ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35adf3f0-712a-11dc-9369-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 26, person 62, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v úterý dne 28. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 177.
4 article
Fa rauní a odpol. IIst, předjlácí se Praze v adninl nn s drojí čonánke a p vrt ro nllalkác í uzěk : rošcout avrí kla drojí sianni.
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 27. června. (Zvl. tlg N. L.) Nemirovič Dančenko telegra- fuje z Dašična: V Inkou je klidno loďka »Sivuč« zůstává v řece Liaku. Japonské lodstvo je pouze ze 40 pet v dobrém stavu; ztratiloť 25 lodí. Kuroki postupuje, snaže se, aby neodkryl svůj bok a měl dosti síly k rozhodné bitvě. Obě armády p- stapují zvolna, obávajíce se, aby R- sové je nerozrazili. Dopisovatel »Rusi« telegrafova 12/25. t. m. z přístavu Posjetova Ruská jízda obořila se na Japonce rokolí Genzanu. Korejci jsou na ná peštváni. Japonci opevňují Peňan. Koluje pověst, že portarturský brněnec »Peresvět« byl potopen to pedem. Také »Dlana« byla prý zni čena. z Petrohradu, 27. června. (Zvl. tlgr N. L) V noci 13./26. t. m. bylo sly řeti kanonadu od Posjetova přístav k jihu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
N L Nemirovič Dančenko Rus Japonec Korejec Posjetův Petrohrad Dašično
6 article Körbrův maďarský advokát.
Körbrův maďarský advokát. »Distinguovaný cizinec«, jak svým časen Tsza pokřtil v Uhrách p. Körbra, nepohr ni pomocí vládního tisku Tiszova pro tím. Tak i ten německy psaný orgán vlády Tazovy »Pester Lloyd« věnuje nám své neděln lizaničko, abychom poslechli moudré rady pp. Natuše a Svozila a ustali od sv lnulé obstrukční taktiky proti spravedlivé vláde řechelného ministra Körbra. Vždyť prý žádný nestranný po torovatel věcí nevěří, že jisma m Čechové v tomto státě a touto vládo tjráni, takže bychom musili sahat ke zbrani. laticl parlament. Na doklad toho, jak Körbrov vlida je Slovanům blahopřejná, uvádí offäiciosn let uhierský dva skutky Předně, ze dovoleno rakouským Jihoslova- tůn, kleři vystudovali na záhře b sk právnické fakultě, složiti na universite údežské chorvatsky doplňovací zkoušku, která je pprarňuje ke vstupu do státních služeb Čslajlanii; za druhé že severním Slovanům povoleny při učitelských ústavech v Téšíně Opavě slovanské paralelky, čímž dle tvrzen Fěmcům vyvoláno nebezpečí znenáhlého poslo- nsštění Slezska. To stačí »Pester Lloydu«, aby aa proti nám rozhorlil: »Zasluhuje vláda, která vůě slovanským přáním osvědčuje t ak o vehotu, býti poctěna takou vášnivou záští, jkou jí někteří mladočeští vůdci věnují? N iádný způsob nezasluhuje stát, v němž se po- čshné takřka pod rukou děje, aby byl obstruk tslabován a veřejný život jeho ochromován.« »Dobře zařváno,« — papoušku ! Kdyby jisoré v peštském »Llovdu« tušili, jakou ne- áallelnou komikou působí na nás ten jeji těvokálský talár, jejž jim z Vídně poslali. Tedy to sousto práva, jež mínistr Hart pkytl konečně právníkům jihoslovanským, v
Körbrův Körbr Tiszův Lloyd Natuš Svozil Čecho Slovan Hart Uhry Slezsko Vídeň právnický fakulta Slovan Téšín Opava Körbrov
7 article
studovavším na universitě záhřebské, jako je skytala vyučovací správa rakouská již po deset let (na základě zákona z r. 1893) přehojně Němcům cizozemcům, vystudovavším na univer- sitách v říši německé, má nás přesvědčiti blahovůli vlády Körbrovy k nám Slovanům Což mysli »Pester Lloyd« že jsme děti a ne- víme, proč to vláda učinila? Jednoduše proto, že se jí nedostávalo c. k. úřadníkův pro Dalmacii a celé slovanské Přimoři. Němcůmse tam nechtělo a Jihoslovanům se zase nechtělo skládat právnické zkoušky na rakouských uni- versitách po německu. Holá nouze o způsobilé úřadníky pr správu království dalmatského a Istrie přinutila tedy konečně pana Hartla ke »etnosti«, al žádná přizeň k nám Slovanům. — A což teprv ty slovanské paralelky ve Slezsku! To se už teprv vláda Körbrova uhodila přes kapsu a její maďarský advokát přes — ústa. Či neví »Pester Lloyd« tak zhola, tak naprosto ničeho o tom evropském — unicu, jež slove »rakouská práce pro krále pruského v pozůstalém Rakousku zbytku bývalého vel- kého Slezska ?