2
masthead
V Praze, v úterý úne 26. července 1904.
Praha
4
article
Ja kanní a odpol. listy
pledp lácí se.
r Práze v aduainistraei
a ne
n řtrrt ieta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
ss niěsíe
nk. . . . 7k
ve Blialk ác
. 2 K. 80n
na pěske .
Poštet
c. . . . . 9 K 8nh
s drojí zásilkou
s nl
almrt lcta : . . . 11 K so
Poštet c
5
article
Postavení Rusův na bojišti
mandžurském.
Evropský »žlutý tiske, mezi nějž také
zdejši officiósní »Prager Abendblatt« chce býti
dle všeho zařaděn, — dnes samou ško dolibou
nadosti až pomerančově rudne. Rusko prý se
musilo pokořit protestující Anglii a odníti svému
dobrovolnému loďstvu v Rudém moři právo
ke konání námořní policie vůči všelikým pode-
zřelým lodím. Tato povolnost Ruska vůči sokům
v Evropě má prý asi původ svůj v tom, že na
bojišti manídžurském věci pro Rusko v po-
sledním témdni velmi povážliv'ě se
zhoršily, tak že prý car obdržel právě
v sobotu 24. t. m. od Kuropatkina nad míru
kormutlivé zprávy. — A žlutý tisk má
téch sensačních zpráv dnes plnou náruč. Ovšem
samý »soukromý telegram«, samá pověst ne-
známé provenience, avšak to nevadí. Podle
téchto věrohodných pramenův byli by Japone
již zaskočili armádu Kuropatkinovu u Ljaojanu
lak dokonale, že by jí už nebylo možno ustou-
piti poděl dráhy na sever do posice mukdenské,
nýbrž bylo by jí buď podstoupiti rozhodnou
bitvu mezi Dasičao a Ljaojanem anebo hledati
spásu v útěku do poušti Mongolska! —
Levé ruské křídlo pod generálem Kellerem
bylo prý ve čtyřdenních strašných bojích v po-
hoři Fenčulinském zdecimováno a proraženo,
následkem čehož předvoj Kurokiův pronikl se-
verně nad Ljaojan, ba dostihl již Šiliha, polou
cesty téměř mezi Ljaojanem a Mukdenem, kdežt
na jihu prý opět armáda Okuova obešla posta
vení Rusův u Dašičaa a blíží se N ju č v a nu
»Ze všeho je nyní zřejmo — vykládá žlutý tisk
— že se Japoncům zdařil jejich plán pozdržeti
armádu Kuropatkinovu po tak dlouho mezi
Rusův
Prager
Keller
Kurokiův
Japonec
Rusko
Anglie
Evropa
Mongolsko
Ljaojany
6
article
Dašičaem a Ljaojanem, až jim bylo lze překo
nali šťastně obtížný přechod horstvem fenčulin-
ským, aby odtud zdostihli dráhy mandžurské
severně nad Ljaojanem a tak zatarasit Rusům
ústup na Mukden a Charbin. Zkažením dráhy
ve svém týlu bude Kuropatkin odloučen o
svých zásobáren a donucen podstoupit rozhod
nou bitvu s nepřítelem nepoměrně silnějším, kdy
a kdekoliv mu ji tento vnuti. «
»Spořádaný ústup Rusův n
Mukden stal se již zhola nemož-
ným« — vykládá rakouský stratég » Prager
Abendblatlu«, neboť ruská armáda musila b
defilovat podél fronty počtem mohutnějších Ja-
poneův, jsoue stále v nebezpečí, že bude roz-
trhána na kolik kusův. Je-li Kuropatkin dosta-
tečně opatřen spíží pro mužstvo i koňstvo —
neboť pobořením železnice přestane všechna do-
prava proviantu, — pak asi vyčká ve svých
silně opevněných postaveních nájezd japonský.
Hodinu bitvy ustanoví ovšem Japonci. Nemá-li
však dostatečných zásob potravin, pak musí se
vyhnouti na západ a couvati do Mo-
golska, což bylo by podniknutím nad míru
obtížným, poněvadž by se ocitl v zemi ne
schůdné a nehostinné.« —
Tak maluje obrazotvornost japonomilců
dnes postavení Kuropatkinovo, ba »Neue Freie
Presse« věři, že již Kuropatkin vůči té zoufalé
situaci zůstavil armádu svou pánu bohu a ge-
nerálům podřízeným, sám ale ujel do Muk-
denu ! —
Nuže, podle posledních úřadních zprávz
bojiště a to nejen ruských, nýbrž i japonských,
Ljaojan
Rus
Rusův
Mukden
Prager Abendblatlu
Japonec
Mukden
Charbin
Neue Frei Presse
7
article
jeví se pravda věcí na štěstí podslatně jinak.
