2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. června 1904.
6
article
Z Potrohradu, 28. června. Generální štáb
neví po dnes, zdali na potopeném parníku »Sado
Maru« nalezal se maršálek Ojama se svým št-
bem a zdali zahynul, jak se udává od někte-
rých válečných zpravodajů. Druhou neméně
důležitou otázkou zabývají se kruhy ruskéh
generálního štábu: zdali na potoponé lodi na-
lozal se obléhací park dělostřelecký, jenž mě
zmíněného dne, kdy »Sado Maru« byl potopen
býti dopraven do nejbližšího okolí Port Arturu.
Japonci popírají, že by páchali
ukrutnosti na raněných.
Z Paříže, 28. června. Zdejší ja ponské vy
slanectvo popírá co nejrozhodněji, že by japonšt
vojáci byli schopni páchati na padlých a raně-
ných ohavností. To prý není ani v povaze nej-
surovějšího Japonce. Raněný cizí opatřujes
s touže láskou a bedlivostí jako vlastní, protož
se ví, že by nepřátelská strana pak činila totéž.
Zprávy podobné šířeny prý jsou jen lidmi věci
neznalými a zlomyslnými.
Smělá obhlédací jízda.
Z Petrohradu, 28. června. Telegram došly
z Liaojanu sděluje: Setník Lang s dvacetišest
dobrovolníky vrátil se bez koní do tábora o-
hlídky. Podařilo se mu objeti všechny strate-
gické linie Japonců a přinesl prý velmi zajímavé
zprávy. Objel veškeru armádu japonskou, aniž
by byl býval zpozorován. Teprve u předvoje
pustily se za ním dvě škadrony a obklíčily jej.
Padlo mu pět mužů a téměř všechny koně, ale
podařilo se mu se prosekati a utéci do kopeů,
kam Japonci za nimí nemobli.
Ojama
Artur
Japonec
Lang
Potrohrad
Mar
Paříž
Petrohrad
7
article
Poprava čínských zrádců.
Z Londýna, 28. června. »Morning Poste
dovídá se z Liaojanu: Pod silnou dohlídkou by
sem dopraven značný počet Číňanů, kteří byl
přistiženi, když s výšin dávali Japoncům zna-
mení pomocí zrcadel v bitvě u Vafangou. Vá-
lečný soud odsoudil je k trestu smrti provazem.
Ortel na nich neprodleně byl vykonán. Rozka
k němu dán byl Kuropatkinem.
Neštěstí při kladení podkopů.
Z Londýna, 28. června. Dochází nezaru-
čená pověst, že v Port Arturu nedaleko nádraži
při kladení podzemních podkopů udál se vý-
buch, při němž zahynulo přes sto ruskýeh
vojínů.
Japonská offensiva.
Z Tokia, 28. června. (C.-B.) [Úřadní.] Dagu-
šanská armáda obsadila 27. t. m. po š esti-
hodinném rozhořčeném boji fen-
čulinský průsmyk, 23 míle severozá
padně od Sjujanu. Nepřitel, maje pět praporo
pěchoty a 2 pluky jízdy se 16 děly, » prch
v nepořádku« do Tomičenu. Naše ztráty odha-
dují se na 100 mužů.
Z Petrohradu, 28. června. (C.-B.) [Úřadnl.
Generál Kuropatkin telegrafoval včera carovi
Japonské vojsko obnovilo včera offensivu proti
našim předním strážím na východní frontě, jež
stály před průsmyky fenčulinským, modulinským
a dalinským. Naše jízda a pěchota, jsouce Ja-
poncí tisněny ustoupily, shledavše, že útok n
každý z jmenovaných průsmyků podniká se val-
nější brannou mocí, Útoku na dalinský průsmyk
zúčastnila se mimo jiné vojsko také gardová
divise.
Číňan
Japonec
Artur
Dag
Úřadnl
Kuropatkin
Londýn
Port
Tokio
Petrohrad
8
article
Vedle tohoto útoku z fronty pokusila s
velká sila nepřátel obejíti obě křídla našeh
vojska, jež obsadila průsmyky fenčulinský
modulinský.
Dnes ráno obořila se nepatrná japonská
síla na naše vojsko, jež odtáhlo z Fenčulina
do Titky, byla však bez namáhání odražena.
Přední voj japonský, vytisknuv 26. t. m.
večer naše vojsko z Vandzapuzy k dalinskému
průsmyku, postupoval na naše postavení u to-
hoto průsmyku. Naše přední stráže odpo-
rovaly nějaký čas pěší brigádě se třemi batte-
riemi, jež postupovaly na ně z fronty, ustoupily
však, když je jiné vojsko hrozilo obejíti.
Rozhlídkami zjistilo se, že čásť jižn
armády japonské postupuje n
severovýchod, spojiti se s vojskem Kurokia.
V poledne došla zpráva, že naše j íz d
svedla krutý boj u Sjunčenu.
