1
masthead
Praze, ve středu 28. října 1909.
Praha
3
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
hotado mil sa žsnit bvnne sth
ozesni stgebe ovls
6
article
Ka ranní a odpol. 1ist
předplání se-
v Praze v administraei
ss měsie . . . . . .
n čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáške
K 50k
n le
. . . . R 5o
n drit lat
re elialkách:
sa měsíc . . . . . . 2 K 30 h
Toštoui
ua měsíe
n čvrt leta . . . . 9 K 60
s drojí zisilkon:
na piřsk
:ka
nrrt oik
Praha
Toštoui
7
article
Dnešní doplňovací volby
pražské.
Dnešní doplňovací volby
pražské.
v zlroi
V naší veleobci konají se dnes doplňo-
vací volby do sboru obecních starších na 31
uprázdněných míst. z nichž šest připadá na
Staré město, sedmnáct na Nové město, tři
na Malou stranu, dvě na Holešovice- Bubn
s na ostatní části po jednom, vyjma Vyše-
hrad. Volby tyto konají se letos za okelnost
zvláštních, jež samy sebou ukládají voličstv
za povinnost, aby k tomuto důležitému aktu
občanskému přikročilo, plně oceňujíc dosak
jejich.
Veleobec naše zastává zastupitelstvem
svým nejen úkoly samosprávné, kteréž sou
měrně s rozsáhlostí její již dávno vymáhají
na něm všestranného a to vyššího rozhledu
a slouží takto spolu nejen za vůdčí vzor
našim samosprávným sborům vůbec, ale za
ujímá přírozeně i přední representační po-
stavení v naší národní společnosti. Vždy
v národě našem, stále ještě zápasícím za
kýžené podmínky volného a zdárného vý
voje, nesoucím se sebevědomě za všem
ideály moderního, pokročilého světa, nen
druhého sboru, jehož působnost by účinněj
dovedla zasahovati do růstu občanských
cností.
Proto od okamžiku, kdy matička Praha
po mnohaletých úporných zápasech vrátila
se opět sama sobě, kdy srdcem svým sply
nula se všenárodními snahami našimi, kdy
vrátila si světlý diadém máteře českých měst
vedle vlastních, nejbližších úkolů samospráv
ných, byla a zůstala hlavní nositelkou spo
lečných zájmů všenárodních!
Holešovice
Praha
Vyšhrad
8
article
Toto mimořádné, nanejvýše čestnéa
při postavení našeho národa takřka vými-
nečné poslání Praliy ovšem to s sebou při-
náší, že ke každým jejím volbám v naší ve-
řejnosti se přikládá měřitko složitější, že se
od nich požadují výsledky pronika vějšía
vyspělejší, než od jiných velikých měst v ná-
rodech ostataích. a
Naše česká veřejnost, naše národní spo-
lečnost proto vždy a to právem sledovala po
měry ve veleobci pražské, jež zejména dle
voleb pražských posuzovala a oceňovala se
zájmem zvýšeným, nejednou horečně napja-
tým a nesla to ovšem nemile, postrádala i tu
ve volebních výsledcích hlediska větších, vyš
ších, vůdčích pojítek.
Dokud naše národní posice v Praze zdála
se ještě býti ohroženou, dokud naše pražská
společnost byla jakoby ještě v dobách sílení
svého, přirozeně nejvíce záleželo na národ
ním rázu výsledků volebních. Později, když
česká Praha se rozrostla k mohutnosti, kteráž
stlačila národní její odpůrce na činitele málo-
mocného a nepočetností svou významu pod-
řízeného, počaly Vystupovati význačněji do po-
předí vlivy politických proudů, souhlasných
s politickým nazíráním všeho ostatního národa
našeho.
Itato perioda voleb pražských náleží již
minulosti a byla vystřídána během let do-
hodani či kompromisy, uzavíranými hlavním
stranami, jak ovládaly veřejné mínění české.
