1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v úterý 19. srpna 1913.
Praha
4
masthead
Raranniavečerní listy
předplácí e
V Prazu v adlministrneii
na měsle.
na čtvrt leta . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsie. . . . . 2 K 54b
na čtvrt lata . . . . 7 K. 62 h
na měsie liálkách
5
article
Postouí 2 K a0
Postouí 2 K a0
na měslo. . . . . 8 K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 630 h
s dvojí zásllkou
na měsle
na čtvrt leta . . . . 11 K 0b
6
article
odr e
Situace na Balkáně hrozí stále ještě ne-
bezpečím války bulharsko-turecké. Pokojné
vyřízení hranic bulharsko-tureckých jest za-
tím do nedohledné doby oddalováno zbabě-
lým chováním koncertu evropského, ze kte-
rého před Turky utekly velmocí všechny, ne-
vyjímaje ani Rakousko-Uhorska, které — jak
před týdnem ještě hrozila „Reichspost“
chtělo stát na straně Bulharska i v tom pří-
padě, kdyby jiné velmoci sebrali své nástroje
a koncert opustily. Rakouským občanům ply-
ne zatím z nynější situace jedno ulehčení: pře-
stane u nás stav obležení, záložníci se vrátí
brzy domů ke svým pracím na poli, v živno-
stech, úřadech a ve studlich, obyvatelstvo
bude se moci snažiti, aby napravilo hospo-
dářské kalamity, které naše diplomacie v mi-
nulé krisi jemu způsobila. Také naše diplo-
macie se nyní musí starati, aby pomáhala od-
vrátiti hrozící katastrofy našemu obchodu a
průmyslu, kterému ovšem svojí dosavadní
politikou zavírala celý Balkán, otvírajíc jej na-
šemu věrnému spojencí — Německu.
Balkán
Bulharsko
Německo
7
article
O sporu bulharsko-tureckém znějí zprávy
stále nepříznivě. „Vossische Ztg.“ píše ote-
vřeně, že se nepodaří Turky dostati po do-
brém z Drinopole a po zlém je nikdo vyhá-
něti nepůjde, poněvadž by ozbrojené zakro-
čení ruské vyvolalo na dálnem východě udá-
losti, ke kterým by nemohla zůstati lhostejna
zejména Anglie a Německo. Se všech stran
se potvrzuje, že postup tureckého vojska do
Thracie se děje v úmluvě s Reckem a že Ře-
kové přímo a zjevně agitují pro to, aby Turci
zase obsadili celou Thracii. Tím ovšem úloha
Řecka a Venizela v prvém spolku balkánském
i v druhé alianci se ukazuje stále ve světle
jasnějším. Řecku se podařilo s vynaložením
minimálních obětí dosíci po zádech a zkrva-
vených hlavách balkánských Slovanů všeho,
co bylo potřebí pro Velké Řecko, o němž Ve-
nizelos snil, podařilo se mu pokořiti Bulhary
a při tom ve spolku rumunsko-srbsko-řeckém
stlačiti vliv Srbska na nejmenší míru.
V dnešní „N. Fr. Presse“ vrací se k otás
ce revise mírové smlouvy hr. Julius Andrássy.
Turek
Bulhar
Julius Andrássy
Drinopol
Anglie
Německo
Turec
Řecko
Srbsko
Vossische Ztg
spolek rumunskýsrbský
8
article
Obrací se proti myšlence revise. říká, že Vel-
ké Řecko je pro Rakousko-Uhersko výhodou,
že Bulharsko není spolehlivé a plaiduje ob-
šírně pro dobré styky naší monarchie se Srb-
skem, nezapomínaje ovšem Srbsku hroziti.
Píše tu: „Nestavme se na stanovisko Srbsku
nepřátelské! Musíme se chovati tak, abyv
Bělehradě nabyli přesvědčení, že, budou-li
v Srbsku vůči nám loyální a nebudou chtíti
podkopávati naše postavení, nebudeme my
státi v cestě jejich vývoji; budou-li však pro-
vozovati politiku namířenou proti nám, že je
zavoláme k zodpovědnosti nikoli nepřímou
akcí, nýbrž bezprostředně.“ Takové
hrozby jsou už ovšem nejméně způsobilé, aby
přivodily srbsko-rakouský smír, po němž ná-
rodové této říše volají již leta a leta. Zvláštní
starostlivost projevuje hr. Andrássy o Alban-
ce. Jsou prý nábožensky a kulturně zvláštní
jednotou, která nesmí býti zničena. Evropaa
lidstvo nesmí prý ztráceti fakové národní in-
dividuality, neboť jest zájmem civilisace, aby
na jejím vývojí spolupracovali tak rozmanité
individuality národů. Do národnostní otázky
v Makedonii však nemá již he. Andrássy chuti.
a ovšem o národnostních otázkách v Uhrách
samých vůbec nemluví. A přece tu by měl
thema nejvděčnější. Slováci, Rumuni, Němci.
