3
masthead
25. července 1904. Císlo 20.
4
article
učebná tak, aby umělecká tvořba neobmezila s
toliko na výčet suchých jmen, dokud nebuda
postupu u vyučování dle promyšleného vnitřníh
plánu, v němž by obrazotvornost a intellekt při-
veden byl v souhlas s názorem, dotud bude
u nás jen povrchní naučená, neoduševněná fráso-
vitost znakem uměleckého vkusu. Neustále samo-
volně rozšiřující se zájmy umělecké pobádají
sice širší kruhy společenské, aby hned na ško-
lách dán byl výchově té tak vznešené průchod,
ale dosud velmi málo se v tomto směru učinilo.
Jak vděčnou látkou jest umělecký rozbor
na školách středních, toho dokladem jest napjatá
pozornost, bystré chápání, radost a vřelá snaha
žáků, jevíci se v zářícím oku, dovede-li učitel
podati výklad o umělecké tvorbě formou rovněž
tak uměleckou, teplou, do duše vnikající. Vý-
klady takové zanechají spíše olisky krásnaa
ušlechtilosti v duši mladé, než sebe lepší a vý-
raznější ličení barbarství, podvodů, klamů, má-
me-li na zřeteli dějiny politické. Neocenitelná
tato vychovávací cesta nepronikla dosud aniv
nejpovolanějších disciplinách, dějepisu a klassi-
eké filologii, ku pravému pochopení; jen jedno-
tlivci z učitelstva dovedli antiquované názory
osvětliti jasnějšími myšlenkami.
5
article
Tyto pokusy však, jež na školách středních
v umělecké výchově se dějí jen z individuálního
přesvědčení jednotlivých učitelů, nabudou teprve
pravého významu tehdy, až budou konány vše-
obecně, až řízeny budou učitelstvem v oboru
tomto vzdělaným, a až budou mítí školy dosta-
tek pomůcek, nezbytných k výkladům o dějinách
umění. Pomůcky i ty nejlepší a nejzdařilejšt
jsou pro výchovu mládeže jen dobré a tu bohu-
žel nutno dotvrditi, že pro výchovu uměleckou
nemají na školách středních vůbec pomůcek.
V literární i typografické tvorbě chopili by se
povolaní činitelé zajisté čile nové této práce
dokud však není porozumění, dokud z neznalost
plyne jen netečnost, která chladem svým nič
napořád květy k rozpuku se tlačící, dotud ne
bude možno vymaniti se z pokusů k systema-
tické práci.
V instrukcích pro vyučování dějepisu, klas-
sické filologii i jazyku mateřskému jest sice vždy
ku jednotlivým obdobím látka umělecká doporu
čována, ale nikde není vytčen způsob, nen
dána skladatelům školních knih dírektiva, v ja
kém obsahu a rozsahu má býti vsunuta látka
kulturní vůbec a výtvarného umění zvláště do
celku dějinného a filologického, velmi mnoho
ponecháno individuálnímu názoru učitelovu.
Učitelstva však se vzděláním uměleckým není,
poněvadž předmět ten není dosud obligátním v
studiích universitních; při nižádném odboru
zkoušek způsobilosti pro školy střední nejsou
ani dějiny kulturní vůbec ani dějiny umění
zvláště zkušebným předmětem pro kandidáty
učitelství.
6
article
Vyučování dějinám umění musí vycházeti
jedíně z názoru na nejlepší díla umělecká, aby
žák v první řadě poznal aspoň ty plody, které
v pravdě uměleckými jsou uznány, k samovol-
nému pěstění krasocitu, čímž by již vzrostla
řada přátel pro umění vnímavých a správně
posuzujících. Pozvolná výchova tato by se roz-
děliti musila na celé gymnasium, poněvadž
k aesthetickému postupu vzdělání schopna jest
již mysl nejmladšího studujícího. Nepřátelství
k tomuto způsobu pěstění ušlechtilého krasocitu
i ze stran k výchově mládeže nejpovolanějších
klásti sluši na vrub neznalosti tohoto pronika-
vého účinku v paedagogice; domnívajíť se mnozí,
že vzdělání se má do duše mladistvé přímo
vlévati a neponechávati tvůrčí síle, každému
předce více méně uděleně, volného průchodu.
K výchově tohoto druhu jest ovšem po-
třebí učitelů v oboru tom vysoce vzdělaných,
proniknutých láskou k věci, aby postup vyučo
vací v jednotlivých předmětech, výchovu umě-
leckou pěstovati majících, se doplňoval, aby
žákům nejen technická ale i umělecká stránka
díla jasně se objevila. Co tu různých poznatk
při jediném uměleckém díle, na př. malířském,
učiteli a žákovi se naskytuje! Vedle vlastního
uměleckého díla, jeho sujetu, pojelí, komposice.
osvětlení, koloritu jest zde řada momentů, ne-
soucích se k aesthetickému, psychologickému
dějepisnému, společenskému, rodinnému životu.
jež na několika reprodukcích vyloženy by být
mohly.