« Neví ničeho o té bezhlavé politice vídeňské, která navzdor příkazům zákl ad- ních zákonů státních ve Slezsku slovanské většině obyvatelstv nepovolila ani ve škole, ani v úřadě, ani ve veřejném životě rovného práva, nýbrž hou- ževnatě držela tu nadpráví němčiny, takž podnes pro 146.265 Čechů a 220.472 Poláků nezřidila ani jediné měšťanské školy, ani jediné reálky, ani jediné odborné školy, ani jediného učitelského ústavu neněmeckého — kdežto pro 290.500 úřadně napočitaných Němců slezských všelikých vzdělávacích ústavů vydržovala nad- bylek.
Němec Slovan Lloyd Jihoslovan Hartl Čecho Polák Dalmacie Slezsko
8 article
Teprv nyní, když z těch německých paeda- gogii nebylo absolutně již možno sehnat dostatek učitelů pro slovanské děti neznalé němčiny, teprv nyní, nevědouc jak jinak hradit nedostatek sil každým rokem hrozivější, odhodlala se »otcovská« vláda ke zřízení — nemyslete — če ských a polských ústavů učitelských, nýbrž to liko ke zřízení českých a polských poböčných tříd při paedagogiích německých. Nuž, i tento krušec soli ve Slezsku má nás přesvědčit o blahovůli vlády Körbrovy k nám Čechům, a za něj máme upustit od svého vášnivého hněvu a boje proti ní, jak nám pan dr. Mattuš moudře radí, »aby se nám dobř vedlo na zemi.« Nelze nám sice ani od »distinguovaných cizinců v redakci »Pester Lloydu« žádat, aby znali pravdu o českých věcech a věděli, jaká příkoří a jaké škody se za vlády této dějí právu i životním zájmům našeho národa, jaké nebez- pečí hrozí z panujícího vládního systému právu, jednotě a budoucnosti našich vlastí: avšak toho můžeme si na nich za to plným právem vy- prosit, aby — slepci nemluvili o če- ských barvách, aby se nepletli za takové čiré své ignorance všetečně do našich věcí a do našeho sporu s vládou Körbrovou, alebrž prvé, než se ji propůjčí za advokáty, otázali se svého vlastního maďarského rozumu: je-li v zájmu Madarů, aby zde v Cislajtanii zví- tězil velkoněmecký chauvini sm pracující již nepokrytě, důsledn a promyšleně pro »všematku Germanii«, aby strhal ty hráze odvěké, k ter my Čechové tak vytrvalou obranou práv
Čecho doktor Mattuš Lloyd Körbrová Madar
9 article NIi
NIi dějinné osobnosti našich vlastí zde hájíme at moře všeněmecké provalilo se »od Baltu až po Adrii?« Či nechápou bystří politikové maďaršt vskutku podnes, že o tuto osu točí se celý náš zápas a boj s Němci i s tím jejich zajatcem Körbrem Národ český, za to bohudík, dobře to chápe a proto ani domluvy »Pester Lloydu« ho ne- zmatou, aby ulevil v tuhosti boje svého a ka- pituloval, jak by si němečtí hegemoni, moudn Poláci, konservativní šlechtici a jiní ještě mudre s Körbrem přáli. Schůze voličů v Novém Strašeci. (Pávodní zpráva »Národních Listde Bylo zajisté velmi včasno a vhodno, že p sjezdu poslancův — ráz na ráz — dána volič- stvu příležitost, aby se ozvalo a podalo důkaz, že mylny jsou spekulace vlády a Němcův marny snahy podrývačné těch, kteří o to usilují, aby mozi voličstvem a poselstvem na radě říš- ské povstala propasť nedůvěry. O schůzi v Rakovníku, městskou radou ke dni 22. t. m. svolané, na níž roferovali zem- ský poslanec dr. Lad. Dvořák a říšský posl. Věnceslav Hrubý, podali jsme stručnou zprávu v čísle ze dne 23. t. m. Z Rakovníka odebral se posl. Hrubý do N. Strašeci, kde konala se schůze — městskou radou svolaná — dne 23. t. m. o 8. hod. več. Přes nevhodnou dobu bylo účastenství velmi hojné, což jest důkazem, že zájem politický dávno ještě tak nepoklesl, jak tvrdí naši odpůrci.
