ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 35c22080-71e0-11dc-bd54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 85, place 52, org 7, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. července 1904. Císlo 20.
4 article
učebná tak, aby umělecká tvořba neobmezila s toliko na výčet suchých jmen, dokud nebuda postupu u vyučování dle promyšleného vnitřníh plánu, v němž by obrazotvornost a intellekt při- veden byl v souhlas s názorem, dotud bude u nás jen povrchní naučená, neoduševněná fráso- vitost znakem uměleckého vkusu. Neustále samo- volně rozšiřující se zájmy umělecké pobádají sice širší kruhy společenské, aby hned na ško- lách dán byl výchově té tak vznešené průchod, ale dosud velmi málo se v tomto směru učinilo. Jak vděčnou látkou jest umělecký rozbor na školách středních, toho dokladem jest napjatá pozornost, bystré chápání, radost a vřelá snaha žáků, jevíci se v zářícím oku, dovede-li učitel podati výklad o umělecké tvorbě formou rovněž tak uměleckou, teplou, do duše vnikající. Vý- klady takové zanechají spíše olisky krásnaa ušlechtilosti v duši mladé, než sebe lepší a vý- raznější ličení barbarství, podvodů, klamů, má- me-li na zřeteli dějiny politické. Neocenitelná tato vychovávací cesta nepronikla dosud aniv nejpovolanějších disciplinách, dějepisu a klassi- eké filologii, ku pravému pochopení; jen jedno- tlivci z učitelstva dovedli antiquované názory osvětliti jasnějšími myšlenkami.
5 article
Tyto pokusy však, jež na školách středních v umělecké výchově se dějí jen z individuálního přesvědčení jednotlivých učitelů, nabudou teprve pravého významu tehdy, až budou konány vše- obecně, až řízeny budou učitelstvem v oboru tomto vzdělaným, a až budou mítí školy dosta- tek pomůcek, nezbytných k výkladům o dějinách umění. Pomůcky i ty nejlepší a nejzdařilejšt jsou pro výchovu mládeže jen dobré a tu bohu- žel nutno dotvrditi, že pro výchovu uměleckou nemají na školách středních vůbec pomůcek. V literární i typografické tvorbě chopili by se povolaní činitelé zajisté čile nové této práce dokud však není porozumění, dokud z neznalost plyne jen netečnost, která chladem svým nič napořád květy k rozpuku se tlačící, dotud ne bude možno vymaniti se z pokusů k systema- tické práci. V instrukcích pro vyučování dějepisu, klas- sické filologii i jazyku mateřskému jest sice vždy ku jednotlivým obdobím látka umělecká doporu čována, ale nikde není vytčen způsob, nen dána skladatelům školních knih dírektiva, v ja kém obsahu a rozsahu má býti vsunuta látka kulturní vůbec a výtvarného umění zvláště do celku dějinného a filologického, velmi mnoho ponecháno individuálnímu názoru učitelovu. Učitelstva však se vzděláním uměleckým není, poněvadž předmět ten není dosud obligátním v studiích universitních; při nižádném odboru zkoušek způsobilosti pro školy střední nejsou ani dějiny kulturní vůbec ani dějiny umění zvláště zkušebným předmětem pro kandidáty učitelství.
6 article
Vyučování dějinám umění musí vycházeti jedíně z názoru na nejlepší díla umělecká, aby žák v první řadě poznal aspoň ty plody, které v pravdě uměleckými jsou uznány, k samovol- nému pěstění krasocitu, čímž by již vzrostla řada přátel pro umění vnímavých a správně posuzujících. Pozvolná výchova tato by se roz- děliti musila na celé gymnasium, poněvadž k aesthetickému postupu vzdělání schopna jest již mysl nejmladšího studujícího. Nepřátelství k tomuto způsobu pěstění ušlechtilého krasocitu i ze stran k výchově mládeže nejpovolanějších klásti sluši na vrub neznalosti tohoto pronika- vého účinku v paedagogice; domnívajíť se mnozí, že vzdělání se má do duše mladistvé přímo vlévati a neponechávati tvůrčí síle, každému předce více méně uděleně, volného průchodu. K výchově tohoto druhu jest ovšem po- třebí učitelů v oboru tom vysoce vzdělaných, proniknutých láskou k věci, aby postup vyučo vací v jednotlivých předmětech, výchovu umě- leckou pěstovati majících, se doplňoval, aby žákům nejen technická ale i umělecká stránka díla jasně se objevila. Co tu různých poznatk při jediném uměleckém díle, na př. malířském, učiteli a žákovi se naskytuje! Vedle vlastního uměleckého díla, jeho sujetu, pojelí, komposice. osvětlení, koloritu jest zde řada momentů, ne- soucích se k aesthetickému, psychologickému dějepisnému, společenskému, rodinnému životu. jež na několika reprodukcích vyloženy by být mohly. Při stavitelství nejlépe výklady konati na originálech a tu za nynějších dob není ani pro venkovská gymnasia obtiží, přiváděli žáky na vy cházkách a výletech, jen k tomu účelu pořáda
7 article
