Str. 620.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXVI.

s živými bacilly pod kůži, jiným opět do dutiny břišní a konečně jiným do krčních vratných žil vstřiknuta. Dokonce bylo 6 kusů denně značnou dávkou bacillů krmeno, neb přidával se hnis s bacilly denně po 6—8 měsíců do píce. Čtyři kusy dýchaly vzduch bacilly přesycený; bylat kol nozder jeho rozstřikována v jemné sprše voda, v níž hnis s bakteriemi byl rozmíchán. — A výsledek? Ani jediné z 19 pokusných zvířat nejevilo nejmenší známky tuberkulosy ani za živa ani po smrti. Po zabití nebylo ani stopy tuberkulosy v útro- bách objeveno a jen tam, kde bakterie vstřiknuty byly a tudíž zvířeti větší neb menší poranění způsobeno bylo, zjištěny na obvodu hnízda hnisy, v nichž bacilly tuberkulosy dokázány. Zkrátka, jevil se skot bacillům lidské tuberkulosy nepří- stupným. A z tohoto výsledku odvozuje dr. Koch důležitý fakt, že tuberkulosa lidská není identickou s tuberkulosou skotu, a proto že dosavadní názor o možnosti pře- nesení tuberkulosy z dobytka na člověka není opodstatněn. V jakém ohledu se tuberkulosní bacilly, pocházející od člověka, rozeznávají od ba- cillů skotu, dr. Koch dosud nezjistil, je- likož pokusy jeho v tomto směru ještě ukončeny nejsou. Pokusy tyto započal teprve v minulém podzimku, když vrátil se z výzkumné cesty po Nové Guinei, podniknuté ku zjištění příčin malarie (ba- henní zimnice). Pruské ministerstvo orby poskytlo dru. Kochovi k pokusům veškeré zvířectvo na vysoké škole zvěrolékařské v Berlíně a veškeré výsledky provedených pokusů utvrdily dra. Kocha o různosti tuberkulosy člověka a skotu. Co tedy jest na tom, že člověk se od skotu může tuberkulosou nakaziti? — Tato otázka jest zajisté nedozírného dosahu, neb tu staví se nebezpečí nákazy člověka skotem tuberkulosním do jiného světla.

Dr. Koch hájí náhled, že člověk se od skotu tuberkulosou nakaziti nemůže,a opírá tento svůj náhled o následující dů- vody: Především poukazuje na skutečnost, že množství lidí, zvláště ve velkých městech, přijímá do sebe denně v mléce a másle veliké množství čilých, rozvoje schopných bacillů tuberkulosy skotu a tak proti své vůli samo na sobě provádí pokus o možnosti nákazy. Z toho odvozuje dr. Koch, že kdyby bacilly tuberkulosy skotu byly s to člověka nakaziti, že by daleko více případů tuberkulosy požíváním mléčných výrobků, hlavně u dětí, ve velkých městech vysky- tovati se muselo. Že tuberkulosa vzniká přijetím potravin od dobytka pocházejících. dá se jen v těch případech předpokládati. v nichž objeví se tuberkulosa nejdříve v útrobách, a v mnohých případech, jež dr. Koch prozkoumal, jen 2 případy tu- berkulosní nákazy střev byly zjištěny. V ne- mocnici berlínské „Charity“, bylo v 5 letech jen 5 případů prvotní nákazy tuberkulosy střev zjištěno a v Bedřichově dětské nemoc- nici tamtéž nepozoroval dr. Baginský při 993 dětech tuberkulosních ani jediného případu tuberkulosy střev. Prof. dr. Biedert shledal při 3104 mrtvolách tuberkulosních dětí jen 16 případů prvotní střevní tuberkulosy, ale ani v těchto případech není dokázáno, že staly se nákazou potravy animální. Výsledky dosavadního bádání nenasvěd- čují tedy tomu, že by byla tuberkulosa skotu na člověka přenosnou; a jisto jest, že i když možnost takového přenášení stává, přece jen onemocnění člověka ná- kazou od zvířete (skotu) jest velice řídkým zjevem. Z toho soudí dr. Koch, „že nemt vůbec zapotřebí žádných opatření, jimiž by se lidé oproti nákaze od zvířat chránili“.

Jest pochopitelno, že setkalo se nové učení Kochovo s odporem, a již na kon- gresu samém proti němu dr. Fadyean (Angličan) vystoupil a dotvrzoval hned svůj nesouhlas statistickými doklady z dvou největších anglických dětských nemocnic, v nichž v jedné 29.1% a v druhé 28.19 případů nákazy cestou vnitřní na tuber- kulosou zemřelých dětí zjištěno bylo, což arciť odporuje přesvědčení Kochovu o ob- zvláštní řídkosti takých případů. I jiní lékaři s náhledem Maxe Fadyeana souhlas projevili; ale nescházelo také těch, kterým odvaha, s níž Koch proti celému světu — jak skutečně říci možno — se po- stavil, imponovala. Vyvoláť sice theorie Ko- chova boj a ostrou kritiku, nicméně jen tím více věci samé — zájmu lidského zdraví — se poslouží, poněvadž zavdá příčinu k no- vým všestranným pokusům, z nichž bohdá pravda na jevo vyjde. Také nenabylo učení Kochovo hned plné váhy a nezvyklalo stá- vající zdravotní opatření, spočívající na dosud za platné uznané zásadě o možnosti nákazy, což arciť jest správné. S naprostým odmitnutím vyslovil se o učení Kochově kolega jeho bakteriolog dr. Virchov, třeba mimo kongres, pravě. že bojuje sice po léta proti náhledu o zdě- děné tuberkulose u lidí, avšak v ostatním že s Kochem nesouhlasí. Vytýká Ko- chovi, že nedbá naprosto výsledků bádání na kodaňském ústavu bakteriologickém.

