2
masthead
VePraze, ve středu dne 29. června 1904.
4
article
Ka ranní a odpol. listr
předy lánía se-
v Praze v adrníni t
n álicrti kie ta
s droji čonánko
ke
ak lt
s, 2 K n
Peštea
ra
nllnkkdla “ : : :
dvají slatnii
:ketu
Praha
5
article
Iasšní číslo pro Prahu je o 10 stranáci.
Iasšní číslo pro Prahu je o 10 stranáci.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde ve čtvrtek dne
30. června t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Praha
6
article
Z domácnosti zalitavské.
Z domácnosti zalitavské.
Byl to porod velmi těžký, jehožto výrobkem
jest zalitavská vláda hr. Štěpána Tiszy. Několik
vokusův předchozích nezdařilo se. Od toho dne
co křeslo předsedy ministerského opustil Banffy,
trval mezi stranami říšského sněmu uherskéh
krutý zápas nejen o osobu, ale ještě více o pro-
mram nástupce jeho. Kdyby do tohoto zápasu
nebyl býval vnesen pokus, zříditi v Uhrách vládu
neparlamentní, tedy neústavní, zajisté byl b
trval mnohem déle. Ale to způsobilo jeho brzk
skončení. Hrabě Khuen-Hédervary našel sic
při nastoupení své vlády v parlamentě uherském
ještě starou většinu vládní, tak zvanou stranu-
berální; ale ta před očima jeho rychle se roz-
sypávala, tak že ve chvíli rozhodné nezbylo z n
k jeho disposici a podpoře vlastně nic. Známý
armádní rozkaz chlopský, v němž i „náš“
roztomilý dr. Körber měl prsty, stál mezi sjedno-
ceným parlamentem uherským a vládou Khue-
novou jako neodstranitelný balvan. K otáz
ja zykové, jež uvedla všechny poli ti c ke
strany říšského sněmu peštského v jediný pevn
šik bojovný proti Vídni, a na níž „silná ruk
Khuenova se zlomila, za nástupce jeho přibyl
neméně palčivá otázka národohospodá -
ská a finančn1. Program nové vlády, a
parlamentní a přesně ústavní, opět vnesl do
strany vládní símě rozbrojův, jež obratně vy-
užitkovány dvěma stranami opposičními, totiž
sranou neodvislosti (Košutovou) a stranou n-
rodní (Apponyiovou), vedly k neodvratnému pádu
jejlmu.
Štěpán Tisza
Khuen
Hédervara
Körber
Uhry
Vídeň
7
article
Hrabě Štěpán Tisza naučil se od dvou
hezprostředních předchůdcův svých v úřad
předsedy ministerského velmi mnoho. Především
viděl, že není radno, ujmouti se vlády ve státu
uherském jen jako důvěrník koruny. Tak jednal
Khuen- Hédervary a nepochodil. V Uhrách řády
úslavní nejsou „prázdnými formami“, vedle
zichž vláda neparlamentní, neústavní může s
držeti po léta, jen má-li za sebou důvěru s hora:
tr. Štěpán Tisza než se ujal vlády, jež s hor
mu byla nabídnuta, musil vidět, že má důvěru
i většiny parlamentu uherského, že tedy vláda
jeho bude nastolena v plné formě ústavní. Z
drala nak postihl ze zkušenosti obou před-
chodcův svých, že není radno rozinožovali
posilovati proti sobě řady parlamentní opposice
chytřejší politika že bude, pokusiti se o její zmí-
něni a odzbrojení. I o „silné“ ruce Tiszově mlu-
vilo se, než do ní vzal otěže vlády; však opposic
zstavila proti němu boj, jejž provozovala proti
Szellovi a proti Khuenu. Hrabě Tisza odňal ji
podnět ku pokračování v palbě. Zavázalť s
j některými určitými sliby, jež v nejbližs
prý době úřadování svého chtěl učiniti skutkem.
Štěpán Tisza
Khuen
Hédervara
Szell
Tisza
Uhry
8
article
Zejmena slíbil jí, že podá parlamentu nový ř
volení i do obcí i do zastupitelstva zemskéh
s velikými opravami a cennými výhodami, zvlášt
re směru lidovém, demokratickém. Rovněž slíbi
jí, že bude pracovati k celní rozluce se západnl
polovinou monarchie, tak aby už r. 1907 stá
uherský měl proti ní své celní sloupy. Ve věceh
vojenských slíbil jí, že se postará, aby v dob
miru počet mužstva ve zbrani pro příště asp
nebyl větší, než posud a jazyk maďarský aby
v plucích zalitavských, patřících k armádě spo-
lečně, nabyl nezkrácené platnosti při velen.
