1
masthead
28. června 1904
5
article
Rada Tolstého konči tím, že každý od po-
sledního ruského i japonského vojáka počínaje,
must své spolupůsobení v tomto hromadném
vraždění odříci, bez ohledu na to, že Rusové
utrpěli porážku a že by utrpěli na své prestiži.
»Neboť«, končí Tolstoj, »bohabojný muž netáž
se, čeho doeili svým jednáním, nýbrž pokud jím
přispěl k cílům, pro něž byl stvořen. Až zemře,
neotáže se ho bůh, zda-li pomáhal zachránit
Rusko, nýbrž, co učinil se životem, který mu
svěřil . . «
Admirál Togo o bitvě u Port Arturu.
Z Londýna, 27. června. Admirál Tog
telegrafuje do Tokia: Napadl jsem ve čtvrtek
s veškerým svým loďstvem nepřítele u Por
Arturu. Za časného jitra téhož dne obdržel
jsem od vyzvědačských lodí pomocí telegrafie
bez drátu depeši, že tři válečné lodi, »Pere-
svět«, »Poltava« a »Sebastopol«, provázeny
křižáky »Bajanem«, »Palladou«, »Novikem«
»Askoldem«, vyjely z vnitřního basinu. Před
nimi jelo několik prázdných parníků, aby po
případě byly obětovány při vjezdu na miny.
Na toto sdělení chvátal jsem s veškerým
lodstvem pod plnou parou v před, abych za-
bránil možnému úniku ruského lodstva z Port
Arturu. Jel jsem směrem k lodstvu admirála
Kanimury, s nímž jsme měli smluveno své
stanoviště v úžině korejské a proti loďstvu ru-
skému jsem vyslal svoji čtvrtou a čtrnáctou
torpédovou flotiilu, aby pohyby ruského loďstva
pozorovala. Asi k 11. hodině dopolední byl
mi telegraficky oznámeno, že vypluly z přísta
též lodi »Césarevič«, »Retvizan« a »Poběda«.
Tolstý
Rus
Tolstoj
bůh
Artur
Pallas
Askold
Kanimura
Rusko
Togo
Port Artur
Londýn
Tokio
Poltava
6
article
Parníky vyslané před loďstvem vyjely na širé
moře bez nejmenšího poškození. Sedm nepřátel-
ských torpédovek krylo parníky při jejich po-
stupu.
Naše 4. a 14. flotilla napadla je k
3. hodině odpolední a zahnala nazpět. Jeden
z ruských obrněnců zahájil palbu, ale záhy s
opět uchýlil do přístavu. Na to vyplul »Novik
1 k němu se připojilo ostatní válečné loďstvo.
jež vyplulo konečně na širé moře. Naše tře
válečné loďstvo předjíždělo neustále nepřítele,
zatím co prvé u ostrova Gugau ukryto číhalo
záloze, aby ústup nepřítele k Port Arturu pře-
kazilo.
O 8. hodině večerní pojednou změnily
nepřátelské lodi svůj běh a chtěly se vracet
Dal jsem rozkaz našemu torpedovému loďstvu,
aby nepřítele napadlo. Osmkráte podniknut
s naší strany útok. Šestnáct torpedovek obklí-
čilo »Peresvět«, jenž zasažen dvěma torpedy,
klesl pod hladinu. Ke 3. hodině ranní boj
ustal. Na ruské straně jedna válečná loď úplně
imizela a »Sebastopol« a »Diana« byly velice
poškozeny. Jiné z lodí musily býti vzaty do
vleku.
Kuropatkin v Dašičau.
ch. Z Petrohradu, 27. června. Generál Kuro-
patkin dli právě v Dašičau (na železniční trati
mezi Port Arturem a Liaojanem), kde je značný
počet ruského vojska koncentrován. Zdá se, že
v nejbližších dnech zahájen bude postup ruské
srmády na jih a že dojde ke srážce nepřátel-
ských vojsk dříve, nežli podaří se spojení ar-
mády generála Kurokiho a Oka.
Artur
Diana
Kura
Liaojan
Kuroki
Petrohrad
Oka
7
article
Interview s ruským ministrem
Interview s ruským ministrem
financí.
ch. Z Paříže, 27. června. Spolupracovní
»Matinu« měl v Petrohradě s ruským mini-
slrem financí interview o poměrech ve Finsku
a celkové situaci v Rusku. Ministr pravilo
Finsku, že zavraždění generála Bobrikova jest
cjedinělým činem, ze kterého činiti nějaké dů-
sledky na celkovou situaci ve Finsku, bylo by
naprosto nepraktické. Jest jisto, že vrah měl
společníky, neboť účastníky tohoto komplotu
podařilo se již vypátrati.
Pokud se týče vnitřních poměrů v Rusku
pravil ministr, že v říši panuje všeobecný mí
a klid. I hospodářské poměry nejsou nijak ne-
utěšené. Zejmena letošní sklizně nezavdávají
žádné příčiny k obavám, naopak, možno tvrditi,
že budou jedny z nejlepších za posledních lel.