V posledních letech počíná se i v tétc
příčině jeviti změna v náladě pražské našt
společnosti. Směry politické se mnohostranně
rozvětvily, stoupenci jejich počali postrádat
v posavadním způsobu voleb obecních při-
měřenou pružnost, jež by poskytla i jim pří-
ležitost, osvědčiti schopnosti své v zastupitel-
stvu veleobce naší a vedle toho zůstalo na
obou stranách značné procento voličstva, kte-
bod a o llabn
Praha
český Praha
10
article
réž zásadně se stavělo proti kompromisním
volbám, jak vešly ve zvyklost.
Z těchto skupin vyrůstala oposice, jež
se snažila uplatniti se též, když nadešly volby
obecní.
Jako v každém větším sboru, zvláště
pak v. odvětví samosprávném, vyskytly se
i tu případy, kde to které opatření zastupi-
telstva, neb jeho většiny, neodpovídalo ná-
zorům a záměrům všech účastníků; nadešla
doba velikých a nákladných podniků, kteréž
ukládaly obci značná břemena; bylo třeba
i opatření, kteráž veleobec stavila před nové
a nové úkoly, a tu mimoděk se vnášely do
kruhů voličstva odchylné výklady, pochyb-
nosti o tom, zdali zaujatý postup jest nej
výhodnější a nejprospěšnější, zkrátka přibý
váním úkolů veleobce pražské přibývalo i od
chylných stanovisk k nim.
Žijeme mimo to v období, kde myšlenky
hospodářské se domáhají uznání na mnoze
již snad i s vedlejším úmyslem, zatlačiti
z předního postavení zájmy národní a jako
ve státě a v zastupitelstvu země, tak i ve
veleobci naší nabývají tyto myšlenky nepo-
píratelného vlivu.
Neposlední příčinou nových požadavků
a nároků na správu veleobce pražské jest
i zastaralý volební řád její, po jehož opravě
touží zvláště vrstvy málo neb nic v její
samosprávě zastoupené.
Tyto a jiné ještě okolnosti účinkují nyn
v řadách voličstva a není tudíž divu, když
vedle kandidátních listin, vydaných z kruhů
nynější správě obce blízkých, vyskytují se
k dnešním volbám i četné odchylné, oppo-
siční kandidátní listiny. Nikoho by zajisté
nepřekvapovalo, že jest tomu tak, kdyby jak
jedny tak druhě a třetí kandidátní listiny
byly důsledny jak ve výběru svých kandi-
dátů, tak ve vytčení vůdčích myšlenek, dle
nichž hodlají spolupůsobiti v našem samo-
správném sboru, kterýž počtem svých členů
tvoří opravdový samosprávný parlament.
11
article
Ale toho, bohužel, tentokráte není.
Osoby a skupiny, jež na příklad v jedné
městské čtvrti podporují posavadní kom-
promis, staví se v druhé čtvrti proti němu
jiní vystupují na těch i oněch listinách
kandidátních, ba jsou i případy, že jedna
a tatáž strana je v různých částech města
pro jiný druh vodovodu. Nechceme tyto
méně utěšené stránky volebního ruchu ny
nějšího dále a dopodrobna tuto vypočítávati,
my se jich dotýkáme pouze proto, ze jsou
zjevem malé vážnosti k volebnímu aktu.
jímž se obnovuje plná třetina zástupců naši
veleobce, a jsme přesvědčeni, že zjevy po
dobné se při žádných příštích volbách více
opakovati nebudou a nesmějí.
Přesně vzato spočívá hlavní zájem zej
třejších voleb zvláště na Novém městě praž-
ském, jež obsadí samo 17 z 31 uprázdněných
míst do zastupitelstva naší veleobce; roz-
hodne tedy o větší polovině zástupců, kteří
se dnes budou voliti. Dle posavadního
volebního ruchu budou míti voličové s do-
statek kandidátů na vybranou: vyskytujíť se
v jednotlivých volebních sborech i trojí
různé kandidátní listiny.
Voličstvo přistoupí zajisté dnes k voleb-
nímu osudí s veškerou opravdovostí a da
hlasy své mužům své důvěry, mužům,
o jejichž schopnostech a pevném odhodlání,
státi se ozdobou samosprávy naší veleobce
jest přesvědčeno nejen dle slibů, ale i dle
veškeré jejich činnosti posavadní. Zdar a
další rozkvět naší královské Prahy bude
laosiblyv o cožis za obisv l
šžzňsbiVa u nobao
Praha
Zdar
12
article
zajisté společným eílem všeho voličstv
v nynější zvlášté vážné a pohnuté dobět
13
article
Včerejší bumí buršáků a bouříivé
jeho následky.
