ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35147e30-767c-11dc-917f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 45, person 79, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 12. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 282.
4 article
Na rauní a odpol. IIsty přodrlácí s v Praze v aderinistracl na vaŽaje na čtvzt leta . . . s dvojí dosálkou a mtěsíe
Praha
5 article . . . . K 50
. . . . K 50 na čírrt lata . . na měate . . . . . . 2 K 50 Poštont na měsíc. . . . . . n čtrrt kia . . . . s dvelí zisille řtvrt ota na ve ěisde Další nesnáze vyrovnací. Způsob, jakým bylo rakousko uherské vyrovnání skoncováno večer minulé soboty, připomíná silně sylvestrovský postup při vy rovnání Körbra—Szella z r. 1903. I tehdy shodly se obě vlády na přímě naléhavé přání panovníkovo. Bude nynější vyrovnání Becka—Wekerla schopnějším dočkati se svého provedení? Otázka tato zdů se snad býti dnes ještě nevčasnou, ale jest nieměně stejně možnou. jako by byla bývala oprávněnou před čtyřm I kdybychom pokládali za pouhé ná- hody, že ochuravění panovníkovo, trvajíeí již z měsíce září, znemožnilo ve středu při- jetí ministerských předsedů, že právě v oka- mžiku skoncovaného díla nastala změnav osobě německého velevyslance ve Vídni co říci tomu, že v jedné z nejvážnějších částí díla vyrovnacího — ve statoprávních důsledcích přijaté zásady, ve společné poradě s ministrem zahraničných záležitostí bar Aehrenthalem vyskytly se minulé středy nové potíže, ač podpisy ministrů na vyrovnacích aktech sotva ještě uschly?
Beck Wekerla Vídeň Aehrenthal KIA
6 article
V neděli opětně přibude do Vídně před seda uberského ministerstva Wekerle se stát ním tajemníkem Szterenyem, aby pokračoval dále v poradách v zahraničném ministerstvu Jsouť prý státoprávní stránky vyrovnání velmi spletitě, takže nutno takřka pro všecky možné případy stanoviti, ve kterých záleži- tostech Rakousko-Uhersko v poměru k cizím státům bude vystupovati jako jednotný stát. a kdy nutno míti zření k hospodářské samo- statnosti každé poloviny jeho zvláště, takže není pravdě nepodobno, že porady tyto ještě ani v příští schůzi nedělní nebudou dokon čeny. Porady tyto skutečně činí dojem, jakoby se podrobovala akta vyrovnací nov revisi, a to ve věcech, jež uherská vláda považuje za největší svou vymoženost ve směru zdůraznění státní samostatnosti koruny sv štěpánské. Takto se o nových obtížíeh píše v listech maďarských.
Sztereny Vídeň RakouskoUhersko
7 article
Dle vídeňských pramenů dodáváme dále, že porady, konané ve středu v zahraničném úřadě o tom, jakých formalit bude třeba bu doucně šetřiti při uzavírání obchodních smluv s cizinou nedospěly k nijakému výsledku. a této okolnosti prý se připisuje v kruzích zasvěcených vlastní příčina, pro kterou sešlo z audience obou předsedů u panovníkao skoncovaném vyrovnání. Oproti uherskému požadavku, aby při zjednávání obchodních smluv s cizinou samostatnost Uher plně byla patrnou — postavil prý se ministr zahranič- ných záležitostí bar. Aehrenthal na stanovi sko, že diplomatické a obchodní zastoupení obou členů soustátí tvoří společnou zá- ležitost, lhostejno, zdali trvá jednotné celní území čili nic, a že tudíž náleží du oboru společného ministerstva věcí zahranič ných a předpokládá dorozumění s oběma vladami, vídeňskou a pešťskou. Východisko z těchto nesnází hledá se prý v opatření. dle něhož by některé zahraničné smlouvy podepisoval pouze ministr zahraničných zá ležitostí, jiné pak společně s předsedy obou ministerstev.