Aby se totiž zjistilo, co pro zdar lidského zdravotnictví podniknuto býti musí a čemu případně musí býti zabráněno, ustanovila dánská vláda z kruhů lékařských zdra- votní radu. Tento sbor se arciť také tu- berkulosou obíral a k vyčerpání otázky té podnikal nejdůkladnější pokusy. Vý- sledky těchto výzkumů byly směrodatnými pro zdravotnické zákonnité předpisy, z nichž nejzávažnější jest předpis o vyloučení do- bytka tuberkulosního z přívozu do země. Opa- tření tato vydána byla následkem nálezů školy kodaňské, jež zcela něco jiné učí než dr Koch. „Koch sice promluvil“, pravil Virchov, „ale není to slovo poslední a nejméně slovo rozhodné; věc daleko není ještě u konce.“ Jak patrno, bylo by chybou, učení Ko- chovo odsouditi neb přímo přijati; ale chy- bou ještě větší by bylo, vzdáti se oněch zákonnitých předpisů, které jsou dosud pro uvarování nákazy tuberkulosou do- bytčí v platnosti a dobře se osvědčují.

Učení Kochovo musí býti bedlivě novými pokusy zkontrolováno, abychom nedožili se téhož zklamání, jako svého času s tu- berkulínem téhož badatele. Avšak bylo by hrubou nevážností k vědě, nedůstojnou vzdělaného světa, kdyby nové učení Ko- chovo pohozeno bylo tam, kam „z počátku“ pohozen tuberkulín — na smetiště po- blouzení. Ostatně předložil dr. Koch vý- sledky svých bádání a všecky při tom zí- skané preparáty komisi, říšským zdra- votním úřadem ustavené, v níž i odpůrce jeho dr. Virchov je zastoupen. Poněvadž i vláda anglická vývody Kochovy pro- zkoumati dává, můžeme očekávati s trpěli- vostí konečné objasnění — za platnosti dosavadních ochranných předpisů. Nový sterilisator mléka. patent Brüner a sterilisování mléčných nádob. terilisování mléka zahřátím na 102 až 107° C. razí si rychle dráhu: neb z ohledů zdravotních má mléko toto oproti obyčejnému veliké vý- hody. Sterilisováním ničí se v mléce veškeré zárodky různých bacillů, jako bacilly tuber- kulosní a j., v mnohém mléce velmi hojně obsažené; mimo to stává se mléko i trvanli- vějším. — Vzhledem k této důležitosti, jakou sterilisování mléka na zdraví požívajících má, uspořádána byla konkurence sterilisa- torů v Dison Verviersu pod protektorátem krále belgického a ze všech súčastněných přístrojů přiznána byla sterilisatoru patent „Brüner“ jednohlasně cena s odměnou 300 franků, jako nejjednoduššímu a nej- praktičtějšímu sterilisatoru této doby. Mimo jiné přiznány byly sterilisatoru tomu první ceny v Darmstadtu a Petrohradě.

Sterilisator ten, jejž obr. 183. znázorňuje, pozůstává ze dvou hlavních částí, a to: z vyvozovače páry a z postaveného nad tímto příjímacího prostoru na mléčné láhve a konve. — Zacházení s tímto sterilisatorem je jednoduché. Láhve postaví se do steri- lisatoru s uzavírkami na těchto položenými a vystaví se po 60—80 minut účinku páry; po té vyjmou se láhve a uzavírací oblou- ček lahví se uzavře a láhve chladí. Otevřená, do vnitřního prostoru sahající roura vylučuje každé nebezpečí explose a činí přístroj koncesse prostým, při čemž zároveň bezpečnostní ventil udržuje usta- vičně stejné napjetí páry a tím současně i stejnou temperaturu 102—107° reguluje. Dále jsou umístěny na přístroji dva teplo- měry, jež teplotu páry a teplotu mléka v lahvích ukazují. Na straně nalézající se třídílný kohout umožňuje vedení páry buď do sterilisatoru neb do zvláštní ná- doby s vodou, které se teplé k různým účelům používá, jmenovitě i ku vymývání lahví a p. Mimo to možno vésti páru zvláštní rourou a upraviti k této přístroj na sterilisování mléčných konví a nádob. Jakou má důležitost sterilisování mlé- čných nádob na trvanlivost mléka, doka- zoval známý švýcarský badatel, professor z Freudenreichu. On vyroboval pasteuri- sované mléko v různém čase a v různých ná- dobách při temperatuře 20—24° C a shledal, že mléko se zkazilo za stejných okolností v nádobách: pouze vymytých sterilisovaných teprve po 46 hod. již po 24 hodinách Těchto osm pokusů dokazuje zřejmě jakou výhodu poskytuje sterilisování a či- stění mléčných nádob parou. Tyto velmi levné sterilisatory mléčných upraviti ke každému vyvo- nádob možno. S přílohou.