Předně nepodařilo se armádě Kurokiově dopo-
sud ještě nikterak potříti nebo proraziti levé
křídlo Rusů (pluky generálů Kellera a Heršel.
manna) kryjící od severu Ljaojan. Naopak, po
slední zprávy zvěstují, že úsilovný po-
kus Japoncův o to se nezdařil, že
zejmena generál Heršelmann vítězně útoky ja-
ponské odrazil. Nechť si tedy dopisovatel »Reu-
terovy kanceláře« z hlavního stanu generála Ku-
rokia oceňuje výsledek horských bojů z minu-
lého týdne pro Japonce za strategicky velmi
výhodný, řka, že prý Rusové pozbyli v této
krajině svých nejlepších obranných posic, tak
že Japoncům cesty na Ljsojan a Mukden jsou
téměř otevřeny, — japonský vojevůdce sáni, asi
nejlépe vi, že je to plané nadsazování, a bude
to státi ještě hojně potu i krve, než dostihne
a dobude Ljaojanu, nad tož vzdáleného Mluk
denu.
Rus
Keller
Herjít
Japoncův
Heršelmann
Japonec
Mukden
8
article
Svými vlastními silami na
smělý ten pochod naprosto ne-
stačí, nýbrž musí vyčkati, až přiblíží se ke
společnému cíli a zápasu rozhodnému ještě
druhé dva armádní sbory jsponské od jihu
a jihovýchodu, které však do té chvíle
ještě se nedaly na pochod k severu, nýbrž
stojí nehnutě na svých posavadních stanovištích;
1., 3. a 4. divisi před Port Arture m;
5., 11. a 8., u Kajču garda japonskáu
Šujanu, 10. a 6. divise v průsmyku modu-
línském a jižně od něho divise 2. Pokud ne-
semknou se všechny tyto šíro rozstoupené dosud
sbory v jediný souvislý řetěz, potud nemůže
se Kuroki sám se svou severní armádou, číla-
jící dvě divise (12. a 7.), nikdy odvážiti
rozhodného výpadu s hor na jádro armády
ruské u Ljaojanu. S touto okolností asi také
počítá dodnes Kuropatkin a proto dosud čelí
nepříteli v silně opevněné posici u Dašičaa a
Hajčenu, důvěřuje v možnost zcela spořádaného
ústupu svého na Mukden; pochybujeme do te
chvíle, že by dal si vnutiti rozhodnou bitvu
o silách nerovných, po níž ovšem Japonei
prahnou, nad tož aby se dal zaskočiti tak,ž
by se nemohl probíti nežli do Mongolska. Po-
stavení jeho jest zajisté velice obtížné, ale
zoufalým dosud se býti nejeví!
Port
Šujan
Kuroki
Mukden
Mongolsko
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 25. července. (Polské hlas
o Körbrově odpovědi slezským
Němcům.) Krakovský „Czas“, jenž jinak
jako orgán polského kola jest hotov. vzdáti vřelý
dík dru. Körbrovi za odpověď, danou německé
deputaci slezské, shledává nicméně, že dr.
Körber měl s větším důrazem vyzdvihnouti dva
momenty, totiž oprávněnost slovanských poboček
a legálnost jich provedení, aby bylo jasno, jak
bezdůvodná jest německá agitace, mluvící
křivdě, páchané na Němcích. Proti nepravdi-
vému mluvení o křivdách, dělaných Němcům,
měl se postaviti zjištěný fakt, že ve Slezsku se
nedostává učitelů českých i polských a že vy-
hověti této potřebě národa českého a polského
jest prostě povinnost každé vlády bez ohledu na
její sympatie, chce-li býti spravedlivou a prostou
výtek,
„Glos Narodu“ vidí v německé agitaci proi
slovanským pobočkám jen důsledek německé ne-
ústupnosti. Německé strany, ač jim poskytnut
vyníkající vliv na vládu, hlasují proti minister-
ským návrhům, desorganisují parlament a ne
chtějí slyšeti ani o nejdrobnějších ústupcích.
Založení poboček ve Slezsku proti vůli Němeů
jest „Gl. Nar.“ znamením, že se blíží počátel
konce. Rozhodující kruhy se znenáhla vyléčí
z klamné domněnky, že v Rakousku jest možno
opříti o Němce nějaký vládní systém.
