1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 12. října 1907.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. IIsty
přodrlácí s
v Praze v aderinistracl
na vaŽaje
na čtvzt leta . . .
s dvojí dosálkou
a mtěsíe
Praha
5
article
. . . . K 50
. . . . K 50
na čírrt lata . .
na měate . . . . . . 2 K 50
Poštont
na měsíc. . . . . .
n čtrrt kia . . . .
s dvelí zisille
řtvrt ota
na ve ěisde
Další nesnáze vyrovnací.
Způsob, jakým bylo rakousko uherské
vyrovnání skoncováno večer minulé soboty,
připomíná silně sylvestrovský postup při vy
rovnání Körbra—Szella z r. 1903. I tehdy
shodly se obě vlády na přímě naléhavé
přání panovníkovo. Bude nynější vyrovnání
Becka—Wekerla schopnějším dočkati se
svého provedení?
Otázka tato zdů se snad býti dnes ještě
nevčasnou, ale jest nieměně stejně možnou.
jako by byla bývala oprávněnou před čtyřm
I kdybychom pokládali za pouhé ná-
hody, že ochuravění panovníkovo, trvajíeí
již z měsíce září, znemožnilo ve středu při-
jetí ministerských předsedů, že právě v oka-
mžiku skoncovaného díla nastala změnav
osobě německého velevyslance ve Vídni
co říci tomu, že v jedné z nejvážnějších
částí díla vyrovnacího — ve statoprávních
důsledcích přijaté zásady, ve společné poradě
s ministrem zahraničných záležitostí bar
Aehrenthalem vyskytly se minulé středy nové
potíže, ač podpisy ministrů na vyrovnacích
aktech sotva ještě uschly?
Beck
Wekerla
Vídeň
Aehrenthal
KIA
6
article
V neděli opětně přibude do Vídně před
seda uberského ministerstva Wekerle se stát
ním tajemníkem Szterenyem, aby pokračoval
dále v poradách v zahraničném ministerstvu
Jsouť prý státoprávní stránky vyrovnání
velmi spletitě, takže nutno takřka pro všecky
možné případy stanoviti, ve kterých záleži-
tostech Rakousko-Uhersko v poměru k cizím
státům bude vystupovati jako jednotný stát.
a kdy nutno míti zření k hospodářské samo-
statnosti každé poloviny jeho zvláště, takže
není pravdě nepodobno, že porady tyto ještě
ani v příští schůzi nedělní nebudou dokon
čeny. Porady tyto skutečně činí dojem,
jakoby se podrobovala akta vyrovnací nov
revisi, a to ve věcech, jež uherská vláda
považuje za největší svou vymoženost ve
směru zdůraznění státní samostatnosti koruny
sv štěpánské. Takto se o nových obtížíeh
píše v listech maďarských.
Sztereny
Vídeň
RakouskoUhersko
7
article
Dle vídeňských pramenů dodáváme dále,
že porady, konané ve středu v zahraničném
úřadě o tom, jakých formalit bude třeba bu
doucně šetřiti při uzavírání obchodních smluv
s cizinou nedospěly k nijakému výsledku.
a této okolnosti prý se připisuje v kruzích
zasvěcených vlastní příčina, pro kterou sešlo
z audience obou předsedů u panovníkao
skoncovaném vyrovnání. Oproti uherskému
požadavku, aby při zjednávání obchodních
smluv s cizinou samostatnost Uher plně byla
patrnou — postavil prý se ministr zahranič-
ných záležitostí bar. Aehrenthal na stanovi
sko, že diplomatické a obchodní zastoupení
obou členů soustátí tvoří společnou zá-
ležitost, lhostejno, zdali trvá jednotné
celní území čili nic, a že tudíž náleží du
oboru společného ministerstva věcí zahranič
ných a předpokládá dorozumění s oběma
vladami, vídeňskou a pešťskou. Východisko
z těchto nesnází hledá se prý v opatření.
dle něhož by některé zahraničné smlouvy
podepisoval pouze ministr zahraničných zá
ležitostí, jiné pak společně s předsedy obou
ministerstev.
Uher
8
article
lety.
Další pochybnosti vznikly z okolnosti
že se podařilo uherskému ministru vnitra.
hr. Andrassovi, získati předběžné schválen
návrhů na rozmnožení ústavních záruk uher
ských. Pokud by návrhy těmi změněn by
poměr postavení Uher ke koruně, mohl by
býti dotčen i paritétní poměr obou částí sou
státí, kdyby zejména určité otázky, na nichž
má zájem i zdejší polovina, byly vyňaty
z rozhodčí moci panovníkovy; jinak řečeno.
vznikají obavy, aby uherský sněm nestal se
ústavně mocnější a samostatnější než rada
říšská. Obavy takovéto chovají zejména ony
strany, kteréž sní o jednotné monarchii
rozumí se, že za převahy vlivu německého.