Na základě těchto a ještě některých jiných sl-
bůr, týkajících se správy berní, a nové organi-
stce státních úřadův opposice chovala se k
vlidě Tiszově klidně, důvěřivě vyčkávajíc sku-
kův jejích. Ale nedočkala se jich posud!
9
article
Dd minulého úterka nespokojenost jej
s Hr. Tiszou hlasitě projevuje se i v poradách
soukromých i v zasedání sněmu říšského. I strana
ncodvislosti i strana národní, teprve před mě
sícem vzkřísena k nové činnosti pod praporem
a vůdcovstvím posl. hraběte A. Apponyie, opo-
věděly mu již své nepřátelství nejrozhodnější.
V parlamentě pešťském jest od 23. června opět
hlučno a bouřlivo, a ministerský předseda slyší
tam výčitky a hrozby nejtěžšího zrna. Telegramy.
zaslané nám o těch událostech úřadní cestou vi-
deňskou, jen kuse a nedokonale vypravují, v jaké
horké lázni hr. Štěpán Tisza ve sněmovně uher-
ské se octnul. Majíť politikové a státníci vl-
deňští zlé svědomí i když jde o opposici v Uhrách
a její boj proti tamější vládě. Nynější bouře jeji
probouzí mocný ohlas i ve vládních kancelářích
vídeňských zvláště proto, že se zabývá i dvěma
věemi, kteréž i v západní polovině říše habs-
burské jsou předmětem vážného sporu ústavního
a to vinou vlády páně Körbrovy. Právem lze
říci, že té chvíle obě vlády, pešťská
i vídeňská, mají proti sobě oppo-
sici s programem úplně totožným
ve dvoučástech, velicedůležitých
pro celé soustátí.
A Apponyi
Štěpán Tisza
Körbrův
Hradec
Uhry
10
article
Jest to předně obnova hospodářských afi-
nančních úmluv mezi oběma polovinami říše
společné, obnova, nemohoucí dostati se ku pro-
jednání a vyřízení ústavnímu, jedině zákonné-
mu, a převalovaná už na pátý rok cestou ne-
ústavní z kanceláře do kanceláře. Za druhé jest
to usnesení letošních delegací, aby Rakousko-
Uhersko si vypůjčilo 400 millionův korun mimo-
řádně na účely válečné. Opposice v říšském
sněmě uherském v obou těchto příčinách ob-
viňuje vládu Tiszovu, že chystá se poru-
šiti ústavu státu uherského a ob-
tížiti berní sílu jeho obyvatelstva břemenem ne-
snesitelným. V obojím odporu stýká a shoduje
se s ní obstrukční politika národa českého vůči
vládě Körbrově. Proto úřadní telegramy vídeř-
ské vybírají si o nejnovějších příbězích v říš-
ském sněmě uherském jen takové zprávy, jež vy-
ličují tamější opposici ve stránkách podřizeněj-
ších, totiž v novém řádu volení, v organisaci
státního úřadnictva uherského atd. .. Dlužno
doplňovati tyto zprávy referáty, čerpanými o
schůzích říšského sněmu pešťského v pramenech
tamějších. Z těch pak vychází na jevo, že oppo-
sice uherská odpírá vládě Tiszově povolení roz-
počtu státního na rok 1904 a prohlašuje dalšt
trvání její přímo za národní katastrofu
z příčin, jež jsme právě byli vyznačili
RakouskoUhersko
ústav stát uherský
11
article
Ústava uherská nezná žádného para-
grafu čtrnáctého, dle něhož v Předlitav-
sku za vlády Korhrovy se výřizují všechny otázky
a potřeby státní mimo jedinou a to nejhlavnější.
