Vyšlo na jevo, že poklad ná-
ležel starému duchovnímu, jenž jej měl skrytý ve
velkém slamníku, který mu sloužil za lože. Po jeho
smrti hozen slamník, plný shnilé slámy a hmyzu
prostě na hnojiště a tak se dostal poklad na hnůj.
Charkov
Madrid
Galicia
Karel III
3
article
= Příšerný nález předložen v poslední schůzi
Anthropologické společnosti ve Washingtoně. Byla to
železná klec, jež nalezena při stavbě silnice v jed-
nom kraji státu Virginia kopajícími dělníky. Klec je
zřízena as podle obrysů lidského těla a když ji na-
lezli, obsahovala lidskou kostru. Anthropolog Holmes
připomenul, že ovšem není nijakých listinných pa-
mátek, že užíváno trestu »visení v řetězech« ve
Spojených státech. Poukazoval k tomu, že podobná
klec nalezena na Jamaice a že tohoto přístroje uží
váno již ve 12. století v Anglii k vystavování mrtvol
zločinců. Bobužel nelze odmítnouti domněnku, že
i živí lidé věšeni do takovýchto klecí. Zajisté jedna
z největších ukrutností, jež kdy vymyslil lidský duch,
v této příčině tak vynalézavý. A nález virginský
nasvědčuje, že barbarského toho trestu užíváno
i v anglických osadách na nynějším území Unie.
= Obétovaný člověk. Z Vjatky se ozna-
muje: U příležitosti pohanské slavnosti, kterou po-
řádali Votjáci ve vsi Suchovaja Kuksa, v kraji mal-
myžském, zřízeny velké hranice dříví a zapáleny.
Den po slavnosti nalezena nedaleko žároviště polo-
zuhelnatělá mrtvola jakéhos Votjáka. »Vjatskija Gu-
bernskija Vědomosti« oznamují, že podivnou náho-
dou byla hlava neporušena, takže se podařilo zjistit.
že uhořelý byl sedlák ze sousední obce, jenž v den
svátku byl silně opilý. Pytváním mrtvoly zjištěno,
že sedlák uhořel za živa; jiných známek násilné
smrti nebylo nalezeno.
Anthropolog Holmes
Washington
Virginia
spojený stát
Anglie
Vjatka
Unia
Suchovij Kuksa
Vjatskija g
4
article
= Podivné zjištění osobnosti. V Colchestru
v Anglii byl r. 1893 zavražděn krejčí Welch a bylo
zjištěno, že bývalý jeho pomocník Blatch vraždu
spáchal. Vraha dlouho nebylo lze nalezti, až
před několika měsíci zatčen byl na Novém Zélandu
jakýs muž, o němž někteří svědkové udali, že jest
to dávno hledaný Blatch, jenž však tvrdil, že jest
Charles Lillywhite a že po 23 roky nebyl již ve své
vlasti. Aby zjistili jeho osobnost, pozván jeho bratr
Izák Lillywhite, jenž několikráte obešel řadu trest-
níků, již před něho postaveni, ale nepoznal mezi
nimi muže, jenž tvrdil, že je Charles Lillywhite. Te-
prve když se obžalovaný zasmál, přistoupil Lilly-
white k němu a pravil: »To jest můj bratr; pozná-
vám jej po způsobu, jak se směje.« Avšak vyšetřu-
jící soudce chtěl míti jestě jiné důkazy a tak roz-
předl se mezi obviněným a jeho bratrem následující
hover: Svědek se tázal: »Máš sestru?« — »Ano.«
— »Jak se jmenuje?« — »Mary Anne.« — »Měla
psa?« — »Ano, malého jezevčíka.« — »Jak se jme-
noval?« — »Patch. Jednou jsem mu usekl ocas a do-
stal jsem za to notný výprask.« — Svědek potvrdil
všecky tyto udaje, soudce nabyl přesvědčení, že ob-
viněný jest skutečně Charles Lillywhite a propustil
jej ihned na svobodu.
Welch
Lillywhite
Lill
Máša
Maro
Anglie
Nový Zéland
5
article
= Ke katastrofě v báňském okresu
Pacahontas v západní Virginii oznamují se z New
Yorku následující podrobnosti: Průtrž mračen
ohromné prudkosti snesla se v noci na neděli nad
tamějším krajem a způsobila ohromnou katastrofu.
