Str. 618.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXVI.

nos luk zmnohonásobiti a také plodnost polí odvodňováním velice zvýšiti. Při sdělávání speciálných projektů me- lioračních nesmí býti vůbec spouštěny se zřetele ohledy hospodářské. „Meliorace, kteréž by se nevyplácely, nemohou býti ani podporou země neb státu prováděny.“ Vypracování takového programu, racio- nálné meliorování a regulování vůbec musí býti usnadněno nezbytně potřebnou revisí zastaralého vodního zákona ze dne 22./4. 1870 se zřetelem k potřebám meliorování; dále vydáním zemského zákona o scelování pozemků, jímž by bylo usnadněno sklá- dání pozemků při meliorování. Představenstvo spolku architektův a in- ženýrů v král. Českém podalo sněmu král. Českého pamětní spis ze dne 25./4. 1901 o reformách nutných pro rozvoj meliorací a úprav vodních v Čechách, v němž ze- vrubně odůvodňuje účelnější roztřidování podniků melioračních dle způsobu a výše podpor veřejných, dle těchto zásad: 1. Z projektů regulačních a melioračních třeba vyloučiti ty podniky obecně prospěšné, jichž význam národohospodářský jest da- lekosáhlý a jichž provedení spojeno jest s velikým nákladem (regulace velkých toků, stavby údolních přehrad), tak že se vy- mykají melioračnímu zákonu ze dne 30./6. 1884, a vymoci pro ně státní podporu buď zvláštními zákony, aneb z jiných stát- ních dotací určených pro vodní stavby. 2. Projekty regulační, jichž význama rozsah dotýká se současně několika okrest prohlásiti třeba za podniky zemské a udě- liti jim nejmenší zákonnou subvenci 70% (§ 4. odst. 1. a § 6. odst. 1.; 40% ná- kladu dává země a 30 poskytuje stát): okresy a obce neb vodní družstva přispí- vají na podnik nejvýše 30%.

3. Podniky zemské týkající se hrazent bystřin se státní podporou z melioračního fondu až do 50%; vypracování projektů a rozpočtů, i provedení stavby děje se orgány státními (pro Čechy, Moravua Slezsko c. k. oddělením pro hrazení by- střin na Král. Vinohradech). 4. Projekty regulační a meliorační s větším nakladem i rozsahem, prováděné okresy neb vodními družstvy. Podnikům těmto nutno zabezpečiti subvenci zemskou a vy- moci subvenci státní z fondu melioračního. 5. Malé podniky meliorační, subvenco- vané ze zemské dotace pro podporování ho- spodář. meliorací a z dotace pro malé melio- race, spravované c. k. ministerstvem orby. 6. Vodovody pro venkovské obce. Ode dávna se touží, že také neracionálná organisace kulturně technické služby v kra- lovství Českém rozkvětu meliorací v na- šem zemědělství překáží a že jednání o po- řizování a schvalování melioračních pro- jektů jest složité a těžkopádné. Sněm království Českého usnesl ser. 1899 na resoluci, jíž se zemskému výboru ukládá, aby za příčinou účinnějšího pro- vádění melioračních podniků a uzšího styku mezi zemědělci a zemskými techniky zemědělskými uvažoval: „jak by bylo lze zemědělskou technickou kancelář decen- tralisovati a zříditi přiměřený počet ob- vodních inženýri zemědělských, kterým by příslušel dozor a vedení prací melio- račních — po případě zkoumání projektů

melioračních, oprávněnými, samostatnými kulturními techniky vypracovaných, a do- zor na provádění a kollaudace podniků melioračních, těmito prováděných“. Současně uložil sněm zem. výboru, aby při regulačních a melioračních pracích zemí subvencionovaných vyhradil odbor- níkům zemským přiměřený vliv při pro- vádění a dozor; jakož i aby se — v do- hodnutí s radou zemědělskou — postaral o přísnou evidenci všech zemí podporo- vaných podniků melioračních za účelem jich udržování v náležitém technickém stavu.

Představenstvo spolku architektů a inže- nýrů v uvedeném již pamětním spise do- vozuje, že nynější technická kancelář ze- mědělské rady pro království České, ne- jsouc úřadem zemským, nemůže úkolům zemské meliorační služby dostáti, nemajíc oné kompetence, jaké třeba ku přímému projednávání a podávání návrhů na sub- vencování projektů, ku vykonávání sta- vebního dozoru, ku kollaudaci prováděných a k udržování hotových melioračních pod- niků, zemským výborem podporovaných. Proto navrhuje představenstvo spolku architektů a inženýrů, aby byla kulturně technická kancelář přidělena přímo zem- skému výboru a zřízena jako »zemský úřaa meliorační«, jehož vniterná organisace necht záleží v sekcích, jimž přikázány buďtež kulturně inženýrské práce dle krajů a povodí. Krajské kulturní úřady budtež postupně zřizovány pro menší podniky meliorační tam, kde potřeba jich značným počtem prováděných prací se prokáže. Pozemštěním kulturně technické služby by bylo jednání o meliorace valně zjedno- dušeno, zrychleno a zlevněno; bylo by přímo mezi zemským výborem a vládou vedeno.