Srbové, Chorvaté, všichni sténají pod barbar-
ským jhem maďarské hrůzovlády, ale maďar-
ský politik tyto individuality národní nezná
a nerespektuje, ty mu nejsou pro civilisaci
Evropu ničím, on cynicky se stará o národ-
nostní práva divokých kmenů albanských
Také Evropa se o tato práva stará velmi hor-
oreu sle
Srb
Andrássy
Alban
Slovák
Rumun
Němec
Srba
Chorvat
Vela
Řecko
RakouskoUhersko
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Makedonie
Uhry
Evropa
9
article
llobaonlákoda č
80-01ee ollie
10
article
dolnihtěne
livě. Velmoci zakročily již v tom směru v Bě-
lehradě.
Záhřebskému atentátu věnují vídeňské
ranníky značnou pozornost. „N. F. Pr.“ píšeo
poměrech v Chorvatsku a praví, že poměry se
bezústavností nenapraví, a že návrat k ústav-
nosti jest blízkou nutností. „Zeit“ věnuje pří-
padu úvodník, v němž ukazuje, že celá ve-
řejnost v říši je přesvědčena, že s absolutismem
to v Chorvatsku nejde, a že přes to neděje se
žádná náprava. Příčinou toho jest vždy stejná
methoda, nevšímající si a hluboko urážející
národní cítění: bouří-li se poddaný, tu se mu
nic nepovolí, poněvadž se rebelii musí vzdo-
rovat — zůstane tedy při starém. A chová-l
se poddaný klidně, tu si dávají všichni na čase
a nedělá se nic, poněvadž klidné chování pod-
daných nenutí k rychlému rozhodnutí — zů-
stane tedy opět při starém. Ale tomuto systé-
mu musí býti jednou konec. Poměry v Chor-
vatsku musí býti upraveny, poněvadž také
změna situace na Balkáně si toho nutně žádá
„N. W. Journa!“ má úvodník na thema z pří-
pitku císaře Viléma o dávno osvědčeném svaz-
ku rakousko-německém, spočívajícím na ne-
ochvějném základě, které je také thema-
tem článku v „N. W. Tagbl.“ „Fremdenblatt
rozepisuje se v úvodníku o jmenování násled-
níka trůnu generálním inspektorem veškeré
branné moci říše a „Reichspost“ o sjezdu ně-
meckých katolíků rakouských v Linci.
N W Journa
Vilém
N W Tagbl
Fremdenblatt
Chorvatsko
Chor
Balkán
11
article
V Preze, 19. srpna
12
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Postup Turků.
Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Porla vy-
vrací oficiálně zprávy, že turecké vojsko ob-
sadilo Dedeagač.
Z Paříže, 19. srpna. Ve zdejších politi-
ckých kruzích je obava, že s postupem Turků
přes Marici octne se opět celý východní ko-
flikt na jednacím pořadu. Současně se konaj
vyjednávání mezi kabinety o novém zakroče-
ní v Cařihradě, ale již předem je domněnka.
že toto zakročení obmezí se na pouhou for-
mu. Jiných prostředků prozatím není. Na fi-
nanční nátlak nikdo vážně nemyslí, poněvadž
se všichni obávají o své peníze.
Ze Solije, 19. srpna. („N. F. P.“) Turecké
vojsko překročilo řeku Maricu a postupuje
západním směrem proti Gümůldžíně. Z dosa-
vadních informací není zřejmo, činí-li tak na
vlastní pěst s ohledem na nerozhodnost Evro-
py či postupují-li v dohodě s Řeckem, čemuž
některé známky nasvědčují.
Z Caříhradu, 18. srpna. (K. k.) „Tanin
prohlašuje, že Porta nemá úmyslu překročit
Marici, by usilovala o hranice za řekou tou.
Turek
Marik
Evra
Port
Cařihrad
Paříž
Marica
Řecko
13
article
Protože úmysly Bulharska jsou neznámy, mu-
silo Turecko obsaditi několik míst blízko Ma-
rice, jejichž obyvatelstvo je v zoufalém stavu.
Stav ten nemůže však býti trvalý. Porta ne-
ustanovuje v místech těch úřadů a rozká-
zala velitelství tureckému, a by
Dedeagač neobsazovalo.