Na konec rozmluvy vyjádřil ministr pevné
přesvědčení, že Rusku podaří se Japonsko po-
rziti a s rozhorlením dodal, že Rusko mus
považovati jakýkoliv pokus ke sprostředkován
míru za urážku celého národa
Matin
Bobrikův
Ruska
Paříž
Petrohrad
Finsko
Rusko
Japonsko
8
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 27. června. (C.-B.) Sofijsk
zpráva zahraničných novin, že vyslanci rakousko-
uberský a ruský žádali od Porty rozmno-
šení cizích četnických důstoj
níků, je zatím nepřípadnou, ale rozmnožení
provede se během leta, jakmile ve středištích
mskedonských krajů bude ustanoven základ pro
relormu četnictva.
Port
Balkán
Cařihrad
9
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
Körbrova návštěva v Haliči.
2 Krakova, 27. června. »Czasu « telegrafují
1 Vídně, že min. předseda dr. Körber se o-
hodlal, v měsíci září vykonati úřadní cest
po Haliči. Navštíví Krakov a Lvov, odku
pak odebere se do Černovců. Jako správce mini-
sleria justice a vnitra ovšem v první řadě pro-
hlédne si politické a soudní úřady. »Czas« vít
ve stati, k té zprávě připojené, cestu min. před-
nedy, a praví, že dosah její není politický, jak
spíše spočivá v momentu, že tato cesta jest dů-
lazem velice příznivého poměru mezi vládou
vídeňskou a polskými poslanci. List uvádí tot
faktum, které nazývá potěšitelným, v souvislos
s loňskou změnou na místodržitelském stolci,
klerá prý podstatně přispěla k zlepšení neshod.
Jest nepochybno, že dr. Körber má vřelý intere
pro potřeby Haliče, velice zanedbané pot
slránce, a přímé styky se zemi a její obyvatel
stvem mají velkou důležitost a mohou tudí
bjti radosině pozdraveny.
Körbrův
doktor
Körber
Halič
Krakov
Vídeň
Lvov
Černovec
10
article
Štvanice proti sokolské slavnosti ve Florids-
dorfu.
Z Vídně, 27. června. Místodržitel dolno-
nakouský hr. Kielmannsegg sokolskou
slarnost ve Fioridsdorfu do té chvíle nezakázal.
Dnes večer konala se schůze obecní rady v
Floridsdorfu. Veškeré německé spolky učinily
toto podání: »Dne 3. července má býti konána
česká a národní slavnost sokolská. Tato jdrzá
provokace německého jména našeho města, vy-
hlášená plakáty výhradně českými, sjednotil
nás německé spolky, které jšme dosud postupo-
valy porůznu a upevnila v nás přesvědčení, že
tato slavnost musí býti stůj co stůj a
za všech okolností zmařena. Veškeré
obyvatelstvo floridsdorfské prohlašuje, že dovede
bezohledně každý útok na německé jméno města
všemi prostředky odraziti. Žádáme proto slavnou
radu městskou, aby postavila se co nejrozhodněji
proti této drzé provokaci.«
»Deutsches Volksblatt«, zaznamenávaje toto
podání, praví, proč. hr. Kielmannsegg váhá vy-
dati zákaz proti české slavnosti, když místo-
držitelství české zakázalo vyjíždku pražských
»Sokolistů«, která by se měla správně nazvat
výpadem, do Králové Dvora a táže se, zd
dolnorakouský místodržitel jest k Čechům přátel-
štější a má k nim více ohledů nežli místodržite
český.
Čecho
Vídeň
Floridsdorf
obecní rada
Deutsches Volksblatt
11
article
Z Bulharska.
Ze Sofie, 27. čarvna. Ministr vojenstv
Savov zrušil usnesení ministerské rady, kterým
se uděluje dovolená 15.000 vojínům, aby mohli
pomáhati rodičům při sklizni. Možná, žese
vyvine z toho ministerská krise.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 27. června. Princezn
Jelena odebrala se dnes do Vídně, kde ji oče-
kává vyslanec italského dvora. Z Vídně odebere
se prineezna do Italie. Dnes o 2. hod. odpol.
odeberou se král a ministři do Kruševce k
slavnosti odhalení kosovského pomníku.
Schůzka kielská.
r. Z Paříže, 27. června. Zdejší časopisy
vítají mírumilovné projevy v Kielu a poznamená-
vají se zřejmým zadostučiněním k přípitku krále
Eduarda, že se jím politický význam schůzky
zredukoval na pravou míru a že nezjednalas
žádným způsobem protiváha k anglo francouzské
dohodě.
r. Z Paříže, 27. června. Bývalý radikálne
ministr Baudin, přítomný schůzce panovník
v Kielu, píše v časopise »Journal« o velkém
dojmu, který na něj učinila osobnost císaře
Viléma. Baudin praví, že viděl, jak neobmeze-
nou důvěru mají Němci ku svému císaři, v němž
stělesněn jest tradicionální duch německéh
národa.