Není ovšem vyloučeno, že jak obtíže
povahy státoprávní tak i požadavek kontroly
obsahu návrhů na zvýšení ústavních zárul
uherských sesílily se úvahami o vnitřních
poměrech uherských, kdež vedle hnutí na
rodnostního, konfliktu s Chorvaty, zvláště
ostře vystupuje agitace sociální demokracie
ve prospěch slíbené volební opravy na zása-
dách všeobecného práva hlasovacího, kteráz
zejména stávkou v den zahájení uherského
sněmu a pouličními projevy v Pešti i n
venkově dokazuje hojným účastenstvím lidu
že postavení koaličních stran značně již po
zbylo na svém původním lesku.
Projevy tyto naplnily některé vídeňské
kruhy takovými nadějemi, že již již mluv-
»o koncích koaliční politiky«.
Chorvat
Uhry
Pešť
9
article
Neméně jest pozoruhodné úsilí, s kte-
rýmž se zejměna ve svobodomyslném tisku
v říši německé naléhavě radí Maďarům, aby
hleděli stůj co stůj s Chorvaty se dorozuměti.
Tak napsal na př. »Fr. Zlg.«: »Politickým
úkolem okamžiku není, aby Maďaři proká
zali, že jsou v právu, ale aby odstranili ne-
bezpečí chorvatské obstrukce, jež hrozí dílu
vyrovnání.« Radí pak, aby se svolala regni-
kolární deputace, ale aby předem s vlivnými
osobami chorvatskými zabezpečil se její
úspěch. Dnes prý jest ještě konflikt s Chor-
vaty pouhou otázkou obsazování míst, ale
další chyby ve směru Košutovy železniční
pragmatíky mohly by způsobiti otázku ne
obyčejného významu politického, ba prý
i vojenského, ježto není předem jisto, na
kterou stranu by se postavili rozhodujíe
činitelé. Nedohodnou-li se Maďaři s Chorvaty.
mohou mimo to rozpoutati otázku jiho
slovanskou. Zkrátka, naléhavěji, než takto
nelze ani již přemlouvati . . .
Za takových okolností vytvořené situace
a dle stavu otázky státoprávní a návrhů na
zvýšení ústavních záruk není ovšem divu, že
ani v Uhrách nepanuje nejlepší nálada. Ta
píše »Bpesti Hirl.«: Nepodceňujeme sice zá-
sadních vymožeností, ač pravda, že takový
papír snadno může pozbýti ceny. Nebo co
se stane s těmito »drobnými« vymoženostmi,
jestliže za rok nebo za dvě leta nynější
vláda bude přinucena pustiti ze svých rukou
i moc i zemi? Nějaký obrat jest s to uvrci
národ opět do nejtrapnějšího zápasu. Vymo-
ženosti vyrovnací dosáhnou plné ceny pouze
tak, jestliže ti, kdož jich dosáhli, státi budou
za nimi svou cti, prací a životem, jsouce
odhodláni buď naplniti formy obsahem aneb
obětovati se. Vždyť nešťastné toto vyrovnac
dílo jest podobno moři, o němž lze pouze
Maďar
Chorvat
Košutův
Hirl
Francie
Chor
Uhry
10
article
to dobré říci, že ti, kdož je přepluli, tento
kráte v něm ještě neutonulil
Jinak vláda uherská čelí dané situac
jednak tím, že skutečně hledá nějaké vy
chodisko z konfliktu s Chorvaty, jednak tím
že hnutí národnostní všemožně šněruje, jed
nak také tím, že prohlašuje, jakoby návrl
volební opravy měla již připravený, takže
sociální demokratě vlastně zbytečně se na-
mahají vypáčiti dveře, jež jsou »do kořán
otevřeny«.
A proti postupu oposice ve sněmu chystá
opatření, jež znamená vlastně větší přehmat
proti sněmovnímu řádu, než jakého se do-
pustil před svým pádem hr. Št. Tisza Vlada
koaliční hodlá totiž dáti odhlasovati některé
změny řádu toho pouze ku projednání
určitých zákonodárných úkol
(zvláště vyrovnacích předloh); zejména za
mýšlí takto zavésti prodloužení schůzí, od
hlasování konce debaty většinou všech
poslanců, vyloučení poslance na návrh imu
nitního výboru a po usnesení sněmu až ze
30 schůzí, jakož i opatření předsedovi po-
třebných výkonných sil (sněmovní stráž).
