ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35bd8ca0-71e0-11dc-8194-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 65, person 54, org 12, work 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 25. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 204.
4 article
Fa ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v admjnisfraei a něnle t lta . : 6 K —h s dvojí donáškou 1a měse n dnt leta . . . . 7 K 50h vo Blialkch 2 K no h ta ně ite Pošter: sa měsíe nant leia . . . . R osn s dvojí zásilkos a rřel nrrí leta . . . . 11 K so
Praha
5 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Ruské rozhodnutí v otázce dobro volného loďstva. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) »Rente- rova kancelář« oznamuje z dneška z Petro- hradu: Za předsednictví velkoknížete Alexeje. Alexandra, hraběte Lamzdorfa, kontraadmirál Avellana a jiných hodnostů konala se včera po rada, týkající se událostí na Rudém moři Oprávnění anglické noty, ve pří- čině výjimečného postavení rus- kého dobrovolného loďslva, bylo uznáno a shromáždění dospěli k tomu názoru, že se stanoviska mezinárodního práva charakte tohoto loďstva není dosti přesn stanoven, aby se pokládati mohlo za oprávněné k zastavování a pro hlídce lodI. Ve své snaze, udržeti přátelské mezinárodní styky, od- ňalo Rusko lodím dobrovolné ho svého loďstva dovolení, prohlí- žeti a zabavovati cizí lodi. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Anglie profestovala proti dovolení Porty, aby další dobrovolné lod- stvo ruské smělo proplouti Dardanellami a trvá na tom, aby byla »Malakka« zadržena, kdyby na cestě do Sebastopole přibyla do Dardanell. Porta nařídila, aby tomuto přání Anglie se vyhovělo. Z Port Saidu, 24. července. Anglický obrněnec »Albermale« dnes sem přibyl a zejtra bude pokračovati na své cestě do kanálu Suez- ského. Postap Japonců na Nuěvan, Z Tjencina, 24. července. Dle telegramu z Nučvanu došlo v sobotu u Tašuitonu, šešt mil od Nučvanu k bitvě, jež skončila pro Japonce příznivě. Rusové ztratili n 700 mužů. Japonci bliží se zvoln k Nučvanu, v němž panuje značn rozechvění.
Alexej Alexandr Lamzdorf Port Japonec Rus Londýn Rusko Reut Anglie Malakka Port Said Suez Rente Petrahrad
6 article Afféra německého parníku
Afféra německého parníku »Seandia«. Z Berlína, 24. července. (C. B.) Wolfova kancelář oznamuje ze Suezu ze včerejška Německý parník »Scandia« byl zadržen ruskou lodí »Smolenskem« u ostrova Perimu a zaba ven, ačkoliv kapitán »Scandie« prokázal, že neveze žádný kontraband. Na »Scandii« na- cházi se patnáctičlenná posádka ruských dů- stojníků a mužstva. Cestující a čásť německého můžsíva budou prý vysazení v Port Saidu. Z Berlína, 24. července. (C.-B.) Dle zprávy Wolfovy kanceláře přibyla »Scandia« do Port Saidu. Ruský velitel očekává zde instrukce. Z Berlína, 24. července. (C.-B.) Z Petro- hradu oznamuje se Na protest Německa proti zadržení »Scandie« prohlásila ruská vláda, že byl právě vydán rozkaz, aby »Scandie« byla bezodkladně propuštěna. Z Port Saidu, 24. července. (C. -B.) Parní »Seandia« byl dnes Rusy propuštěn. Ruské mužstvo vystoupilo na břeh a odjede nejbližším parníkem do Oděsy. Zadržení anglické lodi »Ardova- »Smolenskem«. Z Londýna, 23. července. (C.-B). »Reute- rova kancelář« oznamuje z Petrohradu: Došla zpráva, že anglický parník »Ardova« při jízdě z Nov. Yorku do Manilly a Japonska, bylv Rudém moři zabaven parníkem ruskélio dobro- volného loďstva. Ministr zahraničných záležitostí hr. Lamzdorf prohlásil anglickému vyslanci, že křižáky dobrovolného loďstva nedostaly patrně odeslané rozkazy.
