3
masthead
26. července 1904. Císlo 205
4
article
zákopníci Branderovi vpadli Tibeťanům do zad,
bylo silně obsazeno.
Dne 18. t. m. vyslal generál Maedonald
dvě setniny ghurků po obou stranách údolí na
výšiny, by nepřitele obešly, kdežto prapor an-
glických královských střelců postupoval údolím,
by napadl zmíněnou zeď. Jakmile Tibeťané po-
stupující anglické vojsko zahlédli, zahájili se zdi
na ně prudkou palbu. Angličtí střelci se před
ní ukryli a vyčkávali účinku útoku obou setnin
nepřitele obcházejících. Úkol těchto byl obtížný.
protože setniny musily slézti téměř kolmé 300
metrů vysoké stěny.
K 9. hodině oznámeno, že údolí jest již
volné a že Tibeťané odtáhli. Zdá se, že po po-
čáteční střelbě neprodleně počali ustupovati,
čímž Augličanům práci ovšem usnadnili. Jizdní
anglická pěchota jala se je pronásledovati a do-
spěla až k Nagarise, od průsmyku 18 kilometrů
vzdálenému, jež bylo silně obsazeno. Po stra-
nách průsmyku střileno však na vystupujíeí
ghurky ojediněle dále, nač odpovídalo dělostře-
lectvo šrapnely. Po 11. hodině dopolední do-
stíhli ghurkové po příkrých svazích temene po-
hoří. Měli jednoho mrtvého a dva zraněné, je-
diné to anglické oběti zmíněného dne. Pathané
vyklidili pak další ještě vyšší strmé pohoří, kam
se čásť Tibeťanů uchylila a jež prehla pře
nimi po ledovci.
Brander
Tibeťan
Maedonald
5
article
Prvá čásť pochodu Angličanů na Lhassu
provedena tudíž snadněji, nežli se očekávalo
zdá se ostatně, že Tibeťané ztratili veškeru od-
vahu, postaviti se vatříc dokonalým smrtonos-
ným zbraním anglickým. V průsmyku karolském
zabiti byli dle sdělení zajatců čtyři vůdci Tibe-
ťanů, a sice dva ze Lhassy a dva z Chamy, ze
které očekávají v Nagartse příchod posily 1300
mážů. Zajatci sdělili dále, že na řece Brama-
putře jsou dvě velké lodě, na kterých převáží
se po 100 osobách. Jest ovšem pochybno, že
je tam Tibeťané Angličanům nechají neporušené.
Angličan
Tibeťan
Cham
Bram
Tibe
6
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Sociálně-demokralický orgán vyhrožuje
násilím! Terror, provozovaný soerálně demokra-
tickým vedením proti mistrům obuvnického spo-
lečenstva, dostoupil o včerejší protestní schůzi
delegátů nemocenské pokladny »u Pštrosů«
vrcholu. Násilné seény, které se tu odehrály
rány, jimiž magistrátni komisař pan Vlk ob-
myšlen, když po rozpuštění schůze míslnost
chtěl opustiti, svědči zcela nepochybně o ideálně
šlechetném ovzduší, z něhož rodí se nezištná
ochrana pojištěného obuvnického dělnietva proti
»krádežím« a »zpronevěrám« mistrů. Ústřední
orgán sociálně demokratický do svého referátu
o schůzi nepojal hnusně odporně výjevy násil
ností. Kritický okamžik, kdy komisaři p. Vikov
nastaveny do cesty židle a kdy byl tlučen přes
ruce, chtěje si odchod proklestili, ústřední orgán
úplně zamlčuje, pomáhaje si obratem: ». . . jen
rozvaze soudruhů lze děkovati, že nedošlo
k nejhoršímu«. Nebýti tedy rozvahy soudruhů,
nenáležel by magistrátní komisař snad dnes
už k živým. Či, co myslí »strašidelný« soudruh
referent svým »nejhorším«? Takovými argu
menty se dobrá věc nehájí. Praví-li pak denník
roeiálně-demokratický ve svém včerejším čisle.
Vikov
Terror
7
article
že sdělnietvo bude se brániti proti »nezákoni-
tostem a násilí« také jinými prostředky, než
jakých dosud užívalo«, pravil-li účetní Johanis
na schůzi »u labutě«, že budou »prostředky
tyto jakýmikoliv, třeba i ulicí«, pak ovšem te-
mito vyhrůžkami kompromituje tisk i řečníe
sociálně demokratičtí svou už předem ztracenou
záležitost co nejdokonaleji. Je-li usnesení hro-
mady mistrů o nemocenské pokladně protizákon-
ným, nedělali soudruzi a jejich tisk dobře, když
se vzdali své pósy obhájeů zákona a pustě na-
dávají a vybrožují jinými jakýmikoli prostředky
Takhle shořela jim ta nerozborná půda zákona
pod nohama! Že se vyhrůžek sociálně demokra-
tických štváčů nikdo neleká, dokládati zbytečno.
8
article
ven a ku plavbě na Vltavé přizpůsoben byl. Z
měsíc na to ležel »Stanislaus« na karlinském
břehu rozložen a v plné reparatuře. Za dalšt
tři měsíce rozhlásilo se, že je rekonstrukce par-
níku hotova a dne 16. června šel »Stanislause
skutečně přes jez, ale bez parního stroje ; by!
vyvlečen na přístaviště v Podskalí a dychtivému
obecenstvu oznámeno, že se bude konati za ně-
kolik dní komisionální ohledání parníku, že je
»Stanislaus« docela předělán, že má na palubě
restauraci a že jeho excellence pan místodržitel
blahosklonně dovolil, aby se parník napříště po
něm jmenoval »Merséry«. Dne 21. června se-
šla se skutečně na přístavišti »velká komise«a
novokřtěnec »Mecséry« nadějně vyplul. Za 13
minut byl v Chuchli, ačkoli se nejelo plnou pa-
rou. Dále nebylo možno plouti pro nízký stav
vody (parník byl zařízen na 18 paleů ponoru)
a po několikaminutové přestávce zahájena tedy
plavba zpáteční. Zkouška »dopadla dobře«a
dnem 25. července měla býti zahájena pravidelná
plavba. Ale zatím oznámeno dne 24./7. nevinami
Mecséry
Podskalí
Chuchle
9
article
plakáty, že je zahajovací plavba z technických
příčin odročena na den 28. července a že par
ník vypluje od novoměstského břehu u Doub
kovy cihelny. Označeného dne ráno stál »Me-
eséry« skutečně v plném lesku a s přiměřenou
vlajkovou dekorací u přístavišlě a před 10. ho-
dinou sešlo se na jeho palubě asi sto a dvacet
pozvaných hostů. Udeřením 10. hodiny se vy-
plulo, vojenská hudba zahrála císařskou hymnu
a za čtvrt hodiny stanul »Mecséry« u přísta-
viště v Podole. Tam uvítán byl deputacemiz
okoli a hudbou ostrostřeleckého sboru. Ostro-
střelecká kapela zahrála slavnostní tuš s císař-
skou hymnou a pak hrály obě kapely pochod
Radeckého. Vůdeové doputací vstoupili na pa-
lubu a tam podávána pak za veselé hudby
skvělá snídaně s šampaňským. Jakožto zástupce
místodržitelův odpověděl na obligátní císařský
přípitek místopresident pražského místodržitelství
hrabě Forgach přáním, aby paroplavba na ho-
řejší Vltavé zdárně se ujala a obyvatelstvu Prahy
i jejího okolí hojně požitku i užitku přinášela.