luškách, otevřeli jsme skříň, stojící u kamen Bylo tam pět německých modlitebních knížek jeden kožich, rozbitý, plný molů a ohromne množství cigaret, jak se přítel vyjádřil, celken „Kouř tabákový zahání pocit hladu,“ po- detkl jsem, rozděluje cigarety a zamykaje skřín, „půjdeme po městě a pak na poštu, zdali tam nejsou peníze, vezmeme si s sebou cestovní kufřiky, když budeme si prohlížet město, bude to dělat větší cestovatelský dojem.o Vyšli jsme ven. Chodili po městě, prohliželi radnici, pěkný to gothický chrám, kam jsme vnikli s nějakou společnosti turistů. Naslouchali výkladu průvodkyně, divali se na řezby po stě- nách, na obrazy na stropě, z nichž nejlepši se nám zamlouval obraz nějakého světce, který při- vázán ke kůlu, v poušti, umírá hlady. Po skon- čeném výkladu přístoupila k nám průvodkyně, žádajíc peněžitou odměnu za výklad. „Po modlime se za vás,“ řekl přítel. Odešli jsme hrdě z kostela. Pak jsme šli na poštu. Peníze Jaké to krásné slovo! Peníze nám poslali! Sláva Netrvalo dlouho a seděli jsme v nejlepšt restauraei levočské, majíce přeď sebou láhve piva „marciuši“ a pojídajíce labužnicky výtečný guláš. Zatím před obědem. Mistnost plnila se levočskou elitou, která sem chodí na pře snídávku. Na našem stole počaly se objevovat láhve výborného jágerského vina. „Hýřili jsme,“ jak podotkl přítel. Když jsme byli v nejlepší zábavě, povšímli jsme si, jak zraky všech obracejí se jedním směrem. Podíváme se tam a spatříme pána, který stoje upřeně, se na nás dívá a při tom pije z ta líře guláš, který mu stéká po vestě. „Jde asi o sázku,“ podotkl jsem. „Nikoli,“ řekl přitel, „ten pán je fará který nás včera jako supplikanty vedl k pan Majerové . ..
Majer
9 article
ných, do středisek uměleckých památek, buďdo hlavního města Prahy anebo do Kutné Hory vůbec na místa ona, kde stavitelské památky uznaných typických forem zachovány jsou. Ostatně pokročilo za dob našich reproduktivné umění v té míře, že i na obrazích, do detailu provedených, možno karakteristické známky jasně poznati. Ovšem, že by tu pro česká gymnasia provedeny byly závody k tomu povola nými vedle uměleckých děl antických, a řím- ských rennisančních i umělecké práce české. Náklad na pořízení pomůcek těch by ovšem přesahoval v rozpočtu domácím obvyklou část, dějepisu a filologii věnovanou, ale přijde doba, kde bude nutno náklad ten ve velikých částkách hraditi, nebude-li chtíti gymnasium pokulhávat za ostatními učilišti i za ostatním světemv otázce výchovy umělecké. Pro plastiku nutně potřebí sádrových odlitků několika předních děl uměleckých; poněvadž jen tak možno žákům znázorniti umění skulpturní; i nejlepší podobizna jest pro představu o plastickém díle slabá. Díl malířská nemohou jinak podána býti než kolo- rovaná, jakož i architektonické části antické s plnou polyehromií. Národní české výtvarné umění vetkáno by bylo s platným oceněním v látku všeobecnou. Není u nás krajiny, města se školou střední, v kterém by nebyla aspoň některá umělecká pa- mátka; jmenovanými pak již návštěvami jedno- tlivých měst, předem Prahy, ostatní by se do- plnilo. Reprodukce nejvzácnějších uměleckýeh praci mají býti jen po čas výkladů ve třídě; dle dosavadních zkušeností se nedoporučuje ne- ustálá výstava obrazů ve školách a na chodbách kdy není o nich při vyučování výkladu; známoe že žáci v krátké době obrazů těch, ktoré neustůle na očích mají, nevidí. První náběh k reproduk- cím, pro školu doporučitelným, učiněn „Starou Prahou“, kolorovaným vydáním, Letem českým světem“.
Praha Kutná Hora
10 article
Učitelé klassické filologie, dějepisu a tam kde je kreslení obligátním i učitelé kreslení jsou v prvé řadě povoláni k esthetické výchově žactva gymnasijního. K nim však přiřadí se při úsilněj- ším pěstění zušlechťujícího tohoto vychovatel ského momentu i učitelé jazyka českého. Má-l učitel jazyka mateřského na střední škole úkolu svému po zásluze dosti činiti, musí býti citu plným nadšencem pro vše krásné, musí býti třeba ne výkonným, ale vždy aspoň v mysli své básníkem, esthetikem a etikem. Učtli se před mětu tomu jen dle šablony — suše, pak jes to nejtrapnější vraždou na myslich a dušíeh mladých. Učitel jazyka českého přispěje k estheti- ckému vzdělání ukládáním úloh nesoucích se ku popisu uměleckých děl, čtením a výkladem článků o plodech výtvarného umění, při čemž snadno dá se navázati hovor o jednotlivých druzích výtvarného umění, dále probíráním statí filosoficko-uměleckých a t. d. Jednou v témdn ukázaly by se obrazy k těmto výkladům smě- řující tuké projektivným přístrojem v kreslírně anebo v místnostech větších k tomu účelu při- způsobených. Na nižším stupni středních škol nemělo by býti výkladu, zvlášté při čtení z čítánky, který by nebyl provázen uměleckým obrazem, znázorňujícím děj, scénu přírodní, historickou a j. Na nižším stupni se žádá, aby při dějepise učitel látku hi- storickou shrnul kolem vynikající osoby a tu jest třeba, aby podobizna věrně provedená byla po dobu rozboru dějin tohoto muže žákům na snadě vystavena. Záleží tu ovšem pak na oduševnělé výmluvnosti a živém líčení učícího, dovede-li vdechnouti do mrtvého obrazu význam představitele jeho.
