ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35ce5580-71e0-11dc-9ed8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 46, org 15, person 61, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v úterý úne 26. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 205,
4 article
Ja kanní a odpol. listy pledp lácí se. r Práze v aduainistraei a ne n řtrrt ieta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou ss niěsíe nk. . . . 7k ve Blialk ác . 2 K. 80n na pěske . Poštet c. . . . . 9 K 8nh s drojí zásilkou s nl almrt lcta : . . . 11 K so
Poštet c
5 article
Postavení Rusův na bojišti mandžurském. Evropský »žlutý tiske, mezi nějž také zdejši officiósní »Prager Abendblatt« chce býti dle všeho zařaděn, — dnes samou ško dolibou nadosti až pomerančově rudne. Rusko prý se musilo pokořit protestující Anglii a odníti svému dobrovolnému loďstvu v Rudém moři právo ke konání námořní policie vůči všelikým pode- zřelým lodím. Tato povolnost Ruska vůči sokům v Evropě má prý asi původ svůj v tom, že na bojišti manídžurském věci pro Rusko v po- sledním témdni velmi povážliv'ě se zhoršily, tak že prý car obdržel právě v sobotu 24. t. m. od Kuropatkina nad míru kormutlivé zprávy. — A žlutý tisk má téch sensačních zpráv dnes plnou náruč. Ovšem samý »soukromý telegram«, samá pověst ne- známé provenience, avšak to nevadí. Podle téchto věrohodných pramenův byli by Japone již zaskočili armádu Kuropatkinovu u Ljaojanu lak dokonale, že by jí už nebylo možno ustou- piti poděl dráhy na sever do posice mukdenské, nýbrž bylo by jí buď podstoupiti rozhodnou bitvu mezi Dasičao a Ljaojanem anebo hledati spásu v útěku do poušti Mongolska! — Levé ruské křídlo pod generálem Kellerem bylo prý ve čtyřdenních strašných bojích v po- hoři Fenčulinském zdecimováno a proraženo, následkem čehož předvoj Kurokiův pronikl se- verně nad Ljaojan, ba dostihl již Šiliha, polou cesty téměř mezi Ljaojanem a Mukdenem, kdežt na jihu prý opět armáda Okuova obešla posta vení Rusův u Dašičaa a blíží se N ju č v a nu »Ze všeho je nyní zřejmo — vykládá žlutý tisk — že se Japoncům zdařil jejich plán pozdržeti armádu Kuropatkinovu po tak dlouho mezi
Rusův Prager Keller Kurokiův Japonec Rusko Anglie Evropa Mongolsko Ljaojany
6 article
Dašičaem a Ljaojanem, až jim bylo lze překo nali šťastně obtížný přechod horstvem fenčulin- ským, aby odtud zdostihli dráhy mandžurské severně nad Ljaojanem a tak zatarasit Rusům ústup na Mukden a Charbin. Zkažením dráhy ve svém týlu bude Kuropatkin odloučen o svých zásobáren a donucen podstoupit rozhod nou bitvu s nepřítelem nepoměrně silnějším, kdy a kdekoliv mu ji tento vnuti. « »Spořádaný ústup Rusův n Mukden stal se již zhola nemož- ným« — vykládá rakouský stratég » Prager Abendblatlu«, neboť ruská armáda musila b defilovat podél fronty počtem mohutnějších Ja- poneův, jsoue stále v nebezpečí, že bude roz- trhána na kolik kusův. Je-li Kuropatkin dosta- tečně opatřen spíží pro mužstvo i koňstvo — neboť pobořením železnice přestane všechna do- prava proviantu, — pak asi vyčká ve svých silně opevněných postaveních nájezd japonský. Hodinu bitvy ustanoví ovšem Japonci. Nemá-li však dostatečných zásob potravin, pak musí se vyhnouti na západ a couvati do Mo- golska, což bylo by podniknutím nad míru obtížným, poněvadž by se ocitl v zemi ne schůdné a nehostinné.« — Tak maluje obrazotvornost japonomilců dnes postavení Kuropatkinovo, ba »Neue Freie Presse« věři, že již Kuropatkin vůči té zoufalé situaci zůstavil armádu svou pánu bohu a ge- nerálům podřízeným, sám ale ujel do Muk- denu ! — Nuže, podle posledních úřadních zprávz bojiště a to nejen ruských, nýbrž i japonských,
Ljaojan Rus Rusův Mukden Prager Abendblatlu Japonec Mukden Charbin Neue Frei Presse
7 article
jeví se pravda věcí na štěstí podslatně jinak. Předně nepodařilo se armádě Kurokiově dopo- sud ještě nikterak potříti nebo proraziti levé křídlo Rusů (pluky generálů Kellera a Heršel. manna) kryjící od severu Ljaojan. Naopak, po slední zprávy zvěstují, že úsilovný po- kus Japoncův o to se nezdařil, že zejmena generál Heršelmann vítězně útoky ja- ponské odrazil. Nechť si tedy dopisovatel »Reu- terovy kanceláře« z hlavního stanu generála Ku- rokia oceňuje výsledek horských bojů z minu- lého týdne pro Japonce za strategicky velmi výhodný, řka, že prý Rusové pozbyli v této krajině svých nejlepších obranných posic, tak že Japoncům cesty na Ljsojan a Mukden jsou téměř otevřeny, — japonský vojevůdce sáni, asi nejlépe vi, že je to plané nadsazování, a bude to státi ještě hojně potu i krve, než dostihne a dobude Ljaojanu, nad tož vzdáleného Mluk denu.