Při stavitelství nejlépe výklady konati na
originálech a tu za nynějších dob není ani pro
venkovská gymnasia obtiží, přiváděli žáky na vy
cházkách a výletech, jen k tomu účelu pořáda
7
article
luškách, otevřeli jsme skříň, stojící u kamen
Bylo tam pět německých modlitebních knížek
jeden kožich, rozbitý, plný molů a ohromne
množství cigaret, jak se přítel vyjádřil, celken
„Kouř tabákový zahání pocit hladu,“ po-
detkl jsem, rozděluje cigarety a zamykaje skřín,
„půjdeme po městě a pak na poštu, zdali tam
nejsou peníze, vezmeme si s sebou cestovní
kufřiky, když budeme si prohlížet město, bude
to dělat větší cestovatelský dojem.o
Vyšli jsme ven. Chodili po městě, prohliželi
radnici, pěkný to gothický chrám, kam jsme
vnikli s nějakou společnosti turistů. Naslouchali
výkladu průvodkyně, divali se na řezby po stě-
nách, na obrazy na stropě, z nichž nejlepši se
nám zamlouval obraz nějakého světce, který při-
vázán ke kůlu, v poušti, umírá hlady. Po skon-
čeném výkladu přístoupila k nám průvodkyně,
žádajíc peněžitou odměnu za výklad. „Po
modlime se za vás,“ řekl přítel. Odešli jsme
hrdě z kostela. Pak jsme šli na poštu. Peníze
Jaké to krásné slovo! Peníze nám poslali! Sláva
Netrvalo dlouho a seděli jsme v nejlepšt
restauraei levočské, majíce přeď sebou láhve
piva „marciuši“ a pojídajíce labužnicky výtečný
guláš. Zatím před obědem. Mistnost plnila se
levočskou elitou, která sem chodí na pře
snídávku.
Na našem stole počaly se objevovat láhve
výborného jágerského vina. „Hýřili jsme,“ jak
podotkl přítel.
Když jsme byli v nejlepší zábavě, povšímli
jsme si, jak zraky všech obracejí se jedním
směrem.
Podíváme se tam a spatříme pána, který
stoje upřeně, se na nás dívá a při tom pije z ta
líře guláš, který mu stéká po vestě.
„Jde asi o sázku,“ podotkl jsem.
„Nikoli,“ řekl přitel, „ten pán je fará
který nás včera jako supplikanty vedl k pan
Majerové . ..
Majer
9
article
ných, do středisek uměleckých památek, buďdo
hlavního města Prahy anebo do Kutné Hory
vůbec na místa ona, kde stavitelské památky
uznaných typických forem zachovány jsou.
Ostatně pokročilo za dob našich reproduktivné
umění v té míře, že i na obrazích, do detailu
provedených, možno karakteristické známky
jasně poznati. Ovšem, že by tu pro česká
gymnasia provedeny byly závody k tomu povola
nými vedle uměleckých děl antických, a řím-
ských rennisančních i umělecké práce české.
Náklad na pořízení pomůcek těch by ovšem
přesahoval v rozpočtu domácím obvyklou část,
dějepisu a filologii věnovanou, ale přijde doba,
kde bude nutno náklad ten ve velikých částkách
hraditi, nebude-li chtíti gymnasium pokulhávat
za ostatními učilišti i za ostatním světemv
otázce výchovy umělecké. Pro plastiku nutně
potřebí sádrových odlitků několika předních děl
uměleckých; poněvadž jen tak možno žákům
znázorniti umění skulpturní; i nejlepší podobizna
jest pro představu o plastickém díle slabá. Díl
malířská nemohou jinak podána býti než kolo-
rovaná, jakož i architektonické části antické
s plnou polyehromií.
Národní české výtvarné umění vetkáno by
bylo s platným oceněním v látku všeobecnou.
Není u nás krajiny, města se školou střední, v
kterém by nebyla aspoň některá umělecká pa-
mátka; jmenovanými pak již návštěvami jedno-
tlivých měst, předem Prahy, ostatní by se do-
plnilo. Reprodukce nejvzácnějších uměleckýeh
praci mají býti jen po čas výkladů ve třídě; dle
dosavadních zkušeností se nedoporučuje ne-
ustálá výstava obrazů ve školách a na chodbách
kdy není o nich při vyučování výkladu; známoe
že žáci v krátké době obrazů těch, ktoré neustůle
na očích mají, nevidí. První náběh k reproduk-
cím, pro školu doporučitelným, učiněn „Starou
Prahou“, kolorovaným vydáním, Letem českým
světem“.
Praha
Kutná Hora
10
article
Učitelé klassické filologie, dějepisu a tam
kde je kreslení obligátním i učitelé kreslení jsou
v prvé řadě povoláni k esthetické výchově žactva
gymnasijního. K nim však přiřadí se při úsilněj-
ším pěstění zušlechťujícího tohoto vychovatel
ského momentu i učitelé jazyka českého. Má-l
učitel jazyka mateřského na střední škole úkolu
svému po zásluze dosti činiti, musí býti citu
plným nadšencem pro vše krásné, musí býti
třeba ne výkonným, ale vždy aspoň v mysli své
básníkem, esthetikem a etikem. Učtli se před
mětu tomu jen dle šablony — suše, pak jes
to nejtrapnější vraždou na myslich a dušíeh
mladých.
Učitel jazyka českého přispěje k estheti-
ckému vzdělání ukládáním úloh nesoucích se
ku popisu uměleckých děl, čtením a výkladem
článků o plodech výtvarného umění, při čemž
snadno dá se navázati hovor o jednotlivých
druzích výtvarného umění, dále probíráním statí
filosoficko-uměleckých a t. d. Jednou v témdn
ukázaly by se obrazy k těmto výkladům smě-
řující tuké projektivným přístrojem v kreslírně
anebo v místnostech větších k tomu účelu při-
způsobených.
Na nižším stupni středních škol nemělo by
býti výkladu, zvlášté při čtení z čítánky, který by
nebyl provázen uměleckým obrazem, znázorňujícím
děj, scénu přírodní, historickou a j. Na nižším
stupni se žádá, aby při dějepise učitel látku hi-
storickou shrnul kolem vynikající osoby a tu
jest třeba, aby podobizna věrně provedená byla
po dobu rozboru dějin tohoto muže žákům
na snadě vystavena. Záleží tu ovšem pak na
oduševnělé výmluvnosti a živém líčení učícího,
dovede-li vdechnouti do mrtvého obrazu význam
představitele jeho.