Kromě toho se naléhá v tomto pamět- ním spise na zřízení „stálé zemské me- liorační komise“, jejíž členové by byli — po příkladě rady železniční království Če- ského — jmenováni jednak přímo zemským výborem a c. k. vládou ze řady odbor- níků, jednak ku návrhu rady zemědělské, zemské banky a inženýrské komory. Této komisi má býti vyhraženo projednávání otá- zek: O dalším vývoji veřejné služby kul- turně-inženýrské, o kategorisování podniků melioračních, a sice: co podniků zemských na základě zvláštních zákonů, neb co pod- niků zemských na základě zákona melio- račního, neb co podniků družstevních. Teprv po provedení těchto reform má býti také přistoupeno ku přiměřené de- centralisaci kulturně technické služby se zřetelem ku potřebám jednotlivých krajů. Navrhuje se také, „aby bylo při kulturně technické kanceláři zřízeno zvláštní od- dělení pro malé meliorace“ a aby ku pro- vádění jich byly opatřeny zvláštní síly. Ku vychovávání takových sil, „meliora- čních mistrů neb lukařů“, kteří by mohli samostatně prováděti a udržovati menší me- liorace, musí býti založeny lukařské školy. Zemský výbor zřídil při rolnické škole v Chebu r. 1898 učitele meliorování luk*) a předložil sněmu král. Českého v červnu

*) Řízením tohoto učitele bylo od 1./10. 1898 do 1./8. 1900 odvodněno při 51 usedlostech 141 ha polí (položeno trubek 84.158 m), 32 ha luk (pro- vedeno 2643 m svodnic) a upraveno 19.000 m cest nákladem 29.468 korun. 1901 návrh na zřízení 2 lukařských škol při rolnických školách. Tyto školy mají vzdělávati lukařské mistry a dozorce při melioracích. Lukařští mistři mají — za vrchního dozoru autoriso- vaného kulturního technika — sami proje- ktovati a prováděti menší úpravy luka drenáže a při větších podnicích meliora- čních mají působiti jako orgány dozorčí při udržování těchto meliorací. V těchto školách musí býti největší péče věnována praktickému výcviku žactva. Zřízením těchto škol bude velice usnad- něno provádění menších, pro nejčetnější třídy rolnictva tak důležitých malých me- liorací, jež bylo dosud také nedostatkem technických sil a přílišnými náklady správ- ními velice zdražováno a tím znesnadňováno. Spolek architektů a inženýrů se také ujímá zřízení »zemské meliorační školy« a žádá, aby nynější tříročníkové zeměděl.-technické oddělení na vys. školách technických v Praze přeměněno bylo v „samostatný odbor kul- turně-inženýrský o 4 ročnících“ a to měrou tak úplnou, by absolventi měli kvalifikaci pro veškerou veřejnou a soukromou službu při stavbách vodních. Současně týž spo- lek žádá, aby nařízení ze dne 8./11. 1886 a spolu s ním i nařízení ze dne 11./12. 1860 č. 36.413, jimiž se zatímně upravují podmínky pro nabytí a vykonávaní oprá- vněnosti soukromo-technické, se změnila tak, by zaveden byl stav kulturně-inženýrský.

Nákladem země konají se v království Českém každého roku 4 kočovné učební běhy lukařské, při nichž se provádí menší meliorace luk. Kursy ty řídí svelkým úspě- chem vynikající odborník Frant. Bolech. Žádoucí jest, aby při těchto kursech provedené meliorace byly také jako vzory meliorování zachovávány. Vývoj meliorování musí býti usnadněn »vymaněním veškerého přípravného jednání, zvláště o malé meliorace z pout těžkopád- ného bureaukratismu«. Jednání toto může býti velice zjedno- dušeno a uspíšeno, budou-li zásady pro- jektů melioračních a regulačních před jich prováděním za spolupůsobení všech inter- esentův, zvláště vlády, přesně ujednány. Takovým ujednáním by byly odstraněny příčiny zdlouhavých sporů, jež často teprv po předložení hotových plánů mezi kulturně- technickou kanceláří a vládou vznikají. Sněm král. Českého uložil zemskému výboru r. 1899, „aby ve shodě s radou zemědělskou působil u vlády ku zjedno- dušení a urychlení úředního řízení při pracích regulačních a melioračních“, dále aby se zemský výbor postaral o »rychlé po- ukazování a vyplácení subvencí povolených«. Právem se touží, že sice plánů meli- oračních a regulačních přibývá, avšak k jich provádění že se nedostává prostředků. Projektováním sebe nákladnějších me- liorací a pod. se zemědělství arciť málo prospěje, okrašlují-li pouze zprávy o čin- nosti kulturně-technické kanceláře a ne- ní-li naděje, že budou v dozírné době také provedeny. Takové pracování projektů do zásoby jest tím větším plýtváním prací a penězy, čím rychleji — zvláště plány na úpravy vod — pozbývají skutečné ceny. Rolnictvo naše se dále plným právem do- máhá, „aby bylo provádění meliorací a re-