Uher
8 article
lety. Další pochybnosti vznikly z okolnosti že se podařilo uherskému ministru vnitra. hr. Andrassovi, získati předběžné schválen návrhů na rozmnožení ústavních záruk uher ských. Pokud by návrhy těmi změněn by poměr postavení Uher ke koruně, mohl by býti dotčen i paritétní poměr obou částí sou státí, kdyby zejména určité otázky, na nichž má zájem i zdejší polovina, byly vyňaty z rozhodčí moci panovníkovy; jinak řečeno. vznikají obavy, aby uherský sněm nestal se ústavně mocnější a samostatnější než rada říšská. Obavy takovéto chovají zejména ony strany, kteréž sní o jednotné monarchii rozumí se, že za převahy vlivu německého. Není ovšem vyloučeno, že jak obtíže povahy státoprávní tak i požadavek kontroly obsahu návrhů na zvýšení ústavních zárul uherských sesílily se úvahami o vnitřních poměrech uherských, kdež vedle hnutí na rodnostního, konfliktu s Chorvaty, zvláště ostře vystupuje agitace sociální demokracie ve prospěch slíbené volební opravy na zása- dách všeobecného práva hlasovacího, kteráz zejména stávkou v den zahájení uherského sněmu a pouličními projevy v Pešti i n venkově dokazuje hojným účastenstvím lidu že postavení koaličních stran značně již po zbylo na svém původním lesku. Projevy tyto naplnily některé vídeňské kruhy takovými nadějemi, že již již mluv- »o koncích koaliční politiky«.
Chorvat Uhry Pešť
9 article
Neméně jest pozoruhodné úsilí, s kte- rýmž se zejměna ve svobodomyslném tisku v říši německé naléhavě radí Maďarům, aby hleděli stůj co stůj s Chorvaty se dorozuměti. Tak napsal na př. »Fr. Zlg.«: »Politickým úkolem okamžiku není, aby Maďaři proká zali, že jsou v právu, ale aby odstranili ne- bezpečí chorvatské obstrukce, jež hrozí dílu vyrovnání.« Radí pak, aby se svolala regni- kolární deputace, ale aby předem s vlivnými osobami chorvatskými zabezpečil se její úspěch. Dnes prý jest ještě konflikt s Chor- vaty pouhou otázkou obsazování míst, ale další chyby ve směru Košutovy železniční pragmatíky mohly by způsobiti otázku ne obyčejného významu politického, ba prý i vojenského, ježto není předem jisto, na kterou stranu by se postavili rozhodujíe činitelé. Nedohodnou-li se Maďaři s Chorvaty. mohou mimo to rozpoutati otázku jiho slovanskou. Zkrátka, naléhavěji, než takto nelze ani již přemlouvati . . . Za takových okolností vytvořené situace a dle stavu otázky státoprávní a návrhů na zvýšení ústavních záruk není ovšem divu, že ani v Uhrách nepanuje nejlepší nálada. Ta píše »Bpesti Hirl.«: Nepodceňujeme sice zá- sadních vymožeností, ač pravda, že takový papír snadno může pozbýti ceny. Nebo co se stane s těmito »drobnými« vymoženostmi, jestliže za rok nebo za dvě leta nynější vláda bude přinucena pustiti ze svých rukou i moc i zemi? Nějaký obrat jest s to uvrci národ opět do nejtrapnějšího zápasu. Vymo- ženosti vyrovnací dosáhnou plné ceny pouze tak, jestliže ti, kdož jich dosáhli, státi budou za nimi svou cti, prací a životem, jsouce odhodláni buď naplniti formy obsahem aneb obětovati se. Vždyť nešťastné toto vyrovnac dílo jest podobno moři, o němž lze pouze
Maďar Chorvat Košutův Hirl Francie Chor Uhry
10 article
to dobré říci, že ti, kdož je přepluli, tento kráte v něm ještě neutonulil Jinak vláda uherská čelí dané situac jednak tím, že skutečně hledá nějaké vy chodisko z konfliktu s Chorvaty, jednak tím že hnutí národnostní všemožně šněruje, jed nak také tím, že prohlašuje, jakoby návrl volební opravy měla již připravený, takže sociální demokratě vlastně zbytečně se na- mahají vypáčiti dveře, jež jsou »do kořán otevřeny«. A proti postupu oposice ve sněmu chystá opatření, jež znamená vlastně větší přehmat proti sněmovnímu řádu, než jakého se do- pustil před svým pádem hr. Št. Tisza Vlada koaliční hodlá totiž dáti odhlasovati některé změny řádu toho pouze ku projednání určitých zákonodárných úkol (zvláště vyrovnacích předloh); zejména za mýšlí takto zavésti prodloužení schůzí, od hlasování konce debaty většinou všech poslanců, vyloučení poslance na návrh imu nitního výboru a po usnesení sněmu až ze 30 schůzí, jakož i opatření předsedovi po- třebných výkonných sil (sněmovní stráž). Dle všeho bude veřejnost otázkou vy rovnání rakousko uherského ještě dále a to dosti napínavě zaměstnána.
