3
masthead
12. října 1907. Číslo 282.
4
article
ehylle pohotově. Norský »Aftenposten« kárá
oproti tomu právem ostře tisk švédský, že tento
nestydí se hroziti, že nebude dbáno neutrálního
pásma, stanoveného smlouvou karlstadskou,
dojde-li na konflikt. List radí Norům, aby sil-
ným opevněním hranic zahnali Švědům chuť na
vojenskou procházku do Kristianie.
Norská diplomacie usiluje horlivě o ne-
utralisaci Norska. Anglie přeje myšlence té.
Norský vyslanec Nansen dlí za tím účelemu
krále Eduardu v Balmoralu.
Eduard VII. u sultána.
Londýnské listy tvrdí, že Eduard VII. záby
navštívi sultána za návštěvy anglického loďstva
v tureckých vodách. Vyjednával prý admirál se
sultánem o návštěvě té a smluvil prý ji přes
odpor královny Alexandry. Bylo by jistě
triumfem známého diplomatického umění Edu-
arda VII., kdyby se mu podařilo k železnému
kruhu isolačnímu, který skul kol Německa, při-
družiti ještě článek — turecký. Jak známo.
Vilém II. a sultán dosud postupovali v mohých
otázkách politických souhlasně,
Noro
Eduard
Eduard VII
Alexandr
Vilém
Kristiania
Norsko
Anglie
Ed
Německo
Aftenposten
5
article
Ústavní spor v Persii vyřízen.
Telegrafická depeše »Berl. Tagbl.« ozna-
muje: Ústava jest definitivně vypracována. Šach
dnes ji podepíše, čímž jest dlouhý spor — de-
finitivně prý — ukončen.
Nový vyslanec německý pro Rusko.
Hrabě Bedřich Pourtalěs, dolud vyslanee
pruský v Mnichově, jehož jmenování pro Petro-
hrad telegram již oznámil, býval před doplomati-
ekou svojí karierou husarským důstojníkem.
V Mnichově jest od r. 1902; zastupoval ale již
za dovolené po tříkrát pruského státního pod-
tajemníka věcí zahraničních. Jest stár 54 le
a ženat s hraběnkou Giselou Kanitzovou.
mterview s marockým sultánem.
V interviewu s dopisovatelem »Daily Mailue
Maxwellem prohlásil sultán marocký Abdul Aziz,
že prodli nějaký čas v Rabatu, aby lid viděl,
že existuje. Bude přece ale třeba několika
menších výprav proti několika kmenům. O dobré
vůli Francouzův jest přesvědčen, a tak prý věří.
že nastanou Marokku opět lepší dni. Od Mulej
Hafida ničeho se neobává. Takovému zprone-
věrci lid prý nemůže věřiti; ostatně prý Mule
Hafid nemá peněz, munice ni mužstva.
Rochefort a Drumont.
Rochefort opouští »L' Intransigeant«, zalo-
žený jím před 27 lety, a přechází do nacionali-
stické »Patrie«. Drumont opouští po mnoholetém
řízení antisemitskou »Libre Parole«. V čelo listu
povolán na místo jeho Léon Daudet, slav-
ného romanopisce Alfonsa Daudeta méně slavný
syn a následovník.
Smíchov se snaží vystoupit ze spo-
lečné vodárny.
Berl
Pourtalěs
Kanitzová
Aziz
Francouzův
Mulej Hafid
Rochefort
Drumont
L Intransigeant
Léon Daudet
Daudet
Persie
Rusko
Mnichov
Maroko
Smíchov
Petrahrad
Daily Mailue Maxwell
Patria
6
article
Zpráva včerejšího ranního listu našeho o růz
ných variantách opatření pitné a užitkové vody pro
Prahu a předněstí, vyvolala ve všech súčastněných
obcích neobyčejnou pozornost. Prvou byla obec smí-
chovská, která se o otázce těchto variant vyslovila.
V mimořádné schůzi městské rady, jež se ko-
nala včera odpoledne před schůzí městského zaslu-
pitelstva, podal starosta p. dr. Koldínský zprávu
nynější situaci otázky opatření vody pro Prahu
předměsti a rada městská učinila usnesení, dopo-
ručiti zastupitelstvu, aby se vyslovilo uči-
niti kroky k vyloučení Smíchova z
svazku společné vodárny pro Prahu
předměstí.
Poněvadž záležitost má necbyčejnou důležitost,
položena byla ještě na donní pořádek schůze zastu-
pitelstva.
Zde pan měst. vrch. inž. Jan Vancl podal ob-
sáhlý výklad o vodní olázce. Řečník vysvětlil různé
varianty, seslaveně kanceláří vodírenskou král. hlav.
města Prahy, při čemž uvedl číslice, které jsme uve-
řejnili ve včerejším ranním čísle našeho listu. Řečník
pedotkl, že náklad na samostatný vodovod na vodu
pilnou na Smíchově by se značně zmenšil tím., že
počet stojánků stačil by poloviční, než v projektu
se udává, a také město Smíchov má svoje potrubí
na vodu pitnou z velké části již položené. Ve příčině
nákladů na jednotnou vodu od Káraného připomíná,
že přiblížilo se stanovisku obco smíchovské tímí, že
vypuštěno bylo tak zv. měnivě množství vody spod-
ní, na které p. stav. rada Thiem při svém projektu
spoléhá, čímž vzrostl náklad z původních 16 mil.
korun na 24.748.500 K. Při tom však přijaty byly zá
základ cifry tak zv. stálé výdhatnosti, stanovené stav.
Koldínský
Ing
Vancl
Praha
Smíchov
Praha předměstí
7
article
Thiemem podle vzorce, jehož nejistota byla doká-
zána. Poněvadž dle geologa p. Rozsyvala, jakož
podle dalších nových výpočtů jest toto množství,
stanovené panem Thiemem, o 25% větší než pravdě-
podobné množství skutečně, jest patrno, že tento ne-
destatek doplňovati se může toliko přirozeně filtro-
vanou vodou říčnou, čímž padá theorie Thiemova
tak zv. množství proměnlivém. Kdyby tato okolnost
vzata byla také do počlu, zvýší se ovšem celkový
náklad přes 30 milionů korun.
