ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 358a34f0-7630-11dc-9fa1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 31, org 7, person 40, work 1
1 masthead
Praze, ve středu 28. října 1909.
Praha
2 masthead
T dOn
3 masthead
Ročník XXXXVIII.
4 masthead
hotado mil sa žsnit bvnne sth ozesni stgebe ovls
5 masthead
Číslo 297.
6 article
Ka ranní a odpol. 1ist předplání se- v Praze v administraei ss měsie . . . . . . n čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáške K 50k n le . . . . R 5o n drit lat re elialkách: sa měsíc . . . . . . 2 K 30 h Toštoui ua měsíe n čvrt leta . . . . 9 K 60 s drojí zisilkon: na piřsk :ka nrrt oik
Praha Toštoui
7 article Dnešní doplňovací volby pražské.
Dnešní doplňovací volby pražské. v zlroi V naší veleobci konají se dnes doplňo- vací volby do sboru obecních starších na 31 uprázdněných míst. z nichž šest připadá na Staré město, sedmnáct na Nové město, tři na Malou stranu, dvě na Holešovice- Bubn s na ostatní části po jednom, vyjma Vyše- hrad. Volby tyto konají se letos za okelnost zvláštních, jež samy sebou ukládají voličstv za povinnost, aby k tomuto důležitému aktu občanskému přikročilo, plně oceňujíc dosak jejich. Veleobec naše zastává zastupitelstvem svým nejen úkoly samosprávné, kteréž sou měrně s rozsáhlostí její již dávno vymáhají na něm všestranného a to vyššího rozhledu a slouží takto spolu nejen za vůdčí vzor našim samosprávným sborům vůbec, ale za ujímá přírozeně i přední representační po- stavení v naší národní společnosti. Vždy v národě našem, stále ještě zápasícím za kýžené podmínky volného a zdárného vý voje, nesoucím se sebevědomě za všem ideály moderního, pokročilého světa, nen druhého sboru, jehož působnost by účinněj dovedla zasahovati do růstu občanských cností. Proto od okamžiku, kdy matička Praha po mnohaletých úporných zápasech vrátila se opět sama sobě, kdy srdcem svým sply nula se všenárodními snahami našimi, kdy vrátila si světlý diadém máteře českých měst vedle vlastních, nejbližších úkolů samospráv ných, byla a zůstala hlavní nositelkou spo lečných zájmů všenárodních!
Holešovice Praha Vyšhrad
8 article
Toto mimořádné, nanejvýše čestnéa při postavení našeho národa takřka vými- nečné poslání Praliy ovšem to s sebou při- náší, že ke každým jejím volbám v naší ve- řejnosti se přikládá měřitko složitější, že se od nich požadují výsledky pronika vějšía vyspělejší, než od jiných velikých měst v ná- rodech ostataích. a Naše česká veřejnost, naše národní spo- lečnost proto vždy a to právem sledovala po měry ve veleobci pražské, jež zejména dle voleb pražských posuzovala a oceňovala se zájmem zvýšeným, nejednou horečně napja- tým a nesla to ovšem nemile, postrádala i tu ve volebních výsledcích hlediska větších, vyš ších, vůdčích pojítek. Dokud naše národní posice v Praze zdála se ještě býti ohroženou, dokud naše pražská společnost byla jakoby ještě v dobách sílení svého, přirozeně nejvíce záleželo na národ ním rázu výsledků volebních. Později, když česká Praha se rozrostla k mohutnosti, kteráž stlačila národní její odpůrce na činitele málo- mocného a nepočetností svou významu pod- řízeného, počaly Vystupovati význačněji do po- předí vlivy politických proudů, souhlasných s politickým nazíráním všeho ostatního národa našeho. Itato perioda voleb pražských náleží již minulosti a byla vystřídána během let do- hodani či kompromisy, uzavíranými hlavním stranami, jak ovládaly veřejné mínění české. V posledních letech počíná se i v tétc příčině jeviti změna v náladě pražské našt společnosti. Směry politické se mnohostranně rozvětvily, stoupenci jejich počali postrádat v posavadním způsobu voleb obecních při- měřenou pružnost, jež by poskytla i jim pří- ležitost, osvědčiti schopnosti své v zastupitel- stvu veleobce naší a vedle toho zůstalo na obou stranách značné procento voličstva, kte- bod a o llabn