Chorvat Vlad Tisza
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. října. (Všeobecné vo lební právo v Uhrách.) Včerejší mani festace uherských sociálných demokratů pro vše- obecné volební právo minula při vší rozsáhlost své úplně klidně a sám tento klid, jenž opanova tisícihlavé masy lidové jak v Pešti, tak i v 150 venkovských městech uherských, jest ne popíratelný důkaz, že nejširší vrstvy lidové i Uhrách dospěly už tak, že bez obavy se jim může svěřiti vykonávání nejdůležitějšího občan- ského práva — voliti do sboru zákonodárného. Počet účastníků pešťské manifestace páčí policie na 50 až 60 tisfe, účastníci sami až na 100 tisíc; na venkově účastenství bylo poměrně slabší, ale i tam táhly v průvodech celé tisíce lidu a všude zachován vzorný klid. Bude-l včerejší manifeslace mlti tu a tam dohru u soudů, nezavinil to manifestující lid, nýbrž nevčas horlivá politická správa, která v někle- rých měslech zakázala všeliké průvody, b župan v Turč. sv. Marlině šel tak daleko, že dával zatýkati dělníky, sešli-li se na ulicitr neb čtyři v jednom hloučku.
Praha Uhry Pešť
12 article
Výsledek včerejší uherské maniřestace nen ovšem tak radostný, jako byl výsledek vídeňské demonstrace dne 28. listopadu 1905. Tehda dělnická deputace, vyslaná do parlamentu, mohlu stotisicům shromážděného lidu podali radostnou zvěst, že vláda podává již sněmovně osnovu volební reformy. V Pešti předseda sněmovny Justh, odbyl deputaci dosti příkře, poukázav na to, že parlament i vláda vědi, co mají dělati Proto i referát, podaný v městském lesíku shro mážděnému lidu vyslanými do parlamentu dele- gáty, nemohl vzbuditi nadšení. Jaden z vůdců strany sociálně-demokratické, Desider Bokanyi trpce si stěžoval na ponlžující přijetí u Justha a ubezpečil posluchače, že strana v přihodnou chvíli bude opět na svém místě, aby přesvědělla parlament i vládu, že všeobecné volební práv musí se státi skutkem i v Uhrách. Ministr vnitra hr. Andrássy neprávem tvrdil, že mani festac
Justh Bokanyi Andrássy Pešť Uhry
13 article
je zbylečna, poněvadž volební oprava jest už připravena. »Není připravena — namítal Bokany — neboť ministr sám dosud neví, co vlastn chce. A pravil-li hr. Andrássy, že dělnictvo vy ráží otevřené dvéře, jest opět v neprávu, nebot jsou-li tyto dvéře dnes skutečně olevřeny, otevře si je lid sám.e Z různých projevů za včerejších demon straci vyznívá nedůvára k vládní opravné ake a proto nezůstane asi jen při včerejších mani festacích Jestliže rokování o volební opravě ne bude do leta v plném proudu, socialisté hrozi že uspořádají novou, několikadenní všeobecnon stávku, jež se rozšiří i na dělníky zemědělské Z Lublaně, 9. října. (Němky, učte s slovinsky!) Nejen v zemích koruny české i na jihu Němci uznávají potřebu znalosti sl vanských jazyků, kdykoli touto znalostí mohou vytlačiti slovanské konkurenty z dobře place ných míst a zabezpečiti si je pro sebe. Štyrský „Tagespost“ otiskuje právě vyzvání k něme ckým ženám, aby hojně navštěvovaly kur slovinského jazyka, zřizený štyrsku hradnckým německým zemským výrobním spol kom. Zvláště na tyto kursy upozorňuje ženy které se věnují jakékoli úřadnické službě, poně vadž znalest slovinštiny jim umožní, aby za ujaly úřadnická místa v jižním, slovinském Štyr sku a staly se tam přední stráží něme ckého národa. Spojí tak příjemné s užiteč ným; dostanou plat, jejž by jinak dostala Slo vinka, a budou šířiti germanisaci ve slovinskýal krajích. Vrchní zemský soud štyrský provád tuto myšlenku už po leta. Zřídiv pro německé srudní praktikanty v Mariboru slovinské kursy obsazuje všechna soudní místa v ryze slovin ském jižním Štyrsku výhradně Němci, a vše chny rodilé Slovince posílá ze Štyrska důsledně do Kraňska, jehož poněmčení pokládá patrně už za nemožné.