Z tabulek, vodárenskou kanceláří sestavených
vysvítá také, že náklad zařizovací na vodovod dvojitý
není vyšším, jak původně se tvrdilo, nýbrž o 6 mil
korun levnější. Výrobní cena vody jest asi tatáž,
totiž 11.7 hal. Mimo to při dvojilém vodovodu po-
čítá se s množstvím 128.000 m denně (108.000 m
vody fillrované a 20..000 m' vody spodní), kdežtn
při vodovodu jednotněm toliko se 108.00 m2 vody
spodní
Z tčchto důvodů jeví se zejména pro poměry
smíchovské jako nejracionelnější řešení v odovo
dvojitý tím spíše, že by obec smíchovská mohla
použíti nynější sítě na vodu pilnou, ktorá má cenu
80.000 korun. Při každém však tomto řešení dospívá
řečník k celkovému nákladu k 25—30 mil. kor., z
čehož připadá na obec smíchovskou kvota 8.82% čili
2,200.000 K až 2,600.000 K. Vzhledem k tomu, že by
pouhá filtrace pro město Smíchov vyžadovala ná-
kladu toliko asi 1/2 mil. korun, byla tedy oprávněná
žědest obce smíchovské, podaná správní radě společ-
né vodárny v tom smyslu, aby buď rozhodla se pr
vodovod dvojitý, aneb aby Smíchov ze svazku spo-
lečné vodárny byl propuštěn.
Thiem
Smíchov
8
article
Řočník doporučuje, aby učiněny byly další po-
třebné kroky, zejména za tím účelem, aby Smíchov
ze svazku společné vodárny byl propuštěn a svoje
vodní otázku samoslatně řešiti mohl,
Po některých výkladech a názorech byl jedno-
myslně příjat návrh rady městské, a by požá dá-
ny byly obce král. hlav. města Prahy
Král. Vinohradů, Žižkova a Karlína,
aby propustily měslskou obec smí
chovskou ze svazu ke zřízení společ
né vodárny.
Toto usnesení zastupilelstva smíchovského zna-
mená, že projekt jednotného vodovodu jest už po-
chován — mohulný proud proti jednotné vodě tedy
zvítězil.
Král
Smíchov
Praha
Žižkov
Karlín
9
article
Zahajovací večer Spolku architektů
a inženýrů v Praze.
Zahajovací večer Spolku architektů
a inženýrů v Praze.
(Úvodní slova předsedy prof. Jana Kou-
ly. — Poslanci technikově. — Otá zka
zachování Maroldova panoramatu. —
Rozhovor: O nynějším slavu otázky
zásobování Prahy vodou)
... Zajímavé přednáškové večery Spolku
architektův a inženýrův, opakující se týdně
od podzimu až do kvělna, byly včerejškem zahá jeny.
Nově zvolený předseda, prof. Jan Konla, uvílal
četně se shromáždivší členstvo i hosty a promluvil
několik slov úvodem. Mezi jiným pravil:
„Období letní, jež tak mnohým jest dobou od-
počinku a prázdin, jest nám příslušníkům slavu
technického dobou stejně intensivní práce jako zima.
Projekty, stavby a práce, za zimu v kancelářích tech-
nických připravené, nutno prováděti, a naskytne-li
se týden času volného, spěchá technik do světa
shlédnouti, co kde nového a pozoruhodného, by na-
bytých zkušeností v zimě opět užil na prospěch
podniků našich domácích. Jsem přesvědčen, že bě-
hem tohoto přednáškového období budeme míli pří-
ležitost o všech těch zkušenostech více slyšeti a že
seznámíme se s mnohými význačnými pracemi
u nás i v cizině provedenými. Než přikročíme k po-
řadu dnešní přednášky, máme za svou povinnost
podati vám zprávu o činnosli představenstva spolku
našeho od poslodní schůze týdenní, jež konala se.
jak známo, dne 11. kvělna t. r
profesor
Jan Kou
technikův
Maroldův
Konl
Praha
spolek architekt
10
article
Především jest mi věnovati vzpomínku členůn
zemřelým. Jsou to pp.: Vilém Ružitschka, vreh
stavební rada, jeden z nejstarších členů spolku na-
šebo, jenž plných 35 let byl členem spolku, inž
Bedřich Fiala, městský stavitel a civ. geometr
v Kroměříži, inž. Vincenc Špirek, ředitel dolů
Santa Fiora, inž. Eustach Neubert, býv. náměstek
starosty král. hlav. města Prahy, zemský poslanec
atd., jenž byl členem spolku našeho od r. 1832.
Dáte sděluji, že místodržitelství schválilo valnou
hromadou usnesenou změnu stanov v příčině
volby druhého místopředsedy spolku, jímž v dnešní
schůzi představenstva jednomyslně byl zvolenp.
vrch. insp. Jareš. (Výborně!
Apel na techniky-poslanice.
Rád uvádím potěšitelný pro nás české techniky
výsledek květnových voleb do rady říšské, při nichž
čtyři vynikající a horliví členové spolku našeho, pp
prof. Hráský, dr. inž. Kaftan, vrch. inspokton
Neumann a prof. Smrček, zvoleni poslanci
aněmu říšského. Jsem přesvědčen, že tito poslane
technikové veškerou činností svou prokáží plalné
služby nejen okresům, jež zastupují, ale že zasáhnou
do všech otázek technických a národohospodálských
a osvědčí tak, čím jest i v politice součinnost mužů
zvyklých posllivní práci, jakými technikové jsou.
Pro stav náš — ve všech korporacích a zaslupitel-
stvech slále ještě velmi nedostatečně zastoupený —
může a musí míti činnost ta náležité důsledky. Spo-
lek náš, jenž v mezích stanov svých volbu zmíně-
ných technkků podporoval, ubezpečil je po zvolení.
že chce všechny kroky jejich, v otázkách lechnických
podniknuté, podporovati a dostalo se mu ode všech
ubezpečení, že chtějí v takových případech ve shodu
se spolkem naším postupovati.