Praha český Praha
10 article
réž zásadně se stavělo proti kompromisním volbám, jak vešly ve zvyklost. Z těchto skupin vyrůstala oposice, jež se snažila uplatniti se též, když nadešly volby obecní. Jako v každém větším sboru, zvláště pak v. odvětví samosprávném, vyskytly se i tu případy, kde to které opatření zastupi- telstva, neb jeho většiny, neodpovídalo ná- zorům a záměrům všech účastníků; nadešla doba velikých a nákladných podniků, kteréž ukládaly obci značná břemena; bylo třeba i opatření, kteráž veleobec stavila před nové a nové úkoly, a tu mimoděk se vnášely do kruhů voličstva odchylné výklady, pochyb- nosti o tom, zdali zaujatý postup jest nej výhodnější a nejprospěšnější, zkrátka přibý váním úkolů veleobce pražské přibývalo i od chylných stanovisk k nim. Žijeme mimo to v období, kde myšlenky hospodářské se domáhají uznání na mnoze již snad i s vedlejším úmyslem, zatlačiti z předního postavení zájmy národní a jako ve státě a v zastupitelstvu země, tak i ve veleobci naší nabývají tyto myšlenky nepo- píratelného vlivu. Neposlední příčinou nových požadavků a nároků na správu veleobce pražské jest i zastaralý volební řád její, po jehož opravě touží zvláště vrstvy málo neb nic v její samosprávě zastoupené. Tyto a jiné ještě okolnosti účinkují nyn v řadách voličstva a není tudíž divu, když vedle kandidátních listin, vydaných z kruhů nynější správě obce blízkých, vyskytují se k dnešním volbám i četné odchylné, oppo- siční kandidátní listiny. Nikoho by zajisté nepřekvapovalo, že jest tomu tak, kdyby jak jedny tak druhě a třetí kandidátní listiny byly důsledny jak ve výběru svých kandi- dátů, tak ve vytčení vůdčích myšlenek, dle nichž hodlají spolupůsobiti v našem samo- správném sboru, kterýž počtem svých členů tvoří opravdový samosprávný parlament.
11 article
Ale toho, bohužel, tentokráte není. Osoby a skupiny, jež na příklad v jedné městské čtvrti podporují posavadní kom- promis, staví se v druhé čtvrti proti němu jiní vystupují na těch i oněch listinách kandidátních, ba jsou i případy, že jedna a tatáž strana je v různých částech města pro jiný druh vodovodu. Nechceme tyto méně utěšené stránky volebního ruchu ny nějšího dále a dopodrobna tuto vypočítávati, my se jich dotýkáme pouze proto, ze jsou zjevem malé vážnosti k volebnímu aktu. jímž se obnovuje plná třetina zástupců naši veleobce, a jsme přesvědčeni, že zjevy po dobné se při žádných příštích volbách více opakovati nebudou a nesmějí. Přesně vzato spočívá hlavní zájem zej třejších voleb zvláště na Novém městě praž- ském, jež obsadí samo 17 z 31 uprázdněných míst do zastupitelstva naší veleobce; roz- hodne tedy o větší polovině zástupců, kteří se dnes budou voliti. Dle posavadního volebního ruchu budou míti voličové s do- statek kandidátů na vybranou: vyskytujíť se v jednotlivých volebních sborech i trojí různé kandidátní listiny. Voličstvo přistoupí zajisté dnes k voleb- nímu osudí s veškerou opravdovostí a da hlasy své mužům své důvěry, mužům, o jejichž schopnostech a pevném odhodlání, státi se ozdobou samosprávy naší veleobce jest přesvědčeno nejen dle slibů, ale i dle veškeré jejich činnosti posavadní. Zdar a další rozkvět naší královské Prahy bude laosiblyv o cožis za obisv l šžzňsbiVa u nobao
Praha Zdar
12 article
zajisté společným eílem všeho voličstv v nynější zvlášté vážné a pohnuté dobět
13 article Včerejší bumí buršáků a bouříivé jeho následky.
