ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35c880d0-712a-11dc-8200-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 40, person 45, org 5, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
VePraze, ve středu dne 29. června 1904.
3 masthead
Číslo 178.
4 article
Ka ranní a odpol. listr předy lánía se- v Praze v adrníni t n álicrti kie ta s droji čonánko ke ak lt s, 2 K n Peštea ra nllnkkdla “ : : : dvají slatnii :ketu
Praha
5 article Iasšní číslo pro Prahu je o 10 stranáci.
Iasšní číslo pro Prahu je o 10 stranáci. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve čtvrtek dne 30. června t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Z domácnosti zalitavské.
Z domácnosti zalitavské. Byl to porod velmi těžký, jehožto výrobkem jest zalitavská vláda hr. Štěpána Tiszy. Několik vokusův předchozích nezdařilo se. Od toho dne co křeslo předsedy ministerského opustil Banffy, trval mezi stranami říšského sněmu uherskéh krutý zápas nejen o osobu, ale ještě více o pro- mram nástupce jeho. Kdyby do tohoto zápasu nebyl býval vnesen pokus, zříditi v Uhrách vládu neparlamentní, tedy neústavní, zajisté byl b trval mnohem déle. Ale to způsobilo jeho brzk skončení. Hrabě Khuen-Hédervary našel sic při nastoupení své vlády v parlamentě uherském ještě starou většinu vládní, tak zvanou stranu- berální; ale ta před očima jeho rychle se roz- sypávala, tak že ve chvíli rozhodné nezbylo z n k jeho disposici a podpoře vlastně nic. Známý armádní rozkaz chlopský, v němž i „náš“ roztomilý dr. Körber měl prsty, stál mezi sjedno- ceným parlamentem uherským a vládou Khue- novou jako neodstranitelný balvan. K otáz ja zykové, jež uvedla všechny poli ti c ke strany říšského sněmu peštského v jediný pevn šik bojovný proti Vídni, a na níž „silná ruk Khuenova se zlomila, za nástupce jeho přibyl neméně palčivá otázka národohospodá - ská a finančn1. Program nové vlády, a parlamentní a přesně ústavní, opět vnesl do strany vládní símě rozbrojův, jež obratně vy- užitkovány dvěma stranami opposičními, totiž sranou neodvislosti (Košutovou) a stranou n- rodní (Apponyiovou), vedly k neodvratnému pádu jejlmu.
Štěpán Tisza Khuen Hédervara Körber Uhry Vídeň
7 article
Hrabě Štěpán Tisza naučil se od dvou hezprostředních předchůdcův svých v úřad předsedy ministerského velmi mnoho. Především viděl, že není radno, ujmouti se vlády ve státu uherském jen jako důvěrník koruny. Tak jednal Khuen- Hédervary a nepochodil. V Uhrách řády úslavní nejsou „prázdnými formami“, vedle zichž vláda neparlamentní, neústavní může s držeti po léta, jen má-li za sebou důvěru s hora: tr. Štěpán Tisza než se ujal vlády, jež s hor mu byla nabídnuta, musil vidět, že má důvěru i většiny parlamentu uherského, že tedy vláda jeho bude nastolena v plné formě ústavní. Z drala nak postihl ze zkušenosti obou před- chodcův svých, že není radno rozinožovali posilovati proti sobě řady parlamentní opposice chytřejší politika že bude, pokusiti se o její zmí- něni a odzbrojení. I o „silné“ ruce Tiszově mlu- vilo se, než do ní vzal otěže vlády; však opposic zstavila proti němu boj, jejž provozovala proti Szellovi a proti Khuenu. Hrabě Tisza odňal ji podnět ku pokračování v palbě. Zavázalť s j některými určitými sliby, jež v nejbližs prý době úřadování svého chtěl učiniti skutkem.
Štěpán Tisza Khuen Hédervara Szell Tisza Uhry
8 article
Zejmena slíbil jí, že podá parlamentu nový ř volení i do obcí i do zastupitelstva zemskéh s velikými opravami a cennými výhodami, zvlášt re směru lidovém, demokratickém. Rovněž slíbi jí, že bude pracovati k celní rozluce se západnl polovinou monarchie, tak aby už r. 1907 stá uherský měl proti ní své celní sloupy. Ve věceh vojenských slíbil jí, že se postará, aby v dob miru počet mužstva ve zbrani pro příště asp nebyl větší, než posud a jazyk maďarský aby v plucích zalitavských, patřících k armádě spo- lečně, nabyl nezkrácené platnosti při velen. Na základě těchto a ještě některých jiných sl- bůr, týkajících se správy berní, a nové organi- stce státních úřadův opposice chovala se k vlidě Tiszově klidně, důvěřivě vyčkávajíc sku- kův jejích. Ale nedočkala se jich posud!