11
article
Se základními tvary stavitelství již v niž-
ších třídách možno začíti. Architektura egypt
ská, assyrská zde ovšem nepadá na váhu, ale
typy architektury a ornamentiky řecké má znáti
již žák ve přímé jich spojitosti ke stavbě
účelu, aby, vystoupí-li již z nižšího gymnasia
do života, měl aspoň povšechný pojem o zá-
vislosti umění nynějšího na invenci a duchu
řeckém. Že by jednotlivé pojmy architektonické
byly žákům nižšího gymnasia nepochopitelnými.
dle zkušenosti nebylo dosud shledáno, ba zdá
se, že typy stavitelské jsou nejkonkretnějšími
a nejjasnějšími. V nižších třídách obmezila by
se tedy výchova umělecká na výklady při
dějepise, při čtení v čítánce české s hojným
výběrem názorných pomůcek a při kreslení
řaděním jednotlivých ornamentálních částív
systematický celek.
Na vyšším stupni vzdělání gymnasijního
mají býti dějiny umění nejdůležitějším článkem
povšechného vzdělání. Zde již možno zasáhnouti
hlouběji do požadavků účelného nazírání, zde
veškery hlavní druhy umění probrati možno jak
po stránce formální, tak po stránce aesthetické,
kulturní, vůbec dopodrobna. Postup od prvolin
výtvarného umění od Egypťanů k Assyřanůma
konečně k Řekům, krystallisace umění východ-
ního v úměrné tvorbě řecké, podklad umění to-
hoto zvláště v ornamentální části pro typy sta-
vitelské v renaisanci až na doby nynější, jichž
vidí žák na každém jen trochu lépe pořízeném
domě moderním hojnost a to maeandrů, anthe-
mií, akroterií, typů hlavic řeckých atd. potreb
znáti každému žáku důkladně.
Egypťan
Řek
12
article
Ve třídách vyšších nutno přihlédati též ku
vnitřním příčinám jednotlivých druhů stavebníeh
na př. proč řecké stavby chrámové byly budo-
vami pro zevnější okázalost, poněvadž lid př
obětech a při pobožnostech byl přítomen venku
pod sloupovím a jen kněz vcházel do celly,
proč křesťanství tedy nutně sáhlo po zcela
jiných tvarech stavebních, poněvadž potřebovalo
místností, kde by věřící byli přítomni obřadům
bohoslužebným. Plastika řecká i římská ve třídě
V. a VI. jednak při architektonice, jednak při
specialném rozboru v hlavních rysech by byla
přednášena. Jako názor pořízeny by byly ne-
zbytně buď modely anebo dokonalé fototypie
heliogravury, typy chrámové v plné kráse mra-
morového lesku a polychromie, aby se na př.
13
article
Parthenon zastkvěl před očima žáků aspoň při-
bližně v takové kráse, jak jevil se starým
Řekům. K řecké tvorbě přihlížeti nutno i při
článcích při češtině ve třídě V. čtených.
Že konečně ve třídě VI., VII. a VIII. dů-
kladně probrati jest architektonické slohy a to
nejen theoreticky, ale i patřičným názorem při
návštěvě památných staveb u nás v Čechách,
že renaissance italská jevící se v klassické době
maliřské s Leonardem, Michelangelem, Rafaelem
a školami severoitalskými v čele, ve hlavních
rysech a výtečných reprodukeích děl doby t
abiturientovi musí býti známa, že i škola hol-
landská a eklektická škola česká nezbytna jes
pro všeobecné vzdělání a k posouzení nynějš
novodobé školy, o tom tušim, nikomu pochybo-
vati nelze.
K dosažení tohoto cíle potřebí jest důležite
reformy studií universitních:
Stanovení dějin vzdělanost
vůbec a dějin umění zvláště řád-
ným předmětem při zkouškácho
způsobilosti učitelské pro školu
střední při dějepise s přiměřeným
vynecháním jiných méně potřeb
ných částí zkoušky té, pak při
klassické filologii se zvláštním
zřetelem ke tvorbě antické a ko-
nečně i při zkouše z jazyka mateř-
ského v rozsahu povšechnější m.
Parthenon
Řek
Leonard
Michelangelo
Rafael
Čechy
14
article
Reformou tou by ostatní všechny tužby se
doplnily. Rozumí se samo sebou, že by na při-
klad při dějepise za nynějšího sdružování země-
pisu s přírodopisem mohl dán hýti předmětu
tomu při zkoušce podružnější význam, jen po-
kud se týče potřeb dějepisných a nahradit
látku jmenovanou reformou.
Denní zprávy.
— Nedělní příspěvek ústředního orgánu
seciálně-demokratického k boji o nemocenskou
pokladnu ve společenstvu obuvnickém nemohl
býti jinak napsán než při sníženém vědomi.
Ostrovtip českoslovanských soudruhů v péře,
ovšem nikdy přebroušený, vypověděl pánům
službu úplně, mohli-li poznámce našeho listu,
že v příčině národní neházíme nikomu žádné
zvlástní rukavice, rozuměti tak, že volají
na nás slovo: »Zbabělci!« Až dosud vždycky,
kdykolí jsme za dobré uznali a kdykoli orgán
českoslovanské prý, národněs sociální strany do-
volil si v cizích službách přespřílišný výstupel
proti českému a slovanskému vědomi a cílění
veřejnosti naší, obdržel od nás příslušný dí
beze všech rukavic, jichž házení v sociálně-demo-
kratické »strašidelné« fantasii hraje patrně tak
velikou úlohu. Tak se zachováme i na přístě
zase bez jakýchkoli zvláštních »rukavic«. Co
se týče záležitosti společenstevní pokladny
obuvnické, nikdo světu nenamluví, že po-
kladny této zneužíváno nebylo její správou
jakožto nástroje ponižujícího týrání mistrů.