Dle informací, došlých za poslední dni,
čítá japonské vojsko, jež postupuje
proti naší mandžurské armádě, asi
8—9 divisí a několik záložních brigad, jež
Japonci postavili teď do předního
šiku.
Z Petrohradu, 28. června. (Zvl. telg. zpr.)
Demčinský telegrafoval včera »Birž. Vědomo-
stem« z Dašičaa: Kuroki obořil se 13./26.t.
m. na dalinský průsmyk a Rusové zadrželi bo
tam celý den. Dne 14./27. opakoval útok, načež
Rusové stáhli se tři versty do zadu.
Osada Sajmadze na našem levém boku do-
stala se zase do našich rukou. Japonci zohavili
naše raněné. Ruský lékař fotografoval těla zo-
havených. Nepřitel nešetří ani vlajky červeného
kríže.
Titka
Rozhlídky
Japonec
Rus
Petrohrad
Rusová
Sajmadze
Birž
9
article
Do Mandžurska.
Z Lendýna, 28. června. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje z Tokia: Maršál O ja m
a g.-m. Kodama odjíždějí do Mandžurska.
Japonci nemají ruského praporu.
Z Petrohradu, 27. června. (C. B.) [Úřadní
Ve sdělení hlavního štábu se praví: V zahra
ničních novinách a v telegramu z Tokia s
praví, že Japonci v bitvě u Vafangou ukořistili
jeden náš prapor. Na dotaz ministerstva vo-
jenství u náčelníka hlavního štábu na bojišti
došla 26. t. m. odpověď, že nebylo dobyto praporu,
nýbrž malé polní značky, která dle předpisu
služebního řádu označuje místo, kde za boje
nalezá se velitel pluku, nebo místo, kde vojsk
v noci má tábořiti.
Z Vladivostoku.
Z Petrohradu, 28. června. (Zvl. tlgr. »N.
L.«) Zvláštní dopisovatel »Nov. Vr.« telegrafo-
val včera z Vladivostoku, že loďstvo zatím
čistí stroje a kotly. Křižáky budou postaveny
do doků, aby se očistilo jejich dno.
Zajatá anglická loď »Allantown«, jež
prohlášena kořistním soudem za dobrou kořist,
protože měla náklad válečného kontrabandu, má
i s ním cenu 1 mill. rublů. Z listin patrno, že
měla přistáti někde na japonském pobřeží.
Admirál Kanimura bude poslán nejspí
na posilu Togova loďstva.
Japonec
Vafanga
Kanimura
Tokio
Mandžursko
Petrohrad
Vladivostok
Daily Telegraph
10
article
Náhrada za život zavražděného
Náhrada za život zavražděného
novináře.
Z Londýna, 28. června. Slečna Ann
Etzelova, sestra válečného zpravodaje
»Daily Telegraphu«, který byl Číňany zastřelen.
žádá od čínské vlády jménem svým i své matky
náhradu 4000 liber sterl. Severoamerické státy
spojené podporují tento nárok u vlády pe-
kinské.
Nové bitvy na souši na obzoru.
—ch. Z Londýna, 28. června. Dle zpráv
listů byla jedna japonská divise pěšího vojsk
u Siungeha nedaleko Kaipinu vyloděna. Tím
sesíleno bylo japonské vojsko o 15.000 mužů.
Zdá se býti pravdě podobným — zejmenav
ruských kruzích se tak usuzuje — že dojde
k bitvě u Haičenu. Proslýchá se, že Japonei
obsadili právě Kaipin.
Z Čífu se oznamuje, že v hlavním táboř
japonském očekávají novou bitvu u Genzana.
Z pohybů a srážek vojsk.
— ch. Z Petrohradu, 28. června. Od vče-
rejška zahájili Rusové postup na Dašično.
Generál Kuroki mešká v Haičenu. Přední stráže
jeho vojska jsou asi 12 km. od Kuropatkinovy
armády vzdáleny. Divise generála Kellera na-
padla jednu kolonu sboru gen. Kurokiho a při-
měla ji k ústupu.
Japonská opevnění.
Z Londýna, 28. června. Z Fynchvančenu
sdělují cizí attaché, že opevnění, pořízená Ja-
ponci jsou tak důkladně zbudována, že možno
mluviti o tvrzích. Japonští inženýři chváli se
jako geniální technikové.
Ke čtvrteční srážce u Port Arturu.
Z Čifu, 28. června. (Reuter.) Několik Či
ňanů, již opustili Port Artur 24. t. m., ozna-
muje, že 23. t. m. vypluly z přístavu
pouze 4 bitevní lodi, 5 křižá ků
několik minonosek, z nichž tř
vrátily se porouchány, a vša k žádná
loď se nepotopila.
Etzelův
Číňan
Japonei
Kaipin
Rus
Kuroki
Kuropatkinův
Keller
Artur
Artur 24
Londýn
Petrohrad
Daily Telegraph
Reuter
km
11
article
Ukrutnosti Japonců.