9 article
Dd minulého úterka nespokojenost jej s Hr. Tiszou hlasitě projevuje se i v poradách soukromých i v zasedání sněmu říšského. I strana ncodvislosti i strana národní, teprve před mě sícem vzkřísena k nové činnosti pod praporem a vůdcovstvím posl. hraběte A. Apponyie, opo- věděly mu již své nepřátelství nejrozhodnější. V parlamentě pešťském jest od 23. června opět hlučno a bouřlivo, a ministerský předseda slyší tam výčitky a hrozby nejtěžšího zrna. Telegramy. zaslané nám o těch událostech úřadní cestou vi- deňskou, jen kuse a nedokonale vypravují, v jaké horké lázni hr. Štěpán Tisza ve sněmovně uher- ské se octnul. Majíť politikové a státníci vl- deňští zlé svědomí i když jde o opposici v Uhrách a její boj proti tamější vládě. Nynější bouře jeji probouzí mocný ohlas i ve vládních kancelářích vídeňských zvláště proto, že se zabývá i dvěma věemi, kteréž i v západní polovině říše habs- burské jsou předmětem vážného sporu ústavního a to vinou vlády páně Körbrovy. Právem lze říci, že té chvíle obě vlády, pešťská i vídeňská, mají proti sobě oppo- sici s programem úplně totožným ve dvoučástech, velicedůležitých pro celé soustátí.
A Apponyi Štěpán Tisza Körbrův Hradec Uhry
10 article
Jest to předně obnova hospodářských afi- nančních úmluv mezi oběma polovinami říše společné, obnova, nemohoucí dostati se ku pro- jednání a vyřízení ústavnímu, jedině zákonné- mu, a převalovaná už na pátý rok cestou ne- ústavní z kanceláře do kanceláře. Za druhé jest to usnesení letošních delegací, aby Rakousko- Uhersko si vypůjčilo 400 millionův korun mimo- řádně na účely válečné. Opposice v říšském sněmě uherském v obou těchto příčinách ob- viňuje vládu Tiszovu, že chystá se poru- šiti ústavu státu uherského a ob- tížiti berní sílu jeho obyvatelstva břemenem ne- snesitelným. V obojím odporu stýká a shoduje se s ní obstrukční politika národa českého vůči vládě Körbrově. Proto úřadní telegramy vídeř- ské vybírají si o nejnovějších příbězích v říš- ském sněmě uherském jen takové zprávy, jež vy- ličují tamější opposici ve stránkách podřizeněj- ších, totiž v novém řádu volení, v organisaci státního úřadnictva uherského atd. .. Dlužno doplňovati tyto zprávy referáty, čerpanými o schůzích říšského sněmu pešťského v pramenech tamějších. Z těch pak vychází na jevo, že oppo- sice uherská odpírá vládě Tiszově povolení roz- počtu státního na rok 1904 a prohlašuje dalšt trvání její přímo za národní katastrofu z příčin, jež jsme právě byli vyznačili
RakouskoUhersko ústav stát uherský
11 article
Ústava uherská nezná žádného para- grafu čtrnáctého, dle něhož v Předlitav- sku za vlády Korhrovy se výřizují všechny otázky a potřeby státní mimo jedinou a to nejhlavnější. totiž odklizení této vlády; a proto opposice uherská vším právem veřejně žaluje na vládu hr. Tiszy, že jest ochoten připustiti obnovu ho- spodářského vyrovnání s Rakouskem na základě paragrafu čírnáctého, jenž nalezá se toliko v pro- sincovce, platné pro Předlitavsko. Ústava uher- ská výslovně žádá, aby i v Předlitavsku se vládlo ústavně; však všemohoucnost § 14., jenž v ru- kou Körbrových už jest universální mastičkou pro všechny národní, ústavní, finanční a státní choroby západní poloviny říše, opposici uher- ské pranic neimponuje, a dle výroku hr. Appo- nyie v parlamentě pešťském hr. Štěpán Tisza byl by prvním ministrem uherským, jenž by se odvážil rozšířiti ji i na stát uherský, totiž vzíi si z absolutismu Körbrova příkl a pro Uhersko! — Co se týče nových stomillionových dluhův, povolených většinou letošních delegací na účely válečné, vůdce národní strany uherské připo- míná, že hr. Štěpán Tisza už před dvěma léty vyslovil v delegacích svou radost, když tehdy správa vojenská oznámila, že pro zabezpečení velmocenství rakousko-uherského musí pořídi nová děla, a opovídá jeho vládě nejtužší odpor