15
article
Bylo-li z pěti set mistrů Johanisem k trestnímu
stíhání oznámených odsouzeno 14 nebo 3, ne-
mění to nic na faktu, že účetní pokladny této
počínal si jako kverulant soudu i mistrů. Úřa-
dovna pokladny byla politickou kanceláři strany
štváčským ohniskem, v němž z učňů a tova-
ryšů vychováváni nepřátelé mistrů. Že to bylo
možno, toho vinu nese nedostatečný zákon při-
pouštějíci, aby instituce sociclogického pokroku
sloužila k znemožnění poměru mezi zaměstna-
nými a zaměstnateli, na místě k vyrovnání
protiv mezi ohěma. Neudržitelnost takového stavu
věci vedla ke krajnímu kroku mistrů, vůči ne-
napravitelnosti závad ovšem jedině možnému.
16
article
Že zjevy podobné, jako je Johanis, činí život
ve společenstevní organisaci nemožný, jes
zjevno; surová praxe zase jednou popřela rů-
žovou theorii. Chce-li vláda dostáti svému slovu
a učiniti ze společenstev života schopnou orga-
nisaci, musí sama pracovati k tomu, aby od-
straněni byli cizorodí živlové ze společenstev.
z plna plic rozdmychující ohníček zášti mez
mistry a dělníky, aby při něm uvařili svou žu
lostnou politicky strannickou — bryndu. Spole-
čenstva přece nebyla založena na záhubu dllny.
ale kterak se k ni pracuje, toho dokladem jest
společenstvo obuvníků, bohužel nikoli jediným
— „O českém úřadování na arcibiskup-
ských slatcích olomoucké arcidiécese“ nikdo
nic neví. Oslnivá zpráva o vnitřním českém
úřadování a knihování, jež prý nový arcibiskup
olomoucký správě arcihiskupských statků na-
řídil, vyvrácená již německo-židovským orgánem
německých členů olomoucké kapitoly „M. T.“
nadbytkem vyvracuje se ještě úřadním listem
arcibiskupským. „Olm. Ztg.“, z dob Kohniady
nejsmutněji proslulý, oznamuje světu, že u arci-
biskupských úřadů o nařízení českého úřado
vání nikdo nic neví. Jakž také se někdo moh
něčeho podobného nadíti od arcibiskupa, který
před svou instalací na Methodějův stolec ně
mecko-židovskými novínami prohlásiti dal, že
slavně skládá svou českou národnost, recte, že
není ani Čech ani Němee.
M T
Methodějův
Čo
Němee
17
article
—Výrok dvor. rady prof. dra. Otta k če-
ským kandidátům státní judiciální zkoušky, že
kandidáti s „dostatečným“ prospěchem nemohou
spolehati na přijetí do státní služby, zavdal ví-
deňské „N. Fr. Presse“ podnět ke článku, ob-
vykle perfidnímu. Německo-liberální „maseuse“
zamlčevši, že výrok pochází z úst professora če-
ské právnické fakulty k českým kandidátům
projednává jej se svou vrozenou licoměrnost
jako katastrofu všech právníků, stojících s oši-
zenou svou existencí před přecpanými obory
státní správy a hořekuje nad „strašidlem“ pře
plnění státních odvětví budoucnosti veškeré.
práva studující mládeže. Co má z našich synů
býti? táže se vídeňský list, jakého povolání mají
se chopiti? i odpovídá:
»Rakousko vůbec není schopno života, jestliže
neblahým svým osudem bude vtlačeno do ještě větší
závislosti od politiky přímo kulturně ničivé. Co po-
stavení mládeže ztěžuje a ji starostmi zahrnuje, jsou
jen vážné následky šílenství, jež dopomohla v zem
k neobmezené již moci straně, kteráž moderní stát
s naprostou nuinosti neschopným činí, aby své oby-
vatelstvo obživil... Co má býti z našich synům
Odpověď na tuto otázku dá politiku, možnost, aby
naší mládeži poskytuuto bylo, co má v jiných ze-
mích mohutný rozvoj tvůrčího blahobytu, co intelli-
gence hledá a natézá.«
profesor
doktor
Ott
Rakousko
Presse
18
article
Fráze tyto, k nimž orgán rakouské korupce
připojuje vyzvání ke všem vzdělancům v Rakou-
sku, aby se vzepřeli proti morálnímu zotročení.
neštěstím zaviněnému, opsány jsou ze známých
válečných proklamací, spolkem průmyslniků
proti české obstrukci vydaných a nezasluhují už
ani té odbytné a pamětné, jaké se dostalo vel
kému kapitálu německo-liberálnímu, když divi
dendu vedl do kňouravého boje proti české de-
legaci. Hlavní věcí je tu prolhanost jeho ne
mravného orgánu. Výrok dvorního rady profes
sora dra. Otta ve spojení se známým článkem
místodržitelského listu pražského o odpovědi na
Pantůčkovu interpellaci o posledních jmenová-
ních soudních úřadníků, přestává býti delfickým
orakulem. Bezohledné doznání místodržitelského
listu, že na »německá« místa na c. k. soudní
úřady v uzavř. uzemí dosazováni budou pravidelně
jenom úřadníci původu německého, s jazykovou
kvalifikaci svého narození a slib Ottův, že z
státní služby vyloučeni budou všichni češt
kandidáti dostatečně (jenom !) kvalifikovaní.
neznamená nic jiného, leč odstranění části
českých konkurentů, vadící německým če-
katelům, ze státní služby pro »dostatečnýe
prospěch nikterak nevyloučeným. Se známou
vládní zásadou o německé jazykové kvalifikaci,
která eo ipso jest u Čecha vyloučena, přípověd
místopředsedy české zkušební komise státní
decimuje české kandídáty státní službya
vydává bedra jejich už úplně na schodiště ně-
meckým šťastliveům pohodlně a jistě kráčejícím
vzhůru přes mrtvoly svých českých předáků
Stav věcí takto zjištěný jest prostě infamnía
článek »N. Fr. Presse« k němu uveřejněný prostě
nestoudný!