totiž odklizení této vlády; a proto opposice
uherská vším právem veřejně žaluje na vládu
hr. Tiszy, že jest ochoten připustiti obnovu ho-
spodářského vyrovnání s Rakouskem na základě
paragrafu čírnáctého, jenž nalezá se toliko v pro-
sincovce, platné pro Předlitavsko. Ústava uher-
ská výslovně žádá, aby i v Předlitavsku se vládlo
ústavně; však všemohoucnost § 14., jenž v ru-
kou Körbrových už jest universální mastičkou
pro všechny národní, ústavní, finanční a státní
choroby západní poloviny říše, opposici uher-
ské pranic neimponuje, a dle výroku hr. Appo-
nyie v parlamentě pešťském hr. Štěpán Tisza
byl by prvním ministrem uherským, jenž by
se odvážil rozšířiti ji i na stát uherský, totiž vzíi
si z absolutismu Körbrova příkl a
pro Uhersko! —
Co se týče nových stomillionových dluhův,
povolených většinou letošních delegací na účely
válečné, vůdce národní strany uherské připo-
míná, že hr. Štěpán Tisza už před dvěma léty
vyslovil v delegacích svou radost, když tehdy
správa vojenská oznámila, že pro zabezpečení
velmocenství rakousko-uherského musí pořídi
nová děla, a opovídá jeho vládě nejtužší odpor
Appa
Štěpán Tisza
Předlitav
Rakousko
Předlitavsko
Uhersko
národní strana uherský připo
13
article
spojených stran opposičníchi, Kdyby požádal, aby
říšský sněm uherský uvalil na poplatnictvo za-
litavské ze zamýšlených nových dluhův vojen-
ských onu čásť, jež by na ně poměrně připadla.
Hrabě Apponyi s kousavým vtipem odbyl po-
hádku společné správy vojenské, že dotčenými
dluhy berní síla občanstva rakousko-uherského
nedozná ani nejmenšího obtížení nového, poně-
vadž prý z úspor, jež v rozpočtu vojenském odtud
pravidelně nastanou, celý dluh i s úroky bude
zaplacen za 25 let. Řečník opposice naopak pro-
rokuje, jakmile tato veliká půjčka by byla pro-
vedena, že další veliké půjčky na vojsko by se
staly zvykem a že břemena válečná v rubrice
výdajův „mimořádných“ rok so rok by rostla.
Takovému rozvoji věci prý nasvědčuje nejen
„psychologie“ správy vojenské, ale i výrok hr.
Tiszy, že „finanční zálohy musejí býti zacho-
vány pro příští zvýšené požadavky branné
moci.“
Naproti důkozům, vývodům a obžalobám, ji-
miž opposice v říšském sněmě uherském odůvod-
ňuje svůj boj proti vládě Tiszově, se strany
vládní nevystoupil posud žádný obhájce mini-
sterského předsedy. Jednání o státním rozpočtu
na r. 1904 (také krásný pořádek!) nabývá prud-
kosti větší a větší se strany útočníkův a zjednává
jim rostoucího souhlasu v nejširších vrstvách
občanstva zalitavského
Apponyi
14
article
Válka.
Válka.
Japonská zvěrstva.
»Novoje Vremja« napomíná Rusko, aby
nezůstalo passivným k dokázaným zhovadilo-
stem, kterých se Japonci dopustili na raněných
ruských vojínech i na trupech padlých. List
ukazuje, že Japonci jsou nepřítel všeho schopný
a vypočítává, co dělají. Netřeba mluviti o tom,
že japonská vláda falšuje papírové i kovové
ruské peníze, ani o tom, jak zuřivě štve proti
Rusům japonský vládní tisk, ale nemůže býti
zamlčeno, co páší japonská vojska. Na mohyle,
pod níž pochována těla ruských vojínů, padších
za vlasť, japonsti vtipkáři postavili nahajku;
snad se to tak dělá v Japonsku, ale v Rusku
to pokládají za zprznění hrobu. Raněné Rusy
Japonci nakrmili a ovázali, na to vyvedli na
dvůr a pobili. Japonské vojenské úřady jakoby
byly vydaly rozkaz, aby se všemi raněnými ko-
záky byl »dělán konec«. Japonští vojáci, vpad-
nou-li do čínských vesnic, vymáhají pro sehe
zvláštní rekvisici: určitý počet žen a dívek.
Japonšti vojáci chodí do bitev polo zpiti. V noci
na bojištich zmrzačují nesebrané za dne trupy.
Zneuživaji prapsrca Červeného kříže, aby obe-
Istili Rusy. Kdo Japonce zná, toho to nemůže
překvapovati. Za války r. 1894, když vzali Port
Artur, sami se úřadně přiznali, že tam vyrubali
2000 žen, dětí a starců. Na zhovadilosti jejich
nieméně dlužno teprve se připraviti. Ony se roz-
vinou v plné síle, až Japonci poraženi začnou
ustupovati. Ale třeba, aby každý jejich zločin
tohoto druhu byl přesně zjištěn. V té příčině
mohou lidskosti prokázati velké služby váleční
zpravodajové, kteří musejí pokládati za svou
povinnost vydati svědectví o pravdě bez ohledu
na své politické sympatie.