Řítící se spousty vod protrhly hráz vysoko položené
obrovské nádržky, takže skorem celé údolí Elkhorn-
ské během několika minut zaplaveno bylo dravými
proudy. Město Keyestone při ústí údolí, čítající as
3000 obyvatelů, bylo skorem úplně zničeno a rovněž
několik okolních menších obcí. Pokud dosud zjištěno,
zahynulo přes 600 lidí a mnozí byli těžce raněni. Vět-
šina těchto nebožáků jsou dělníci v dolech a pozbyli
se svými rodinami veškerého svého majetku. Želez
niční trati jsou na mnoho mil podemlety aneb zni-
čeny a v dolech samých způsobeny ohrom né škody.
Pokud možno dosud zjistit, páčí se škoda, způsobená
záplavou, na mnohem více než 3 milliony dollarů a
nouze mezi zachráněným obyvatelstvem okresu jest
hrozná, neboť většinou zachránili toliko holý život.
Pohroma zvýšena ještě tím, že následkem zničení
strojů v uhelných dolech opětné započetí práce
na mnoho neděl jest nemožno, takže nebozí horníci
po delší dobu budou bez práce a odkázáni na dobro-
činnost. Guvernér virginský vyslal ihned velký počet
policistů a vojska s potřebnou pomocí na místo ne-
štěstí.
Virginie
New York
6
article
Zemřelí v Praze.
Dne 25. června 1901: Wildsteinova Růžena.
dcera pošt. sluhy, 2 roky, 715—I. Grünwald Filip.
medik, 21 rok, 249—III. Kofránková Marie, vdova po
c. k. vrch. fin. radovi, 64 roky, 161—IV. Ullrich Vá
clav, správce domu, 60 roků, 229—II. Pešek Otakar
3 roky, 108=VI. Tremlova Karla, dcera slévače,
2 roky, 581—VII. Vojtěchova Františka, dcera tru-
hláře, 8 měsíců, 622—VII. Hanuš Josef, syn krejčího,
2 měsíce, 688—VII. — Ve všeob. nemocni ci
Halík František, typograf. 43 roky. Houdková Bar-
bora, vdova po sluhovi, 78 roků. — U milosrd-
ných bratří: Fric Antonín, číšník, 18 roků. Rutta
[Josef, metař, 65 roků. — U milosrdných se-
ster: Bretschneidrová Marie, manželka zřízence při
dráze, 49 roků.
Dne 27. června 1901: Veltrubský Antonín
rytíř z Veltrub, 66 roků, 1030—II. Krňanský Josef,
obchodník, 56 roků, 248—VII. Zítek Josef, kočí, 65
roků, 428—II. Straub Ladislav, syn truhláře, 5 roků,
1873——II. Jandova Josefa, dcera školníka, 2 roky,
526—III. — Ve všeobecné nemocnici: Ha-
vlíkova Marie, dělnice, 16 roků. Klieber Vavřinec,
60 roků. Straberger August, nožíř, 60 roků. Žlabová
Anna, manželka vlásenkáře, 45 roků. — V jose-
fovské nemocnici: Sadílek Josef, dělník, 46
roků. Nikolauerová Alžběta, soukromnice, 76 roků.
— U milosrdných sester: Kořínek Josef, že-
lezniční zřízenec v. v., 80 roků. Neumann Jan, kovář,
62 roky. — V chudobinci: Drda Josef, býv. ku-
pecký příručí, 79 roků.
Filip
Kofránková
Marie
Ullrich
Tremlův
Karel
Hanuš Josef
Halík
Houdková
Rutt
Josef
Antonín rytíř
Zítek
Straub
Ladislav
Jandův
Neumann
Jan
Drda
Praha
Veltruby
Wildsteinův Růžena
Klieber Vavřinec
Straberger August
Anno
Vojtěchův František
Fric Antonín
Bretschneidrová Marie
Sadílek Josef
Nikolauerová Alžběta
7
article
Meteorologická pozorování na rozhladně na Patříně
Meteorologická pozorování na rozhladně na Patříně
325 metrů nad mořem.
Dne 30. června—1. července 1901
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr . . 733.2 730.8 728.0
Teploměr C. + 19.2 + 16.4 + 24.7
Vlhko . . . . 72
73 56
Obloha . .jasná jasná pod mrakem
Síla větru . mírný mírný mírny
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 27.4.
na slunci . . + 45.3.
Teplota nejnižší ve stínu . . + 13.5-
při zemi . + 11.2e
Slunce svítilo 103/4 hod.
Prům. rychlost větru za hod. v km. 4.5.
Srážky v mm. 0.0.
+ 24.7 vlhko
e slunce
mm
8
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
249. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Manželové paní Leontiny.