Mecséry
Radecký
Forgach
Podol
Ostra
Praha
10
article
Na to ukončena tabule a o 12. hodině odrazil
»Mecséry«, opét za hlaholu trub a kotlů, od
břehu smérem k Chuchli. Lid na břehu shro-
máždéný volal radostně: »Vivat! Vivat !«a
hudba na palubě tušem odpovídala. Parník plul
statečně, ale nedoplul daleko: pro nedostatek
vody v řece — prý — musil obrátit a zahájil
plavbu zpáteční, ale uvázl v písku a trvalo přes
dvě hodiny, než byl vyproštěn. Slavnostní hosté
dali se tím časem ku Praze dopraviti na člu-
— Zemská výstava v Brně nebude. O chy-
stané německé výstavě v Brně, jejíž přípravy
zavdaly podnět k výstavním úvahám také v tá-
boře českém, vyslovil se brněnský »Tageshots
v ten smysl, že nejedná se o nějakou zemskou
výstavu, ba ani o výstavu domácích výrobků
průmyslových a živnostenských. Těch prý ne-
třeba vystavovati, ježto je každý na Moravě zná,
ale Němcům jedná se v první řadě o výstavu
cizího průmyslu. Tak má býti — žádá
Mecséry
Němec
Chuchle
Praha
Brno
Morava
11
article
»Tagesbote« — německá výstava v Brně po-
suzována. Jinými slovy — resignace morav-
ských Němců na zemskou representaci, již ne-
jsou schopní ani počtem, ani významem a nyní
už ani troufalosti. Za to by neměla zhynouti
myšlenka zemské české výstavy moravské v Pře-
rově, jakožto velice vydatného protikladu k brněn-
skému podniku, zdravého v každé příčině, ze
jmena pak jako působivý regulativ slabých duší
českých, kteréž by propadly německému svodu
výstavnímu v Brně i co do účastenství i co do
návštěvy-
— Národní kolek, který vydán byl právě
Národní radou za příčinou sjednocení sbírek ve
prospěch národních účelů, lze již nyní obdržeti
v úřadovně Národní rady, v Praze—II., v Jung
mannově třídě, v Měšťanské besedě v II. patře,
Klub národní strany svobodomyslné. Kolky jsou
prozatím 2-, 4-, 6-, 8-, 10. a 20hal. a lze jieh
užívati pro soukromou potřebu jako vignet neb
lepiti je vedle známek poštovních, dále na různé
účty a sice do 20 K 2h., do 40 K 4h. atd., až
do 200 K a přes 20hal. Dále budou se kolkovati
veškeré vstupenky do zábav, členské legitimace
atd. Podrobné poučení vyjde co nejdříve a bude
také uveřejněno denními listy. Bližší sdělí se
ochotně v úřadovně Národní rady.
Němec
Jung
Kolek
Brno
Praha
národní rada
II
12
article
— Osobní. Místodržitelský koncipista JUDr. F
Balej jmenován byl okresním komisarem a kon
ceptní praktikant dr. Jindřich Kaufmann místo-
držitelským koncipistou. — Pan inženýr Jindřich
Křivánek, ředitel hospodářské školy v Jindři-
chově Hradci, stal se oprávněným kuiturním techni-
kem a geometrem se sídlem v Jindřichové Hradci.
— Jubileum. Na Král. Vinohradech slavil v so-
botu dne 23. t. m. jubileum své 25leté činnosti Joseí
Albert, městský strážník, muž u svých pledstave-
ných i u obecenstva velice vážený a oblíbený. Do
služeb města vstoupil 1. července roku 1879 a vzor-
ným konáním svých povinnosti závodil čestně po
boku svých kollegů. Za příčinou jeho jubilea konala
se v sobotu na radnici tichá slavnost, kde byl jubi-
lant v průvodu pana dra. Steinera do praesidia
k panu starostovi uveden. Pan starosta Josef Víšek
u přítomnosti obou náměstků pp. Alcisa Burešea
M. Bílka oslovil jubilanta řečí, v níž ocenil dlouho-
letou jeho činnost a odevzdal mu čestný dar.
— Česká lékařka. Píše se nám: Pod uvedeným
záhlavím čtli jsme v »Národních Listech« ze dne 19
t. m. ve zprávě o promoci slč. MUDr. Elišky Vozá-
bovy, že slečně doktorce náleží v úspěších studij-
ních prvé místo mezi dosud u nás promovanými dá-
mami. Při vší radosti nad límto úspěchem české stu-
dentky — jehož jí upřímně přejeme — nesmí býti
zamlčeno, že s nejlepším dosud výsledkem složila
lékařské zkoušky slč. MUDr. Anna Honzákova.
JUDr
Balý
doktor
Kaufmann
Křivánek
Král
Steiner
Víšek
M Bílek
MUDr
Vozá
Honzákův
Hradec
Jindřich Hradec
Vinohrady
hospodářský škola v Jindr
13
article
Slečna MUDr. Honzákova, kollegyněič. MUDr. Vo-
zábovy, mezi prvními abiturientkami »Minervinýmie
v r. 1895, promována byla v březnu 1902 za dok-
torku lékařství, složivši před tím všechna rigorosa
lékařská s vyznamenáním a ludiž i s nárokemena
promoci sub auspiciis. Od té doby koná sl. MUDr.
Honzákova klinická studia jako operační elév zprvu
na chirurgické, letos na porodnické klinice a to s nej-
lepšími výsledky. Můžeme se tudiž honositi dnes již
dvěma lékařkami, vykonavšími zkoušky s vyzname-
náním a těšiti se — dle prakt. úspěchů sl. MUDr
Honzákovy — na zdárné jejich lékařské působene
v budoucnosti.