Japonec
Rus
Artur
Rusko
Japonsko
Novoj Vremja
15
article
Němec o položení hlavní japonské
Němec o položení hlavní japonské
armády.
Plukovník Gaedke, válečný zpravodaj » Be-
liner Tageblattu«, nelíčí položení armády Kuro-
kiovy nikterak nadějně a potvrzuje správnos
našeho názoru, včera zde vysloveného.
Armáda Kurokiova, silná 8 divisí, jes
omezena na pouhé vyčkávání a Kuroki se pa-
trně již vzdal každé myšlenky na offensivu.
Jeho přední části ustoupily se všech bodů.
které již zaujaly. Není už pochybnosti, že po-
čátečné jeho nastupování proti čáře Ljaojan-
Kinčou-Kajping bylo pouze na oko. Strategický
Němec
Gaedke
Kajping
Be
LjaojanKinča
16
article
cil, který si japonský vojevůdce vytkl, je velmi
omezený a z daleka neodpovidá velikým nadě-
jím, s kterými Japonci táhli do vojny a jimž
dali zpupný výraz na dopisnicích, na kterých
vymalovali, jak malý Japonec obrovského Rusa
svrhuje se zeměkoule. Prostředky, kterými Ku-
roki chce tohoto cíle dosíci, jsou na pováženou
a mohou míti osudné následky.
Vojsko japonské dostalo se do neobyčejné
situace. Pravým bokem nedosahuje již ke trat
Port Artur-Ljaojan, levým snad se udrží na
Jalu; avšak spojení jeho s Koreou přes Jalu
je neustále ohroženo. Spojení vojska s vlastí
je zabezpečeno pouze na moři, při tom ale ne-
smí býti zapomenuto, jaké nesnáze Japoncům
vzejdou, až po hlavní porážce budou mít úkol
11 divisí vsaditi na lodi.
Nedobudou-li Japonci prve Port Arturu,
bude porážka Kurokiova znamenati zničení ja-
ponské armády.
Hlavní voje japonské, soustředěné na severo-
západ od Dagušanu v krajině mezi Ljaojanem
a Fynchvančenem, silně se opevňují a chtějí
tam Rusům připraviti »druhé Plevno«, nebo
jinak pracovati nemohou, leč podle »slavných
vzorů«. Ale jako padlo prvé Plevno, padne
druhé.
Další veliká škoda pro japonské pohyby
jest, že hlavní vojsko nechrání už držení Korey-
Japonsko má tam pouze 2 divise u Genzanu.
Kdyby Rusové z Girina nebo Vladivostoku do
Korey vpadli, snadno by se mohlo státi, že by
Japonci jedné kořisti, Korey, pozbyli, aniž by
dobyli druhé, Port Arturu. A položení jejich
vojska bylo by pak dvojnásob zlé.
Japonec
Rus
Artur
Ljaojan
Jal
Korea
Japonsko
Genzan
Vladivostok
Ku
17
article
Kozácké kousky.
Kozácké kousky.
Plukovník Gaedke vypravuje: Dne 12.
června mezi 2. a 3. hod. odpol. táhl silný oddíl
pod gen. Samsonovem na rozvidku mezi Kaj-
pingem a Port Arturem přes Vafanďan na Va-
fangou, jenž je stanicí na dráze, asi 60 verso
na jih od Kajpingu. Voj sestával ze 6 sotní8.
pluku sibiřských kozáků, z 5 škadron »primor-
ských« dragonů, z 149 škadrony vojska želez-
ničné ochrany, z nějakého počtu 13. pluku sibit-
ských střelců a z 2. jízdné baterie zabajkal-
ských kozáků.
Mužstvo této baterie bylo posláno do Va-
fangou na spížování, když nepřálelská škadrona
vrhla se na ně útokem. Ale sibiřští kozáci na
ten okamžik čekali. Šestá jejich soteň opřel
kopí a rozjela se proti japonské jízdě, rozrazila
ji a v boji hruď proti hrudi potřela ji téměř do
posledního muže. Kopl, »král zbraní«, konalo
krvavé dílo. Mali japonšti jezdci na svých ostatně
velmi dobrých australských koních byli neoče-
kávaným pohledem na kopí v prvém okamžiku
tak překvapeni, že někteří z nich zapomenouce
se, šavle k tvářím si přikládali jako pušky.