Körbrův
Němec
Czas
Körber
Glos Naroda
Praha
Slezsko
Nara
Rakousko
10
article
Opposiční „Nová Reforma“ jest nejmén
spokojena s Körbrovou odpovědí. Jaký prý jes
její smysl? Bohužel velice pro Poláky nevý
hodný. Dr. Körber uznává, že obě slovanské ná-
rodnosti ve Slezsku mají právo na samostatn
učitelské ústavy, že spravedlivost by vyžadovala
aby se tyto ústavy otevřely co nejdříve, ale ne-
činí to, neboť se bojí Němců. Nechee
je drážditi, nechce podporovati snahy, které oni
pokládají za sobě škodlivé. Aby se tedy Němei
nebouřili ani proti pobočkám, dr. Körber je ubez-
pečuje, že správaitěchto slovanských
poboček zůstane německá. Poláci
Čechové mohou se tázati: Jest zřízení poboček
výměr spravedlnosti neb pouhý odklad? A Němeh
mohou se ptáti: Jest to odklad aneb nový
ústupek pro nás? Celkem možno už nyní
předpověděti, dodává „Nov. Ref.“ — že slo-
vanské pobočky pod německou správou za
mnoho státi nebudou a že se budou jen ne-
patrně lišiti od nynějšího způsobu vzděláván
polských a českých kandidátů učitelství na ústa-
vech němockých.
Opposiční
Körbrová
Polák
doktor
Körber
Němec
Němei
Čecho
Slezsko
11
article
V Praze, 25. července. (Pracovní plán
uherské sněmovny.) Nyní, když nej-
větší obliž letošního uherského rozpočtu, totiž
zvýšení civilní listy o dva milliony korunzn
Uhry, jest překonána a zvýšení civilní listy
schváleno, půjde rokování o rozpočtech jedno-
tlivých ministerstev rychlým tempem ku předu
V liberálním klubě se soudí, že za dvě neděle
asi 8. srpna, snémovna bude se moci odebrat
na letní prázdniny. Mezi rozpočtém má se vy-
říditi ještě návrh na vrácení půjčky deseti mil
lionů korun rak.-uh. společnosti státních dráh
a jiný vládní návrh stran zřízení státních nadael
na vojenských vyučovacích ústavech. Až bude
vyřízen rozpočel, má se před prázdninami pro-
jednati také ještě novela k zákonu o vedení
matrik.
Z Lublaně, 23. července. (Nová ztráta
ve Štyrsku.) Slovinské městečko Sv. Jilj
u Maribora, které v pulynulém období mělo slo-
vinskou většinu v obecním zastupitelstvě, přešl
tyto dni opět v ruce německé, neboť Němci př
obeeních volbách dosáhli většiny v druhém
prvém volebním sboru. Druhý sbor byl německý
i předešle. Ale v prvém sboru zvítězili minule
Slovinci. Letos volební komise zamítla dvě slo-
vinská plnomocenství a následkem toho Němei
zvoleni většinou jednoho hlasu.
Z Pešti, 24. července. („P anslavo v
opět straší.) „Budap. Korr.“ sděluje hroz-
nou zprávu, že ústřední spolek Slováků v Ame-
rice čítá již 16.716 členů, rozdělených v 462
sekce. Počet členů spolku vzrůsťá každeročně
tisíc. Jakmile některý Slovák příbude do Ame-
riky, ihned obdrží vyzvání, aby přistoupil ke
spolku, který se zavazuje podporovati jeho
členy jeho rodiny v připadě nemoci neb úrazu.
Němec
Slovák
Praha
Uhry
Lublaň
Pešť
ame
uherský sněmovna
12
article
Poněvadž v Americe žádný jiný podobný uher-
ský spolek necxistuje, stává se, že ke sloven
skému spolku přistupují i Maďaři, poněvadž jes
známo, že spolek přesně vyplácí své podpory.
To vše by bylo správné a snad i pěkné, kdyby
organisace spolku nebyla prosycená nenávisti
k Maďarům a kdyby cílem spolku nebylo ob-
novení slovenské říše Svatoplukovy (!). „Škod-
né“ účinky tohoto spolku neomezují se dle
„Budap. Korr.“ jen na Ameriku, nýbrž sahají
také do Uher, kamž je přinášejí Slováci, vrace
jící se do staré vlasti. Americký spolek zakládá
v Uhrách nadace pro studující, podporuje slo-
venské národní (pešťský list je nazývá „šovini
stickými“. Pozn. red.) spisovatele a umělce
čímž je vybízí k šíření ideí spolkových, udržuje
spojení se slovenskými peněžními ústavy, ze-
jmena s martinskou bankou „Tatrou“. Všechny
tyto činy amerického slovenského spolku jsou
v očích maďarského listu tak hrozné, že vyzývá
vládu uherskou, aby se v brzku postaral
o podobný, ovšem čistě maďarský spolek v Ame
rice, který by mohl činnost slovenského spolku
paralisovati.