Včerejší bumí buršáků a bouříivé jeho následky. Naše Praha, a nejenom první město národ českého, nýbrž vůbec česká země prožívá opět napjaté, mimořádné bourlivé dny, jako tak časte již ... Jevištěm jejich jsou ulice pražské a při činou demonstraci provokace pražských buršáků »Národní Listy« v řadě statí dokázaly, kterak bumlové a barvové demonstrace buršáků ohru- žují veřejný klid, pokoj a pořádek, aniž kdo dovedl úsudkový řetěz »Národníeh Listů« kde koli přepilovati.
Praha
14 article
Českému citu byly v poslední době uklá dány zkoušky věru nezměrně těžké. Lid žáda a žádá opravu řádu volebního do sněmu zem ského, ale německá zpupnost zavalila celé zase- dání sněmu zlovolnou obstrukcí, tak mrzkou že vzbudila odpor i v celých vrstvách lidu ně meckého. Rozřilení a odpor, vzniklé následkem německé obstrukce, ještě neminuly a již byly obnoveny: bumly s buršáckými barvami, kter jsou vesměs protičeské a častokráte již zplodily bouře tak nebezpečné, že byly doby, kdy vý konná moc státní vůbec v Praze bumly zakázala Odpor českého cítění proti nim jest histo rický. A rovněž historické je stanovisko českých politiků vůči projevům českého odporu prot buršáckým provokaeím: čeští politikové mírn české veřejné mínění. I nyní tak bylo a jest Svaz českých poslanců zemských, soustřeďujíeí k sobě všecky směry, od umirněného až k nej. radikálnějšímu, vydal k českému lidu projev vybízející k umírněnosti, jednotliví svobodomysln poslanci čeští upozorňovali v kritických oka- mžicích příslušné orgány státní správy na opa- tření, jichž je třeba k zachování veřejného klidu a pořádku, chodili mezi lid a napomínali k mír- nosti. Není možno, mysliti si počin v kritické chvili nevdečnějsí; české kruhy politické se mu však nevyhnuly A Němci? Oba němpčti rektoři pražští stali se soukromými a veřejnými obhájci bumlů buršáckých trikolor, dvou schválnosti, kterým dán byl název jim nepříslušíci, titul privilegil.
Němec Praha
15 article
Rektoři zaslupovali buršáky u místodržitelea pak i u minislerského předsedy. Tak veliký je rozdíl stanoviska, jednání a postupu zodpověd ných kruhů českých a zodpovědných kruhů ně meckých: co češti snažili se napraviti, němečl směrodatní kruhové soustavně kazili. Když konečně i orgány vládní poznaly,že museji se dáti do řešení krise buršáckého justa mentu a policejní ředilel vydal známé připome nutí buršákům, odpověděli na ně barovní Germáni vysokých školách zapsaní — obstrukcí. Když se zdařila německá obstrukce proti jazykovým nařízením a vláda provedla důsledky její v zá- konníku, když německá obstrukce mohla zmaři volební právo pro nejširší vrstvy lidové a ně- mečtí ministři zůstali na svých místech, mehl se pražští buršáci za záštity svých reklorů, dě kanů a akademických senátů dáti, historií po- učeni, tím lehčeji do obstrukce proti »přípome- nuti« policejního ředitele. »Připomenuti« ostatně bylo nejmírnější, jaké jen býti mohlo; jesiliže zakázalo buml a nezakázalo barvy, bez nichž buml není bumlem, pak je jisto, že policejní ředitelství nemohlo učiniti méně než učinilo A účinek? V českém táboře, v táboře, ve kle- rém je zdreující většina Prahy, se vyčkávalo, v táboře německé menšiny se — protestovalo. a německá politika učinila z nicotných, nadu tých prolestů — velikou národní věc německou en odonr BlaT steh ola olza a dolono nsřd l cošle sří otaile čtnsbo ošnr
Germán Praha Blata
16 article
nb sMs moln