Z Petrohradu, 28. června. (C.-B.) Zpravo-
daj časopisu »Birž. Védomostí« oznamuje z Taš-
tutice ze dne 27. t. m.: Zdá se, že generál
Kuroki svůj půvddní operační plán z měnil
Místo dosavadního postupu udeři! dne 26. t
m. v hornatém průsmyku na náš předvoj.
čítající 27 praporů.
Naše vojsko vzdorovalo 30.00
Japonců až do rána. Dne 27. t. m.
ráno Kuroki útok obnovil. Rusové po tuhém
boji ustoupili 3 versty zpět na opevněné místo.
Ústup provedl se tak pravidelně, že Kuroki ne-
pokusil se o pronásledování. Dlužno bohužel
poukázati na způsob, jak Japonci z achá-
zejí s raněnými.
Dr. Stankevič z vojska generála M as
čenky učinil větší počet snímků vojínů, kteř
stali se obětí japonských násilností
Tyto fotografie předloží se jako doklady s m ír-
čímu soudu v Haagu. Vojíni tito činil
hrozný dojem. Některým byl vy
říznutjazyk, jiným useknuty ruce,
těla některých byla probodán
b o d ly.
Japonec
Kuroki
Rus
doktor
Stankevič
Petrohrad
Haag
12
article
Jeden důstojník sděluje, že Japonec, kterj
nalezl jej zraněného na zemi, třikráte p
něm vystřelil, ale na štěstí žádná z ran
nebyla smrtelnou. Rozčilení tím důstojníci se-
psali o tom protokol. Generál Romanov oznámil
Cervenému kříži jiné případy japonských ná-
silnosti; Japonci stříleli zejme n
na vozy s nemocnými a n
lékaře. Četní nosiči zraněných
pomocníci v lazaretech byli usmr-
ceni. Dr. Rojkov byl zraněn. Boj
ze dne 25. t. m. skončil pro nás se
zdarem. Japonci ustoupili n a 27
verst zpět.
Přiběhy amerického zpravodaje
v Port Arturu.
Z Londýna, 28. června. Hektor Fuller, válečný
korrespondent „Indianopolis News“ sděluje inter-
essantní dobrodružství, jaké zažil v Port Arturu. Toz
— jak známo z předchozích zpráv — umínil si sto
co stůj dostati se do pevnosti portarturské a to právě
v době, kdy bylo zahájeno jeji ohléhání Japonci jak
na souši tak na vodě. Za tím účelem dal se dvěma
Číňany v malé loďce přepraviti z Čifu do zátoly
Louisiny a podařilo se mu to kr podivu, ačkoliv
proplul mezi válečným loďstvem ruským. Při ranním
úsvitu ocill se u břehu a přistál. Na první pohlen
seznal, že troufal si příliš mnoho, domnívaje se, že
podaří se mu lehce do pevnosti se dostati. Jednak
týčily se před ním nebetyčné skály, jednak bylo vi-
děti, že pracují na opevněních vojáci zákopnického
pluku. Konečně se Fullerovi podařilo nalézti jedno
úbočí, jímž bylo možno se plížiti a zachycovati s
skalisek, ovšem, pokud to bylo možno dohlédnouti.
Fuller se ke krkolomné cestě odhodlal. Den a celou
noc trvalo jeho lezení, ruce měl již do krve rozdr-
sány, a síly ho opouštěly. Konečně dostal se v ta-
kové místo, že výše ke tvrzi lézti nebylo více možno.
Japonec
Romanov
Cervený
doktor
Rojkov
Fuller
Artur
Číňan
Louisin
Port Artur
Londýn
Indianopolis News
13
article
Nezbylo mu než vzdáti se pošetilé myšlenky a vrátit
se dolů. Nastoupil zpáteční cestu, ale byl zpozoro-
ván na samém již úpatí ruskou hlídkou, jež po něm
vypálila. Nicméně uníkl jí do blízké čínské vesnice,
kde se mu podařilo ukrýti se před stíhajícími jej. D
dni zde trávil a teprve když ochránce jeho mu sděli,
že jest již bezpečno vyjíti, vydal se opět na ceslu
k pevnosti s jiné strany. Nebyl však více tak šťast-
ným jako poprvé. Nelezl dlouho, když pojednou zpo-
zoroval, že ocitl se v rozestaveném opevnění mezi
pracujícími. Byl jími již chvíli pozorován a když na-
dešla příhodná doba, zajat. Důstojník, jenž jej vy-
slýchal, domníval se, že má před sebou vyzvědače.
Fuller neuměl rusky a důstojník opět ne anglicky
ani německy. Dal jej odvésti do Pigeonské zátoky, kde
musil se úplně vysvléci a dáti prohledati. Jeho zá-
pisky a poznámky byly mu zkonfiskovány, načež za-
vázány mu oči a veden do pevnosti. Ačkoliv ničeho
neviděl, poznal přece důvtipný Američan, že je veden
po úplně nové cestě, dle všeho nedávno zbudované.