Z Paříže, 19. srpna. („Zeit“.) Ve zdejších
vládních kruzích vyslovuje se bezpečná nadě-
je, že u Porty pověření velvyslanci ještě v
tomto týdnu úřadně budou zpraveni o zastave-
ní postupu turecké armády. S tímto diplomati-
ckým úspěchem Evropa, jak jsou ve francouz-
ských vládních kruzích přesvědčeni, proza tím
se spokojí.
Turecký postup a nálada v Solijí.
M. Z Kolína n. R., 19. srpna. (Zvl. teleg
„Nár. L.“) „Köln. Ztg.“ oznamuje ze Sofije
Zodpovědné kruhy bulharské v Sofiji prohla-
šují, že Bulharsko vzdor všeobecnému vyčer-
pání nepomýšlí na to, aby se jen tak vzdalo
všeho, co ve válce dobylo, spoléhajíc na vel-
moci, za jichž záruky uzavřen byl londýnský
Port
Köln
Bulharsko
Turecko
Ma
Paříž
Evropa
Kolín
14
article
mír. Pokračující demobilisací ve smyslu buku-
reštské smlouvy nevyrovná se zbylé vojsko
bulharské tureckému vojsku v Thrakii shro-
mážděnému, takže z té strany není překva-
pení vyloučeno.
U Gümüldziny, kde stojí blízko sebe
vojsko turecké, řecké a bulharské, očekávaj
se srážky.
Rakousko a Srbsko.
Z Bělehradu, 19. srpna. (N. W. T.) Mini-
sterský předseda Pašič prohlásil, že po svém
příjezdu do Bukurešti vyhledaí rakouského vy-
slance Fürstenberga a že vyměnil s ním
náhledy, jak by se mohly poměry mezi Ra-
kousko-Uherskem a Srbskem zdárně upraviti
Dohoda se tenkráte nestala žádná. Dojíti kn
může teprve až po diplomatických prázdni-
nách.
vezvá
spro
Bulharsko ratilikuje mírovou smlouvu.
Ze Sofije, 19. srpna. (K. k.) (.Ag. tel
bulg.“) Ministerská rada se usnesla ratifiko-
vati mírovou smlouvu bukurešťskcu. Přísluš-
ný úkaz bude neprodleně vydán a bude před-
ložen sobrání v zasedání podzimním. Rati-
likace budou vyměněny v Bukurežti.
Odchod rumunského vojska z bulharského
území.
Min
Pašič
Fürstenberg
Gümüldzina
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Bukurešť
kouskoUhersko
Bulharsko
15
article
Ze Solije, 19. srpna. („N. F. P.“) Odchod
rumunského vojska z Bulharska provádí se
velice zdlouhavě. Teprve v neděli zahájili Ru-
muni ústup z Vrace a Rahova, kde zřízen je
přes Dunaj pontonový most. Z Lovče a Tro-
janu odtáhlo rumunské vojsko do Pordimu.
kde se soustřeďuje. Dosud ani jediný rumun-
ský vojín neopustil bulharského území.
židovská otázka v Rumunsku.
Z Bukureští, 19. srpna. (N. W. T.) Ministr
vnitra prohlásil, že může se bezpečně počítat
s naturalisací židů, kteří byli za války povoláni
k vojenské službě. Je jenom spravedlivo, když
jejich ženy a nezletilé děti nabudou rumunské
státní příslušnosti.
Uvítání krále Konstantina v Athénách.
Z Athén, 18. srpna. (K. k.) Obyvatelstve
athénské uspořádalo králi velkolepé uvítání
Vejsko a obecenstvo volato. „Sláva Konstan-
tinu Velikému!“ Král dojat děkoval za ovace.
Průvod ubíral se pak ke katedrále, kdež byla
sloužena slavná mše. Po bohoslužbách ode
bral se král za opětných ovací lidu do paláce
královského.
Svoboda víry a nérodnosti na Černé Hoře.
Z Cetyně, 19. srpna. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) Vyslanec německý
šl. Eckart podnikl jménem zástupců velmocí
u ministra záležitostí zahraničních krok k za-
jištění svobody víry a národností jiných vy-
znání a národností v nově nabytých územních
černohorských. Ministr záležitostí zahranič-
ních odpověděl, že v ústavě Černé Hory jest
obsažena a úplně zajištěna svo-
boda víry a národnosti všech jeji
příslušníků státních a že Černá
Hora se vždy vyznamenávala to-
lerancí vůči svým státním přísluš-
níkům jiného náboženství.
Konstantinos
Konstan
Eckart
Bulharsko
Rahov
Dunaj
Rumunsko
Bukurešť
Atény
Černá hoře
Cetyně
Černá Hora
16
article
Lze-li nedělní sjezd německých důvěrníků
v Chomutově posuzovati podle dnešní „Bohe-
mie“, pak je na jevě, že byl svolán a konal se
zvláště proto, aby německým politikům po-
skytl pomůcku pro jich nátlak na vládu, za
tím účelem zosnovaný, aby správní komise
pražská vlivem ministerstva provedla řadu
činů, ze kterých by vyplýval úspěch Němců
ze správní komise.