Maďar
Svatoplukův
Slovák
Amerika
Uhry
Tatra
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. července.
Praha
14
article
Italská sněmovna.
15
article
Různé italské časopisy pojednávaly v po
slední době o možnosti, že sněmovna poslanců
zvolených r. 1900, bude ještě před novým ro
kem rozpuštěna. Těmto zprávám opírá se nyn
„Tribuna“ a dovozuje v úvodním článku,ž
k takovému kroku není jediného vážného dů-
vodu. Nynější sněmovna naopak musí vyřídit
ještě četné důležité předlohy, zejmena obchodn
smlouvy, obnovu železniční dohody, nové roz-
dělení volebních okresů, konversi rent atd. Sně-
movna může prý tudíž býti přesvědčena,že
vláda nepomýšlí sáhnouti k volbám dříve, nežl
až uplyne zákonná lhůta nynějších poslaneckýel
mandátů, t. j. až na jaře r. 1905.
16
article
Italské strachy.
Z Vlašských Benátek oznamuje se římské
„Tribuně“, že u Caprile, kde konají se právě
dělostřelecké manévry, zatčen byl rakouský
gymn. prof. Scurer pro podezření, že jest ra
kouským vyzvědačem. Pro stejné podezření uza
vřen byl v Campo d'Arsego hotel tyrolského pří
slušníka. Tři Němci z říše, o jejichž zatčen
ve Veroně jsme se zmínili, byli již z vazby pro
puštěni a při odjezdu z Benátek uspořádána jim
Italy v odměnu za několikadenní nucenou vazbu
kecovina a všichni tři vypískáni
Francie a Vatikán.
Smýšlení ve Vatikáně, o němž se dosud tvr
dilo, že jest neústupné a ve sporu s Francií ne
povolí, počíná se obraceti. Z Říma se aspoň sdě
luje, že stalo se náhle více optimistickým, což
jeví se zejmena v otázce exkomunikace laval
ského biskupa. Tvrdilo se o ní, že jest už vy-
řčena a jezuitské orgány v jeho diécesi veřejně
již vyzývaly kněze i všechen katolický lid, by
„prchli z kostelů, budou-li znesvěceny nohou
vyobcovaného bývalého biskupa.“ Lavalský bi
skup však toho nedbal a diécesi svou spravoval
dále. Tak na př. ještě včerejší číslo úřadního
listu lavalského biskupství uveřejnilo jeho jme
nování nových farářů.
Přes vše to dochází nyní z Vatikánu zpráva
ža exkomunikace lavalského biskupa není dosud
provedena, naopak, že věc tato vyžaduje, by se
ještě zevrubně prozkoumala. Neústupný dosud
Vatikán chce, jak se zdá, nabyti novým svým
mírnějším postupem času, aby snad konečně
úplně obrátil a roztržce s Francií tím se vyhinul.
profesor
Scurer
Němec
Italos
Benátky
Campo d ' Arsego
Verona
Francie
Vatikán
Řím
Caprile
17
article
V drobném prodejit
ranní číslo o robö . . . za gp
odpoledlni
. . . zazh
Ve filialkách na venkověi
raaní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotevě napře
Přečplacení a insezty přijímá vdmini-
strace v Marianské slici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna n sxpedice „Národnich Listá
Rakopisy se novraesji
Combes o situaci.
18
article
Francouzský ministrpresident Combes za-
vital do Carcassoune a promluvil tam včera na
lidové hostině jemu k poctě uspořádané, kleré
zúčastnilo se na 3600 osob, o vnitřní politice
francouzské vlády. Poukázal na úspěchy při
municipálních volbách přes gigantské úsilí op-
posice a obrovskou moc řeholí docílené, jakož
i na poslední události, které přispěti mohou,
jak si toho republikáni přejí, ku přerušení po-
měrů mezi církví a státem.