— Schůze voličů svolává poslanec F. Bla
hovec ke dni 24. t. m. na 10. hod. dopol
do Nových Strakonic a na odpoledne
ke 3. hodině do Katovic.
Ott
Pantůčkův
Ottův
Čecho
Raka
Strakonice
Katovice
19
article
— Osobní. Inženýr p. Karel Ježek, syn archi-
tekta p. Ježka, vykonal dne 18. července druhou
státní zkoušku z odboru stavebního inženýrství. —
Pan Čeněk Rychlík, správce českého akciového
pivovaru v Mor. Ostravě, jmenován byl z usnešení
správní rady prokuristou téhož závodu.
— Osobní. Místodržitel hrabě Coudenhove včera
odjel do Bavor na svůj statek k letnímu pobytu
— Promoce. Pan JUC. Emanuel Ma ršík,
hejtman auditor při c. a k. pěším pluku markraběte
z Badenu čís. 23, bude v úterý dne 26. července ve
12 hodin v poledhe na české universitě Karla Ferdi-
nandově v Praze na doktora veškerých práv veřejně
povýšen.
Ježek
Rychlík
Coudenhove
Bavor
JUC
ma
Ferdi
Morava
Ostrava
Baden
Praha
20
article
— Úmrti. Včera v neděli o 5. hod. ranní zemřel
zde paní Marianna Pečírková. M. Pečírková na-
rodila se r. 1838 v Jičíně, jsouc dcerou úřadníka
soudního Čeňka Mikeše, jenž později do Chebua
potom do Jindřichova Hradce jakožto rada zemského
soudu přesazen byl. Tam v 16. roce svém provdala
se za professora gymnasijního dra. Josefa Pečírku.
spisovatele a bývalého centuriana medíků studentské
legie. V dohě persekuce českých professorů v letech
padesátých byl dr. Pečírka z úřadu propuštěna
odebral se do Prahy studovat pokroky lékeařství
načež po tři léta praktikoval v Blatné a roku 1862
do Prahy přesídlil, kdež r. 1870 zemřel. Již od let
čtyřicátých byl dr. Pečírka literárně činným a zůstal
péru věren až do smrti. Byl populárním spisevatelem,
učil mládež i lid čísti, přeložil velikou řadu spisů
pro mládež a založil r. 1857 knihu, jejíž popularita
předstihla bezpochyby všechny současné podniky
podobné. »Národní kalendář«. Týž vycházel původně
u Pospíšila v Praze, od roku 1865 však pode jménem
Pečírková
M Pečírková
Čeněk Mikeš
Chebu
Pečírka
doktor
Jičín
Jindřichov Hradec
Praha
Blatná
Pospíšil
21
article
»Pečírkův Národní kalendář« býval vydáván spiso-
vatelem samým. Po smrti Pečirkově ujala se vdova
jeho vydávání knihy, jejíž redakci prvním rokem
vedl slavný Karel Jaromir Erben a po jeho smrti
spolužák Pečírkův, kanovník a potomní probošt vy
šehradský Václav Štulc. Po smrti Štulcově řídila
zesnulá paní Marianna Pečírkova i redakci kalendáře
sama. Shromáždila šťastným taktem kolem sebe
řadu spisovatelů i spisovatelek, kteří uměli k lidu
mluviti — a byla to namnoze jména pevního řádu
— a dovedla takto získávati knize své obliby i roz-
šiření stále rostoucí. Veškerá snaha jejího života
spěla k vedení milé knihy té v intencích svého chotě
pro zušlechtění milého lidu našeho. Práce její pře-
rvána byla chorobou, jež dlouho na zdraví jejím
hlodala a posléze ji před časem přemohla. Památce
její budiž čest! — Na Král, Vinohradech zemřela
v sobotu na olšanských hřbiťovech byla pochována
pí. Veronika Šanderová, 74letá vdova po hostin
ském. Měla 8 dítek, nyní již zaopatřených, jež po
stupně navštěvovala, až na Vinohradech stižena byla
náhlou chorobou, jíž podlehla.
Pečírkův
Karel
Jaromir
Erben
Štulc
Štulcův
Šanderová
Na Královský
22
article
— Pohřeb panma Františka Zahrádká, c. k. ad-
junkta výpomoc. úřadů při c. k. finančním ředitelstvi
koná se dnes o 4. hodině odpol. z domu smulku Su
mavská ul. 32 na Král. Vinohradech.
— Ze zemského výboru. Zemský výbor králov
ství českého ve své schůzi dne 20. července z
předsednictví nejvyššího maršálka zemského konané
vyřídil přisvědčivě i záporně řadu stížností v růz
ných oborech a učinil dále tato usnesení: Výpočty
zemské banky ve příčině slosování 4% komunálních
dlužních úpisů ke dni 1. srpna 1904 schváleny.