Savov
Jelen
Eduard
Baudin
Vilém
Němec
Bulharsko
Sofie
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Italia
Kruševac
Paříž
Kiel
ministerský rada
12
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 27. června. (C.-B.) Císař navštívii
dnes kníž. manžele Windischgraetzo v
a o 1. hodině odpoledne přijal generála jízdy
prince Viléma Sehaumburg-Lippe.
— Zvláštní poselstvo turecké od-
cestovalo odpoledne z Vídně do Cařihradu.
Uherské zněmovny.
Z Pešti, 27. června. (C.-B.) Pans ká
sněmovna vyřídila bez debaly předlohy o
prodloužení zatímného rozpočtu do konce srpna.
o inartikulaci smlouvy s Rumunskem, o ryba-
ření na Dunaji, o upravení platů železničních
úřadníkův a několik předloh o vicinálních drá-
hách, načež schůze skončena.
Poslanecká sněmovna rokoval
dál o rozpočtu.
Posl. Št. Kovačevič (chorvatský liberál)
odpovídal především na nájezdy opposice proti
chorvatským poslancům, protože v zájmovém
boji Uher proti Rakousku a ve snahách o vy-
budování národního státu stojí stranou, a pro-
hlásil jmenem své strany, že Chorvaté sympati-
sovali vždy s uherskými snahami. Otázku armád-
ního jazyka bude lze rozřešiti jen během času
a postupně. Avšak na druhé straně je významný
precendenční případ v zemské obraně; chor
vatská domobrana, jež má svou zvláštní řeč.
osvědčila se výtečně již r. 1878, kdy brigádník
Zach v Bihači jen dvěma mu přiděleným pra-
porům měl co děkovati, že se zachránil. Ostatne
mysli řečník, že tato otázka nedá se rozřešit
ani obstrukcí, ani hrubými útoky. Především je
třeba, aby všechen národ a zákonodárství postu-
povaly společně.
Sehaumburg
Lippe
Posl
Kovačevič
Chorvat
Zach
Vídeň
Cařihrad
Pešť
Rumunsko
Dunaj
Uhry
Rakousko
13
article
Nechce uvažovati dostalo-li se Chorvatsko do
svazku s Uhrami výbojem, nebo vzájemnou
smlouvou, ale spíše touto. Vstoupivše tedy do
svazku s Uhrami obapolnou smluvou, nemám
teď práva svazek ten rušiti a zrádci jsou, kdo
se o něco takového pokoušejí, a státní moc po-
vinna potlačiti také snahy v samých počátcích.
Jednání její v tomto směru nesmí se prohlašo-
vati za tyranství nebo potlačování svobody.
Avšak uherský stát nemůže na nás žádati vl.
než bychom byli věrnými a upřímnými občany;
nesmí žádati, bychom sřekli se své chorvatské
národní existence, neboť byli jsme vždy uzná-
váni za národ, a ne národnost. Protimaďarská
strana v Chorvatsku podněcovala poslední ča
tamní veřejné mínění proti maďarskému praporu,
jehož používalo se dřív obecně za státní prapor,
kdežto prapor chorvatský byl praporem národ-
ním. Národní barvy maďarské bývaly oblíbeny
dokonce i záhřebskou kapitolou a použivalo se
jich při procesích. Avšak při výnosu nynějšího
arcibiskupa se to náhle změnilo. Nynější arci-
biskup podněcoval duchovenstvo k nenávisti
agitaci proti Uhrám. Na duchovenských konfe-
rencích jedná se již o degradaci národního
světce Štěpána. Kněži štvou lid s kazatelnya
ve veřejných schůzích zcela veřejně k nenávisti,
ke vzpouře za odpadnutí od uherského státu.
(Velké hnutí.) Arcibiskup založil nedávno nové
protimaďarské noviny a jejich program vytkl ve
svém prvním odstavei: odpadnutí od uherského
(maďarského) státu. Na důkaz nenávisti k Ma-
darům předkládá řečník dva přípisy, jež mu
zaslalo dalmatské město Šibenik a obec Opuzen.
Štěpán
Chorvatsko
Uhry
Kněž
Ma
Šibenik
Opuzen
14
article
Onen obsahuje vyzvání ke sbírání agitačního
fondu proti Maďarům, druhý snižuje chorvatské
poslance, již drží s Maďarv.
Pojednávaje o jazykové otázce, přimlouval
se řečník, aby také v dopravě na státních drá-
hách uherských a při vystavování zahraničných
pasův užívalo se chorvatštiny a konečně naléhal,
aby vláda věnovala větší pozornost místním zá-
ležitostem chorvatským. Chorvaté (roz. Mada-
roni) znají m.-p. hr. Tiszu jako člověka přímého.
otevřeného a upřímného, jenž zasluhuje úplně
důvěru a proto budou podporovati Tiszovu vládu
upřímně a odevzdaně. Bude hlasovati pro roz-
počet. (Hlučná pochvala v pravo; řečníku gra-
tulují.)
Po přestávce posl. Szül15 (lid. str.
brojil proti rozpočtu a nepovoli jej.
Další rokování odročeno n a zejřek.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 27. června. (C.-B.) Sněmovna
rokovala dále o vojenském zákoně.