V Port Arturu panoval docela opáčný život než jak
bylo ličeno v Čifu. Fuller viděl tam ohromné zásoby
potravin a byl svědkem toho, že ustavičně ještě nové
a nové zásoby se dovážejí pomocí Číňanů. V městě
samém panoval značný ruch a zdálo se, že ani nějak
zvláště obyvatelé omezení své svobody nepocifují.
Právě uspořádáno bylo tam nějaké veselí. Fuller byl
dopraven do vězení, jež leželo na návrší proti Zlaté
Goře. Z okénka své cely mohl prý viděti dobře do
přístavu, kde opravovány válečné lodi. V témže vězení
bylo přes sto zajatých Japonců z nichž někteří zešíleli,
a jiní počínali si jako bestie zavřené v kleci. Zpr-
vodaj zil jako ostatní zajatí dva dni o vodě a chlebě,
Fuller
Američan
Artur
Číňan
Japonec
14
article
až třetího dne mu bylo teprve dovoleno koupilis
lepší stravu. Sedmkráte byl vyslýchán, ale vždy opětn
uvězněn, ač dokazoval kým jest. Teprve když by
předveden před generála Stesela, dal mu týž víry, z
jest zpravodajem, ale nedal prý si ujíti poznámlu,
aby mu neřekl: „Jste ale vy Američané ztřeštěnci. C
vás to mohlo napadnout, lezti sem do tvrze po čtyřech.
To byste musil býti orlem, abyste se sem dostal.“ Pak
se musil Fuller zavázati, že po dobu války nikdy
do pevnosti portarturské nevkročí, načež byl dopra-
ven se zavázaným zrakem opětně na místo, kde byl
zatčen. Odtud musil pak vésti stráž k mistu, kde
přistál a ihned zde ponechány hlídky, aby se podobný
případ nemohl opakovati. Pak vsazen byl ještě s ně-
kolika Číňany do džonky a odražen od břehu. Odjel
do Čifu, odkudž své dobrodružství ihned telegrafoval
domů. Mimo jiné Fuller vypravuje, že byl ze své cely
svědkem útoku, který provedli Japonci dne 14. června.
De vězení přišli potom důstojníci a smáli se s jakou
lehkostí byl útok Japonců odražen. Také vyprávěli
si o tom, že Kuropatkin sám převezme velení na
vojskem, jež bude vysláno na osvobození Port Arturu.
Situaci Port Arturu líčí takto: Japonská blokáda byl
bezvýsledná a vjezd do přístavu jest úplně volným.
Válečné loďstvo ruské jest znovu opraveno a dělá
dojem úplně nové eskádry. Posádka jest mnohem
silnější, než se za to všeobecně mělo, a stav vojsk
jest utěšený, Blízký pád této pevnosti jest naprosto
nemožný. Jedině vyhladovění může otevřiti přístu
do pevno
Stesel
Američan
Fuller
Číňan
Japonec
Kuropatkin
Artur
Čif
15
article
Ralkán.
Ralkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 27. června. (C.-B.) Bulharský
exarchát podal předevčírem Portě s tíž no
notu, že Bulhaři v Makedonii jsou stále pro-
následováni řeckými biskupy a tureckými úřady
a brání se jim uznávati jejich duchovní autoritu.
Z Cařihradu, 28. června. (C.-B.) Před
včírem obsadily tři záložnické prapory telegrafní
úřad v Prizrenu a prohlásily, že jej neopustí,
dokud nebude dán rozkaz, aby byly propuštěny.
Prapory záložnické, které táboři u Dakova, h-
dlají prý se připojiti. Místní úřady snažís
upokojiti demonstranty. Demonstrace urychl
snad usnesením demobilisace, jež stala se opět
pochybnou, poněvadž někteří správci země,
obávajíce se, že budou zodpovědni za to, že
vyskytly se znova povstalecké čety, zrazovali
z demobilisace. Na druhé straně ozývají se
vojenské hlasy, doporučující v zájmu vojenské
kázně, aby demonstrující prapory propuštěny
nebyly.
Bulhar
Cařihrad
Makedonie
Prizren
Dakovo
16
article
Z Cařihradu, 27. června. (C.-B.) Na z-
kročení vyslanců Anglie, Rakousko - Úherska
Ruska zdá se, že počala se vážně prováděti
opatření, schválená sultánem.
f. Ze Sofie, 27. června. Na základě do-
hody turecké a bulharské vlády poukáží se
obchodní jednatelé v knížectví i jejich pln-
mocníci, jakož i bulharští metropoliti a vikáři,
aby mezi makedonské a plovdivské obyvatele,
kteří vrátili se do svých domovů, rozděli
million franků, jež povolila bulharská vláda.
