2
masthead
V Praze, v úterý dne 28. června 1904.
Praha
4
article
Fa rauní a odpol. IIst,
předjlácí se
Praze v adninl
nn
s drojí čonánke
a p
vrt
ro nllalkác í
uzěk : rošcout
avrí kla
drojí sianni.
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 27. června. (Zvl. tlg
N. L.) Nemirovič Dančenko telegra-
fuje z Dašična: V Inkou je klidno
loďka »Sivuč« zůstává v řece Liaku.
Japonské lodstvo je pouze ze 40 pet
v dobrém stavu; ztratiloť 25 lodí.
Kuroki postupuje, snaže se, aby
neodkryl svůj bok a měl dosti síly
k rozhodné bitvě. Obě armády p-
stapují zvolna, obávajíce se, aby R-
sové je nerozrazili.
Dopisovatel »Rusi« telegrafova
12/25. t. m. z přístavu Posjetova
Ruská jízda obořila se na Japonce
rokolí Genzanu. Korejci jsou na ná
peštváni. Japonci opevňují Peňan.
Koluje pověst, že portarturský
brněnec »Peresvět« byl potopen to
pedem. Také »Dlana« byla prý zni
čena.
z Petrohradu, 27. června. (Zvl. tlgr
N. L) V noci 13./26. t. m. bylo sly
řeti kanonadu od Posjetova přístav
k jihu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
N L
Nemirovič Dančenko
Rus
Japonec
Korejec
Posjetův
Petrohrad
Dašično
6
article
Körbrův maďarský advokát.
Körbrův maďarský advokát.
»Distinguovaný cizinec«, jak svým časen
Tsza pokřtil v Uhrách p. Körbra, nepohr
ni pomocí vládního tisku Tiszova pro
tím. Tak i ten německy psaný orgán vlády
Tazovy »Pester Lloyd« věnuje nám své neděln
lizaničko, abychom poslechli moudré rady pp.
Natuše a Svozila a ustali od sv
lnulé obstrukční taktiky proti spravedlivé vláde
řechelného ministra Körbra.
Vždyť prý žádný nestranný po
torovatel věcí nevěří, že jisma m
Čechové v tomto státě a touto vládo
tjráni, takže bychom musili sahat ke zbrani.
laticl parlament. Na doklad toho, jak Körbrov
vlida je Slovanům blahopřejná, uvádí offäiciosn
let uhierský dva skutky
Předně, ze dovoleno rakouským Jihoslova-
tůn, kleři vystudovali na záhře b sk
právnické fakultě, složiti na universite
údežské chorvatsky doplňovací zkoušku, která
je pprarňuje ke vstupu do státních služeb
Čslajlanii; za druhé že severním Slovanům
povoleny při učitelských ústavech v Téšíně
Opavě slovanské paralelky, čímž dle tvrzen
Fěmcům vyvoláno nebezpečí znenáhlého poslo-
nsštění Slezska. To stačí »Pester Lloydu«, aby
aa proti nám rozhorlil: »Zasluhuje vláda, která
vůě slovanským přáním osvědčuje t ak o
vehotu, býti poctěna takou vášnivou záští,
jkou jí někteří mladočeští vůdci věnují? N
iádný způsob nezasluhuje stát, v němž se po-
čshné takřka pod rukou děje, aby byl obstruk
tslabován a veřejný život jeho ochromován.«
»Dobře zařváno,« — papoušku ! Kdyby
jisoré v peštském »Llovdu« tušili, jakou ne-
áallelnou komikou působí na nás ten jeji
těvokálský talár, jejž jim z Vídně poslali.
Tedy to sousto práva, jež mínistr Hart
pkytl konečně právníkům jihoslovanským, v
Körbrův
Körbr
Tiszův
Lloyd
Natuš
Svozil
Čecho
Slovan
Hart
Uhry
Slezsko
Vídeň
právnický fakulta
Slovan
Téšín Opava
Körbrov
7
article
studovavším na universitě záhřebské, jako je
skytala vyučovací správa rakouská již po deset
let (na základě zákona z r. 1893) přehojně
Němcům cizozemcům, vystudovavším na univer-
sitách v říši německé, má nás přesvědčiti
blahovůli vlády Körbrovy k nám Slovanům
Což mysli »Pester Lloyd« že jsme děti a ne-
víme, proč to vláda učinila? Jednoduše proto,
že se jí nedostávalo c. k. úřadníkův pro
Dalmacii a celé slovanské Přimoři. Němcůmse
tam nechtělo a Jihoslovanům se zase nechtělo
skládat právnické zkoušky na rakouských uni-
versitách po německu.