11 article
Se základními tvary stavitelství již v niž- ších třídách možno začíti. Architektura egypt ská, assyrská zde ovšem nepadá na váhu, ale typy architektury a ornamentiky řecké má znáti již žák ve přímé jich spojitosti ke stavbě účelu, aby, vystoupí-li již z nižšího gymnasia do života, měl aspoň povšechný pojem o zá- vislosti umění nynějšího na invenci a duchu řeckém. Že by jednotlivé pojmy architektonické byly žákům nižšího gymnasia nepochopitelnými. dle zkušenosti nebylo dosud shledáno, ba zdá se, že typy stavitelské jsou nejkonkretnějšími a nejjasnějšími. V nižších třídách obmezila by se tedy výchova umělecká na výklady při dějepise, při čtení v čítánce české s hojným výběrem názorných pomůcek a při kreslení řaděním jednotlivých ornamentálních částív systematický celek. Na vyšším stupni vzdělání gymnasijního mají býti dějiny umění nejdůležitějším článkem povšechného vzdělání. Zde již možno zasáhnouti hlouběji do požadavků účelného nazírání, zde veškery hlavní druhy umění probrati možno jak po stránce formální, tak po stránce aesthetické, kulturní, vůbec dopodrobna. Postup od prvolin výtvarného umění od Egypťanů k Assyřanůma konečně k Řekům, krystallisace umění východ- ního v úměrné tvorbě řecké, podklad umění to- hoto zvláště v ornamentální části pro typy sta- vitelské v renaisanci až na doby nynější, jichž vidí žák na každém jen trochu lépe pořízeném domě moderním hojnost a to maeandrů, anthe- mií, akroterií, typů hlavic řeckých atd. potreb znáti každému žáku důkladně.
Egypťan Řek
12 article
Ve třídách vyšších nutno přihlédati též ku vnitřním příčinám jednotlivých druhů stavebníeh na př. proč řecké stavby chrámové byly budo- vami pro zevnější okázalost, poněvadž lid př obětech a při pobožnostech byl přítomen venku pod sloupovím a jen kněz vcházel do celly, proč křesťanství tedy nutně sáhlo po zcela jiných tvarech stavebních, poněvadž potřebovalo místností, kde by věřící byli přítomni obřadům bohoslužebným. Plastika řecká i římská ve třídě V. a VI. jednak při architektonice, jednak při specialném rozboru v hlavních rysech by byla přednášena. Jako názor pořízeny by byly ne- zbytně buď modely anebo dokonalé fototypie heliogravury, typy chrámové v plné kráse mra- morového lesku a polychromie, aby se na př.
13 article
Parthenon zastkvěl před očima žáků aspoň při- bližně v takové kráse, jak jevil se starým Řekům. K řecké tvorbě přihlížeti nutno i při článcích při češtině ve třídě V. čtených. Že konečně ve třídě VI., VII. a VIII. dů- kladně probrati jest architektonické slohy a to nejen theoreticky, ale i patřičným názorem při návštěvě památných staveb u nás v Čechách, že renaissance italská jevící se v klassické době maliřské s Leonardem, Michelangelem, Rafaelem a školami severoitalskými v čele, ve hlavních rysech a výtečných reprodukeích děl doby t abiturientovi musí býti známa, že i škola hol- landská a eklektická škola česká nezbytna jes pro všeobecné vzdělání a k posouzení nynějš novodobé školy, o tom tušim, nikomu pochybo- vati nelze. K dosažení tohoto cíle potřebí jest důležite reformy studií universitních: Stanovení dějin vzdělanost vůbec a dějin umění zvláště řád- ným předmětem při zkouškácho způsobilosti učitelské pro školu střední při dějepise s přiměřeným vynecháním jiných méně potřeb ných částí zkoušky té, pak při klassické filologii se zvláštním zřetelem ke tvorbě antické a ko- nečně i při zkouše z jazyka mateř- ského v rozsahu povšechnější m.
Parthenon Řek Leonard Michelangelo Rafael Čechy
14 article
Reformou tou by ostatní všechny tužby se doplnily. Rozumí se samo sebou, že by na při- klad při dějepise za nynějšího sdružování země- pisu s přírodopisem mohl dán hýti předmětu tomu při zkoušce podružnější význam, jen po- kud se týče potřeb dějepisných a nahradit látku jmenovanou reformou. Denní zprávy. — Nedělní příspěvek ústředního orgánu seciálně-demokratického k boji o nemocenskou pokladnu ve společenstvu obuvnickém nemohl býti jinak napsán než při sníženém vědomi. Ostrovtip českoslovanských soudruhů v péře, ovšem nikdy přebroušený, vypověděl pánům službu úplně, mohli-li poznámce našeho listu, že v příčině národní neházíme nikomu žádné zvlástní rukavice, rozuměti tak, že volají na nás slovo: »Zbabělci!« Až dosud vždycky, kdykolí jsme za dobré uznali a kdykoli orgán českoslovanské prý, národněs sociální strany do- volil si v cizích službách přespřílišný výstupel proti českému a slovanskému vědomi a cílění veřejnosti naší, obdržel od nás příslušný dí beze všech rukavic, jichž házení v sociálně-demo- kratické »strašidelné« fantasii hraje patrně tak velikou úlohu. Tak se zachováme i na přístě zase bez jakýchkoli zvláštních »rukavic«. Co se týče záležitosti společenstevní pokladny obuvnické, nikdo světu nenamluví, že po- kladny této zneužíváno nebylo její správou jakožto nástroje ponižujícího týrání mistrů.