Appa Štěpán Tisza Předlitav Rakousko Předlitavsko Uhersko národní strana uherský připo
12 title
NILIs
Nilis
13 article
spojených stran opposičníchi, Kdyby požádal, aby říšský sněm uherský uvalil na poplatnictvo za- litavské ze zamýšlených nových dluhův vojen- ských onu čásť, jež by na ně poměrně připadla. Hrabě Apponyi s kousavým vtipem odbyl po- hádku společné správy vojenské, že dotčenými dluhy berní síla občanstva rakousko-uherského nedozná ani nejmenšího obtížení nového, poně- vadž prý z úspor, jež v rozpočtu vojenském odtud pravidelně nastanou, celý dluh i s úroky bude zaplacen za 25 let. Řečník opposice naopak pro- rokuje, jakmile tato veliká půjčka by byla pro- vedena, že další veliké půjčky na vojsko by se staly zvykem a že břemena válečná v rubrice výdajův „mimořádných“ rok so rok by rostla. Takovému rozvoji věci prý nasvědčuje nejen „psychologie“ správy vojenské, ale i výrok hr. Tiszy, že „finanční zálohy musejí býti zacho- vány pro příští zvýšené požadavky branné moci.“ Naproti důkozům, vývodům a obžalobám, ji- miž opposice v říšském sněmě uherském odůvod- ňuje svůj boj proti vládě Tiszově, se strany vládní nevystoupil posud žádný obhájce mini- sterského předsedy. Jednání o státním rozpočtu na r. 1904 (také krásný pořádek!) nabývá prud- kosti větší a větší se strany útočníkův a zjednává jim rostoucího souhlasu v nejširších vrstvách občanstva zalitavského
Apponyi
14 article Válka.
Válka. Japonská zvěrstva. »Novoje Vremja« napomíná Rusko, aby nezůstalo passivným k dokázaným zhovadilo- stem, kterých se Japonci dopustili na raněných ruských vojínech i na trupech padlých. List ukazuje, že Japonci jsou nepřítel všeho schopný a vypočítává, co dělají. Netřeba mluviti o tom, že japonská vláda falšuje papírové i kovové ruské peníze, ani o tom, jak zuřivě štve proti Rusům japonský vládní tisk, ale nemůže býti zamlčeno, co páší japonská vojska. Na mohyle, pod níž pochována těla ruských vojínů, padších za vlasť, japonsti vtipkáři postavili nahajku; snad se to tak dělá v Japonsku, ale v Rusku to pokládají za zprznění hrobu. Raněné Rusy Japonci nakrmili a ovázali, na to vyvedli na dvůr a pobili. Japonské vojenské úřady jakoby byly vydaly rozkaz, aby se všemi raněnými ko- záky byl »dělán konec«. Japonští vojáci, vpad- nou-li do čínských vesnic, vymáhají pro sehe zvláštní rekvisici: určitý počet žen a dívek. Japonšti vojáci chodí do bitev polo zpiti. V noci na bojištich zmrzačují nesebrané za dne trupy. Zneuživaji prapsrca Červeného kříže, aby obe- Istili Rusy. Kdo Japonce zná, toho to nemůže překvapovati. Za války r. 1894, když vzali Port Artur, sami se úřadně přiznali, že tam vyrubali 2000 žen, dětí a starců. Na zhovadilosti jejich nieméně dlužno teprve se připraviti. Ony se roz- vinou v plné síle, až Japonci poraženi začnou ustupovati. Ale třeba, aby každý jejich zločin tohoto druhu byl přesně zjištěn. V té příčině mohou lidskosti prokázati velké služby váleční zpravodajové, kteří musejí pokládati za svou povinnost vydati svědectví o pravdě bez ohledu na své politické sympatie.