Při článku o vojenské službě v případ
mobilisace posl. Gauthier ptal se po svo-
lání členů parlamentu a ministr Andrée od-
pověděl, že věc ta by vyžadovala zvláštního
zákona.
Úplatková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 27. června. (C.-B.) V dnešnt
schůzi vyšetřující komise čten přípis kartuzián-
ského převora, jenž zdráhá se jmenovat osob-
nost, jež na něm žádala úplatek za autorisaci
Kartuziánů.
Mimo to vyslýchány různé osoby, o nichž
zmínil se Besson při své schůzi s Vervoortem.
Vyšetřování nemá žádného interessu.
Volby ve Francii.
Z Montpellieru, 27. června. (C.-B.) Radi-
kálně socialistický poslanec Reinsband byí
zvolen senatorem.
Z Lyonu, 27. června. (C.-B.) Socialisti-
cký kandidát Normand byl zvolen zde
poslancem.
Maďar
Chorvat
Tisza
Tiszův
Gauthier
Andrée
Besson
Reinsband
Normand
Mada
Paříž
Francie
Montpellier
Lyon
15
article
Pruský sněm.
Z Berlína, 27. června. (C.-B.) Posla-
necká sněmovna zahájila dnes druhé
čtení kolonisační předlohy.
Po zamítnutí návrhu Poláka Skarszyň-
ského, by se předloha vrátila komisi, jednalo
se o nejdůležitějším 13. paragrafu jejím, stano-
vícím, že k usídlení třeba jest svolení.
Člen centra poslanec Roeren pravil
Zamitáme předlohu, protože odporuje zásadám
práva a spravedlnosti a jest namířena svojí
nesmírnou krutostí proti polskému oby-
vatelstvu. Jame proti ní, jelikož příčí s
i znění naší ústavy. Rozhodující v ní je ná-
rodnost, což odporuje ústavě Pruska a říše.
Národní liberál poslanec Glatzer pro-
hlásil, že majetku nabývati může každý Polák,
ale zakazuje se mu jen parcelace. Zákonem
postiženy mají býti parcelační banky. Vnitřní
duch pruské ústavy spočívá v celistvosti Pruska.
Ať velkopolská agitace nedovolává se ústavy,
k jejíž zmaru pracuje. (Odpor u Poláků.) Mu-
síme se starati o zdravou vnitřní kolonisaci
proti nezdravé kolonisaci polských parcelačních
ústavů bankovních. Němectví jest na východě
v defensivě a schválením předlohy učiní se něco
dobrého pro vlast.
Posl. Dziebowski prohlašuje: Osnova
příčí se ústavě, dle které všichni Prusové jsou
si rovni. Účelem jejím jest, aby stlačily se ceny
pozemků. Doeili li se toho, budou němečtí jieh
majitelé, kteří mají dluhy, ze svých usedlosti
brzo vyhnáni. Osadníci nestěžují si na parce-
lační banky, ale na zemskou banku, protežovanou
vládou. Timto zákonem se zášť proti němectví
ještě rozdmýchá a zodpovědnost za to nesveze
se na státní ministerstvo, nýbrž na většinu
sněmovny.
Posl
Polák
Skarszyně
Roeren
Zamitat
Prusek
Glatzer
Berlín
Jam
Prusko
Dziebowski
16
article
Poslanec Zedlitz, člen volné konserva-
tivní strany, praví: Myslím, že Němec musí
záhy úplně pochopiti smysl zákona. Jestliže
jednotlivé agrární kruhy ve Východním Prusku
jsou proti předloze, svědčí to jen, jak málo
jejich touhy shodují se s národními zájmy.
Pozemky nepozbudou ceny, ale omezí se ne-
zdravé jich zdražování soutěží polských bank.
(Odpor mezi Poláky.) Kdo chce rušiti celistvost
Pruska, toho nemohu považovati za povolaného
obhájce ústavy. (Pochvala.) Nedáme se másti
v obraně svých národních práv. Přijímajíce zá-
kon, uděláte dobrý skutek. (Hlučná pochvala.)
Posl. Träger (svobodomyslné lidové sdru-
žení) dovozoval, že nelze přijmouti předlohu
s § 13. b), ale proto přece neodepřeme své spolu-
působení. Oným článkem privilegují se pruští
státní příslušníci a to se dle ústavy nesluší. Zá-
kon je pořízen s nejapnou zručností. (Veselost.)
Ministr Hangmerstein uznává, že zá-
kon směřuje v jistém smyslu proti části obyvatel-
stva, ale ne proti Polákům, již ochotně uznávají
pruské panství, nýbrž proti těm, kdo by rádi roz-
trhli svazek, jenž je spojuje nerozlučně s Pruskem.
Zedlitz
Němec
Polák
Posl
Träger
Hangmerstein
Prusko
17
article
Posl. Czarliňski volá: Ministr by přec
neměl tak mluviti.