15 article
Bylo-li z pěti set mistrů Johanisem k trestnímu stíhání oznámených odsouzeno 14 nebo 3, ne- mění to nic na faktu, že účetní pokladny této počínal si jako kverulant soudu i mistrů. Úřa- dovna pokladny byla politickou kanceláři strany štváčským ohniskem, v němž z učňů a tova- ryšů vychováváni nepřátelé mistrů. Že to bylo možno, toho vinu nese nedostatečný zákon při- pouštějíci, aby instituce sociclogického pokroku sloužila k znemožnění poměru mezi zaměstna- nými a zaměstnateli, na místě k vyrovnání protiv mezi ohěma. Neudržitelnost takového stavu věci vedla ke krajnímu kroku mistrů, vůči ne- napravitelnosti závad ovšem jedině možnému.
16 article
Že zjevy podobné, jako je Johanis, činí život ve společenstevní organisaci nemožný, jes zjevno; surová praxe zase jednou popřela rů- žovou theorii. Chce-li vláda dostáti svému slovu a učiniti ze společenstev života schopnou orga- nisaci, musí sama pracovati k tomu, aby od- straněni byli cizorodí živlové ze společenstev. z plna plic rozdmychující ohníček zášti mez mistry a dělníky, aby při něm uvařili svou žu lostnou politicky strannickou — bryndu. Spole- čenstva přece nebyla založena na záhubu dllny. ale kterak se k ni pracuje, toho dokladem jest společenstvo obuvníků, bohužel nikoli jediným — „O českém úřadování na arcibiskup- ských slatcích olomoucké arcidiécese“ nikdo nic neví. Oslnivá zpráva o vnitřním českém úřadování a knihování, jež prý nový arcibiskup olomoucký správě arcihiskupských statků na- řídil, vyvrácená již německo-židovským orgánem německých členů olomoucké kapitoly „M. T.“ nadbytkem vyvracuje se ještě úřadním listem arcibiskupským. „Olm. Ztg.“, z dob Kohniady nejsmutněji proslulý, oznamuje světu, že u arci- biskupských úřadů o nařízení českého úřado vání nikdo nic neví. Jakž také se někdo moh něčeho podobného nadíti od arcibiskupa, který před svou instalací na Methodějův stolec ně mecko-židovskými novínami prohlásiti dal, že slavně skládá svou českou národnost, recte, že není ani Čech ani Němee.
M T Methodějův Čo Němee
17 article
—Výrok dvor. rady prof. dra. Otta k če- ským kandidátům státní judiciální zkoušky, že kandidáti s „dostatečným“ prospěchem nemohou spolehati na přijetí do státní služby, zavdal ví- deňské „N. Fr. Presse“ podnět ke článku, ob- vykle perfidnímu. Německo-liberální „maseuse“ zamlčevši, že výrok pochází z úst professora če- ské právnické fakulty k českým kandidátům projednává jej se svou vrozenou licoměrnost jako katastrofu všech právníků, stojících s oši- zenou svou existencí před přecpanými obory státní správy a hořekuje nad „strašidlem“ pře plnění státních odvětví budoucnosti veškeré. práva studující mládeže. Co má z našich synů býti? táže se vídeňský list, jakého povolání mají se chopiti? i odpovídá: »Rakousko vůbec není schopno života, jestliže neblahým svým osudem bude vtlačeno do ještě větší závislosti od politiky přímo kulturně ničivé. Co po- stavení mládeže ztěžuje a ji starostmi zahrnuje, jsou jen vážné následky šílenství, jež dopomohla v zem k neobmezené již moci straně, kteráž moderní stát s naprostou nuinosti neschopným činí, aby své oby- vatelstvo obživil... Co má býti z našich synům Odpověď na tuto otázku dá politiku, možnost, aby naší mládeži poskytuuto bylo, co má v jiných ze- mích mohutný rozvoj tvůrčího blahobytu, co intelli- gence hledá a natézá.«
profesor doktor Ott Rakousko Presse
18 article
Fráze tyto, k nimž orgán rakouské korupce připojuje vyzvání ke všem vzdělancům v Rakou- sku, aby se vzepřeli proti morálnímu zotročení. neštěstím zaviněnému, opsány jsou ze známých válečných proklamací, spolkem průmyslniků proti české obstrukci vydaných a nezasluhují už ani té odbytné a pamětné, jaké se dostalo vel kému kapitálu německo-liberálnímu, když divi dendu vedl do kňouravého boje proti české de- legaci. Hlavní věcí je tu prolhanost jeho ne mravného orgánu. Výrok dvorního rady profes sora dra. Otta ve spojení se známým článkem místodržitelského listu pražského o odpovědi na Pantůčkovu interpellaci o posledních jmenová- ních soudních úřadníků, přestává býti delfickým orakulem. Bezohledné doznání místodržitelského listu, že na »německá« místa na c. k. soudní úřady v uzavř. uzemí dosazováni budou pravidelně jenom úřadníci původu německého, s jazykovou kvalifikaci svého narození a slib Ottův, že z státní služby vyloučeni budou všichni češt kandidáti dostatečně (jenom !) kvalifikovaní. neznamená nic jiného, leč odstranění části českých konkurentů, vadící německým če- katelům, ze státní služby pro »dostatečnýe prospěch nikterak nevyloučeným. Se známou vládní zásadou o německé jazykové kvalifikaci, která eo ipso jest u Čecha vyloučena, přípověd místopředsedy české zkušební komise státní decimuje české kandídáty státní službya vydává bedra jejich už úplně na schodiště ně- meckým šťastliveům pohodlně a jistě kráčejícím vzhůru přes mrtvoly svých českých předáků Stav věcí takto zjištěný jest prostě infamnía článek »N. Fr. Presse« k němu uveřejněný prostě nestoudný! — Schůze voličů svolává poslanec F. Bla hovec ke dni 24. t. m. na 10. hod. dopol do Nových Strakonic a na odpoledne ke 3. hodině do Katovic.