= Schůze městského zastupitelstva ve Vršovi-
cích koná se ve čtvrtek dne 28. t. m o 5. hod. odpol.
v zasedací síni městské radnice. Pořad jednání: Sdě-
lení starostova. Interpellace. Volné návrhy. Jednání
o přípisu výboru zemského ze dne 14. července 1903
č. 67,995 týkajícím se obecního a volebního řádu v
obcích. Žádosti úřadníků městských za dovolenou.
Návrh na povolení nákladu na zavedení plynového
světla ve školách zdejších pr. 2400 K. Návrh na po-
volení nákladu pr. 2500 K resp. po odražení obnosu
1500 K v rozpočtu již uvedeného pr. 1000 K. Návrh
na zřízení místa telegrafisty a zároveň nádvorníka
při obci a povolení nákladu na místo to.
— Z obci předměstských. Ohecní zastupitelstvo
v Dejvicích má dne 29. července o 4. hod. odpoledne
sedmou řádnou schůzi v zasedací síni obecního úřadu
nech. »Mecséry« připlul po 3. hodině nazpět
k Doubkově cíhelně.
Honzákův
Mecséry
Doubkův
Dejvice
jednání : Sda
14
article
Slavnostní zahajovací plavba nedopadla tedy
zvláště skvěle, ale to prozatím nerozhodovalo
V první třetině srpna vystoupila voda ve Vltavě
následkem hojných dešťů na Šumavě a dne 11
srpna konala se druhá plavba na zkoušku. Ježto
bylo vody v řece hojně, doplul »Mecséry
šťastně až ke Zbraslavi, kdež slavnostně byl uví-
tán. Pro »pokročilou dobu« však dále neplul
vrátil se vesele do Prahy. Následujícího dne
měl — zase na zkoušku — doraziti až do Ště-
chovie. Do Zbraslavi dostal se »Meesery« opěl
šťastně, ale pak nastaly v okoli Jarova obtiže
dále za Vraným byl prý proud tak prudký,
že ho stroj nebyl s to přemoci. »Meeséry« vzdal
se tedy plavby a plul nazpět, ale vjel záhy na
mělčinu, nemohl býti vyproštěn a dostal kdesi
díry, tak že se voda valila do lodi. Neznalost
řečiště, neobratnost a nedbalost způsobily prý
parníku tuto pohromu. Pasažéři a čásť » posádky.
dali se na loďkách dopravit do Vraného ašl
odtud pěšky do Prahy, »Mecséry« opuštěn ná-
sledujícího dne doeela, jako svému osudu zů-
staven a teprve v neděli dne 16. srpna, když
byla následkem silného deště voda značně vy-
stoupila, ukázala se naděje na jeho »záchranus;
dne 19. konečně, když byly díry uepány a voda
z lodi vypumpována, podařilo se parník vyzdvíh-
nout a do Prahy dopravit. Komise znaleů, jež
pak svolána byla, uznala, že smí »Mecséry,,
když bude příznivý stav vody, jezdit až ke
Mecséry
Meesera
Jarův
Vraná
Vltava
Šumava
Zbraslav
Praha
Šta
Vrané
15
article
Zbraslavi, kdyby však jezditi měl dále do Ště-
chovic, že by musily být provedeny značné
změny ve stroji a v kolech, ježto by parník
dosavadním stavu svém silného proudu nad Vra-
ným nikdy nebyl s to přemoci. Ale tragikomedie
nebyla tím ještě ukončena. Dne 26. srpna uspo-
řádána opětná plavba na zkoušku a dopadla prý
zcela uspokojivě: »Meeséry« odplul o 5. hod.
odpolední a byl za 55 minut v Chuchli, zpá-
teční cestu urazil šťastně za 30 minut. Dne 8.
záři potom bylo zase komisionální ohledání lodi
s plavbou na zkoušku. »Mecséry« vyplul po
půl desáté hodině ranní a dorazil za 35 minut
šťastně až na Zlichov; potom dala komise obrátit
a byla za 23 minuty u Doubkovy cihelny. Roz-
hlásilo se, že na uznání komise záleží, bude li
»ještě v této saisoně« možno pravidelnou plavbu
zahájit. Ale potom neplul už vzhůru k Štěcho-
vicům žádný parník, až teprve dne 15. srpna
1865 Pražanům obecně známý velký kolový
parník »Praha« svoji první plavbu na zkoušku
skvěle provedl.
Mecséry
Doubkův
Pražan
Zbraslav
Šta
Chuchle
Praha
16
article
— Ilalská kongregace v Praze uspořádá za zvě-
čnělého italského krále Humberta I. ve vlašské kapli
dne 29. července o 10. hod. dopolední smuteční
bohoslužby.
— Špatně vyhlidky přávnického dorostu. Ve věc
té píše se nám dále: Přeplnění právnických fakult mí
svůj původ jednak v nedostatečném vychování, jež
abiturienti gymnasijní maji a jež nedavši jim dost
energie životní a z pravidla jenom omezený názo
světový svádí je k tomu, aby šli hodně vykolejenou
cestou — jednak neporozuměním právnického studia
u širšího obecenstva. Rodiče neprávníci, domnívajíce
se bohužel, že studium právnické jest nejlehčí a že
zajišťuje budoucnost nejlepší, posílají svoje syny, když
k ničemu právě nemají chuti, na práva, v naději, že
ty zkoušky se už „nějak“ udělají, pak že se vstoupí
do nějakého úřadu, tam že pan doktor „nic“ nedělá.
bere hezké služné a je šťastně živ. Varovné hlasy, jež
ozývaly se ve veřejných listech v době poslední po-
učují, co se týká „bezstarostného života“, ovšem
jiném. Nehledě k 10leté diurnistsky placené anebo
neplacené praxi, s níž se musí absolvent university
smířit, jest i další postup u státních úřadů velmi bídný
Do VII. hodnostní třídy dostane se dnešní absolvent.
když už dávno sešedivěl a byl-li ženatý, když již má
odrostlé děti, jež musil vychovati s malým služným.