Holá nouze o způsobilé úřadníky pr
správu království dalmatského a Istrie přinutila
tedy konečně pana Hartla ke »etnosti«, al
žádná přizeň k nám Slovanům. — A což teprv
ty slovanské paralelky ve Slezsku!
To se už teprv vláda Körbrova uhodila
přes kapsu a její maďarský advokát přes —
ústa. Či neví »Pester Lloyd« tak zhola, tak
naprosto ničeho o tom evropském — unicu,
jež slove »rakouská práce pro krále pruského
v pozůstalém Rakousku zbytku bývalého vel-
kého Slezska ?«
Neví ničeho o té bezhlavé politice vídeňské,
která navzdor příkazům zákl ad-
ních zákonů státních ve Slezsku
slovanské většině obyvatelstv
nepovolila ani ve škole, ani v úřadě, ani
ve veřejném životě rovného práva, nýbrž hou-
ževnatě držela tu nadpráví němčiny, takž
podnes pro 146.265 Čechů a 220.472 Poláků
nezřidila ani jediné měšťanské školy, ani jediné
reálky, ani jediné odborné školy, ani jediného
učitelského ústavu neněmeckého — kdežto pro
290.500 úřadně napočitaných Němců slezských
všelikých vzdělávacích ústavů vydržovala nad-
bylek.
Němec
Slovan
Lloyd
Jihoslovan
Hartl
Čecho
Polák
Dalmacie
Slezsko
8
article
Teprv nyní, když z těch německých paeda-
gogii nebylo absolutně již možno sehnat dostatek
učitelů pro slovanské děti neznalé němčiny,
teprv nyní, nevědouc jak jinak hradit nedostatek
sil každým rokem hrozivější, odhodlala se
»otcovská« vláda ke zřízení — nemyslete — če
ských a polských ústavů učitelských, nýbrž to
liko ke zřízení českých a polských poböčných
tříd při paedagogiích německých.
Nuž, i tento krušec soli ve Slezsku má
nás přesvědčit o blahovůli vlády Körbrovy k nám
Čechům, a za něj máme upustit od svého
vášnivého hněvu a boje proti ní, jak nám pan
dr. Mattuš moudře radí, »aby se nám dobř
vedlo na zemi.«
Nelze nám sice ani od »distinguovaných
cizinců v redakci »Pester Lloydu« žádat, aby
znali pravdu o českých věcech a věděli, jaká
příkoří a jaké škody se za vlády této dějí právu
i životním zájmům našeho národa, jaké nebez-
pečí hrozí z panujícího vládního systému právu,
jednotě a budoucnosti našich vlastí: avšak toho
můžeme si na nich za to plným právem vy-
prosit, aby — slepci nemluvili o če-
ských barvách, aby se nepletli za takové čiré
své ignorance všetečně do našich věcí a do
našeho sporu s vládou Körbrovou, alebrž prvé,
než se ji propůjčí za advokáty, otázali se svého
vlastního maďarského rozumu: je-li v zájmu
Madarů, aby zde v Cislajtanii zví-
tězil velkoněmecký chauvini sm
pracující již nepokrytě, důsledn
a promyšleně pro »všematku Germanii«,
aby strhal ty hráze odvěké, k ter
my Čechové tak vytrvalou obranou práv
Čecho
doktor
Mattuš
Lloyd
Körbrová
Madar
9
article
NIi
NIi
dějinné osobnosti našich vlastí zde hájíme at
moře všeněmecké provalilo se »od Baltu až po
Adrii?« Či nechápou bystří politikové maďaršt
vskutku podnes, že o tuto osu točí se
celý náš zápas a boj s Němci i s tím jejich
zajatcem Körbrem
Národ český, za to bohudík, dobře to chápe
a proto ani domluvy »Pester Lloydu« ho ne-
zmatou, aby ulevil v tuhosti boje svého a ka-
pituloval, jak by si němečtí hegemoni, moudn
Poláci, konservativní šlechtici a jiní ještě mudre
s Körbrem přáli.
Schůze voličů v Novém Strašeci.