Ze Soluna, 28. června. Hilmi paša
odjel dnes s průvodem do Bitolje a Kosova.
Ze Sofie, 28. června. (C.-B) Za prohlídky
vojska v zdejším táboře měl ministr vojenství
Savov, vrátiv se v eobotu z dovolené, proslov
k důstojnictvu, v němž prohlásil, že dovo-
lená vojáků na čas žní, již povolila za
jeho nepřítomnosti ministerská rada, ale on po
svém návratu hned zrušil, nebyla vhodná. Voj-
sko musí býti pohotově proto, že snad v ne-
daleké době mohly by mu nas tat
vážné úkoly.
Hilmi paša
Savov
Cařihrad
Anglie
Rakousko
Rusko
Sofie
Bitolje
Kosov
17
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
Nová provisoria.
Z Vídně, 28. června. Zase nová dvě pro
visoria. Úřadní noviny vídeňské vydány budou
v měsíci červnu pouze zejíra — po sváteích
po nedělích nejsou vydávány — pročež vlád
dra. Körbra vyhlásí zejtra již ve »Wiener
Ztgu.« rozpočtové provisorium na
druhou polovici tohoto roku a provisorium
kvotové. Kvota prodlužuje se panovníkem
provisorně již od vlády bar. Gautsche. Po
té stránce možno konstatovati skutečně konti-
nuitu, tak že lze říci, že provisorium jest s tá-
lým. Rozpočet byl parlamentně povolen provi-
sorně a potom definitivně za episody r. 1902;
na rok 1903 musil a na rok 1904 musí užii
dr. Körber prostředků, jakých sám užil před
onou episodou a kterýchž užil před ním hrab
Thun, Wittek a Gautsch. V uvážení to-
hoto fakta dlužno položiti otázku: proč bylo
kapitulováno před Němci, proč znásilněn, uražen
a poškozen ve svých přirozených a zákonných
právech národ český, když, malou přestávku
vyjímaje, již na sedmý rok vládne se minister-
ským absolutismem, když po kapitulaci oné stav
v parlamentě a ve státě jest takový, jakým byl
Wiener
Gautsch
doktor
Körber
Thun
Wittek
Němec
Vídeň
19
article
Cesta Körbrova do Haliče.
Z Vídně, 28. června. „Neue Fr. Presse“
která prokazuje dru. Körbrovi nejhorší
služby, každý jeho čin zveličujíc a velebic, ohlá-
šenou cestu jeho do Haliče vyhlašuje jako
historickou událost. Úmysl jest patrný. Mají
býti podrážděni Čechové. Myslíme, že tlumo-
číme smýšlení celé české veřejnosti a celé ho
českého národa, pravíme-li, že nejsme
pranic závistivi a že Haliči a Polákům
přejeme návštěvu chefa vlády z plna srdce, při-
nese-li jim nějaký užitek. Ovšem zůstává pra-
zvláštním faktem, že předseda ministerstva,
který má tři portefeuilly, teprve v 5. roc e vlády
své uznal potřebu podívati se do jednoho z krá-
lovství, na říšské radě zastoupených. Zůstává
dále pozoruhodným faktem, že dr. Körber ne-
podniká cestu svoji informační — jak se ujišťuje
— dokonce jen administrativní, do země, ve
které jest sídle nynějši parlamentní a slátní
krise, do královstvi českého. Jeho po-
vinností bylo vlastníma očima seznati situaci
v něm, nikoliv po 4 neb 5 létech, nýbrž hned
po nastolení. Arciť také nikoliv cestou, vykona-
nou jenom letmo, nýbrž cestou důkladnou. Dra.
Körbra horizont nesahá dále, než obvod tak zv.
Velkovídně. Jinak zná stát jen z akt, od zeleného
stolu. Jest zapředen do svých pavučin a nevylezá
z nich. Jakkoliv ujišťuje a ubezpečuje se co nej-
horlivěji, že výprava do Krakova, Lvova a do
Černovic nemá žádného politického dosahu
přece možno říci s celou určitosti, že má. Jaký
netřeba široce vykládati.
Neue
Čecho
Polák
doktor
Körber
Halič
Vídeň
Francie . Presse
Krakov
Lvov
Černovice
20
article
Demonstrace v ministeriu orby.
Z Vídně, 28. června. Dnes dostavila se
k ministru orby bar. Giovanellimu 40-
členná deputace zahradníků z celé
Cislajtánie, požádat ho, aby do poradního
sboru pro záležitosti zemědělské povolal dva
samostatné obchodní zahradníky, tak aby tito
nebyli závislými, jako dosud, na lidech, kteře
jsou tohoto zaměstnání daleci, anebo kteří jsou
sami závislými. Ministr odvětil, že naprosto ne-
může teď zástupce zahradnického do poradníh
sboru jmenovaného povolati, poněvadž počet
jeho jest kompletní. Došlo nyní ke prudké de-
batě, které se účastnil posl. dr. Heilin gen
a četní členové deputace. Všichni prohlásili
vláda neví ještě, kam má zařaditi
zahradníky, zdali mezi živnostníky či mezi
zemědělce, ale berní úřady vědí zcela dobře,
kam zahradníci patří. Tito musí kromě zvýšené
daně pozemkové ještě platiti daň výdělkovou.