Rus Keller Herjít Japoncův Heršelmann Japonec Mukden
8 article
Svými vlastními silami na smělý ten pochod naprosto ne- stačí, nýbrž musí vyčkati, až přiblíží se ke společnému cíli a zápasu rozhodnému ještě druhé dva armádní sbory jsponské od jihu a jihovýchodu, které však do té chvíle ještě se nedaly na pochod k severu, nýbrž stojí nehnutě na svých posavadních stanovištích; 1., 3. a 4. divisi před Port Arture m; 5., 11. a 8., u Kajču garda japonskáu Šujanu, 10. a 6. divise v průsmyku modu- línském a jižně od něho divise 2. Pokud ne- semknou se všechny tyto šíro rozstoupené dosud sbory v jediný souvislý řetěz, potud nemůže se Kuroki sám se svou severní armádou, číla- jící dvě divise (12. a 7.), nikdy odvážiti rozhodného výpadu s hor na jádro armády ruské u Ljaojanu. S touto okolností asi také počítá dodnes Kuropatkin a proto dosud čelí nepříteli v silně opevněné posici u Dašičaa a Hajčenu, důvěřuje v možnost zcela spořádaného ústupu svého na Mukden; pochybujeme do te chvíle, že by dal si vnutiti rozhodnou bitvu o silách nerovných, po níž ovšem Japonei prahnou, nad tož aby se dal zaskočiti tak,ž by se nemohl probíti nežli do Mongolska. Po- stavení jeho jest zajisté velice obtížné, ale zoufalým dosud se býti nejeví!
Port Šujan Kuroki Mukden Mongolsko
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. července. (Polské hlas o Körbrově odpovědi slezským Němcům.) Krakovský „Czas“, jenž jinak jako orgán polského kola jest hotov. vzdáti vřelý dík dru. Körbrovi za odpověď, danou německé deputaci slezské, shledává nicméně, že dr. Körber měl s větším důrazem vyzdvihnouti dva momenty, totiž oprávněnost slovanských poboček a legálnost jich provedení, aby bylo jasno, jak bezdůvodná jest německá agitace, mluvící křivdě, páchané na Němcích. Proti nepravdi- vému mluvení o křivdách, dělaných Němcům, měl se postaviti zjištěný fakt, že ve Slezsku se nedostává učitelů českých i polských a že vy- hověti této potřebě národa českého a polského jest prostě povinnost každé vlády bez ohledu na její sympatie, chce-li býti spravedlivou a prostou výtek, „Glos Narodu“ vidí v německé agitaci proi slovanským pobočkám jen důsledek německé ne- ústupnosti. Německé strany, ač jim poskytnut vyníkající vliv na vládu, hlasují proti minister- ským návrhům, desorganisují parlament a ne chtějí slyšeti ani o nejdrobnějších ústupcích. Založení poboček ve Slezsku proti vůli Němeů jest „Gl. Nar.“ znamením, že se blíží počátel konce. Rozhodující kruhy se znenáhla vyléčí z klamné domněnky, že v Rakousku jest možno opříti o Němce nějaký vládní systém.
