V Praze, ve středu, dne 27. března.

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

K číslu 85.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

NARo

DNl

SIí Předplacení a ingeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Uherské státní právo na konsulární akademii. Z Vídně, 27. března. Naproti zprávám ně- kterých listů vídeňských, že ministr zahranič- ních záležitostí svob. p. Aehrenthal vyroz- uměl maďarského ministra osvěty hr. Vojtěcha A pplonyia, že na konsulární akademii bude se vyučovati jako povinnému předmětu uher- skému státnímu právu a že vyučováním před- mětu toho pověřen byl odborný chéf ve společ- ném ministerstvu financí Ludvík Thalloczy. konstatuje se, že uherské státní právo jest v učebném plánu akademie té již od r. 1892 že již od té doby vyučuje mu jmenovaný od- borný chéf. »Rozhořčení« Maďarů nad ukrutnostmi ru- munskými. Z Pešti, 27. března. V dnešní schůzi za stupitelstva hlavního města bude podán pil ný návrh tohoto znění: »Jménem uražené lidskosti hlavn a sídelní město Pešť protestuje proti nelidským krvavostem a ukrutnostem, které páchajíse v sousedním Rumunsku již 10 dní na bezbran- ných občanech, ženách a dětech a kterými zni- čeny byly také životy a majetek přísl uš níků státu uherského, našich maďar- ských pokrevenců. Zároveň budiž učiněno dů- tklivé podání u vlády, aby učinila, čeho třeba k ochraně bezpečnosti života a majetku uher- ských státních občanů v Rumunsku žijícícha zastavení tamějších poměrů kritických, ktere překročily také naše hranice a také v naší vlasti by mohly vésti ke krveprolití a drancování.« Také ve sněmovně poslanecke hodlají události rumunské uvésti na přetřes Člen strany neodvislosti chce podati dot a z. Všude jinde a každý jiný mohl a směl by mluviti jménem lidskosti, jenom ne Maďaři, kteří tuto lidskost nejen šlapou, nýbrž kopou nohama vůči Slovákům, Rumunům, Chorvatům, Srbům a také Němeům

Selská vzpoura v Rumunsku. Z Bukurešti, 27. března. Vláda uveřejňuje jménem královým manifest, kterým zrušují se daně pětinkové a daň z vína. Daň pozemková se mění na prospěch sedláků. Statky státní a statky veřejné dobročinných ústavů budou spravovány vlastní režií, nebo se pronajmou přímo sedlá- kům. Lidové banky budou finančně posíleny. Účtování práce zemědělské a přidělení půdy bu- dou kontrolovány. Smlouvy po té stránce budou usnadněny. Úroková míra na zálohy, poskyto- vané na práci, nesmí přesahovati 10%. Nájemné sedlákům se sníží. Připravuje se zákon, podle kterého žádný nájemce a žádné družstvo nájem ců nesmí najímati více, než dva statky v celkové ploše 4000 ha. Kromě toho ibudou zvoleny zvláštní komise k úpravě zákona ve příčině zemědělských pracovních smluv. Zřízení země dělské banky ulehčiti má sedlákům nájem statků.

Z Bukurešti, 27. března. Ve včerejší schůzi sněmovny došlo ke strašným scénám. Když vy- čítáno bylo bývalému ministru Cantacu ze- novi, že nikdy se nestaral o to, co se děje na vsech, vrazil poslanec Voieelescu v národ- ním kroji do sněmovny a křičel rozechvěným hlasem: „Zachraňte zemi! Hyne!“ Car p táza se, co se stalo? Voicelescu odpovídal „Hrozné věci. Jest lépe býti oběšenu na šibenici než býti svědkem jako dobrý syn vlasti takových hrůz. Na sta vesnic hoří, na všech stranách pá- chají se vraždy a loupeže, celá říše hyne. (Velké rozechvění v celé zasedací sini.) Naši příbuzn jsou raněni, vykrojuje se jim maso z těla. Jsme zasvěceni smrti.“ V tu chvíli vešli do zasedae síně sluhové « chtěli rozděliti poslancům před lohu, kterou se povoluje Bukurešti půjčk 23 mil., ale poslanci vyrvali jim předlohy z ru- kou, roztrhali je na cáry a rozházeli po podlaze Předseda v této situaci schůzi za ohromného rozechvění ukončil. Z Bukurešti, 27. března. („N. F. P.“) Gen. Crainiceanu, kterému jest svěřena vojen ská stráž v Bukurešti, rozestavil před mě stem hlídky, jež vyzvati mají sedláky, kdyby se přiblížili, aby ustoupili. Kdyby pak sedláci uči nili pokus, vedrati se do města, vydán vojsku rozkaz, na ně stříleti. Generál Crainice a n u přijat byl králem včera ve slyšení, na kterém ubezpečil krále, že město Bururešť jest úplně v bezpečí. Přes to však byl vojskem silně obsazen již včera večer královský palác.