Andrássy Němka Němec Štyrský Tagespost Lublaň Maribor Kraňsko kdo
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 11. října.
Praha
16 article
Finské ultimatum Rusku. Finský sněm tyto dni vyhotovil ullimatun ruské říši, v němž důrazně žádá: 1. aby odvolán byl carský manifest r. 1890 jímž správa pošt velikého knížectví finského dotud samostatná, sjednocena byla se správ pošt celé říše. 2. aby odvolán byl všeřišský manifest z února 1899, jenž byl dosud jen zastaven, at pouze pro Finsko a nikoli pro celou říši. (Mani festem tímto ohlášeno bylo, jaké účastenstv v ruské státní radě náleží Finům. Zatím byla prohlášena konstituce, zřízena v Petrohradě sněmovna poslanců (hosudarstvenná duma)a zreorganisována státní rada (hosudarstvenný so- vět). Finové zůstali bez zastoupení v jednom v druhém zákonodárném sboru, do jichž pravo moci přes to náleží rokovati a usnášeti se také o záležitostech, které má Rusko s Finskem spo lečné, a o poměru Finska k Rusku.) 3. aby Finsku dána byla vlastní armáda, jež by sloužiti mohla účelům všeříšským jen tehdy když by se o tom usnesl finský sněm. 4. aby Rusům bylo zakázáno sloužiti ve finském státním sekrelariatě a v kanceláři fin ského generál-guhernátora 5. aby Finsku vrácen byl Prokopé, vral rytmistra Krauvarenka, a ve Finsku znova sou zen dle finských zákonů.
Fina Rus Prokopý Krauvarenka Rusko Finsko Petrohrad
17 article
V dvobném pronejii ranní číslo v pobě . na S odpolední . . . . . . . za zh Ve flislkách na venkově: ranní čisl.. odpelední . . . . . . . . 4k Iuseráty platí se hutově napřao Pirdplacení a Inseriy přijiná sánninl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nasháaejí se tál rodakee thskárnn a expedics , Národnich Listi“ Eukoglay se nevrnesji-
Národnich List
18 article
Židovské a proližidovské nepokoje v Odesse. Gradonačalník odesský povolal k sobě re daktory všech listů, v městě vycházejících, žádal je, aby mu oyli pomocni v snaze obnoviti pokoj a pořádek. Dne 30. září zatčen Žid, přišedší do obcho- du s obuví s písemným rozkazem „jihoruských anarchistů-komunistů“, aby mu vydány byly tři páry dámských bot pro ženské členy strany. Byl zatčen. Téhož dne zatčen Jankel Kofman, jenž dne 21. září zavraždil měšťana Tverského v závodě Genově uloupil 3000 rublů. Zatčeni také tři „sojuzníci“, kteří na ulici zastavovali Židy a prohledávali, nemají-li u sebe revolvery.
Žid Jankel Kofman Odessa
19 article
Vzájemné na sebe střílení tak se rozmohlo, že i žáci žáky na ulici revolvery vraždí (dva- náctiletý realista Guskov šestnáctiletého Srula Šarovira), ano i Židé Židy (měšťan Mojžiš Wei- land Žida Adolfa Schildkrota) Den 5. t. m. celý byl věnován zatý kánía bytovým prohlídkám na Kartamyševské ulici a v domech, sousedících s tím, kde byli ve svém hnízdě zatčeni anarchisté-komunisté počtem 39 osob. Dům, kde zavraždili pristava Delfinského, je zavřen a obklíčen vojskem. Všichni obyva- tolé jeho 50 bytů prohlášení za zatčené a voj- sko je hlídá. V jednom bytu toho domu nalezena velká puma. Obyvatelé po skupinách odváděni na policii. V sousedních domech zatčeno přes 50 osob, mezi nimi čtyři studenti. Byt, v ktorém se konala tajná schůze anarchistů-komunistů, přináleží krejčímu Lvovskému. Ubitá v bytu dívka byla Židovka jménem Schcinissova. Př trupu jejím nalezen „brauning“ Tělesné ostatky policejního pristava Delfin- ského, zabitého, když v čele oddilu policist vnikal do domu, kde se konala tajná schůze ži- dovských anarchistů-komunistů, byly převezeny z Odessy do Moskvy. Když v Odesse odváženy byly na nádraží, udály se jak v městě, tak n okrajinách vážné výtržnosti, trvavší od 2 hod. odpol. do pozdního večera. Sojuzníci přepadali Židy a rozbíjeli okna v židovských domech.