Ott Pantůčkův Ottův Čecho Raka Strakonice Katovice
19 article
— Osobní. Inženýr p. Karel Ježek, syn archi- tekta p. Ježka, vykonal dne 18. července druhou státní zkoušku z odboru stavebního inženýrství. — Pan Čeněk Rychlík, správce českého akciového pivovaru v Mor. Ostravě, jmenován byl z usnešení správní rady prokuristou téhož závodu. — Osobní. Místodržitel hrabě Coudenhove včera odjel do Bavor na svůj statek k letnímu pobytu — Promoce. Pan JUC. Emanuel Ma ršík, hejtman auditor při c. a k. pěším pluku markraběte z Badenu čís. 23, bude v úterý dne 26. července ve 12 hodin v poledhe na české universitě Karla Ferdi- nandově v Praze na doktora veškerých práv veřejně povýšen.
Ježek Rychlík Coudenhove Bavor JUC ma Ferdi Morava Ostrava Baden Praha
20 article
— Úmrti. Včera v neděli o 5. hod. ranní zemřel zde paní Marianna Pečírková. M. Pečírková na- rodila se r. 1838 v Jičíně, jsouc dcerou úřadníka soudního Čeňka Mikeše, jenž později do Chebua potom do Jindřichova Hradce jakožto rada zemského soudu přesazen byl. Tam v 16. roce svém provdala se za professora gymnasijního dra. Josefa Pečírku. spisovatele a bývalého centuriana medíků studentské legie. V dohě persekuce českých professorů v letech padesátých byl dr. Pečírka z úřadu propuštěna odebral se do Prahy studovat pokroky lékeařství načež po tři léta praktikoval v Blatné a roku 1862 do Prahy přesídlil, kdež r. 1870 zemřel. Již od let čtyřicátých byl dr. Pečírka literárně činným a zůstal péru věren až do smrti. Byl populárním spisevatelem, učil mládež i lid čísti, přeložil velikou řadu spisů pro mládež a založil r. 1857 knihu, jejíž popularita předstihla bezpochyby všechny současné podniky podobné. »Národní kalendář«. Týž vycházel původně u Pospíšila v Praze, od roku 1865 však pode jménem
Pečírková M Pečírková Čeněk Mikeš Chebu Pečírka doktor Jičín Jindřichov Hradec Praha Blatná Pospíšil
21 article
»Pečírkův Národní kalendář« býval vydáván spiso- vatelem samým. Po smrti Pečirkově ujala se vdova jeho vydávání knihy, jejíž redakci prvním rokem vedl slavný Karel Jaromir Erben a po jeho smrti spolužák Pečírkův, kanovník a potomní probošt vy šehradský Václav Štulc. Po smrti Štulcově řídila zesnulá paní Marianna Pečírkova i redakci kalendáře sama. Shromáždila šťastným taktem kolem sebe řadu spisovatelů i spisovatelek, kteří uměli k lidu mluviti — a byla to namnoze jména pevního řádu — a dovedla takto získávati knize své obliby i roz- šiření stále rostoucí. Veškerá snaha jejího života spěla k vedení milé knihy té v intencích svého chotě pro zušlechtění milého lidu našeho. Práce její pře- rvána byla chorobou, jež dlouho na zdraví jejím hlodala a posléze ji před časem přemohla. Památce její budiž čest! — Na Král, Vinohradech zemřela v sobotu na olšanských hřbiťovech byla pochována pí. Veronika Šanderová, 74letá vdova po hostin ském. Měla 8 dítek, nyní již zaopatřených, jež po stupně navštěvovala, až na Vinohradech stižena byla náhlou chorobou, jíž podlehla.
Pečírkův Karel Jaromir Erben Štulc Štulcův Šanderová Na Královský
22 article
— Pohřeb panma Františka Zahrádká, c. k. ad- junkta výpomoc. úřadů při c. k. finančním ředitelstvi koná se dnes o 4. hodině odpol. z domu smulku Su mavská ul. 32 na Král. Vinohradech. — Ze zemského výboru. Zemský výbor králov ství českého ve své schůzi dne 20. července z předsednictví nejvyššího maršálka zemského konané vyřídil přisvědčivě i záporně řadu stížností v růz ných oborech a učinil dále tato usnesení: Výpočty zemské banky ve příčině slosování 4% komunálních dlužních úpisů ke dni 1. srpna 1904 schváleny. Rovněž schváleno zřízení místa pro zvláštního du chovního ve všeob. veř. nemocnici v Plzni. V zále- žitostech stavebních vyhověno — mimo jiné — stíž- nostem rady král. města Loun ve příčině stavby obecní reálky. Členem zem. železniční rady jmeno- ván p. Jan Řataj, statkář ve Vráží a jeho náhradní kem p. V. Jílek, statkář v Bržkově. Za členy če ského odboru kuratoria »moderní galerie« jmenován Stan. Sucharda, prof. umělecko-průmyslové školy státní v Praze a Fr. Ženíšek, prof. při c. k. uměla- cké akademii v Praze.