Včerejší bumí buršáků a bouříivé
jeho následky.
Naše Praha, a nejenom první město národ
českého, nýbrž vůbec česká země prožívá opět
napjaté, mimořádné bourlivé dny, jako tak časte
již ... Jevištěm jejich jsou ulice pražské a při
činou demonstraci provokace pražských buršáků
»Národní Listy« v řadě statí dokázaly, kterak
bumlové a barvové demonstrace buršáků ohru-
žují veřejný klid, pokoj a pořádek, aniž kdo
dovedl úsudkový řetěz »Národníeh Listů« kde
koli přepilovati.
Praha
14
article
Českému citu byly v poslední době uklá
dány zkoušky věru nezměrně těžké. Lid žáda
a žádá opravu řádu volebního do sněmu zem
ského, ale německá zpupnost zavalila celé zase-
dání sněmu zlovolnou obstrukcí, tak mrzkou
že vzbudila odpor i v celých vrstvách lidu ně
meckého. Rozřilení a odpor, vzniklé následkem
německé obstrukce, ještě neminuly a již byly
obnoveny: bumly s buršáckými barvami, kter
jsou vesměs protičeské a častokráte již zplodily
bouře tak nebezpečné, že byly doby, kdy vý
konná moc státní vůbec v Praze bumly zakázala
Odpor českého cítění proti nim jest histo
rický. A rovněž historické je stanovisko českých
politiků vůči projevům českého odporu prot
buršáckým provokaeím: čeští politikové mírn
české veřejné mínění. I nyní tak bylo a jest
Svaz českých poslanců zemských, soustřeďujíeí
k sobě všecky směry, od umirněného až k nej.
radikálnějšímu, vydal k českému lidu projev
vybízející k umírněnosti, jednotliví svobodomysln
poslanci čeští upozorňovali v kritických oka-
mžicích příslušné orgány státní správy na opa-
tření, jichž je třeba k zachování veřejného klidu
a pořádku, chodili mezi lid a napomínali k mír-
nosti. Není možno, mysliti si počin v kritické
chvili nevdečnějsí; české kruhy politické se mu
však nevyhnuly
A Němci? Oba němpčti rektoři pražští stali
se soukromými a veřejnými obhájci bumlů
buršáckých trikolor, dvou schválnosti, kterým
dán byl název jim nepříslušíci, titul privilegil.
Němec
Praha
15
article
Rektoři zaslupovali buršáky u místodržitelea
pak i u minislerského předsedy. Tak veliký je
rozdíl stanoviska, jednání a postupu zodpověd
ných kruhů českých a zodpovědných kruhů ně
meckých: co češti snažili se napraviti, němečl
směrodatní kruhové soustavně kazili.
Když konečně i orgány vládní poznaly,že
museji se dáti do řešení krise buršáckého justa
mentu a policejní ředilel vydal známé připome
nutí buršákům, odpověděli na ně barovní Germáni
vysokých školách zapsaní — obstrukcí. Když
se zdařila německá obstrukce proti jazykovým
nařízením a vláda provedla důsledky její v zá-
konníku, když německá obstrukce mohla zmaři
volební právo pro nejširší vrstvy lidové a ně-
mečtí ministři zůstali na svých místech, mehl
se pražští buršáci za záštity svých reklorů, dě
kanů a akademických senátů dáti, historií po-
učeni, tím lehčeji do obstrukce proti »přípome-
nuti« policejního ředitele. »Připomenuti« ostatně
bylo nejmírnější, jaké jen býti mohlo; jesiliže
zakázalo buml a nezakázalo barvy, bez nichž
buml není bumlem, pak je jisto, že policejní
ředitelství nemohlo učiniti méně než učinilo
A účinek? V českém táboře, v táboře, ve kle-
rém je zdreující většina Prahy, se vyčkávalo,
v táboře německé menšiny se — protestovalo.
a německá politika učinila z nicotných, nadu
tých prolestů — velikou národní věc německou
en odonr BlaT steh ola olza a dolono
nsřd l
cošle sří otaile čtnsbo
ošnr
Germán
Praha
Blata
17
article
Obratem ruky provedli buršáci důsledky
pokračovali v bumlové obstrukci předevčíren
i včera.