Wolfův Scandie Lamzdorf Berlín Suez Smolensk Perim Port Said Německo Londýn Reut Petrohrad York Manilla Japonsko Petrahrad
7 article
Z Londýna, 24. července. (C. B.) »Reule- rově kanceláři« sděluje se z Port Saidu o za- držení anglického parníku »Ardova« parníkem ruského dobrovolného loďsiva »Smolensk« toto; »Smolensk« vypálil třikráte pro výstrahu na slepo. Když však parník »Ardova« na toto vy- zvání nezastavil, vypálil »Smolensk« dvě ostré rány, z nichž obě lod zasáhly. Na to » Ardovae zastavil a jeho mužstvo bylo převedeno na pa lubu »Smolenska«. Krvavé bitky před Liaojanem. —ch. Z Tokia, 24. července. Po skvělém výsledku prvního japonského armádního sboru ze dne 17. července postupovaly japonské ko- lony po všech silnicích za nových, krvavých srážek ku předu a došly 18. července po sil- nici přes Si-hu jan, kdež srazily se právě s při- bylou devátou ruskou divisí charkovského ar- mádního sboru. Po krvavé bitvě úplne ji porazily. 1300 padlých Rusů zu- stalo na bojišti. Téhož dne 19. července bylo silné oddělení ruské za řekou Lan-Ho za- jato. Přední voje japonské stojí nyní v polo- kruhu kolem Liaojanu na 25—30 kilometrů od hlavní ruské armády vzdáleny. Čásť zadních vojů ruských na ústupu jest až u Mukdenu Odtud se oznamuje přibyti prvních praporů 17 armádního sboru. Postup ruských předních vojů. Z Petrohradu, 24. července. (Zvl. telegr »N. L.«) Úřadní zpráva generála Kuropatkina sděluje: Ruské přední voje postoupily 21. 22. července v údoli Laukho až k Sojatanzu, zahnavše přední voje japonské na cestě do Čadziapuzy. Ujišťuje se, že Kuropatkin rozhodl se vyhýbati se rozhodné bitvě až do příjezdu lodstva baltického.
Rus Kuropatkin Sojatanza Londýn Reula Smolensk Tokio Lana Mukden Petrohrad Port Said Laukho
8 article
Otázka rudomořská. Z Pelrohradu, 24. července. (Zvláštní tel. »Nár. Listů«.) Na válečné poradě, konané v pa láci Alexeje Alexandroviče v příčině otázky, zda ruské křižáky dobrovolného loďstva mají či ne- mají pokračovati ve svých operacích na Rudém moři, byla učiněna důležitá rozhodnuti ve smyslu anglické noty. Dnes povolal car ministra hr. Lamzdorfa do Petrohradu. Pověsti o velké bitvě u Liaojanu. Z Paříže, 24. července. Z vlá štn telegram časopisu »Patrie« ozna muje, že před Liaojanem došlo právě k veliké bitvě; ale zprávy které po té stránce dosud došly jsou neurčité a sobě odporují cí. Před Port Arturem. Z Londýna, 24. července. Z Koby sděluje se »Daily Telegraphu« dne 22. čer- vence: Japonci jsou již jen 8 mil od Port Arturu vzdálení. Rusové zahájili proti nim palbu z těžkých děl, ale bez většího účinku. Témuž listu telegrafuje se z Čifu téhož dne, že dle zpráv činských uprchlíků je v Port Arturu 8 válečných lodi, z nichž 4 jsou nepo- rušeny, a 16 torpédových lodí. Jistý Číňan, který přišel z Dalného, tvrdí, že maršálek Oyama rozbil již v tomto městě hlavní stan. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.) Telefonické zprávy„Nár. Listů. Štvanice proti slovanským parallelkám na paeda- gogiích ve Slezsku. Z Vídně, 25. července. Vzhledem na štva nice Němců proti zřízení slovanských parallelek na učitelském ústavě v Opavě a Těšíně píší »Wiener Neueste Nachrichten«: »Pokus způ sobiti za příčinou zřízení parallelek slovanských