Ministrpresident vytkl důrazně, že vláda
dovedla uhájiti pořádek a svobodu a zažehnati
obrovské stávky, jejichž časté opakování poško-
zuje zájmy dělnictva i vývoj průmyslu a kon-
statoval pak příznivý stav veřejného úvěru
zjednání rovnováhy ve státním rozpočtu, načež
dodal; Snese-li naše vnitřní politika nestranné
kritiky, jest naše zahraniční politi ke
předmětem závisti a — troufám si to
řici — obdivu pro celý svět. Neblou-
zníme po válečných dobrodružstvích a zabírání
osad, ale máme vlasteneckou radost, že mů-
žeme konstatovati, že Francie ještě nikdy neté-
sila se ve světě větší vážnosti a větší úcty a
že přímost a loyalita její diplomacie nebyla
nikdy výslovněji uznána a její rady, plynoueí
ze stálé péče o světový mír, nikdy nebyly vy-
slýchány s větší pozorností.
Zmíniv se o uzavření smírčích smluv,
končil Combes: »Nové dohody jsou nejen bez-
pečnou zárukou, ale také účinným nástrojem
světového míru, neboť i při válečném lomozu.
zaznivajícím v dálce, bude mír první naší nut-
ností a jeho zachování naším pevným rozhod-
nutím.«
Řeč Combesova a zejmena její závěrek
provázeny byly hlučnou pochvalou.
Combesův
Francie
19
article
Anglická výprava do Tibetu.
O postupu anglické výpravy na Lhassu
došlé zprávy ze Gyangce ze dne 21. t. m. sdě-
lují, že v neděli dne 17. t. m. dospěla z Ra-
lungu ku průsmyku Karolskému. Od Ralungu
se údoli rozšiřuje až k tomuto průsmyku. Pod-
nebí jest zde drané a nikde není viděti vzdělá-
vané půdy. Cesta k vlastnímu průsmyku zvedá
se zvolna, načež náhle zahýbá k východu
probíhá v délce asi 4 kilometrů úzkou úžla-
binou. Tábor výpravy jest zajisté nejvyšším
dosud známým vojenským tábořištěm, nebot
nachází se ještě o 300 metrů nad mořem
výše, nežli jest vrchol Montblancu.
Angličané utábořili se na úpatí sněhem
pokrytého horského hřbetu Nuidžinkangsangu.
V průsmyku sněhu nebylo, ale od výše 150
metrů nad ležením počínal nádherný ledovee.
Domorodci do tábora přivedeni sdělovali,
že Tibetané u Gyangce poražení soustředili se
u Jasi mezi Nagartse a Bramaputrou a že la-
mové úsilovně se namáhají, by je znovu přiměli
k boji. Dalajlama zaslal známému již Trugsu
Penlepovi zprávu, že vítá jeho přátelskou snahu,
dociliti s Angličany dohodu.
Výzvědové anglické výpravy zjistili, že T-
beťané obsadili silně pevnou posici, kterou již
před několika měsíci dobyl plukovník Brander.
Původní zeď, táhnoucí se přes příč údolím, jest
značně prodloužena a za ní ve vzdálenosti ně-
kolika set kroků zřízena zeď nová. Také hradby
na úbočích jsou sesíleny a návrší, s něhož
Angličan
Bramaputra
Brander
Tibetaný
Gyangce
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác
Heller.
V době absolutismu.
(Ztehdejší statistiky pražské univer
sity. — Jaké měli professoři platy. —
Co stál doktorát?— Postrach z komety
která se vůbec ani neočekávala. — Já-
savá oslava všech Anen. — Veselá hi-
storie nepodařené paroplavby do Ště-
chovic.)
O pražské universitě zmínil jsem se ondy
jenom letmo, není také potřebí zde slovy plýt-
nat. Historie Karolo-Ferdinandey je příliš do-
Me známa, aby žádoueno bylo, v paměti čte-
nilstva něco z ní oživovat. Avšak ke karakte-
nstice doby přispěje zajisté několik cifer, jež
z tehdejšího stavu a působení pražské univer-
sty zde uvedu. Ve studijním roce 1856—1857
blo na pražské (tehda ovšem jednotné, to jest
ninecké) universitě 44 řádných a 19 mimořád-
ních professorů, 20 soukromých docentů,5
věitelů a 19 učitelských assistentů. Platy uči-
belských sil spadaly od 3000 do 300 zlatých
kuvenční měny. Gáži 3000 zl. brali dva čle-
nové professorského sboru, dva jiní měli 2500 zl.
10 členů dostávalo ročně po 1600 zl., jeden
tlen měl 1500 zl., 6 členů bralo po 1400 zl
16 jieh po 1300 zl., 5 dostávalo po 1200 zl.