17 article
Obratem ruky provedli buršáci důsledky pokračovali v bumlové obstrukci předevčíren i včera. Není v historii přikladu, by kterýkoli národ a kdykoli snesl takovou provokaci svého od- půrce; týž zjev, v celém světě axiomatický, s prostě nyní v Praze opakoval. O podrobném průběhu včerejška refer jeme s touž objektivností, jako vždy dosud s touž objektivností, proti které nikde nebylo proneseno žádné podstatné námitky Události včerejška v Praze hnuly všem kruhy, shora až dolů. Starosla měst pražských JUDr. K. G rot povolán byl včera v poledne na místodržitelstv a měl s mistodržitelem hr. Coudenhovem dlouhou poradu o způsobu, jak bylo by lze upo ko jiti občanstvo pražské, aby se zdržel vaškerých bouřlivých projevů, tak aby nasta opět klid v ulicích našeho města. Starosta dr. Gros vyložil místodržitelovi že v první řadě bylo by třeba, by odstra- něny hyly příčiny znepokojení občanstva a zejmena že jeví se polřebným, a b občanstvo poznalo, že se stejné měří oběma stranám. Občanstvo — pravil starosta dr. Gros dále — poukazuje na to, jaká mimořád ná opatření se provádějí na ochran tak zvaných starých práv studentů ně- meckých a že se nehledí ani na to, že opatřeními těmi i rozvážaí živ- lové v občanstvu jsou značnou měrou poškozová ni. Místodržilel hr. Coudenhove žádal starostu dra. Groše, by rada městská učinil vybláškami opatřeníi, by občanstvo bylo napo menuto ke klidu. s nlor
JUDr Coudenhove doktor Gros Praha
18 article
Starosta dr. Groš slibil, že podnikne vše, by v městě zjednán byl klid Za první rozpravy starosty dra. Groš s místodržitelem hr. Coudenhovem nebylo ještě známo, že zatím došlo k velikým bouřím na veřejných prostranstvích pražských. Odpoledne byl starosta dr. Groš opět po- zván na míslodržitelství a tam bylo mu sdě leno, jaké scény se v Praze odehrály. M í sto držitel hr. Coudenhove žádal sta- rostu dra. Groše znovu, by městs ká rada zakročila pro uklidnění ob čanstva. Městská rada pražská, zatím zasedající, če- kala, až se starosta dr. Groš do jejího sezen vrátí. Starosta, přišed od mistodržitele. sdělil radě, že se chystají nejroz- sáhlejší opatřehí na potlačení ja- kýchkoli výtržností a že je třeba, by rozvážní živlové v občanstvu byli napomenuti. by přispěli k tomui, aby veřejnost se uklidnila O věci této se v radě městské důkladn uvažovalo a výslodkem porady bylo usnesení. by rada městská vydala vyhlášku k občanstvu a aby všecky poslanecké kluby če- ské na radě říšské požádnla, by se zasadily o to by pro trvalé upokojení myslí če- ského občanstva pražského bylo praž ským studentům německým zakázáno nošen barev a odznaků, ježto zkušenost uči, že ně mečtí studenti nedovedou, i když jsou opatřeni barvami a odznaky chovati se tak, aby české občan stvo neprovokovali. Dle usnesení rady městské byla hned vy hláška sepsána a dána do tisku a poslaneckým klubům poslán byl přípis řečeného obsahu. Z toho je vidno: směrodatné kruhy českés všemožně starají o obnovu klidu a pořádku. Če- ský tisk se mírní, jak jen dovede. A Němci? Opakují vše, co pražské demonstrace vyhnalona roeted vánq e
doktor Groš Coudenhove Němec Praha
20 article