Dle všeho bude veřejnost otázkou vy
rovnání rakousko uherského ještě dále a to
dosti napínavě zaměstnána.
Chorvat
Vlad
Tisza
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. října. (Všeobecné vo
lební právo v Uhrách.) Včerejší mani
festace uherských sociálných demokratů pro vše-
obecné volební právo minula při vší rozsáhlost
své úplně klidně a sám tento klid, jenž opanova
tisícihlavé masy lidové jak v Pešti, tak i v
150 venkovských městech uherských, jest ne
popíratelný důkaz, že nejširší vrstvy lidové i
Uhrách dospěly už tak, že bez obavy se jim
může svěřiti vykonávání nejdůležitějšího občan-
ského práva — voliti do sboru zákonodárného.
Počet účastníků pešťské manifestace páčí policie
na 50 až 60 tisfe, účastníci sami až na 100
tisíc; na venkově účastenství bylo poměrně
slabší, ale i tam táhly v průvodech celé tisíce
lidu a všude zachován vzorný klid. Bude-l
včerejší manifeslace mlti tu a tam dohru
u soudů, nezavinil to manifestující lid, nýbrž
nevčas horlivá politická správa, která v někle-
rých měslech zakázala všeliké průvody, b
župan v Turč. sv. Marlině šel tak daleko, že
dával zatýkati dělníky, sešli-li se na ulicitr
neb čtyři v jednom hloučku.
Praha
Uhry
Pešť
12
article
Výsledek včerejší uherské maniřestace nen
ovšem tak radostný, jako byl výsledek vídeňské
demonstrace dne 28. listopadu 1905. Tehda
dělnická deputace, vyslaná do parlamentu, mohlu
stotisicům shromážděného lidu podali radostnou
zvěst, že vláda podává již sněmovně osnovu
volební reformy. V Pešti předseda sněmovny
Justh, odbyl deputaci dosti příkře, poukázav
na to, že parlament i vláda vědi, co mají dělati
Proto i referát, podaný v městském lesíku shro
mážděnému lidu vyslanými do parlamentu dele-
gáty, nemohl vzbuditi nadšení. Jaden z vůdců
strany sociálně-demokratické, Desider Bokanyi
trpce si stěžoval na ponlžující přijetí u Justha
a ubezpečil posluchače, že strana v přihodnou
chvíli bude opět na svém místě, aby přesvědělla
parlament i vládu, že všeobecné volební práv
musí se státi skutkem i v Uhrách. Ministr vnitra
hr. Andrássy neprávem tvrdil, že mani festac
Justh
Bokanyi
Andrássy
Pešť
Uhry
13
article
je zbylečna, poněvadž volební oprava jest už
připravena. »Není připravena — namítal Bokany
— neboť ministr sám dosud neví, co vlastn
chce. A pravil-li hr. Andrássy, že dělnictvo vy
ráží otevřené dvéře, jest opět v neprávu, nebot
jsou-li tyto dvéře dnes skutečně olevřeny, otevře
si je lid sám.e
Z různých projevů za včerejších demon
straci vyznívá nedůvára k vládní opravné ake
a proto nezůstane asi jen při včerejších mani
festacích Jestliže rokování o volební opravě ne
bude do leta v plném proudu, socialisté hrozi
že uspořádají novou, několikadenní všeobecnon
stávku, jež se rozšiří i na dělníky zemědělské
Z Lublaně, 9. října. (Němky, učte s
slovinsky!) Nejen v zemích koruny české
i na jihu Němci uznávají potřebu znalosti sl
vanských jazyků, kdykoli touto znalostí mohou
vytlačiti slovanské konkurenty z dobře place
ných míst a zabezpečiti si je pro sebe. Štyrský
„Tagespost“ otiskuje právě vyzvání k něme
ckým ženám, aby hojně navštěvovaly kur
slovinského jazyka, zřizený štyrsku
hradnckým německým zemským výrobním spol
kom. Zvláště na tyto kursy upozorňuje ženy
které se věnují jakékoli úřadnické službě, poně
vadž znalest slovinštiny jim umožní, aby za
ujaly úřadnická místa v jižním, slovinském Štyr
sku a staly se tam přední stráží něme
ckého národa. Spojí tak příjemné s užiteč
ným; dostanou plat, jejž by jinak dostala Slo
vinka, a budou šířiti germanisaci ve slovinskýal
krajích. Vrchní zemský soud štyrský provád
tuto myšlenku už po leta. Zřídiv pro německé
srudní praktikanty v Mariboru slovinské kursy
obsazuje všechna soudní místa v ryze slovin
ském jižním Štyrsku výhradně Němci, a vše
chny rodilé Slovince posílá ze Štyrska důsledně
do Kraňska, jehož poněmčení pokládá patrně
už za nemožné.