Japonec Rus Artur Rusko Japonsko Novoj Vremja
15 article Němec o položení hlavní japonské
Němec o položení hlavní japonské armády. Plukovník Gaedke, válečný zpravodaj » Be- liner Tageblattu«, nelíčí položení armády Kuro- kiovy nikterak nadějně a potvrzuje správnos našeho názoru, včera zde vysloveného. Armáda Kurokiova, silná 8 divisí, jes omezena na pouhé vyčkávání a Kuroki se pa- trně již vzdal každé myšlenky na offensivu. Jeho přední části ustoupily se všech bodů. které již zaujaly. Není už pochybnosti, že po- čátečné jeho nastupování proti čáře Ljaojan- Kinčou-Kajping bylo pouze na oko. Strategický
Němec Gaedke Kajping Be LjaojanKinča
16 article
cil, který si japonský vojevůdce vytkl, je velmi omezený a z daleka neodpovidá velikým nadě- jím, s kterými Japonci táhli do vojny a jimž dali zpupný výraz na dopisnicích, na kterých vymalovali, jak malý Japonec obrovského Rusa svrhuje se zeměkoule. Prostředky, kterými Ku- roki chce tohoto cíle dosíci, jsou na pováženou a mohou míti osudné následky. Vojsko japonské dostalo se do neobyčejné situace. Pravým bokem nedosahuje již ke trat Port Artur-Ljaojan, levým snad se udrží na Jalu; avšak spojení jeho s Koreou přes Jalu je neustále ohroženo. Spojení vojska s vlastí je zabezpečeno pouze na moři, při tom ale ne- smí býti zapomenuto, jaké nesnáze Japoncům vzejdou, až po hlavní porážce budou mít úkol 11 divisí vsaditi na lodi. Nedobudou-li Japonci prve Port Arturu, bude porážka Kurokiova znamenati zničení ja- ponské armády. Hlavní voje japonské, soustředěné na severo- západ od Dagušanu v krajině mezi Ljaojanem a Fynchvančenem, silně se opevňují a chtějí tam Rusům připraviti »druhé Plevno«, nebo jinak pracovati nemohou, leč podle »slavných vzorů«. Ale jako padlo prvé Plevno, padne druhé. Další veliká škoda pro japonské pohyby jest, že hlavní vojsko nechrání už držení Korey- Japonsko má tam pouze 2 divise u Genzanu. Kdyby Rusové z Girina nebo Vladivostoku do Korey vpadli, snadno by se mohlo státi, že by Japonci jedné kořisti, Korey, pozbyli, aniž by dobyli druhé, Port Arturu. A položení jejich vojska bylo by pak dvojnásob zlé.
Japonec Rus Artur Ljaojan Jal Korea Japonsko Genzan Vladivostok Ku
17 article Kozácké kousky.
Kozácké kousky. Plukovník Gaedke vypravuje: Dne 12. června mezi 2. a 3. hod. odpol. táhl silný oddíl pod gen. Samsonovem na rozvidku mezi Kaj- pingem a Port Arturem přes Vafanďan na Va- fangou, jenž je stanicí na dráze, asi 60 verso na jih od Kajpingu. Voj sestával ze 6 sotní8. pluku sibiřských kozáků, z 5 škadron »primor- ských« dragonů, z 149 škadrony vojska želez- ničné ochrany, z nějakého počtu 13. pluku sibit- ských střelců a z 2. jízdné baterie zabajkal- ských kozáků. Mužstvo této baterie bylo posláno do Va- fangou na spížování, když nepřálelská škadrona vrhla se na ně útokem. Ale sibiřští kozáci na ten okamžik čekali. Šestá jejich soteň opřel kopí a rozjela se proti japonské jízdě, rozrazila ji a v boji hruď proti hrudi potřela ji téměř do posledního muže. Kopl, »král zbraní«, konalo krvavé dílo. Mali japonšti jezdci na svých ostatně velmi dobrých australských koních byli neoče- kávaným pohledem na kopí v prvém okamžiku tak překvapeni, že někteří z nich zapomenouce se, šavle k tvářím si přikládali jako pušky.