Humbert I
Praha
17
article
Kyne tedy přímo dnešním absolventům bída, zejmena
když na postup do VI. nebo vyšší třídy vůbec nelze
počílati. A v těchto třidách hodnostních jest úřadní
teprve trochu slušně placen. Za poznámku stojí, že
u vrchního zemského soudu našeho v poslední době
se zrušují některá místa vrchních radů v VI. třídě
hodnostní. — Často se počítá na protekci. Nějaký
strýček jest někde dvorním radou, ten již mladému
absolventu nějak pomůže. A jest to chybný kalkul
ježto i ten strýček jest často i při nejlepší vůli malo-
mocným vůči záplavě úřadů absolvovanými právníky
Nejlepší protekcí jest pouze: skutečné nadání a vý-
tečné vyškolení v některém oboru, kteréžto vlastnosti
činí kompetenta u toho onoho úřadu nezbytným. Než
k takovému vyškolení se dopracuje málokdo — do-
pracuje-li volí snazší poměrně dráhu universitního
docenta. K lomu připomínám zase jenom, že by pro
případ zřízení druhé university české bylo zapotřebí
ještě nejméně osmi právnických docentur. A zřízení
lélo university jest přece jisté, postup na professora
pro takového docenta zajištěný — nicméně neúmorná
práce (a té právě absolventi dnešních gymnasií, byt
by byli sebe více talentováni, nejsou ani zvykli ani
schopni) odstraší skoro každého. Ještě několik slov
dodám o domnělé snadnosti studia práv. Jest to stu-
dium aspoň tak těžké, jako jiné studium vysokoškolské.
18
article
Nejlepším dokladem toho jest, jaké úžasné množství
inskribovaných posluchačů na léto dráze životní ztro-
skotá, Ačkoli, celkem řečeno, approbovaní absolventi
české právnické fakulty ji čestněji absolvují, než ab-
solventi pražské německé fakulty, přece dosahuje na
české universitě počet nedostudovaných 40% z inskri-
bovaných posluchačů. Na vídeňské universitě stoup
tento počet téměř na 50%11 To jsou sta a sta ztra-
cených, ubohých existenci, písařících do své smrti
otrocky a za ubohý plat. Nechť dnes každý otec, než
dá syna na práva, uváží jeho nadání a jeho píli, at
uváží, zdali jeho syn snad nebude náležeti s největší
pravděpodobností do řady oněch nedostudovaných
„doktorů“, z nichž se tvoří t. zv. intelligentní prole-
tariát, jenž intelligentním — není! Ať uváží, že podle
zpráv, proskakujících tímto listem, i ten, jenž jakž takž
při zkouškách se protluče, nemůže počitati na přijetí
do úřadu jako úřadník konceptní, že jest velice možno,
že i takový absolvent rozmnoží řady ztracených oněch
existenci Připomínám vedle výroku professora pana
dra. Otta, soukromý výrok jiného professora práv, že
dnes jenom ten absolvent, jenž má všechny tři státní
zkoušky s vyznamenáním, počítati může na přijetí do
praxe a na jakýs takýs postup. A na české universitě,
kde poměrně jest mnoho pilných poslucháčů, nedo-
sáhne ze zkoušených kandidátů ani 12% vyznamenání.
nemluvě o zmíněné spoustě posluchačů, kteří se vůbec
zkoušeti nedali,
— Schůze poštovních úřadníků. V neděli dne 24
t. m, sešlo se v Berouně úřadnictvo pošt krajinských,
ve schůzi svolané Ústřední jednotou c. k. poštmistrů,
výpravců a výpravčích pro Čechy, Moravu a Slezsko
do hotelu „Na Plzence“, aby porokovalo o nynějších
trudných stavovských i organisačních poměrech.
Ott
Beroun
Čechy
Morava
Slezsko
Plzenec
německý fakulta
univerzita stoupa
19
article
Schůze stala se velice významnou tím, že přítomni
byli zástupoei spolků úřadníků poštovních v král. če-
ském; spolek poštmistrů českých zastoupen panem I
Poppyem, poštmistrem z Rokycan, spolek c. k. pošt
ezpeditorů v král. českém předsedou panem K. Sla-
chem, pošt. úřadníkem pomocným, ženy zaměstnané
u poštovních úřadů zastupovala slč. H. Hemmerova.
expeditorka z Doubravky. Z poslanců dostavil sep
V. Choc; pp. čr. Klumpar, König a Anýž se omluvili
Schůzi zahájil za účastenství 46 osob pan R. Acker-
mann z Berouna. Předsednicivo schůze ustanovilo se
následovně: předsedou p. Josef Glüeksmann, vrchní
poštmistr v České Třebové, místopředsedy pp. D.
Poppy, poštmistr v Rokycanech, Karel Slach, poštovní
úřadník pomocný v Praze. Průběh schůze byl dů-
stojný; všichni řečníci přimlouvali se za jednotnou,
tuhou organisaci poštovního úřadnictva třídníhov
král. českého. Čilé této debaty zúčastnili se p. Glücks-
mann. Poppy, Ackermann, Klatovský, Zedník, slě.
K Sl
H Hemmerův
V Choc
Klumpar
König
Anýž
R Acker
Glüeksmann
D Popp
Slach
Popp
Ackermann
Rokycany
Doubravka
Beroun
Český Třebová
Praha
spolek c
20
article
Hemmerova a j. Resoluce, která jednomyslně byla
přijata, zní: Shromáždění úřadníci c. k. poštovního
a telegrafního ústavu, na schůzi dne 24. července 1904
v hotelu „Na Plzence“ v Berouně, porokovavše o svých
trudných materiálních i sociálních poměrech, žádáme
veškeré strany na říšské radě, by při prvním se jejím
sejítí, naše neodkladné požadavky v úvahu vzaly a
dle možnosti z obstrukce je vypustily, neboť dalším
odkládáním požadavků úřadníků pošlovních vržena
bude celá spousta intelligentních lidí do bídy, nouze
a zoufalství. Dále jsme přesvědčeni, že jen tuhou
organisaci všech příslušníků poštovního ústavu lze
nápravy docíliti, vyzýváme tudiž veškerá předsed-
nictva všech našich odborných spolků, aby k docílení
stejného postupu v otázkách stavovských, potřebné
krcky v nejkratší době učinila. Žádáme: úplnou
jednotnost všech přislušníků našeho stavu; vypra-