Němec
Chomutov
Bohe
17
article
Posuzujíe chomutovský sjezd, vítá „Bohe-
mia“ zvláště jeho usnesení, jímž schválena
byla ašská resoluce, německým poslancům
z Čech a celému německo-nacionálnímu svazu
na říšské radě předpisující přechod do opo-
síce proti vládě, která nezasluhuje podpory
Němců. Proto „Bohemia“ ještě dnes dokazuje.
že správní komise nebyla do Čech dosazena
k vůli Němcům, nýbrž proto, aby bankrotem
Čech nebyla pozornost západní Evropy obrá-
cena na rakouské umění státnické: „Bohemia“
musila sice přiznati, že složení správní komise
nemá valného významu — tim jsou také vlast-
ně odbyty německé výtky, že správní komise
nebyla obsazena stejným počtem úřadníků če-
ských a německých — ale za to tvrdí, že prý
správní komise jako taková již sama sebou
znamená těžkou urážku Němců a nevážnost
k nim. Oposiční usnesení chomutovské je —
prý — odůvodněno již tím, že ministerský
předseda hr. Stürgkh pokrčil rameny, když
slyšel německé požadavky, týkající se správn
komise. Proto „Bohemia“ vítá Němce v opo-
sici a pro projektovaný jich sjezd pražský
chystá práci, jíž sestaven bude jednotný a zá-
vazný oposiční program německý, ač-li cho
mutovský sjezd nevyvolá události, z nichž by
vyplynul nový, jiný program, který by Němei
na sjezdě pražském sestavili. Míní-li tím
změnu v ministerstvu nebo v pražském místo-
držitelství, není jasno.
Němec
Stürgkh
Čechy
Evropa
Bohemia
18
article
Charakteristické je, že vedle „Bohemie?
dnes jediný německý politik žádá nový akčn
program německý: Všeněmec Iro. Na sjezt
chomutovský zaslal totiž list, ve kterém hlásá
že dosazením protiústavní správní komise do
Čech je pro příšti dobu znemožněna úspěšná
německá obstrukce pro vynucení německých
požadavků, obsažená v návrzích Frenglových
a že tedy nyní je především nutno, by se ně-
mecké strany shodly o taktice, jíž budou po-
žadavky Frenglovy dále vymáhati; posl. Iro
prohlašuje, že je k vůli tomu nutna nejtužš
součinnost s Volksratem ve všech národně-
politických otázkách, i žádá, aby bývalí zem-
ští poslanci společně s Volksratem vypraco-
vali příslušné návrhy. Že posl. Iro je pro nej-
ostřejší oposici, rozumí se samo sebou.
Z „Bohemie“ je dále patrno, jak velice
Němcům záleží na tom, aby usnesení chomu-
tovského sjezdu učinila na vládu dojem co
nejsilnější. I vypravuje, kterak hr. Stürgk
doufal, že umírněným, vláde příznivým po-
slancům německým se podaří, zmařiti hrozby
tak zjevné, jaké byly vysloveny v neděli v
Chomutově. Když se naděje tato nesplnila
tu vláda, vidouc, kterak Němci v Čechách jsou
skutečně rozčilení, vynasnaží — prý — se, by
si u Němců z Čech vymohla čas na rozmyšle-
nou, a hr. Stürgkh prý nasadí vše, abysi
znovu získal důvěru Němců z Čech: proto prý
jim v ohlášené již konferenci znova vysvětl
své dosavadní činy a vyloží jim další své plá-
ny; vezme prý na vědomí stanovisko Němců,
jímž se vláda činí zodpovědnou za celou pů-
sobnost správní komise a nebude se této zod-
povědnosti vzpírati, při čemž však Němce
z Čech vyzve, aby ještě vyčkali se svým ko-
nečným rozhodnutím a tak vládě umožnili dů-
kaz, že správní komise pražská, za kterou
vláda je zodpovědna, neučiní nic proti ná-
rodním zájmům Němců.
co
Frenglový
Volksrat
Němec
Čechy
Chomutov
Bohemia
19
article
Jak vidět, Němci opět zapomínají, že ne-
jsou sami na světě, ani v Předlitavsku. e ee-
Velmi vhod ukázala jim dnes „Union“
jak němečtí poslanci zprvu uvítali dosazen
správní komise jako úspěch německé obstruk-
ce, a kterak nyní zase tvrdi opak toho. A se
zřetelem na nynější i jakoukoli příští politiku
německou soudí zase „Union, že je nežbytno.