vrchol napětí a nebezpečí: němečií poslanci stejné jako němečtí rektoři a vysokoškolští pro- fosoři. Úžasno je, kam se odvažuje ně- mecký tisk pražský. Zatím co buršáci, podporovaní německými poslanci, rektory a pro- fesory, pokračují v bumlové obstrukci, odvažuje se německý tisk předkládati české veřejnosti — ultimatum a potlačení českého národního cilu ne prospěch bumlu třeba brannou mocí. Co jest ultimatum? Je to poslední slove před válkou. Buď se mu podrobí ten, komu bylo předloženo, nebo se válka zahájí. Tedy: něme- cký tisk se odvažuje žádati, by vše se podrobilo obstrukčnímu justamentu německých buršáků nebo Němectvo zvedne proti nám Čechům ob- čanskou válku. Nuže, české slovo bylo pověděno. Míst - držitel žádal starostu měst pražských a jím městskou radu, by se přičinila o znovuzřízení veřejného pořádku. S plnou vlasteneckou oběta- vostí se i starosta naší Prahy i rada městská ujaly těžkého tohoto úkolu, a hned provedly. ce v prvním okamžiku mohly provésti. Od koho se žádá služba tak velká, tomu se musí poskyt- nouti také závažný projev mínění. A tento pro- jev zní z úst starostových stejně jako z usne- sení rady městské: vším vinny jsou buršácké barvy a bumly, poněvadž buršáci neumějí jich užívat. Nuže: v těchto slovech obsažena jest odpověď na německé ultimatum, včera večer německým tiskem hozené do světa se smělostí, ba zpupností věru bezpříkladnou.
Ted Čecho Praha
21 article
Ještě jiný vážný činitel včera promluvíl akční výbor a parlamentní komise svobodomysl- ného klubu poslaneckého. Jejich úsudek, o nej- bedlivější úvahu opřený, obsažen je v tomto telegramu, ministerskému předsedovi baronu Beckovi zaslaném: Parlamentní komise zemských a říš- ských poslanců a akční výbor národní stra- ny svobodomyslné upozorňuje na roze- chvění klidného jinak obyvatelstva praž- kého, že zdejší vládní orgány nechtějí za- meziti v nynější rozechvěné době svévoln nožení kulérů německého studentstva, pod porovaného samými profesory. Nejde o pro- ste procházky, nýbrž vyzývavé nošení od znaků na nejírekventovanější ulici praž- ské. Obchodnictvo obou národnosti jest roz- hořčeno, že prostým zákazem nezjedná so klid. Žádáme v nynějších pohnutých dnech za přímý zákaz nošení barev a odznaků po veřejných ulicích pražských. Dr. Škarda.
Beck doktor Škarda akční výbor národní stra
22 article
Dnešní demonstrace rozpjaly se do veli kých rozměrů. Státní úřady uznaly potřebným vydati o nich úřadní zprávu. Jedna věta v ní je nad míru charakleristická: i ta úřadn zpráva konstatuje, že ze začátku bylna Příkopě klid a že neklid za- čal »následkem urážky jistého kulé- rového studenta.« Tím je zároveň pové- děno, kde je vina. Zatím je patrno, že němečtí vůdcové chtěji demonstrací využíti ke svým politickým zámě- rům a účelům. Je samozřejmo, že i vláda vi- deňská se zabývá pražskými bouřemi. Jak. zvěstuje tato telegrafická zpráva c. k. korespon- denční kanceláře: Z Vídně, 27. října. (K. k.) »Wiener Allg Ztg « přinášl následujicí zprávu: Nastávající výjimečný stav v Praze. Poněvadž dnes v Praze udály se poznovu výtržnosti, utvářila se situace v zemském hlavním městě Čech takovým způsobem, že vláda zanáší se myšlenkou, zavésti výjimečný stav v Praze. B ytla učiněna již všechna přípravná opatření, aby v případě dalších vý- tržností mohl býtiihned vy hllá šen
Wiener Vídeň Praha Čechy