cování informačního spisu, ve kterém by skutečné
poměry po stránce služební i hmotné poslancům
k dalšímu projednávání vyličeny byly; upozorniti
veřejnost na smutné vyhlídky nynějšího přílivu če-
katelů a upozorniti tento mladý dorost do jaké bu-
doucnosti kráčí. Konečně budiž všemi příslušníky
našeho stavu k tomu pracováno, by na radu říšskou
byl volen muž z našeho stavu, jako odborný zástupce
Hemmerův
Plzenec
Beroun
21
article
Doslovem předsedy schůze o 6. hod. večer skončena
— „Untor Habsburus-Doppelnar“ (Pod křídly
dvouhlavého orla habsburského“) — jest název dost
objemného spisku, jejž vydal nákladem brunšvickéh
vydavatele Sattlera bývalý nadporučík u rakouské
pěchoty, Josef Dumek, syn před nedávnem zvěčně-
lého národohospodářského odborníka. Brožurka je
vkusně vypravena a nedá se upříti, že leccos zajíma-
vého z ni se doví čtenář, který ovšem je mocen něm-
činy. Pan Dumek totiž, který ve své knize vyličuje
zkušenosti rakouského důstojníka v zastrčených posád-
kách západní Haliče, nenahlíží, proč by jako syn
českých rodičů měl zpronevěřovati se staré tradici
a nebagatelisovali svoji mluvu mateřskou, jež bývala
mu kdysi dobrou, pokud nebyl adoptován bojovným
Sattler
Dumek
Halič
Monitor Habsburusko
22
article
Martem, jehož domu po nevalně dlouhém — jak sám
uvádí — úspěšném vojančení uznal záhodným najed-
nou dáti vale a vyprávěti nyní jako civilista po zná-
mém vzoru Bílseově a Motzově, co všecko byl prožil
zažil a zkusil od prvního ročníku kadelky až do ne-
dávného svého odchodu. Jak jsme již předem naznačili
dá se kniha Dumkova zcela dobře číst a leccos v ni
je napověděno o příčinách, které uvádějí celé řady
mladých existencí důstojnických v jícen neodvratné
záhuby. Co vypráví p. Dumek o zkušenostech svých
z ovzduší kadetní školy, je ovšem sbírkou nahodllých
reminiscencí z dob, kdy mladé, bujné tělo hocha
od čtrnácti do osmnácti let začali upínati svěrací ka-
zajkou železné discipliny vojenské. Pisatel vzpomíná
si, jak nevolno bylo mu, když kamarádi ze starších
ročníků projevovali mu svoji povýšenost všemožnými
sekaturami a „tituly“, z nichž slovo „rekrut“ znělo
mu proti ostatní „květomluvě“ v uších jako rajská
hudba. Kasárenský život konečně seznaly i jiné vrstvy
synů Martových — a nebyli to třeba ani aspiranti n
výhodu, plynoucí z dvojího sukna, nošeného z povo-
lání. A slasti execírky nezkoušel také jenom pan
Mars
Bílseův
Motzův
Dumkův
Dumek
Martův
23
article
Dumek, který ostatně sám nikde nenaznačuje, jakým
způsobem v létech pozdějších staral se o nápravu.
řekněme, ve vlastní setnině. Ale pozoruhodným a cha-
rakteristickým je doznání autorovo, že ze 52 frekven-
tantů 2. ročníku kadetky absolvovalo ji všeho všudy —
osmnáci. Ostatní pykali za své mladické pokiesky
nebo nedostatečný úspěch předčasným vyloučením
z ústavu, ve kterém rozhodovala v nemalě miře u před
stuvených jesitnost. libunci sobě v kchotách nslkor
nějších“ chovanců, již v honbě za přízní rozhodujícícl
pánů neostýchali se dokonce úlohy liceměrných do
nášečů na své důvěřivé kollegy. Disciplina prová
děna oyla v kadetce neúprosně a pro nejmenší pře
stupek zakázán „delikventovi“ špatně naladěným uě
telem východ z kasáren, kterýžto trest trval mnohdy
až plných pět měsíců nepřetržitě. Jeden ze spolužáko
Dumkových poseděl sobě takto ve zdech ústavu ne
méně než 220 dní za jediný školní rok. Autor měl pří
ležitost seznámiti se také se životem ve vojenském
špitále a zmiňuje se o bezohledném chování jednoho
sanitního setníka, který prý jeho, Dumka, když svíje
se v horečce po bolestné operaci, vztekle chopil z
operovanou ruku a málem byl by ho strhl s postele.-
Ve čtvrtém ročníku stal se autor četařem a od té doby
nastal mu už také lepší, samostatnější život. Byl už
představeným a mohl tedy sebevědoměji dívati se na
vnější svět, k jehož požitkům měl od nynějška vol-
nější přístup. Až pak blížil se den pro mladého kadet
Dumek
Dumkův
24
article
nejvýznamnější: den srpnového povýšení a vřadění
do vojska. Poslední týden loučil se s nimi maďarský
jich učitel slovy: „Kdyby snad někdo z vás nešťastnou
náhodou byl přidělen k měmu pluku, hned mu dán
pohlavek, aby se nikdy nemohl státi důstojníkemi“
leč ani z tohoto „proslovu“ sobě z kadetů nikdo ne
dělal ničeho. V den 18. srpna, kdy sděleny jim slav-
nostně výsledky avancementu, nedočkavě chápali se
mladí povýšenci zavazadel, aby již již byli na nádraž
a mohli se pochlubiti světu, že překročili Rubiko
vojenské karriéry a že jsou teď celými lidmi, jimž
kynou nejskvělejší vyhlídky... Od podzimku těhož
roku nastala pro autora perioda nového samostatného
života, který však neutvářil se pro něho dokonce tak
jak byl si jej představoval. Osud zanesl jej do vý-
chodní Haliče, kde také vojenskou karriéru svoji ukon-
čil. A pobyt svůj v malých posádkách tamějších.
v ovzduší nesnesitelném pro mladého člověka, zvyklého
na pohodlný život velkoměstský, obetkává autor tem-
nou sítí různých episod z důstojnického života. Mladý
důstojník, aby ušel hrozné nudě svého okolí, zpříjem-
ňuje sobě v Haliči prázdeň svou po vzoru těch č
oněch svých představených: pěstuje nezřízené pitky
v kasině, oddává se vášnivě karbanu nebo hledá útěchu
a zapomenutí v náruči vypočítavých božek zhýralé.