Adrie Němec Körbr Polák Němcův doktor Lada Dvořák Hrubá Nový Strašece Rakovník Pester Lloyd
10 article
Předsedou zvolen starosta města p. dr. Chli- stovský a zahájil schůzi uvítáním poslance Posl. Hrubý, navázav na své výklady v R kovníce, ponkázal k vážnosti a nedozírnému vý- znamu doby nynější, doby to krise nej- ostřejší, jež skončiti musí za ne- dlouho rozhodnutím. Zdaž se můžeme diviti, že odvěcí naši nepřátelé s vládní panoši snaží se lstí a chytráckými manévry podlomiti důvěru lidu českého k jeho poselstvu, způsobiti rozvrat v národě, odboj a rozbroj, aby touto cestou doeílili, čeho jinak nedovedli a nedovedou — porobení našeho? Rozbít síly naše a zvítězit, rozdělit nás a panovat — tato v hi- storii tak často triumfující taktika jest dnes bo- jovným heslem a jediným prostředkem ne- přátel na naše udolání a profo se ho používá s chytrostí a obratností, jaké bychom my sami měli se přiučiti od nepřátel; jaké bychom al měli čeliti jako jeden muž, chceme-li slouti ná- rodem, politicky vyspělým, ve zbraních boje politického vycvíčeným. Co ale na žal vidíme Přezíraj se tyto úklady a Němcům i vládě vy- vstávají pomocníci v řadách vlastního národa; jedni to činí z nepochopení situace, jiní z osobní ješitnosti, jiní z vášně strannické frakční, všichni zapomínajíce, že dnes více než kdykoli, třeba jednotného, mohut- ného postupu všech stran celého národa. Nemíním tu různost nazírání v jednotlivých konkrotních otázkách — činí-li se to věcně, bez vášně a tendenčnosti, může to jen prospěti — a právě strany svobodomyslné nejvíce šlechtí. když svobodu znají vážiti každou, každé poctivé mínění — nýbrž myslím na ony, skutečné intellektuální vyvýšenosti cizí zbraně osobního špinění, hanobení, překrucování, na politický klep a balamucení. Za dob normálních poměrův odrazila by se zbraň taková od uvědomělosti politické intelligence voličstva a zasáhla by ty.
Chnout Posl Hrubá Němec
11 article
kteří jí používají. Dnes však možno troufati si mávati touto nekalou zbraní, poněvadž národ tolikrát ve svých nadějích zklamaný, stranni- ckými a frakčními potyčkami znechucený — celé řady mužův nejlepších vzdalují se života veřejného — poněvadž lid hmotného, do očí bijí- cího úspěchu nevida, stává se rozmrzelým, ne- trpělivým, nedůvěřivým a tudíž snadno se dá strhnouti, když udeří se v struny této nálady frásemi sebe chabějšími. Míním ale také ono ne- mužné, slaboduché skuhrání lidí, kteří, nedo- vedouce rozpoznati důležitost dobytých a háje- ných posic a úspěchův takticko-strategických, klesají na mysli, šíří chabost a nedůvěru do vlastních řad, nerozvážně bušíce z pouhého ne- pochopení situace. To jest úkaz žalostný, ten by neměl mi místa v národě českém, kulturně a politicky tak vysoko stojícím. Něco jiného jest kritika, jest věcné uvažování. Zde však jde o onu nekritič nost, krátkozrakost,o onen nedostatek samo- statného úsudku, který má svou direktivu pouze ve viditelném, třeba jen pozlátkovém, aneb vy- umělkovaném „úspěchu“. Praví sice říkudlo: „Úspěch jest velký pán, před kterým se smeká. neúspěch jest ubožák, do něhož se seká“, to ale platí jen o lidech slabého ducha a chabé mysli. Muž celý a statečný ani neúspěchem nedá s zastrašiti, od vytknuté mety odvrátiti, nýbrž on tím rázněji, ale i obezřeleji půjde přes ten ne- úspěch v před — k vítězství.