7 po 1000 zl. a tak dále. Platy celého učitel
ského sboru obnášely úhrnem ročních 94.000 zl
K tomu dostávali však všichni professoři, do-
tenli a učitelové kolejně, jež posluchači platili.
doktor
Heller
Šta
Ztehdejší statistik
21
article
Píednášek bylo v zimním semestru 160, v let-
sím 165, Řádné roční dotaee na universitn
kalhovnu a sbírky obnášely celkem 10.000 zl.
n mimořádná zařízení pak vydáno v tomto
toce asi 5000 zl. Posluchačů čili studentů
lo v zimním semestru 1223, v lelním se-
nestru 1162, mezi nimi 173 cizinců. Od placení
telěho kolejného bylo osvobozeno 697 studentů,
i polovice 262. Zaplacené kolejné vyneslo celkem
25 634 zl. konvenění měny; z této sumy zapla-
lli bohoslovci 610 zl., právníci 10.992 zl., me-
dikorá 6243 zl. a filosofové 7189 zl. Výno
kolejného rozdělen, po 5procentové srážce pro
stucíjní fond, mezi professory, docenty a učitele
dle toho, mnoho-li měl který platících poslu-
chačů. — Rigoros k dosažení doktorské hod-
nosti odbyto toho roku na bohoslovecké fakultě
3, na právnické 114, na medicinské 105 a na
filosofické 25. Magisteriálních zkoušek odbyto
292 a to na magisterium porodnictví 20, na
magisterium farmacie čili lékárnictví 48 a na
dosažení diplomů babických 224. Doktorskýeh
promocí bylo celkem 81 a to: na bohoslovecké
fakultě 1, na právnické 20, na medicinské 45
a na filosofické fakultě 6.
Píednášek
bohoslovecký fakulta 1
22
article
Zajímavo bude porovnati s touto statistikou
tehdejší jediné pražské university s loňskými
výkazy nynější university čes ké,
bez ohledu na slav university německé.
V zimním semestru 1902—3 působilo na
české universitě 149 učitelů a to: na boho-
slovecké fakultě 11 (7 professorů řádných,1
honorovaný docent, 1 supplent a 2 adjunkti).
na fakultě právnické 27 učitelů (12 professor
řádných, 2 mimořádní professoři a 12 soukro
mých docentů); na fakultě lékařské 49 učitelů
(15 professorů řádných, 10 mimořádných a 24
soukromých docentů), na fakultě filosofické 54
učitelů (22 professorů řádných, 10 mimořádných
a 22 soukromých docentů). Kromě těch působilo
na lékařské fakultě 33 assistentů. — Před-
nášek a cvíčení v ústavech a semináříehv
zimním běhu bylo 265, v letním 265. Poslu-
chačů čili studentů bylo v zimním běhu 3560
a to 2888 řádných a 594 mimořádných a 68
farmaceutů. Na jednotlivých fakultách bylo po-
sluchačů: na bohoslovecké 127 (4 mimořádní)
na právnické 1976 (202 mimořádní), na lékař-
ské 350 (43 mimořádní) a na filosofické 1107
(313 mimořádných). V letním běhu bylo 3015
posluchačů, z nichž 2638 řádných a 66 farma-
ceutů. Přísných zkoušek doktorských vykonalo
se na fakultě bohoslovecké 15, na fakullě práv-
nické 361, na fakultě lékařské 226 a na filoso-
fické 38, celkem 540. Promocí bylo na fakulie
bohoslovecké 4, na právnické 113, na lékařsk
88 a na filosofické 38.
Posl
slovecký fakulta 11
fakulta právnický 27 učitel
fakulta lékařský 49
fakulta filosofický 54 učitel
fakulta lékařský 226
23
article
Leckterému z mladších čtenářů napadne as
otázka, jaké výlohy a poplatky tehda byly spojenys
dosažením doktorátu? V Praze byl doktorát ze všech
universitních měst v Rakousku nejdražší: právni-
cký doktorát na př. stál tehda v Praze 800 t
1000 zlatých střibra, dle okolnosti, dělala-li se
promoce s trubači ve velkém nebo bez trubačů
v malém sále promočním; ve Vídni stál pouze
400 a ve Štyrském Hradci dokonce jenom
200 zlatých stř. U synů rodin bohatých anebo
takových, jež boliatými se zdáti chtěly a se sku
tečně bohatými rodinami závodily, byly výlohý
ještě větší, neboť náleželo tehda k »dobrému
tónu«, aby si zámožný doktorand k promoci po
řídil těžký doktorský prsten a vlastní promočn
zlatý řetěz, jehož cena dle váhy třebas několik
tisíe zlatých obnášela.