(Pávodní zpráva »Národních Listde
Bylo zajisté velmi včasno a vhodno, že p
sjezdu poslancův — ráz na ráz — dána volič-
stvu příležitost, aby se ozvalo a podalo důkaz,
že mylny jsou spekulace vlády a Němcův
marny snahy podrývačné těch, kteří o to usilují,
aby mozi voličstvem a poselstvem na radě říš-
ské povstala propasť nedůvěry.
O schůzi v Rakovníku, městskou radou
ke dni 22. t. m. svolané, na níž roferovali zem-
ský poslanec dr. Lad. Dvořák a říšský posl.
Věnceslav Hrubý, podali jsme stručnou zprávu
v čísle ze dne 23. t. m.
Z Rakovníka odebral se posl. Hrubý do
N. Strašeci, kde konala se schůze — městskou
radou svolaná — dne 23. t. m. o 8. hod. več.
Přes nevhodnou dobu bylo účastenství velmi
hojné, což jest důkazem, že zájem politický
dávno ještě tak nepoklesl, jak tvrdí naši odpůrci.
Adrie
Němec
Körbr
Polák
Němcův
doktor
Lada
Dvořák
Hrubá
Nový Strašece
Rakovník
Pester Lloyd
10
article
Předsedou zvolen starosta města p. dr. Chli-
stovský a zahájil schůzi uvítáním poslance
Posl. Hrubý, navázav na své výklady v R
kovníce, ponkázal k vážnosti a nedozírnému vý-
znamu doby nynější, doby to krise nej-
ostřejší, jež skončiti musí za ne-
dlouho rozhodnutím. Zdaž se můžeme
diviti, že odvěcí naši nepřátelé s vládní panoši
snaží se lstí a chytráckými manévry podlomiti
důvěru lidu českého k jeho poselstvu, způsobiti
rozvrat v národě, odboj a rozbroj, aby touto
cestou doeílili, čeho jinak nedovedli a nedovedou
— porobení našeho? Rozbít síly naše
a zvítězit, rozdělit nás a panovat — tato v hi-
storii tak často triumfující taktika jest dnes bo-
jovným heslem a jediným prostředkem ne-
přátel na naše udolání a profo se ho používá
s chytrostí a obratností, jaké bychom my sami
měli se přiučiti od nepřátel; jaké bychom al
měli čeliti jako jeden muž, chceme-li slouti ná-
rodem, politicky vyspělým, ve zbraních boje
politického vycvíčeným. Co ale na žal vidíme
Přezíraj se tyto úklady a Němcům i vládě vy-
vstávají pomocníci v řadách vlastního národa;
jedni to činí z nepochopení situace, jiní z
osobní ješitnosti, jiní z vášně strannické
frakční, všichni zapomínajíce, že dnes více než
kdykoli, třeba jednotného, mohut-
ného postupu všech stran celého
národa.
Nemíním tu různost nazírání v jednotlivých
konkrotních otázkách — činí-li se to věcně, bez
vášně a tendenčnosti, může to jen prospěti —
a právě strany svobodomyslné nejvíce šlechtí.
když svobodu znají vážiti každou, každé poctivé
mínění — nýbrž myslím na ony, skutečné
intellektuální vyvýšenosti cizí zbraně osobního
špinění, hanobení, překrucování, na politický
klep a balamucení. Za dob normálních poměrův
odrazila by se zbraň taková od uvědomělosti
politické intelligence voličstva a zasáhla by ty.
Chnout
Posl
Hrubá
Němec
11
article
kteří jí používají. Dnes však možno troufati
si mávati touto nekalou zbraní, poněvadž národ
tolikrát ve svých nadějích zklamaný, stranni-
ckými a frakčními potyčkami znechucený —
celé řady mužův nejlepších vzdalují se života
veřejného — poněvadž lid hmotného, do očí bijí-
cího úspěchu nevida, stává se rozmrzelým, ne-
trpělivým, nedůvěřivým a tudíž snadno se dá
strhnouti, když udeří se v struny této nálady
frásemi sebe chabějšími. Míním ale také ono ne-
mužné, slaboduché skuhrání lidí, kteří, nedo-
vedouce rozpoznati důležitost dobytých a háje-
ných posic a úspěchův takticko-strategických,
klesají na mysli, šíří chabost a nedůvěru do
vlastních řad, nerozvážně bušíce z pouhého ne-
pochopení situace.