Rovněž schváleno zřízení místa pro zvláštního du
chovního ve všeob. veř. nemocnici v Plzni. V zále-
žitostech stavebních vyhověno — mimo jiné — stíž-
nostem rady král. města Loun ve příčině stavby
obecní reálky. Členem zem. železniční rady jmeno-
ván p. Jan Řataj, statkář ve Vráží a jeho náhradní
kem p. V. Jílek, statkář v Bržkově. Za členy če
ského odboru kuratoria »moderní galerie« jmenován
Stan. Sucharda, prof. umělecko-průmyslové školy
státní v Praze a Fr. Ženíšek, prof. při c. k. uměla-
cké akademii v Praze.
Zahrádká
Král
Loun
Řataj
V Jílek
Stan
Suchard
profesor
umělecký
Plzeň
Vráž
Bržkov
Praha
Francie
moderní galerie
23
article
— Volba nového představenstva města Poličky
Při volbě nového obecního představenstva král. věn
města Poličky, vykonané dne 21. t. m., byli volbou
svorně provedenou zvoleni pánové: starostou Josel
Thanabaur,) majitel realit, radními: Josel
Klan, hotelier, Frant. Martinů st., koželuh, Frant
Jílek, hotelier, Josef Pospíšil, obchodník, Bedi
Andrlík, pekař, Leop. Hanus, sedlář, Jan Ra-
diměřský, rolník, Josef Janelle, rolník. Ti
vyvrací se zároveň nesprávný telegram, o volbě t
od nejmenovaného rozeslaný.
— Sjezd abiturientů jindřřchohradeckých
z r. 1874 a jich spolužáků hude v Jindřichově
Hradci ve dnech 24.—26. srpna. Poněvadž adressy
některých jsou neúplny aneb docela neznámy, zvou
se tímto všichni srdečně ke přátelské schůzce po 30
letech. Každý potěší se, vida druhy z mládí, s nimiž
snad od maturily se neviděl; každý okřeje ve svém
druhém »domově«. Přijeďte všichni! Visuri dne 24.
srpna t. r. večer v Jindř. Hradci »Na střelnici«. —
Abiturienti jičínského gymnasia z r. 1884
konati budou sjezd ve dnech 13., 14. a 15. srpna
v Jičíně »u Picků«. Všecka sdělení i dotazy budt
psány na p. MUDra. Arn. Kubáta nebo prof. p. Jos.
Kubína v Jičíně. — Abiturienti gymnasi
vinohradského místo oslavných večírků sebrali
285 K, z nichž věnovali Ústř. Matici školské 100 K.
Husovu fondu 100 K, Studijnímu fondu Nár. jednoty
severočeské 50 K a brněnskému divadlu 35 K. V této
sumě zahrnut je i výtěžek z hudebního večírku, po-
řadaného v dubnu.
Josel Thanabaur
František
Martino
Jílek
Pospíšil
Bedi Andrlík
Hanus
Jan Ra
Janelle
Picek
Mudra
Kubát
profesor
Jos
Kubín
K Husův
Polička
Jindřichov Hradec
Jindřichův
Hradec
Jičín
divadlo 35 K
Josel Klan
24
article
— O zdravotních poměrech v Žižkově. Následkem
vypuknutí epidemie tyfu střevního v Žižkově (epi
demii v těchto dnech učiněna přítrž, že nové případy
se již nevyskytly) bylo nařízeno provedení zdra-
votních prohlídek ve mnohých domech. O jedné pro-
hlídce takto referuje vrchní komisař policejníp
Vaněk: Mezi domy čís. pop. 710 a 711 je společný
světlík, který už nebyl dlouhou dobu — od postaven
oněch domů — čistěn a jest velmi zašpiněn. Žádný
majitel domu nechce vyčištění provésti, omlouvaje
se, že to náleží druhému sousedu a tento opět po-
vinnost onu příčítá prvějšímu — a tak smrdutý světlík
je stále v nečistotě. V domech si stěžují obyvatelé
na nedostatek vody. V domech čís. pop. 681 a 682
jsou sludny k nepoužívání. V domě č. 236 obyvatele
musí platit domovníkovi po 20 h měsíčně za dovo-
lení čerpati vodu ze studny. Zprávy o zdravotních
prohlídkách v Žižkově byly zaslány místodržitelství
— Spojení všech společenstev truhlářů v Praze
a předměstích v jeden mohutný celek, jest tužha
organisátorů již od roku 1888, ale teprve v nynější
době hnutí dělníků proti mistrům naskytí se nejvhod
nější okamžik myšlenku učinit skutkem. Zaměstna-
vatelé tuhou svojí organisací a nikoli dosavadní
rozštěpeností chti čelit proti takovým podvratným
živlům, které s falešnými hesly dosavadní pořádel
porušují a lid dělný k odhoji podněcují. Poněvadž
důležitá okolnost tato bude znamenati nový směr
budoucím postupu mistrů truhlářských, uznalo spo
lečenstvo pražských truhlářů za výhodné, aby se
zúčastnili jednání také zástupci předměstských spo
lečenstev. A poněvadž ti měli včera dopoledne své
schůze a nemohli se dostavit do mimořádné valné
hromady pražského společenstva truhlářů, odročil
předseda pan Šrůma včerejší schůzi na den 8. srpno
do Řemeslnicko živnoslenské besedy.