Samsonov
Artur
Kopl
Gaedke
Virginie
18
article
Přes to bránili se šavlemi statečně, ale musili
podlehnouti mnohem silnějším Rusům. Za malou
chvíli bylo vše hotovo. Druhá japonská škadrona
ani se neodvážila přiskočiti svým rubaným dru-
hům na pomoc, nýbrž tryskem ujela.
V tom již dojela ruská jízdná baterie. Roz-
jela se tryskem a zahájila palbu na japonskou
pěší polosetninu, jež za jízdou nastupovala. Již
druhá ruská rána, šrapnelem, trefila tak šťastně,
že polosetnina pěchoty rázem byla zničena právě
tak, jako málo před tím škadrona jízdy.
Nebylo prosto komiky, když kozáci sedali
na zajaté japonské koně. Spustili si třemeny do
poslední dírky, přece však třemeny byly tak
krátké, že jich ruští jezdci vůbec nemohli upo-
Dobrodružství dvou Rusů.
Dobrovolník pohraničné stráže Babinskýa
konduktor čínské železně dráhy Andrjuchin
upadli v japonská zajetí. Zavřeli je a postavili
k nim stráž. V noci zajatci jeden druhému po-
třebiti.
Rus
20
article
mohli rozvázati se a když voják na stráži zdříml,
zadusili ho, vyšli a šťastně proklouzli řetězem
nepřátelských hlídek. Na úsvitě byli zpozorování
ruským rozjezdem, jenž přispěl k úplnému je-
jich zachránění. V Ljaojaně vypravovali, že na
zacházení Japonců si nemohou stěžovati, nýbrž
na to, že jim dávali málo jíst.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Japonec
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. června. (Cesta dra. K ör-
bra do Haličs.) Krakovský „Czas“, po-
dávaje zprávu o zamýšlené návštěvě dra. Körbra
v Haliči a v Bukovině, tvrdi, že tato cesta mini-
sterského předsedy bude míti sice značný politi-
cký význam pro Halič, pro velkou politiku státní
může však míti význam jen v druhé ředě.
„Smutné nynější poměry parlamentní — praví
„Czas“ — posouvají tuto politiku do pozadi.
S jistotou možno tedy říci, že cesta dra. Körbra
nebude míti politického významu v tom smyslu,
jakoby měla za cíl sblížení mezi representací
polskou a vládou, pokud se týče všeobecné poli-
tiky státní. Aniž bychom se báli výtky paradoxál-
nosti, můžeme řici, že tato negativná známka ce-
sty činí ji tím cennější, poněvadž odstraňuje
všelikou možnost politických nedorozumění. Ne-
boť nelze pochybovati, že zástupci naší země
na říšské radě v mnohých velmi vážných bodech
neshodují se s předsedou ministerstva co do způ-
sobu řešení nynějších parlamentních nesnází.“
Skutečný politieký význam Körbrovy cesty do
Haliče „Czas“ spatřuje v tom, že tato cesta má
podati důkaz, že nynější vláda počíná chápati
potřeby Haliče a věnuje jim více péče a ochoty,
než dříve. Změna v názorech vládních na Halic
nastala prý již loni a „Czas“ velkou čásť zá-
sluhy o tuto pro Halič příznivou změnu připisuje
nynějšímu místodržiteli hr. Ondř. Potockému,
jomuž prý se podařilo rozptýliti nedorozumění
a nedůvěru, jež panovaly mezi vládou a halič-
skou representacl.
Czas
Körbrův
Potocki
Praha
Halič
Bukovina
Haličs
22
article
V Praze, 28. června. (M askovaní bar-
baři.) Známé usnesení chabařovické městské
rady, aby se z tamního hřbitova odstranily
všechny české nápisy, neušlo pozornosti pešt-
zkých listů, a jeden z tamních pondělníků vy-
slovuje se o něm následovně: Chabařovická měst-
ská rada zapověděla opatřovati náhrobky na tam-
ním hřbitově českými nápisy a usnesla se, že
starší české nápisy mají se ze hřbitova odstra-
niti. Není to čiré šílenství? I hřbitov má se státí
národnostním bojištěm! Okresní hejtmanství při-
rozeně zakročilo a usnesení obeeního zastupitel-
stva zrušilo, jest však charakteristické, že ani
jeden větší vídeňský neb pražský německý list
ani slovem nepokáral onc usnesení obecních
mudrců chabařoviekých. Rakouští Němci vydá-
vají se rádi za nositele kultury v onom státě.