To jest úkaz žalostný, ten by neměl mi
místa v národě českém, kulturně a politicky tak
vysoko stojícím. Něco jiného jest kritika, jest
věcné uvažování. Zde však jde o onu nekritič
nost, krátkozrakost,o onen nedostatek samo-
statného úsudku, který má svou direktivu pouze
ve viditelném, třeba jen pozlátkovém, aneb vy-
umělkovaném „úspěchu“. Praví sice říkudlo:
„Úspěch jest velký pán, před kterým se smeká.
neúspěch jest ubožák, do něhož se seká“, to ale
platí jen o lidech slabého ducha a chabé mysli.
Muž celý a statečný ani neúspěchem nedá s
zastrašiti, od vytknuté mety odvrátiti, nýbrž on
tím rázněji, ale i obezřeleji půjde přes ten ne-
úspěch v před — k vítězství.
12
article
Avšak zdaliž možno politice české vylýkati
neúspěšnost? Nebudu řešiti otázku, byla-li tak-
tika obstrukční jedinou a nejlepší cestou. Avšak
národ po ní volal, poslanci po bedlivých úvahách
uposlechli. I já, ač zásadní odpůrce každé passi-
víty a tudíž i jejího druhu — obstrukce, souhlasil
jsem s ní, poněvadž za daných poměrův byla
nutným důsledkem obstrukce ně-
mecké a jediným prostředkem, jed-
nak satisfakce, jednak dle poře-
kadla „klínklinem se vyráží“ jedi-
ným prostředkem proti opětován
se obstrukce německé. Avšak nikdy jsem
si netajil, že obstrukce jest pouhou tak ti-
ckou zbraní, jíž se použije dle poměrův
okolností a jež se za jinou zbraň vymění, jak-
mile jest jasno, že nevede k cíli; učinit z ob-
strukce věc programu, přísahat na i neb jiný
taktický prostředek, jak na sv. evangelium, to
jest nerozum; o „důslednosti“ lze mluvit
jen při zásadách a cílech, nikdy ale při takti-
ckých prostředcích; při těchto jest v politice
jako ve válce „důsledností“, když se dlo
daných poměrův volí a mění taktické zbraněa
činí strategické obraty, k ctli v e dou c.
svatý . evangelium
13
article
Zdali neb kdy se nějaký taktický krok neb obra
učiní, o tom nelze napřed veřejně diskutovati
bylo by to přímo směšným, neb nepřítel by s
dle toho zařídil. Tu musí rozhodnutí ponechán
byti „válečné radě“ pro vhodný okamžik.
Česká obstrukce sama sebou, zvláště pak
svým mravním motivem a svou, nad skandalos-
ností obstrukce německé vysoko povznesenou
formou, podala důkaz, že zvůle německá nesm
býti v této říši směrodatnou, ovládla celou si-
tuaci, v poslední době úplně odzbrojivši kolo
polské a jiné strany parlamentní, které „lámání“
její rozhodně odmitly a připoutavši ke svému
praporu bratry jihoslovanské a neněmecké. Sl -
vem, zaujali jsme pevné posice nedobytné.
z nichždálebojujeme proti onomu.
nírody neněmecké degradujíeím
„vetu“ německému, které vláda přes vše
zapírání na vládní systém povznesla. Jiným
V robném prodeji
spelední . . . . . . . za 2h
vě slialkách na veskors
anní čoel.
sapolednr
Inseraty
latí ze hotově zapře
Pnceni inerty pjímádpvinl-
rin nsdkánjí se te pdike
tiskárna a oxpedice „ Národních Liisti-
Eakopisy se novraceji
národní LiistEakopisa
14
article
slovy, dali jsme Němcům a vládě na politické
šachovnici „šach“, proti kterému tito nemají ji-
ného „tahu“, než § 14., který se ale brzy vy-
čerpá; obstrukce na sněmu českém jest jiná
partie a nesmí vplývati na partii v radě říšské.
Nuže, nejsou to úspěchy? Z počátku osamo-
ceni, jsme nyní veliká armáda, ovládající celou
situaci z posice pevné.