prodajné lásky, nezapřede-li — co horšího ještě —
milostný poměr v okolí sobě nejbližším. K jakým scé-
nám dochází pak mezi zrazeným manželem-kama-
rádem a mezi zálelným zhýralcem, netřeba doličovati
Halič
25
article
Ale truchlivě končívají dobrodružství naznačená bez
rozdílu pro mladého provinilce. Aby měl do karbanu
nebo na pitky, nebo na galantní dobrodružství peníze
dopouští se činů, jichž důsledky, ať dostaví se brzy
či později, jsou neodvratny. Autor uvádí řadu případů
v nichž ten či onen mladý důstojník prohřešil se n
erárním majetku, kde podlehl úlisným svodům po-
věstného židovského faktora a dal se uplácet, kde
jiný zase usvědčen byl z prodeje tajných plánů ciz
velmoci, kde nadějný důstojník jenom proto musil se
vzdáti své hodnosti, že nemohl dostáli čestným závaz-
kům, daným židovským lichvářům — jeden poručik
zákopnický v rozčilení nad kompromitující upomínkou
zastřelí lichváře, jiný důstojník zase ocitne se v hroz-
ném podezření, že uškrtil ženštinu, které byl slibi
manželství a která pak, byvši odmítnuta, oddala se bez-
meznému piti kořalky atd. atd. Těmito okolnostmi
intrikami různých představených hynou v Haliči spou-
sty důstojnických existencí každého roku. „Malé po-
sádky haličské“ — resumuje spiisovatel na konec —
„jsou kletbou a zhoubou pro důstojnický sbor slavne
armády rakouské“. — Pan Dumek však — jak vidíte
— přes obsáhlost své brožury — nepověděl mnoh
nového. Aniž pokusil se v nejmenším naznačiti cesly
k nápravě. Byl svědkem všeho, co vyličuje, všiml si
dojista také národnosti, k níž převahou náležej
oběti vylíčeného zla, ale do hlubší, pronikavější kritiky
se nepustil, ač míval — jak se dobře pamatujeme —
za vhodných dob času až na zbyt na méně kritické
brožurky a chvalozpěvy. Proto neshledáváme v belle-
tristickém jeho pokusu na poli vojenské mravouky
než opozděný výplod uražené ješitnosti, která prestol
karatele zaujímá teprve tehdy, ccitne-li se — na suchu
a mimo dostřel. Toť důvodem, jenž brání nám, by-
chom práci páně Dumkovu brali do opravdy.
Dumek
Dumkův
Halič
26
article
— Abiturienti zemské vyšší reálky v Telči zr
1884 pořádají sjezd v Telči ke dním 15. a 16. srpna
t. r. a to: 15 srpna dostaveničko o 3. hod. odpol.
v Občanské besedě a 16. srpna schůzi o 1/29. hod.
dopol. v budově reálky. Podrobný program pošle se
písemně. Pp. kollegové Hobza Vlad. a Gregor Kare
žádají se za zaslání svých adres. Dotazy zodpov
Ant. Kesner, učitel v Dačicích, Morava, nebo Frant.
Poledna, správce školy v Sumrakově u Studené
Morava.
— Sjezd abiturisntů gymnasia jindřichohradecké
ho z r. 1884 koná se dne 2. srpna t. r. v Jindř. Hradci
Účastníci sejdou se dne 1. srpna v tamní Měšťansk
besedě.
— Přednášky o Husovi a době hiuaitské v Troji
Sdružené spolky v Troji za záštity obecního zastupi-
telstva uspořádaly v pamět upálení Mistra Jana Husn
cyklus přednášek „O době husitské“, jehož výsledel
byl velice zdařilý; první přednáška „O významu
působení Mistra“, konána 6. července v sále hostince
„u Kefurtů“. V přeplněném sále v háji exotických kvě-
tin bylo poprsí Mistrovo; přednášel p. Š. Trágr z Pra-
hy. Druhá přednáška za účasti 200 osob konala se
v místnostech „U studánky“. S vervou vrozenou, vy-
líčil v půldruhé hodiny trvající přednášce „Války hu-
sitské“ p. redaktor K. St. Sokol. Velice poutavá jeho
přednáška odměněna již i místy hlučným potleskem.
Hobza Vlad
Gregor Kare
Antonín
Kesner
František
Poledna
Hus
Husn
Kefurt
Š Trágr
Válek
Sokol
Telč
Dačice
Morava
Sumrakov u Studená Morava
Jindřichův
Hradec
Trója
27
article
Třetí pak byla ukončením celého cyklu „Od Lipan
k Bílé Hoře“; ačkoliv v poslední chvili místo pana
JUC. Dvořáka převzal na rychlo úkol ten p. Š. Trägr
zhostil se úkolu svého pěkným výkonem řečnickým
i vzorně upraveným dějem co nejlépe. Přednáška ko-
nala se v sále zámecké restaurace, a jakkoli počas
bylo nepříznivo, byla místnost naplněna místními ob-
čany do posledního místa. Úspěch cyklu jest pobídkou
pořadatelům, aby v době nejkratší uspořádali řadu
přednášek dalších.
— Žižkův pomník na Žižkově. Slavnostní výbo
rozesílá právě provolání k veškerému obyvatelstvu
města Žižkova, aby ve dnech 30. a 31. t. m. domy
a příbytky své prapory ozdobilo a v sobotu dne 30.
t. m. večer přiměřeným způsobem osvětlilo. Na
obrovské pláni temene vrchu Žižkova umístěny budou
různé zábavné podníky, jako kolotoče, houpačky.
loutková divadla, střelnice, zvěřinec atd. Péčí první
obce baráčnické v Žižkově provedena bude staročeská
rekrutýrka. Majitelé zábavních kočovných podniků
přihlastež se o místo u p. Jana Vondry, maj. krej-
čovského závodu v Žižkově, v Husově tř. č 705. —
Schůze širšího slavnostního výboru koná
se dnes v úterý o 8. hod. več. »Pod Vítkovem«. Kdo
do této schůze se nedostaví, nebude s ním vůbec
počítáno.
Dvořák
Š Trägr
Žižkův
Vondra
Husův
Lipany
Bílá hoře
Žižkov
Vítkov
28
article
— Nepřístojuost. Z obecenstva došel nás tento
přípis: »Žavděčili byste se rodinám, jež posílají
sobě do hostinců pro pivo, dle ustáleného rčení
»přes ulici«, kdybyste upozornili na nepřístojnost.
jež přes veškeré připomínky a výstrahy zdravotních
úřadů doposud nepodařilo se zpina vykořeniti. Ně-
kteří provozovatelé hostinské živnosti nedovedlis
podnes odvyknouti nešvar, odfukovati pěnu při
plnění džbánků a nádob, ač již tolikráte bylo po-
ukázáno na nebezpečné důsledky této nepřístojnosti
po stránce zdravotní, nehledě ani k tomu, že ne-
chvalný zvyk tento bylo už dávno třeba odstranit
se stanoviska prosté esthetiky. Nové upozornění
v novinách snad pomůže vypleniti zlozvyk, jejž
ostalně sám odborný orgán našich hostinských by
po zásluze odsoudil.«
29
article
— Nepříslušnost. Oznamuje se nám: V zámecké
restauraci v Troji znamenají čišníci na účtenky ně
mecko-židovských firem spotřebu návštěvníků. V ne-
děli dne 24. t. m. dokonce objevily se na stolech
reklamní lístky obchodníka s obuví Taussiga v Eliš
čině třídě, který na výhradně německých lístcích
doporučuje svůj »Schuhwaaren-Etablissement«. To
dává si české obecenstvo klidně líbili a číšníci do-
volují si oblěžovati touto německou slátaninou české
hosty. Když byl vrchní číšník na nešetrnost tuto
slušně upozorněn, zcela nevrle odsekl, co je komu
do toho. Jest snad povinností vlasteneckého klubu
číšníků, aby podobným nepřistojnostem v české
Praze hleděl přítrž učiniti. Tak jsou Němci v Praze
utiskováni. Směl by si dovoliti číšník v Teplicích
dáti Němci českou účtenku?