Körbrův Němec Czas Körber Glos Naroda Praha Slezsko Nara Rakousko
10 article
Opposiční „Nová Reforma“ jest nejmén spokojena s Körbrovou odpovědí. Jaký prý jes její smysl? Bohužel velice pro Poláky nevý hodný. Dr. Körber uznává, že obě slovanské ná- rodnosti ve Slezsku mají právo na samostatn učitelské ústavy, že spravedlivost by vyžadovala aby se tyto ústavy otevřely co nejdříve, ale ne- činí to, neboť se bojí Němců. Nechee je drážditi, nechce podporovati snahy, které oni pokládají za sobě škodlivé. Aby se tedy Němei nebouřili ani proti pobočkám, dr. Körber je ubez- pečuje, že správaitěchto slovanských poboček zůstane německá. Poláci Čechové mohou se tázati: Jest zřízení poboček výměr spravedlnosti neb pouhý odklad? A Němeh mohou se ptáti: Jest to odklad aneb nový ústupek pro nás? Celkem možno už nyní předpověděti, dodává „Nov. Ref.“ — že slo- vanské pobočky pod německou správou za mnoho státi nebudou a že se budou jen ne- patrně lišiti od nynějšího způsobu vzděláván polských a českých kandidátů učitelství na ústa- vech němockých.
Opposiční Körbrová Polák doktor Körber Němec Němei Čecho Slezsko
11 article
V Praze, 25. července. (Pracovní plán uherské sněmovny.) Nyní, když nej- větší obliž letošního uherského rozpočtu, totiž zvýšení civilní listy o dva milliony korunzn Uhry, jest překonána a zvýšení civilní listy schváleno, půjde rokování o rozpočtech jedno- tlivých ministerstev rychlým tempem ku předu V liberálním klubě se soudí, že za dvě neděle asi 8. srpna, snémovna bude se moci odebrat na letní prázdniny. Mezi rozpočtém má se vy- říditi ještě návrh na vrácení půjčky deseti mil lionů korun rak.-uh. společnosti státních dráh a jiný vládní návrh stran zřízení státních nadael na vojenských vyučovacích ústavech. Až bude vyřízen rozpočel, má se před prázdninami pro- jednati také ještě novela k zákonu o vedení matrik. Z Lublaně, 23. července. (Nová ztráta ve Štyrsku.) Slovinské městečko Sv. Jilj u Maribora, které v pulynulém období mělo slo- vinskou většinu v obecním zastupitelstvě, přešl tyto dni opět v ruce německé, neboť Němci př obeeních volbách dosáhli většiny v druhém prvém volebním sboru. Druhý sbor byl německý i předešle. Ale v prvém sboru zvítězili minule Slovinci. Letos volební komise zamítla dvě slo- vinská plnomocenství a následkem toho Němei zvoleni většinou jednoho hlasu. Z Pešti, 24. července. („P anslavo v opět straší.) „Budap. Korr.“ sděluje hroz- nou zprávu, že ústřední spolek Slováků v Ame- rice čítá již 16.716 členů, rozdělených v 462 sekce. Počet členů spolku vzrůsťá každeročně tisíc. Jakmile některý Slovák příbude do Ame- riky, ihned obdrží vyzvání, aby přistoupil ke spolku, který se zavazuje podporovati jeho členy jeho rodiny v připadě nemoci neb úrazu.
Němec Slovák Praha Uhry Lublaň Pešť ame uherský sněmovna
12 article
Poněvadž v Americe žádný jiný podobný uher- ský spolek necxistuje, stává se, že ke sloven skému spolku přistupují i Maďaři, poněvadž jes známo, že spolek přesně vyplácí své podpory. To vše by bylo správné a snad i pěkné, kdyby organisace spolku nebyla prosycená nenávisti k Maďarům a kdyby cílem spolku nebylo ob- novení slovenské říše Svatoplukovy (!). „Škod- né“ účinky tohoto spolku neomezují se dle „Budap. Korr.“ jen na Ameriku, nýbrž sahají také do Uher, kamž je přinášejí Slováci, vrace jící se do staré vlasti. Americký spolek zakládá v Uhrách nadace pro studující, podporuje slo- venské národní (pešťský list je nazývá „šovini stickými“. Pozn. red.) spisovatele a umělce čímž je vybízí k šíření ideí spolkových, udržuje spojení se slovenskými peněžními ústavy, ze- jmena s martinskou bankou „Tatrou“. Všechny tyto činy amerického slovenského spolku jsou v očích maďarského listu tak hrozné, že vyzývá vládu uherskou, aby se v brzku postaral o podobný, ovšem čistě maďarský spolek v Ame rice, který by mohl činnost slovenského spolku paralisovati.