Praha
Rakousko
Vídeň
Štyrský Hradec
24
article
Abych čtenáře neunavil dloulým vypravo
váním o stavu pražského školství v době abso
lutismu, uvádím tuto, k vůli střídání, zase ně
kolik drobnůstek z tehdejší pražské kroniky, ně
kolik místních črt, jež také asi přispějou k do-
plnění obrazu tehdejšího pražského živola a ve-
řejného stavu. Celé jaro roku 1857 byl v Če
chách (a snad vůbec v celé Evropě) směšný
postrach před »kometou«. Z Paříže roznesla
se totiž v zimě novinami zvěsť, že dne 13. čer-
vna projde země jádrem nebo chvostem velké
komety. Byla to pouhá domněnka kteréhos
talmového astronoma, nespočívající na žádném
přesném výpočtu, který ostztně u komet an
neni možný. Žádný skutečný astronom nepřed
povídal a netvrdil, že se země dne 13. června
s nějakou kometou setká, ježto k tomu ne
bylo ani nejmenšího vědeckého podnětu. Ovšem
mluvilo se v odborných kruzích tehda již ně
kolik let o tom, že komety z r. 1264 a 1556
ve svých dráhách a pohybech velkou podobnos
jeví a snad asi totožny, tedy jedinou vlasati
jsou. Hmnd v Londýně a Bomme v Middle
burku pak dospěli ve svých výpočtech k vý
sledku, jsou-li obě řečené komety opravdu to
tožny, že se návrat jich, tedy návrat komety z
roku 1556, očekávati může mezi lety 1856
Evropa
Paříž
Londýn
25
article
1861. Jini astronomové dokazovali potom, že
se dráhy komet z let 1264 a 1556 mnohem
více různí, než se dosud soudilo a že tedy je-
jich totožnost dosti pochybna jest. Dle zpráv
pražské hvězdárny byla roku 1857 od časného
jara na obloze stále kometa, ale ta byla vidi-
telna jenom velikými dalekohledy a vzdalovala
se již od 29. března od země a slunce. O této
kometě nebylo arci žádné řeči a tlach i po-
strach týkal se jenom jakési z Paříže nevědecky
předpověděné jiné vlasatice. Lze ovšem soudi
že tento tlach vznikl z uvedené shora předpo-
vědi Hindovy a Bommovy. Jak známo, objevila
se potom v létě 1859 na obloze velká krásná ko-
meta, jež několik neděl skvostně zářila a velkou
okrasou nocí srpnových a zářiových byla. Ale
Bommův
Paříž
26
article
na rok 1857 nepředpovídal žádný astronom ni
a jak domněnka o 13. červnu jakožto o dni srážký
vznikla, nebylo nikterak lze zjistiti. Den ten by
kýmsi určen zcela libovolně »pro strach židovský«.
jako bylo zeela libovolnou báchorkou celé proroctv
o srážce komety se zemí. Nemělo tedy celé pro-
roctví o kometě a její srážce se zemí pražád-
ného vědeckého nebo rozumného podkladu, ale
proto přece bylo mu v massách lidu všude vě
řeno a očekáván buď konec světa aneb aspoř
nějaký světoborný převrat v přirodě. Marně po-
ukazováno na faktum, že se dne 26. června
1819 země nalezala několik hodin ve chvostu
velké komely, aniž o tom kdo zvěděl a že sam
astronomové teprve potom věc zjistili, když už
země byla zase z ohonu venku, dále že byla
dne 26. června 1819 krásná teplá povětrnost,
že vůbec onoho léta nebylo ani vichrů ani
velkých bouřek a že byla úroda tehda zcela
uspokojiva. Marně vykládáno lidu, že komety
ve svých jádrech sestávají z jakési nesmírně
hebounké, průsvitné látky, ve kteréž se ani pro
cházející světlo zadních hvězd neobýbá či ne-
láme, že je tedy substance komet neskonale
fidší nežli náš vzduch, že je to snad jakýsi ne-
smírně jemný prášek, jenž cizím světlem ozářen
jest a svití — pověsť mluvila navzdor tomu
všemu dále o nastávajících hrůzách nesmírné
srážky země s kometou a lehkověrný lid děsil
se vždy více věcí, jež přijiti měly. Hlavní při-
činou tohoto blbého postrachu byl nedostatek