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pražská policie o politice české před 55 lety. (Kapitolatrochu časov á) Po r. 1848 obživil u policie starý zvyk podávati do Vídně zprávy o „náladě“ obecen siva, které se pak v letech reakce stávají dlou hými politickými referáty, obsahujícími v po- arobnostech skoro každou událost. Obsahují ne- jednu zajímavost i po stránce politické, i po stránce sociálně-humanní, s jakou Solicejní ředi- tel Sacher Masoch pečoval na př. o opatřen zdravého a laciného chleba, suchých bytů, ve- řejných prádelen a koupelen, opatroven a jesli. umenšení konkubinatů atd., navrhuje veřejné sbirky pro podobné účely a koje se nadějí, že pražské obecenstvo jistě bude ochotně přispí- vati — vždyť prý jest jeho obětavost obecné známa. Zásluhy jeho se ovšem trochu zmenšují, zname-li úmysl, který jej při tom vedl: nižší třídy nepatřily podle jeho názoru k žádné poli- tické straně a nebyly také tak zkaženy, jak jinde a národní vědomi v nich dokonce nevy- mřelo, ale panis et eircenses bylo přece vždy jejich heslo a proto prý je může každá politicka strana ziskati, bude-li dbáti, aby hmotné poměry jejich se zlepšily a aby při větším výdělku si mohly dopřáti tu a tam nějakou tu radost. A tu by bylo především nutno, aby pivo zlacinělo učiněna tím přítrž kořalečnímu moru, který prá- vě v těchto třídách vede často k fysickému i mo- rälnímu rozvratu jednotlivce i celých rodin. Tuto péči o hmotné zlepšení existence pracujících tříd měla by převzíti vláda a vytvořiti takt z dělnietva silnou vládní stranu.
Sacher Masoch Vídeň Solicejní ředi
24 article
Obavy, že by mezinárodní šiřitelé revoluč ních ideí nalezli mezí českým dělnictvem stou- pence a vyznavače, jsou prý zbytečné. Český dělník jest nejmírnější a nejdobromyslnější tror, má-li práci a o tu v té době všeobecného ruchu stevebaího prý nouze nebyla. Zcela neprávem prý se o něm tvrdí, že je „proletář“. Dělníci v Praze i ve větších městech v Čechách nejsou prý naprosto žádní proletáři a také z nich žádná revoluce nevyjde. Mnoho z nich sloužilo na voj- ně a vidí v tom neobyčejnou čest a pevýšení nad nevojáky, jimž hrdě často při zprávách o voj- sku rozkládají: „Také já jsem byl císařský muž!“ Proti policii neukazují žádného rozhoř- čení; tu a tam je sice policie nucena zakročiti ale jsou to pouhé pračky, zaviněné kořalkou t často také netaktní horlivosti policejních orgánů když však na policii úřadníci mírně s takovým zatčenými zacházejí, na jejich soukromé záleži tosti se obratně s účastí dotazují, radu ochotně podávají, je před množícími se útisky židů zaměstnavatelů chrání, jsou za to plni vděč Více pozornosti zasluhují prý jiné dvě
Praha Čechy
26 article
strany. Po událostech r. 1848 rozpadla se totiz česká demokratická strana ve dva tábory: „stra- nu se silně červenou barvou“ a „stranu národ ní“, nebo „besední“ nebo i „Havličkovu“ zva- ncu. K první patřil hlavně Sabina, Arnold a mladý Frič s česko-moravským bratrstvem; když však tito vůdcové byli pozavíráni, umlká tatc strana na venek úplně, avšak policie se domní vala, že žije tajně dále a že je ve spojení s vůd ci demokratické propagandy světové, jak pr ostatně i přívržencí Havlíčkovy strany připou štéjí, jmenujíce jako zakuklené demokraty dra. Boj. Pichla, sládka Fingerhuta a neoblíbeného dra. Trojana Revoluce však ze žádné strany nevyjde. Strana besední je největší českou stranou patří k ní všichni oposičníci, návštěvníci „Mě- šťanských besed“, skoro všichni literáti, profe soři a učenci, část úřadnictva v posledních le- tech vystudovaného, zvláště v oboru soudeov- ském a technickém, a veškeré studentstvo, no venkově pak členové bývalých čtenářských kroužků a odboček Slovanské Lípy. Její činnost je prozatím pouze literární, neboť od politickéh- vystupování ji zdržuje politický takt, kter; jí