Ružitschka
Fiala
Ing
Špirek
Eustach Neubert
Jareš
Apel
profesor
Hráská
doktor
Kaftan
Neumann
smrček
Kroměříž
Santo Fiora
Praha
spo
11
article
Nejbližší příležitostí k tomu bude jednání
ustavení ministerstva tochnické práce, o kleréžto
otázce v tomto shromáždění jednati budeme v jedné
z nejblíže příštích schůzích týdenních.
Jednou z nejdůležitějších záležitostí, jež byl
hlavním předmětem porad všech pěti schůzí předsla-
venstva, v době lelní konaných, byla
otázka zachování Maroldova panoramalu.
Žurnalistika česká všech politických odslínů
činně zasáhla v akci, spolkem naším k zachování
panoramatu podníknutou, a z četných těch zpráv
jest vám ,velectění pámové, dojista známo, co vše
bylo podniknuto, aby nejvělší výtvor, jaký kdy vyšel
z rukou čoských maliřů, byl jako celek Praze za-
ohován. Budiž konslatováno, že po ankotě, dne1.
t. m. v záležilosti panoramatu konané, kdy zástup-
cové všech uměleckých korporací rozhodně se pro
celistvé zachování panoramatu vyslovili, projevil vý-
konný výbor jubilejní výstavy největší ocholu mísla
poskylnouti a že ihnod také zakročil o příslušné
svoleni u zemského výboru. Budíž konstatováno, že
slavná radh městská projevila ochotu panorama. —
jež jí spolok náš na základě dnešního rozhodnutí
představenstva bez nejnenší náhrady postoupí —
převzíti a znovu postaviti. Vůči zprávám, dnes v li-
stech uveřejněným o včerejší schůzi zemského vý-
boru, kde o záležitosti penoramatu jednáno a kdle se
uvádí, že majitel panoramatu — tedy spolek náš —
se ani na zemský výbor neobrátil o vykázání vhod-
ného místa, ani ho nopozval ke shora zmíněné an-
ketě, musím uvěsti následující:
Maroldův
Praha
12
article
Zemský výbor od výslavy v roce 1898 každo-
ročně nalizoval spolku našemu odstranční panora-
matu z výslaviště a spolek každoročně musil žádati
o povolení další lhůty k ponechání na posavadním
místě, než se nalezne jiné vhodné místo v Praz
nebo předměstích. Jak známo, místo takové posud
se nenašlo a proto i lutos spolek náš a sice podáním
ze dne 4. kvělna 1907 č. 476 žádal zemský výbor,
aby lhůta k odstranění panoramatu byla prodlou-
žena. Na toto podání dostalo se mů od slavného zem-
ského výboru vyřízení, datované ze dne 18. kvělna
t. r. č. 52.552, v němž se pravt, že zemský výbor
království českého, propůjčiv výstaviště obchodní a
živnostenské komoře, nemůže sám povolovati žád-
ných daléích lhůt a že spolku náleží, aby jednal v té
příčině s výkonným výborem výstavy.
Na základě tohoto přípisu veškeré další jednání
pokud se jednalo o umístění panoramatu ve vý-
stavišti — vedeno výhradně s výkoliným výborem
výstavním, s nímž vyměněna celá řadu podání, žá-
dostí a rozhodnutí a nemůže proto spolku našemu
činěna býti nějaká výtka, že se dopustil snad vůči
zemskému výboru nějakého opomenutí, když tento
dříve sám nás odkázal na výbor výslavní, jako či-
nitele kompetentního. O definitivní místo nově se
nejednalo spolku našemu, jenž péči o to ponechal
korporaci, která by panorama převzala. Ovšem také
spolek náš neměl nijakého vlivu na články, jimi
žurnály záležitest tu projednávaly.
13
article
Potom zahájen rozhovor
„O stavu olázky zásobováni Prahy vodou.“
K thematu tomu první promluvil obecní stant
řod. Kukla, jenž vzpomněl řečnických tummajů v se-
zóně minulých přednášek a litoval, že nezúčastnil
se jich žádný člen správní rady pražských vodáren.
V resoluci, přijalé Spolkem architektův a inženýrů.
vysloveno bylo, aby zřízen byl pro Prahu vodovo
dvojí a projeklem pověřen český inženýr. Resoluce.
bohužel, neměla vlivu a správní radou vodáren
pověřen slav. rada Feigl k vypracování vari an
dle různých navržených projektů na zásobování Pra-
hy jednou vodou. Dlužno uzrati, že stavební
rada vypracovál varianíy svědomitě a nesíranně,
vzav předovším v úvahu zavedení pitně vody z Ká-
raného. Zavedení to by dle první varianty stálo
9.288.686 K, dle druhé (Kuklovy) varianty 11.024.475
korun, když by pouze pitná voda od Káraného byla
přiváděna, dle třetí varianty jspolečných vodáren)
stálo by opatření vody 19,743.839 K, s filtrovanou
vodou 24.302.527 K. Celkem osm různých variane
bylo vypracováno, ale asi sotva kterou z nich bylo
by možno uskutečniti bez jistého kompromisu s hy-
gieniky. (Viz zevrubnou zprávu o variantách ve vče-
rejších „Národních Lislech“.
Kukla
Feigl
Praha
národní Lisly
14
article
Než se tyto varianty dostaly na veřejnost, obc
předměstské prohlásily, že se nepřipojí na společný
vodovod, nebuďe-li dvojitý. A totéž posléz zamýšl
nyní i Praha, která chce zříditi jednotný vodovod
jen pro Prahu a Karlín. Tím arci nabývá
situace zcela jiné tvářnosti. Řečník kritisuje tente
nejnovější úlvar návrhu a dedukuje z toho výhody
i noprospěch pro Prahu plynouci
Druhý řečník, ob. st. arch. Müller, podrobuje
ostré kritice působení hygieniků, jež slojí prý velm
mneho peněz a ukázalo také velmi mnoho chyb.