Alexandrovič Artur Rus Číňan Němec Wiener rudý moře Petrohrad Paříž Londýn Dalný Slezsko Vídeň Opava Těšín Patria Japonec Oyama Daily Telegraph Neueste Nachrichten
9 article
v Opavě a Těšíně vřavu, dosud se nepodařil Nikdo nevěří, že by vláda měla úmysl Slezsko poslovanit, nikdo nevěří, že kdyby měla takový úmysl — Körber jako poslovaňovatel, to by byla pěkná figura! — že by právě zřízení ně- kolika paralielních tříd v Opavé a Těšíně bylo vhodným k tomu prostředkem. Celá tato věc je bezvýznamnou a lze vysvětliti ji jen letní fadessou, že vůbec mohla nabýti nějakého vý- znamu. Zůstane-li ministerstvo pevným, nebude ostatně ode dneška za 14 dní nikdo o této la- palii mluvit.«
Körber Opava Těšín Slezsko Opavý
10 title
Telegramy „Národních Listů.
11 article Odmitnutá demisse bavorského ministra války.
Odmitnutá demisse bavorského ministra války. Z Mnichova, 24. července. (C.-B.) Prine vladař Luitpold odmítl přijetí demisse mi nistra války bar. Asche se žádostí, aby svě portefeuille podržel. Tento přání princovu vy hověl a zůstane na dále ministrem. Americké loďstvo v Terslu. Z Terstu, 24. července. (C.-B.) Včera ko nala se na palubě americké válečné lodi ho stina na rozloučenou. Dnes o 10. hodině dopo lední celá americká eskadra opustila Terst. Dánský král. Ze Zvěřína, 24. července. (C.-B.) Dánský král odcestoval dnes v poledne se svým bratrein princem Janem Slesvicko-Holštýnským přes Wi- mar do Kodaně.
Luitpold Jan Slesvicko Mnichov Terst Kodaň
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. července. (Slovinci a česká delegace.) Citovali jsme nedávno z „Konserv. Korr.“ mínění dalmatského chor- vatského poslance Periče, že známé výnosy mi- nisterstva osvěty stran doplňovacích státníeh zkoušek chorvatských posluchačů záhřebské právnické fakulty nemohou míti nijakého vlivu na spojenecký poměr jihoslovanských poslanců k české delegaci na říšské radě. S podobným míněním slovinského poslance Fr. Šuklje se- tkáváme se dnes v téže publikaci. Dvorní rada Šuklje připouští, že výnosy ministerstva osvěly mají také svou zajímavou politicko stránku. Vypadají jako nikoli neobratný šachový tah mistra Körbra, jehož účelem jest vylákati ne-li celý jihoslovanský klub, tedy aspoň jeho chorvatské členy z dosavadní posice a zatlačiti je na jiné, kabinetu méně nepřijemné pole na parlamentní šachovnici. Tento tah — praví posl Suklje — nebyl špatně míněn, ale přes tose mine cíle, jejž měl dr. kěrber na očích. Nařízení ministra osvěty mají toliž společ nou vadu se všemi opatřeními nynější vlády polovičatost. Jimi se poskytuje drobel práva dal matským a istrijským chorvatským práv níkům na záhřebské universitě, ale z téhož práva se vylučují dalmatští a istrijští Chorvatéě, jakmile na téže universitě studují filosofii, ač není ni jakého rozumného důvodu, proč by se i absol ventům záhřebské filosofické fakulty neměla po- skytnouti možnost, opatřiti si nějakou doplňovae zkouškou oprávněnost ke státní službě na ra kouských středních školách. Ještě více však překvapuje, že z práva, uděleného Chorvatům jsou úplně vyloučeni rakouští Slovinei.