Není v historii přikladu, by kterýkoli národ
a kdykoli snesl takovou provokaci svého od-
půrce; týž zjev, v celém světě axiomatický, s
prostě nyní v Praze opakoval.
O podrobném průběhu včerejška refer
jeme s touž objektivností, jako vždy dosud
s touž objektivností, proti které nikde nebylo
proneseno žádné podstatné námitky
Události včerejška v Praze hnuly všem
kruhy, shora až dolů.
Starosla měst pražských JUDr. K. G rot
povolán byl včera v poledne na místodržitelstv
a měl s mistodržitelem hr. Coudenhovem dlouhou
poradu o způsobu, jak bylo by lze upo ko
jiti občanstvo pražské, aby se zdržel
vaškerých bouřlivých projevů, tak aby nasta
opět klid v ulicích našeho města.
Starosta dr. Gros vyložil místodržitelovi
že v první řadě bylo by třeba, by odstra-
něny hyly příčiny znepokojení občanstva
a zejmena že jeví se polřebným, a b
občanstvo poznalo, že se stejné
měří oběma stranám.
Občanstvo — pravil starosta dr. Gros
dále — poukazuje na to, jaká mimořád ná
opatření se provádějí na ochran
tak zvaných starých práv studentů ně-
meckých a že se nehledí ani na to, že
opatřeními těmi i rozvážaí živ-
lové v občanstvu jsou značnou měrou
poškozová ni.
Místodržilel hr. Coudenhove žádal
starostu dra. Groše, by rada městská učinil
vybláškami opatřeníi, by občanstvo bylo napo
menuto ke klidu.
s nlor
JUDr
Coudenhove
doktor
Gros
Praha
18
article
Starosta dr. Groš slibil, že podnikne
vše, by v městě zjednán byl klid
Za první rozpravy starosty dra. Groš
s místodržitelem hr. Coudenhovem nebylo
ještě známo, že zatím došlo k velikým bouřím
na veřejných prostranstvích pražských.
Odpoledne byl starosta dr. Groš opět po-
zván na míslodržitelství a tam bylo mu sdě
leno, jaké scény se v Praze odehrály. M í sto
držitel hr. Coudenhove žádal sta-
rostu dra. Groše znovu, by městs ká
rada zakročila pro uklidnění ob
čanstva.
Městská rada pražská, zatím zasedající, če-
kala, až se starosta dr. Groš do jejího sezen
vrátí. Starosta, přišed od mistodržitele.
sdělil radě, že se chystají nejroz-
sáhlejší opatřehí na potlačení ja-
kýchkoli výtržností a že je třeba, by
rozvážní živlové v občanstvu byli napomenuti.
by přispěli k tomui, aby veřejnost se uklidnila
O věci této se v radě městské důkladn
uvažovalo a výslodkem porady bylo usnesení.
by rada městská vydala vyhlášku
k občanstvu a aby všecky poslanecké kluby če-
ské na radě říšské požádnla, by se zasadily o to
by pro trvalé upokojení myslí če-
ského občanstva pražského bylo praž
ským studentům německým zakázáno nošen
barev a odznaků, ježto zkušenost uči, že ně
mečtí studenti nedovedou, i když
jsou opatřeni barvami a odznaky
chovati se tak, aby české občan
stvo neprovokovali.
Dle usnesení rady městské byla hned vy
hláška sepsána a dána do tisku a poslaneckým
klubům poslán byl přípis řečeného obsahu.
Z toho je vidno: směrodatné kruhy českés
všemožně starají o obnovu klidu a pořádku. Če-
ský tisk se mírní, jak jen dovede. A Němci?
Opakují vše, co pražské demonstrace vyhnalona
roeted vánq e
doktor
Groš
Coudenhove
Němec
Praha
20
article
vrchol napětí a nebezpečí: němečií poslanci
stejné jako němečtí rektoři a vysokoškolští pro-
fosoři.