V řešení otázky zavedení vody jest dle mínění řeč-
níkova málo vážnosti a ještě méně svědomitosti. Rečník
zabývá se dále stavbou vodárenských budov v Kára-
ném a varuje již nyní před následky, jež by ukva-
pené jednání v tom směru mohlo míti. Závady káran-
skébo vodovodu jsou: 1. že se čerpá v inundaci, 2.
že se čerpá výhradně u břehů znečištěných, 3. že
artézské, silně železité vody u Káraného nejsou ná-
ležitě odděleny a vnikají do oblastí, z nichž se čerpá.
4. že vyloučením závadných míst nastane nedostatee
vody, 5. následkem toho území ostatní bude nulno
čerpáním přepínati, 6. tím se území vysuší a násle-
kem toho bude musiti Praha hraditi ohromné škody.
Müller
Praha
Karlín
Kára
15
article
Proto by bylo lépe obrovské nákladdy, jakých zave-
dení vody bude vyžadovati, vyloziti (fakovým
způsobem, aby z toho obyvatelstvo pražské měle
skutečný prospěch.
Další řečník, vrch. inž. p. Krátký ze Smíchov
uváděl duta o vydažnosti území káranského a snažil
se rovněž dokázati nedostalečnost tohoto územ
v příčině zásobování Prahy vodou.
Přáští pátek bude v debatě pokračováno. Pri-
hlášeni jsou ještě vedle inž. Krátkého pp. inženým
Vanel, stav. r. Šantrůček a inž. Kalousek
Hnutí železničních zřízenců.
Z Vídně, 11. října. Vyjednávání za úče-
lem pasivní resistence na tratích společnosti
státní dráhy bylo dnes znovu přerušeno, pro-
tože se nepodařilo dosáhnout
žádné dohody.
Z Trutnova, 11. října. Zdejší továrníei
prohlašují, že textilní závody v celém kraji
budou musit značně obmeziti výrobu, nebude-
pasivní resistence co nejdříve odstraněna. Ne
dostává se jim surovin, ježto přívoz bavlny by
následkem pasivní resistence zastaven.
Ing
Šantrůček
Kalousek
Smíchov
Praha
Vídeň
Trutnov
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Svaz německých advokátů v Čechách
usnesl se na resoluci, v níž prohlašuje, že obe-
známen jsa s názory a potřebami německého
obyvatelstva v Čechách pokládá v zájmu spořá-
dané péče o právo za nevyhnutelno, a b
soudeovská místa v německém ja-
zykovém území obsazována byla
soudci německého jazyka. Důvěra
obyvatolstva k jeho soudcům spočívá prý v po-
citu, že nositelé státní autority jsou členy národ-
ního společenství. Tato důvěra nemůže se do-
staviti přes vzájemnou dobrou vůli tam, kde
soudce, byť měl i znalost německého jazyka
pro písemnosti dostatečnou — vůči formám ja-
zyka, namnoze ještě podřečím mluveného, neví
co počíti. Tyto z prastarého svérázu vzrostl
zvláštnosti nelze učiti ani se naučiti. Jenom
muž od mládí v duchu jazyka vzdělaný má klíč
k porozumění, myšlení a eítění obyvatelstva.
Čechy
svaz německý advokát
17
article
Toto porozumění jest však nezbytnou podmín-
kou k vykonávání soudcovského úřadu. Obsa-
zení německých soudcovských míst Němci je
prý tudíž jak v zájmu obyvatelstva, tak v zájmu
státní autority. Že soudce musí znáti jazyk sou-
zeného zevrubně, není nejmenší pochyby, v tom
má pravdu resoluce Verbandu úplnou, i v tom
že německá podřečí jsou velmi z těžka srozumi-
tolná. Jest však známo a zkušeným praktikům
soudním v pohraničných okresech dobře pově-
domo, že německá horská a zálesácká podřečí
jsou stejně těžce přístupná jak Němci, není-l
zrovna dítětem kraje, jako Čechu německy kva-
lifikovanému. Neboť ani člověku v duchu něme-
ckého jazyka vychovanému nejsou tyto dialek-
tické zvláštnosti lidové němčiny, aneb lépe „li-
dových němčin“ v Čechách beze všeho přístup-
né. Lze uvěst tisíce případů z literatury a sta
ze samé „Deut. Arbeit“, kde lidové písně a celá
vypravování v origiálním jazyku, v dialektu,
provázena jsou hustými poznámkami a přoklady
pod čarou, a přece vycházejí tyto knihy pro
inteligenty v duchu německého jazyka vycho-
vané, Ani německé listy krajinské, psané přímo
uprostřed venkovského lidu dialektem mluvicího,
nemohou se bez takových transkripcí obejíti.
Němec
Čech
Čechy
18
article
Rovněž jest nesmyslem tvrzení, že německým
dialektům nelze se Čechu naučiti. Na Šumavě
žijí na příklad sta a tisíce Čechů, kteří ovládají
místní německé podřečí svých sousedů k nero-
zeznání od Němců, kdežto pravý Němee Šuma-
van, kdyby žil mezi Čechy věk Methusalemův,
jenom nuzně česky mluví. A co se týče právě
soudců, jsou známy celé, mnohdy velmi roz-
marné příběhy o tom, kterak právě čeští soud-
cové v okresech pohraničných stali se nově při-
bylým a z druhého konce země rodilým něme-
ckým adjunktům a auskultantům nejen trans-
latery, ale i učiteli místní německé nesrozumitel-
štiny, z níž tito pánové v duchu německého ja-
zyka vychovaní, nerozuměli ani desátému slovu,
nemajíce ani vzdáleného tušení o tom, co sou-
národovec před nimi stojící chce, natož co si
myslí a co cítí.