Jest tedy útočení na delegaci českou, at
pochází odkudkoliv a z pohnutek jakýchkoli, ne-
spravedlivo; ono jest ale v této době nanej-
výš nepolitické a nevlastenecké. Nejednáť se o
zájmy strany mladočeské, tím méně o zájmy
stran, v klubu našem sloučených, nýbržo věe
národa se jedná, tu poškozuje, kdo roz-
broji váže a neutralisuje naše síly, kdo sesla-
buje naši akčnost; neboť toto jest oním z ákl a-
dem, na němž Němci a vládní sy-
stém budují zámky svých nadějí,
svého odporu a vzdoru — záruky
to, bohda, v zdušné, neboť politická intelli-
gence a soudnost lidu, bohda, zkřižuje tyto plány
a z lidu samého zavzní mohutným hlasem:
Všichni v jeden šik. Nastojte! Zanechte půtek
rozbrojův a všichni jednotně za jediným cílem,
blahem národa celého, které jest to „unum neces
sarium“, o němž mluvil největší filosof křesťan-
ský, sv. Augustin: Řiďme se jeho slovy: Ve vě-
cech nutných svornost, ve věcech pochybných
volnost, ve všech pak — láska, ona činorodá
láska vlastence k vlastenci, jíž jako prutem kou-
zelným národ náš vyrván byl z objeti smrti.
Němec
Augustin
uno neces
15
article
Nuže! hlavy vzhůru! Vytrvejme! Třeba
v různých sborech, přece jen v jedíném šikul
Řečník promlouvá o poměru stran v národě, po-
ukazuje k tomu, že program stran, v klubu slou-
čených, vyhověti by mohl všem vrstvám, ze-
jmena rolnictvu, řemeslnictvu, dělnictvu, jež tam
má vynikající zástupce stavovské. Avšak po-
stavme se na stanovisko skutečných poměrův;
jsou strany a tu třeba bezelstného, upřímného
sblížení; v politice není vášeň, snaha po odvetě
atd. dobrým rádcem; zanechme rekrimínaci a
hledme přes vše, co se již sběhlo na reální bási
společných národních zájmův, taktikou, již si-
tuace politická každému, kdo nen. nepříčetným
náruživcem, jasně diktuje — dokonati ten sedmi-
letý boj vítězně.
Jsme pro poctivý smír, pro urovnání zmat-
kův na prospěch národa i říše a všeho obyva-
telstva, ale nemůžeme, nesmíme kapitulovati;
velmi jsou na omylu, kteří mysli, že bychom
upuštěním od obstrukce prospěli říši a dynastii;
naopak tím zvítězila b) po druhe
obstrukce německá. V této chvíli nien
žádnžekpředpokladův ke změn
taktiky, žádného důvodu k opuštění zauja-
tých posicí. V dnešní situaci (kterou řečník po-
drobně vyličuje) jest jediné možno: Vytr v at.
Řečník zároveň vysvětluje a ospravedlňuj
postup poselstva při volbách delegačních a vy-
zývá opětně přítomné, pakli někdo nesouhlas.
aneb má o této neb jiné věci nějaké pochybnosti,
aby se ujal slova.
Výklady tyto setkaly se s velkou účastí.
Na opětné vyzvání p. předsedy nikdo se ke slovu
nehlásí.
Dr. Chlistovský poukazuje, že v tom videti
možno souhlas s vývody poslancovými a vyzývá
přítomné, aby poslanci na důkaz souhlasu a
díkův provolalo „Slávu“. To stalo se za po-
tlesku, načež zdařilá schůze za skončenou pro-
hlášena.
Dne 24. t .m. konána schůze voličův v král.
m. Velvarech.
doktor
Chlistovský
Velvary
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ruské dojmy.
Zdenníku českého fitharmonisty.
V Pavlovsku, v červnu.
Konečně chvíle, kdy možno vzíti péro do
táy! Je třeti hodina odpoledne. Sedím sám
na zasklené terasse, soudruhové spolubydlící za-
nešení do řiše snů klidně odpočivají. Tož skočím
lned doprostřed cestovních vzpominekl
Po příjezdu do Varšavy uložili jsme zava-
ndla do vagonů, upravili toiletu a dali se zpe
to města ukojit především žaludek. Nastal
čsnně počasí, to vzpruží zmalátnělé údy p
čouhém sezení. Došli jsme k železnému kry-
tinu mostu, přes Víslu do nekonečna se táh-
noncí. Dole u řeky kasárna kozáků. Poprvé
jen spatřil ty v pravdě gigantické postav
Z měslu je překrásný pohled na Varšavu,
ha se vypínající, na zlacené báně prav-
úmých chrámů v slunečních paprseích přím
hicherkovié.