Šarovira Žid Mojžiš Schildkrota Schcinissův Kartamyševský ulice Odessa Moskva
20 article
Židé se bránili střelbou z revolverů. Srážky se Židy udály se tentokrát v středu města, v hustě obydlených ulicích: Puškinské, Řemeslné, Ar- nautské, Preobraženské, Jamské a j. Žídé byli tenkráte stranou výhradně bitou. Vozy záchran- né stanice nestačily sbírati raněné a voziti do nemocnic, k soukromým lékařům a do léčebnie- Zranění byla od nožů, kulí, kaučukových kara- báčů. Ze středu města se výtržnosti přenesly na Moldavanku, obydlenou vesměs Židy. Jak se sojuzníci v židovské čtvrti ukázali, nastala mozi Židy panika. Ulice ozývaly se křikem pronásle- dovaných, sténáním raněných, úpěním bitých. Vytlučeny dva židovské hostince a vinárna. Je- den Žid smrtelně raněn bodnutím do života, ně- kolik jich raněno těžce, mnoho lehce. Klid zjednán teprve, když večer přijeli oo Židů tolik nenávidění kozáci a pomohli policii sojuzníky rozehnat. Švědsko zbrojí proti Norsku Švědové zbroji úsilně na hranici norské sice aby prý se uchránili před ohrožováním Norskem. Rozšířený švédský konservativní »Mja Dagligt Allehanda« míní, že Norsko dle všebo troufati si bude, dolknouti se cti švědské tak, že bude nutno prý užiti proti Nors ku násilí a vojensky je ztrestali A k trestu tomu musí prý býli Šrédové každé
Žid Preobraženský Žídý Moldavanka Norsko Ara Mja Dagligt Allehanda
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. Nový román okkultní. Jiří Karásek ze Lvovic: Romá Maníroda Macmillena. Vydala K. Neumannová. Praha, Olšany.*) Bohatá orchidea zkvetla na luhu česk beletrie. Krásná, bizarní a vzácná vypučela z jemné duše autorovy se všemi půvaby exoti- ekého květu. Román Manfreda Macmillena je r mánem magika, jehož duše propadá infernálním silám. Okultní romány jsme zde již měli — vzpomínám jenom nesmrtelných děl Julia Zeyera — ale v nich dominuje mystika a jejich autor se nikdy neodvážil sestupu v propasti černé magie. Jinak pan Karásek! Jeho dílo je nejen výsledkem pilných studií odborných, ný- brž i zvláštní disposice duševní, neboť ne kaž- dému i sebe nadanějšímu spisovateli je dáno pohybovati se s jistotou v těchto tajuplných přišerných hlubinách lidské duše. Proto také nelze zváti každou fantastickou povídku dílem okultním, třeba se v ni hemžilo strašidly! Proto ani cizina se nemůže honositi přímo značným počtem čistě okultních románů. Je to náhodou literatura anglická, která vykazuje více podobných děl a jsou to zvláště ze starši školy: Bulwer („Zanoni“ a „A strange story“) pak Laurence Oliphant (Masollam) a z novějšícl Marie Corelli, která má za sebou celou řadu výborných děl, jež jsou u nás dosud úplně ne- známa. Snad bude nám jednou možno pojednati na tomto místě šíře o moderní okultní literatuře vůbee a beletristické zvlášt. Dnes dlužno počítati zcela vážně s tím, ze okultní názory a ideje vniknou hluboko do vžech odvětví umění a nebylo byto se škodou, neboť moderní okultismus je nevy- čerpatelnou studnou nových nálad, nových cito a nových obzorů lidské psychy. A což teprve obrátíme-li se k těm dosud málo dotčeným pokla- dům literatury staroindické! Co tu poesie, cotu dramatických látekl.