aby také české strany upustily od vzájem-
ných bojů, a aby srazily své síly na odražen
v drobném predeji?
rauini dlslo o sobě za s t
večorni
za ! h
Ve fitálkách na venkově
rannl čislo0 . . . 10 n
večerni
6b
lneerátv
plat se hotové eapřed
Předplacení a iuserty pěljimá
kdministrace v Murlanské ul., k
ram nacházeji se l táa
kes, tiskárna a pxpedtee
Národnich Liatá-
Rukopisy se nevraesu
Němec
Předlitavsko . e ee
Murlanský ulice
21
article
protičeských útoků německých, nedávajíce s
másti nijakými hesly, třeba sebe svůdnějšími.
Němečti národní dělnící pro volební opravu
zemskou.
Dle svého věstníku „Deuteche Arbeiter-Kor-
respondenz“ uvažovalo vedení německé národní
strany dělnické o výroku posl. Wolfa, dle něhož
ministerský předseda hr. Stürgkh mluvil i o mož-
nosti oktrotrky zemského zřízení, jazykového zá-
kona a volební opravy. Vedení německých národ-
ních dělníků vymohlo si proto u zástupců ostat-
ních německých stran uznání pro nutnost posi-
tivních podnětů, týkajících se volební opravy zem-
ské. Němečtí zástupcí budou tedy co nejdříve jed-
nati i o této otázce.
Němečtí národní dělníci mimo to žádají, b
odstraněn byl místodržitel kn. Thun, poněvadl
za jeho vedení nebo součinnosti není — prý —
vůboe možno nějaké jednání dorozumívací.
Wolf
Stürgkh
Thun
Deuteche Arbeiter
22
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
K jmenování následníka trůnu generálním fn-
spektorem veškeré branné moci.
Z Vídně, 19. srpna. (K. k.]) Pojednávaje
jmenování pana arcivévody Františka Ferdi-
nanda generálním inspektorem veškeré bran-
né moci, píše „Fremdenblatt“: Všecka armáda
uvítá radostně jmenování to, jako vysoké vy-
znamenání. Nikoho nebude viděti veškerá
branná moc s větší radostí a povděkem na
vysokém místě, na které Jeho Veličenstvo cí-
sař povolal arcivévodu. Armáda ví, jak těsně
spojeným se cítí s ní arcivěvoda František
Ferdinand, jak jejímu zdaru a rozkvětu věnuje
všechen zájem svůj. Jak vynikající podíl měl
arcivévoda František Ferdinand na reformě
armády loni provedené, je stejně známo, jako
jeho neobyčejný zájem o vývoj válečného ná-
mořnictva, jehož admirálem jest nyní už přes
deset roků. Také v této své vlastnosti přikro-
čil arcivévoda s plnou oddaností a s nejváž-
nějším pojímáním ku plněni svého úkolu. Voj-
sko a loďstvo děkují mu už dnes nesčetné
vojenské vymoženosti. S hrdostí pohlížejí na
nového generálního inspektora. Slavnost cí-
sařových narozenin, tento den radosti, stal se
jim tímto jmenováním také čestným dnem.
Ferdi
František Ferdinand
Vídeň
23
article
Souboj hr. Tiszy s markr. Pallavicinem.
Z Pešti, 18. srpna. (K. k.) Souboj předsedy
ministerstva hr. Tiszy a markraběte Pallavi-
cina bude se konati zítra mezi 10 a 11 hod.
dopoledne.
Z Pešti, 19. srpna. Proslýchá se, že sekun-
danti ministerského předsedy hr. Tiszy, mi-
nistr obchodu bar. Jan Harkanyi a bar. Zik-
mund Sechtritz se sekundanty markraběte
Jiřího Pallaviciního Mikulášem šl. Szemerem
a hr. Juliem Esterhazym dnes v noci ujednali
souboj na šavle za nejtěžších podmínek a až
do úplné neschopnosti. Souboj tento má býti
vybojován dnes o 11. hod. dopoledne v šer-
mírně Rakoczyho.
nbo Oslavy narozenín J. V. císaře.
Z Petěrhofu, 19. srpna. (K. k.) (P. t. a.) Ve Ve-
likém paláci konala se k oslavě narozenin Jeho Ve-
ličenstva císaře a krále Františka Josefa slav-
nostní hostina o 29 příborech. Po pravici cara Mi-
kuláše seděl ministr dvora bar. Frederic ks.
rakousko-uherský velevyslanec hr. Thurn-V al-
sassina a ministr záležitostí zahraničních Sa-
zonov, po levici rakousko-uherský vojenský
attaché prine Hohenlohe. Car Mikuláš pro-
nesl za hostiny připitek Jeho Veličenstvu císaři
Františku Josefovi. Hudba zahrála hymnu národů
rakouských. Po hostině bavil se car delší dobus
hosty načež o 9. hod. se vrátil do svého letního
sídla.