Andrássy
Němka
Němec
Štyrský
Tagespost
Lublaň
Maribor
Kraňsko
kdo
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 11. října.
Praha
16
article
Finské ultimatum Rusku.
Finský sněm tyto dni vyhotovil ullimatun
ruské říši, v němž důrazně žádá:
1. aby odvolán byl carský manifest r. 1890
jímž správa pošt velikého knížectví finského
dotud samostatná, sjednocena byla se správ
pošt celé říše.
2. aby odvolán byl všeřišský manifest z
února 1899, jenž byl dosud jen zastaven, at
pouze pro Finsko a nikoli pro celou říši. (Mani
festem tímto ohlášeno bylo, jaké účastenstv
v ruské státní radě náleží Finům. Zatím byla
prohlášena konstituce, zřízena v Petrohradě
sněmovna poslanců (hosudarstvenná duma)a
zreorganisována státní rada (hosudarstvenný so-
vět). Finové zůstali bez zastoupení v jednom
v druhém zákonodárném sboru, do jichž pravo
moci přes to náleží rokovati a usnášeti se také
o záležitostech, které má Rusko s Finskem spo
lečné, a o poměru Finska k Rusku.)
3. aby Finsku dána byla vlastní armáda, jež
by sloužiti mohla účelům všeříšským jen tehdy
když by se o tom usnesl finský sněm.
4. aby Rusům bylo zakázáno sloužiti ve
finském státním sekrelariatě a v kanceláři fin
ského generál-guhernátora
5. aby Finsku vrácen byl Prokopé, vral
rytmistra Krauvarenka, a ve Finsku znova sou
zen dle finských zákonů.
Fina
Rus
Prokopý
Krauvarenka
Rusko
Finsko
Petrohrad
17
article
V dvobném pronejii
ranní číslo v pobě .
na S
odpolední . . . . . . . za zh
Ve flislkách na venkově:
ranní čisl..
odpelední . . . . . . . . 4k
Iuseráty
platí se hutově napřao
Pirdplacení a Inseriy přijiná sánninl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nasháaejí se tál rodakee
thskárnn a expedics , Národnich Listi“
Eukoglay se nevrnesji-
Národnich List
18
article
Židovské a proližidovské nepokoje v Odesse.
Gradonačalník odesský povolal k sobě re
daktory všech listů, v městě vycházejících,
žádal je, aby mu oyli pomocni v snaze obnoviti
pokoj a pořádek.
Dne 30. září zatčen Žid, přišedší do obcho-
du s obuví s písemným rozkazem „jihoruských
anarchistů-komunistů“, aby mu vydány byly tři
páry dámských bot pro ženské členy strany. Byl
zatčen. Téhož dne zatčen Jankel Kofman, jenž
dne 21. září zavraždil měšťana Tverského
v závodě Genově uloupil 3000 rublů. Zatčeni
také tři „sojuzníci“, kteří na ulici zastavovali
Židy a prohledávali, nemají-li u sebe revolvery.
Žid
Jankel Kofman
Odessa
19
article
Vzájemné na sebe střílení tak se rozmohlo,
že i žáci žáky na ulici revolvery vraždí (dva-
náctiletý realista Guskov šestnáctiletého Srula
Šarovira), ano i Židé Židy (měšťan Mojžiš Wei-
land Žida Adolfa Schildkrota)
Den 5. t. m. celý byl věnován zatý kánía
bytovým prohlídkám na Kartamyševské ulici a
v domech, sousedících s tím, kde byli ve svém
hnízdě zatčeni anarchisté-komunisté počtem 39
osob. Dům, kde zavraždili pristava Delfinského,
je zavřen a obklíčen vojskem. Všichni obyva-
tolé jeho 50 bytů prohlášení za zatčené a voj-
sko je hlídá. V jednom bytu toho domu nalezena
velká puma. Obyvatelé po skupinách odváděni
na policii. V sousedních domech zatčeno přes
50 osob, mezi nimi čtyři studenti. Byt, v ktorém
se konala tajná schůze anarchistů-komunistů,
přináleží krejčímu Lvovskému. Ubitá v bytu
dívka byla Židovka jménem Schcinissova. Př
trupu jejím nalezen „brauning“
Tělesné ostatky policejního pristava Delfin-
ského, zabitého, když v čele oddilu policist
vnikal do domu, kde se konala tajná schůze ži-
dovských anarchistů-komunistů, byly převezeny
z Odessy do Moskvy. Když v Odesse odváženy
byly na nádraží, udály se jak v městě, tak n
okrajinách vážné výtržnosti, trvavší od 2 hod.
odpol. do pozdního večera. Sojuzníci přepadali
Židy a rozbíjeli okna v židovských domech.