27
article
populárních, lidem člených časopisů. V Praze
vydána v měsící dubnu prostonárodní česká
brožura s nadpisem »Neboj se té komety !« ale
účinek její nedal se změřiti, ježto moudří lidé
žádného napomenuti v tom ohledu nepotřeboval
a lid hloupý, nevědomý a fantastický lehkověrný
moudrému poučení nebývá vždy přístupen. Bá-
chorkám věří se vždy spíše, než vědeckým vý
vodům. Zajímavo bylo však, jak český náš lio
na venkově svůj postrach si upravil. Véc ne
byla prosta humoru a bezděčné satyry. Na ven-
kově našem zavládla totiž víra, že se s kometou
srazi hlavně Praha, že bude Praha tou srážkou
rozbita, že vzplane na celé své rozloze velikým
požárem a že vezme úplně za své, kdežto ven-
kov, že jenom slabé účinky toho karambolu po-
cíti. Následkem toho zrazován a zapřísahán na
venkově každý, aby do Prahy nejezdil a násled-
kem toho zase byl v sobotu dne 13. června
obilní trh v Praze téměř prázdný a také na trh
s drůbeži dostavilo se jenom zcela málo venko
vanů, tak že ceny všeho silně do výše postou-
pily. Praha tedy přece tu kometu nějak odnesla. Po
13. červnu nastalo plné uklidnění a postrachu
s kometou vzpomínáno už jenom s posměchem.
Škoda, že se nezachovaly všechny písničkya
odrhovačky, jimiž se v nádvořích pražských
domů lid tehdá při zvucích knikavých kolovrátků
bavil. Přestálému strachu se lidé, jak obecně
známo — vždycky smějou.
A takž vyplnil kometový motiv celou dobu
od 13. června až do dne svaté Anny. V den
Anynek bývalo tehda vůbec vždycky v Praze
neobyčejně živo, ale snad nikdy před tím ne-
oslavovali Pražané svoje Anny, Andy, Ančky
Nanynky tak okázale a hojně, jako toho roku.
svatá Anna
Anynka
Pražan
Anna
Andy
Ančka Nanynka
Praha
Bá
28
article
Nároží pražská byla již několik dní polepena
velkými, pestrými plakáty, oznamujícími ve všech
tóninách reklamy nejrůznější slavnosti, produkce.
zábavy a tance na oslavu všech Anynek. V před-
večer slavnosti vypalován na špici ostrova Male
Benátky, nynějšího ostrova Střeleckého, velko-
lepý ohňostroj, jejž pořádal a řídil francouzský
pyrotechnik Veltée. Nejnádhernějším číslem to-
hoto ohňostrojového divadla bylo »Annino čarovné
zreadlo«, kteréž svými světelnými, plamennými,
paprskovými a zářnými effekty diváky v plném
slova smyslu oslnovalo. Lid na nábřeží a na
mostech shromážděný jásal a večerní vzduch
otřásal se bouřným voláním: »Ať žijou všechny
Anny!« Na den sv. Anny pak, v neděli, byla
Praha jako ve slavnostním opojení: všude he-
stiny, všude hudby, zpěvy a tance — zdálo se,
jakoby Praha jásala radostí, že jí »ta komela«
nezničila jeji hlavní potěšení, její poklad, její
radost a chloubu, její největší parádu, její —
Andulky!
Krátce po svátku všech Aninek měla Prah
zábavu s pokusem, zavésti paroplavbu na ho-
řejší Vltavě, mezi Podskalím a Štěchovicemi.
Historie tohoto pokusu zasluhuje, aby zde byla
sestavena a na vědomí mladších generac uve-
dena. Kdo vlastně myšlenku pojal, aby zavedena
bylu paroplavba ke Štěchovicům, ani nevím,
avšak soudim, že to byla v Karlíně sídlicí
»pražská společnost pro parní a plachetní plavbu
na (dolejší) Vltavě«. Myšlenka byla dobrá,
jak pozdější zkušenost ukázala, ale její prove-
dení bylo ... nu, však čtenář uvidí. Asi v po-
lovici února objevil se u Karlína na Vltavě ja-
kýsi již opotřebovaný parník, jehož jméno bylo
»Stanislaus«. Přišel z Némecka, od Nekarua
byl v Karlíně na břeh vyvlečen, aby zde opr-
Annin
Anna
Andulka
Nekaru
Praha
Vltava
Podskalí
Štěchovice
Karlín
Mala Benátky