Tisza
Pallav
Harkanyi
Jiří Pallaviciní Mikuláš
Szemer
Esterhazy
císař
Thurn
Hohenlohe
Mikuláš
František Josef
Pešť
Tisza
král František Josef slavit
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rakovina rostlin.
Do nedávna byla neznána příčina rakoviny u
lidí. Přes to, že se s jistotou konstatovalo, že pod-
statou choroby je přebujení posliznicových buněk
na úkor buněk vaziva, nevědělo se ničeho o pří-
čině tohoto přebujení, jež tvoří tak zvaný zlý no-
votvar. Domněnka o nemoe způsobujících mikro-
oržanismech, o živých příčinách rakoviny, ať už
rostlinného původu, nebo animálního, byla na sna-
dě, ale nebylo důkazů pro potvrzení této domněn-
ky. Mikroskopie nevypátrala nikdy nie určitého,
pouze povaha nemoci, její vznik, průběh a podob-
nost s jinými nemocemi, způsobenými mikroorga-
nismy, potvrzovaly domněnku, že jde o nemoc, pů-
zobenou parasity. Nyní uveřejnil Erwin F. Smith.
americký biolog, ředitel laboratoře pro rostlinné
choroby, zřízené při ministerstvu orby Spojených
států, ve zprávách kanceláře průmyslových rostlin,
výsledky svého pozorování a pokusů, týkajících se
rakovinového onemocnění rostlin. Z těchto zpráv
vychází skoro s jístotou na jevo, že rostlinná
animální rakovina nejsou jen nemocemi příbuznými.
nýbrž že mají také příbuzné, ne-li stejné původce.
Původcem rakoviny bylo by v tomto přápadě ba-
cterium tumefaciens, isolováné již r. 1906 a později
chované v čistých kulturách. Rostlinná rakovina
vyskytuje se dle Smítha nejen na všech rostlinách,
ale také na všech částech rostlín, na listech právě
tak, jako na stoncích a na kořenech, že dává před-
nost hořejším částem. Vnější vzhled rostlinné ra-
koviny, nápadné naduření listů a stonků, je bota-
nikům dostatečně známo. Bylo dříve připisováno
mrazu, vnějším zraněním, hmyzu, houbám atd
Smithovi, když zjistil, že jsou nádory způsobovány
parasity, šlo o to, aby vypátral, je-li zduřenina tu-
morem nebo granulomem. Granulom povstává, ja-
ke při tuberkulose, chrání-li se organismus proti
F Smith
Smith
spojený stát
25
article
poraněním nahromaděním, granulací, okolních bu-
něk, aby clzí těleso, způsobující poranění, jakai
obalil. oddělil. Zduřenina při granulomu pozůstává
tudíž z buněk, pocházejících z bezprostřední blíz-
kosti churavého místa, ne ze vzdálených částí těla.
Analysa však ukázala, že rostlinná rakovina je prá-
vě tak málo granulomém jako rakovina živočišná.
Granulem přenáší se z jedné části těla na druhou
putováním parasita, kdežto rakovina živočišná šír
se putováním rakovinou stižených buněk. A rako-
vina rostlinná šíří se právě tak, jenže se tvoří se-
kundární tumory vzhledem k nedostatku aktivaí
cirkulace šťav poněkud jinak, nežli u člověka. Pri-
mární tumory u rostlin vysílají tenké dlouhé nitky
jakýsi druh vláken, jež obstarávají kolonisaci. v
sekundárních tumorech jsou tytéž bakterie jako v
primárních. Jiná podobnost mezi rakovinou živo-
čišnou a rostlinnou je v rozeznání původu sekun-
dárních buněk tumoru. Je-li na příklad sídlo pri-
márního tumoru na stonku, nese sekundární tu-
mor, třeba byl na listech, všecky charakteristické
26
article
známky tkáně stonku. Stává se, že původní tkář
listu byla zcela rakovinou zničena a aahražena
novotvarem; tento novotvar má pak zcela struktu-
ru tkáně stonku. Také u lidí sekundární rakoviny
pocházející z primáraího nádoru v žaludku, ať se
usadí již na kterékolív části těla, jsou totožny s ra-
kovinou žaludeční. Pak také rostlinná rakovina
končí právě tak, jako živočišná: zduřenina se roz-
padne a způsobí otevřenou ránu. Podobností je tedy
mnoho: na obou stranách neobyčejné rozmnožen
buněk bez očividné příčiny, žádné ohraničení, žád-
ní viditelní parasití, tendence k tvoření sekundár-
ních tvarů, jež jeví snahu napodobiti strukturu
tvarů primárních, hojení po odejmutí zasažených
částí atd. Jediný rozdíl je v tom, že je znám pů-
vodce rostlinné rakoviny: je to bakterie. „Není
pravděpodobno, že také původcem živočíšné rako-
viny jsou bakterie?“ ptá se na konec mr. E. P
Smith.