Maďar Svatoplukův Slovák Amerika Uhry Tatra
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. července.
Praha
14 article
Italská sněmovna.
15 article
Různé italské časopisy pojednávaly v po slední době o možnosti, že sněmovna poslanců zvolených r. 1900, bude ještě před novým ro kem rozpuštěna. Těmto zprávám opírá se nyn „Tribuna“ a dovozuje v úvodním článku,ž k takovému kroku není jediného vážného dů- vodu. Nynější sněmovna naopak musí vyřídit ještě četné důležité předlohy, zejmena obchodn smlouvy, obnovu železniční dohody, nové roz- dělení volebních okresů, konversi rent atd. Sně- movna může prý tudíž býti přesvědčena,že vláda nepomýšlí sáhnouti k volbám dříve, nežl až uplyne zákonná lhůta nynějších poslaneckýel mandátů, t. j. až na jaře r. 1905.
16 article
Italské strachy. Z Vlašských Benátek oznamuje se římské „Tribuně“, že u Caprile, kde konají se právě dělostřelecké manévry, zatčen byl rakouský gymn. prof. Scurer pro podezření, že jest ra kouským vyzvědačem. Pro stejné podezření uza vřen byl v Campo d'Arsego hotel tyrolského pří slušníka. Tři Němci z říše, o jejichž zatčen ve Veroně jsme se zmínili, byli již z vazby pro puštěni a při odjezdu z Benátek uspořádána jim Italy v odměnu za několikadenní nucenou vazbu kecovina a všichni tři vypískáni Francie a Vatikán. Smýšlení ve Vatikáně, o němž se dosud tvr dilo, že jest neústupné a ve sporu s Francií ne povolí, počíná se obraceti. Z Říma se aspoň sdě luje, že stalo se náhle více optimistickým, což jeví se zejmena v otázce exkomunikace laval ského biskupa. Tvrdilo se o ní, že jest už vy- řčena a jezuitské orgány v jeho diécesi veřejně již vyzývaly kněze i všechen katolický lid, by „prchli z kostelů, budou-li znesvěceny nohou vyobcovaného bývalého biskupa.“ Lavalský bi skup však toho nedbal a diécesi svou spravoval dále. Tak na př. ještě včerejší číslo úřadního listu lavalského biskupství uveřejnilo jeho jme nování nových farářů. Přes vše to dochází nyní z Vatikánu zpráva ža exkomunikace lavalského biskupa není dosud provedena, naopak, že věc tato vyžaduje, by se ještě zevrubně prozkoumala. Neústupný dosud Vatikán chce, jak se zdá, nabyti novým svým mírnějším postupem času, aby snad konečně úplně obrátil a roztržce s Francií tím se vyhinul.
profesor Scurer Němec Italos Benátky Campo d ' Arsego Verona Francie Vatikán Řím Caprile
17 article
V drobném prodejit ranní číslo o robö . . . za gp odpoledlni . . . zazh Ve filialkách na venkověi raaní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotevě napře Přečplacení a insezty přijímá vdmini- strace v Marianské slici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárna n sxpedice „Národnich Listá Rakopisy se novraesji Combes o situaci.