12 article
Avšak zdaliž možno politice české vylýkati neúspěšnost? Nebudu řešiti otázku, byla-li tak- tika obstrukční jedinou a nejlepší cestou. Avšak národ po ní volal, poslanci po bedlivých úvahách uposlechli. I já, ač zásadní odpůrce každé passi- víty a tudíž i jejího druhu — obstrukce, souhlasil jsem s ní, poněvadž za daných poměrův byla nutným důsledkem obstrukce ně- mecké a jediným prostředkem, jed- nak satisfakce, jednak dle poře- kadla „klínklinem se vyráží“ jedi- ným prostředkem proti opětován se obstrukce německé. Avšak nikdy jsem si netajil, že obstrukce jest pouhou tak ti- ckou zbraní, jíž se použije dle poměrův okolností a jež se za jinou zbraň vymění, jak- mile jest jasno, že nevede k cíli; učinit z ob- strukce věc programu, přísahat na i neb jiný taktický prostředek, jak na sv. evangelium, to jest nerozum; o „důslednosti“ lze mluvit jen při zásadách a cílech, nikdy ale při takti- ckých prostředcích; při těchto jest v politice jako ve válce „důsledností“, když se dlo daných poměrův volí a mění taktické zbraněa činí strategické obraty, k ctli v e dou c.
svatý . evangelium
13 article
Zdali neb kdy se nějaký taktický krok neb obra učiní, o tom nelze napřed veřejně diskutovati bylo by to přímo směšným, neb nepřítel by s dle toho zařídil. Tu musí rozhodnutí ponechán byti „válečné radě“ pro vhodný okamžik. Česká obstrukce sama sebou, zvláště pak svým mravním motivem a svou, nad skandalos- ností obstrukce německé vysoko povznesenou formou, podala důkaz, že zvůle německá nesm býti v této říši směrodatnou, ovládla celou si- tuaci, v poslední době úplně odzbrojivši kolo polské a jiné strany parlamentní, které „lámání“ její rozhodně odmitly a připoutavši ke svému praporu bratry jihoslovanské a neněmecké. Sl - vem, zaujali jsme pevné posice nedobytné. z nichždálebojujeme proti onomu. nírody neněmecké degradujíeím „vetu“ německému, které vláda přes vše zapírání na vládní systém povznesla. Jiným V robném prodeji spelední . . . . . . . za 2h vě slialkách na veskors anní čoel. sapolednr Inseraty latí ze hotově zapře Pnceni inerty pjímádpvinl- rin nsdkánjí se te pdike tiskárna a oxpedice „ Národních Liisti- Eakopisy se novraceji
národní LiistEakopisa
14 article
slovy, dali jsme Němcům a vládě na politické šachovnici „šach“, proti kterému tito nemají ji- ného „tahu“, než § 14., který se ale brzy vy- čerpá; obstrukce na sněmu českém jest jiná partie a nesmí vplývati na partii v radě říšské. Nuže, nejsou to úspěchy? Z počátku osamo- ceni, jsme nyní veliká armáda, ovládající celou situaci z posice pevné. Jest tedy útočení na delegaci českou, at pochází odkudkoliv a z pohnutek jakýchkoli, ne- spravedlivo; ono jest ale v této době nanej- výš nepolitické a nevlastenecké. Nejednáť se o zájmy strany mladočeské, tím méně o zájmy stran, v klubu našem sloučených, nýbržo věe národa se jedná, tu poškozuje, kdo roz- broji váže a neutralisuje naše síly, kdo sesla- buje naši akčnost; neboť toto jest oním z ákl a- dem, na němž Němci a vládní sy- stém budují zámky svých nadějí, svého odporu a vzdoru — záruky to, bohda, v zdušné, neboť politická intelli- gence a soudnost lidu, bohda, zkřižuje tyto plány a z lidu samého zavzní mohutným hlasem: Všichni v jeden šik. Nastojte! Zanechte půtek rozbrojův a všichni jednotně za jediným cílem, blahem národa celého, které jest to „unum neces sarium“, o němž mluvil největší filosof křesťan- ský, sv. Augustin: Řiďme se jeho slovy: Ve vě- cech nutných svornost, ve věcech pochybných volnost, ve všech pak — láska, ona činorodá láska vlastence k vlastenci, jíž jako prutem kou- zelným národ náš vyrván byl z objeti smrti.