Samsonov Artur Kopl Gaedke Virginie
18 article
Přes to bránili se šavlemi statečně, ale musili podlehnouti mnohem silnějším Rusům. Za malou chvíli bylo vše hotovo. Druhá japonská škadrona ani se neodvážila přiskočiti svým rubaným dru- hům na pomoc, nýbrž tryskem ujela. V tom již dojela ruská jízdná baterie. Roz- jela se tryskem a zahájila palbu na japonskou pěší polosetninu, jež za jízdou nastupovala. Již druhá ruská rána, šrapnelem, trefila tak šťastně, že polosetnina pěchoty rázem byla zničena právě tak, jako málo před tím škadrona jízdy. Nebylo prosto komiky, když kozáci sedali na zajaté japonské koně. Spustili si třemeny do poslední dírky, přece však třemeny byly tak krátké, že jich ruští jezdci vůbec nemohli upo- Dobrodružství dvou Rusů. Dobrovolník pohraničné stráže Babinskýa konduktor čínské železně dráhy Andrjuchin upadli v japonská zajetí. Zavřeli je a postavili k nim stráž. V noci zajatci jeden druhému po- třebiti.
Rus
20 article
mohli rozvázati se a když voják na stráži zdříml, zadusili ho, vyšli a šťastně proklouzli řetězem nepřátelských hlídek. Na úsvitě byli zpozorování ruským rozjezdem, jenž přispěl k úplnému je- jich zachránění. V Ljaojaně vypravovali, že na zacházení Japonců si nemohou stěžovati, nýbrž na to, že jim dávali málo jíst. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Japonec
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. června. (Cesta dra. K ör- bra do Haličs.) Krakovský „Czas“, po- dávaje zprávu o zamýšlené návštěvě dra. Körbra v Haliči a v Bukovině, tvrdi, že tato cesta mini- sterského předsedy bude míti sice značný politi- cký význam pro Halič, pro velkou politiku státní může však míti význam jen v druhé ředě. „Smutné nynější poměry parlamentní — praví „Czas“ — posouvají tuto politiku do pozadi. S jistotou možno tedy říci, že cesta dra. Körbra nebude míti politického významu v tom smyslu, jakoby měla za cíl sblížení mezi representací polskou a vládou, pokud se týče všeobecné poli- tiky státní. Aniž bychom se báli výtky paradoxál- nosti, můžeme řici, že tato negativná známka ce- sty činí ji tím cennější, poněvadž odstraňuje všelikou možnost politických nedorozumění. Ne- boť nelze pochybovati, že zástupci naší země na říšské radě v mnohých velmi vážných bodech neshodují se s předsedou ministerstva co do způ- sobu řešení nynějších parlamentních nesnází.“ Skutečný politieký význam Körbrovy cesty do Haliče „Czas“ spatřuje v tom, že tato cesta má podati důkaz, že nynější vláda počíná chápati potřeby Haliče a věnuje jim více péče a ochoty, než dříve. Změna v názorech vládních na Halic nastala prý již loni a „Czas“ velkou čásť zá- sluhy o tuto pro Halič příznivou změnu připisuje nynějšímu místodržiteli hr. Ondř. Potockému, jomuž prý se podařilo rozptýliti nedorozumění a nedůvěru, jež panovaly mezi vládou a halič- skou representacl.