18 article
Francouzský ministrpresident Combes za- vital do Carcassoune a promluvil tam včera na lidové hostině jemu k poctě uspořádané, kleré zúčastnilo se na 3600 osob, o vnitřní politice francouzské vlády. Poukázal na úspěchy při municipálních volbách přes gigantské úsilí op- posice a obrovskou moc řeholí docílené, jakož i na poslední události, které přispěti mohou, jak si toho republikáni přejí, ku přerušení po- měrů mezi církví a státem. Ministrpresident vytkl důrazně, že vláda dovedla uhájiti pořádek a svobodu a zažehnati obrovské stávky, jejichž časté opakování poško- zuje zájmy dělnictva i vývoj průmyslu a kon- statoval pak příznivý stav veřejného úvěru zjednání rovnováhy ve státním rozpočtu, načež dodal; Snese-li naše vnitřní politika nestranné kritiky, jest naše zahraniční politi ke předmětem závisti a — troufám si to řici — obdivu pro celý svět. Neblou- zníme po válečných dobrodružstvích a zabírání osad, ale máme vlasteneckou radost, že mů- žeme konstatovati, že Francie ještě nikdy neté- sila se ve světě větší vážnosti a větší úcty a že přímost a loyalita její diplomacie nebyla nikdy výslovněji uznána a její rady, plynoueí ze stálé péče o světový mír, nikdy nebyly vy- slýchány s větší pozorností. Zmíniv se o uzavření smírčích smluv, končil Combes: »Nové dohody jsou nejen bez- pečnou zárukou, ale také účinným nástrojem světového míru, neboť i při válečném lomozu. zaznivajícím v dálce, bude mír první naší nut- ností a jeho zachování naším pevným rozhod- nutím.« Řeč Combesova a zejmena její závěrek provázeny byly hlučnou pochvalou.
Combesův Francie
19 article
Anglická výprava do Tibetu. O postupu anglické výpravy na Lhassu došlé zprávy ze Gyangce ze dne 21. t. m. sdě- lují, že v neděli dne 17. t. m. dospěla z Ra- lungu ku průsmyku Karolskému. Od Ralungu se údoli rozšiřuje až k tomuto průsmyku. Pod- nebí jest zde drané a nikde není viděti vzdělá- vané půdy. Cesta k vlastnímu průsmyku zvedá se zvolna, načež náhle zahýbá k východu probíhá v délce asi 4 kilometrů úzkou úžla- binou. Tábor výpravy jest zajisté nejvyšším dosud známým vojenským tábořištěm, nebot nachází se ještě o 300 metrů nad mořem výše, nežli jest vrchol Montblancu. Angličané utábořili se na úpatí sněhem pokrytého horského hřbetu Nuidžinkangsangu. V průsmyku sněhu nebylo, ale od výše 150 metrů nad ležením počínal nádherný ledovee. Domorodci do tábora přivedeni sdělovali, že Tibetané u Gyangce poražení soustředili se u Jasi mezi Nagartse a Bramaputrou a že la- mové úsilovně se namáhají, by je znovu přiměli k boji. Dalajlama zaslal známému již Trugsu Penlepovi zprávu, že vítá jeho přátelskou snahu, dociliti s Angličany dohodu. Výzvědové anglické výpravy zjistili, že T- beťané obsadili silně pevnou posici, kterou již před několika měsíci dobyl plukovník Brander. Původní zeď, táhnoucí se přes příč údolím, jest značně prodloužena a za ní ve vzdálenosti ně- kolika set kroků zřízena zeď nová. Také hradby na úbočích jsou sesíleny a návrší, s něhož
Angličan Bramaputra Brander Tibetaný Gyangce
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller. V době absolutismu. (Ztehdejší statistiky pražské univer sity. — Jaké měli professoři platy. — Co stál doktorát?— Postrach z komety která se vůbec ani neočekávala. — Já- savá oslava všech Anen. — Veselá hi- storie nepodařené paroplavby do Ště- chovic.) O pražské universitě zmínil jsem se ondy jenom letmo, není také potřebí zde slovy plýt- nat. Historie Karolo-Ferdinandey je příliš do- Me známa, aby žádoueno bylo, v paměti čte- nilstva něco z ní oživovat. Avšak ke karakte- nstice doby přispěje zajisté několik cifer, jež z tehdejšího stavu a působení pražské univer- sty zde uvedu. Ve studijním roce 1856—1857 blo na pražské (tehda ovšem jednotné, to jest ninecké) universitě 44 řádných a 19 mimořád- ních professorů, 20 soukromých docentů,5 věitelů a 19 učitelských assistentů. Platy uči- belských sil spadaly od 3000 do 300 zlatých kuvenční měny. Gáži 3000 zl. brali dva čle- nové professorského sboru, dva jiní měli 2500 zl. 10 členů dostávalo ročně po 1600 zl., jeden tlen měl 1500 zl., 6 členů bralo po 1400 zl 16 jieh po 1300 zl., 5 dostávalo po 1200 zl. 7 po 1000 zl. a tak dále. Platy celého učitel ského sboru obnášely úhrnem ročních 94.000 zl K tomu dostávali však všichni professoři, do- tenli a učitelové kolejně, jež posluchači platili.