Němec Augustin uno neces
15 article
Nuže! hlavy vzhůru! Vytrvejme! Třeba v různých sborech, přece jen v jedíném šikul Řečník promlouvá o poměru stran v národě, po- ukazuje k tomu, že program stran, v klubu slou- čených, vyhověti by mohl všem vrstvám, ze- jmena rolnictvu, řemeslnictvu, dělnictvu, jež tam má vynikající zástupce stavovské. Avšak po- stavme se na stanovisko skutečných poměrův; jsou strany a tu třeba bezelstného, upřímného sblížení; v politice není vášeň, snaha po odvetě atd. dobrým rádcem; zanechme rekrimínaci a hledme přes vše, co se již sběhlo na reální bási společných národních zájmův, taktikou, již si- tuace politická každému, kdo nen. nepříčetným náruživcem, jasně diktuje — dokonati ten sedmi- letý boj vítězně. Jsme pro poctivý smír, pro urovnání zmat- kův na prospěch národa i říše a všeho obyva- telstva, ale nemůžeme, nesmíme kapitulovati; velmi jsou na omylu, kteří mysli, že bychom upuštěním od obstrukce prospěli říši a dynastii; naopak tím zvítězila b) po druhe obstrukce německá. V této chvíli nien žádnžekpředpokladův ke změn taktiky, žádného důvodu k opuštění zauja- tých posicí. V dnešní situaci (kterou řečník po- drobně vyličuje) jest jediné možno: Vytr v at. Řečník zároveň vysvětluje a ospravedlňuj postup poselstva při volbách delegačních a vy- zývá opětně přítomné, pakli někdo nesouhlas. aneb má o této neb jiné věci nějaké pochybnosti, aby se ujal slova. Výklady tyto setkaly se s velkou účastí. Na opětné vyzvání p. předsedy nikdo se ke slovu nehlásí. Dr. Chlistovský poukazuje, že v tom videti možno souhlas s vývody poslancovými a vyzývá přítomné, aby poslanci na důkaz souhlasu a díkův provolalo „Slávu“. To stalo se za po- tlesku, načež zdařilá schůze za skončenou pro- hlášena. Dne 24. t .m. konána schůze voličův v král. m. Velvarech.
doktor Chlistovský Velvary
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ruské dojmy. Zdenníku českého fitharmonisty. V Pavlovsku, v červnu. Konečně chvíle, kdy možno vzíti péro do táy! Je třeti hodina odpoledne. Sedím sám na zasklené terasse, soudruhové spolubydlící za- nešení do řiše snů klidně odpočivají. Tož skočím lned doprostřed cestovních vzpominekl Po příjezdu do Varšavy uložili jsme zava- ndla do vagonů, upravili toiletu a dali se zpe to města ukojit především žaludek. Nastal čsnně počasí, to vzpruží zmalátnělé údy p čouhém sezení. Došli jsme k železnému kry- tinu mostu, přes Víslu do nekonečna se táh- noncí. Dole u řeky kasárna kozáků. Poprvé jen spatřil ty v pravdě gigantické postav Z měslu je překrásný pohled na Varšavu, ha se vypínající, na zlacené báně prav- úmých chrámů v slunečních paprseích přím hicherkovié. Prošli jsme několika výstavnými ulicemi huežně, naše restaurace ! V předsíní nám loka- sě pomáhají ze svrchníků, věší je na zvláštn tia a zásedáme v jídelně. Po obědě zastávk vlarámně resp. cukrárně (spojeno), kam jsm dali dostaveníčko s kollegy z konservator Prcházka, Moravec, Srbecký), u zdejší filh nisie působícími. Pak procházka hlavní třido 1 večer návštěva koncertu varšavských kollegů řirě dirigoval P. Perossi své oratorium. Hn npnvé části však unavení po cestě opouštím dis s izvoščíkem zpět přes most na pražsk pkdněsti! Ještě sklenici čaje a rovnou za o nagonu. Ulehnuvše, očekávali jsme odjez nhke. O půl jedné zavzněla píšťala a vlak rolzs rozjížděl; ukolébáni hukotem vlaku, záh jne usnuli.