Karásek K Neumannová Macmillen Zeyer Bulwer Oliphant Masollam Corelli Lvovice Praha Olšany Romý Maníroda Macmillen
22 article *) Spisů Jiriho Karáska ze Lwowicz svazok r
*) Spisů Jiriho Karáska ze Lwowicz svazok r Leč vraťme se ke knize páně Karáskověí Jiné romány se vychvalují tím, že čtenář je pře čto jedním dechom. Zde je to nemožno, led bysto četli povrchně! Jenom kapitoly poslední v nichž blíží se mátožným krokem příšerně dra- matické rozuzlení, fascinuje vás nezdolně, aby ste dočetli až do konce a pak budete dlouho dlouho po přečtení pociťovati subtilní, nezná mou vibraci v duši. Je to ozvěna přejemných a zároveň přesilných suggescí, jež jste nevě domky z románu nalokali. V tom je právě kouzlo pravého umění, že dovede vás chytiti za nejjemnější nitky duše a aniž toho pozorujete, opřede vás jimi, a na- jednou jste hypnotisováni v jeho začarovanén kruhu.
pán Karáskověí Jiri Karásek
23 article
V románu vystupují jenom dvě osoby Hrabě Macmillen a jeho přítel Francis. Přite je zároveň vypravovatelem. Je zde sice ještě Někdo třetí, bytost misteriosn! — snad člověk snad Satan, snad — jak by se vyjádřil něme- cký filosof okultista Du Prel — „dramatick rozštěpení transcendentálního Já“ hraběte Mac millena, ale tento Někdo, tento Walter Mora, existuje jenom v povzdálí a vstoupí jen dvakrát na seénu a vždy jenom na okamžik. Walter Mora je „dvojníkem“ hraběte Macmillena. Je to bytost, jež nejen zevně je na vlas podobna Macmillenovi, ale je s ním i duševně úzce pří- buzna, neboť má tytéž myšlenky a snahy! Dva- kráte zjeví se Walter Mora. Jednou Macmille novi v chrámě u sv. Jakuba v Praze, podruhé uzří jej přítel Francis v chrámě u sv. Jindřicha I to má Walter Mora společným s Maemillenem že rád v pozdních hodinách chodí po pražskýel kostelích ... O existenci svého dvojníka zví hrabě Mao millen z nového divadelního kusu, jehož titul je „Cagliostro“. Kus napsal neznámý autor a jeh pseudonym je „Walter Mora“. Z kusu je zřejmo že se Mora domnívá býti reinkarnací Alessandr Cagliostra, známého magika osmnáctého věku A totéž myslí o sobě i Macmillen! Oba jsou na vlas podobní starému portrétu Cagliostra, jej koupí Maemillen kdysi u vetešníka.
Francis Přite Mac Walter Mor Macmillen svatý . Jakub Jindřich Mao Cagliostro Alessandr Cagliostro Praha
24 article
Děj kusu a všechny jednotlivosti jsou dávno před tím napsány v denníku samého Macmillena Darmo chce teď hrabě odhaliti pseudonym auto rův, darmo jej hledá ve Vídni i v Praze — Waltera Moru, jenž oloupil hraběte o „styl jeh života“ — nelze najíti. A teď začíná líčení psychických momentů u Maemiilena i jeho přítele Francise. Oba spo- juje vřelé přátelství a láska, ano i více, nebot v románu lze vylušiti, že mezi nimi je pomě homosexuální .. Francis je líčen jako bytost pasivní, podlé hající úplně suggeseím hraběte Macmillena Maemillen je prolotyp „černého maga“. Jet demonicky krásný muž, jemuž svět reálnýje příliš banálním. Jeho domovem je svět imai- nární. Nelze tak snadno charakterisovati tulo zvláštní figuru, již umění autora vyciselovalo do nejjemnějších delailů. Macmillen žije jenom svým snům, je šťasten ve své domněnce, že je vtělením velkého Cagliostra. A náhle objevís někdo, Walter Mora, a ten ho olupuje o vše! Tu dojde hrabě k závěru, že jeden z nich, bu Mora nebo on sám, musí ustoupiti. S demonickou důsledností počne Maemiller magicky působiti na svého soka. Jeho přítz Francis líčí všechny ty pokusy hraběte, aby vy lákal Moru z jeho úkrytu, aby jej hrabě zničit mohl.