Úžasno je, kam se odvažuje ně-
mecký tisk pražský. Zatím co buršáci,
podporovaní německými poslanci, rektory a pro-
fesory, pokračují v bumlové obstrukci, odvažuje
se německý tisk předkládati české veřejnosti —
ultimatum a potlačení českého národního cilu
ne prospěch bumlu třeba brannou mocí.
Co jest ultimatum? Je to poslední slove
před válkou. Buď se mu podrobí ten, komu bylo
předloženo, nebo se válka zahájí. Tedy: něme-
cký tisk se odvažuje žádati, by vše se podrobilo
obstrukčnímu justamentu německých buršáků
nebo Němectvo zvedne proti nám Čechům ob-
čanskou válku.
Nuže, české slovo bylo pověděno. Míst -
držitel žádal starostu měst pražských a jím
městskou radu, by se přičinila o znovuzřízení
veřejného pořádku. S plnou vlasteneckou oběta-
vostí se i starosta naší Prahy i rada městská
ujaly těžkého tohoto úkolu, a hned provedly.
ce v prvním okamžiku mohly provésti. Od koho
se žádá služba tak velká, tomu se musí poskyt-
nouti také závažný projev mínění. A tento pro-
jev zní z úst starostových stejně jako z usne-
sení rady městské: vším vinny jsou buršácké
barvy a bumly, poněvadž buršáci neumějí jich
užívat. Nuže: v těchto slovech obsažena jest
odpověď na německé ultimatum, včera večer
německým tiskem hozené do světa se smělostí,
ba zpupností věru bezpříkladnou.
Ted
Čecho
Praha
21
article
Ještě jiný vážný činitel včera promluvíl
akční výbor a parlamentní komise svobodomysl-
ného klubu poslaneckého. Jejich úsudek, o nej-
bedlivější úvahu opřený, obsažen je v tomto
telegramu, ministerskému předsedovi baronu
Beckovi zaslaném:
Parlamentní komise zemských a říš-
ských poslanců a akční výbor národní stra-
ny svobodomyslné upozorňuje na roze-
chvění klidného jinak obyvatelstva praž-
kého, že zdejší vládní orgány nechtějí za-
meziti v nynější rozechvěné době svévoln
nožení kulérů německého studentstva, pod
porovaného samými profesory. Nejde o pro-
ste procházky, nýbrž vyzývavé nošení od
znaků na nejírekventovanější ulici praž-
ské. Obchodnictvo obou národnosti jest roz-
hořčeno, že prostým zákazem nezjedná so
klid. Žádáme v nynějších pohnutých dnech
za přímý zákaz nošení barev a odznaků po
veřejných ulicích pražských. Dr. Škarda.
Beck
doktor
Škarda
akční výbor národní stra
22
article
Dnešní demonstrace rozpjaly se do veli
kých rozměrů. Státní úřady uznaly potřebným
vydati o nich úřadní zprávu. Jedna věta v ní
je nad míru charakleristická: i ta úřadn
zpráva konstatuje, že ze začátku
bylna Příkopě klid a že neklid za-
čal »následkem urážky jistého kulé-
rového studenta.« Tím je zároveň pové-
děno, kde je vina.
Zatím je patrno, že němečtí vůdcové chtěji
demonstrací využíti ke svým politickým zámě-
rům a účelům. Je samozřejmo, že i vláda vi-
deňská se zabývá pražskými bouřemi. Jak.
zvěstuje tato telegrafická zpráva c. k. korespon-
denční kanceláře:
Z Vídně, 27. října. (K. k.) »Wiener Allg
Ztg « přinášl následujicí zprávu: Nastávající
výjimečný stav v Praze. Poněvadž dnes
v Praze udály se poznovu výtržnosti, utvářila se
situace v zemském hlavním městě Čech takovým
způsobem, že vláda zanáší se myšlenkou,
zavésti výjimečný stav v Praze. B ytla
učiněna již všechna přípravná
opatření, aby v případě dalších vý-
tržností mohl býtiihned vy hllá šen
Wiener
Vídeň
Praha
Čechy
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pražská policie o politice české
před 55 lety.