Telegrafické zprávy. Ministerská krise v Nizozemí. Z Haagu, 26. března. (K. k.) Státní rada Cor van der Linden sdělil dnes královně, že se ne- povedly jeho pokusy sestaviti kabinet. Královna při- jala dnes presidenta první sněmovny. Švédské poselstvo v Cařihradě. Z Cařihradu, 26. března. (K. k.) Švédské posel- stvo, záležející ze 4 osob, které má odevzdati sultánovi řád serafinský, nejvyšší to švédský řád, sem dnes přibylo. Lord Rosebery o sítuaci v Anglii. Z Londýna, 26. března. (K. k.) Při včerejší schůzce výboru liberální ligy, pronesl bývalý před- seda ministerstva lord Rosebery reč, ve které mezi jiným pravil: „Nikdy nebylo většího důvodu míti se na pozoru nežli nyní.“ Ohražoval Le proti obrovským slibům vlády, zvláště Irsku činěným. jakož i proti hrozbám vůči horní sněmovně. Obává se, že není daleka doba, ve které bude vláda roz- mačkána mezi socialismem a konservativismem Každý všeobecný útok na majetek učinil by konec trvání vlády. Doporučuje umírněnost, jako jediný prostředek, aby se pomohlo Irsku a soudí, že široké vrstvy lidu nikdy homerulu neztrpí.

Anglicko-ruská smlouva.

Z Londýra, 26. března. (K. k.) Reuterova kancelár dovídá se z rozhodujícího místa, že je nepravdivou zpráva, že vyjednávání mezi Anglií a Ruskem bylo přerušeno. Nestane-li se něco ne- očekávaného, Bude smlouva za nedlouh podepsána; kdyby mělo dojíti k malému zpo- zdění, mohla by toho býti příčinou okolnost, že pokud jde při vyjednávání o Tibet a Afganista n, snad byli ve příčině jednotlivých věcí tázáni císař čínský a emir afganistanský. Zvláště bylo na to po- ukázáno, že smlouva neohrožuje nikterak některého jiného státu. Neohrožuje integrity Persie a nepo- škozuje žádných oprávněných zájmů Persie, ani po- kud jde o dráhu bagdadskou mimo obor otázek geografických, tvořících předmět vyjednávání. Tato záležitost bude zajisté mezi čtyřmi zúčastněnými mocnostmi projednávána.

Z anglické sněmovny. Z Londýna, 26. března. (K. k.) (Dolní sněmovna.) Arnold Forster (konservativec) se táže, zdali vyjednávání, konané mezi britským velevyslancem ve Washingtoně a vládou americkou dbsahovalo též úpravu celního tarifu ezi Spojenými státy a Kana- dou, a zdali tajemník státního departementu Spoje- ných států navrhl, aby Kanada ve svém území zavedla americký tarif celní proti Anglii a jiným zemím, a by pak zřízen byl mezi Kanadou a Spojenými státy svobodný obchod. Státní tajemník sir Edv. Grey odpovídá: Všeobecné vyjednávání o reciprocitě v ob- chodních stycích, kteréž roku 1898 zůstalo nevyří- zeno, nebylo při posledním jednání s britským vele- vyslancem opět zahájeno. Ve příčině druhé části otáz- ky odpověděl Grey, že vládě anglické o takovém návrhu není ničeho známo. Odpovídaje na další dotaz, pravil sir Edvard Grey, že velevyslanec je zmoc- něn učiniti všemožné, aby byly vyřízeny nerozře- šené dosud otázky mezi Kanadou a Spojenými státy. Vyjednávání z r. 1898 o otázce vzájemnosti v obchod- ních stycích věcně náleželo by k těmto nevyřízeným otázkám, avšak za posledního vyjednávání neproje- vily ani Spojené státy, ani Kanada nějakého přání, aby projednávání otázky té bylo cbnoveno.

Z francouzského parlamentu.

Z Paříže, 26. března. (K. k.) Ve dnešní schůzi sněmovny poslanecké podal posl. Colliard dotaz na vládu, ve kterém žádá propuštění ročníku 1903. Ministr vojenství Picguart vyložil nepříznivé ná- sledky tohoto propuštění, kteréž by armádu desorgani- sovalo a způsobilo kridu, jež by mohla trvati dva měsíce. Posl. Gerauld-Richard předložil jed- nací pořad, v němž se praví: Sněmovna vyslovuje vládě důvěru a očekává, že propustí ročník 1903, jakmile to bude považovati za možné, a přechází k jednacímu pořadu. Předseda ministerstva Clémenceau přijímá tento jednací pořad, protože obsahuje důvěru ku vládě. Předseda ministerstva klade otazku důvěry a odmítá insmuaci, že jednací pořad je bojovného rázu. Uznává, že situace v Evropě — třebas není kompli- kovaná — zasluhuje, aby se ji věnovala pozornost. Na to přijímá se jednací pořad, navržený po- slancem Gerauldem-Richardem, 414 hlasy proti 79a schůze ukončena.