Perič Šuklj Chorvat Praha Francie Slovinec záhřebský filosofický
13 article
„Tato polovičatost — soudí posl. Šuklje — bude příčinou, že se nezdaří efekt, kterého mini- sterský předseda chtěl dosíci. Svazky, jež poji jihoslovanské poslance s jich českými koliegy. jsou nad to příliš srdečné, aby je mohly uvolniti jednostranné koncese. Taktické úvahy mohly by snad na podzim, až se opět otevrou brány par- lamentu, jihoslovanským poslaneům vnuknouti myšlenku, že by bylo radno od čistě negalivní obstrukce přejíti k bezohledné opposici. Ale to by sestalo jedině za ůplného do- rozumění se zástupci českého ná- roda. Změna smýšlení o nynější vládě mohla by se státi možnou jen tehdy, kdyby vláda v ob- dobí, jež nás ještě děli od přištích parlamentníeh porad, mohla podati důkaz, že neblahou for- muli, dle níž sporné národní otázky mohou se řešití jen za obapolného dorozumění obou spor- ných stran, t. j. za souhlasu Němců, vyhodila konečně přes palubu a pověstnou „vášně prostou vytrvalost“ nahradila důslednou spra- vedlností.“ Někteří optimisté — dodává posl. Šuklje —— jsou ochotni ve výnose o chorvatských zkouškách, v připravovaných slovanských po- bočkách ve Slezsku a v řešení otázky vlašské právnické fakulty viděti již jakýsi náběh k ta- kové změně v názorech vlády. Jihoslovanští po- slanci jsou však příliš skeptičtí a nepomýšlejí prozatím ani na sebe menší změnu fronty přes oba vládní výnosy o chorvatských zkouškách.
Slezsko
14 article
Z Opavy, 23. července. (Loyálnost na výpověď.) V pátek čekali černo-bilí opavští vlastenci pozdě do noci na nádraží, aby uvítali poslaneckou deputaci; jež nade vše očekávání nepochodila u dra. Körbra tak, jak se v Opavě nadáli. Ale poněvadž se deputace toho večera vůbec z Vídně nevrátila, ulevili si opavští Němei tím, že do dvou hodin v noci provolávali před obydlím zemského presidenta „Abcůg Thuní“ a „Pfuj Thua!“ Současně ustanoveno, že ně- mecký lidový spolek uspořádá v pondělí nové veliké demonstrace. Ve středu na to bude miti schůzi opavské obecní zastupitelstvo, jež prý se usnese na tom, že se bude tak dlouho zdržovati všelikých pro- jevů loyality, dokud nebude odvolána po- hana, jež se právě stala slezským Němcůml Také němečtí poslanci sejdou se prý v září pře zahájením zemského sněmu opět na poradu, aby se dohodli o prostředeích, jimiž by zmařili vládn opatření stran slovanských poboček, učiněné přes hlavy ubohých slezských Němeů. Z Vídně, 24. července. (Vlašská práv- nická fakulta.) »Volks-Zig « dovídá se z pramene dobře prý informovaného, že násled- kem obtíží, s nimiž se zřízení vlašské právnické fakulty setkává jak v Roveredě, tak i v Inšpruku a poněvadž fakulta ta nemůže býti také ani v Terstě ani v Tridentě, pomýšli se nyní na zří- zení samostatné vlašské právnické fakulty pri universitě vídeňské. Rozhodnutí ve věci té se dosud nestalo, ale vážně se prýo ní uvažuje. Z Lince, 23. července. (Zemský sně m. »Linzer Volksbl.« sděluje, že sněm hornorakou- ský bude svolán k podzimnímu zasedání na den 17. září.