Dokud konservativní Němci nepřipouštějí svo-
body svědomí a radikální Němci snaží se zkon-
fiskovati elementární lidská a občanská práva
Neněmců, může se nad jejich nároky na kulturní
poslání jen pokrčiti rameny. Kultura jeví se
především snášelivostí. Fanatik náboženský jako
národní, byť se sám nazýval kulturním člověkem,
není jím, nýbrž nanejvýš jest kulturně maskován.
Z Krakova, 27. června. (Vojna a ha-
ličské zájmy.) Většina polských listů v Ha-
ličí nepřestává jásati nad každým sebe menším
úspěchem Japonců na dalekém Východě a snižo-
vati význam Ruska, jemuž přejí co nejupřímněji
rozhodné porážky. Soudný „Czas“ pohlíží však
na výslodek nynější války střízlivěji, a ukazuje
svým čtenářům, jak neutěšené byly by následky
ruské porážky i pro Halič. Pojednávaje o ob-
chodních smlouvách s Německem, praví, že Ru-
sko poražené a finančně oslabené upadlo by
v hospodářskou závislost od Německa a bylo by
nuceno přijmouti takovou obchodní smlouvu
s Německem, jakou by mu toto diktovalo. Výhod-
Němec
Praha
Krakov
Rusko
Halič
Německo
obecní mudrc
24
article
Do Leslovce.
Z projlžděk Srbskem.
Do Leslovce.
Z projlžděk Srbskem.
Za časného rána klusali jsme přes můstek
ne Vladičkinom Hanu. Horská bystřina řítí s
nedsleko odtud z pod železničního náspu
Noravy. Za mostem mezi cikánskými domečk
polo sesutými zahýbáme po stezce příkrod
vrchu. Obyvatelé brlohů bezstarostně odbýv
svůj letní spánek venku pod širým nebem. N
kupách trávy, na rohožkách, bez rodilu stáří
phlaví tráví tu svůj klidný sen uprostřed jem-
zího prachu na cestě. Naši koníci pozorně n-
slpují, aby některého spáče kopytem nepošra-
nolili. Trochu výše minuli jsme nějaký mlen.
valchu, několik slaměných cikánských bud.
Cžinů jest zde mnoho, však usedlých. Mez
nini jsou pravé skvosty krásy. Vydáni poča
ta milost i nemilost, jsou zdraví všichni jak
tuei, opálení, až černí.
Poslední lidská obydlí! Dojíždíme už hol
části vrehu. Pod námi hluboce hučí vody Mo-
ravy, nad ní kotouče páry hadovitě se kroutído
víše. Nad námi temné ranní nebe s myriadam
hvězd. Vlahý vzduch nám osvěžuje skráně.
Z polosna jednotvárné jízdy vybouřila nás
chvili smečka psů. Zuřivě nás pronásleduje.
Viak nějaké tvrdé seznámení s podkovicemi n-
šich koníků přimělo bestie, zuřivě vyjící, k obratu.
Za volné jízdy vystoupili jsme do výše 80
melrů. První záblesky jitra odhalují před nám
úchvstné panorama Balkánu. Do deváté dojel
jemne větší planiny. Roztroušeny tu kuče maléh
sela. Zde, u výši 1200 metrů, panuje v této
ranní době již tropické vedro. Je prý zde v lét
tepleji než dole při Moravě, o 900 metrů níže
Vákoí krásná pole pšeničná. Je tu výtečná, n-
vpaílená půda, již zorávají dřevěným pluhem
Projeli jsme dvé tři pole vedle sebe koňmo.
naiž máme obavy, že nám bude platiti náhradu.
Srbsko
Balkán
Morava
25
article
Hospodáři, kosící bohatou úrodu, nás vlídně po-
zdravují. Po chvili dospěli jsme mohutného
pralesa. Pod ohromným dubem, z pod jehož
kořenů prýštil pramének křišťálové ledové vody.
položili jsme se táborem. Opodál tisícihlavého
stáda ovcí. Strážce stáda přišel k nám na be-
sedu. Odpočinem trochu po sedmihodinné jizdě
Starý pastýř ukazuje mi v dáli matně v mlhách
se rýsující Šar Planinu. Vysoké »brdo« ve sta-
rém Srbsku střeži u svých nohou památné K
sovo Pole. Mnohá báje se snuje kolem jeho
skrání dlouho do roka sněhem pokrytých. Když
sníh v horách (i 3000 m) taje, postupují stád
k vrcholům. Na brdu je veliké jezero, kde
skryt hrozný vodní býk a ten prý občas děsn
řve, až se hora otřásá, načež obyčejně nastává
povodeň.