Zahrádká Král Loun Řataj V Jílek Stan Suchard profesor umělecký Plzeň Vráž Bržkov Praha Francie moderní galerie
23 article
— Volba nového představenstva města Poličky Při volbě nového obecního představenstva král. věn města Poličky, vykonané dne 21. t. m., byli volbou svorně provedenou zvoleni pánové: starostou Josel Thanabaur,) majitel realit, radními: Josel Klan, hotelier, Frant. Martinů st., koželuh, Frant Jílek, hotelier, Josef Pospíšil, obchodník, Bedi Andrlík, pekař, Leop. Hanus, sedlář, Jan Ra- diměřský, rolník, Josef Janelle, rolník. Ti vyvrací se zároveň nesprávný telegram, o volbě t od nejmenovaného rozeslaný. — Sjezd abiturientů jindřřchohradeckých z r. 1874 a jich spolužáků hude v Jindřichově Hradci ve dnech 24.—26. srpna. Poněvadž adressy některých jsou neúplny aneb docela neznámy, zvou se tímto všichni srdečně ke přátelské schůzce po 30 letech. Každý potěší se, vida druhy z mládí, s nimiž snad od maturily se neviděl; každý okřeje ve svém druhém »domově«. Přijeďte všichni! Visuri dne 24. srpna t. r. večer v Jindř. Hradci »Na střelnici«. — Abiturienti jičínského gymnasia z r. 1884 konati budou sjezd ve dnech 13., 14. a 15. srpna v Jičíně »u Picků«. Všecka sdělení i dotazy budt psány na p. MUDra. Arn. Kubáta nebo prof. p. Jos. Kubína v Jičíně. — Abiturienti gymnasi vinohradského místo oslavných večírků sebrali 285 K, z nichž věnovali Ústř. Matici školské 100 K. Husovu fondu 100 K, Studijnímu fondu Nár. jednoty severočeské 50 K a brněnskému divadlu 35 K. V této sumě zahrnut je i výtěžek z hudebního večírku, po- řadaného v dubnu.
Josel Thanabaur František Martino Jílek Pospíšil Bedi Andrlík Hanus Jan Ra Janelle Picek Mudra Kubát profesor Jos Kubín K Husův Polička Jindřichov Hradec Jindřichův Hradec Jičín divadlo 35 K Josel Klan
24 article
— O zdravotních poměrech v Žižkově. Následkem vypuknutí epidemie tyfu střevního v Žižkově (epi demii v těchto dnech učiněna přítrž, že nové případy se již nevyskytly) bylo nařízeno provedení zdra- votních prohlídek ve mnohých domech. O jedné pro- hlídce takto referuje vrchní komisař policejníp Vaněk: Mezi domy čís. pop. 710 a 711 je společný světlík, který už nebyl dlouhou dobu — od postaven oněch domů — čistěn a jest velmi zašpiněn. Žádný majitel domu nechce vyčištění provésti, omlouvaje se, že to náleží druhému sousedu a tento opět po- vinnost onu příčítá prvějšímu — a tak smrdutý světlík je stále v nečistotě. V domech si stěžují obyvatelé na nedostatek vody. V domech čís. pop. 681 a 682 jsou sludny k nepoužívání. V domě č. 236 obyvatele musí platit domovníkovi po 20 h měsíčně za dovo- lení čerpati vodu ze studny. Zprávy o zdravotních prohlídkách v Žižkově byly zaslány místodržitelství — Spojení všech společenstev truhlářů v Praze a předměstích v jeden mohutný celek, jest tužha organisátorů již od roku 1888, ale teprve v nynější době hnutí dělníků proti mistrům naskytí se nejvhod nější okamžik myšlenku učinit skutkem. Zaměstna- vatelé tuhou svojí organisací a nikoli dosavadní rozštěpeností chti čelit proti takovým podvratným živlům, které s falešnými hesly dosavadní pořádel porušují a lid dělný k odhoji podněcují. Poněvadž důležitá okolnost tato bude znamenati nový směr budoucím postupu mistrů truhlářských, uznalo spo lečenstvo pražských truhlářů za výhodné, aby se zúčastnili jednání také zástupci předměstských spo lečenstev. A poněvadž ti měli včera dopoledne své schůze a nemohli se dostavit do mimořádné valné hromady pražského společenstva truhlářů, odročil předseda pan Šrůma včerejší schůzi na den 8. srpno do Řemeslnicko živnoslenské besedy.