Havličkův Sabina Arnold Frič Pichl Fingerhut Trojan český demokratický strana
27 article
káže, neukvapovati se a očekávati příhodnějš doby, dočasná její mdloba pochází hlavně z ne- dostatku rozhodných vůdců, zvláště v kruzíeh učenců, kteří jsou „jako všichni učenci pln bázně a strachu a utekli by při první řáně“ Kdyby tak někdo jiný místo nich dělal revolue a na hodně vzdáleném místě a pak jim na tali nabídl panslovanskou říši, vztáhli by sice ra- dostně obě ruce po ní, ale sami nehnou prstem O antidynastické náladě celé strany byla totiž policie pevně přesvědčena; nevadilo jí v tom pranie, že při příležitosti únorového atentátu na J. Veličenstvo všeobecně rozhodně tento čin se odsuzoval, že po celé Praze se zpívala císařska hymna, že v divadle při slavnostní ouvertuře k „Vlastě a Šárce“ při zaintonování zvuků „Za- chovej nám“ celé divadlo tleskalo, že všade se pořádaly děkovné bohoslužby při naplněných kostelech a kaplích, že měšťanstvo a šlechtn spěchali vyslati do Vídně deputace, že městská rada pražská se usnesla, zříditi nadaci císaře Františka Josefa, která měla býti udělováns chudým měšťanům s podmínkou, aby se z
Šárka František Josef Vídeň
28 article
J. V. moďlili: vše to policie dobře věděla a pře píše její pražský zpravodaj: Co to všechn platno! Jest přec jen jisto, že slovanské zájmy jsou straně besední bližší a důležitější a kdyby ty se zdály ohroženy, nelekli by se jednotlive při sebeobraně dopustiti se i velezrady, aby za chránili ideu panslavismu. Sklon k Rusku, „k to muto ryze slovanskému státu“, k němuž prý se veškeré zraky Čechů s důvěrou obracely a od něhož očekávali osvobození od nenáviděného německého jha, idea panslavismu, získávající s stále více půdy a pověsť, že vůdcové besedn strany byli ve spojení s Ruskem a že dostá- vali od něho i peněžní podpory pro své plány tak jako jihoslovanští literáti a političtí vůdeov byli prý pouze placení agenti Ruska — to byly důkazy pražské policie, že strana besední je antidynastická a že by jí byla milejší slovan- ská despotie, než německá republika. Jak slovanská myšlenka Čechy ovládá, lze prý nejlépe viděti z povstání Černoborců. Celý postup boje i vyrovnání udržoval celou stranu
Čecho Rusko německý republika Čechy
29 article
besední v takovém napětí, že i české vládní no viny (jichž redaktor Šesták se silně klonil k straně besední) psaly v úvodnících i v telegra- moch o utrpení bratrského národa, nespokoju jíce se oficiálními zprávami vládních listů víden- ských. Čechové jsou přesvědčeni, že za Černo- horci stojí Rusové a že svých slovanských bratř neopustí. Před rokem prý sice bylo jejich nej- vřelejším přáním, aby země ty se staly rakou- skými, čimž by byl posilněn slovanský žive v Rakousku a případně by i nabyl vílězné pře- vahy; teď však si tajně přejí, aby se stala Čern Hora samostatnou neb aspoň ruskou a aby tak tvořila hradbu proti germanisa čnímu postupu na Balkáně, o němž se v německých novinách vša- de psalo: Němci prý totiž spatřují již již Dunaj jako německou řeku od pramene až k ústí a vid v duchu všade bohaté německé kolonie, plné tevárního rucbu jako předzvěst velkého Něme- cka od Baltu až k moři Egejskému... Tyto ideály pražská policie rozhodně odsuzovala loyálně přiznávala, že česká nespokojenost se tímio psaním jen zbytečně dráždí . .