Abcůg Thu Opava Vídeň Rovereda mecký lidový spolek vlašský právnický pri univerzita vlašský práv Volk Linzer Volksblishing
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Kolumbie. Z Nového Yorku se sděluje, že generá Reyes docílil, že uznán byl presidentem repu- bliky kolumbijské. Jeho presidentství znamená smír se Spojenými státy severo americkýmia uznání panamské republiky. Skutečně již tak diplomatické styky mezi Spojenými státy a Ko lumbii byly znovu zahájeny a dřivější kolum bijský vyslanec ve Wasbingtonu Hewan ode bere se opět na toto své dřivější misto. Demisse bavorského ministra Asche. Ve vládních kruzích bavorských učiníla výprava klerikálního centra sněmovny proti mi nistru vojenství šl. Aschovi velice trapný dojem což snaží se její osnovatelé v posledním oka mžiku odčiniti tím, že všechnu vinu za ni sva luji nyní na posl. prof. Heima. Jakmile šl. Asch podal žádost za propuštěni, odjel v sobotu před- seda ministerstva svob. pán Podewils ne prodleně do Wildenwartu za princem vladařem který vyslovil se s veškerou rozhodnosti prot
Asch profesor Heim Kolumbie Nový York Reyes spojený stát panamský republika
16 article
v drobném prodejí: ranní číslo o s6bě . . . za 8h odpolední . . . . za 2 h Ve flinlkách na venkově: zanní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se kotevě napřel. Přadplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházejí ne též redakce tiskárna a ezpečice „ Károdních Listě“. Bukopisy ne novracsjí.
17 article
propuštění ministra vojenství. Jak také na jiném místě sdělujeme, nebyla demisse ministra Asche princem vladařem přijata a ministr vojenství tudíž ve svém úřadě zůstane. Celá akce centra, proti němu v posledních dnech tak aggresivně provedená, obrátila se nyní ostřím proti svým původcům. Z německé armády. Vojenským kruhům a také politickým kru- hům německým způsobeno bylo opět nové pře- kvapení: dle úřadní vyhlášky byli tři velící generálově německé armády dáni do disposice. Jsou to velitel gdánský general-lieutenant H orn, velitel 85. pěši brigády general-major Hen- nigs a velitel 3. gardové jízdecké brigády general major Mitzlaff. Všichni tři jsou ke službě dosud úplně způsobilí. Francie a Vatikán. Z Paříže se oznamuje, že francouzská vláda nepřijme žádnou vyhýbavou odpověď na vyzvání, by Vatikán odvolal dopisy, zaslané bi- skupům v Lavalu a Dijonu. Ujišťuje se, že k roztržce s Vatikánem skutečně dojde a že prozatím budou s ním záhy veškery diploma- tické styky přerušeny. Papežskému nunciovi výdají se pověřovací listiny a personál fran- couzského vyslanectví u Vatikánu opustí Řím. Francouzský vyslanec u Vatikánu učinil, jak známo, tak již dříve. Konflikt s papežskou sto- licí vyřídí se ovšem teprve po sejití se obou sněmoven, které nuceny budou k nové situaci s kurií zaujati stanovisko. Že nynějším sporem otázka úplné rozluky státu od církve se urychlí, jest samozřejmo a dnes již se předpovídá, že k této skutečně také dojde.