Vaněk
Šrůma
Žižkov
Praha
25
article
— Čechům, kleří jedou do Mnichova. Z hlavníbo
města bavorského: »Dosud rádi vzpomínáme chvilek
a okamžiků z minulých let, ztrávených ve společno
sti přicestovalých našich krajanů-Čechů. Proto i tenlo
rok obracíme se k rodákům, kteří sem zavítají zvlišts
nyní, v době letní, aby si prohlédli sbírky a památky
města Mnichova, žádajíce, aby neopomenuli navšt
viti také nás. Návšlěvy ty jsou nám vždy důkaren
že se nám v naší milé vlasti přikládá jakýsi význan.
jsou nám vzpruhou a pobídkou k další práci, bychon
zde v cizině důstojně representovali národ český.
Přijďte tedy! Každý nám je upřímně a bratrsky
vítán. Spolkové mistnosti tělocvičné jednoty » Slovane
jsou nedaleko národního musea (»Nalional- Museume
v »Klosterbraü«, Liebigstrasse, kde se vždy: v úterý
v pátek večer o 8. h., v neděli odpoledne a každo
první a třetí sobotu v měsíci večer, scházíváme. Po
vdůční budeme tomu, kdo by nám uspořádal před-
nášku o thematu jakémkoli, o čemž bychom si vy
prosili předběžné oznámení. Na požádání poskytnemt
zdarma průvodce po městě, po případě zaopatříme
byt, buď v hotelu a nebo v domě soukromém. Do
tazy ochotně zodpovi: Josef Číhák, Mnichov, Ziebland
str. 19 IIl.
Čecho
Číhák
Mnichov
Slovan
národní muzeum
Liebigstrasse
26
article
— Přednášky. Vzdělávací odbor ve Volyni uspo
řádá dne 31. července ve prospěch okr. odboru česk.
zem. pom. spolku pro nemocné plicními chorobami
v kr. českém veřejnou přednášku ve dvoraně hoteln
»U nádraží«. Přednášeti bude slov. p. MUDr.J
Záhoř, fysikus m. Prahy a c. k. zdravotní rada
»O zásadách a pravidlech veřejnéh
zdravotnictví«. Začátek přesně o 4. hodině
odpolední.
— Z kruhů vojenských. Batterie rychlopainýeh
děl dělostřeleckého pluku č. 8. odjela dnes ráno s pří-
slušným mužstvem z Prahy ke cvičení, načež odtáhne
k Písku k císašským manévrům
— Anenská slavnost pražských trhů. Již dnes
odpoledne koná se velká anenská slavnost
pražských trhů a tržnice na celém Žofině a v obeu
jeho sálech.
— Konečně sprchlo. Tužby, pronášené spoce
nými pozemšťany, došly včera splnění. Ale jen v míře
nepatrné, sotva znatelné. Po třínedělních parnech.
jimž podobná nastala sotva dvakrát za sto let, blankyt
konečně začal se zachmuřovat tak, že vzbuzoval ve-
škerou naději na výdatný dešť. Se dvou stran hnala
se mračna ku Praze. Byla černá, jen na spadnutí.
Hromobití se ozývalo, ale blesky nebylo vidět. Bouře
zuřila kdesi v severovýchodních krajinách. A konečně
začalo pršet. Ale jak! Jedna kapka od druhé na
kolik centimetrů dalako! Deštík, který jen tak že
pokropil ubohou vyschlou a rozpukanou zemi. Tem-
peratura příjemně se ochladila a když přestalo krápat,
bylo v přírodě nevýslovně příjemno. — V krajinách
na sever od Prahy výdatněji pršelo. Tak v Řozto-
kách dešť potrval čtvrt hodiny. V okolí Vokovic pa-
noval již prudký liják.
MUDr
Záhoř
Volyň
U nádraží
Praha
Písek
Tema
Řozto
Vokovice
27
article
— Švindl z Krakova prováděný. Došel nás tento
připis: Od delší doby inserují ve všech českých den-
ních listech různé »firmy« krakovské, nabízejíce
čtyři páry obuvi za směšně nízkou cenu za3
až 4 koruny. Adressou firmy jest číslo schránky po-
štové na hlavní poště. Před několika týdny jedna
z těchto firem měla opletání s policií a se soudem
a tu se ukázalo, že firma ta obuv onu vů be
nevyrábi, nýbrž za laciné peníze ve skla-
dech na Kazimieřu kupuje rozmanité formy bačkor,
trepek a půlstřevíců z papíru, sukna a kůže a že
věci tyto pak jako střevíce a boty roze-
sílá. Na každé zásilce vydělává 2 až 3 koruny, po-
něvadž ony bačkory atd. sama po 60—80 hal. za-
kupuje. Následkem reklamy, již si dělají, vydělávají
»firmy« tyto značné peníze. U jmenované »firmy«
nalezeno bylo asi 20 zásilek, jež byly přichystány
k odeslání. Podávaje Vám vědomost o této »laciné
firmě«, prosím, abyste obecenstvo české na věc tu
upozornili. Zároveň prosím, aby též ostatní listy
české věci této si povšímly. V dokonalé úctě dr
Chlumský, starosta České besedy v Krakově.
Chlumský
Krakov
Český beseda
28
article
— Kurs pro chov ryb v Táboře. Ve dnech 1. do
4. srpna uspořádá zemědělská rada pro království
české v Táboře kurs pro racionální chov ryb. Před-
nášeti bude expert českého zemského rybářského ko-
mitétu p. Josef Kafka. Po přednáškách budou pořá-
dány výlety do Třeboně, Sušici, Zaluží a do Kašper-
ských Hfor.
— Pošlovní holub. Z Pliškovic, v okresu břez-
nickém, píše nám rolník p. František Šebek: Před
4 týdny přiletěl ke mně sivý poštovní holub, usadil
se tu a má již s naší holubicí vejce, na kterých
sedí. Na levé noze má červený kroužek a na něm
číslici 131 d.; na pravé noze kovový bílý kroužeka
na něm značky 0—1—15—j—p—95—, na levém
křídle vespod stampiglií vyraženou orlici neb orla
a na pravém křídle vespod značku 3—3—3. Odkud
asi ten holuh přišel a komu asi náleží?