FEUILLETON. Croupieři v Monte Carlu. Z Monte Carla se píše, že sézona jest tam v pl- ném proudu a tisíce franků vyhrávají a ztrácejí se denně u zeleného stolu. Hotely jsou hráči přeplněny a není nic neobyčejného, musí-li některý cestující přespati noc na kulečníku. Ve dne panuje v sálech kasina velký nával a zvláště ve večerních hodinách. když jarní slunce zajde, kutálejí se zlaťáky z tisíce rukou. Nade všemi těmito více méně rozčilenými hráči trůní croupieři, kteří konají svůj úřad s neochvějným klidem. Jako o všem v Monte Carlu, bylo i o těchto úřadnících vyprávěno mnoho bájí; pravda o nich jest však velmi jednoduchá a málo romantická. Za croupiery přijímají se v Monte Carlu jen lidé uhlazených způsobů, kteří musili nejméně rok v kní- žectví monackém žíti. Vyžadují se od nich vlastnosti bankovních kommis prvního řádu a zvláště naprosto klidný temperament. Nejméně 6 měsíců před tím, než počnou vykonávati svůj úřad, musí navštěvovati školu pro croupiery, zřízenou v letních měsících, kde se jim dostane důkladného poučení. Jsou tam hrací stoly podobně jako v kasině, část žáků dělá obecen- stvo a k sázkám se používá hracích známek. Obyčejný croupier dostává 160 korun měsíčního platu, těm, kteří jsou u „trente et quarente“ platí se 240 korun. Práce jest lehká, vyžaduje však napjaté pozornosti. Pracovní doba obnáší denně šest hodin, a sice pracuje každý croupier denně dvakrát po třech hodinách. V těchto třech hodinách práce jest mu po- přáno dvaceti minut odpočinku. Ke každému hracímu stolu je přiděleno šest croupierů, sedmý tvoří zálohu a vystřídává po řadě své soudruhy, takže si každý může dvacet minut odpočinouti.

Mluví-li se tak často o „strhání banky“ v Monte Carlu, možno prostě říci, že jest to vůbec nemožno Každý stůl dostane denně ráno obnos více než 60.000 korun, stolům však, kde se hraje trente a quarente, přidělí se 120.000 korun. Tyto obnosy vyplácejí se každodenně na počátku hry u přítomnosti obecenstva. Ovšem, má-li některý hráč dlouho po sobě štěstí, mů- že se někdy státi, že se kapitál jednoho stolu vyčerpá a musí se poslati pro zálohu, ale i to se stává velice zřídka. Správce každého hracího stolu chová stav pokladny stále v patrnosti, a pozoruje-li, že mu zá- soba dochází, pošle hned pro peníze. Také to náleží k povinnostem croupierovým. O jiném způsobu „strhání banky“ nelze ani mluviti. = Kapka vody katanem: Na pařížské Sorbonně byl v těchto dnech proveden zvláštní pokus. Profesor vyprávěl studentům v přednášce, že v Číně trestají často zlečince tím, že jim pouštějí vodu po kapkách na hlavu, což mívá za následek i smrt trestancovu. Poněvadž se jeden z posluchačů při tom nedůvěřivě usmíval, rozhodl se profesor, učiniti s mladým nevě- řícím Tomášem pokus, aby ho přesvědčil. Z opatrnosti zvolena ruka syna mus, na niž profesor jen s ne- patrné výšky pouštěl po kapkách vodu. Při 200. apce — profesor i posluchači počítali společně — stal se

student poněkud rozpačitým, při 300. kapce zmocnil se ho značný nepokoj, zbledl a ruka počala se mu silně chvěti. Při 400. kapce byly bolesti stále prudší a konečně ruka naběhla. Při 425, kapce stal se ko- nečně ze Šavla Pavel, jenž sténaje bolestí, doznal hroznou ukrutnost tohoto trestu. = Svět je stále krásnější. Ať se mluví cokolio dekadenci lidského pokolení, v něčem přece vynikáme nad staré. Svět stárne a šediví, ale stává se krásněj- ším. To ovšem lze říci jen s jistým omezením, nebot krásnější stávají se vlastně jen ženy, ale to je už dosti, ne-li všechno. Že přibývá ženám krásy, tvrdí a dokazuje Ital Giuffrida-Ruggeri v článku, uveřej- něném v »Archivio per l'antropologia e la etnologia«. Giuffrida-Ruggeri tvrdí, že u nejvíce vyvinutých, to jest na nejvyšším biologickém a sociálním stupni stojících žen se údy zkracují. U italských selek obnáší délka ruky 92 4% ruky mužské, u Pařížanky však jen 91.9%. Noha Pařížanky měří 249 milimetrů, kdežto noha méně vyvinuté ženy boloňské má 252 a noha italské selky dokonce 259 milimetrů. Žkracují se však jen konce údů, neboť celkem se noby žen dle statistických dat nestávají kratší, nýbrž delší, což jest rovněž znamením přibývající krásy. Dlouhá noha byla všemi starými umělci, počínaje Boticelliem, po- kládána za zvláště krásnou. Giuffrida-Ruggeri nezů- stává ve svém pozorování osamocen a není k tomu ani zapotřebí dlouhých statistických dat; onehdy aspoň konstatoval feuilletonista »ke chvále Pražanek«, že i pražská ženská krása vychází ve stále lepších vydáních.