Moravec Srbecká P Perossi Pavlovsk Varšava
17 article
Procilnuv záhy, viděl jsem se jíž upro sled nedohledných pustin, protkaných rozsá llými lesy a bařinami. Tu a tam malá vesničk dlevěná chatrě, nějaká samota a zase na úž se město z dřeva vystavené ! Nesmírná jedn- timnost kráje! Brzo odvracíme zraky od oke a hledime nekonečnost jízdy ubíti jiným způs ka. Kdo zná české muzikanty, uvěří snadno, že jsme se růženec nemodjili. Cesta vesele ubí hala až do stanice obědové. Odpoledne za dalšt jízdy vyňali někteří své nástroje a uspořádal na rychlo koncert ve vlaku. Konduktoři a snad spolucestující měli radost. Parádní číslo programu rozumí se, bylo klassické »o Emane«. Zbytek dne vyplněn anekdolami, klepy a pomluvami. Večer zbaveny vaky posledních zásob pro žalu- dek určených. (Poslední má paštika z Prahy skončila zde své poslání.) Posléze upravivsi nepříliš pohodlné lůžko (polštář = pouzdro s houslemi) usnul jsem s myšlenkou na ne- určitý obraz nové domoviny. V neděli 1. máje i největší spáči si při- vstali. Vše hoří nedočkavosti konečně dostati se z jedoucího vězení. Ještě vybrány diety a gáže a již vjíždíme okolo 8. hod. do petrohradskéh nádraží a pak ještě tři čtvrti hodiny jízdy pohodlném vagonu 2. třídy. Jsme na místě A teď všechno horempádem z kupé ohlédnou každý novou svoji pětiměsíční domovinu ! Zas samé dřevěné budovy ! Nádraži dřevěné, náš sál naproti dřevěný, divadlo dřevěné, jenom n střechách plech, červeně a zeleně natřený.
Eman Praha
18 article
Zkrátka, celé Pavlovsko je ze dřeva (vyjmra málo budov), ale všecko roztomilé, jako lupen- kou vyřezávané. Z nádraží nás dovodli ihned na snídani do naší jídelny ve ville. Naše kuchařka z Prahy byla již na místě. Jménem paní Gorlenko Dolin vítá nás tu slečna Nedbalova. O něco později přišel plukovník Gortenko, velitel ruské policie, nám srdečně sám ruku stisknouti. Po snídaní honba po kvartýrech. Naše kvin- teto se brzo uvelebilo v prostranném pokoj s rozsáhlou verandou. Kromě množství obrazů a soch máme i krb s velkým zreadlem, lenoškv. v oknech dvoje záclony (těžké a bilé), na dve- řich záclony a na verandě veliký divan. Srdce českého hudebníka, čeho si ještě žádáš ? Však mnozí popadli pokoje úplně prázdné a holé! Po obědě úprava bydliště a pak ven procházku ! Naše ulice tvoří — myslím — jaks hlavní třídu Pavlovska. Konečně jsme vešli do hostince okusit zdejší pivo. Však už o šesté se tu hostince zavírají, vyjma nádražní. S hrůzou hledíme vstříe budouenosti! Jakým způsobem bude tu možno trávit dlouhé chvíle po namá- havém programu koncertu?