Mitzlaff Laval Francie Vatikán Paříž Dijon Řím major hena
18 article
O výchově umělecké na školách středních. Doba naše jest sice významna a bohata uměteckými snahami i výtvarnými umělci, vy- mykající se z úrovně všeobecné duševní i umě- lecké činnosti, nemá však předce dosud tolik pravých milovníků a znalců umění, prudehnu- tých výtříbeným vkusem, hlubokými vědomostmi, jak by bylo potřebí, nemá širších kruhů obe- censtva, které by s potěchou sledovalo ušlech- tilý zápas svých umělců. Přesyceno politickými, společenskými, vojenskými a pouze materiálními zájmy a starostmi, nedovede se povznésti v nitru svém na výši, se které by i na ony zájmy praktické střízlivějším a klidnějším zra- kem patřilo. Zdá se, jako by doba naše ani nezasluhovala výkonných pěstitelů umění tak dokonalých, protože dle odvěkého hesla má každý národ, každé období umění takové, ja- kého zasluhuje a tu by zajisté poměr pro- duktivnosti k interesu byl velice pochybný. Nedá se upříti, že dobrá vůle, kterou četné korporace kupováním uměleckých předmětů, obrazů, soch, snaží se ukázati aspoň zevní nátě lásky k umění, že zakládání obrazáren, museí, obnovování starých uměleckých památek, chrámů, fresek, maleb tabulových, pořádání výstav umě- leckých má býti popudem k prvnímu záchvěvu touhy po bližším seznání pravých základů umění, jen že to vše bývá obyčejně výsledkem přičinéní jen několika lidí, ale ne dosud nutným poža- davkem a nezbytnou nutnosti duševního života jednotliveů i veškeré společnosti. Jinak se stav ten vysvětliti nedá, než ž školství naše střední a především gymnasia, v nichž by přece výchova umělecká byla nej- vděčnějším momentem paedagogickým, ve výmě- řeném postupu ve vzdělání humanistickém dosud si nevšímala těchto mezer a nedostatků ve vý- chově intelligence české. Dokud na školách středních nevytvoří se methoda vyučovací i osnova
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Levoči. Napsali Jaroslav Hašek a Viktor Janola. Kdo nás viděl vycházet dne 6. srpna 1902 z poštovního úřadu v Levoči, byl rozhodně po- hnut k slzám pohledem na naše tváře. Toho dne přišli jsme totiž, majíce v kap- sách dohromady dvanáct haléřů, na levočský poštovní úřad pro peníze na další cestu a po dlouhém vyjednávání s úřadníky pošty dospěli jsme ku přesvědčení, že pro nás není na poště nie. Podpíraje druh druha vyšli jsme průchod- ním domem na starobylé náměstí. Kolem nás kráčely zástupy lidu ku prome- nádě do parku. „Nejprotivnější je dívat se na lidi,““ řek jeden z nás, cinkaje v kapse třemi krejeary. „Mizerná Levoč,“ pravil jsem rozčileně, „ehodí to kolem nás a okukuje nás, jakoby an nikdy nebyli viděli zaprášené cizince. Pojďme si sednout do parku!“ Přešli jsme náměstí, na starobylý gothický chrám, německými měšťany vystavěný, ze zlost ani jsme se nepodívali, vyšli branou kolem vyšš dívěí školy a šli do starých příkopů, proměně- ných v sad, přemýšlet na lavičkách o nejiste budoucnosti. „Rozbil bych všechno, nemohli nám posla penize na další cestu?“ křičel jsem v tichém zátiší. Staré hradby, kulaté věže, vystupovaly mezi zelení a v náhlé zatáčce poskytovaly pohled na dědiny, luka, kousky jehličnatých lesů v okolí. „Levoč patří k jedenácti spišským městům. které Zikmund zastavil králi polskému,“ odvěti klidně přítel jako v zamyšlení „Co je mi do Zikmunda!“ zvolal jsem mrzutě, „můžeme my zastavit Levoč?“ „Původně bylo obyvatelstvo v Levoči pře- vážnou většinou německé,“ pokračoval přítel