Mezi vypravováním o hrozném »vodním
býku« v horách divil jsem se starému stromu
naproti, plnému děr v rozsochatém kořání.
Dověděl jsem se zajímavou historku
Za posledního povstání kvapem opouštěli
Turčini své statky. Bohatý beg prodal statek,
a ve chvatu a strachu mnoho peněz ukryl v du-
tině mezi kořeny právě tohoto lesního velikána.
Jenom kamenem dutinu uepal. Turčín prehl
přes hranice a teprv před smrtí pověděl svým
blízkým, kde uschoval svoje »para«. Však
Turkům se už dědictví nedostalo. Chudý pastý
náhodou vyňal kámen a v hliněné nádobě na-
lezl těžké zlato.
Jedeme zase dále výběžkem pralesu. Po
staletí tu nedotknut téměř stojí. Vysoká tráva
přechází v ohromné kapradiny. Mladě kapradí
chutná velmi našim koňům. Na pravo na ska-
lisku minuli jsme ovčácké boudy. Malé momče
podalo nám čerstvé vody. Cesta vede teď holým
vrchem. Dohonili jsme mladého popa na bílem
koniku. Vousatá tvář v klerice, vysoká čepice,
nad ní obrovský deštník. Podivný zjev, zd
ostatně zcela obyčejný.
»Čuješ pope, ide-li ovi put za monastý
Nakrivanj ?«
Turčín
Turek
Šar planina
26
article
»Da da, i šta výchotjete da radite kod
Nakrivánje?«
»Eh, idemo, da videmos
Po půlhodince oddělil se pop, přeje nám
šťastnou cestu. Objíždíme hluboké údolí, úplně
zarostlé. Temné dunění pod opatrným krokem
koní asi na dvě, tři sta kroků, dává nám tušiti.
že tu asi ohromná jeskyně pod námi, po jejíž
slabé klenbě přejíždíme. Až se vrátím, hodlám
zde prokopati vchod, a vyzvěděti, co se tu
skrývá.
Hadovitou, sotva znatelnou stezičkou vzhůru
dospěli jsme planiny s pěkným jezírkem. Za
nedlouho cváláme ve stínu stromův mezí ploty
zahrad malého zehátralého sela. Na kůlech
plotů jako příšerné lucerny svítí bílé, sluncem
vypráhlé lebky buffonů, vlků, ovcí, celé, krásně
zachované orlí kostry, dosti ještě nerozrušené.
Zastavili jsme, soudruh vztýčil se v sedle a bez
okolků si spolu s naším morukem (sluhou) tr-
hají krásné merunky, broskve, slívy, hrozny
vína, vůkol z nízké stěny zeleně, na nás se
usmívající. Nedám se dvakráte pobízet. Co
nám upadne, bez milosti spořádají naši konici.
Dva notné vaky naplnili jsme si, zadarmo.
Starý zvyk, pěkný zvyk. Majitel nikdy nebrání
pocestnému pro svou potřebu si natrhati, jak
nic nežádá za pohostění sluhů a koně. Jednou
snad stejným způsobem zase sami mu splatite.
27
article
Děti nám donesly vody a poděleny drobnými,
dlouho nás provázejí, horlivě na místní důleži-
tosti upozorňujíce.
Brzy dojeli jsme kraje hvozdů. Stromy
mohutnějí, místy neproniknutelný podrost, vich-
rem skácené kmeny, setlelé i dosud zdravé.
Mnoho dravého plactva, mnoho veverek.U
bystřiny, bohaté vodou, zarazili jsme na chvíli.
Přitel natáhl se do trávy, moruk spravuje
sedlo. Sám jsem poodešel s puškou kousek
podle vody. Spatřil jsem tu po létech zas
bobří osadu. Obyvatelé na velkou vzdálenos
tušili již nebezpečí. Vyšplhám se pozorně na
balván, opru pevně pušku a mám už na mušce
pěkný exemplář. Chlapík za ostatní dával po-
zor. Malý obláček dýmu a kule zle pošramo-
tila hlodavce, jenž přes to mi unikl do vodv.
Sluha přiběhl, honí drobného nepřítele ve vodě
handžárem, však raněný se ještě pomstil svému
pronásledovateli notným kousnutím do lýtka.
Druhá rána ho skolila.