Šarovira
Žid
Mojžiš
Schildkrota
Schcinissův
Kartamyševský ulice
Odessa
Moskva
20
article
Židé se bránili střelbou z revolverů. Srážky se
Židy udály se tentokrát v středu města, v hustě
obydlených ulicích: Puškinské, Řemeslné, Ar-
nautské, Preobraženské, Jamské a j. Žídé byli
tenkráte stranou výhradně bitou. Vozy záchran-
né stanice nestačily sbírati raněné a voziti do
nemocnic, k soukromým lékařům a do léčebnie-
Zranění byla od nožů, kulí, kaučukových kara-
báčů.
Ze středu města se výtržnosti přenesly na
Moldavanku, obydlenou vesměs Židy. Jak se
sojuzníci v židovské čtvrti ukázali, nastala mozi
Židy panika. Ulice ozývaly se křikem pronásle-
dovaných, sténáním raněných, úpěním bitých.
Vytlučeny dva židovské hostince a vinárna. Je-
den Žid smrtelně raněn bodnutím do života, ně-
kolik jich raněno těžce, mnoho lehce.
Klid zjednán teprve, když večer přijeli oo
Židů tolik nenávidění kozáci a pomohli policii
sojuzníky rozehnat.
Švědsko zbrojí proti Norsku
Švědové zbroji úsilně na hranici norské
sice aby prý se uchránili před ohrožováním
Norskem. Rozšířený švédský konservativní »Mja
Dagligt Allehanda« míní, že Norsko dle všebo
troufati si bude, dolknouti se cti švědské tak, že
bude nutno prý užiti proti Nors ku
násilí a vojensky je ztrestali
A k trestu tomu musí prý býli Šrédové každé
Žid
Preobraženský
Žídý
Moldavanka
Norsko
Ara
Mja Dagligt Allehanda
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Nový román okkultní.
Jiří Karásek ze Lvovic: Romá
Maníroda Macmillena. Vydala K. Neumannová.
Praha, Olšany.*)
Bohatá orchidea zkvetla na luhu česk
beletrie. Krásná, bizarní a vzácná vypučela
z jemné duše autorovy se všemi půvaby exoti-
ekého květu.
Román Manfreda Macmillena je r
mánem magika, jehož duše propadá infernálním
silám.
Okultní romány jsme zde již měli —
vzpomínám jenom nesmrtelných děl Julia
Zeyera — ale v nich dominuje mystika a jejich
autor se nikdy neodvážil sestupu v propasti
černé magie. Jinak pan Karásek! Jeho dílo je
nejen výsledkem pilných studií odborných, ný-
brž i zvláštní disposice duševní, neboť ne kaž-
dému i sebe nadanějšímu spisovateli je dáno
pohybovati se s jistotou v těchto tajuplných
přišerných hlubinách lidské duše. Proto také
nelze zváti každou fantastickou povídku dílem
okultním, třeba se v ni hemžilo strašidly!
Proto ani cizina se nemůže honositi přímo
značným počtem čistě okultních románů. Je
to náhodou literatura anglická, která vykazuje
více podobných děl a jsou to zvláště ze starši
školy: Bulwer („Zanoni“ a „A strange story“)
pak Laurence Oliphant (Masollam) a z novějšícl
Marie Corelli, která má za sebou celou řadu
výborných děl, jež jsou u nás dosud úplně ne-
známa.
Snad bude nám jednou možno pojednati na
tomto místě šíře o moderní okultní literatuře
vůbee a beletristické zvlášt.
Dnes dlužno počítati zcela vážně s tím, ze
okultní názory a ideje vniknou hluboko do
vžech odvětví umění a nebylo byto
se škodou, neboť moderní okultismus je nevy-
čerpatelnou studnou nových nálad, nových cito
a nových obzorů lidské psychy. A což teprve
obrátíme-li se k těm dosud málo dotčeným pokla-
dům literatury staroindické! Co tu poesie, cotu
dramatických látekl.