doktor Heller Šta Ztehdejší statistik
21 article
Píednášek bylo v zimním semestru 160, v let- sím 165, Řádné roční dotaee na universitn kalhovnu a sbírky obnášely celkem 10.000 zl. n mimořádná zařízení pak vydáno v tomto toce asi 5000 zl. Posluchačů čili studentů lo v zimním semestru 1223, v lelním se- nestru 1162, mezi nimi 173 cizinců. Od placení telěho kolejného bylo osvobozeno 697 studentů, i polovice 262. Zaplacené kolejné vyneslo celkem 25 634 zl. konvenění měny; z této sumy zapla- lli bohoslovci 610 zl., právníci 10.992 zl., me- dikorá 6243 zl. a filosofové 7189 zl. Výno kolejného rozdělen, po 5procentové srážce pro stucíjní fond, mezi professory, docenty a učitele dle toho, mnoho-li měl který platících poslu- chačů. — Rigoros k dosažení doktorské hod- nosti odbyto toho roku na bohoslovecké fakultě 3, na právnické 114, na medicinské 105 a na filosofické 25. Magisteriálních zkoušek odbyto 292 a to na magisterium porodnictví 20, na magisterium farmacie čili lékárnictví 48 a na dosažení diplomů babických 224. Doktorskýeh promocí bylo celkem 81 a to: na bohoslovecké fakultě 1, na právnické 20, na medicinské 45 a na filosofické fakultě 6.
Píednášek bohoslovecký fakulta 1
22 article
Zajímavo bude porovnati s touto statistikou tehdejší jediné pražské university s loňskými výkazy nynější university čes ké, bez ohledu na slav university německé. V zimním semestru 1902—3 působilo na české universitě 149 učitelů a to: na boho- slovecké fakultě 11 (7 professorů řádných,1 honorovaný docent, 1 supplent a 2 adjunkti). na fakultě právnické 27 učitelů (12 professor řádných, 2 mimořádní professoři a 12 soukro mých docentů); na fakultě lékařské 49 učitelů (15 professorů řádných, 10 mimořádných a 24 soukromých docentů), na fakultě filosofické 54 učitelů (22 professorů řádných, 10 mimořádných a 22 soukromých docentů). Kromě těch působilo na lékařské fakultě 33 assistentů. — Před- nášek a cvíčení v ústavech a semináříehv zimním běhu bylo 265, v letním 265. Poslu- chačů čili studentů bylo v zimním běhu 3560 a to 2888 řádných a 594 mimořádných a 68 farmaceutů. Na jednotlivých fakultách bylo po- sluchačů: na bohoslovecké 127 (4 mimořádní) na právnické 1976 (202 mimořádní), na lékař- ské 350 (43 mimořádní) a na filosofické 1107 (313 mimořádných). V letním běhu bylo 3015 posluchačů, z nichž 2638 řádných a 66 farma- ceutů. Přísných zkoušek doktorských vykonalo se na fakultě bohoslovecké 15, na fakullě práv- nické 361, na fakultě lékařské 226 a na filoso- fické 38, celkem 540. Promocí bylo na fakulie bohoslovecké 4, na právnické 113, na lékařsk 88 a na filosofické 38.
Posl slovecký fakulta 11 fakulta právnický 27 učitel fakulta lékařský 49 fakulta filosofický 54 učitel fakulta lékařský 226
23 article
Leckterému z mladších čtenářů napadne as otázka, jaké výlohy a poplatky tehda byly spojenys dosažením doktorátu? V Praze byl doktorát ze všech universitních měst v Rakousku nejdražší: právni- cký doktorát na př. stál tehda v Praze 800 t 1000 zlatých střibra, dle okolnosti, dělala-li se promoce s trubači ve velkém nebo bez trubačů v malém sále promočním; ve Vídni stál pouze 400 a ve Štyrském Hradci dokonce jenom 200 zlatých stř. U synů rodin bohatých anebo takových, jež boliatými se zdáti chtěly a se sku tečně bohatými rodinami závodily, byly výlohý ještě větší, neboť náleželo tehda k »dobrému tónu«, aby si zámožný doktorand k promoci po řídil těžký doktorský prsten a vlastní promočn zlatý řetěz, jehož cena dle váhy třebas několik tisíe zlatých obnášela.