Gorlenko Nedbalův Gortenko Pavlovsko Praha Pavlovsk
19 article Palčivá otázka na štěstí záhy rozřešenu
Palčivá otázka na štěstí záhy rozřešenu Příštího dne otevřela firma »Tuček Novák« (trumpetista a II. houslista) hned v pokoji ují delny výčep. Prodávají půllitrovou láhev, která v hostinci stojí 15 kopejek, za 8 kopejek do dneška. Brzo se ovšem vyskytl konkurent v osobo p. Levého, manžela naší kuchařky. Máme te v jedné ville dvě — pivnice. Po večeři rychle na lůžka, poprvé zase po devítidenním otřásán ve vozechl Z postele mne záhy vyhnala citelná zima Také hlavy mých soudruhů jedna po druhé vy lézají z pod pokrývek. Všecko se zimou teteli Počasí sice dosti příznivé, ač chladné. Po sní- dani zase procházka Pavlovskem. Holota stromů a křoví svědčí, že se příroda ze zimního spánku ještě neprobudila. Těšíme se již na dobu, kdy bujará Vesna svůj zelený závoj rozvlní po kraji a pěknému jednak obrazu ješté půvabu dodá. Pavlovský park je rozsáhlý, jakého jsem jakživ nepoznal. Bludiště krásně upravených cest a pěšin přivádí chodce do nesnází, kudy kam. Neznajíce únavy, bezstarostně kráčíme v kyprém písku dále, až jsme stanuli na zají mavém prostranství. Uprostřed velká socha bron zová, kolem v kruhu ještě jiných 12 soch. taktéž bronzových. Bozi a bohyně Olympu. Mezi sochami rozbíhá se paprskovitě 12 cest do ne- konečna. Jedna cesta zvlášť upoutala naši po- zornost: vede v dálce ke zlatým báním, jež n slunci báječně se třpytí. Velebné ticho hlubokého lesa kolem. Jako v pohádce!
Tuček Novák Levý Pavlovsk Olymp kopějka
20 article
Večer byla první zkouška. V pátek máme se představiti petrohradskému obecenstvu ve šlechtickém kasině. Došel telegram o úmrt mistra Dvořáka. Vzrušení v orkestru! Každý ohromen zprávou. Denně provozujeme mistrovy skladby, jeho duch je nad námi a jeho už není! Za nějaký den došly »Národní Listy«. všecko se dere o noviny. Konečně ustanoveno. jeden bude čísti nahlas. V jídelně, kde bývá jako v úle, nastalo ticho jako v kostele. Mnohé oko se zarosilo. V kruhu veselých muzikantů zavládla sklíčená nálada . . Nebudu dále vypisovati podrobnosti den- ního pořadu prvních dnů. Jsme uvelebeni. Ještě na konec měje velká zima přišla, padal hust snih. Přijeli mistr Nedbal a Boleška a vypra vují, jsk je v Čechách krásně.. Nedbal, maje se uchopiti otěží vlády, vi a slyší udiven naši zmalátnělost a rozmrzelost nad proklatým počasím a všeobecné reptání Kdyby měl být získán engagement pro náš or- kestr na řadu let, prý sem vicekráte nikdo ne- půjde ani za 1000 rublů měsíčně. Několik členů již povážlivě onemocnělo. Musili ulehnout. Divím se sám sobě, že se držím na nohou, začež děkují svému zimníku, s kterým jsem před mnohými kollegy ve výhodě. Však se nám dostalo výstrahy, bychom se zdejšího nastuzení chránili. Prý se tam tak snadno nevyléčí. Veni, vidi, vici! může směle prohlásiti mistr Nedbal. Přišel, těšil, povzbuzoval v naději na lepší dny. I zdá se býti obdařen prorockým duchem: »Mám jakési tušení,« pravil, »že až budu dirigovat první koncert, bude krásně!« A bylo! V usta- novený den, ráno procitnuv, zřím zlate paprsky slunce rozlévati se po protějších střechách.