Smith
27
article
1610b
ař
hog
lsm
Různé zprávy.
= Nová profesura slovanské filologie. Na uni-
versitě v Leydenu zřízena byla právě řádná pro-
Iesura pro balto-slovanské řeči. Je to první stolice
slovanského jazykozpytu v Hollandsku, který byi
dříve přednášen soukr. doc. J. H. Kernem a tak
příležitoslně germanistou Uhlenbeckem. Nová pro-
fesura byla svěřena dosavadnímu vicebibliotekáři
král. knihovny v Haagu, dru. Mikuláší van Wijkovi.
Van Wijk, žák Uhlenbeckův, studoval jazyko-
zpyt na universitě amsterodamské, kde promoval
r. 1902 spisem „Nominální genitiv singularis v in-
dogermánštině a jeho poměr k nomina tivau“. Pal
studoval u Leskiena a Brugmanna v Lipsku, dále
v Moskvě a v Krakově. Ve svých dosavadních pra-
cích se více obíral nizozemštinou. Slavistiky se
týkají kromě příležitých studií filologických jeho
práce liferární o ruském eposu národním, o Turge-
něvu, Gogolovi a ruském národním charakteru.
docent
Kern
Uhlenbeck
Gogol
Leyden
Haag
Lipsko
Moskva
Krakov
Mikulášet van Wijk
28
article
= Sokolský slet v Poznani konal se v těchto
dnech. Zúčastnilo se ho podle zpráv německých
listů 1500 cvičících Sokolů polských ze všech kra-
jů Německa. Předseda poznaňských Sokolůd
Chrzanowski vzpomenul při zahájení, v pátek
prvého sletu sokolského r. 1893, kdy cvičilo pouze
63 mužů, zatím co letos vstupuje na cvičiště 1500
cvičenců. Řekl také, že sokolská myšlenka a pru-
ská policie jsou nejlepší školou národní výchovy
pro Poláky a vyslovil naději, že brzo nastane doba,
kdy všichni Poláci budou státi pod sokolským
praporem v úzkém národním sbratření. Odpoledne
konala se slavnost na cvičišti v Urbanově, kde byly
tisíce diváků. Cvičení 700 Sokolů, jízda na kole
oštěpy, tance, reje, skupiny atd., byly nadšeně
aklamovány. Večer slavnost pokračovala v divadel-
ním sále, v sobotu začaly závody.
= Amundsen poletí na jižní točnm. Mezi před-
měty, které chystá Amundsen pro svou novou vý-
pravu k jižať točně, jsou také hydroplany. Amund-
sen prohlásil jistému novináři: „Začátkům letecké-
vore
1ol
ho umění učil isem se ve Francil a už jsem se také
pustil do vzduchu bez učitelů. Při tom jsem nabyl
nezvratného přesvědčení, že létadla budou mít
pro badání polů přímo epochální význam. Pro svou
chystanou polární výpravu dal jsem si v San Fran-
ciscu vystavět dva hydroplany, kterých však budt
moci použiti také jako saní. S těmito dvěma lé-
tadly doufám, že budu moci opustiti loď „Fram“
s kapitánem Dexrudem, který rovněž umí létat
že pronikneme až k polu.
= Velká archaeologická expodice z Německa.
za vedení lipského hegyptologa dra. G. Steindorfía
bude vypravena v polovici září na staré pohřebiště
na východním břehu Nilu, jižně od města Assiutu.
Sokol
Sokolůd Chrzanovský
Polák
Urbanův
Amundsen
Fram
Dexrud
G Steindorfía
Poznaň
Německo
San Fran
Nil
Assiut
Sokol
29
article
Budou tu podniknuty systematické vykopávky
až budou skončeny, odebere se výprava do Nuble.
odtud možná ještě do Sudanu.