Praha Rakousko Vídeň Štyrský Hradec
24 article
Abych čtenáře neunavil dloulým vypravo váním o stavu pražského školství v době abso lutismu, uvádím tuto, k vůli střídání, zase ně kolik drobnůstek z tehdejší pražské kroniky, ně kolik místních črt, jež také asi přispějou k do- plnění obrazu tehdejšího pražského živola a ve- řejného stavu. Celé jaro roku 1857 byl v Če chách (a snad vůbec v celé Evropě) směšný postrach před »kometou«. Z Paříže roznesla se totiž v zimě novinami zvěsť, že dne 13. čer- vna projde země jádrem nebo chvostem velké komety. Byla to pouhá domněnka kteréhos talmového astronoma, nespočívající na žádném přesném výpočtu, který ostztně u komet an neni možný. Žádný skutečný astronom nepřed povídal a netvrdil, že se země dne 13. června s nějakou kometou setká, ježto k tomu ne bylo ani nejmenšího vědeckého podnětu. Ovšem mluvilo se v odborných kruzích tehda již ně kolik let o tom, že komety z r. 1264 a 1556 ve svých dráhách a pohybech velkou podobnos jeví a snad asi totožny, tedy jedinou vlasati jsou. Hmnd v Londýně a Bomme v Middle burku pak dospěli ve svých výpočtech k vý sledku, jsou-li obě řečené komety opravdu to tožny, že se návrat jich, tedy návrat komety z roku 1556, očekávati může mezi lety 1856
Evropa Paříž Londýn
25 article
1861. Jini astronomové dokazovali potom, že se dráhy komet z let 1264 a 1556 mnohem více různí, než se dosud soudilo a že tedy je- jich totožnost dosti pochybna jest. Dle zpráv pražské hvězdárny byla roku 1857 od časného jara na obloze stále kometa, ale ta byla vidi- telna jenom velikými dalekohledy a vzdalovala se již od 29. března od země a slunce. O této kometě nebylo arci žádné řeči a tlach i po- strach týkal se jenom jakési z Paříže nevědecky předpověděné jiné vlasatice. Lze ovšem soudi že tento tlach vznikl z uvedené shora předpo- vědi Hindovy a Bommovy. Jak známo, objevila se potom v létě 1859 na obloze velká krásná ko- meta, jež několik neděl skvostně zářila a velkou okrasou nocí srpnových a zářiových byla. Ale
Bommův Paříž
26 article
na rok 1857 nepředpovídal žádný astronom ni a jak domněnka o 13. červnu jakožto o dni srážký vznikla, nebylo nikterak lze zjistiti. Den ten by kýmsi určen zcela libovolně »pro strach židovský«. jako bylo zeela libovolnou báchorkou celé proroctv o srážce komety se zemí. Nemělo tedy celé pro- roctví o kometě a její srážce se zemí pražád- ného vědeckého nebo rozumného podkladu, ale proto přece bylo mu v massách lidu všude vě řeno a očekáván buď konec světa aneb aspoř nějaký světoborný převrat v přirodě. Marně po- ukazováno na faktum, že se dne 26. června 1819 země nalezala několik hodin ve chvostu velké komely, aniž o tom kdo zvěděl a že sam astronomové teprve potom věc zjistili, když už země byla zase z ohonu venku, dále že byla dne 26. června 1819 krásná teplá povětrnost, že vůbec onoho léta nebylo ani vichrů ani velkých bouřek a že byla úroda tehda zcela uspokojiva. Marně vykládáno lidu, že komety ve svých jádrech sestávají z jakési nesmírně hebounké, průsvitné látky, ve kteréž se ani pro cházející světlo zadních hvězd neobýbá či ne- láme, že je tedy substance komet neskonale fidší nežli náš vzduch, že je to snad jakýsi ne- smírně jemný prášek, jenž cizím světlem ozářen jest a svití — pověsť mluvila navzdor tomu všemu dále o nastávajících hrůzách nesmírné srážky země s kometou a lehkověrný lid děsil se vždy více věcí, jež přijiti měly. Hlavní při- činou tohoto blbého postrachu byl nedostatek