Czas Körbrův Potocki Praha Halič Bukovina Haličs
22 article
V Praze, 28. června. (M askovaní bar- baři.) Známé usnesení chabařovické městské rady, aby se z tamního hřbitova odstranily všechny české nápisy, neušlo pozornosti pešt- zkých listů, a jeden z tamních pondělníků vy- slovuje se o něm následovně: Chabařovická měst- ská rada zapověděla opatřovati náhrobky na tam- ním hřbitově českými nápisy a usnesla se, že starší české nápisy mají se ze hřbitova odstra- niti. Není to čiré šílenství? I hřbitov má se státí národnostním bojištěm! Okresní hejtmanství při- rozeně zakročilo a usnesení obeeního zastupitel- stva zrušilo, jest však charakteristické, že ani jeden větší vídeňský neb pražský německý list ani slovem nepokáral onc usnesení obecních mudrců chabařoviekých. Rakouští Němci vydá- vají se rádi za nositele kultury v onom státě. Dokud konservativní Němci nepřipouštějí svo- body svědomí a radikální Němci snaží se zkon- fiskovati elementární lidská a občanská práva Neněmců, může se nad jejich nároky na kulturní poslání jen pokrčiti rameny. Kultura jeví se především snášelivostí. Fanatik náboženský jako národní, byť se sám nazýval kulturním člověkem, není jím, nýbrž nanejvýš jest kulturně maskován. Z Krakova, 27. června. (Vojna a ha- ličské zájmy.) Většina polských listů v Ha- ličí nepřestává jásati nad každým sebe menším úspěchem Japonců na dalekém Východě a snižo- vati význam Ruska, jemuž přejí co nejupřímněji rozhodné porážky. Soudný „Czas“ pohlíží však na výslodek nynější války střízlivěji, a ukazuje svým čtenářům, jak neutěšené byly by následky ruské porážky i pro Halič. Pojednávaje o ob- chodních smlouvách s Německem, praví, že Ru- sko poražené a finančně oslabené upadlo by v hospodářskou závislost od Německa a bylo by nuceno přijmouti takovou obchodní smlouvu s Německem, jakou by mu toto diktovalo. Výhod-
Němec Praha Krakov Rusko Halič Německo obecní mudrc
23 title
FEUILLETON.
24 article Do Leslovce. Z projlžděk Srbskem.
Do Leslovce. Z projlžděk Srbskem. Za časného rána klusali jsme přes můstek ne Vladičkinom Hanu. Horská bystřina řítí s nedsleko odtud z pod železničního náspu Noravy. Za mostem mezi cikánskými domečk polo sesutými zahýbáme po stezce příkrod vrchu. Obyvatelé brlohů bezstarostně odbýv svůj letní spánek venku pod širým nebem. N kupách trávy, na rohožkách, bez rodilu stáří phlaví tráví tu svůj klidný sen uprostřed jem- zího prachu na cestě. Naši koníci pozorně n- slpují, aby některého spáče kopytem nepošra- nolili. Trochu výše minuli jsme nějaký mlen. valchu, několik slaměných cikánských bud. Cžinů jest zde mnoho, však usedlých. Mez nini jsou pravé skvosty krásy. Vydáni poča ta milost i nemilost, jsou zdraví všichni jak tuei, opálení, až černí. Poslední lidská obydlí! Dojíždíme už hol části vrehu. Pod námi hluboce hučí vody Mo- ravy, nad ní kotouče páry hadovitě se kroutído víše. Nad námi temné ranní nebe s myriadam hvězd. Vlahý vzduch nám osvěžuje skráně. Z polosna jednotvárné jízdy vybouřila nás chvili smečka psů. Zuřivě nás pronásleduje. Viak nějaké tvrdé seznámení s podkovicemi n- šich koníků přimělo bestie, zuřivě vyjící, k obratu. Za volné jízdy vystoupili jsme do výše 80 melrů. První záblesky jitra odhalují před nám úchvstné panorama Balkánu. Do deváté dojel jemne větší planiny. Roztroušeny tu kuče maléh sela. Zde, u výši 1200 metrů, panuje v této ranní době již tropické vedro. Je prý zde v lét tepleji než dole při Moravě, o 900 metrů níže Vákoí krásná pole pšeničná. Je tu výtečná, n- vpaílená půda, již zorávají dřevěným pluhem Projeli jsme dvé tři pole vedle sebe koňmo. naiž máme obavy, že nám bude platiti náhradu.