Zahradník platí za jitro pozemku tolik, kolik
platí šlechtický velkostatkář za jiter 50. Delegát
Strnad z Prahy prohlásil v zastoupení praž-
ského společenstva zahradníků a českých za-
hradníků v království českém, že tito mu uložili,
aby žádal od ministra splnění všech práv,
která jim náležejí. K těmto právům
dlužno počítati povolání skutečných za-
hradníků do poradního sboru ze-
mědělského. Ministr Giovanelli od-
větil ještě jednou, že jest nyní velmi těžko také
jen jednoho delegála do sboru toho povolati
dodal: »Nemohu přece bráti ohledu na každé
sebe menší odvětví zemědělské nebo živnosten-
ské«. Tato slova provázena byla hlasitým
repotem. Voláno ironicky: »Sláva parla-
mentu!« »Tak se vládne v Rakousku!«
Delegáti sešli se na radnici ke schůzi ve smyslu
§ 2. zákona spolčovacího, ve které dali projev
svému rozhořčení nad negativním
výsledkem své cesty k ministru
o rby.
doktor
Heilin
Strnad
Sláva
Vídeň
Cislajtánie
Praha
Rakousko
21
article
Vyvrácení německé lži.
Ze Štyrského Hradce, 28. června. Německ
listy rozšířily v posledních dnech ničemnou
lež, že vůdce jihoštyrských Slovinců, statečný
dr. Dečko, musil býti dán do ústavu choro
myslných. Dr. Dečko zaslal zdejšímu „Tag-
blattu“ opravu, ve které konstatuje, že nebyl ni
kým dopraven do žádného ústavu a že se v žád-
ném nenalezá.
Poslanec stíhán zatykačem pro zpronevěru.
st. Z Terstu, 28. června. Na zemskéh
poslance, advokáta Luzzatta, který prchl na
Korfu, vydán byl krajským soudem gorickým
zatykač. Jest na něj podezření, že zpronevěři
velké pení z e.
Luzzatt
Korf
Štyrský Hradec
Terst
22
article
Protest.
ša. Ze Záhřeba, 28. června. Opposičn
listy uveřejňují energické prohlášení, které po-
slali dalmatští a istrijští posluchači zdejší uni-
versity německému buršáctvu do Vídně a Štyr-
ského Hradce.
Pronásledování Poláků v Prusku.
n. Z Berlina, 28. června. V horním
Slezsku provádí tamní četnictvo a policie
četné domovní prohlidky u pol
ských obyvatelů. V četných domácno-
stech nalezeny a také zkonfiskovány byly velk
— knihovny. Podnět ku prohlídkám zavdalo
udání, došlé tamní policie, že v jednotlivých ro-
dinách konají se neohlášená shromáždění Po-
n. Z Berlina, 28. června. V neděli konals
za hojného účastenství prvý sjezd zástupeů
svazu polských katolických dělníků. Zemský
poslanec Lozinski, který účastnil se jednání
s důrazem prohlásil, že úkol svazu jest dvojí,
bojovati proti všeobecné germanisac
a paralysovati snahy sociálních demokratů, ktoří
chtějí zavléci polské dělnictvo v řady svých
stoupenců.
Pověsti o smrli portugalského krále.
s. Z Lissabonu, 28. června. »Allg. Ztg.e
sděluje, že po městě rozšířeny jsou pověsti, že
král Karlos I. na palubě své jachty náhle
zemřel. Tato pověst vznikla patrně tím způ-
sobem, že král, jsa uřicen, vypil dvě sklenic
studeného piva a hned potom následkem prud-
kého návalu krve do hlavy nějaký čas by
bez sebe.
láků.
Lozinský
Karlos I
Záhřeb
Vídeň
Hradec
Prusko
Berlín
horní Slezsko
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 28. června. (C.-B.) Císař by
ráno v Eggenburgu prohlédnouti si museum
Krahulcovo a odpoledne vrátil se do Vídně.
Ministr hr. Goluchowski odjel dne
přes Paříž do Vittelu.
Dle »Pol. Corr.« vyznamenáni sultá
novi synové Abdurraman a Achmed Nureddi
velkokřížem řádu Františka Josefa; velvezín
Ferich paša dostal velkokříž řádu sv. Štěpána
ministr zahraničných věci Tevíik paša velkokři
řádu Leopoldova a velkoobřadník Ibrahim be
řád železné koruny I. tř.