Ministr H ammerstein: Chceme ochotně
podporovati Poláky hospodářsky a jíti s nimi
ruku v ruce, ale žádáme, by se citili státními
občany pruskými. Dosud tomu tak není a proto
musíme se chránití před postupem Poláků. Ni-
komu neodepře se schválení proto, že mluví
polsky, pouze tehda, hrozi li němectví polské
nebezpečí a pojde-li nám z něho nebezpečí,
budeme dosti statečni a postavíme se proti
němu. Ještě slovo k středu. Nechceme zkraco-
vati katoliky ve východním kraji. Byli bychom
sťastni, mohouce přispěním katolické církve po-
silniti své politické postavení na východě.
Ministr spravedlnosti dr. Sehönsted
praví, že není zákona, jenž by vládu zavazoval
poskytnouti každému tam, kde by se chtěl usa-
diti možnost k tomu, nebo že zakazoval provo-
zovati národohospodářskou politiku.
Po vývodech ještě jiných řečníků přijat
návrh na konec schůze a další rokování odlo-
ženo na zejtřek.
Posl
Polák
Sehönsted
východní kraj
18
article
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 27. června. (C.-B.) Následkem
odpovědi premiera Balfoura na dotaz sira Lenga
po rozpuštění parlamentu, zúčastnila se mini-
sterská strana v hojnějším počtu odpolední schůze
dolní sněmovny a opposice v plném počtu.
Lloyd George (lib.) navrhl, aby se o-
ročila zevrubná debata o výčepních licen-
cich, což zamítnuto 202 proti 164 hlasům.
Maroko.
Z Paříže, 27. června. (C.-B.) Za podpory
čelných učenců, průmyslníků a finančních
korporací odebere se zatím komise do Maroka
zpytovati národopisné a hospodářské poměry
této země.
Americké loďstvo.
Z Tangeru, 27. června. (C. B.) Američt
obrněnci »Brocklyn«, »Atlanta« a »Castine« od-
plují do Gibraltaru a odtud do Janova. Ob
něnci »Cleveland«, »Baltimore« a »Olympia«
zůstanou zde ku podpoře amerických poža-
davků.
Z Terstu, 27. června. (C.-B.) Americké
loďstvo připluje sem 12. července.
Z jižní Ameriky.
Z Limy, 27. června. (C.-B.) Asi 20.000
přívrženců demokratické strany uspořádalo prů-
vod ulicemi blavního města.
V Callau byly protidemonstrace měšťan-
ské strany, jíž zúčastnilo se asi 5000 osob.
V Limě došlo v noci ke srážce, za níž
se střílelo. Jedna osoba byla zabita a 10 jinýeh
raněno.
Lloyd George
Londýn
Maroko
Paříž
Tanger
Atlanta
Gibraltar
Janov
Cleveland
Baltimore
Terst
jižní Amerika
Lima
Callao
anglický sněmovna
dolní sněmovna
Olympia
přívrženec demokratický strana
19
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Plavba na Labi.
Z Vídně, 27. června. Neues Wiener Teg
blatt« sděluje, že ve příčině plavby po Labi
chystá se nová dohoda.
Dodávka uhlí pro státní dráhy.
Z Vídně, 27. června. Správa kameno-
uhelných dolů ostravsko-dombrovsko-karvínských
dává vyhlašovati, že za příčinou zadání dodávek
uhlí pro státní dráhy na rok 1905 nežádaly
ceny vyšší, nýbrž nižší, nežli loni.
Schůze rafináren petroloje.
Z Vídně, 27. června. Dnes konala se ohlá-
šená schůze rafináren rakousko-uherských o sní-
žení cen petrolejových. Ve schůzi bylo vyhra-
ženo podrobné stanovení cen, které se stane
zejtra, nebo pozejtří, dnes však bylo již usne-
seno, aby od 1. července t. r. ceny pro Bohu-
mín, Terst, Rěku a Vídeň snížily se o 11/3 K
na q. Pro severní království české stejným
termínem nastoupí slevy o 29 až 3 K na q.
Akciová petrolejová společnost haličsko-
karpatská.
Z Vídně, 27. června. Dne 25. t. m. ko
nala se valná hromada akciové petrolejové spo-
lečnosti haličsko-karpatské. Bylo usneseno vy-
pláceti 12proc. dividendu.
Ocelová litina.
Z Vídně, 27. června. Německý svaz pro
ocelovou litinu ve formě prodloužil se dl
zpráv berlínských do konce roku 1905.
bůh
Labe
Vídeň
Terst
Rěko
Neue Wiener
20
article
Obchodní smlouvy.
Z Vídně, 27. června. Hr. Golucho-
ský, který jede na dovolenou, měl dnes odpo-
ledne poradu s m. p. dr. Körbrem. —
Druhé čtení osnovy obchod. smlou vy
rak.-německé konati se bude, jak se do-
vídáme, v měs. srpnu a to nikoliv v Berlíně,
nýbrž v Drážďane c h.