Mor Francis Vídeň Praha Macmillen Maemillen
25 article
Ale Walter Mora, jsa sám vyškoleným ma gikem, odolává. A teď nastane mezi oběma sou boj magickými silami; — strašný souboj! Mae millen, chtěje zachrániti svoji individualitu vrhne se plně v černou magii a tím propadá svému osudu! V zrcadle magickém vidí Mae millen Moru, jak brání se jeho útokům. Vše chny vymoženosti telepathic, telenergie a kab- baly použije Maemillen a úžasně děsivě jsoutu vylíčeny duševní pochody obou přátel. Je to Dantovo Peklo v lidských ňadrech! Konečně — oba přátelé jsou v hraběcím zámečku na Bílé Hoře — konečně jedné noc vidí Macmillen ve svém zreadle, že Mora při chází. Dole slyšet údery na domovní vrata Francis chce otevřít — hrabě nedovolí — ve zme světlo, nechá Francise po tmě a jde otevří sám. Sejde se schodů, Francis slyší otevírán domovních vrat — a pak je — ticho. V šílené hrůze běží Francis dolů, nemůže najít po tmě východu — konečně ho najde a — nikoho zde není! Hrabě Macmillen zmizel beze stopy a ni- kdo ho více nespatřil. Všechno vypravováno je s velkou plastikou a pravdivostí. Psychologická analysa u obou přátel a vylíčení jejich vzájemných duševníel vztahů v situacích nad pomyšlení bizarních je virtuosní a celek zanochává dlouho trvajíe vzrušení. „Velikost výmyslu“, to byl stylži vota Cagliostrova a styl života Macmillenovn A je to právě „velikost výmyslu“ v tom to románu, co v něm imponuje. Květnat;, sytý a vybroušený sloh Karáskův je dostatečně znám a autor zůstal mu i v tomto svém posledním románu věren. Karel Weinfurter.
Mor Mae Francis Macmillen Cagliostrův Karáskův Weinfurter Bílá hoře Dantův Peklo
26 article
Haše novinky. * Camille Flammarion: Neznámo a zá hady duše lidské. Přeložil Josef Pachmayer. Spisů Flammarionových sv. 1. Za 7 K 80 h. Nákladem Heydy a Tučka. Flammarion jest jednou z nejpopulárnějších osobnosti z představitelů vědy, předním učencem francouzským. Jeho nadání, jeho obdivuhodný roz um, jeho logika, porážející lehce všechny důvody odpůsců, jeho mocné péro, kterým vytvořuje pravé vědecké romány vědecká pojednání — přísně vě decká, ale populární! — vše to učinilo Flammariona v několika málo letech přímo svěloznámým a možno říci směle, že není skutečně inteligentního člověka žádného národa evropského, klerý by nebyl o jeho spisech slyšel nebo je četl. Ale nejen všeobecné ob liby docházejí spisy jeho: i četní odpůrcové a ne přálelé jeho učení vyvstávají a jest mu bojovati na jedné straně s neuvědomělostí a zatemnělostí lidskou a na druhé s předsudky a zásadami stoupenců sta- rých, jim potiraných theorií. Boj svůj vede s vášni- vosti a ohnivostí pravého Francouze a s neúslup- ností i vyzývavostí pravého učence, přesvědčeného o thsoriích svých. A vede boj ten ponejvíce pomocí nesčetných knih svých od velikolepého »Boha v při- rodě«, knihy to, která (nedávno vyšla u Hejdya
Flammarion Pachmayer Flammarionův Heyda Tuček Francouz svatý
27 article
Tučka v českém překladu) jest základem moderního pantheismu až do drobné causerie a črtičky o lidech na planelách a oběžnicích, o pravěku a budoucnosti země atd. Jedna z knih nejvíce ceněných a nejsplš se podstatou tvrzení v ní obsažených k »Bohu v pří- rodě« blížicích, je právě v českém překladě vydané »Neznámo«. Flammarion, zde vědec utěšitel, dáv nám útěchu a naději na život posmrlný, dokládaje tvrzení svá několika sty příklady, vzatými ze sku- tečného života. Přiklady tyto dodávají pak knize pestrosti přímo románové. Jedná se tu obzvlášt o telepal ických projevech umírajících, o haliucinacích n psychickém účinu jednoho ducha na druhého, o pře aášení myšlenek, duševní suggasci, snech psychických jíld. »Neznámo« jest proto skutečně dílem zasluhu veím svrchované pozornosti každého myslícího člo oěka.