— Kronika naopatrnosti. Rada neštěstí, vznikla
z neopatrného zacházení s lihem nebo petrolejem
roste každým dnem, uveřejňuje se v listech, ale lidé
jako slepí vrhají se v jisté nebezpečí k vůli eka-
mžiku práce. V těchto dnech zaplatila smrtí neopa-
trné zacházení s petrolejem hostinská Marie Vanču-
rová z Poděbrad. Nalévala do hořící lampy v noci
petrolej, který se od hořícího plamene vzňal a Van-
čurová tak nebezpečně popálena, že za nedlouho
zemřela.
— Přihoda z ulice. Malá dceruška slévače z domu
č. 388.-VII. na Belerediho třídě včera večer hrálas
s motýlem, zhotoveným z papíru. Náhodou vletěl
motýlek na klobouk dcery důstojníka mysliveckého
praporu č. 22 a důstojník v domnění, že děvčátk
provedlo nějakou zlomyslnost, udeřil je několikrále
pochvou šavle do nohou. Případ ten měl v zápět
nemalé vzrušení obecenstva.
Kafka
Šebek
Vanča
Tábor
Třeboň
Sušice
Zalužit
Kašper
Pliškův
Poděbrady
29
article
— Zloděj v holešovickém kostele sv. Klimenia.
Za Schönovými domy v Kostelní ulici v Holešovicích.
uprostřed bohaté zeleně stromů stojí kostelík sv. Ki-
menta. Tuto svatyni v noci na včerejšek navštívi
zloděj, který měl na zřeteli vylomení pokladniček, do
nichž obecenstvo vládalo almužnu pro chudé a když
nalezl pokladničky prázdné, vyloupil z tabernak ula
na oltáři kalich a písis na hostii. Kostelu způsobil
tím škody 206 K. Krádež odhalil včera růno kostelník,
když do kostela vstoupil. Vyrozuměl o tom farále
P. Nepila a vrchního komisaře p. Buršíka, který
zahájil neprodleně pátrání po pachateli. Zjistilo se, ž
zloděj vnikl ke kostelíku ze zahrady u sousední opa-
trovny, přistavil si ke zdí lavici ze sadů a pře-
hcupl se přes zeď. Dvěře kostelíku nespíše paklíčem
otevřel, při čemž asi poranil se na prstech, nebol
na dvéřích nalezeny krvavé stopy. V kostelíku zloděi
vypáčil obů pokladničky na milodary pro chudě,
z nichž však farář v sobotu veškeré penize vybral
k příslušnému účelu. Potom vypáčil zloděj dviřka t-
bernakula a vzal z něho stříbrný kalich, nahoi
úplně hladký a dole s gotickou rytinou. Dále vzal
schránku na hostii z bílého kovu. Hostie z kalicha
pachatel rozházei na hřbitově u kostelika; velká ho-
stie nalezena nebyla. V písku u kostelíka objevení
stopa pachatele byla změřena. Podezření uvaleno
na jistého muže v Bubnech, jehož zatčení nemohlc
být provedeno, poněvadž muž ten zmízel
svatý . Klimenio
Schönův
ki
P Nepil
Buršík
Hostia
Kostelný
Holešovice
Bubno
30
article
—Na útčku s lupem zadržen. Marie Schrötirová
manželka zedníka, bydlící v přízemí domu čp. 40e
v Horymírově ulici ve Vrševicích, předvčírem odpo-
ledne zažila velmi mrzulé překvapení. Když toliž
otevřela dvéře bytu, přistihla uvnitř neznámého
mladíka, jejž nepozvala k návštěvě a který se tam
přece velmi domácně zařídil. Zotvíral skříně a s-
sebral z nich všecko, co bylo cenného, sležil
na hromadu, svázal do uzlíku a právě, když se m
k odchodu, vrátila se Schröttrová. Zloděj, nemi
v činnosti překvapený, nechal lup v bytě a vymzi
ze dveří. Ale Schröttrová nepozbyla duchapřitomnost
vyběhla za zlodějem a z plna hrdla volala o pomoe
Lidé se sběhli a pronásledovali zloděje až k nuse-
skému viaduktu, kde ho dohonili a policistovi ode
vzdali. Na nuselské strážnici zjištěno, že jest to2
roků starý rukavičkářský pomocník Frant. Lažánek
bydlíci v Rabínské ulici č. 19 v páté čtvrti. Zatčeny
byl dopraven do bezpečnostního oddělení a zárovei
zahájeno pátrání, zda Lažánek neměl účastenství n
četných krádežich, v poslední době provedených
v uzamčených bytech. Pronásledování a zadržení zlo-
děje mělo v Nuslích v zápětí veliké shromáždění obe-
censtva.
— Velký požár v kníž. schwarzoubergském lese
V rozsáhlých hvozdech revíru velechvínského, jenž
táhne se od Chotýčan až k velikým rybníkům u Lom
nice, vypukl dne 16. t. m. kolem 9. hodiny ranni z p
činy dosud nezjištěné na místě zvaném „U sv. Josefa
v mladém lese oheň, který nabyl velikých rozměrů
Strom od stromu se šířil a podařilo se zhoubném
živlu učiníti přítrž až večer, kdy znišene brie
Schrötirová
Schröttrová
František
Lažánek
svatý . Josef
Horymírův ulice
Vrševice
rabínský ulice
Nusle
Chotýčany