Z Vídně, 27. června. K vůli zasedání ital-
ského parlamentu byl počátek vyjednávánío
obchodní smlouvu rakousko-ital-
skou odložen na týden, nejspíše do pondělk
4. července. Delegáti rakouští odjedou tedy do
Říma teprve koncem tohoto měsíce. — »Neue
Fr. Presse« sděluje, že rakoušti vyjednavač
ve příčině obchodní smlouvy rakousko-italské
odeberou se v sobotu do Říma, kde již v pon-
dělí konference budou zahájeny. Rakouští dele-
gáti budou co nejrozhodněji naléhati na no-
vou úpravu cla ve příčině oleje olivového
a j., pokud se však týče cla vinného, spokojí
se s tím, když budou příslušné celní sazby pro
určitý kontingent zaručeny. Jak se ujišťuje, jest
nejlepší naděje, že vyjednávání záhy bude —
příznivě pro obě strany — skončeno.
Výkaz státních pokladen uherských.
Z Pešti, 27. června. (C.-B.) Dle výkazu
státních pokladen o hrubých příjmech a výda-
jích od 1. ledna do 31. března t. r. přijato
272,313.686 K (naproti 257,066.833 K v lon-
ském soudobí), vydáno 306,578 335 korun
(282,842.307 K). Dle výkazu jsou hrubé příjmy
o 15,246.852 K a hrubé výdaje o 23,735.827 k
větší než v soudobí r. 1903, je tedy rozvaha
I. čtvrtleti t. r. o 8,488.975 K nepříznivější
než v soudobí r. 1903.
doktor
Körbr
Neue
Vídeň
Hradec
Berlín
Drážďane c h
Řím
Francie . Presse
Pešť
21
article
Celní tarif španělský.
Z Madridu, 26. června. (C. B.) Zpráva cel-
ního výboru stanoví dvojí celní tarif, jeden pro
státy, s nimiž není obchodních smluv, a druhý
pro státy, s nimiž takové smlouvy byly uza-
vřeny. Vláda má býti oprávněna vybírati cla
vesměs nebo částečné ve zlatě. Dále se zmoc-
ňuje, zříditi v obchodních přístavech svobod-
ného skladiště. Ve zprávě navrhují se cla;
7 proc. pro suroviny, 5—15 proc. pro suroviny,
které vyrábějí se také v tuzemsku, 20—30 proe.
pro výrobky průmyslové a cla nad 50 proc. na
ochranu domáciho průmyslu.
Madrid
22
article
Africké železnice.
23
article
Z Amsterodamu, 27. června. (C. B.) Ve
schůzi železniční společnosti hollandsko-
jihoafrické čtena zpráva, dle níž poměry
jsou beze změny jako loni. Diplomatické jed-
nání s Anglil není ještě ukončeno. První le-
tošní měsíce ztenčil se vývoz přes Laurengo-
Margues následkem hospodářských poměrů
jižní Africe.
st. Z Pešti, 27. června. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice tisská 80 k
K 9.50, 79.5 kg K 9.30, 78.5 kg K 9.20,
makovská 79 kg K 9.40, hodmezö- vašarhelská
79.5 kg K 9.45, peštská 81 kg K 9.35, 80 kg
K 9.25, 77 kg K 9.10, bačalmažská 75 8 k
K 9 05, banátská 78 kg K 9.15, 75.5 k
K 8.70, bečkerecká 77.3 kg K 8.80; žito
K 6.50—6 30 (obchod mdlý); ječmen ru-
munský K 5.12% na 4 léta; oves K 5.90
až 6.10; kukuřice (obchod klidný) K 5.25
až 5.20; řepka K 10. 10.
Terminový obchod byl kvapně se-
stupný na četné zprávy o deštích.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 84, žito na říjen K 6 61, oves na říjen
K 6.06, kukuřice na červenec K 5.17, na
srpen K 5.30, na květen 1905 K 5.52, řep ka
na srpen K 10.40.
Platil
Amsterodam
jižní Afrika
Pešť
K 8.70
kg
6 30
24
article
Sádlo smluveno po K 61.—; jiné zboží
beze změny a odbytu.
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 27. června. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 500 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červen 6.10, 0.—, na červen-červenec 6.—, 0.—
na červenec srpen 5.94, 0.—, na srpen-září 5.77)
0.—, na záři-říjen 5.45, 0.—, na říjen-listopad 5.30.
0.—, na listopad prosinec 5.24, 0.—, na prosinec- leden
5.21, na leden-únor 5.20, na únor-březen 5.20, 0.—
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 27. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse povolné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 895/4, na září 851/4,
kukuřice na červenec 535/s, eukr (Fair
Muscovados.) 31/1c, bavlna 11.25. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
Sádlo
Liverpool
Nový York
25
article
Z thů obilnícfi. Počasí bylo v minulém týdnu
většinou jasné, ne však příliš teplé. Deště byly jen
řídké, noci poměrně chladné. O stavu osení docházejí
zprávy uspokojivé, vzhled jeho se zlepšil, ačkoliv
škody na kvantitě způsobené již se odčiniti nedají.