27 article
populárních, lidem člených časopisů. V Praze vydána v měsící dubnu prostonárodní česká brožura s nadpisem »Neboj se té komety !« ale účinek její nedal se změřiti, ježto moudří lidé žádného napomenuti v tom ohledu nepotřeboval a lid hloupý, nevědomý a fantastický lehkověrný moudrému poučení nebývá vždy přístupen. Bá- chorkám věří se vždy spíše, než vědeckým vý vodům. Zajímavo bylo však, jak český náš lio na venkově svůj postrach si upravil. Véc ne byla prosta humoru a bezděčné satyry. Na ven- kově našem zavládla totiž víra, že se s kometou srazi hlavně Praha, že bude Praha tou srážkou rozbita, že vzplane na celé své rozloze velikým požárem a že vezme úplně za své, kdežto ven- kov, že jenom slabé účinky toho karambolu po- cíti. Následkem toho zrazován a zapřísahán na venkově každý, aby do Prahy nejezdil a násled- kem toho zase byl v sobotu dne 13. června obilní trh v Praze téměř prázdný a také na trh s drůbeži dostavilo se jenom zcela málo venko vanů, tak že ceny všeho silně do výše postou- pily. Praha tedy přece tu kometu nějak odnesla. Po 13. červnu nastalo plné uklidnění a postrachu s kometou vzpomínáno už jenom s posměchem. Škoda, že se nezachovaly všechny písničkya odrhovačky, jimiž se v nádvořích pražských domů lid tehdá při zvucích knikavých kolovrátků bavil. Přestálému strachu se lidé, jak obecně známo — vždycky smějou. A takž vyplnil kometový motiv celou dobu od 13. června až do dne svaté Anny. V den Anynek bývalo tehda vůbec vždycky v Praze neobyčejně živo, ale snad nikdy před tím ne- oslavovali Pražané svoje Anny, Andy, Ančky Nanynky tak okázale a hojně, jako toho roku.
svatá Anna Anynka Pražan Anna Andy Ančka Nanynka Praha Bá
28 article
Nároží pražská byla již několik dní polepena velkými, pestrými plakáty, oznamujícími ve všech tóninách reklamy nejrůznější slavnosti, produkce. zábavy a tance na oslavu všech Anynek. V před- večer slavnosti vypalován na špici ostrova Male Benátky, nynějšího ostrova Střeleckého, velko- lepý ohňostroj, jejž pořádal a řídil francouzský pyrotechnik Veltée. Nejnádhernějším číslem to- hoto ohňostrojového divadla bylo »Annino čarovné zreadlo«, kteréž svými světelnými, plamennými, paprskovými a zářnými effekty diváky v plném slova smyslu oslnovalo. Lid na nábřeží a na mostech shromážděný jásal a večerní vzduch otřásal se bouřným voláním: »Ať žijou všechny Anny!« Na den sv. Anny pak, v neděli, byla Praha jako ve slavnostním opojení: všude he- stiny, všude hudby, zpěvy a tance — zdálo se, jakoby Praha jásala radostí, že jí »ta komela« nezničila jeji hlavní potěšení, její poklad, její radost a chloubu, její největší parádu, její — Andulky! Krátce po svátku všech Aninek měla Prah zábavu s pokusem, zavésti paroplavbu na ho- řejší Vltavě, mezi Podskalím a Štěchovicemi. Historie tohoto pokusu zasluhuje, aby zde byla sestavena a na vědomí mladších generac uve- dena. Kdo vlastně myšlenku pojal, aby zavedena bylu paroplavba ke Štěchovicům, ani nevím, avšak soudim, že to byla v Karlíně sídlicí »pražská společnost pro parní a plachetní plavbu na (dolejší) Vltavě«. Myšlenka byla dobrá, jak pozdější zkušenost ukázala, ale její prove- dení bylo ... nu, však čtenář uvidí. Asi v po- lovici února objevil se u Karlína na Vltavě ja- kýsi již opotřebovaný parník, jehož jméno bylo »Stanislaus«. Přišel z Némecka, od Nekarua byl v Karlíně na břeh vyvlečen, aby zde opr-
Annin Anna Andulka Nekaru Praha Vltava Podskalí Štěchovice Karlín Mala Benátky