Šesták Čecho Rus Němec Dunaj Rakousko Balkán Balt
30 article
Strana besední žila politicky úplně v ústra- ní, bez jakýchkoli schůzí a shromádění; ne- bylať přišla ještě doba táborů. Členové strany se scházívali sice někdy v hostincích podružného řádu, v obyčejných výčepních máístnostech, avšak varovali se úzkostlivě každé rozprávce o poli- tice a vůbec o všem, co by je mohlo kompro- mitovati. Ze to prý však horlí doma při zába- vách nebo soukrumých návštěvách, kde jsou před posloucháním a vyzrazením jisti, o věceel strany besední a trpce si stěžují na překá žky. které vládní orgány rozvoji českého národa v ce- stu kladou; vypočítávají přísnou censuru tisku, novin a divadelních kusů, zákazy her českýcl divadelních ochotníků po venkově, povoláván neslovanských profesorů na pražskou universitu a j., ukazujíce na Němce, jež vláda jen hýčká; hlavně prý jest jim nopohodlný všeobecný sy stem tajných vládních detektivů, kteří jsou při každém provozování českých divadelních her a při každé učené přednášce, aby mohli podá- vati podrobné raporty do Vídně... Starý denník
Němec Vídeň
31 article
to sice pro úřadování Sacher-Masochovo popírá avšak za jeho nástupce Päumanna k tomu sku- tečně došlo: nebylo učené přednášky, kterou by policie nebyla bedlivě pozorovala a předná- šeče pilně pouze na thema přednášky omezo- vala, což na př. zakusil i prof. Purkyně, když pobízel své posluchače, aby pěstovali přírodní vědy v rouše českém; policii to úplně stačilo, aby obvinila Purkyně z rejdů panslavistickýchl Veliký rozruch prý způsobila i houževnate šířená pověst, že česká reálka v Praze má býti zrušena; vždyť prý bezloho je čeština na ně- meckých gymnasiích jen „z milosti“' trpěna, kdežto na českých ústavech se několik předměto musí přednášeti německy. Ministr hr. Lev Thun prý také mnoho oblíben není, neboť jemu při- pisují za vinu, že ve spojení s vyšším ducho- venstvem, rovněž neoblábeným, brámí rozvoji elementárních škol a dust v učitelstvu snahu, vychovávati mládež v duchu národním a vště- povati jí slovanské uvědomění. Mezi biskupy vidí pak celá strana svorně jako největší ne- přátele pokroku a rozvoje českého národa arci- biskupa pražského a biskupy královéhradeckého a brněnského; vystupujíť jako germanisátoři v době, kdy prý Prusko zařizuje v Kladsku če- ské učitelské semináře pro české obyvatelstvo.
Sacher Masochův Päumann Purkyně Thun Praha Prusko Kladsko
32 article
Strana besední musí býti neustále bedlivě střežena — toť raison d'étre pražské policie. Revoluce sice v březnu 1853 nehrozila, ale opa- trnosti nikdy nezbývá a válečný stav pokojným občanům neuškodí, soudil Sacher Masoch. Jeho úsudek byl mirný, velice mírný, naproti prohlá- šení pražského auditora Lenzendorfa, když po- dával toho roku svoje dobrozdání o navržené amnestii: „Já sám pohlížím na nynější dobu s její nejvážnější stránky, pokládám důsledné pokračování vlády železné pěsti za jediný ochranný prostředek státního pořádku a byl bych nejraději, kdyby každá lidumilnost a am- nestie na vždycky byly odstrančny .. Toť malá vzpomínka z vetchého paplrv starého denníku. Argus.
Sacher Masoch Argus Lenzendorfa