= V berlinské zoologické zahradě bylo cte-
vřeno nové akvarium. Je to velká, dvoupatrov
budova, upravená dle všech moderních požadavků
V přízemí jsou sladkovodní a mořská zvířata, v prv
ním patře reptilie a ve druhém je entomologické
oddělení
= Sbírka poštovních známek ukradena. Z Pa-
říže se oznamuje: Perský obchodník Hadi Mirza
žijící v Paříži, je vášnivým filatelistou a má pěknnu
sbírku, za kterou už mu bylo nabízeno 600.000 f
V těchto dnech podnikl obchodní cestu do Vídně
a když se vrátil, byla sbírka pryč. Hadi Mirza má
v podezření z krádeže vlastní žemu. Policie přípa
vyšetřuie
Súdán
Paříž
Vídeň
30
article
= Láska a lhaní. Před novoyorským soudem
byla projednávána nedávno zajímavá otázka, jak
dalece mohou vázati právnicky nepravdy řečené v
ohní mladé lásky. Mladá paní žalovala svého muže
na rozvod proto, že v době známosti a zasnoubent
vzbudil v ní svými řečmi nesprávné představy o
své finanční situaci. Soudce Guy odmitl však žá-
dost mladé ženy, aby manželství bylo prohlášen
neplatným, poněvadž není prý pro to zákonitého
důvodu. Svůj názor na věc samu vyslovil moudrý
soudce takto: Jest všeobecně známo, že zamilovaní
lidé v duševním rozrušení, v němž se obyčejně
nalézají, snadno učiní výroky, které by byly jistě
trestnými jako výroky svědecké před soudem. Ta-
kové výroky se však nesmějí bráti přesně. Žalujíce
se ostatně měla informovati důvěrně sama o fi-
naněním postavení svého snoubence u někoho, kdo
je spolehlivějším, než zamilovaný mladík
= Podvody s jízdními líntky v Italii. Z Turina
se oznamuje: Policie zatkla mnoho osob z perso-
nálu velkých hotelů v Turině, Miláně a Benátkách
Zatčení jsou obžalováni, že prodávali cestujícím
hotelích padělané jízdní lístky. Manželé Haagoviz
Německa koupili si od vrátného jistého milánského
hotelu za 60 lir lístek I. třídy do Benátek a ve
vlaku musili pak platit pokutu 190 lir, neboť listek
byl padělán.
Guo odmitl
Turin
Milán
Benátky
Německo
31
article
Slaví-li muzikant narozeníny. Na ženevském
jezeře, v pěkném zámečku, oslavil v těchto dnech
své 53. narozeniny známý pianista Paderewski.
Hlavním bodem slavnosti, ku které pozval virtuos
řadu přátel, skoro vesměs vynikajících hudebníků.
tvořila rozpustilá „ragtimová bitva“, při níž byl
známý valčík „An der schönen blauen Donau“ pro-
měněn pěti slavnými pianisty synkopam
v pravý americký ragtime a to na jednom kla-
víru. Při této hře na deset rukou účinkovali krom
Paderewského: Olga Samarová, Josef Hofímann
Schelling a Rudolí Ganz: Otokowski dirigoval. Ob-
chodnicky založená svědkyně vypočítala, že vzhle-
dem k velkým honorářům, na které jsou všichni,
kteří při hře účinkovali, zvyklí, byla by stála hra
pěti slavných pianistů a dirigenta za minutu 3000
marek. Ale tím nebyla ještě slavnostní nálada hu-
debníků vyčerpána. Objevil se Weingartner a dl-
rigoval kubi stickou symfonli, při čemž
účinkovali Sembrich, Gluck a Dalmores jako soli-
sté, kdežto klavírní hra na dvanáct rukou nahra-
žovala orchestr. Pak še objevili Schelling a Hofí-
mann, převlečeni za nosiče klavírů, aby přenesli
Stelnwayovo piano. Klavír prý byl, jak očití svěd-
ci potvrzují, výborně ztělesňován paní Olgou Sa-
„Cyrano“ na Hilmu. Jak oznamují francouzské
listy, dal Edmond Rostand jisté filmové společnosti
povolení, aby upravila pro kinematograf několik
jeho dramat, mezi nimi také „Cyrana z Berge-
marovou.
Paderewský
Samarová
Hofímann Schelling
Otokowski
Weingartner
Sembrich
Gluck
Dalmores
Schelling
Cyrano
Rostand
Dunaj
Ob
Berge
Rudolit Ganz
Hofímann
32
article
racu
Hrozný tajiun. Z Londýna, 18. srpna.
(K. k.) Do Honkonu došly zprávy z Makaa o taj-
funu, jenž způsobil obrovskou škodu. Praya Grande
byla zaplavena a velká část hráze na území teprve
nedávno moři urvaném, nedaleko tvrze Barra, pro-
tržena. Několik domů v kraji tarafoirisském se
sřítilo, při čemž několik obyvatelů bylo usmrceno.
Mnoho džung se v přístavu Makao potopilo. Flo-
tilla rybářských džung v přístavu tom byla úplně
zničena, Přes 150 osob se utopilo.
Barr
Flo
Londýn
Makao