Prošli jsme několika výstavnými ulicemi
huežně, naše restaurace ! V předsíní nám loka-
sě pomáhají ze svrchníků, věší je na zvláštn
tia a zásedáme v jídelně. Po obědě zastávk
vlarámně resp. cukrárně (spojeno), kam jsm
dali dostaveníčko s kollegy z konservator
Prcházka, Moravec, Srbecký), u zdejší filh
nisie působícími. Pak procházka hlavní třido
1 večer návštěva koncertu varšavských kollegů
řirě dirigoval P. Perossi své oratorium. Hn
npnvé části však unavení po cestě opouštím
dis s izvoščíkem zpět přes most na pražsk
pkdněsti! Ještě sklenici čaje a rovnou za
o nagonu. Ulehnuvše, očekávali jsme odjez
nhke. O půl jedné zavzněla píšťala a vlak
rolzs rozjížděl; ukolébáni hukotem vlaku, záh
jne usnuli.
Moravec
Srbecká
P Perossi
Pavlovsk
Varšava
17
article
Procilnuv záhy, viděl jsem se jíž upro
sled nedohledných pustin, protkaných rozsá
llými lesy a bařinami. Tu a tam malá vesničk
dlevěná chatrě, nějaká samota a zase na úž
se město z dřeva vystavené ! Nesmírná jedn-
timnost kráje! Brzo odvracíme zraky od oke
a hledime nekonečnost jízdy ubíti jiným způs
ka. Kdo zná české muzikanty, uvěří snadno,
že jsme se růženec nemodjili. Cesta vesele ubí
hala až do stanice obědové. Odpoledne za dalšt
jízdy vyňali někteří své nástroje a uspořádal
na rychlo koncert ve vlaku. Konduktoři a snad
spolucestující měli radost. Parádní číslo programu
rozumí se, bylo klassické »o Emane«. Zbytek
dne vyplněn anekdolami, klepy a pomluvami.
Večer zbaveny vaky posledních zásob pro žalu-
dek určených. (Poslední má paštika z Prahy
skončila zde své poslání.) Posléze upravivsi
nepříliš pohodlné lůžko (polštář = pouzdro
s houslemi) usnul jsem s myšlenkou na ne-
určitý obraz nové domoviny.
V neděli 1. máje i největší spáči si při-
vstali. Vše hoří nedočkavosti konečně dostati se
z jedoucího vězení. Ještě vybrány diety a gáže
a již vjíždíme okolo 8. hod. do petrohradskéh
nádraží a pak ještě tři čtvrti hodiny jízdy
pohodlném vagonu 2. třídy. Jsme na místě
A teď všechno horempádem z kupé ohlédnou
každý novou svoji pětiměsíční domovinu ! Zas
samé dřevěné budovy ! Nádraži dřevěné, náš sál
naproti dřevěný, divadlo dřevěné, jenom n
střechách plech, červeně a zeleně natřený.
Eman
Praha
18
article
Zkrátka, celé Pavlovsko je ze dřeva (vyjmra
málo budov), ale všecko roztomilé, jako lupen-
kou vyřezávané.
Z nádraží nás dovodli ihned na snídani do
naší jídelny ve ville. Naše kuchařka z Prahy
byla již na místě. Jménem paní Gorlenko Dolin
vítá nás tu slečna Nedbalova. O něco později
přišel plukovník Gortenko, velitel ruské policie,
nám srdečně sám ruku stisknouti.
Po snídaní honba po kvartýrech. Naše kvin-
teto se brzo uvelebilo v prostranném pokoj
s rozsáhlou verandou. Kromě množství obrazů
a soch máme i krb s velkým zreadlem, lenoškv.
v oknech dvoje záclony (těžké a bilé), na dve-
řich záclony a na verandě veliký divan. Srdce
českého hudebníka, čeho si ještě žádáš ? Však
mnozí popadli pokoje úplně prázdné a holé!
Po obědě úprava bydliště a pak ven
procházku ! Naše ulice tvoří — myslím — jaks
hlavní třídu Pavlovska. Konečně jsme vešli do
hostince okusit zdejší pivo. Však už o šesté se
tu hostince zavírají, vyjma nádražní. S hrůzou
hledíme vstříe budouenosti! Jakým způsobem
bude tu možno trávit dlouhé chvíle po namá-
havém programu koncertu?