Karásek
K Neumannová
Macmillen
Zeyer
Bulwer
Oliphant
Masollam
Corelli
Lvovice
Praha
Olšany
Romý Maníroda Macmillen
22
article
*) Spisů Jiriho Karáska ze Lwowicz svazok r
*) Spisů Jiriho Karáska ze Lwowicz svazok r
Leč vraťme se ke knize páně Karáskověí
Jiné romány se vychvalují tím, že čtenář je pře
čto jedním dechom. Zde je to nemožno, led
bysto četli povrchně! Jenom kapitoly poslední
v nichž blíží se mátožným krokem příšerně dra-
matické rozuzlení, fascinuje vás nezdolně, aby
ste dočetli až do konce a pak budete dlouho
dlouho po přečtení pociťovati subtilní, nezná
mou vibraci v duši. Je to ozvěna přejemných
a zároveň přesilných suggescí, jež jste nevě
domky z románu nalokali.
V tom je právě kouzlo pravého umění, že
dovede vás chytiti za nejjemnější nitky duše
a aniž toho pozorujete, opřede vás jimi, a na-
jednou jste hypnotisováni v jeho začarovanén
kruhu.
pán Karáskověí
Jiri Karásek
23
article
V románu vystupují jenom dvě osoby
Hrabě Macmillen a jeho přítel Francis. Přite
je zároveň vypravovatelem. Je zde sice ještě
Někdo třetí, bytost misteriosn! — snad člověk
snad Satan, snad — jak by se vyjádřil něme-
cký filosof okultista Du Prel — „dramatick
rozštěpení transcendentálního Já“ hraběte Mac
millena, ale tento Někdo, tento Walter Mora,
existuje jenom v povzdálí a vstoupí jen dvakrát
na seénu a vždy jenom na okamžik. Walter
Mora je „dvojníkem“ hraběte Macmillena. Je to
bytost, jež nejen zevně je na vlas podobna
Macmillenovi, ale je s ním i duševně úzce pří-
buzna, neboť má tytéž myšlenky a snahy! Dva-
kráte zjeví se Walter Mora. Jednou Macmille
novi v chrámě u sv. Jakuba v Praze, podruhé
uzří jej přítel Francis v chrámě u sv. Jindřicha
I to má Walter Mora společným s Maemillenem
že rád v pozdních hodinách chodí po pražskýel
kostelích ...
O existenci svého dvojníka zví hrabě Mao
millen z nového divadelního kusu, jehož titul je
„Cagliostro“. Kus napsal neznámý autor a jeh
pseudonym je „Walter Mora“. Z kusu je zřejmo
že se Mora domnívá býti reinkarnací Alessandr
Cagliostra, známého magika osmnáctého věku
A totéž myslí o sobě i Macmillen! Oba jsou na
vlas podobní starému portrétu Cagliostra, jej
koupí Maemillen kdysi u vetešníka.
Francis
Přite
Mac
Walter
Mor
Macmillen
svatý . Jakub
Jindřich
Mao
Cagliostro
Alessandr Cagliostro
Praha
24
article
Děj kusu a všechny jednotlivosti jsou dávno
před tím napsány v denníku samého Macmillena
Darmo chce teď hrabě odhaliti pseudonym auto
rův, darmo jej hledá ve Vídni i v Praze —
Waltera Moru, jenž oloupil hraběte o „styl jeh
života“ — nelze najíti.
A teď začíná líčení psychických momentů
u Maemiilena i jeho přítele Francise. Oba spo-
juje vřelé přátelství a láska, ano i více, nebot
v románu lze vylušiti, že mezi nimi je pomě
homosexuální ..
Francis je líčen jako bytost pasivní, podlé
hající úplně suggeseím hraběte Macmillena
Maemillen je prolotyp „černého maga“. Jet
demonicky krásný muž, jemuž svět reálnýje
příliš banálním. Jeho domovem je svět imai-
nární.
Nelze tak snadno charakterisovati tulo
zvláštní figuru, již umění autora vyciselovalo do
nejjemnějších delailů. Macmillen žije jenom
svým snům, je šťasten ve své domněnce, že je
vtělením velkého Cagliostra. A náhle objevís
někdo, Walter Mora, a ten ho olupuje o vše! Tu
dojde hrabě k závěru, že jeden z nich, bu
Mora nebo on sám, musí ustoupiti.
S demonickou důsledností počne Maemiller
magicky působiti na svého soka. Jeho přítz
Francis líčí všechny ty pokusy hraběte, aby vy
lákal Moru z jeho úkrytu, aby jej hrabě zničit
mohl.