Čech
Čecho
Němec
Šumava
19
article
— Reforma školství národního, středního
i reforma průpravného vzdělání učitelského při-
pravuje se, jak se dovídáme, v ministeriu vyučo-
vání. Bylo úmyslem již nyní při podzimním za-
sedání rady říšské svolati do Vídně anketu znal-
ců školství, aby pro příslušné elaboraty mini-
sterské získán byl pevný základ. Vzhledem ku
přítomné situaci politické, kdy veškeren zájem
bude jistě věnován otázkám uherského vyrov-
nání a kdy nevyjasněná situace parlamentní není
k řešení reformních otázek školských přízniva,
odloženo svolání ankety poradní u věcech škol-
ských na saisonu jarní. Upozorňujeme naši ve-
řejnost vůbec, pedagogické kruhy pak zvláště,
aby otázce reformy školství a učitelské průpravy
věnovaly plnou pozornost, jak toho důležitost
předmětu i vážnost doby vyžadují. Budeme oláz-
ky reformy školství pilně sledovati. Kulturní
odbor akčního výboru národní strany svobodo-
myslné a školská sekce právě zřízená při klubu
národní strany svobodomyslné v Praze budou
se nyní otázkami těmi velmi pilně zabývati, any
stanovisko svobodomyslné strany mohlo býti n
příslušných místech zavčas uhájeno.
— Ze Žatce, 11. října. (Německý soudee
zuřivec.) Paní Holá, vdova po zdejším českém
obchodníku s chmelem, byla předvolána k c. k.
okresnímu soudu zdejšímu v záležitosti pozů-
stalostní. Když po trojím zaklepání vstoupila
do jednací sině, obořil se na ni z Teplie nově
sem jmenovaný soudce Schütz a ukázav jí
potom dvéře zvolal »Hinaus!« Po chvíliji
zavolal do síně a spustil na ni hned německy.
Holá
Schütz
Hinaus
Vídeň
Praha
Žatec
kulturní odbor akční výbor národní strana svoboda
20
article
Když paní Holá namítala, že dobře německy
nerozumí, a žádala, aby a ní bylo mluveno
česky, řekl soudce Schütz: »No, tak dlouho
jste v Žatci a ještě nemluvíte německy?« Když
měl býti sepsán protokol, zavolal oficiála z ved-
lejší kanceláře, který však prohlásil: »Já sice
česky mluvím, ale protokol český nesvedu.
Protokol byl sepsán německy a paní Holá
ve svém rozrušení jej podepsala. Co podepiso-
vala, neví.
— Nepřijímáme. Slova tohoto obává re
každoročně v září česká menšina vídeňská. Zna-
mená toto slovo, znějící vstříc z úst učitelstva
při zápise do české školy „Komenského“ rodi-
čům, kteří omeškali se poněkud, zase celý rok
útrap dítek jejich v německých školách. Tolo
nevlidné slovo, diktované pouze osudem náslol-
kem nespravedlivosti povolaných kruhů a nedo-
statku prostředků peněžních, postihuje nejvíce
dítky nejmladší, které teprve do školy vstupují.
Pouze 200 může jich škola česká přijati. Kolik
jich nuceno zaslechnouti ono drsné slovo, jež
často řidí celý budoucí běh celého života ve
směry nešťastné! — A ještě v jednom případě
děsí se Čechové vídeňští slova „nepřijímám“.
To čtou-li ho na obálee, která putovala s pro-
Holá
Schütz
Komenský
Čecho
Žatec
Tolo
21
article
někdy sami chvatem rychlíku proletěli nedbale malou
zemičku s krátkou leda zastávkou v tom onom městě
Kniha u vás jistě vzbudí předsevzetí, vrátit se a po
znali blíže, co jste pominuli. — Také z nejvíce na-
všlěvovaných zemí je Belgicko. Turistů přichází do
roka báječný počet. Domovník v proslulé brusselské
Radnici, jenž návštěvníky domu provází po památ-
nostech budovy, je velký pán. Páčí jej na 25.000 fr.
ročních příjmů. Roku 1894 bylo místo uprázdněnoa
hlásilo se ovšem nesčetně kandidátů o prebendu tk
tučnou. Mezi žadateli bylo 33 advokátů, 21 inženýrů,
17 mediků, 2 chemikové a 1 astronom! Hodným
úkolu, odměňovaného platem tak přímo ministerským,
uznán seržán raněný za výpravy do Konga a polom
hasič, který při požáru stržil úraz. Oba dnes věrně
se spolu dělí o pěkný důchod.
Kong
23
article
„Revne Illustrée“ jest jedním z nejzajímavějších
časopisů francouzských. Poslední číslo z 20. září ob-
sahuje studii Julesa Chopina o Jaroslavu Vrch-
lickém s podobiznou básníkovou, překlad básně
Jar. Vrchlického Le Violen du Tzigane, Willy: Lan-
terne Magique s illustracemi A. Hellea, Louis Schnei-
der: Echos des Théňtres, Elvire d'Alancomte: La Vie
Mondaine s illustracemi Mme. Loblancové, Cholet
Villmereux: D'une quinzaine T'antre, diplomatické
poznámky Saint Simona o králi Eduardu VII., tři
velké symbolické komposice J. Styky, zprávy o mu-
čení polských školních ditek od Léona Maillarda, bi-
blicgrafii, přehled sportovních událostí, sportovní
přehled a j. Roční předplatné pro cizinu 44 franků
Jednollivá čísla fr. 1.75. Ředitel Jules Lamarre, red.
a adm. 14, rue Drouot, Paris.