Tuček Flammarion
28 article
Slovanské spley- * K. Ostaszewski- Baraňski: Z kralny prawa, wolnošci i pracy. Ilustrowane zapiski z Bel Lwów 1907. Drukarnie Schmidla i spólki. Pana Ostaszewského-Baraňského známe už z řad- cestopisných del. Povoláním novinář, je horli y účastník novinářských sjezdů. Byl na slov nských sjezdech v Praze, v Plzni, v Loblani, v Dobrovníce v Opatijí i v Uherském Hradišti Odlevšad si přine l hojeou kořist, djmů a studií. Je vůbec pilný ce- stovatel, muž bohatých vědomostí, bystrého rozhiled i znamenitého péra. Loni navštívil sjezd mezinárod ního novinářstva v Lutychu. Přítomná kniha je vý sledkem poslední cesty. Řadí se důstojně ku přede- šlým. Pan Baraňski má zcela svoje umění cestovat. zažívat dojmy, vidět, rozeznávat, zaznamenat a sdě- loval, co vidél, živě i malebně a poutavě tak, aby čtenáři vyrůstal dojem takřka ze skut-čnosti a bylo mu zřejmo, kterak přitomnost, kterak dn-šní poměrv společnosli, národa nutně se vyvíjejí z jeho historie Vedle objsktivného pozorovatele ciziny zůstává autor vždy Polákem a Sovanem v prvé řadě. Sle- duje pilně, kde jaká slopa souvislosti se vyskytne mezi slovanským životem a kulturou sousedních světů. Poláci jsou po výtce kalolický národ. V Belgi zajímaly polského cestovatele nemálo tamější ko- stely. — Velkolepost belgiekých kostelů není fak architektuře vnější a vniterné, není v imposantních rozměrech staveb. ani v bohatstvu uměleckém a po- kladovém, ale je za to ve hluboké skutečně pobož- nosti, jakou tu najdeš Mše koná se záhy, kdy li do práce spěchá, takže kostely jsou přeplněny. Zvláštní dojem činí, jak modlící se nespínají rukou jako u nás, ale před sebe je vztahují jako kněz před oltářem, jskoby u vytržení ..
K Ostaszewski Baraňski Schmidl Ostaszewski Baraňský Polák Bela Lwów Praha Plzeň Loblaň uherský Hradiště Lutych
29 article
Však není Belgie zemí lidu jen zbožného, alei pracovitého a nade vše milujícího svoji volnost. Je tu nejbobatší průmysl v Evropě a historie Belgiea Flanderska představuje jediný zápas za svobodu na- roda a svědomí. Dnešní ústava belgická z r. 1831 je nejsvobodnější z evropských. Naprostá valnosti rovnost občanská, svoboda výzkumu a vyučování volnost spolčovací i naprostá svobuda tisku mluví za sebe. Parlament je stálým zápasištém mezi oběma hlavními stranami v tidu, katolickou a liberálně- socialistickou. Válka má však ráz čistě zásadný a nijak nepřináší zemi škodu. Své d by předložen návrh parlamentu, aby zvolen byl králem LeopoldI Pronesana námitka, že země je katolická, ale kan- didát trůnu — protestant. Povstal poslanec, abbé Andrěs, aby námitku vyvrátil. — Naše ústava nic nepraví o vyznání panují- cího! řekl. Volnost svědomí je nejsvětější poklad každého Belgičsna a chtěli bychom ji odpírati králin? Ostatně vládu země zabezpečuje sněmovna. Bude-li většina sněmovny katolická, bude i vláda katolická I naopak .. Autor provází čtenáře bohatstvem historických uměleckých pamálek Lutychu, Brusselu, B rugg aj. Všude rozehřívá svoje podivuhodné umění evokačné. Episodky cestovní s národopisnými se střídají, mo- mentky úchvatných výjevů historických s barvilými obrazy moderního ruchu a dojemnými evokacemi poelických nálad. Třeba jen čísti kapitolu věnovanou smrtvému městu«, starým flamánským Bruggám, aby členář poznal, jakým je autor právě v tom dověrném umění mistrem. Čelbou knihy probouzí živou chut čtenáře. prožlii sám a skutkem co četl. Snad jste
Pronesan Andrěs Belgie Evropa Lutych Brusel Bruggy