Mor
Francis
Vídeň
Praha
Macmillen Maemillen
25
article
Ale Walter Mora, jsa sám vyškoleným ma
gikem, odolává. A teď nastane mezi oběma sou
boj magickými silami; — strašný souboj! Mae
millen, chtěje zachrániti svoji individualitu
vrhne se plně v černou magii a tím propadá
svému osudu! V zrcadle magickém vidí Mae
millen Moru, jak brání se jeho útokům. Vše
chny vymoženosti telepathic, telenergie a kab-
baly použije Maemillen a úžasně děsivě jsoutu
vylíčeny duševní pochody obou přátel. Je to
Dantovo Peklo v lidských ňadrech!
Konečně — oba přátelé jsou v hraběcím
zámečku na Bílé Hoře — konečně jedné noc
vidí Macmillen ve svém zreadle, že Mora při
chází. Dole slyšet údery na domovní vrata
Francis chce otevřít — hrabě nedovolí — ve
zme světlo, nechá Francise po tmě a jde otevří
sám. Sejde se schodů, Francis slyší otevírán
domovních vrat — a pak je — ticho. V šílené
hrůze běží Francis dolů, nemůže najít po tmě
východu — konečně ho najde a — nikoho zde
není! Hrabě Macmillen zmizel beze stopy a ni-
kdo ho více nespatřil.
Všechno vypravováno je s velkou plastikou
a pravdivostí. Psychologická analysa u obou
přátel a vylíčení jejich vzájemných duševníel
vztahů v situacích nad pomyšlení bizarních je
virtuosní a celek zanochává dlouho trvajíe
vzrušení.
„Velikost výmyslu“, to byl stylži
vota Cagliostrova a styl života Macmillenovn
A je to právě „velikost výmyslu“ v tom
to románu, co v něm imponuje.
Květnat;, sytý a vybroušený sloh Karáskův
je dostatečně znám a autor zůstal mu i v tomto
svém posledním románu věren.
Karel Weinfurter.
Mor
Mae
Francis
Macmillen
Cagliostrův
Karáskův
Weinfurter
Bílá hoře
Dantův Peklo
26
article
Haše novinky.
* Camille Flammarion: Neznámo a zá
hady duše lidské. Přeložil Josef Pachmayer. Spisů
Flammarionových sv. 1. Za 7 K 80 h. Nákladem
Heydy a Tučka.
Flammarion jest jednou z nejpopulárnějších
osobnosti z představitelů vědy, předním učencem
francouzským. Jeho nadání, jeho obdivuhodný roz
um, jeho logika, porážející lehce všechny důvody
odpůsců, jeho mocné péro, kterým vytvořuje pravé
vědecké romány vědecká pojednání — přísně vě
decká, ale populární! — vše to učinilo Flammariona
v několika málo letech přímo svěloznámým a možno
říci směle, že není skutečně inteligentního člověka
žádného národa evropského, klerý by nebyl o jeho
spisech slyšel nebo je četl. Ale nejen všeobecné ob
liby docházejí spisy jeho: i četní odpůrcové a ne
přálelé jeho učení vyvstávají a jest mu bojovati na
jedné straně s neuvědomělostí a zatemnělostí lidskou
a na druhé s předsudky a zásadami stoupenců sta-
rých, jim potiraných theorií. Boj svůj vede s vášni-
vosti a ohnivostí pravého Francouze a s neúslup-
ností i vyzývavostí pravého učence, přesvědčeného
o thsoriích svých. A vede boj ten ponejvíce pomocí
nesčetných knih svých od velikolepého »Boha v při-
rodě«, knihy to, která (nedávno vyšla u Hejdya
Flammarion
Pachmayer
Flammarionův
Heyda
Tuček
Francouz
svatý
27
article
Tučka v českém překladu) jest základem moderního
pantheismu až do drobné causerie a črtičky o lidech
na planelách a oběžnicích, o pravěku a budoucnosti
země atd. Jedna z knih nejvíce ceněných a nejsplš
se podstatou tvrzení v ní obsažených k »Bohu v pří-
rodě« blížicích, je právě v českém překladě vydané
»Neznámo«. Flammarion, zde vědec utěšitel, dáv
nám útěchu a naději na život posmrlný, dokládaje
tvrzení svá několika sty příklady, vzatými ze sku-
tečného života. Přiklady tyto dodávají pak knize
pestrosti přímo románové. Jedná se tu obzvlášt
o telepal ických projevech umírajících, o haliucinacích
n psychickém účinu jednoho ducha na druhého, o pře
aášení myšlenek, duševní suggasci, snech psychických
jíld. »Neznámo« jest proto skutečně dílem zasluhu
veím svrchované pozornosti každého myslícího člo
oěka.