Srbsko Balkán Morava
25 article
Hospodáři, kosící bohatou úrodu, nás vlídně po- zdravují. Po chvili dospěli jsme mohutného pralesa. Pod ohromným dubem, z pod jehož kořenů prýštil pramének křišťálové ledové vody. položili jsme se táborem. Opodál tisícihlavého stáda ovcí. Strážce stáda přišel k nám na be- sedu. Odpočinem trochu po sedmihodinné jizdě Starý pastýř ukazuje mi v dáli matně v mlhách se rýsující Šar Planinu. Vysoké »brdo« ve sta- rém Srbsku střeži u svých nohou památné K sovo Pole. Mnohá báje se snuje kolem jeho skrání dlouho do roka sněhem pokrytých. Když sníh v horách (i 3000 m) taje, postupují stád k vrcholům. Na brdu je veliké jezero, kde skryt hrozný vodní býk a ten prý občas děsn řve, až se hora otřásá, načež obyčejně nastává povodeň. Mezi vypravováním o hrozném »vodním býku« v horách divil jsem se starému stromu naproti, plnému děr v rozsochatém kořání. Dověděl jsem se zajímavou historku Za posledního povstání kvapem opouštěli Turčini své statky. Bohatý beg prodal statek, a ve chvatu a strachu mnoho peněz ukryl v du- tině mezi kořeny právě tohoto lesního velikána. Jenom kamenem dutinu uepal. Turčín prehl přes hranice a teprv před smrtí pověděl svým blízkým, kde uschoval svoje »para«. Však Turkům se už dědictví nedostalo. Chudý pastý náhodou vyňal kámen a v hliněné nádobě na- lezl těžké zlato. Jedeme zase dále výběžkem pralesu. Po staletí tu nedotknut téměř stojí. Vysoká tráva přechází v ohromné kapradiny. Mladě kapradí chutná velmi našim koňům. Na pravo na ska- lisku minuli jsme ovčácké boudy. Malé momče podalo nám čerstvé vody. Cesta vede teď holým vrchem. Dohonili jsme mladého popa na bílem koniku. Vousatá tvář v klerice, vysoká čepice, nad ní obrovský deštník. Podivný zjev, zd ostatně zcela obyčejný. »Čuješ pope, ide-li ovi put za monastý Nakrivanj ?«
Turčín Turek Šar planina
26 article
»Da da, i šta výchotjete da radite kod Nakrivánje?« »Eh, idemo, da videmos Po půlhodince oddělil se pop, přeje nám šťastnou cestu. Objíždíme hluboké údolí, úplně zarostlé. Temné dunění pod opatrným krokem koní asi na dvě, tři sta kroků, dává nám tušiti. že tu asi ohromná jeskyně pod námi, po jejíž slabé klenbě přejíždíme. Až se vrátím, hodlám zde prokopati vchod, a vyzvěděti, co se tu skrývá. Hadovitou, sotva znatelnou stezičkou vzhůru dospěli jsme planiny s pěkným jezírkem. Za nedlouho cváláme ve stínu stromův mezí ploty zahrad malého zehátralého sela. Na kůlech plotů jako příšerné lucerny svítí bílé, sluncem vypráhlé lebky buffonů, vlků, ovcí, celé, krásně zachované orlí kostry, dosti ještě nerozrušené. Zastavili jsme, soudruh vztýčil se v sedle a bez okolků si spolu s naším morukem (sluhou) tr- hají krásné merunky, broskve, slívy, hrozny vína, vůkol z nízké stěny zeleně, na nás se usmívající. Nedám se dvakráte pobízet. Co nám upadne, bez milosti spořádají naši konici. Dva notné vaky naplnili jsme si, zadarmo. Starý zvyk, pěkný zvyk. Majitel nikdy nebrání pocestnému pro svou potřebu si natrhati, jak nic nežádá za pohostění sluhů a koně. Jednou snad stejným způsobem zase sami mu splatite.
27 article
Děti nám donesly vody a poděleny drobnými, dlouho nás provázejí, horlivě na místní důleži- tosti upozorňujíce. Brzy dojeli jsme kraje hvozdů. Stromy mohutnějí, místy neproniknutelný podrost, vich- rem skácené kmeny, setlelé i dosud zdravé. Mnoho dravého plactva, mnoho veverek.U bystřiny, bohaté vodou, zarazili jsme na chvíli. Přitel natáhl se do trávy, moruk spravuje sedlo. Sám jsem poodešel s puškou kousek podle vody. Spatřil jsem tu po létech zas bobří osadu. Obyvatelé na velkou vzdálenos tušili již nebezpečí. Vyšplhám se pozorně na balván, opru pevně pušku a mám už na mušce pěkný exemplář. Chlapík za ostatní dával po- zor. Malý obláček dýmu a kule zle pošramo- tila hlodavce, jenž přes to mi unikl do vodv. Sluha přiběhl, honí drobného nepřítele ve vodě handžárem, však raněný se ještě pomstil svému pronásledovateli notným kousnutím do lýtka. Druhá rána ho skolila. Dále jde jízda šeredným pralesem bez cesty. Řídíme se jen kompasem. Mlapa přestala sloužiti. Objíždíme ohromná mraveniště valikán- ských černých mravenců se znamenitými ku- sadly, jinde místa plná hadů a velikých želv. Soudruh předejel asi 300 kroků. Korunami stromů padalo světlo na zkácený ohromný buk.