„Dětský Máj“, obrázkový časopis pro osvěžení
ducha, zušlechlění cilu pro krásu a vše dobro, i pro
potěšení srdce naší mládeže, nastoupil v nové úpravě
a výpravě svůj IV. ročník. Již první dvě čísla doka-
zují, že nebylo šetřeno ani píle ani nákladu na zdo-
konalení oblibeného již časopisu, vychovávajícího
čtcucí mládež v duchu čistě vlasteneckém, ryze
česky domácím. Nově překvapují především velké
dvoustránkové barevně illustrace „Kněžna Vilpurka
a král Vratislav“ a „Paleček, šašek krále Jiřího“, jež
zvlášť pro „Dětský Máj“ malovali Zdeňka Vorlová
a Josef Wenig. jakož i rozmarný obraz Josefa
Revne Illustrée
Chopin
Jaroslav vrch
Vrchlický
Tzigane
A Helle
Schnei
Eduard
Léon Maillard
Jules Lamarre
Paris
Vratislav
Paleček
Jiří
Vorlová
Wenig
Josef
Saint Simon o král
Cholet Villmereux
Will : Lana
Echos desátník Théňtre
Elvire d ' Alancomte
Le via
24
article
Douby „Čistota — půl zdraví“ a j., jako zvláštní
vložky s příslušným textem od Ad. Ileyduka a Karla
Jiránka na zadní straně. V části slovné setkáváme
se opět se starými dobrými jmeny přispivatelů, k
nimž druží se i odborná nová, — „Knižnice
Dětského Máje“ přináší podle lonského slibu,
když Kronika celého světa došia tolik přízně, počátek
dějin Srbska a zařadí po nich dějiny Bulharska a
Černé Hory. I v „Knižnici“ jsou pěkné původní illu-
stace, nejmě dvojstránkové „Bitva na Kosovu“ od
Mik, Alše a Sinan paša spaluje kosti sv. Sávy o
Ot. J. Štěrby. Uvádi se velmi slibně. Obojí pořádá
a vydává, a za rodakci odpovídá Frant. Hrněii
učitel a spisovatel v Nymburce. Do roka celkem 40
zošitů za 4 K (Máj 2.40, Knižnice 1.60). Každý odbě-
ratel obdrží zdarma a vyplaceně velmi úhlednýa
praktický kapesní kalendár o 288 str. s vel-
kým množstvím obrázků.
* J. S. Machar: »Prosa z roku 1906
Feuilletonů kniha devátá. Nákladem Grosmanaa
Svobody v Praze.
* Zdeněk Tlamich: »Mladé hlavye.
Hrst veršů. Nákladem Grosmana a Svobody v
Praze.
* V. J. Doubrava: »Motýlové Čech
spolu lepidopterologický kalendář všech macrolepido-
pter země české«. Sešit 2. Nakladem vlastním.
* Vilímkova knihovna číslo 1. Quido Mar
Vyskočil: »Modré Hory«.
*Hieronymus Weiss: »Ouou sque
tandeme. Die Agratfage im Lichle der Wahrheil.
Gratz und Wien. Verlagsbuchhandlung »Styria«.
* Robert Saudek: »Dämon Berline
Deutsche Verlags Anstalt »Concordia«.
Douba
Ileyduk
Jiránek
Mája
Aleš
Sinan paša
svatý . Sáva
Otakar
J Štěrba
František
Machar
Prosa
Tlamich
Grosman
Vilímkův
Quido Mara
Hieronymus Weiss
Saudek
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Kosov
Nymburk
Praha
Čechy
Mik
Grosmanao Svoboda
Lichle der Wahrheil
Dämon Berlín
Deutsche Verlags Anstalt
Concordia
Ada
Gratz und Wien
25
article
* Vilímkovy Jízdní řády (modrobílé)
právě vyšly a to pro Čechy za 20 h, pro Moravu
Slezsko za 20 h a pro Čechy, Moravu a Slezsko za
40 h. Jizdní řád pro Čechy a Čechy, Moravu a Slez-
sko obsahuje též adresář míst, kde konají se výroční
neb týdenní trhy, s udáním počtu obyvatelstva, pří-
slušnosti soudní, politické ald.
* Naše Slovensko. Měsfěník pro hájení
zájmů uherských Slováků. Vydává A. Reis, hlavní
spolupracovník Bohdan Paulů. Praha, Vyšehradská
třída, 1376. Prvý sešit nového měsíčníku, jehož úko-
lem jest šířiti znalost Slovenska mezi českým lidem
a upozorňovati na mravný i hmotný prospěch, ply-
noucí nám Čechům z těsných styků se Slováky uher-
skými, doporučuje se jak vkusnou úpravou, uměle-
ckými ilustracemi typů a krajin slovenských, tak
textem. Nejlepší básníci slovenští, Hniezdosl av.
Hurban-Vajanský, Jesenský, jsou tu za-
stoupeni rázovitými verší. Veselý otiskuje cesto-
pisné vzpomínky z Oravy. V politické části kromě
měsíčního přehledu velice poučným je článek St.
Klímy »Rok slovenského probuzení a utrpení«,
němž sebrány zprávy o loňském potěšitelném voleb
ním ruchu na Slovensku a následujících pak perse-
kucích slovenských poslanců a slovenských kněží
zejména slovenských redsktorů. Vílanou bude i stat
Pilatova, podávající podrobnou národní statistiku
uherských Slováků. »Naše Slovensko«, jež stojí ročně
12 K. možno vřele doporučiti všem přátelům česko-
slovenské vzájemnosti.
Vilímkův
Čecho
Slovák
A Reis
Paulů
Hurban
Vajanský
Jesenský
Veselá
Klím
Pilatův
Čechy
Morava
Slezsko
Slovensko
Praha
vyšehradský třída
Orava
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Maris Hezitesovy-Kohnové vzbudil
nevšední zájem v budebních kruzích pražských. Po
dlouhých prázdninách, kdy všeobecně postrádáno
vyšších uměleckých požtkův, zahajuje se snisona
velikým koncertem proslulé houslové virluosky, ke
zpestření jehož programu získán orkestr České Filhar-
monie. Die čilého oubylu listků lze se nadíli, že sál
Rud ifina bude 26. t. m. ve všech svých prostorách
napiněn a obecenstvo projeví své sympatie naší zá-
mořské krajance-umělkyni, klerá vždy a ve všem
dokázala nám, jak upřímně s národem našim cltía
smýšlí. Vstupenky v cenách: lože 25 K, sedadla od
K 1.60 do 6 K, ke slání po 2 a 1 K obdržeti možne
u pořadatele Fr. A. Urbánka vedle Nár. divadla, Em
Wetzlera na Ferdinandově tř. a B. Lantnera na Vá-
clavslém nám
+ Z České jednoly pro orkestrální hudbu. Jed
notlivé vstupenky k prvnímu koncertu, který se koná
již 5. listopadu v Rudolfině za řízení p. Zykmunta
Noskowského a za spoluúčinkování p. Césara Ths m-
sona, budou dány 28. t. m. do předprodeje. Abo-
nentní vstupenky po 20 K (dvě sedadla 32 K) do
I. parkelu a I. řady II. parketu nebo I. tribuny, po
10 K do II. parketu a na tribunu lze obdržeti v kan-
celáři Českého filbarmonického družstva na Václav-
ském nám. č. 53 od 10.—12. a od 3.— 6. Generální
progtam zašle se každému na požádání zdazma.