Dvořák Nedbal Boleška Vit Čechy
21 article
Dopoledne odbyli jsme zkoušku generální již za jasnější nálady. Po obědě hrálo nás ně- kolik »alager« v jídelně. Tu někdo vytrhne kollegu R. . ., prý má jit mistra Nedbala — oholit. R... se osvědčil jako dovedný holič kdo byl obdařen v orkestru vousatou úrodou (mne odbude jen na sucho, soudruha P . jen namydli a utře) každý utíká se k nešemu lazebníku neb, jak už po rusku říkáme, k parik- machrovi. Abych měl též podíl na slávě, musím podotknouti, že operace provádí výhradně moji břitvou. Jiný propůjčil řemen, mýdlo, pudr, ko- linskou vodu a kamenec, zkrátka v našem bytě je učiněná holirna. Sdílíme vážné obavy, aby si na nás zdejší pucifous někdy nepočíhal. Krásný večer vylákal z Petrohradu dav obecenstva k prvnímu koncertu. Také jsma ne- měli ještě takový úspěch jako toho večera. P koncertě jsme to natáhli v naší jídelně nebo, jak řikáme, v kasině, do 5 hodin do rána. V čele ovšem mistr Nedbal s pobočníkem Bo- leškou. Mistr Nedbal je velice kollegiální člověk a umí znamenitě držet basu. Vypsati všecky příhody z jeho cest s kvartettem, nestačila by kniha. Zkrátka co přišel, je v orkestru jiná nálada. Při zkouškách umí pořádně dáti pro- hnat, je přísný a neúprosný, ale později rád se přizná, že se nemůže dočkati, až zase p koncertě v kasině bude v přátelském s námi kroužku. Však vraťme se k našemu »milieu«.
Nedbal Petrohrad Bo
22 article
Jako většinou zdejší stavby, také tři villy pro nás najaté jsou veskrze dřevěné a v poko- jích papírem tapelované. V každé máme po dvou klavírech. Kuchařskou funkci zastává man- želka seconde-houslisty, který jako bývalý ho- telier je ji statečně k ruce. K obsluze mám 4 zdejší ženské, jež uklízejí v bytech. Náku obstarává náš účetní a pokladník z Prahy. M vůbec na starosti všecky nehudební záležitosti. Při jidle bývají ovšem všeliké zmatky a ne- shody. Každý chce být. prvním, někomu něco nechutná, jinému se zdá porce malá, omáčka řidká atd. Také již vznikla malá secesse, ně- kolik členů se od společné jidelny odtrhloa zkouší své kuchařské štěstí ve zvláštním oddě- lení. Náš cimbalista z Brandýsa jedenkráte, dostav studenou polévku, ve svatém hněvu praštil talířem o zemi, na důkaz, že umí s ta- liři zacházeti a ví, co je a tempo. K snídaní máme čaj a bílou kávu, p obědě čaj a černou kávu. Černá bývá mizerná. Prodává se tu mletá, smíchaná s cikoril ato s velkou dávkou cikorie. Po obědě bavíme s někdy zpěvem s průvodem kytary.
Praha Brandýs
23 article
Počasí je většinou studené a deštivé. P- važujem za velkou milost sluníčka, ukáželi-li se na celé dva dny. Je-li půda trochu suchá, — stalo se všeho všudy dvakrát — vypůjčímsi kolo, 20 kopejek za hodinu, a fičíme s kolle- gou na výlet. Projeli jsme Pavlovsko křížem krážem a vyjeli si až do blízkého »Carského sela«. Měli jsme štéstí uvidět carevnu v eky- páži. Policisté nás upozornili z dáli, abychom slezli s kol a sundali klobouky. Pavlovsko se mi nesmírně líbilo, ale krá- sou »Carského sela« jsem přímo unešen. Nelze. to nijak vypsati. Dva nádherné paláce, starý a nový, se zlatými kopulemi, jezírko v lesních houštinách, v parku na koních Čerkesové, na každém kroku překvapení. Na výlet do Petro- hradu není dosud pomyšlení. Máme každo- denně dopoledne zkoušku a večer koncert. Na- odpoledne nestál by výlet za to. V Pavlovsku není dláždéní ani luceren, na ulicích jsme tu vskutku jako na vsi. Za to v »Carském selu« jsou v alejích obloukové svítilny. V Pavlovsku bylo mi nápadno v každé ulici na jednom domě čís. 1. Je zde domů vil na tisíce, ale neviděl jsem žádná velká čísla. Kazda ulice je zvlásť člslována. Hiasičsk
Čerkes Kazda Pavlovsko Petra Pavlovsk kopějka