Gorlenko
Nedbalův
Gortenko
Pavlovsko
Praha
Pavlovsk
19
article
Palčivá otázka na štěstí záhy rozřešenu
Palčivá otázka na štěstí záhy rozřešenu
Příštího dne otevřela firma »Tuček Novák«
(trumpetista a II. houslista) hned v pokoji ují
delny výčep. Prodávají půllitrovou láhev, která
v hostinci stojí 15 kopejek, za 8 kopejek do
dneška. Brzo se ovšem vyskytl konkurent v osobo
p. Levého, manžela naší kuchařky. Máme te
v jedné ville dvě — pivnice. Po večeři rychle
na lůžka, poprvé zase po devítidenním otřásán
ve vozechl
Z postele mne záhy vyhnala citelná zima
Také hlavy mých soudruhů jedna po druhé vy
lézají z pod pokrývek. Všecko se zimou teteli
Počasí sice dosti příznivé, ač chladné. Po sní-
dani zase procházka Pavlovskem. Holota stromů
a křoví svědčí, že se příroda ze zimního spánku
ještě neprobudila. Těšíme se již na dobu, kdy
bujará Vesna svůj zelený závoj rozvlní po kraji
a pěknému jednak obrazu ješté půvabu dodá.
Pavlovský park je rozsáhlý, jakého jsem
jakživ nepoznal. Bludiště krásně upravených
cest a pěšin přivádí chodce do nesnází, kudy
kam. Neznajíce únavy, bezstarostně kráčíme
v kyprém písku dále, až jsme stanuli na zají
mavém prostranství. Uprostřed velká socha bron
zová, kolem v kruhu ještě jiných 12 soch.
taktéž bronzových. Bozi a bohyně Olympu. Mezi
sochami rozbíhá se paprskovitě 12 cest do ne-
konečna. Jedna cesta zvlášť upoutala naši po-
zornost: vede v dálce ke zlatým báním, jež n
slunci báječně se třpytí. Velebné ticho hlubokého
lesa kolem. Jako v pohádce!
Tuček Novák
Levý
Pavlovsk
Olymp
kopějka
20
article
Večer byla první zkouška. V pátek máme
se představiti petrohradskému obecenstvu ve
šlechtickém kasině. Došel telegram o úmrt
mistra Dvořáka. Vzrušení v orkestru! Každý
ohromen zprávou. Denně provozujeme mistrovy
skladby, jeho duch je nad námi a jeho už
není! Za nějaký den došly »Národní Listy«.
všecko se dere o noviny. Konečně ustanoveno.
jeden bude čísti nahlas. V jídelně, kde bývá
jako v úle, nastalo ticho jako v kostele. Mnohé
oko se zarosilo. V kruhu veselých muzikantů
zavládla sklíčená nálada . .
Nebudu dále vypisovati podrobnosti den-
ního pořadu prvních dnů. Jsme uvelebeni. Ještě
na konec měje velká zima přišla, padal hust
snih. Přijeli mistr Nedbal a Boleška a vypra
vují, jsk je v Čechách krásně..
Nedbal, maje se uchopiti otěží vlády, vi
a slyší udiven naši zmalátnělost a rozmrzelost
nad proklatým počasím a všeobecné reptání
Kdyby měl být získán engagement pro náš or-
kestr na řadu let, prý sem vicekráte nikdo ne-
půjde ani za 1000 rublů měsíčně. Několik
členů již povážlivě onemocnělo. Musili ulehnout.
Divím se sám sobě, že se držím na nohou,
začež děkují svému zimníku, s kterým jsem
před mnohými kollegy ve výhodě. Však se nám
dostalo výstrahy, bychom se zdejšího nastuzení
chránili. Prý se tam tak snadno nevyléčí. Veni,
vidi, vici! může směle prohlásiti mistr Nedbal.
Přišel, těšil, povzbuzoval v naději na lepší dny.
I zdá se býti obdařen prorockým duchem: »Mám
jakési tušení,« pravil, »že až budu dirigovat
první koncert, bude krásně!« A bylo! V usta-
novený den, ráno procitnuv, zřím zlate paprsky
slunce rozlévati se po protějších střechách.