(Kapitolatrochu časov á)
Po r. 1848 obživil u policie starý zvyk
podávati do Vídně zprávy o „náladě“ obecen
siva, které se pak v letech reakce stávají dlou
hými politickými referáty, obsahujícími v po-
arobnostech skoro každou událost. Obsahují ne-
jednu zajímavost i po stránce politické, i po
stránce sociálně-humanní, s jakou Solicejní ředi-
tel Sacher Masoch pečoval na př. o opatřen
zdravého a laciného chleba, suchých bytů, ve-
řejných prádelen a koupelen, opatroven a jesli.
umenšení konkubinatů atd., navrhuje veřejné
sbirky pro podobné účely a koje se nadějí, že
pražské obecenstvo jistě bude ochotně přispí-
vati — vždyť prý jest jeho obětavost obecné
známa. Zásluhy jeho se ovšem trochu zmenšují,
zname-li úmysl, který jej při tom vedl: nižší
třídy nepatřily podle jeho názoru k žádné poli-
tické straně a nebyly také tak zkaženy, jak
jinde a národní vědomi v nich dokonce nevy-
mřelo, ale panis et eircenses bylo přece vždy
jejich heslo a proto prý je může každá politicka
strana ziskati, bude-li dbáti, aby hmotné poměry
jejich se zlepšily a aby při větším výdělku si
mohly dopřáti tu a tam nějakou tu radost. A tu
by bylo především nutno, aby pivo zlacinělo
učiněna tím přítrž kořalečnímu moru, který prá-
vě v těchto třídách vede často k fysickému i mo-
rälnímu rozvratu jednotlivce i celých rodin. Tuto
péči o hmotné zlepšení existence pracujících
tříd měla by převzíti vláda a vytvořiti takt
z dělnietva silnou vládní stranu.
Sacher Masoch
Vídeň
Solicejní ředi
24
article
Obavy, že by mezinárodní šiřitelé revoluč
ních ideí nalezli mezí českým dělnictvem stou-
pence a vyznavače, jsou prý zbytečné. Český
dělník jest nejmírnější a nejdobromyslnější tror,
má-li práci a o tu v té době všeobecného ruchu
stevebaího prý nouze nebyla. Zcela neprávem
prý se o něm tvrdí, že je „proletář“. Dělníci
v Praze i ve větších městech v Čechách nejsou
prý naprosto žádní proletáři a také z nich žádná
revoluce nevyjde. Mnoho z nich sloužilo na voj-
ně a vidí v tom neobyčejnou čest a pevýšení nad
nevojáky, jimž hrdě často při zprávách o voj-
sku rozkládají: „Také já jsem byl císařský
muž!“ Proti policii neukazují žádného rozhoř-
čení; tu a tam je sice policie nucena zakročiti
ale jsou to pouhé pračky, zaviněné kořalkou t
často také netaktní horlivosti policejních orgánů
když však na policii úřadníci mírně s takovým
zatčenými zacházejí, na jejich soukromé záleži
tosti se obratně s účastí dotazují, radu ochotně
podávají, je před množícími se útisky židů
zaměstnavatelů chrání, jsou za to plni vděč
Více pozornosti zasluhují prý jiné dvě
Praha
Čechy
26
article
strany.
Po událostech r. 1848 rozpadla se totiz
česká demokratická strana ve dva tábory: „stra-
nu se silně červenou barvou“ a „stranu národ
ní“, nebo „besední“ nebo i „Havličkovu“ zva-
ncu. K první patřil hlavně Sabina, Arnold a
mladý Frič s česko-moravským bratrstvem; když
však tito vůdcové byli pozavíráni, umlká tatc
strana na venek úplně, avšak policie se domní
vala, že žije tajně dále a že je ve spojení s vůd
ci demokratické propagandy světové, jak pr
ostatně i přívržencí Havlíčkovy strany připou
štéjí, jmenujíce jako zakuklené demokraty dra.
Boj. Pichla, sládka Fingerhuta a neoblíbeného
dra. Trojana Revoluce však ze žádné strany
nevyjde.