Císař
Krahulcův
Goluchowský
Pol
Corr
Abdurraman
Achmed
Nureddi
František Josef
Feri
svatý . Štěpán
Ibrahim
Vídeň
Eggenburg
Paříž
Vittelo
Leopoldov
24
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 28. června. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna pokračovala v rozpočtové de-
b a tě.
Posl. Polonyi (str. neodvislosti) polemi-
soval zevrubně se včerejší Kovačevičovou řečí.
Vyličené chorvatské poměry jsou tak strašné.
že zdá se blížiti doba, kde bude třeba zabezpe-
čiti zákonnými opatřeními uherský stát v Chor-
vatsku. Vyčítá říšským poslancům chorvatským.
že Kovačevič tvrdil, že uherské vlády zavinily
zhoršení chorvatských poměrů — že již 36 let
bez přestání podporovaly střídající se uherské
vlády. Ptá se přítomného ministra a latere
hr. Khuena Hedervara, je-li pravda, co psalo s
v maďarských novinách, že za jeho minister-
ského předsednietví odmítány německé přípisy
společných ministerstev, tak že zastavena kor-
respondence s uherskou vladou, jen aby nemu-
silo se psáti maďarsky, jak hr. Khuen chtěl.
Chorvatsko odplácelo uherskou povolnost tím, ž
chorvatská universita hned, jak byla zvýšen
tangenta, zakročila, aby její studenti — bez
ohledu na uherskou vládu — byli postaveni n
roveň rakouským a právnická státní zkoušk
v Chorvatsku platila s nepatrnou doplňovac
zkouškou také v Rakousku. To právě dokazuje,
že v Chorvatsku nepanuje panslavismus nebo
pangermanismus, nýbrž panaustrialismus.
Řečník pojednával dále o hospodářských
poměrech a přísluéné činnosti uherské vlády.
Snažil se dokázati, že uzavřením chystanýe
Posl
Kovačevičův
Kovačevič
Khuen Hedervar
Khuen
Pešť
Chorvatsko
Rakousko
poslanecký sněmovna
Polonyi
25
article
Jobchodních smluv s Německem a Italií zřízn
samostatného celního území bude zase na leu
oddáleno a uvažoval nesnáze, jež staví se prot
praktickému provedení těchto smluv, protože Re-
kousko nemůže je ratifikovati zákonnou cestou
Madarská opposice podnikne ráznou obstrukci,
aby tyto smlouvy a později celní spolek nabyly
platnosti § 14.
Pojednav o galacké afféře, protestoval prot
snižování památky Deákovy a Andrássovy nin.
předsedou hr. Tiszou. Konečně prohlásil, z
bude hlasovati proti rozpočtu.
Odpovídaje na některé Polonyovy vývody
prohlásil ministr a latere hr. Khuen- Heder
váry, že za svého ministerského předsednici
nezavedl novotu dopisovati společným úřadům
maďarsky, neboť tuto praxi prováděly již di
vější uherské vlády. Mimo to odmítl nařčení,
že za církevně-politických bojů chtěl zamezi
uplatňování tehdejší národní politiky. Když h
císař v r. 1897 k sobě povolal, poradil se ne-
prve s Wekerlem a teprv potom byl panovni
kovi radou, aby nenutil panskou sněmovnu ku
přijetí církevně-politických předloh jmenováním
nových členů této sněmovny. Potom odebral s
do Pešti zabezpečiti provedení církevně- politických
předloh v panské sněmovně a když jeho osob-
nost byla tomu na závadu, odstoupil. Tehdy
právě se mu vyčítalo, že působil na votum choe
vatských členů panské sněmovny, jež rozhodlo
o přijetí jmenovaných předloh.
Deákův
Andrássův
Khuen
Německo
Italia
Re
Pešť
panská sněmovna
26
article
Dále není pravda, že Banffy jako předseds
ministerstva odstoupil nebo chtěl odstoupiti, vida,
že banská činnost Khuenova škodí maďarské
národní politice; naopak, když Khuen nabíl
demissi, Banffy jí nepřijal. Khuen požíval
Banffovy politické a osobní důvěry až do konce
jeho ministrování.
Pokud týká se záležitosti vyšetřujícíhový
boru parlamentního, žádal předsedu ministerstva
než vstoupil do kabinetu, aby tu věc spořádal
Není jeho vinou, že se tak nestalo. Bývalo by
v jeho osobním zájmu, že na přání předsedy
ministerstva svým vstoupením do kabinetu pod-
řídil se veřejnému zájmu. Není pravda, že Khiuen
vypěstoval chorvatskou nenávist proti Maďarům.
Ani chorvatská vláda, ani záhřebská universil
nežádaly si, aby absolventi chorvatské university
vychovávali se pro Rakousko. Vnitřní poměr,
ve vychování dalmatské mládeže byly příčinon,
že rakouská vláda chtěla povoliti dalmatským
právníkům, studujícím na záhřebské universit,
úlevy, aby mohli býti přijati do veřejných
služeb.