Vaněk Šrůma Žižkov Praha
25 article
— Čechům, kleří jedou do Mnichova. Z hlavníbo města bavorského: »Dosud rádi vzpomínáme chvilek a okamžiků z minulých let, ztrávených ve společno sti přicestovalých našich krajanů-Čechů. Proto i tenlo rok obracíme se k rodákům, kteří sem zavítají zvlišts nyní, v době letní, aby si prohlédli sbírky a památky města Mnichova, žádajíce, aby neopomenuli navšt viti také nás. Návšlěvy ty jsou nám vždy důkaren že se nám v naší milé vlasti přikládá jakýsi význan. jsou nám vzpruhou a pobídkou k další práci, bychon zde v cizině důstojně representovali národ český. Přijďte tedy! Každý nám je upřímně a bratrsky vítán. Spolkové mistnosti tělocvičné jednoty » Slovane jsou nedaleko národního musea (»Nalional- Museume v »Klosterbraü«, Liebigstrasse, kde se vždy: v úterý v pátek večer o 8. h., v neděli odpoledne a každo první a třetí sobotu v měsíci večer, scházíváme. Po vdůční budeme tomu, kdo by nám uspořádal před- nášku o thematu jakémkoli, o čemž bychom si vy prosili předběžné oznámení. Na požádání poskytnemt zdarma průvodce po městě, po případě zaopatříme byt, buď v hotelu a nebo v domě soukromém. Do tazy ochotně zodpovi: Josef Číhák, Mnichov, Ziebland str. 19 IIl.
Čecho Číhák Mnichov Slovan národní muzeum Liebigstrasse
26 article
— Přednášky. Vzdělávací odbor ve Volyni uspo řádá dne 31. července ve prospěch okr. odboru česk. zem. pom. spolku pro nemocné plicními chorobami v kr. českém veřejnou přednášku ve dvoraně hoteln »U nádraží«. Přednášeti bude slov. p. MUDr.J Záhoř, fysikus m. Prahy a c. k. zdravotní rada »O zásadách a pravidlech veřejnéh zdravotnictví«. Začátek přesně o 4. hodině odpolední. — Z kruhů vojenských. Batterie rychlopainýeh děl dělostřeleckého pluku č. 8. odjela dnes ráno s pří- slušným mužstvem z Prahy ke cvičení, načež odtáhne k Písku k císašským manévrům — Anenská slavnost pražských trhů. Již dnes odpoledne koná se velká anenská slavnost pražských trhů a tržnice na celém Žofině a v obeu jeho sálech. — Konečně sprchlo. Tužby, pronášené spoce nými pozemšťany, došly včera splnění. Ale jen v míře nepatrné, sotva znatelné. Po třínedělních parnech. jimž podobná nastala sotva dvakrát za sto let, blankyt konečně začal se zachmuřovat tak, že vzbuzoval ve- škerou naději na výdatný dešť. Se dvou stran hnala se mračna ku Praze. Byla černá, jen na spadnutí. Hromobití se ozývalo, ale blesky nebylo vidět. Bouře zuřila kdesi v severovýchodních krajinách. A konečně začalo pršet. Ale jak! Jedna kapka od druhé na kolik centimetrů dalako! Deštík, který jen tak že pokropil ubohou vyschlou a rozpukanou zemi. Tem- peratura příjemně se ochladila a když přestalo krápat, bylo v přírodě nevýslovně příjemno. — V krajinách na sever od Prahy výdatněji pršelo. Tak v Řozto- kách dešť potrval čtvrt hodiny. V okolí Vokovic pa- noval již prudký liják.
MUDr Záhoř Volyň U nádraží Praha Písek Tema Řozto Vokovice
27 article
— Švindl z Krakova prováděný. Došel nás tento připis: Od delší doby inserují ve všech českých den- ních listech různé »firmy« krakovské, nabízejíce čtyři páry obuvi za směšně nízkou cenu za3 až 4 koruny. Adressou firmy jest číslo schránky po- štové na hlavní poště. Před několika týdny jedna z těchto firem měla opletání s policií a se soudem a tu se ukázalo, že firma ta obuv onu vů be nevyrábi, nýbrž za laciné peníze ve skla- dech na Kazimieřu kupuje rozmanité formy bačkor, trepek a půlstřevíců z papíru, sukna a kůže a že věci tyto pak jako střevíce a boty roze- sílá. Na každé zásilce vydělává 2 až 3 koruny, po- něvadž ony bačkory atd. sama po 60—80 hal. za- kupuje. Následkem reklamy, již si dělají, vydělávají »firmy« tyto značné peníze. U jmenované »firmy« nalezeno bylo asi 20 zásilek, jež byly přichystány k odeslání. Podávaje Vám vědomost o této »laciné firmě«, prosím, abyste obecenstvo české na věc tu upozornili. Zároveň prosím, aby též ostatní listy české věci této si povšímly. V dokonalé úctě dr Chlumský, starosta České besedy v Krakově.