Strana besední je největší českou stranou
patří k ní všichni oposičníci, návštěvníci „Mě-
šťanských besed“, skoro všichni literáti, profe
soři a učenci, část úřadnictva v posledních le-
tech vystudovaného, zvláště v oboru soudeov-
ském a technickém, a veškeré studentstvo, no
venkově pak členové bývalých čtenářských
kroužků a odboček Slovanské Lípy. Její činnost
je prozatím pouze literární, neboť od politickéh-
vystupování ji zdržuje politický takt, kter; jí
Havličkův
Sabina
Arnold
Frič
Pichl
Fingerhut
Trojan
český demokratický strana
27
article
káže, neukvapovati se a očekávati příhodnějš
doby, dočasná její mdloba pochází hlavně z ne-
dostatku rozhodných vůdců, zvláště v kruzíeh
učenců, kteří jsou „jako všichni učenci pln
bázně a strachu a utekli by při první řáně“
Kdyby tak někdo jiný místo nich dělal revolue
a na hodně vzdáleném místě a pak jim na tali
nabídl panslovanskou říši, vztáhli by sice ra-
dostně obě ruce po ní, ale sami nehnou prstem
O antidynastické náladě celé strany byla totiž
policie pevně přesvědčena; nevadilo jí v tom
pranie, že při příležitosti únorového atentátu na
J. Veličenstvo všeobecně rozhodně tento čin se
odsuzoval, že po celé Praze se zpívala císařska
hymna, že v divadle při slavnostní ouvertuře
k „Vlastě a Šárce“ při zaintonování zvuků „Za-
chovej nám“ celé divadlo tleskalo, že všade
se pořádaly děkovné bohoslužby při naplněných
kostelech a kaplích, že měšťanstvo a šlechtn
spěchali vyslati do Vídně deputace, že městská
rada pražská se usnesla, zříditi nadaci císaře
Františka Josefa, která měla býti udělováns
chudým měšťanům s podmínkou, aby se z
Šárka
František Josef
Vídeň
28
article
J. V. moďlili: vše to policie dobře věděla a pře
píše její pražský zpravodaj: Co to všechn
platno! Jest přec jen jisto, že slovanské zájmy
jsou straně besední bližší a důležitější a kdyby
ty se zdály ohroženy, nelekli by se jednotlive
při sebeobraně dopustiti se i velezrady, aby za
chránili ideu panslavismu. Sklon k Rusku, „k to
muto ryze slovanskému státu“, k němuž prý se
veškeré zraky Čechů s důvěrou obracely a od
něhož očekávali osvobození od nenáviděného
německého jha, idea panslavismu, získávající s
stále více půdy a pověsť, že vůdcové besedn
strany byli ve spojení s Ruskem a že dostá-
vali od něho i peněžní podpory pro své plány
tak jako jihoslovanští literáti a političtí vůdeov
byli prý pouze placení agenti Ruska — to byly
důkazy pražské policie, že strana besední je
antidynastická a že by jí byla milejší slovan-
ská despotie, než německá republika.
Jak slovanská myšlenka Čechy ovládá, lze
prý nejlépe viděti z povstání Černoborců. Celý
postup boje i vyrovnání udržoval celou stranu
Čecho
Rusko
německý republika
Čechy
29
article
besední v takovém napětí, že i české vládní no
viny (jichž redaktor Šesták se silně klonil k
straně besední) psaly v úvodnících i v telegra-
moch o utrpení bratrského národa, nespokoju
jíce se oficiálními zprávami vládních listů víden-
ských. Čechové jsou přesvědčeni, že za Černo-
horci stojí Rusové a že svých slovanských bratř
neopustí. Před rokem prý sice bylo jejich nej-
vřelejším přáním, aby země ty se staly rakou-
skými, čimž by byl posilněn slovanský žive
v Rakousku a případně by i nabyl vílězné pře-
vahy; teď však si tajně přejí, aby se stala Čern
Hora samostatnou neb aspoň ruskou a aby tak
tvořila hradbu proti germanisa čnímu postupu na
Balkáně, o němž se v německých novinách vša-
de psalo: Němci prý totiž spatřují již již Dunaj
jako německou řeku od pramene až k ústí a vid
v duchu všade bohaté německé kolonie, plné
tevárního rucbu jako předzvěst velkého Něme-
cka od Baltu až k moři Egejskému... Tyto
ideály pražská policie rozhodně odsuzovala
loyálně přiznávala, že česká nespokojenost se
tímio psaním jen zbytečně dráždí . .