Oves se jen málo zotavil. Žně žita i zimního ječmene
už započaly. Stav řepky jest různý, také jakost není
všude stejná. Stav vody klesl. Z trhů zahraničních
byly evropské trvale chabé, kdežto zámořské spíše
příznivé. Obavy před dešti v oněch krajích, kde jsou
žně v plném proudu, měly za následek poplávku pro
úhradu a to tím více, že také zřejmé zásoby dále
klesají. Kolísání kursů bylo však jen skrovné a
smýšlení se na konec rovněž uklidnilo, poněvadž
zprávy o počasí byly příznivější a vývoz zůstal slabý,
V Anglii bylo smýšlení trvale chabé. Kupci jevili
velkou zdrželivost, kdežto nabídka byla příznivá. Ve
Anglie
26
article
Francii na počátku týdne ceny dodržovaly, ale po-
zději nastala trvalá chabosť. V Německu byly ceny
zvláště žita vlivem zámořských zpráv jakož i ne-
příznivějšího počasí z počátku pevné, později však
zejmena pro lhůty podzimní ochablo. Na ostatních
jest odbyt obtížný a ceny většinou povolily. V Pešti
ceny při slabém obchodu spíše ochably, jenom o ovsu
bylo smýšlení pevné. Pro pšenici byla celkem jen
mírná koupěchtivost. V první polovině týdne jevily
mlýny ještě lepší koupěchtivost a byla dávána před-
nest zejmena zboží pohotovému, kdežto majitelé byli
naproti tomu s prodeji dosti vyčkávaví a následkem
toho se jim také podařilo dosíci lepší ceny. Později
na klidné smýšlení trhu termínového a na zdrželivost
mlýnů byli majitelé ochotnější k prodejům a docílený
zisk kursovní 10 hal. přišel opět na zmar. Na konci
týdne zůstaly tím ceny nezměněny. Celkové obraty
obnášejí asi 120.000 q. O žitu bylo také v tomto týdnu
klidné smýšlení. Nabídky jsou dostatečně dobré, ale.
poptávka omezuje se pouze na slabou spotřebu místní.
Francie
Německo
Pešť
27
article
Ceny o několik haléřů klesly a znamenaly K 6.35
až 6.50 z Pešti. Za ječmen na kroupy a ke krmení
byly placeny při slabě nabídce i dále plné ceny
z týdne předminulého, později však poptávka ustala
a ceny o 10 h zlaciněly. Znamenaly K 6.— až 6.40
z Pešti. Rumunské zboží bylo hojně nabízeno, ale
kupci byly vzhledem k dostalečným zásobám zdrže-
livi. Oves vlivem vzestupu na trhu termínovém po-
dražil o 10—15 h. Nabídka jest spíše lepší, ale kon-
sumenti jen málo kupovali. Prodáno bylo asi 4000q
za K 5.55—6.10. S kukuřicí byl obchod poměrně
skrovný. Ceny klesly o 1—2 h, byla prodávána z Pešti
za K 5.25—5.30, později za K 5.20—5.25. Vzorky
nové řepky, na trh zaslané, uspokojují jen částečně.
K závěrkům nedošlo a znamenala K 10.10 parity pešt-
ské. Termínová na srpen 1904 znamená při slabém
obchodě K 10.45—10.55, lníně K 9.50—10.—
Důsledky nedávného rozkodnuti říšského sondu
o povinnosti platiti úroky z daní vrácených. Refero-
vali jsme nedávno o zajímavém rozhodnutí říšského
soudu, kterým uznal povinnost státu resp. zemského
výboru dolnorakouského k placení úroků z daní, které
byly chybně předepsány a pak straně vráceny. Na
rozhodnutí toto čekalo se v kruzích průmyslových
a obchodních s jistým napjetím a nyní dochází k dů-
sledkům jeho: dle zpráv vídeňských listů chystají se
společnosti drah severní, severozápadní a jižní do-
máhati se úroků z vrácených značných obnosů daně
výdělkové a přirážek.
Pešť
28
article
Kroky ke smíru dopravnícli společností námoř-
ních? Jak se z Hamburku oznamuje, odeestuje gene-
rální ředitel hambursko - americké dopravní společ-
nosti 7. července do Londýna, aby tam jednal se zá-
stupci cunardské linie. Našim čtenářům motivy této
cesty obšírně vykládati nemusíme. Cunardská linie,
která nenáleží k námořnímu trustu dopravnímu, pod-
jala se ostré soutěže proti němu. O její smlouvě s uher-
skou vládou o dopravě vystěhovalců jsme na tomto
místě obširně referovali. Speciálně mezi cunardskou
a hambursko-americkou linií, jež k trustu náležejí,
vypukl spor o dopravu vystěhovalců z Terstu. Spor
tento má býti na londýnských poradách uklizen. Ře-
ditel hambursko-americké dopravní společnosti chce
požádati anglického ministra obchodu, aby se stal roz-
hodčím ve sporu tomto. Kdyby došlo ke smíru mezi
uvedenými společnostmi, nebyla by vyloučena dohoda
trustu s cunardskou linif. Tím by byl zatím vyřízen
veliký a zajímavý spor, který má v zápětí tak ne-
čekané snížení dopravních sazeb námořních (zvláště
do Ameriky).