Tuček
Flammarion
28
article
Slovanské spley-
* K. Ostaszewski- Baraňski: Z kralny
prawa, wolnošci i pracy. Ilustrowane zapiski z Bel
Lwów 1907. Drukarnie Schmidla i spólki.
Pana Ostaszewského-Baraňského známe už z řad-
cestopisných del. Povoláním novinář, je horli y
účastník novinářských sjezdů. Byl na slov nských
sjezdech v Praze, v Plzni, v Loblani, v Dobrovníce
v Opatijí i v Uherském Hradišti Odlevšad si přine l
hojeou kořist, djmů a studií. Je vůbec pilný ce-
stovatel, muž bohatých vědomostí, bystrého rozhiled
i znamenitého péra. Loni navštívil sjezd mezinárod
ního novinářstva v Lutychu. Přítomná kniha je vý
sledkem poslední cesty. Řadí se důstojně ku přede-
šlým. Pan Baraňski má zcela svoje umění cestovat.
zažívat dojmy, vidět, rozeznávat, zaznamenat a sdě-
loval, co vidél, živě i malebně a poutavě tak, aby
čtenáři vyrůstal dojem takřka ze skut-čnosti a bylo
mu zřejmo, kterak přitomnost, kterak dn-šní poměrv
společnosli, národa nutně se vyvíjejí z jeho historie
Vedle objsktivného pozorovatele ciziny zůstává
autor vždy Polákem a Sovanem v prvé řadě. Sle-
duje pilně, kde jaká slopa souvislosti se vyskytne
mezi slovanským životem a kulturou sousedních
světů. Poláci jsou po výtce kalolický národ. V Belgi
zajímaly polského cestovatele nemálo tamější ko-
stely.
— Velkolepost belgiekých kostelů není fak
architektuře vnější a vniterné, není v imposantních
rozměrech staveb. ani v bohatstvu uměleckém a po-
kladovém, ale je za to ve hluboké skutečně pobož-
nosti, jakou tu najdeš Mše koná se záhy, kdy li
do práce spěchá, takže kostely jsou přeplněny.
Zvláštní dojem činí, jak modlící se nespínají rukou
jako u nás, ale před sebe je vztahují jako kněz
před oltářem, jskoby u vytržení ..
K Ostaszewski
Baraňski
Schmidl
Ostaszewski
Baraňský
Polák
Bela Lwów
Praha
Plzeň
Loblaň
uherský Hradiště
Lutych
29
article
Však není Belgie zemí lidu jen zbožného, alei
pracovitého a nade vše milujícího svoji volnost. Je
tu nejbobatší průmysl v Evropě a historie Belgiea
Flanderska představuje jediný zápas za svobodu na-
roda a svědomí. Dnešní ústava belgická z r. 1831
je nejsvobodnější z evropských. Naprostá valnosti
rovnost občanská, svoboda výzkumu a vyučování
volnost spolčovací i naprostá svobuda tisku mluví
za sebe. Parlament je stálým zápasištém mezi oběma
hlavními stranami v tidu, katolickou a liberálně-
socialistickou. Válka má však ráz čistě zásadný a
nijak nepřináší zemi škodu. Své d by předložen
návrh parlamentu, aby zvolen byl králem LeopoldI
Pronesana námitka, že země je katolická, ale kan-
didát trůnu — protestant. Povstal poslanec, abbé
Andrěs, aby námitku vyvrátil.
— Naše ústava nic nepraví o vyznání panují-
cího! řekl. Volnost svědomí je nejsvětější poklad
každého Belgičsna a chtěli bychom ji odpírati králin?
Ostatně vládu země zabezpečuje sněmovna. Bude-li
většina sněmovny katolická, bude i vláda katolická
I naopak ..
Autor provází čtenáře bohatstvem historických
uměleckých pamálek Lutychu, Brusselu, B rugg aj.
Všude rozehřívá svoje podivuhodné umění evokačné.
Episodky cestovní s národopisnými se střídají, mo-
mentky úchvatných výjevů historických s barvilými
obrazy moderního ruchu a dojemnými evokacemi
poelických nálad. Třeba jen čísti kapitolu věnovanou
smrtvému městu«, starým flamánským Bruggám, aby
členář poznal, jakým je autor právě v tom dověrném
umění mistrem. Čelbou knihy probouzí živou chut
čtenáře. prožlii sám a skutkem co četl. Snad jste
Pronesan
Andrěs
Belgie
Evropa
Lutych
Brusel
Bruggy