Hašek Janola Zikmund Levoča starobylý náměstí
20 article
klidně, „ještě dosud je zde dost Němců evan- gelíků. „Co je nám do toho,“ pravil jsem zuřivě „víš, kde budeme dnes spát, kde budeš večeřet? To nevíš. Pořád mluvíš o Němcích, o evange- lících, o Zikmundovi a máme dohromady šes krejearů.“ Přítel vstal. „A poněvadž jsou zde Něme- cvangelíci, budou zde mít také útulnu pro supplikanty,“ řekl povýšeným hlasem, „a my budeme dělat supplikanty. Supplikanti jest prázdninová kasta uher- ských studentů. Jsou vysláni evangelickým náboženskými spolky uherskými, chodí od far k faře s ověřenými listinami, sbírajíce přispěvký pro náboženské fondy. Ve většich městech maj pro ně zřízeny útulny. „Su—sup—pli—pli—kanty,“ vykoktu jsem. „Viktore, je to na pováženou.? „Ale proč pak,“ odvětil přítel, „řeknem zkrátka, aby nám dali nocleh. Odešli jsme do města. Hledali jsme pána který by se nám zamlouval svým příjemným zevnějškem, abychom se ho zeptali, kde je útu lek pro supplíkanty. Proti nám kráčel oholený pán, kulatý v obli čeji, pořád se smál. „Račte býti tak laskav, kde je zde útuln pro supplikanty?“ zeptal se jeden z nás. Pán se usmál. „Vy jste páni supplikanti?“ „Jsme,“ odvětili jsme jednohlasně. „Já jsem zdejší evangelický farář,“ usmě vavě prohodil pán, „odkud pak jste? „Z Jágru,“ lhal jsem, „měli jsme vykázánu k supplikantství abajskou stolici, zašli jsme ale kousek dále. „To mne těší,“ smál se pán, „dovedu vá k paní Majerové, ta má dohled nad útulnou.“ Paní Majerová mluví spišskou němčinou Jest to paní příjemná, trochu špinavá v obličeji ve věku asi šedesáti let a když nás viděla, trochu zabručela, jako něco o žebrácích. Pán nás opustil a paní Majerová uvedla nás do útulny.
Němec Zikmund Viktor Jágr Majer Majerová
21 article
„Přijemný pokojíček,“ řekla, „budete zde spát na této posteli;“ ukázala na nízkou, úzkou postel. Paní Majerová dala se do pláče. „Zde na této posteli umřel můj muž, před tím as dva roky otec a před třemi léty dcera.“ „Ne- plačte,“ chláeholi jsme ji, „ělověk nikdy neví. .. Jak říkám, byla to příjemná paní a měl jsme se u ní velmi dobře, čehož svědkem jsou poznámky přítelovy, který píše V Levoči, dne 6. srpna ... ... Konečně jsme pod střechou. U ně- jaké paní Majerové. Bůh jí dej dlouhý život Hodná paní, hezky s námi mluvila, až na těel několik slov o žebrotě. Ale nenese nám dlouho večeři. Já píšu při svíčce denník, přítel Jaro- slav ehodí po pokoji a nadává. Zuřivě šoupe nohama. „Večeři, večeři, proč ta baba nenese ve čeři?! Takhle si jít něco koupit! „Tu máš, jdi a vezmi mi s sebou šunku láhev tokajského!“ pravím klidně a podáván mu tři krejcary. „Praskní oko nebo zub,“ do davám a píšu dále. Přítel vyvalil na mne oči. „Ty jsi blázen, ba víe než blázen, jak jen můžeš být v těchto okolnostech tak klidný. Víš to mě rozěiluje!“ řekl skoro rozzloben. „Bohužel, už od svého čtvrtého roku slý chám o sobě neblahé to slovo, ale já na seb- nic povážlivého dosud nepozoroval,“ pravím m na to. „Tak tedy jsem blázen já!“ odsekl mi. „Ba jsme oba, že darmo mluvíme a nesla ráme se o sebe!“ „Tak víš eo?“ řekl přítel, „já se podívám ke kuchyní a opatrně nahlednu. „Jdi a bůh tě provázejl“ Za chvíli se vrátil. „Viděl jsem maso a cíti jsem maso,“ řekl lakonicky. „Nejedl jsi ho však dosud!“ odvětil jsem výstražně. Přítel však už tančil po pokojíku čardáš Minula půl hodina a nic nám nechybělo, ne