Jednání o obchodních smlouvách. Jednání o ob-
chodní smlouvu s Německem, které nedávno pře-
rušeno, bude v srpnu opět obnoveno. Jak dlouho
toto „duhé čtení“ potrvá, zatím říci nelze. Jedni
soudí, že se protáhne až k zimě, druzí ohlašují dří-
vější jeho ukončení. V čem obtíže jednání spočivají,
uvedlí jsme již nejednou. Koncem tohoto téhodne ode-
berou se rakouští zmocněnci do Říma a má se za
to, že jednání tamní potrvá několik týdnů. Jednáno
bude o definitivní obchodní smlouvu, ač jsou obě
vlády ochotny pro případ, že by se do září nezdařilo
ji projednati a uzákoniti, postarati se o nově provi-
sorium.
Hamburk
Londýn
Terst
Amerika
Německo
Řím
29
article
K otázce zlevnění cukru v Rakousku. (Sdělení
Ústrední jednoty řepařů pro král. české.) Jest opravdu
již na čase, aby konečně i u nás v zájmu všech vrstev
ohyvatelstva, jemuž cukr jest předmětem denní spo-
třeby, v zájmu cukerní industrie, ale i zemědělství,
ano i samého státu, daň z konsumního cukru, kteráž
u nás v Rakousku jest nejvyšěí, byla snížena. Ve
všech čelných, cukr vyrábějících státech, byla dan
tato po brusselské konvenci snížena. Německo. Fran-
cie, Belgie snížily konsumní daň z cukru hned po 1.
září 1903 a sice Německo na 16.45 K tedy « 7.05 K,
Francie na 25.76 K, tedy o 35.15 K, Belgie na 19.80 K,
tedy o 23.75 K! To znamená rozdíl rakouského zda-
nění proti Německu o 211/2 haléře na jednom kilo-
gramu cukru. Jen u nás v Rakousku, kde daň téměř
1501/2 světové obchodní ceny cukru dostoupila, ani
v zájmu konsumujícího obecenstva, aniž na prospěch
průmyslu a řepu pěstujícího zemědělstva dosud z ne-
pochopitelných příčin ničeho se nečiní. Není tu dů-
vodem obava možného zkrácení fisku, tomu nasvěd-
čuji zkušenosti, že tam, kde konsumní daň z cukru
snížena, schodek nižší daně cukerní nahražen roz-
množeným konsumem cukru tak, že snížení daně
státním důchodům nepřineslo ztrát, ale naopak roz-
množení příjmů. Nelze tudíž o nějaké oběti státu
naprosto mluviti a podivno, že po těchto zkušeno-
stech náš finanění ministr vůči požadavku tomu zů-
stává stejně upjatým, tak jako by se jednalo vůči po-
platnictvu o millionový dar, jehož ve skutečnosti ne-
stává. Snížení daně musilo by ovšem v celém svém
rozsahu připadnouti k dobru konsumu, nikoli jen čá-
stečně, to jest ,oč daň cukerní byla by snížena, o to
musil by spotřební cukr býti lacinější. Volný rozvoj
a přirozené formy obchoau s cukrem jsou zárukou,
že sleva připadne ve prospěch všeobecnosti. Tomu
Fran
Rakousko
Německo
Belgie
30
article
však brání kartel rayonový, kterýž brání volné sou-
těži jednotlivých cukrovarů, souvisí s kartelem rafi-
nerů, kteří diktují ceny konsumního cukru. Padne-l
rayon, uvolní se soutěž surovaren s rafineriemi, zne-
možní se kartel rafinerů, na trhu s cukrem konsum-
ním uplatní se snížení daně ve prospěch cukr kon-
sumujícího lidu a zvýší se příjem ze snížené daně
z cukru, rostoucí spotřebou levného cukru, čímž pravý
účel slevy daňové bude dosažen. Jest proto nalehavý
požadavek českého repařstva za vydání zákona, kte-
rým by jednostranné, cukrovary zavedené rayonování
pod ostrou sankcí trestní bylo zakázáno, požadavkem,
na jehož splnění naléhati musí celá veřejnost, tedy:
„Snížení daně cukerní za současného zrušení cukro
varského rayonového kartelul
Upozornění českým rolníkům. Dne 2. července
konati se bude exekuční dražba na statek, odhadnutý
soudně na 12 tisíc korun, v důležité obci, kterouž
značně ohrožují. Zprávy podá kancelář Národní jed-
noty severočeské v Praze, ve Ferdinandově třídě 33.
Obchodní smlouvy a otázky dopravní. Nové ob-
chodní gremium král. hlav. města Prahy podalo
opětně pamětní spis ministerstvu obchodu ve příčině
úpravy sazeb dopravních, jak žádají to zásady sociální
spravedlnosti. Pamětní spis klade důraz na to. aby
při sdělávání celních tarifů a obchodních smluv byla
na zřeteli ochrana všech vrstev obyvatelstva, jakož
i požadováno bylo zjednodušení a takové upravení
dosavadního tarifnictví, aby plnilo též svůj veliký
úkol sociální, nehovíc příliš silným na úkor hospodář-
sky slabých a nejsouc tak komplikovaným, že i mno-
hému odborníku je těžko v něm se vyznati. Rakousko-
uherské vyrovnání s celým souborem otázek vzájem-
ného národohospodářského styku upraveno provi
Praha
Ferdinandov třída