Hezitesův
Kohn
A Urbánek
Wetzler
Ferdinandův
Ths
Václav
Francie
ský já
Český Filhar
národní . divadlo
27
article
+ Z České Filharmonie. Druhý symfonický kon-
cert koná se zejtra v neděli dne 13. října v sále
Plodinové bursy. Hlavním číslem programu bude
sedmá symfonie (F dur) od Alexandra Glazunova,
patřící k nejvelkolepějšímu výtvoru ruské produkce
nejnovějšího data. Vedle ní hrána bude »Epická
báseň« od moskevského skladatele S. Vasilenka,
v Praze dosud neznámého. V druhém oddělení vzpo
menuto bude výročí úmrtního dne Fibichova třemi
jeho skladbami: ouverturou k »Noci na Karištejně«.
melodramatem »Hakon« (recituje pan Jaroslav Půlda
a slavnostní předehrou »Komenský«. Vstupenky p
2 K na číslovaná, po 1 K na nečíslovaná sedadlaa
po 60 h na místa k stání lze obdržeti v kancelář
Českého filharmonického družstva na Václavském
nám. č. 53.
Glazunov
S Vasilenko
Fibichův
Hakon
Půld
Komenský
Praha
Václavský já
Český filharmonie
F dur
28
article
+ Orchestrální združení v Praze uspořádá
v prvních dnech měsíce prosince svůj V. koncert
s programem, sestávajícím za skladeb moderních,
většinou úplně neznámých. Poněvadž program z většt
části již je prostudován a noví členové stále ještě
přistupují, budou lito, pokud zúčastniti se chtějí
činně nejbližšího koncertu, přijímání pouze do 17
t. m. Zkoušky konaji se každý čtvrtek, přesně od
do 1/210. hod. večerní v domě »Hlaholu« ve Voj.
těšské ulici. Tamtéž se v době zkoušek přijímají
noví členové.
+ V hudebním úslavě Jos. Čermáka na Kráo
Vinohradech, Vávrova ul. 23, jest zápis a přijímání
žáků každodenně.
+ Hudební večer Měšťanské benedy v Praze dne
12. t. m. Způsobem důstojným zahájeny budou lstos
hudební večery v středisku naší representace, Mě-
šťanská beseda, jsone si vědoma povinností svých
vůči členům, nelitovala obětí finančních, aby po-
skytla členstvu požitek nejen vysoce umělecký, ale
aby seznámila je s vynikajícími umělci domácími
i cizími. Výboru podařilo se získati jako solisty pia-
nistu Arlura Schnabla z Berlína, celistu prof. B
Vášku a Sevčíkovo kvarteto. Pan A. Schnabel zahraje
se číeny Ševčíkova kvartela Dvořákovy (arokrásné
»Dumky«. Jako solista volil p Schnabel vděčnou We-
berovu sonatu As-dur a Chopinovu »Ukolébavku«
Polonézu As-dur. Ševčikovo kvarteto přednese Bor-
dinovo »Nocturno«, Sinigagliovu koncertní etudua
Griegova »Saitarelio«. Prof. B. Váška hraja Saint-
Saensovu »Le Cygne« a Popprův španělský tanee
»Vito« Klavírem doprovází p. dr. VIl. Zemánsk, diri-
gent České Fílharmonie. Konceriní křídlo Ehrbarovo
dodáno ze skladu klavírů p. M. Urbanka, Přistup
mají pouze členové Besedy a jich dámy na průkaz
legitimačního lístku. Začátek přesně o 8. hod. več
Žada se, by každý v čas místo zaujal, by pořa
rušen nebyl.
Čermák
Arlura Schnabl
Váška
A Schnabel
Ševčíkův
Dvořákův
Dumek
Schnabel
Chopinův
Sinigagliův
Griegův
Saitarelio
Popprův
M Urbanka
Žada
Praha
těšský ulice
Jos
Vávrův ulice
Berlín
SaintSaensův
Kráo Vinohrady
Le Cygne
Český Fílharmonie
hudební večer
Asadur
polonéza Asadur
29
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Jos. Vaic ve Vídni v Galerii Mielhke. Sku
lečnou udalostí pro českou Vídeň jest výstava obraze
ze Staré Prahy od známého malíře Jos. Vaice. Vý-
stava stane se zajisté dostaveničkem veškeré vídeňské
české inteligence. Výstava zahájena jest právě dne
o 11. hodině dopol. v Dorotheergasse 11. a potrvá
do 8. listopadu.
Vaic
Jos
Jos
Vídeň
Praha
Vý
Galerius Mielhke
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Prof. Furlwängler, ředitel mnichovské glyptho
thěky, zemřel včera v noci v Athěnách
= Lichý poplach. Z Lensu, 11. října. (K. k
V II. dole courriěrských bání povstal poplach, když
kdosi vzkřiknu!: »Zachraň se, kdo můžeš«. Ihned
rozšlřivší se pověst o pohromě se nepotvrzuje-
= Pouliční výtržnosti. Z Milána, 11. Híjna
(K. k.) Několik dělníků, kt ří za stávky pracovali
dočasně u plynárenské společnosti, ublrali se odpo-
ledne na nádraží, chtějíce jeti domů. Z nedaleké
mechanické díny Miani-Silvestrovy byli kame no
váni a jeden dělník zraněn. V okolních domech
rozbito mnoho oken. Karabiníci »na-
žili se obnoviti klid, byli však uvíláni od demon-
strantů kamením, načež vystřelili. Při tom
byly 4 osoby zraněny, jedna z nich
těžce. Tři osoby utrpěly modřiny. Na
to táhli dělníci k několika továrnám a plynárně
donutilí dělnictvo k zastavení práce. Též doprav
na pouliční dráze byla zastavena.