Majerová Majer bůh Levoča
22 article
zase vočeře. Přítel už dávno přesíal tančit a se dél nyní s hlavou sklonénou v dlaně. Já jsen povstal „Nyní půjdu já,“ a šel jsem. Na chodbě nebylo viděti na krok. Na- hmatal jsem dvéře kuchyně. Byly zavřeny. Che se podívati klíčovou dírkou do vnitř. V tom dvéře se prudee otevrou a já... Ne, nepadl jsem, ale zavrávoral. „Kdo to je?“ ozval se hlas. „To jsem já, milostpaní, nemohu nají dvéře nášeho pokoje. „Počkejte, já vám posvítím. Ale teď jsems vzpomněla, vždyť já vám nedala večeři! Zapo- mněla jsem na to, jako na smrt! Ilned vám něeo upravím, hned a něco dobrého. Něco, co bude brzy hotovo!“ Přišel jsem do pokojíka. Přítel neseděl už na žídli, nýbrž na zemi. Usedavě vzlykal. „Nermuť se, Jaroslave, nermuť se,“ pravím s pathosem, „večeře bude brzo, paní Majerová nám uvaří něco dobrého, eo prý bude brzy hiotove.o „To budou jistě míchaná vajíčka!“ Přie vyskočil ze země a zakvilel. „Nemaluj čerta na sténu!“ ulekl jsem se já, „těch jsme se věru už v Uhrách přejedli. Za chvíli vešla již naše hostitelka, nesou v rukou velikou mísu s kouřícím obsahem. Vy- pínali jsme dychtivě nozdry. „Nesu vám halušky,“ pravila vlídně, „doufám, že vám budou dobře chutnat. Dobrou noe!“ Postavila na stůl mísu, lžíce a džbán. Pak se vzdálila. „No, chvála bohu, že to jsou halušky, ty já rád,“ prohodil přítel. Jedli jsme. Ne však dlouho. Téměř sou- časně mrštili jsme lžicemi o zem. „To nejsou slovenské dobré halušky, toje nějaká německá blívanina!“ vzkřikli jsme oba „A k tomu ještě to máme zapijet vodou! rozhorlil se přítel „Voda bystří rozum,“ podotkl jsem vážně „čell jsem o ní v „Besedníku“ z let padesátých velice dojemnou báseň.
Che Zapa Jaroslav Majerová Přie bůh Uhry
23 article
„Ty jsi nenapravitelný, já už z toho všeho pozbudu rozumu!“ zabouřil přítel, chopil se svojí cestovní uprášené hole a jal se míchati okovaným koncem jejím nešťastné halušky. „Pozor, něco v míse cinklo,“ vzkřikl jsem. Prohledali jsme halušky bedlivě a našli jsme 1. žádný omastek 2. jednu sušenou švestku, 3. jeden klíč, který byl původcem tohe einkání. Objali jsme se, líbali jsme se a slzeli jsme. Jak dlouho, ani nevím. Pomýšleli jsme na spánek. „Buď zdráva, posteli, ač úzká jsi, abys dva teď pojala!“ zadeklamoval přítel. „Nie platno, oddejme se osudu,“ řku já. Ulehli jsme. Spali jsme dobře. Jenom ob- čas budil jsem přítele, tázaje se ho, zdali ho něco neštípe. Divil jsem se, že mi za optání ne- děkoval, nýbrž naopak mi řádně vyčinil, že prý ho nadarmo budím. Takový úmysl jsem věru neměl ... Potúd poznámky přítelovy, a nyní dovoluji si podati výňatek ze svého denníku o dni ná- sledujícím V Levoči, dne 7. srpna . .. ... Spali? Ano a ne. Slunečné jitro. Šli jsme budit paní Majerovou. Když se objevila ve dveřích, žádali jsme energicky o snídani. Píši „energicky“, poněvadž přítel později se vyjádřil, že to bylo energické zakročení. Zakročili jsme takto: „Velectěná paní Majerová,“ řekl jsem, „budete tak laskava a uděláte nám to potěšení, že nám laskavě upravíte něco k snídani. Paní Majerová se ušklíbla: „Supplikanti ne- snídají,“ bouchla dveřmi. Když jsme se vrátili do svého pokojíčku, musil mne přítel delší řečí upokojit, poněvadz jsem niluvil stále něco o sekyře. Když jsme se uklidnili, počali jsme hledlat něco k snědku. Kličem, který jsme předešlého dne nasli v ha-
Nie Majerův Píš Majerová Klič Levoča