— Dary. Úřadníci magistrátní úřadovny v Praze-
Libni věnovali k uelění památky zemřelé paní Marie
Šebkové, choti mag. adjunkta, fandu pro postaven
lělocvičny »Sokola« v Praze-Libni obnos 18 K. —
K uctění památky zesnnlého posledního presidenta
republiky transvaalské Pavla Krůgra věnovala sto
Taussig
Němec
Šebek
Pavel Krůgr
Trója
český Praha
Praha
Teplice
Libeň
SchuhwaarEtablissement
Sokol
30
article
lová společnost »Burů« od »Glaubiců« v Praze-ll
spolku »Komenský« ve Vídní 20 K.
— Nadace architekla Al. Turka pro umělce. Míěs
ská rada pražská schválila návrhy zvláštní komis.
která rozhodovala o podaných žádostech za uděen
úroků z nadace Al. Turka pro umělce za rok 190
Dle návrhů těch, jež budou k definitivnímu schválct
předloženy sboru obecních starších, má připadno
po 859 K: dru Jaroslavu Bidlovi za spis „Jedno
bratrská v prvním vyhnanství“, Ant. Klášterském
za dílo „Cestou podle moře“, Josefu Holečkovi a
re mán „Bartoš“ a Jiřímu Suminovi za dilo „V sam-
tách duše“. — Z oboru malířství Viktoru Strettin
za lepty a Rud. Bémov za obraz „Návrat“. Sochattn
Jos. Mařátkovi za sochu a Jos. Pekárkovi za „Ap
theosu sv. Augustína.
— Plalební rozkazy na osobní daň z příjst
C. k. berní správa v Praze—I. oznamuje: Dle usl-
novení § 217. odst. 3. zákona ze dne 25. října 189
čís. 220 ř. z. a čl. 60. bod 6. prováděcího nařízen
k IV. hlavě tohoto zákona jsou pro r. 1904 vyhotoven
výtaby z platebních rozkazů na osobní daň z přljm
(listy K) odbadních okresů: Praha: Staré měsle
Josefov, Malá strana Hradčany, Holešovice- Bubny
Libeň k veřejnému nahlédnuti v době od 25. če-
vence včetně do 7. srpna 1901 v účtárně c. k. beno
správy v Praze--I., v Mikulášské třídě čís. pop. 9e.
III. poschodí, v úřadních hodinách a to ve všedni
dny od 8. hod. ranní do 2. hod. odpolední, v ned
od 9. hod. dopolední do 12. hod. v poledne vyloženy.
Glaubic
Komenský
Al
Turek
Bidlo
Holeček
Bartoš
Sumin
Strettin
Sochattn
Mařátkův
Pekárek
svatý . Augustín
Praha
Vídeň
Jos
Hradčany
Holešovice
Bubno Libeň
31
article
Pánům poplatníkům osobní daně z příjmu je v dolo
uvedené volno po předchozím legitimování do výtak
těch nahlédnouti.
— Studijní cesta Českoslovanské obchodnicli
besedy do Německa. (Původní zpráva 21. července)
Výprava v počtu 40 účastníků přibyla v nejlepší ri-
ladě do Berlína. V Drážďanech přestoupili jsmeče
jiného vozu. Sasíci chovali se k nám co nejvlidn
Cesta z Drážďan do Berlína znepříjemněna brk
množstvím písku, před nímž musila býti okna vet
stále uzavřena. V Berlíně očekával nás průvodči
Holubec a zástupce Českoslovanského spolku. Ubyt-
vání máme velmi pěkné a česká strava u p. Erben
jest výborná. Po ulicích berlínských budí výpru
cbecnou pozornost. Všichni účastníci opatřeni jse
páskou „Praha Č. O. B.“ Dnes konali jsme procházly
hlavními ulicemi, vítěznou alejí, pod lipami atd. Pr
hledli jsme dva velké bazary a obchodní závody l
Gersona a J. Tietze, kteréž nás překvapily rozsaben
i velkolepým zařízením. Všude se nám ochotně při
chází vstříc. (Dne 22. července.) Dopoledne prohliž
jsme ústřední tržnici, kde panuje úžasný ruch. o
stánkářů byli jsme přijati dosti nevlídně, že zdržujem
jim návštěvu obchodní. Dále prohlédli jsme akvarium
zl rojnici, uměleckou galerii, museum a hojně m-
vštívenou hlučnou bursu. Odpoledne jeli jsme vlakem
do Postupimi, kde byla prohlídka krásných zahra
a zámku Sansoucí. Dne 23. července bude prohlídk
obchodních domů, říšské banky, zoologické zahrady
král. zámku atd. Odpoledne odjezd do Hamburku.
Sasík
Holubec
Erben
Gerson
J Tietz
Německo
Berlín
Drážďany
Praha Č
Postupim
Hamburk
říšský banka
32
article
— Školská zetrospektiva. Zajímavá jsou čis
návštěvy školní na pražských školách před čtyřice
léty ve školním roce 1864—1865. Veškerého žaciv
na 24 školách obecných a na třech nižších reálkác
v Týně, u Piaristů a v Josefově bylo t. r. 11.08
z nichž 6755 chlapců a 4189 děvčat. Vedk« těchl
škol bylo v Praze s Karlinem a Smíchovem 89 seu-
kromých ústavů vyučovacích a to: chlapčích kíe
sťanských 3, chlapčích israelitských 13; divčích ki-
stanských 34, židovských 5: průmyslových ústavo
soukromých bylo 10; jazykových ústavů 8, hudebních
23 (mezi nimi i hudební ústav Bedř. Smelany
Hellera s 18 chlapci a 18 dívkami); pro kreslení ústavy
2: obchodní ústavy 2 (Petra Khaila a Ant. Skřivane a
tělcevična 1. Dle měst připadlo ústavů vůbec:n
Staré město 39, na Nové město 33, na Malou stran
9, na Josefov 8, na Karlín 3 a na Smíchov 2. Ná-
klad na školství pražské rozpočten na 77.793 zl.
to mimo ockonomii, služné učitelům a učitelká
4600 zl., stálý příplatek ke služnému 1187, stálá po-
můcka k platu učitelkám industriálním 394 zl., pt-
bytečné účitelům 4573 zl., podučitelům 8400 zl., mimo-
řádná nadání triviálnímu školnímu důchodu, tob
služné učitelům, platy učitelkám industriálním, vý
služné a pomůcky na vychování, odměny a pomoi
v nemoci, úhrnečně na čistění škol a jiné školní vy-
dáni 38.319 zl. Platy učítetské stanoveny byly dle
úpravy r. 1847 s přídavky z roku 1851 a z r. 1856.