Komedie o třech dějstvích. Francouzsky napsal Alfred
Capus. Přeložila Vilemína Novákova. Režisér Jakub
Slukov.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 1/210. hod.
Král
Leontin
Capus
Novákův
Slukov
Praha
národní divadlo
9
article
V úterý 2. července.
10
article
Aréna na Smíchově.
V úterý 2. července.
Začátek o 3/47. hod
Hotel „u pěti strašidel“.
Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Pře-
ložila Olga Nápravníkova.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
* Katka na
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
Urbánek
Kapr
Katka
Smíchov
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 1/27. hod.
16061
Po druhé:
Strašidlo ve vinohradské vodárně.
Lokální fraška se zpěvy o 4 jednáních od J. Puldy
Král
J Pulda
Pištěkův divadlo
12
article
V úterý 2. července.
13
article
Někdo byl ještě s ním, neboť přívětivý, ač poněkud
odměřený hlas hovořil cosi o zanedbaném zařízení a
»nutnosti, absolutní nutnosti, říditi se dle předpisů krá-
lovských.«
Poctivý Vichers, ač schvácen byl smrtelnou úzkostí
o své dítě, nechtěl v ničem obmeziti povinnost svou,
i přišel, aby navštívil choré.
Věděl ovšem, že právě pro tuto návštěvu svou ne-
bude smět shlédnouti vlastního dítěte svého.
Ostatně paní Vichersová nejednou ve společnostech
garnisonních sebe samé koketně litovala a stěžovala si,
»že ubohý drahý John tolik jest v kázni a že jest takým
otrokem služby.«
Pine prohodil:
»Zde jsou! Jest jich šest !«
Přikročiv pak k Rexovi, dodal:
»Tento muž jest nejtíže nemocen. Kdyby neměl
těla silného jak kůň, nepřežil by již této noci.«
»Tři, osmnáct, sedm, čtyry,« mumlal Rex. »Vynes
jednu! Jest to zaměstnáním pro gentlemena? Nikoli,
pane! Dobrou noc, lorde milý. Slyšte! Hodiny bijí devět,
pět, šest, osm. Dobrá, měli jste dobrý den, i nemůžete si
stěžovati.«
Pine prohodil, pozvednuv vysoko svítilnu:
»Nebezpečný to chlapík. Velmi nebezpečný — to
jest: býval velmi nebezpečným. Pohleďte jen na tyto míst-
nosti: jest to pravá myší díra. Co ale dělat !«
Vichers, hroze se všeho toho, zvolal:
»Pojďme raději na palubu.«
Rufu Dawesovi vystoupily krůpěje potu na čele
Netuší nic: odejdou opět !
On musí je ale varovati!
Vichersová
Rex
Vichers
Dawes
14
article
»Trošku. Přinesu dnes večer láhev zpět.«
Blunt odešel, vesele si pohvizduje a pozdravil Frera,
klepnuv jej přes šij.
Oba se zasmáli, každý svým vlastním myšlenkám,
ale při smíchu jejich celé jich okolí jevilo se ještě neutě-
šenějším než dříve.
Sara Purfoyova ohlédla se po barikádě i viděla, že
tři mužové změnili místa svá.
Stáli opět pospolu, ale »krkavec« sňal čapku svou
a držel tuto v ruce, již byl napjal v před, kdežto si dru-
hou rukou otíral čelo.
Znamení její bylo zpozorováno!
Troška
Blunt
Frer
Sara
15
article
Ruf Dawes v době, kdy toto vše se na palubě
sběhlo, ležel v nemocnici na zádech, zíral upjatě ke
stropu a hleděl vzpomenouti si na to, co chtěl říci.
Pamatoval se na to jen, že když zachvátila jej ná-
hlá mdloba, jež byla počátkem jeho choroby, byl vynesen
z kajuty. Zuřivé tváře obrátily se k němu a nějaké ne-
bezpečí mu hrozilo.
Pamatoval se též, že když ležel tak v horečném
snění, že slyšel cosi, co bylo nanejvýš důležito pro něj
a pro loď — ale co to bylo, to z paměti jeho zcela se
již vymklo.
Nadarmo snažil se vše to opět přivolati v pamět
svou, nadarmo vůlí svou, jež zápasila s deriliriem, pouta-
jícím smysly jeho, snažil se oživiti slova a myšlenky.
Vše unikalo mu opět, sotva že již doufal to za-
chytnouti: bylo mu, jakoby klesal pod tíží těchto polo-
vičních upomínek.
Ztracen pro život.
Dawes