profesor
Furlwängler
Silvestrův
Lens
Milán
31
article
— Železniční neštěstí v Uhrách. Z Pešti
11. října. (Uher. telegr. kor. kancel.) Aby zji-
stila příčinu věerejší železniční katastrofy u Pešti
vyslýchala policie mnoho železničních zřízenců, ne-
mohla si však dosud učinili jasnou představu o tom
kdo zavinil neštěstí, Personál rychlíku nemá asi
viny. Je tudíž pouze zjistiti, zda přednosta vyhýb-
kové stanice anebo strojvůdce lokomotivy nákladního
vlaku porušili své povinnosti. Stav tří osob, ktere
jsou v nemocnici, se zlepšil. Lihovarník Knöpfelma-
cher vyšel již z nemocnice. Dnes v poledne odebrala
se na místo neštěsti smíšená úřadní komise, aby zji-
stila skutkovou povahu a vypátrala vinníky
Z Pešti, 11. října. (Uh. tel kor. k.)Dle zprávy
ředitelství královských uherských státních drah pro-
kázalo se vyšelřováním včerejší srážky vlaků. Per-
sonál nákladního vlaku je vinen, že vlak, aniž by
zaslavil, projel výhybkovou stanicí peštskou, ač je to
proti přisnému zákazu. Strojvůdce lokomolivy ná-
kladního vlaku Zimmermann byl zbaven služby.
Rovněž tak potrestáni byli strážníci při vyhýbce Dobi
a Zsiba. Dobi zastával službu u vyhýbky ve sta-
nici a nechal nákladní vlak minouti, ač byl slyšel
zvonkový signál, oznamující rýchlik. Hlídač při vý-
lybce Sziba, klerý stál při východu z výhybkové
Zimmermann
Uhry
Pešť
32
article
stanice, provinil se týmž způsobem. Trat byla jižu-
volněna, takže vlaky mohou nerušeně jezdili
= Mormonští missionáři do Evropy. Z No-
vého Yorku, 11 řijna. Pies prohlášení ně-
mecké vlády, že nebude trpěti žádné mornonské agi-
tace, odplulo 37 mormonských missi-
nářů do Německa
—Saský dvůr a paní Toselliová. Z Berlína,
11. října. „N. Nachr.“ se dovidají, že vyjednávání
mezi saským dvorem a pani Toselliovou posud ne-
dospělo ke konci, ale již příští týden má býti me
oběma stranami uzaviena smlouva. Pokud se týče
výše odbylného, je dvůr ochoten vyjití hraběnne
Montignosové ochotně vstříc. Uvádí se obnos 1 mil-
lionu marek. Jen jedinou obliž zbývá ještě překo-
nati, totiž požadavek hrahěnčin, aby směla všechny
své děti aspoň jednou za rok spatřiti. Dvůr jest ocho-
ten povoliti jí setkání s princeznou Monikou, ale
selkání se staršími dělmi hledí se pokud možno za-
brániti.
= Vzpoura ve vězení. Z Lissabonu, 11.
Hijna. Ve věznici v Selqueiře došlo včera ke vzpouře
Vězňové vylámali dvěře a byli teprve vojskem pře-
moženi, když na ně byly z hydrantů vychrleny
spousty vody
= Rekord dopravnilo pärniku. Z Nového
Yorku, 11. říja. Parník Cunardské linie „Lusita-
nia“ připlul dnes o 1 hod. 25 min. ráno k majáku
v Sandy-Hooku. Plavba z Evropy do Ame-
riky trvala tudíž čtyři dny a dvacel
hodin.
= Povodně ve Francii. Z Paříže, 10. Híjna.
Toselliová
N Nachr
Monika
Evropa
vý York
Německo
Berlín
Nový York
SandaHook
ame
Francie
Paříž
Selqueira
33
article
(K. k.) Z mnohých krajin povodí Loiry a Roony o-
znamují se povodně, působivší značné škody. Voda
vnikla do domů a továren a zničila na mnoha mí-
stech železniční, telegraíní a telefonní spojení. Ně-
kolík osob prý utonulo, a také mnoho dobytka za-
hynulo.
= Henri Rochefort odchází z „Instransigeanlu“
a vstupuje do nacionalisticko-klerikální „Patrie“, „ln-
transigeant“ ztratil v posledních letech mnoho čte-
nářů.
= Vzducholoď pro národní obranu. Z Pař!že,
11. řijna. V ministerské radě bylo včera ozná meno,
že Deutsch de la Meurihe dal svou řidilelnou vzdu-
cholod k disposici pro národní obranu
= Velká krádež v kabinetu nerostů. Z Krak o-
va, 11 října. Haličským policejním úřadům bylo
Drážďan telegraficky oznámeno, že v tamním dvor
ním kabinelu nerostů v královském paláci spáchá na
byla velká krádež. Mozi jiným bylo ukradeno 8 vel-
kých dlamantů, 12 prutů ryzího zlata a 7 prutů pla-
tiny. Drážďanské úřady se domnívají, že krádež sná-
chali lupiči, kteří byli převlečeni za vznešené turisty
a prchli pak s luvem do Haliče.
Požár na lodi. Z Frankíuríu, 11. října.
(K. k.) „Frankfurter Zeitung“ dovidá se z Nového
Yorku, že na terstském parníku „Giulia“, jenž vezl
7e0 cestujících, vypukl oheň za prudké bouře a
700 mil od Azorských ostrovů. Mezi cestujt-
eími vznikla panika. Zachránili se na
12 záchranných člunech. Také někleří, lide
z mužstva se připojili, v celku však jevilo mužsivo
kázeň dobrou a pracovalo zdatně na uhašení olině,
Rochefort
Giulia
Loira
11 říjen
Drážďany
Halič
Nový York
Azorský
Patria
Frankfurter Zeitung
Deutsch jít le Meurihe