Dále jde jízda šeredným pralesem bez
cesty. Řídíme se jen kompasem. Mlapa přestala
sloužiti. Objíždíme ohromná mraveniště valikán-
ských černých mravenců se znamenitými ku-
sadly, jinde místa plná hadů a velikých želv.
Soudruh předejel asi 300 kroků. Korunami
stromů padalo světlo na zkácený ohromný buk.
28
article
Po nakloněném pni vyjel soudruh na opatrném
svém hřeběíku na pařez a stanul zde jako
z kamene vytesán, ozářen slunečním paprskeml
Bravo ! Pak zase nahoru, dolů až ke klínu půdy,
z něhož vyvírá přilok Veternice. S protějšího
hřbetu ve výši 1400 m. přehližíme nepřehledné
pásmo pralesa, odtud do dálky na 120 km. se
táhnoucí. Úchvatný pohled na tmavé, sametové
vlny hvozdů. Na východě bělá se cesta zalo-
žená Hilmi pašou z Bělehradu do Stambulova.
V nedaleké kuči pohostil nás hajný dobrým
mlékem. Konečně po dlouhé jízdě vzhůru k
hřhetu 1500 m výše nastává sestup. Hluboko
pod námi široké úrodné údoli se táhne přes
Leskovac daleko k Nišu. Teď už rychle ubihají
zbývající dvě hodiny do monastýru, pod horou,
hotovým labyrintem úzkých výmolů. Hodláme
v monastýru přenocovati. Klášter je malý, hostí
jen dva igumeny. Vjíždíme unavení do nádvoří,
sesedáme s koní. Pod skupinou ořechů na veli-
kém koberci společnost s mnichem uprostřed.
Roztomilý genrový obrázek! Společnost na dvoře
klášterním náruživě — hraje karty! Náš pří-
chod ani nepozorovali. Rozhodli jsme se, raději pře-
spati v blízké vesnici. Vyhladovělí, k smrti
umlácení, uvelebili jsme se v začouzené míst-
nost. Sám spal jsem tvrdě až do úsvitu. Hůře
bylo pělteli Mitovi. Oko nezamhoutil pro spousty
Bravo
Hilmi paša
Bělehrad
Stambulov
Leskovac
km
29
article
skokanů, abnormálních exemplářů. Chytili jsme
jich »na památku« několik do lahvičky
Ráno po snídani hned kolem Veternice ku
selu Wučii, patrně dle vlků pojmenovanému. Je
tu továrna tkanic leskovackého družstva. Nyní
tu staví elektrickou centrálu pro Leskovac, kraj-
ské město odtud čtyři, pět hodin vzdálené. Klika-
tým údolím řítí se dravá bystřina, jejíž spád
(160 metrů na 860 metrů délky) sťatně využit-
kován. K polední zahalil se obzor nad Novým
Pazarem. V temných massách valila se mračna,
plnou silou opřela se o pásmo hor. Rychle jsme
vypořádali účet za krátký oběd ve zdejší kafaně
a již s větrem o závod přes brod, abychom
s večerem dostihli města. Veternice už vřela
v předzvěsti přívalu. Také po málo minutách při-
valily se první dravé proudy s hor, valicí před
sebou obrovské balvany jako hračky. Dále po
silnici už to slo tryskem skoro dvě hodiny.
Leskovac
Nová Pazar
30
article
Leskovac jest většinou ještě postaven po
turecku, rozložen na svahu mírného návrší po
obou březích Veternice. Divoké, špinavé vody
rvchle valily se u výšce 10 metrů nad normálem.
Město má tři části. Modernější s jednopatrovými
domky od nádraží širokou, dlouhou ulicí a s ně-
kolika vedlejšími. Za náměstím a několika bloky
domků a zahrad, čtvrt menší, kde sídlili před
časy křesťané a na severozápad cikánské domky
a obydli nynějších Turků. V městě budova
gymnasia, již zemřelý Alexandr určil za kasárny.
Z četných kdysi mešit zůstala jediná a dosti
bidná. Proti ní divná stavba turecká, slouží měst-
ské správě. Nad městem mohutná crkva se sáho-
vými zdmi. Vedle dřevěná zvonice a pěkný hřbitov
daleko v rovinu hledící. Za cikánskou čtvrtí od
návrší táhne se mohutný hřbet, na němž zbytky
hřbitova pravověřících Turčínů.
Život v krajském městě je nudný. Mimo
několik továrníků na látky a několik důstojníků,
jsou všichní lidé velmí prosuí
Karel Jan Renz.
Turek
Alexandr
Turčín
Karel
Jan
Renz