Dvořák
Nedbal
Boleška
Vit
Čechy
21
article
Dopoledne odbyli jsme zkoušku generální
již za jasnější nálady. Po obědě hrálo nás ně-
kolik »alager« v jídelně. Tu někdo vytrhne
kollegu R. . ., prý má jit mistra Nedbala —
oholit. R... se osvědčil jako dovedný holič
kdo byl obdařen v orkestru vousatou úrodou
(mne odbude jen na sucho, soudruha P .
jen namydli a utře) každý utíká se k nešemu
lazebníku neb, jak už po rusku říkáme, k parik-
machrovi. Abych měl též podíl na slávě, musím
podotknouti, že operace provádí výhradně moji
břitvou. Jiný propůjčil řemen, mýdlo, pudr, ko-
linskou vodu a kamenec, zkrátka v našem bytě
je učiněná holirna. Sdílíme vážné obavy, aby
si na nás zdejší pucifous někdy nepočíhal.
Krásný večer vylákal z Petrohradu dav
obecenstva k prvnímu koncertu. Také jsma ne-
měli ještě takový úspěch jako toho večera. P
koncertě jsme to natáhli v naší jídelně nebo,
jak řikáme, v kasině, do 5 hodin do rána.
V čele ovšem mistr Nedbal s pobočníkem Bo-
leškou. Mistr Nedbal je velice kollegiální člověk
a umí znamenitě držet basu. Vypsati všecky
příhody z jeho cest s kvartettem, nestačila by
kniha. Zkrátka co přišel, je v orkestru jiná
nálada. Při zkouškách umí pořádně dáti pro-
hnat, je přísný a neúprosný, ale později rád
se přizná, že se nemůže dočkati, až zase p
koncertě v kasině bude v přátelském s námi
kroužku.
Však vraťme se k našemu »milieu«.
Nedbal
Petrohrad
Bo
22
article
Jako většinou zdejší stavby, také tři villy
pro nás najaté jsou veskrze dřevěné a v poko-
jích papírem tapelované. V každé máme po
dvou klavírech. Kuchařskou funkci zastává man-
želka seconde-houslisty, který jako bývalý ho-
telier je ji statečně k ruce. K obsluze mám
4 zdejší ženské, jež uklízejí v bytech. Náku
obstarává náš účetní a pokladník z Prahy. M
vůbec na starosti všecky nehudební záležitosti.
Při jidle bývají ovšem všeliké zmatky a ne-
shody. Každý chce být. prvním, někomu něco
nechutná, jinému se zdá porce malá, omáčka
řidká atd. Také již vznikla malá secesse, ně-
kolik členů se od společné jidelny odtrhloa
zkouší své kuchařské štěstí ve zvláštním oddě-
lení. Náš cimbalista z Brandýsa jedenkráte,
dostav studenou polévku, ve svatém hněvu
praštil talířem o zemi, na důkaz, že umí s ta-
liři zacházeti a ví, co je a tempo.
K snídaní máme čaj a bílou kávu, p
obědě čaj a černou kávu. Černá bývá mizerná.
Prodává se tu mletá, smíchaná s cikoril ato
s velkou dávkou cikorie. Po obědě bavíme s
někdy zpěvem s průvodem kytary.
Praha
Brandýs
23
article
Počasí je většinou studené a deštivé. P-
važujem za velkou milost sluníčka, ukáželi-li se
na celé dva dny. Je-li půda trochu suchá, —
stalo se všeho všudy dvakrát — vypůjčímsi
kolo, 20 kopejek za hodinu, a fičíme s kolle-
gou na výlet. Projeli jsme Pavlovsko křížem
krážem a vyjeli si až do blízkého »Carského
sela«. Měli jsme štéstí uvidět carevnu v eky-
páži. Policisté nás upozornili z dáli, abychom
slezli s kol a sundali klobouky.
Pavlovsko se mi nesmírně líbilo, ale krá-
sou »Carského sela« jsem přímo unešen. Nelze.
to nijak vypsati. Dva nádherné paláce, starý a
nový, se zlatými kopulemi, jezírko v lesních
houštinách, v parku na koních Čerkesové, na
každém kroku překvapení. Na výlet do Petro-
hradu není dosud pomyšlení. Máme každo-
denně dopoledne zkoušku a večer koncert. Na-
odpoledne nestál by výlet za to.
V Pavlovsku není dláždéní ani luceren,
na ulicích jsme tu vskutku jako na vsi. Za to
v »Carském selu« jsou v alejích obloukové
svítilny. V Pavlovsku bylo mi nápadno v každé
ulici na jednom domě čís. 1. Je zde domů
vil na tisíce, ale neviděl jsem žádná velká
čísla. Kazda ulice je zvlásť člslována. Hiasičsk
Čerkes
Kazda
Pavlovsko
Petra
Pavlovsk
kopějka