Chlumský Krakov Český beseda
28 article
— Kurs pro chov ryb v Táboře. Ve dnech 1. do 4. srpna uspořádá zemědělská rada pro království české v Táboře kurs pro racionální chov ryb. Před- nášeti bude expert českého zemského rybářského ko- mitétu p. Josef Kafka. Po přednáškách budou pořá- dány výlety do Třeboně, Sušici, Zaluží a do Kašper- ských Hfor. — Pošlovní holub. Z Pliškovic, v okresu břez- nickém, píše nám rolník p. František Šebek: Před 4 týdny přiletěl ke mně sivý poštovní holub, usadil se tu a má již s naší holubicí vejce, na kterých sedí. Na levé noze má červený kroužek a na něm číslici 131 d.; na pravé noze kovový bílý kroužeka na něm značky 0—1—15—j—p—95—, na levém křídle vespod stampiglií vyraženou orlici neb orla a na pravém křídle vespod značku 3—3—3. Odkud asi ten holuh přišel a komu asi náleží? — Kronika naopatrnosti. Rada neštěstí, vznikla z neopatrného zacházení s lihem nebo petrolejem roste každým dnem, uveřejňuje se v listech, ale lidé jako slepí vrhají se v jisté nebezpečí k vůli eka- mžiku práce. V těchto dnech zaplatila smrtí neopa- trné zacházení s petrolejem hostinská Marie Vanču- rová z Poděbrad. Nalévala do hořící lampy v noci petrolej, který se od hořícího plamene vzňal a Van- čurová tak nebezpečně popálena, že za nedlouho zemřela. — Přihoda z ulice. Malá dceruška slévače z domu č. 388.-VII. na Belerediho třídě včera večer hrálas s motýlem, zhotoveným z papíru. Náhodou vletěl motýlek na klobouk dcery důstojníka mysliveckého praporu č. 22 a důstojník v domnění, že děvčátk provedlo nějakou zlomyslnost, udeřil je několikrále pochvou šavle do nohou. Případ ten měl v zápět nemalé vzrušení obecenstva.
Kafka Šebek Vanča Tábor Třeboň Sušice Zalužit Kašper Pliškův Poděbrady
29 article
— Zloděj v holešovickém kostele sv. Klimenia. Za Schönovými domy v Kostelní ulici v Holešovicích. uprostřed bohaté zeleně stromů stojí kostelík sv. Ki- menta. Tuto svatyni v noci na včerejšek navštívi zloděj, který měl na zřeteli vylomení pokladniček, do nichž obecenstvo vládalo almužnu pro chudé a když nalezl pokladničky prázdné, vyloupil z tabernak ula na oltáři kalich a písis na hostii. Kostelu způsobil tím škody 206 K. Krádež odhalil včera růno kostelník, když do kostela vstoupil. Vyrozuměl o tom farále P. Nepila a vrchního komisaře p. Buršíka, který zahájil neprodleně pátrání po pachateli. Zjistilo se, ž zloděj vnikl ke kostelíku ze zahrady u sousední opa- trovny, přistavil si ke zdí lavici ze sadů a pře- hcupl se přes zeď. Dvěře kostelíku nespíše paklíčem otevřel, při čemž asi poranil se na prstech, nebol na dvéřích nalezeny krvavé stopy. V kostelíku zloděi vypáčil obů pokladničky na milodary pro chudě, z nichž však farář v sobotu veškeré penize vybral k příslušnému účelu. Potom vypáčil zloděj dviřka t- bernakula a vzal z něho stříbrný kalich, nahoi úplně hladký a dole s gotickou rytinou. Dále vzal schránku na hostii z bílého kovu. Hostie z kalicha pachatel rozházei na hřbitově u kostelika; velká ho- stie nalezena nebyla. V písku u kostelíka objevení stopa pachatele byla změřena. Podezření uvaleno na jistého muže v Bubnech, jehož zatčení nemohlc být provedeno, poněvadž muž ten zmízel
svatý . Klimenio Schönův ki P Nepil Buršík Hostia Kostelný Holešovice Bubno
30 article
—Na útčku s lupem zadržen. Marie Schrötirová manželka zedníka, bydlící v přízemí domu čp. 40e v Horymírově ulici ve Vrševicích, předvčírem odpo- ledne zažila velmi mrzulé překvapení. Když toliž otevřela dvéře bytu, přistihla uvnitř neznámého mladíka, jejž nepozvala k návštěvě a který se tam přece velmi domácně zařídil. Zotvíral skříně a s- sebral z nich všecko, co bylo cenného, sležil na hromadu, svázal do uzlíku a právě, když se m k odchodu, vrátila se Schröttrová. Zloděj, nemi v činnosti překvapený, nechal lup v bytě a vymzi ze dveří. Ale Schröttrová nepozbyla duchapřitomnost vyběhla za zlodějem a z plna hrdla volala o pomoe Lidé se sběhli a pronásledovali zloděje až k nuse- skému viaduktu, kde ho dohonili a policistovi ode vzdali. Na nuselské strážnici zjištěno, že jest to2 roků starý rukavičkářský pomocník Frant. Lažánek bydlíci v Rabínské ulici č. 19 v páté čtvrti. Zatčeny byl dopraven do bezpečnostního oddělení a zárovei zahájeno pátrání, zda Lažánek neměl účastenství n četných krádežich, v poslední době provedených v uzamčených bytech. Pronásledování a zadržení zlo- děje mělo v Nuslích v zápětí veliké shromáždění obe- censtva. — Velký požár v kníž. schwarzoubergském lese V rozsáhlých hvozdech revíru velechvínského, jenž táhne se od Chotýčan až k velikým rybníkům u Lom nice, vypukl dne 16. t. m. kolem 9. hodiny ranni z p činy dosud nezjištěné na místě zvaném „U sv. Josefa v mladém lese oheň, který nabyl velikých rozměrů Strom od stromu se šířil a podařilo se zhoubném živlu učiníti přítrž až večer, kdy znišene brie
Schrötirová Schröttrová František Lažánek svatý . Josef Horymírův ulice Vrševice rabínský ulice Nusle Chotýčany