Uherský trestní zákon bude zaveden v Choe
vatsku, kde platí dosud trestní zákon rakouský,
možná po revisi uherského zákona. Řečník pole
misoval potom s včerejšími vývody Kovačevičo
vými o protimaďarské činnosti chorvátského duch -
venstva, ujímaje se zvlášť záhřebského arcibi-
skupa. Vyvrátil nařknutí, že loňské nepokoj
v Chorvátsku způsobeny byly rakouskými peněz
Kdyby chorvátský národ věděl, že chtějí působi
penězi na jeho politiku, jistě by to nestrpěl
V Chorvatsku není teď strany pod rakouským
vlivem.
Ministr Hieronymi uvažoval o opětn
přísaze železničních úřadníků, načež po osob-
ních poznámkách poslanců Kovačeviče
a Pollonye a ministra hr. Khuena dal
debata odročena na zejtřek, načež schůz
skončena.
Banff
Khuen
Banffův
Khiuen
Maďar
Hierony
Kovačevič
Pollony
Rakousko
Chorvatsko
27
article
Kosovský pomník.
Z Kruševce, 28. června. (C.-B.) Dnes do-
poledne byl odhalen po slavných bohoslužbách
pomník padlým v bitvě na Kosovu 12./25. června
1387 (st. letopočtu). Slavnosti byli přítomni
král, vláda a mnoho lidu ze všech končin Srb-
ska. M.p. generál Grujič uvítal krále del
řečí, v níž pravil mimo jiné: »Vzpomínky na
kosovskou bitvu zachovaly se podnes v celém
srbském národě. Vzpomínka na minulou moe
a velikost vzbudila v národě pevnou důvěru, z
jednoho dne nabudeme znovu, co jsme ztratili.
Srb
Grujič
Kruševac
Kosov
28
article
Pomník, před našimi zraky se vypinající,je
pomník cara Lazara, jenž nechtěl vyhověti Mu-
radově žádosti, aby platil poplatek a spravova
Srbsko jako turecký vasal a s mečem v ruce
nalezl na Kosově hrdinskou smrt v boji za
vznešený Kristův kříž a zlatou svobodu.« Konči
slovy: »Vnuku velikého bojovníka za svobodu
tobě, královský pane náš, Prozřetelnost dopřála,
abys v roce věkové slavnosti hrdinského boje
za svobodu národa, upadnuvšího na Kosovi
poli do otroctví, odhalil tento překrásný pomní
národního uznání.«
Po slavném odhalení odevzdal král Pe
jmenem srbského národa pomník v opatrovánl
občanům kruševeckým.
i. Z Moskvy, 28. června. (Zvl. telegran
»Nár. Listů«.) Zdejší Slovanský spolek oslaví
dnes výročí bitvy na Kosově poli zá-
dušními bohoslužbami v srbském klášteře,
K účastníkům slavnosti promluvil předseda Sl
vanské společnosti, srbský gen. konsul Čerep
Spiridovič, který pravil, že bitva na K
sově poli prohrána byla nesjednocenosti
slovanských vůdců, kdežto téměř sou
časnou bitvou grunvaldskou — dílr
sjednocenosti Poláků, Čechů, Moravanů, Slováků
a Rusů — zachráněno severní Slovanstvo př
germánským jhem, těžším, nežli jho turecké. —
Telegramy zaslány srbskému králi Petrovi
knížatům bulharskému a černohorskému, v nich
poukázáno na tuto pravdu a blahopřeje se pů-
vodcům myšlénky sdružení Slovanů na Balkáně.
Lazar
Kos
Kosův
Čerep Spiridovič
Polák
Čecho
Slovák
Rus
Petro
Srbsko
Moskva
Balkán
Moravan
Slovan
zlatý svoboda
29
article
Italská sněmovna.
Z Říma, 28. června. (C.-B.) Sněmovn
schválila přátelskou obchodní a plavební smlouvu
s Kubou, uzavřenou 29. prosince 1903.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 28. června. (C.-B.) Sněmovn
debatovala dále o vojenském záko ně.
Při § 41., jímž stanovi se branné cvičen
territoriálního vojska na 6 dní, žádal posl. Col-
liard (soc.), aby se tato cvičení zrušila, avšsk
ministr Andrée prohlásil je za nezbytná.
Ref. Berteaux opřel se rovněž Colli-
dovu návrhu, jenž proto přece přijat 346 prot
224 hlasům.
Sněmovna usnesla se dále přes odpor mi
nistra vojenství 402 proti 197 hlasům uvažovat
o návrhu, aby selští záložníci nebyli svoláváni
ve žních a za vinobraní.
Z Paříže, 28. června. (C.-B.) Ministr nš-
mořnictví předložil ve sněmovně dodatečný úvěn
9,851.000 franků, by se východoasijské loďstvo
Sněmovn
Andrée
Řím
Kuba
Paříž
Col