Šesták
Čecho
Rus
Němec
Dunaj
Rakousko
Balkán
Balt
30
article
Strana besední žila politicky úplně v ústra-
ní, bez jakýchkoli schůzí a shromádění; ne-
bylať přišla ještě doba táborů. Členové strany
se scházívali sice někdy v hostincích podružného
řádu, v obyčejných výčepních máístnostech, avšak
varovali se úzkostlivě každé rozprávce o poli-
tice a vůbec o všem, co by je mohlo kompro-
mitovati. Ze to prý však horlí doma při zába-
vách nebo soukrumých návštěvách, kde jsou
před posloucháním a vyzrazením jisti, o věceel
strany besední a trpce si stěžují na překá žky.
které vládní orgány rozvoji českého národa v ce-
stu kladou; vypočítávají přísnou censuru tisku,
novin a divadelních kusů, zákazy her českýcl
divadelních ochotníků po venkově, povoláván
neslovanských profesorů na pražskou universitu
a j., ukazujíce na Němce, jež vláda jen hýčká;
hlavně prý jest jim nopohodlný všeobecný sy
stem tajných vládních detektivů, kteří jsou při
každém provozování českých divadelních her
a při každé učené přednášce, aby mohli podá-
vati podrobné raporty do Vídně... Starý denník
Němec
Vídeň
31
article
to sice pro úřadování Sacher-Masochovo popírá
avšak za jeho nástupce Päumanna k tomu sku-
tečně došlo: nebylo učené přednášky, kterou
by policie nebyla bedlivě pozorovala a předná-
šeče pilně pouze na thema přednášky omezo-
vala, což na př. zakusil i prof. Purkyně, když
pobízel své posluchače, aby pěstovali přírodní
vědy v rouše českém; policii to úplně stačilo,
aby obvinila Purkyně z rejdů panslavistickýchl
Veliký rozruch prý způsobila i houževnate
šířená pověst, že česká reálka v Praze má býti
zrušena; vždyť prý bezloho je čeština na ně-
meckých gymnasiích jen „z milosti“' trpěna,
kdežto na českých ústavech se několik předměto
musí přednášeti německy. Ministr hr. Lev Thun
prý také mnoho oblíben není, neboť jemu při-
pisují za vinu, že ve spojení s vyšším ducho-
venstvem, rovněž neoblábeným, brámí rozvoji
elementárních škol a dust v učitelstvu snahu,
vychovávati mládež v duchu národním a vště-
povati jí slovanské uvědomění. Mezi biskupy
vidí pak celá strana svorně jako největší ne-
přátele pokroku a rozvoje českého národa arci-
biskupa pražského a biskupy královéhradeckého
a brněnského; vystupujíť jako germanisátoři
v době, kdy prý Prusko zařizuje v Kladsku če-
ské učitelské semináře pro české obyvatelstvo.
Sacher
Masochův
Päumann
Purkyně
Thun
Praha
Prusko
Kladsko
32
article
Strana besední musí býti neustále bedlivě
střežena — toť raison d'étre pražské policie.
Revoluce sice v březnu 1853 nehrozila, ale opa-
trnosti nikdy nezbývá a válečný stav pokojným
občanům neuškodí, soudil Sacher Masoch. Jeho
úsudek byl mirný, velice mírný, naproti prohlá-
šení pražského auditora Lenzendorfa, když po-
dával toho roku svoje dobrozdání o navržené
amnestii: „Já sám pohlížím na nynější dobu
s její nejvážnější stránky, pokládám důsledné
pokračování vlády železné pěsti za jediný
ochranný prostředek státního pořádku a byl
bych nejraději, kdyby každá lidumilnost a am-
nestie na vždycky byly odstrančny ..
Toť malá vzpomínka z vetchého paplrv
starého denníku.
Argus.
Sacher Masoch
Argus
Lenzendorfa