Heller
Petro Khail
Antonín
Skřivan
Josefov
Praha
Smíchov
Karlín
Bedř
obchodní ústav 2
33
article
Služné 10 učitelů pražských vyměřeno na 500 zl. st
a 9 učitelů na 400 zl., pak 27 podučitelů na 150 n
a 26 podučitelů na 100 zl. stř., příbytečné u učitel
vyměřeno na 100 zl. a podučitele na 20 zl. Roku 1851
přidáno učítelům po 100 zl., 27 podučitelům se d -
stalo ročně 250 zl. a 26 podučitelům ročních 200 a.
příspěvek na byt zvýšen z 20 na 40 zl. Před 40 léty
pak měli někteří podučitelé 250—300 zl., učitelé 45
až 500 zl., bytné učitelů 180 zl., podučitelů 120z
— Nejnovější zásady hygienické pro školství. Ne
ustálá šetření o předních principech hygieny školni
pomoci níž mají nastati i ve všech poměrech oek
nomických změny mnohdy dalekosáhlé, byla příčinen
ustavení pevných pravidel, dle nichž pro budoucno
stavba, administrativa a vůbec celé externí řízení skcl
by se řídily. Jest to vlastně resumé všech pokynů, ktere
v této záležitosti školními hygieniky byly po dloulá
léta činěny a které částečně kodifikovány na kongresu
norimberském v zákonník, jenž mě se státi podkiadem
všemu školství modernímu. Staveniště školy má bjt
co možno uprostřed okresu školního; vedla
budovy budiž tolik volné prostory, aby bylo lze venku
cvičiti a hráti — pro každé dítě aspoň 2—3 m2; st.
m 2
34
article
veniště nesmí býti v mokré písčině nebo v pozemli
navážkovém, plném zárodků nemocí. Doporučujes
system pavillonový, seřaděný kolem velikéhe
dvora a hřiště. Jihovýchodní strana pro učebny nejvie
se doporučuje; chodby mají býti 3—4 metry široké
souvislé pro všechny třídy, vytápěné a větrané; šal-
ny zřízeny býti mají vedle učeben. Byt školníkův ne
má býti nikdy v budově školní a je-li, má míti zviáški
vchod. Učebny pro 50 žáků nechť mají 9 metrů děky
6.40 m šířky a 4—4.20 m výšky, čímž na každěb
žáka připadne 1 m2 plochy a ——5 m vzduchu: ze
poprsní u oken budiž nejméně 1 m vysoká, raději 12
až 1.30 m. V oknech zavěšeny mají býti zácleny bíl,
plátěné, osvětlení kreslíren s hora se doporučuje. P
lahy obloženy býti mají linoleem na podložku sádr
vou, beze spár. Topení a větrání má býti p
každou světnici upraveno tak, aby se za každé ponš
trnosti mohla upraviti teplota světnice na 18—19°c
doporučuje se jen topení centrální. Větrání nechť vel
vzduch, nasycený vodou aspoň 45% tak, aby se vzdu
ve světnici aspoň třikrát za hodinu vystřídal úplr
V každé třídě mají býti lavice nejméně tří různýcl
velikostí po dvou místech. Záchody mají býti svět
prostorné, systěmu splachovacího; kde není kana
sace, mají se záchody od budovy odděliti a zříč
zasypění mletou rašelinou. Dvůr štětovaný, říčni
pískem zasypaný budiž suchý a čistý. Dále vyžad
se v moderní škole lázně sprchové, kuchyně při obe
ných školách dívčích, dílny pro ruční práce chlapecki
35
article
Výsledek porad o hygieně vyučování a ústa-
vů soustřeďuje se v kategorických požadavcích: zme-
šení počtu předmětů, snížení počtu týdenníchi hod
vyučovacích a konečně uvolnění odpůldne pro p
pravu tím, že se zavede jednoduchá frekvence ško
O nemocích a službě lékařské ve škol
vychází se od zásady, že, je-li škola povinností, s
má povinnost pečovati o její zařízení a zdravotnict
Nedostačí však k tomu jeden všeobecný lékař, nýt
zvláštních lékařů specialistů pro nemoci ušní, o
nosohltanové, zubní atd. Zejmena třeba jest zubní
niky pro děti, ježto dle statistiky jsou mezi 4000 diim
104 se zdravým chrupem a 97.5 se zuby zkaženjmi
Příčiny zkázy zuhů jest buď špatné ošetřování v mii
špatná výživa nebo zalížení v celých generac
Všechny děti školu povinné není možno dle le
osnovy vyučovati, poněvadž jejich schopnosti nele
pouštějí stejnoměrného postupu; že jsou děti přes b
neshody v nadání pohromadě, nastává pro nadni
únava a dlouhá chvíle. Žádá se proto zařízení třík
tegorií škol, pro nejnadanější, prostřední a nenadan
slabé, atd. Celkem přijaty principiální zásady všen
hygieniky v následujících větách: Vypracovány bodo
plány normální budovy školní, návrhy na společn
vychování a vyučování dívek s chlapci, návrh na v
vinné učení tělocviku ve školách dívčích, zákaz nolí
sněrovaček, zřízení klinik zubních pro dítky ško
zřízení kursu pro dentisty, kteří by pak děti ošeíie
vali, návrh na podávání nápojů všude ve školkcá
návrh na občasné opakování výstav hygienickýcn pe
můcek vychovávacích a vyučovacích, návrh na vy
pracování formuláře pro statistiku úmrtnosti škoa
mládeže.
— Změny držebností. Manželé Václav a Anm
Snajberkovi koupili od stavitele p. Josefa Doležnl
dům č. 1001 v Havličkově ul. v Žižkově za 64.1205
Václav
An
Doležnl
Havličkov ulice
Žižkov