28 article
Po nakloněném pni vyjel soudruh na opatrném svém hřeběíku na pařez a stanul zde jako z kamene vytesán, ozářen slunečním paprskeml Bravo ! Pak zase nahoru, dolů až ke klínu půdy, z něhož vyvírá přilok Veternice. S protějšího hřbetu ve výši 1400 m. přehližíme nepřehledné pásmo pralesa, odtud do dálky na 120 km. se táhnoucí. Úchvatný pohled na tmavé, sametové vlny hvozdů. Na východě bělá se cesta zalo- žená Hilmi pašou z Bělehradu do Stambulova. V nedaleké kuči pohostil nás hajný dobrým mlékem. Konečně po dlouhé jízdě vzhůru k hřhetu 1500 m výše nastává sestup. Hluboko pod námi široké úrodné údoli se táhne přes Leskovac daleko k Nišu. Teď už rychle ubihají zbývající dvě hodiny do monastýru, pod horou, hotovým labyrintem úzkých výmolů. Hodláme v monastýru přenocovati. Klášter je malý, hostí jen dva igumeny. Vjíždíme unavení do nádvoří, sesedáme s koní. Pod skupinou ořechů na veli- kém koberci společnost s mnichem uprostřed. Roztomilý genrový obrázek! Společnost na dvoře klášterním náruživě — hraje karty! Náš pří- chod ani nepozorovali. Rozhodli jsme se, raději pře- spati v blízké vesnici. Vyhladovělí, k smrti umlácení, uvelebili jsme se v začouzené míst- nost. Sám spal jsem tvrdě až do úsvitu. Hůře bylo pělteli Mitovi. Oko nezamhoutil pro spousty
Bravo Hilmi paša Bělehrad Stambulov Leskovac km
29 article
skokanů, abnormálních exemplářů. Chytili jsme jich »na památku« několik do lahvičky Ráno po snídani hned kolem Veternice ku selu Wučii, patrně dle vlků pojmenovanému. Je tu továrna tkanic leskovackého družstva. Nyní tu staví elektrickou centrálu pro Leskovac, kraj- ské město odtud čtyři, pět hodin vzdálené. Klika- tým údolím řítí se dravá bystřina, jejíž spád (160 metrů na 860 metrů délky) sťatně využit- kován. K polední zahalil se obzor nad Novým Pazarem. V temných massách valila se mračna, plnou silou opřela se o pásmo hor. Rychle jsme vypořádali účet za krátký oběd ve zdejší kafaně a již s větrem o závod přes brod, abychom s večerem dostihli města. Veternice už vřela v předzvěsti přívalu. Také po málo minutách při- valily se první dravé proudy s hor, valicí před sebou obrovské balvany jako hračky. Dále po silnici už to slo tryskem skoro dvě hodiny.
Leskovac Nová Pazar
30 article
Leskovac jest většinou ještě postaven po turecku, rozložen na svahu mírného návrší po obou březích Veternice. Divoké, špinavé vody rvchle valily se u výšce 10 metrů nad normálem. Město má tři části. Modernější s jednopatrovými domky od nádraží širokou, dlouhou ulicí a s ně- kolika vedlejšími. Za náměstím a několika bloky domků a zahrad, čtvrt menší, kde sídlili před časy křesťané a na severozápad cikánské domky a obydli nynějších Turků. V městě budova gymnasia, již zemřelý Alexandr určil za kasárny. Z četných kdysi mešit zůstala jediná a dosti bidná. Proti ní divná stavba turecká, slouží měst- ské správě. Nad městem mohutná crkva se sáho- vými zdmi. Vedle dřevěná zvonice a pěkný hřbitov daleko v rovinu hledící. Za cikánskou čtvrtí od návrší táhne se mohutný hřbet, na němž zbytky hřbitova pravověřících Turčínů. Život v krajském městě je nudný. Mimo několik továrníků na látky a několik důstojníků, jsou všichní lidé velmí prosuí Karel Jan Renz.
Turek Alexandr Turčín Karel Jan Renz